21 C 18/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Andrey Grycové a přísedících JUDr. jméno příjmení a Mgr. jméno jméno ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalované o určení neplatnosti výpovědi

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru žalobkyně ze dne [datum] doručená žalobkyni dne [datum] je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru doručené žalobkyni žalovanou dne [datum] s následujícím odůvodněním. Žalobkyně je zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici vedoucí územního pracoviště s místem výkonu práce v [obec]. Žalovaná se již dvakrát neúspěšně pokusila ukončit pracovní poměr žalobkyně a to nejprve výpovědí dne [datum] dle § 52 písm. f) zákoníku práce, když tato výpověď byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] shledána neplatnou, když výše uvedený rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Druhou výpověď žalovaná dala žalobkyni dne [datum] dle § 52 písm. b) zákoníku práce z důvodu přemístění části zaměstnavatele na novou adresu v [obec], i tato výpověď byla rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] shledána neplatnou, když právní moci výše uvedený rozsudek nabyl dne [datum]. Po výše uvedeném rozhodnutí soudu žalovaná nikdy nevyzvala žalobkyni k nástupu do zaměstnání, přestože žalobkyně vždy trvala na svém dalším zaměstnání u žalované. Dne [datum] doručila žalovaná žalobkyni výpověď ze dne [datum] dle § 52 písm. c) zákoníku práce pro údajnou nadbytečnost žalobkyně, když tuto nadbytečnost žalovaná zdůvodňuje organizační změnou přijatou rozhodnutím [anonymizována čtyři slova] dne [datum], kterou měla být zrušena pracovní pozice„ regionální zaměstnance územního pracoviště“ (do roku 2013 se jednalo o pozici vedoucí územního pracoviště, kterou zastávala žalobkyně) a současně měla být touto organizační změnou zřízena nová pracovní pozice označená jako„ manažer regionálního pracoviště“ zahrnující druh práce manažer regionálního pracoviště a zároveň druh práce svazový inspektor BOZP. Touto změnou měl být významně rozšířen druh práce oproti dosavadní pracovní pozici žalobkyně a tato se měla stát nadbytečnou. Žalobkyně dopisem ze dne [anonymizováno]. [údaj o čase] sdělila žalované, že výpověď považuje za neplatnou a trvá na dalším svém zaměstnávání. Výpověď z pracovního poměru žalobkyně ze dne [datum] je tak vyústěním snahy žalované zbavit se žalobkyně za každou cenu, když důvody v podobě organizační změny jsou pouze fingované. O tom svědčí fakt, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž se žalobkyně domáhá náhrady mzdy, vypovídala svědkyně [jméno] [příjmení] dne [datum], která pracuje u žalované od [datum] na pozici regionální zaměstnanec, že již po roce trvání pracovního poměru dělala zkoušky na inspektora bezpečnosti práce a tuto práci přitom konala v rámci sjednaného druhu práce regionálního zaměstnance (dříve pozice nazývané vedoucí územního pracoviště). Je tedy zřejmé, že práci svazového inspektora zahrnoval druh práce vykonávaný žalobkyní již před [datum], kdy měla být údajně přijata organizační změna. Pouhé přejmenování stávající pracovní pozice pak nemůže představovat organizační změnu. Navíc, i kdyby tvrzená organizační změna byla přijata, pak by došlo pouze k rozšíření pracovních povinností zaměstnance na pracovní pozici žalobkyně a nešlo by o nadbytečnost, neboť práce žalobkyně byla pro žalovanou i nadále potřebná. Navíc žalovaná žalobkyni nedala ani možnost, aby žalobkyně po náležitém proškolení mohla tyto úkoly vykonávat.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Za účelem zvýšení efektivnosti práce a pokrytí nově vzniklých činností žalované byla rozhodnutím [anonymizována čtyři slova] dne [datum] přijata organizační změna zahrnující zrušení pracovní pozice„ regionální zaměstnanec územního pracoviště“ (do roku 2013 se jednalo o pozici vedoucí územního pracoviště) se současným zřízením nové pracovní pozice„ manažer regionálního pracoviště“, když tato nová pozice sloučila dosavadní samostatný druh práce manažer regionálního pracoviště s dosavadním samostatným druhem práce svazový inspektor BOZP. Byť uvedenou pracovní pozici vykonávala zaměstnankyně [jméno] [příjmení] před uvedenou organizační změnou, vykonávala je ovšem jako samostatné druhy práce, přičemž druh práce svazového inspektora BOZP začala vykonávat po absolvování zkoušky na inspektora BOZP, když předpokladem k této pracovní činnosti je složení odborné profesní zkoušky po absolvování několika měsíčního školení. Žalobkyně pro tuto činnost nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy. Žalobkyně účelově zaměňuje nadbytečnost vykonávané práce s nadbytečností žalobkyně, když je evidentní, že žalobkyně se stala nadbytečnou po přijetí organizační změny, kterou její pracovní pozice byla zrušena a kterou byla zřízena nová pracovní pozice, pro níž ale žalobkyně nesplňovala předpoklady. Tvrzení, že skutečným důvodem snahy žalované o skončení pracovního poměru žalobkyně, je kritické vystupování žalobkyně proti vedení žalované, je subjektivní a nepodložené.

