21 C 175/2003

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky , Anonymizováno . sídlem Adresa advokátky o zaplacení 30 653,25 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o zaplacení částky 18 992,25 Kč s příslušenstvím se zastavuje.

II. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 661 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 6 585 Kč od 29. 9. 2006 do zaplacení a ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou v každém kalendářním pololetí a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů z částky 5 076 Kč od 17. 3. 2006 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává.

IV. České republice se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně , právnická osoba, , , jméno FO, (právní předchůdkyně , jméno FO, a , jméno FO, ), , jméno FO, a , jméno FO, (právní předchůdkyně nynější žalobkyně) se domáhaly vůči žalované nároku na vydání bezdůvodného obohacení v souhrnné částce 138 480 Kč s příslušenstvím (a to každá z nich v částce 34 620 Kč s příslušenstvím) s tím, že jsou spoluvlastnicemi pozemků v k. ú. , adresa, , které žalovaný užívá bez právního důvodu a ničeho jim za toto užívání neplatí.

2. Žalovaný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby (mimo jiné) s poukazem na nedostatek své pasivní věcné legitimace.

3. Obvodní soud , adresa, (dále též „soud“) v rozsudku ze dne 19. 3. 2007, č. j. , spisová značka, , výrokem o věci samé I. uložil žalovanému povinnost zaplatit každé z žalobkyň částku 30 653,25 Kč s příslušenstvím (tj. v souhrnu částku 122 613 Kč s příslušenstvím), výrokem II. zamítl žalobu ohledně zbývající částky 15 867 Kč s příslušenstvím u každé z žalobkyň, výrokem III. uložil žalovanému povinnost zaplatit státu na nákladech řízení (znalečné) částku 6 777 Kč a výrokem IV. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyním na nákladech řízení částku 31 324 Kč.

4. Městský soud v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 27. 2. 2008, č. j. , spisová značka, , rozsudek ze dne 19. 3. 2007, č. j. , spisová značka, , ve vyhovujícím výroku o věci samé I. a nákladových výrocích III. a IV. zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

5. Na soudu pak zůstalo znovu rozhodnout o nároku na zaplacení částky 122 613 Kč s příslušenstvím, a to v případě , právnická osoba, v částce 30 653,25 Kč s příslušenstvím, v případě , jméno FO, v částce 30 653,25 Kč s příslušenstvím, v případě , jméno FO, v částce 30 653,25 Kč s příslušenstvím a v případě , jméno FO, v částce 30 653,25 Kč s příslušenstvím, jakož i o nákladech řízení. Soud byl přitom vázán názorem odvolacího soudu v tom směru, že věc je správně posouzena podle § 451 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále „obč. zák.“) a dále, že pro rozhodnutí otázky pasivní věcné legitimace je třeba zjistit, které pozemky jsou zastavěny místními komunikacemi a jejich součástmi (přilehlé chodníky, veřejná parkoviště, obratiště a podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce) ve smyslu § 12 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a které jsou tedy podle § 9 odst. 1 tohoto zákona (dále „zák. č. 13/1997 Sb.“), užívány obcí, tedy žalovaným.

6. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 27. 8. 2024, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 16.11. 2024, soud zastavil řízení vůči , právnická osoba, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, a rozhodl o nákladech řízení. K zastavení řízení přistoupil soud poté, co tito žalobci vzali žalobu zpět dne 11. 7. 2023 částečně a dne 21. 6. 2024 zcela.

7. Ve shodě s částečným zpětvzetím žaloby učiněným , právnická osoba, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , vzala žalobu zpět ohledně částky 18 992,25 Kč s příslušenstvím dne 5. 10. 2023 též žalobkyně. Žalovaný vyjádřil dne 8. 12. 2023 souhlas s tímto zpětvzetím. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení o zaplacení částky 18 992,25 Kč s příslušenstvím zastavil (výrok I.).

8. Předmětem řízení se tak stala toliko částka 11 661 Kč (bezdůvodné obohacení za užívání pozemků parc. č. , Anonymizováno, o celkové výměře 439 m² v k.ú. , adresa, ) s příslušenstvím (úrok z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 6 585 Kč od 29. 9. 2006 do zaplacení a roční úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou v každém kalendářním pololetí a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 procentních bodů z částky 5 076 Kč od 17. 3. 2006 do zaplacení).

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, má na povrchu asfaltovou komunikaci, která slouží pro chůzi a zároveň pro příjezd automobilů ke garážím, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, má na povrchu asfaltovou komunikaci, která slouží pro chůzi a zároveň pro příjezd automobilů ke garážím a že pozemek parc. č. , Anonymizováno, je zatravněný a má funkci oddělovací mezi hřištěm a pozemkem parc. č. , Anonymizováno, (dále též „předmětné pozemky“).

10. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , v nímž byl posuzován nárok žalobkyně (jakož i nárok , právnická osoba, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ) na vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání předmětných pozemků vůči žalovanému (tam v procesním postavení žalovaného č. 1) a vůči , Anonymizováno, , adresa, (tam v procesním postavení žalovaného č. 2), vyslovily soudy obou stupňů shodný názor, že v případě těchto pozemků, majících povahu veřejného prostranství, je osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení , Anonymizováno, , adresa, (viz rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 22. 8. 2023, č. j. , spisová značka, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2024, č. j. , spisová značka, ).

11. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, musí obohacení vydat.

12. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

13. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

14. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku.

15. Podle § 6 odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb. místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: a/místní komunikace I. třídy, b/ místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, c/ místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, d/ místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.

16. Podle § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (dále „zák. č. 131/2000 Sb.“), veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

17. Podle § 34 zákona č. 128/2008 Sb., o obcích (obecní zřízení - dále „zák. č. 128/2008 Sb.), veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

18. Soud nemá důvod se jakkoli odchylovat od názoru, který byl vysloven ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, a pro stručnost rekapituluje, že podle ustálené judikatury vzniká v případě umístění stavby na cizím pozemku bez řádného titulu na úkor vlastníka pozemku bezdůvodné obohacení vlastníku dotčené stavby již ze samotného titulu vlastnického práva bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje. Tento závěr se uplatní i tam, kde je na pozemku zřízena pozemní komunikace, představuje-li tato samostatnou věc, a to i v rozsahu nezastavěné, ale k provozu komunikace nezbytné plochy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2328/2017). V případě, že dochází k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší jeho vlastníku náhrada ze strany obce (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 3624/13). V poměrech , Anonymizováno, soudní judikatura dovodila v případě pozemků veřejného prostranství věcnou pasivní legitimaci , Anonymizováno, (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2009, sp. zn. , spisová značka, , nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. II. ÚS 2520/15, ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. II. ÚS 251/16).

19. Jelikož první dva z předmětných pozemků (parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, ) mají na povrchu asfaltovou komunikaci, která slouží pro chůzi a zároveň pro příjezd automobily ke garážím, a třetí z předmětných pozemků (parc. č. , Anonymizováno, ) je zatravněný a má funkci oddělovací mezi hřištěm a pozemkem parc. č. , Anonymizováno, , je soud - ve shodě se soudy obou stupňů ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, - toho názoru, že jde o pozemky, mající povahu veřejného prostranství. Skutečnost, že pozemek má asfaltový povrch a fakticky slouží k chůzi i k příjezdu vozidel ke garážím, sama o sobě definici místní komunikace podle § 6 odst. 2 písm. d/ zák. č. 13/1997 Sb., jejímž vlastníkem by byl podle § 9 odst. 1 téhož zákona žalovaný, nenaplňuje. Ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. vyžaduje, aby o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd vydal rozhodnutí příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. Příslušná komunikace vznikne po právní stránce teprve okamžikem, kdy správní rozhodnutí o jejím zařazení do sítě dálnic, silnic nebo místních komunikací nabude právní moci. Bez takového rozhodnutí nemůže soud mimo rámec své pravomoci učinit závěr, že komunikace náleží do určité kategorie a určit jejího vlastníka ve smyslu § 9 zák. č. 13/1997 Sb. (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 22 Co 129/2010, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 54/2011). V řízení nebylo doloženo ani tvrzeno, že by příslušný silniční správní úřad stran předmětných pozemků takové rozhodnutí vydal. Nelze tedy než uzavřít, že veřejně přístupná plocha na předmětných pozemcích má charakter veřejného prostranství ve smyslu § 34 zák. č. 128/2008 Sb. a § 14b zák. č. 131/2000 Sb. a příslušné , Anonymizováno, , jíž je , Anonymizováno, část , adresa, , vzniklo užíváním tohoto prostranství jejími občany bezdůvodné obohacení, které je povinna vydat ve smyslu § 451 a 458 odst. 1 obč. zák. Námitku žalovaného, jímž je , adresa, , že mu nesvědčí pasivní věcná legitimace, třeba označit za zcela přiléhavou.

20. Soud proto žalobu o zaplacení částky 11 661 Kč s příslušenstvím z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace zamítl (výrok II.).

21. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 150 o. s. ř., neboť jsou tu důvody zvláštního zřetele hodné, pro které se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Těmito mohou být i okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku a z tohoto hlediska je významné, že v době podání žaloby nebyla judikatura ohledně věcné pasivní legitimace k vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemků v poměrech , Anonymizováno, ustálena. Žalobkyni tak nelze klást její procesní postup k tíži. Poměry žalovaného, jehož hospodaření se řídí rozpočtem, přitom nemohou být rozhodnutím o nepřiznání náhrady nákladů řízení zásadním způsobem ohroženy (výrok III.).

22. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 a § 150 o. s. ř., neboť jsou tu důvody zvláštního zřetele hodné, pro které se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Těmito mohou být i okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku a z tohoto hlediska je významné, že v době podání žaloby nebyla judikatura ohledně věcné pasivní legitimace k vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemků v poměrech , Anonymizováno, ustálena. Žalobkyni tak nelze klást její procesní postup k tíži. Stát si proto ponese sám náklady znalečného (výrok IV).

23. Pro úplnost soud dodává, že dne 5. 6. 2025 věc projednal a rozhodl o ní ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti řádně předvolané žalobkyně, která se omluvila a navrhla, aby jednání proběhlo bez ní.