21 C 227/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu anonymizováno jméno příjmení a přísedících anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení jméno ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že pracovní poměr žalobkyně k žalované vzniklý na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], trvá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 16 000 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni žalovanou dne [datum], je neplatné. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici výkonný ředitel. Dne [datum] obdržela na svoji emailovou adresu dokument nazvaný„ Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem“ datovaný dne [datum] s tím, že tímto dokumentem byl okamžitě zrušen pracovní poměr žalobkyně k žalované, ale i ke [právnická osoba] [právnická osoba], u které byla žalobkyně rovněž zaměstnána. Kopii Okamžitého zrušení pracovního poměru následně žalobkyně obdržela i poštou. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání. Důvody neplatnosti spatřuje žalobkyně v neurčitosti, neboť jednou listinou byl zrušen pracovní poměr ke dvěma zaměstnavatelům s odkazem na nařízení jednatele, které obsahuje pokyny týkající se obou společností. Především je pak zcela neurčité, jaké pokyny ve vztahu k žalované neměla splnit, jediné určité tvrzení v okamžitém zrušení je údajné pochybení žalobkyně spočívající v tom, že požádala advokátku o sepsání rozboru rizik postupu, který použil jednatel. Další důvod neplatnosti spočívá ve skutečnosti, že žalobkyně neporušila své pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem za situace, kdy naopak jednatele žalované upozornila na skutečnosti, které mohou být posouzeny jako upřednostňování věřitele.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že žalobkyně pracovala u žalované od [datum] na pozici výkonný ředitel s místem výkonu práce [anonymizováno 5 slov] [ulice] náplní práce žalobkyně bylo vedení provozu pivovarů po administrativní stránce, kontrakty s obchodními partnery, účetní firmou a orgány státní správy. Dne [datum] vydal jednatel žalované dvě nařízení týkající se i [právnická osoba] [právnická osoba], u které byla žalobkyně rovněž zaměstnána. Žalobkyně byla určena odpovědnou osobou za realizaci nařízení. Tato nařízení byla zaslána na email žalobkyně [email]). Do dne [datum] žalobkyně nesplnila pokyny jednatele včetně toho, že i na opakovanou výzvu odmítla do určeného času potvrdit svým podpisem seznámení s těmito nařízeními. V rozporu s přímým pokynem jednatele společnosti o nerelevanci jakéhokoliv hodnocení rizik rozhodnutí jednatele žalované, žalobkyně jménem žalované pořídila právní služby od advokátky [anonymizováno] [příjmení], což žalované způsobilo dodatečné náklady minimálně na částku služeb advokáta. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobkyni doručeno dne [datum] na její výše uvedenou emailovou adresu a je tedy platné.

3. U ústního jednání dne [datum] žalobkyně navrhla změnu žaloby v tom směru, že nově navrhla žalobní petit tak, aby bylo určeno, že pracovní poměr žalobkyně k žalované vzniklý na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] trvá. Žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť mezi stranami je sporná otázka doručení okamžitého zrušení pracovního poměru žalobkyni. Usnesením ze dne [datum] soud shora uvedenou změnu žaloby připustil.

4. Žalovaná u ústního jednání nově uvedla, že pracovní smlouvu žalobkyně považuje za neplatnou, neboť žalobkyně si pracovní smlouvu uzavřela sama se sebou, tj. podepsala se jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele. Takto přitom jednala bez souhlasu či pokynu jednatele, přičemž překročila své oprávnění. Jednatel žalované dlouhou dobu ani nevěděl o tom, že žalobkyně je v pracovním poměru k žalované. Žalobkyni tak mohl vzniknout pouze faktický pracovní poměr, u něhož se však neuplatní právo na ochranu vyplývající z ustanovení na skončení pracovního poměru.

5. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná jakožto zaměstnavatel a žalobkyně jakožto zaměstnanec uzavřely pracovní smlouvu na dobu neurčitou, se dnem nástupu do práce dnem [datum] na pracovní pozici výkonný ředitel, s pracovní dobou 20 hodin týdně, s místem výkonu práce [obec a číslo]. Pracovní smlouvu žalobkyně podepsala jakožto zaměstnanec, přičemž u podpisu zaměstnavatele je razítko žalované a rovněž podpis žalobkyně. [jméno] žalobkyně potvrdila, že oba podpisy na této listině jsou její. 6. [příjmení] mocí ze dne [datum] má soud za prokázané, že jednatel žalované [příjmení] [příjmení] zmocnil žalobkyni k zastupovaní žalované ve všech věcech, zejména před státními a jinými orgány, dále při jednání mezi společností a jinými právnickými či fyzickými osobami, aby vykonávala veškeré úkony, přijímala doručované písemnosti, podávala návrhy a žádosti, uzavírala smíry a narovnání, uznávala uplatněné nároky, vzdávala se nároků, podávala opravné prostředky, námitky nebo rozklady a vzdávala se jich, vymáhala nároky, plnění nároků přijímala, jejich plnění potvrzovala, to vše i tehdy, je-li podle právních předpisů třeba zvláštní plné moci. Podpis jednatele žalované je úředně ověřen. Žalobkyně plnou moc přijala. Plnými mocemi ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že jednatel žalované opakovaně udělil žalobkyni plnou moc ve stejném rozsahu jako v plné moci ze dne [datum], přičemž podpisy jednatele [příjmení] [příjmení] jsou úředně ověřeny.