3. U ústního jednání dne [datum] žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že k organizační změně došlo dne [datum] poté, co stávající zaměstnanci na pozici regionálních zaměstnanců územního pracoviště splnili kvalifikační předpoklady pozice manažera regionálního pracoviště, když žalobkyně tyto předpoklady pro inspekční a kontrolní činnost BOZP nesplnila, proto nemohla být umístěna na pozici manažera regionálního pracoviště. Následně žalovaná konkretizovala výše uvedená skutková tvrzení tak, že dne [datum] rozhodl sjezd o zřízení pracovní pozice manažer regionálního pracoviště s tím, že následně dne [datum] byla prezidentkou žalované přijata organizační změna s účinností od [datum], jež spočívala ve zrušení pozice regionální zaměstnanec územního pracoviště a pozice svazový inspektor. Žalobkyně na toto reagovala tak, že výpověď z pracovního poměru nesplňuje formální náležitosti, neboť žalobkyně nikdy nebyla seznámena s touto organizační změnou, když ani v samotné výpovědi není rozhodnutí o organizační změně uvedeno s tím, že pokud žalovaná tvrdí, že žalobkyně nesplňuje předpoklady pro výkon pozice manažera regionálního pracoviště, pak to není nadbytečnost, ale jiný výpovědní důvod.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné následující. Žalobkyně se stala zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalobkyně zastávala pracovní pozici vedoucí územního pracoviště, tato pozice byla od roku 2013 přejmenována na„ regionální zaměstnanec územního pracoviště“. Žalovaná dala žalobkyni dne [datum] výpověď dle § 52 písm. f) zákoníku práce, žalobkyně proti této podala žalobu na neplatnost výpovědi a rozsudkem zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací], byla určena neplatnost výpovědi, právní moc rozsudku nastala [datum]. Žalovaná dala žalobkyni dne [datum] výpověď dle § 52 písm. b) zákoníku práce, žalobkyně proti této podala žalobu na neplatnost výpovědi a rozsudkem zdejšího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] byla určena neplatnost výpovědi, právní moc rozsudku nastala [datum]. Žalobkyni byla dne [datum] doručena žalovanou výpověď ze dne [datum] dle § 52 písm. c) zákoníku práce.

5. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Výpovědí ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná zdůvodnila výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce následovně„ Důvodem výpovědi je organizační změna zaměstnavatele přijatá za účelem pokrytí nově vzniklých úkolů [název žalované] na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), rozhodnutím [anonymizována čtyři slova] dne [datum], kterým se zrušuje pracovní pozice regionální zaměstnanec územního pracoviště (do roku 2013 se jednalo o pozici vedoucí územního pracoviště) a současně se zřizuje nová pracovní pozice„ manažer regionální pracoviště“ zahrnující druh práce manažer regionálního pracoviště a zároveň druh práce svazový inspektor BOZP. Tato nová pracovní pozice významně rozšiřuje druh práce oproti dosavadní pracovní pozici, a to o nový druh práce svazový inspektor bezpečnosti práce. S novým druhem práce je spojen výrazný nárůst nových pracovních povinností, které dosavadní pracovní pozice neobsahovala. [příjmení] pracovní pozice vedoucí územního pracoviště pro oblast východočeského kraje byla uvedeným rozhodnutím zrušena, a teda u zaměstnavatele již neexistuje. Vzhledem k uvedené organizační změně není výkon práce v pracovní pozici vedoucí územního pracoviště pro zaměstnavatele nadále potřebný, takže jste se stala pro zaměstnavatele nadbytečnou. Současně Vám zaměstnavatel s lítostí oznamuje, že Vám nemůže nabídnout žádnou jinou vhodnou práci odpovídající Vaší kvalifikaci a zdravotnímu stavu, neboť všechna systemizovaná místa má obsazena.“ V celém textu výpovědi z pracovního poměru není žádná zmínka o organizační změně přijaté dne [datum] prezidentkou žalované. Přípisem žalobkyně ze dne [anonymizováno] [údaj o čase] adresovaným žalované má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila žalované, že s důvodem uvedeným ve výpovědi nesouhlasí, výpověď považuje za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání.

6. Organizační změnou žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že pod bodem III. této listiny je uvedeno, že za účelem plné realizace usnesení VII. řádného odborového sjezdu (specifikovaného pod bodem I. této listiny) vyžadující přizpůsobení organizační struktury žalované přijímá dne [datum] prezidentka žalované [jméno] [příjmení] organizační změnu spočívající:

1. Pracovní pozice regionální zaměstnanec územního pracoviště se ruší; 2. Pracovní pozice svazový inspektor BOZP se ruší; 3. Zřizuje se pracovní pozice manažer regionálního pracoviště, který je v čele regionálního pracoviště a je podřízený viceprezidentovi ÚZO a jemu odpovídá za svou činnost; 4. Působnost pracovní pozice manažer regionálního pracoviště zahrnuje působnost a pracovní náplň zrušené pracovní pozice regionální zaměstnanec územního pracoviště, zrušené pracovní pozice svazový inspektor BOZP a výkon kontrolní a inspekční činnosti na úseku BOZP; 5. Z hlediska místní působnosti v rámci žalované působí manažer regionálního pracoviště [obec] a Středočeský region, manažer regionálního pracoviště Východočeský region, manažer regionálního pracoviště Jihočeský region, manažer regionálního pracoviště Severočeský a západočeský region, manažer regionálního pracoviště Moravský region. Tato organizační změna nabývá platnosti a účinnosti [datum]. Pod bodem I. této listiny je uvedeno, že organizační změna (bod bodem III.) byla přijata jako realizace rozhodnutí VII. řádného sjezdu, který rozhodl o rozšíření a prohloubení působnosti unie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v provozovnách obchodu, služeb, v obchodních řetězcích a logistických centrech, ve kterých působí základní a místní odborové organizace, a to výkon kontrolní a inspekční činnosti. V souvislosti s uvedeným rozšířením působnosti schválil VII. sjezd usnesení, kterým se zřizuje nová pracovní pozice manažer regionálního pracoviště vyvolaná potřebou sloučit z důvodu zvýšení efektivnosti dosavadní působnost regionálního zaměstnance územního pracoviště a dosavadní působnost svazového inspektora BOZP do jedné pracovní pozice manažer regionálního pracoviště. Pod bodem II. této listiny je uvedeno, že absolvováním školení BOZP a složením odborné zkoušky na inspektory BOZP byly u zaměstnanců na pozici regionální zaměstnanec územního pracoviště splněny předpoklady pro výkon kontrolní a inspekční činnosti na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a tím došlo k vytvoření objektivních i personálních podmínek potřebných pro náležité zajišťování této nové působnosti žalované. Proto se přistupuje k provedení výše uvedeného usnesení sjezdu a přijímá se odpovídající organizační změně. Dosavadní pracovní pozice regionální zaměstnanec územního pracoviště (od roku 2013 nahradila pracovní pozici vedoucí územního pracoviště) a dosavadní pracovní pozice svazový inspektor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se slučují a jejich dosavadní působnosti rozšířené o kontrolní a inspekční činnosti na úseku BOZP přecházejí do působnosti nově zřizované pracovní pozice manažer regionálního pracoviště.

7. Stanovami žalované účinnými dne [datum], jež byly schváleny na VII. řádném sjezdu žalované má soud za prokázané následující. V článku II. stanov je upravena organizační struktura žalované následovně:

1. Kongres-tento je nejvyšším orgánem žalované, tvoří ho delegáti odborových organizací a členové výkonného výboru. Kongres volí v souladu s volebním řádem prezidenta a viceprezidenta, členy výkonného výboru a členy revizní komise, je svoláván výkonným výborem jednou za 6 let. Kongres přijímá a schvaluje základní dokumenty žalované s výjimkou dle článku II. 2 h) Stanov.

2. Výkonný výbor-je nejvyšším orgánem žalované v období mezi kongresy, výkonný výbor rozhoduje o všech záležitostech s výjimkou těch, které jsou svěřeny výlučně do kompetence kongresu.

3. Prezident a viceprezident – jsou voleni kongresem a jsou kolektivním statutárním orgánem žalované a jednají jménem žalované vůči třetím osobám. Jsou odpovědni kongresu a výkonnému výboru. Prezident a viceprezident se za žalovanou podepisují každý samostatně tak, že k napsanému či vytištěnému názvu žalované, jménu, příjmení a označení své funkce připojí svoje vlastnoruční podpisy.

4. Revizní komise-dohlíží na hospodaření žalované, je volená kongresem a kongresu je ze své činnosti odpovědná.

5. Regionální pracoviště-je organizační složkou žalované, v čele regionálního pracoviště je manažer, který je v pracovněprávním vztahu k žalované. Manažer regionálního pracoviště zejména: prosazuje a obhajuje zájmy a politiku žalované, informuje zaměstnance o možnostech a výhodách sdružování v odborech, napomáhá při zakládání nových odborových organizací a získávání nových členů, registruje odborové organizace v žalované a ruší registraci odborových organizací v žalované, koordinuje činnost odborových organizací v působnosti svého regionu, napomáhá odborovým organizacím při kolektivním vyjednávání se zaměstnavateli, poskytuje odborovým organizacím a jejich členům metodickou a odbornou pomoc, zabezpečuje oboustranný přenos informací z orgánů žalované a ČMKOS odborovým organizacím ve své působnosti, spolupracuje s regionálními strukturami ČMKOS, zaměstnavatelů, státních orgánů a ostatních institucí, pravidelně svolává společná jednání zástupců odborových organizací ve svém regionu.

8. Náplní práce žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že do náplně funkce vedoucí územního pracoviště náleželo mimo jiné: dbá, aby veškerá činnost územního pracoviště byla vykonávána v souladu s delegovanými pravomocemi a usneseními žalované, koordinuje činnost a metodickou pomoc odborovým organizacím ve své působnosti, hájí zájmy odborových organizací sdružujících se v daném území, provádí náborovou činnost, organizuje a napomáhá při zakládání nových odborových organizací, spolupracuje s úřady práce, svazy podnikatelů včetně regionálních s cílem dosáhnout kolektivního vyjednávání a ochrany zájmů členů, svolává porady zástupců odborových organizacích, na kterých tyto zástupce informuje o jednáních a přijatých usneseních žalované jakož i vyšších odborových orgánů (Rady předsedů a Sněmu ČMKOS), vede samostatnou evidenci ZO a MO, přiděluje organizační čísla pro odborové organizace, zodpovídá za dodržení všech náležitostí souvisejících s jejich eventuálním zánikem, poskytuje členům žalované servis v rámci právního minima, poskytuje rovněž servis z oblasti BOZP.