7. Potvrzením o výši příjmu ze závislé činnosti pro účely řízení o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR ze dne [datum] vystaveným mzdovou účetní [anonymizováno]. [příjmení] má soud za prokázané, že žalovaná potvrdila, že žalobkyně jakožto zaměstnanec žalované ve funkci výkonný ředitel pracuje u žalované od [datum] a dále potvrdila výši čisté mzdy žalobkyně za měsíc prosinec 2018, leden a únor 2019 Smlouvou o mzdě má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o mzdě, jíž za obě strany podepsala žalobkyně, přičemž s účinností od [datum] náleží žalobkyni měsíční základní mzda ve výši 36 410 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato zaslala žalobkyni mimo jiné i mzdový výměr i pracovní smlouvu týkající se žalované.

8. Kopií okamžitého zrušení včetně emailu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná zaslala žalobkyni na emailovou adresu [email] v příloze emailu okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobkyně v řízení tvrdila, že jakožto zaměstnanec nedala žalované jakožto zaměstnavateli písemný souhlas k doručování písemností prostřednictvím elektronické komunikace. Právní zástupce žalované k výslovnému dotazu soudu potvrdil, že toto tvrzení žalobkyně nesporuje a ani nesporuje tvrzení žalobkyně, že tato ve smyslu § 355 odst. 3 zák. práce nepotvrdila převzetí písemnosti doručované emailem. Z kopie textu okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem podepsaného jednatelem žalované soud zjistil, že v textu je výslovně uvedeno, že žalobkyně je u žalované zaměstnána jako výkonný ředitel na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a zároveň u [právnická osoba] [právnická osoba] jakožto ředitel na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], s tím, že s žalobkyní ruší pracovní poměr okamžitě dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce ke dni [datum]. Žalovaná, resp. jednatel žalované a [anonymizováno] [právnická osoba] dále v této listině uvedl, že žalobkyně do [datum] nesplnila pokyny jednatele včetně toho, že i na opakovanou výzvu e-mailem odmítla do určeného času potvrdit svým podpisem seznámení s písemnými nařízeními, termín plnění úkonů na den [datum] byl vynechán. V rozporu s přímým písemným pokynem jednatele společností o nerelevanci jakéhokoliv hodnocení rizik rozhodnutí jednatele společností, žalobkyně jménem společností pořídila právní služby od advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kdy toto neoprávněné jednání způsobilo dodatečné náklady a kromě toho utrácela žalobkyně placené pracovní hodiny na komunikaci s advokátem a sepsání svých stanovisek, které nesouvisely s pracovní činností žalobkyně. Tímto žalobkyně odmítla konat práci dle pokynů zaměstnavatele, zneužila nemožnosti osobní přítomnosti jednatele v [obec] v souvislosti s Covid 19 a porušila pracovní kázeň, kdy toto jednání považuje jednatel společností za zvlášť hrubé porušení povinností. Zároveň touto listinou žalovaná a [právnická osoba] [právnická osoba] odvolává všechna zmocnění (plné moci), které byly žalobkyni uděleny.

9. Podáním ze dne [datum] včetně podacího lístku a emailem žalobkyně ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně sdělila žalovanému, že prostřednictvím emailu obdržela přípis„ Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem“, toto považuje za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání. K poštovní přepravě tento přípis žalobkyně předala dne [datum]. Nesouhlas s okamžitým zrušením a fakt, že jej žalobkyně považuje za neplatné, sdělila jednateli žalované rovněž emailem.

10. Potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne [datum] zpracované V. [příjmení] má soud za prokázané, že žalovaná v tomto potvrzení ve vztahu k údajům o zaměstnání uvedla, že žalobkyně byla u žalované v pracovním poměru od [datum] do [datum], dále potvrdila průměrný čistý výdělek ve výši 20 867 Kč s tím, že uvedla, že zaměstnanec porušil povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jim vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Toto potvrzení podepsal jednatel žalované [příjmení] [příjmení]. Potvrzením o zaměstnání ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalované potvrdila délku zaměstnání žalobkyně od [datum] do [datum], toto potvrzení podepsal jednatel žalované [příjmení] [příjmení]. Pracovním posudkem ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná vystavila žalobkyni pracovní posudek, v němž uvedla následující. Žalobkyně pracovala mimo jiné u žalované od [datum] na pozici výkonný ředitel, s místem výkonu práce pivovar a restaurace [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně má vysokoškolské vzdělání, v průběhu zaměstnání absolvovala rekvalifikační kurzy v oboru pivovarnické a sladovnické práce. [ulice] náplní práce žalobkyně bylo vedení provozu pivovarů po administrativní stránce, kontrakty s obchodními partnery, účetní firmou a orgány státní správy, dohled nad týmem podniků apod. Svou práci vykonávala skoro samostatně bez kontroly ze strany jednatele na základě jeho důvěry. Vzhledem k situaci s Covid 19 byla nad zaměstnankyní ze strany jednatele zvýšena kontrola, což odhalilo nesrovnalosti v interních finančních dokumentech, porušování práv ostatních zaměstnanců včetně případů nezdvořilého zacházení a další vlastnosti zaměstnankyně jako urputné hájení svého názoru bez ohledu na stanovisko nadřízeného a neschopnost přiznat své vlastní chyby. Dnem [datum] byl pracovní poměr s žalobkyní ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce z důvodů zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance (odmítla konat práci podle pracovní smlouvy dle pokynů zaměstnavatele, zneužila nemožnosti osobní přítomnosti jednatele v [obec] v souvislosti s Covid 19 a porušila pracovní kázeň, čímž ohrozila chod společnosti). Pracovní posudek byl vydán na žádost zaměstnankyně, tento podepsal jednatel žalované [příjmení] [příjmení].

11. Nařízeními jednatele žalované ze dne [datum] má soud za prokázané následující. Jednatel žalované vydal dne [datum] dvě nařízení, z nichž jedno se týkalo záležitosti v souvislosti s poskytnutím účelové půjčky jednatelem společnosti za účelem překonání finanční krize vzniklé v důsledku opatření týkajících se Covid 19. V tomto nařízení jednatel žalované vydal pokyny, jakým způsobem s finančními prostředky získanými z výše uvedené půjčky naložit, kdy výslovně uvedl seznam dodavatelů i s výší částek, jež má být těmto uhrazena, dále výši mzdy zaměstnanců a daňových povinností. V části týkající se mzdy je mimo jiné uvedena i žalobkyně s výší mzdy 40 044 Kč. Jako odpovědný vykonavatel tohoto nařízení je uvedena žalobkyně. Druhé nařízení (sepsané v českém jazyce) se týkala opatření v souvislosti s nedostatkem denních výkazů o příjmech společností a nemožnosti osobní přítomnosti v [obec], přičemž odpovědným vykonavatelem byla žalobkyně a [anonymizováno]. [příjmení] (zaměstnanec žalované).

12. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Soud při hodnocení důkazů přihlížel rovněž ke všemu relevantnímu, co v řízení vyšlo najevo. Pro nadbytečnost zejména s ohledem na připuštěnou změnu žaloby soud zamítl ostatní v řízení navržené a neprovedené důkazy, jimiž chtěla žalobkyně nenaplnění důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

14. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v průběhu řízení začala tvrdit, že pracovní smlouva žalobkyně nebyla platně uzavřena a žalobkyni tak nevznikl pracovní poměr, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti pracovní smlouvy s tím, že s ohledem na datum podpisu pracovní smlouvy dne [datum], je třeba platnost této smlouvy posoudit dle zákoníku práce ve znění účinném ke dni podpisu pracovní smlouvy. Dle § 33 odst. 1 zák. práce (ve znění účinném ke dni [datum]) se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Dle § 34 odst. 1 zák. práce pracovní smlouva musí obsahovat a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce. Dle odst. 2 cit. ust. pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Dle § 36 zák. práce pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.