9. Přepisem zvukového záznamu z jednání konaného dne [datum] u zdejšího soudu ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] ve věci náhrady mzdy žalobkyně proti žalované má soud za prokázané následující. V průběhu jednání dne byl proveden účastnický výslech [jméno] [příjmení] (prezidentky žalované), která k dotazu soudu, zda by žalobkyně měla ke dni konání výslechu stejnou mzdu jako paní [příjmení] (jež nastoupila na pracovní místo zastávané původně žalobkyní), tato odpověděla„ Určitě, ale my jsme paní [celé jméno žalobkyně] nechtěli zaměstnat, protože tam nejsou ty předpoklady. [jméno] musíte mít komunikaci. Ti lidé musí být empatičtí. Já si na tom trvám. U paní [celé jméno žalobkyně] tam nebylo jen to, že nesplňovala kvalifikačně, ale ten člověk musí být empatický a komunikativní směrem k lidem. To je základ, my máme jako odbory problém, že máme takový punc, že lidé na nás pohlíží, na tom se trošku podílí i sdělovací prostředky a já musím zaměstnávat zaměstnance, kteří mají dobrou komunikační schopnost a jsou velmi slušní a vstupují do těch firem s určitou pokorou.“ [příjmení] [jméno] [příjmení] k dotazu soudu uvedla, že uvažují o ukončení pracovního poměru žalobkyně s tím, že nechce odpovídat jakou formou, neboť není právník. U ústního jednání dne [datum] dále právní zástupce žalované ([anonymizováno] [příjmení]) uvedl následující„ my jsme byli ochotni, můžeme udělat dohodu na chodbě, tady do protokolu o skončení pracovního poměru. Paní žalobkyně na jedné straně vlastně projevila, dokonce písemně vůli už pro žalovanou nepracovat, ale podmiňuje to vyplacením enormních finančních částek. Navíc dalších požadavků, které nejsou v souladu se zákonem například, že chce jako důvod uvést organizační změnu, což není pravdivé a požaduje vyplacení odstupného.“ 10. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Soud dále v souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků řízení. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud i s ohledem na níže uvedený právní názor nečinil žádná skutková zjištění.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Žalobkyni vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] dle § 33 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce pracovní poměr. Podle § 48 odst. 1 zákoníku práce pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době. Podle § 50 odst. 1 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Podle § 50 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dle § 50 odst. 4 zákoníku práce dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Podle § 52 písm. c) zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Podle konstantní právní teorie i praxe forma rozhodnutí o organizační změně není stanovena a není ani předepsáno, že by rozhodnutí muselo být u zaměstnavatele„ vyhlášeno“ nebo jiným obdobným způsobem zveřejněno. Rozhodnutí o organizačních změnách může být učiněno písemně nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost, že bylo přijato, a z hlediska použití výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) postačuje, aby s ním byl seznámen dotčený (nadbytečný) zaměstnanec, a to alespoň (nejpozději) ve výpovědi z pracovního poměru.

12. V daném případě byla výpověď z pracovního poměru v souladu s ust. § 48 odst. 1 zákoníku práce učiněna v písemné formě a zaměstnavatel dostatečně určitě vymezil, že se jedná o výpovědní důvod dle § 52 písm. c) zákoníku práce, když po skutkové stránce důvod výpovědi vymezil tak, že rozhodnutím [anonymizována tři slova] žalované ze dne [datum] byla přijatá organizační změna, kterou se zrušuje pracovní pozice regionální zaměstnanec územního pracoviště (do roku 2013 pojmenovanou„ vedoucí územního pracoviště“) a současně se zřizuje nová pracovní pozice manažer regionálního pracoviště zahrnující druh práce manažer regionálního pracoviště a druh práce svazový inspektor. Pracovní pozice žalobkyně vedoucí územního pracoviště pro oblast východočeského kraje tak byla rozhodnutím [anonymizována tři slova] zrušena a žalobkyně se tak stala nadbytečnou. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda rozhodnutí o organizační změně, jež bylo specifikováno ve výpovědi, bylo skutečně učiněno. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že organizační změna, jíž mělo dojít ke zrušení pracovní pozice žalobkyně, tj. pracovní pozice regionálního zaměstnance pro oblast [anonymizována dvě slova], nebyla přijata rozhodnutím [anonymizována tři slova] žalované dne [datum], když tohoto dne ve vztahu k žalobkyni nebyla přijata žádná organizační změna, ostatně sjezd či nově kongres žalované není ve vztahu k zaměstnancům žalované oprávněn přijímat organizační změny, neboť za zaměstnavatele, který je obchodní korporací nebo jinou právnickou osobou, přijímají rozhodnutí o organizační změně ti, kdo činí její právní jednání, popřípadě jeho zmocněnci. Dle stanov žalované účinných od [datum] je statutárním orgánem žalované prezident a viceprezident, kteří jednají jménem žalované vůči třetím osobám, tj. organizační změny ve vztahu k zaměstnancům činí za žalovanou prezident a viceprezident či ti, kdo byli statutárním orgánem (prezidentem a viceprezidentem) k tomuto zmocněni. Dále bylo v řízení prokázáno, že organizační změna, kterou došlo ke zrušení pracovní pozice žalobkyně (regionálního zaměstnance pro oblast [anonymizována dvě slova]), byla učiněna prezidentkou žalované dne [datum] s účinností od [datum], což ostatně potvrdila žalovaná v průběhu ústního jednání. Toto rozhodnutí o organizační změně ze dne [datum] učiněné prezidentkou žalované však není ve výpovědi vůbec zmíněno a z obsahu výpovědi z pracovního poměru dané žalobkyni není vůbec seznatelné, že by prezidentka žalované takovéto rozhodnutí učinila. Soud v tomto směru poskytl žalované poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení, zda a kdy byla žalobkyně seznámena s organizační změnou ze dne [datum] a k prokázání doplněných tvrzení označila důkazy s tím, že žalovanou poučil o následcích nevyhovění této výzvě v podobě neunesení břemene důkazního a břemene tvrzení. Žalovaná po tomto poučení uvedla, že s touto organizační změnou byla žalobkyně seznámena ve výpovědi, kde je tato popsána a žádné další důkazy k tomu nemůže navrhnout, neboť nejsou. Tvrzení žalované, že žalobkyně byla s organizační změnou přijatou prezidentkou žalované dne [datum] seznámena výpovědí, má soud za vyvrácené samotným textem výpovědi z pracovního poměru, v němž se o organizační změně přijaté prezidentkou dne [datum] ničeho neuvádí, a naopak je zde popisováno rozhodnutí sjezdu ze dne [datum]. S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že výpověď z pracovního poměru žalobkyně ze dne [datum] je neplatná, neboť ve výpovědi tvrzená organizační změna učiněná rozhodnutím [anonymizována dvě slova] žalované dne [datum] spočívající ve zrušení pracovního místa žalobkyně nebyla vůbec učiněna, což je zřejmé i z popisu činnosti manažera regionálního pracoviště obsaženého ve stanovách, kde vůbec není žádná kontrolní a inspekční činnost v rámci BOZP uvedena a naopak se tento popis shoduje s náplní práce žalobkyně, tudíž ke dni [datum] fakticky došlo pouze k přejmenování pracovní pozice„ regionální zaměstnanec územního pracoviště“ na„ manažer regionálního pracoviště“ a tvrzení žalované, že tímto rozhodnutím byla zrušena pracovní pozice není pravdivé. Navíc ve vztahu k žalobkyni jakožto zaměstnankyni není sjezd ani oprávněn přijímat organizační změny, jak již soud uvedl výše. S organizační změnou prezidentky žalované ze dne [datum] nebyla žalobkyně vůbec seznámena, přičemž žalovaná v tomto směru přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. neunesla důkazní břemeno. Nad to s ohledem na ust. § 50 odst. 4 zákoníku práce nelze text výpovědi skutkově následně měnit, tedy nelze dojít k právnímu závěru, že výpověď by mohla být platným právním jednáním, pokud bylo prokázáno, že organizační změnu ve skutečnosti přijal jiný orgán žalované a zcela v jiný den.

13. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby žalovaná ve výpovědi správně označila organizační změnu prezidentky žalované ze dne [datum], byla by předmětná výpověď neplatná z důvodu, že organizační změna žalované ze dne [datum] nesledovala ve vztahu k žalobkyni tzv. legitimní cíl, tudíž je třeba dovodit, že rozhodnutí o organizační změně nebylo přijato. Dle právního názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v rozhodnutí ze dne 28.1.2015, sp. zn. 21 Cdo 695/2014:„ O rozhodnutí o organizačních změnách jde tehdy, jestliže sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel zamýšlí regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Není samo o sobě významné, jak zaměstnavatel své rozhodnutí označil; jestliže rozhodnutí zaměstnavatele bylo opravdu přijato k dosažení uvedené organizační změny, byl splněn hmotněprávní předpoklad pro podání výpovědi, a to i když organizační změnou sledovaný efekt nebyl později dosažen. Jestliže rozhodnutím zaměstnavatele, popř. jeho realizací, byly od počátku sledovány jiné než uvedené cíle, je třeba dovodit, že rozhodnutí o organizační změně nebylo přijato.“ Skutečnost, že ve vztahu k žalobkyni nebyl organizační změnou ze dne [datum] sledován tzv. legitimní cíl (tj. změna úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel zamýšlí regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám) má soud za prokázanou především samotnou listinou obsahující organizační změnu zejména jejím zdůvodněním uvedeným pod bodem II., z něhož je zřejmé, že žalovaná přistoupila k přijetí organizační změny až poté, co byly u zaměstnanců na pozici regionální zaměstnanec územního pracoviště (s výjimkou žalobkyně) splněny předpoklady pro výkon kontrolní a inspekční činnosti na úseku BOZP absolvováním školení BOZP a složením odborné zkoušky na inspektora BOZP. Za této situace je třeba zhodnotit, že žalobkyně byla jediným regionálním zaměstnancem územního pracoviště, vůči níž žalovaná v rozporu se svými povinnostmi zaměstnavatele této nepřidělovala práci, ač dne [datum] nabyl právní moci rozsudek, jímž byla určena neplatnost předchozí výpovědi dané žalovanou žalobkyni, a jedině žalobkyni žalovaná neumožnila absolvování školení BOZP a složení odborné zkoušky v rámci zaměstnavatele, aby tak mohla splnit kvalifikační předpoklady pro výkon kontrolní a inspekční činnosti. Je evidentní, že žalovaná tak jednala zcela účelově z důvodu, že žalobkyni nechtěla dále zaměstnávat, jak fakticky potvrdila prezidentka žalované v rámci svého účastnického výslechu u jednání dne [datum] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], neboť dle žalované nemá žalobkyně dostatek komunikačních schopností a empatie. O účelovosti organizační změny, resp. s tím související nadbytečnosti vypovídá i fakt, že stejný právní zástupce žalované u ústního jednání dne [datum] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] uváděl, že žalobkyně se domáhá v rámci dohody o skončení pracovního poměru i toho, že chce uvést jako důvod skončení organizační změnu a vyplacení odstupného, což není pravdivé. Je více než s podivem, že toto vyslovil právní zástupce žalované více jak rok poté, kdy mělo dojít k organizační změně ([datum]) a o více jak dva roky poté v tomto řízení u ústního jednání dne [datum] stejný právní zástupce uvádí, že k organizační změně došlo.

14. S ohledem na výše uvedené, tak soud shledal výpověď z pracovního poměru danou žalovanou žalobkyni dle § 52 písm. c) zákoníku práce za neplatné právní jednání a výrokem I. tohoto rozsudku žalobě zcela vyhověl.

15. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má tedy právo náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta dle § 7 a 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“) za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí, žaloba, účast u ústního jednání dne [datum] v trvání přesahujícím 2 hodiny (od 9.15 hod. do 11.20 hod.) ve výši [anonymizována dvě slova] Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů advokáta za [anonymizováno] úkony právní služby po [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu za cestu k ústnímu jednání [obec] [obec] a zpět za 8 půlhodin, tj. ve výši [částka], cestovné za cestu k ústnímu jednání dne [datum] [obec] – [obec] a zpět, celkem [anonymizováno] km osobním vozem [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] nafty [číslo] km, 1l nafty/ [částka] a náhradě [částka], tj. celkem [částka], 21% DPH ve výši [částka], tj. náklady řízení celkem [částka]. Náhradu nákladů je pak žalovaná povinna žalobkyni zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám advokáta žalobkyně.