15. V daném případě obsahovala pracovní smlouva ze dne [datum] všechny náležitosti dle § 34 zák. práce, když obsahovala výslovné ujednání o druhu sjednané práce (výkonný ředitel), místo výkonu práce ([obec a číslo]) a den nástupu do práce ([datum]). Rovněž byl splněn předpoklad písemné formy dle § 34 odst. 2 zák. práce. Pokud žalovaná v průběhu řízení začala namítat neplatnost pracovní smlouvy z důvodu, že žalobkyně uzavřela pracovní smlouvu sama se sebou, přičemž překročila své oprávnění, neboť jednala bez souhlasu jednatele žalované, či že jednatel žalované o pracovním poměru žalobkyně ani nevěděl, považuje soud za nedůvodný a navíc i zcela účelový. Především žalobkyně byla na základě plné moci, jíž lze s ohledem na obsah zmocnění považovat za tzv. generální plnou moc, oprávněna k zastupování žalované ve všech záležitostech, a proto tedy byla oprávněna podepsat pracovní smlouvu se svou osobou i za žalovanou. Právní názor, že pracovní smlouva, jíž za obě strany podepsala jedna osoba, je automaticky neplatná, byl v aktuální judikatuře vyvrácen, když tato otázka byla řešena v souvislosti s otázkou, zda zástupce statutárního orgánu může se společností uzavřít platně pracovní či manažerskou smlouvu. V tomto směru soud například odkazuje na právní závěr uvedený v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], kde byla řešena otázka platnosti pracovní smlouvy podepsané za zaměstnavatele i zaměstnance jednou osobou, dle něhož platí:„ Je možné, aby fyzická osoba, která je jednočlenným statutárním orgánem právnické osoby, byla zároveň zaměstnancem v pracovněprávním vztahu k této právnické osobě. Výkon závislé práce by byl ovšem vyloučen za situace, kdy by předmětem smlouvy byly kompetence naplňující obsah funkce statutárního orgánu společnosti, např. ředitele obecně prospěšné společnosti.“ Obdobný právní závěr vyslovil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 30. 9. 2020, č. j. [číslo jednací]:„ Neplatné pro střet zájmů nejsou všechny pracovní smlouvy, které jsou uzavřeny mezi obchodní korporací a statutárním orgánem (jeho členem) a střet zájmů v těchto případech nenastává automaticky, paušálně. Je nutné vždy zvážit, zda lze střet zájmů dovodit z konkrétních okolností, za nichž k uzavření pracovní smlouvy došlo, jaká činnost má být statutárním orgánem či jeho členem pro společnost vykonávána apod.“ V tomto směru lze odkázat i na judikaturu Ústavního soudu, konkrétně na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 190/15 či nález Ústavního soudu ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. III. ÚS 669/17, v němž ústavní soud nepřisvědčil závěru Nejvyššího soudu vyjádřeného v rozhodnutí ze dne 19. 1. 2019, č. j. 21 Cdo 3613/2015-430, v němž Nejvyšší soud dovozoval neplatnost manažerské smlouvy z důvodu absence dvou odlišných smluvních stran. V daném případě soud neshledal žádné konkrétní okolnosti, pro něž by měla být pracovní smlouva z důvodu žalovanou tvrzeného střetu zájmů neplatná. Ostatně žalovaná ani žádné konkrétní okolnosti netvrdila.

16. Tvrzení, že jednatel žalované nevěděl, že žalobkyně je v pracovním poměru, soud považuje za zcela účelové a nevěrohodné. Především žalobkyně podepsala pracovní smlouvu v roce 2017, přičemž od této doby jí byla vyplácena mzda a placeny za ní zákonné odvody, tudíž již z tohoto důvodu musela být žalované, resp. jednateli žalované otázka existence pracovního poměru žalobkyně známa. Zadruhé vědomost žalované, resp. jednatele žalované o pracovním poměru žalobkyně prokazují i listinné důkazy, když v nařízení ze dne [datum] sám jednatel žalované dával pokyny k proplacení mzdy žalobkyně. Ostatně žalovaná prostřednictvím mzdové účetní vystavovala v průběhu trvání pracovního poměru žalobkyně této potvrzení o existenci tohoto pracovního poměru (Potvrzením o výši příjmu ze závislé činnosti pro účely řízení o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR ze dne 12. 4. 2019). Navíc skutečnost, že jednatel žalované měl vědomost i přímo o pracovní smlouvě žalobkyně, prokazuje i samotná listina o okamžitém zrušení, v níž jednatel žalované výslovně uvádí, že žalobkyně je u žalované zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. V neposlední řadě účelovost tvrzení o neplatnosti pracovní smlouvy či o nevědomosti pracovního poměru žalobkyně prokazuje i samotné jednání jednatele žalované, když tento se snažil dle něj„ neexistující“ pracovní poměr žalobkyně ukončit okamžitým zrušením, tj. způsobem určeným pro pracovní poměr, navíc následně žalobkyni vystavil nejenom potvrzení o zaměstnání, nýbrž k žádosti žalobkyně vystavil i pracovní posudek, v němž výslovně uvedl, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána od [datum] na pozici výkonný ředitel, dále popsal pracovní náplň žalobkyně včetně faktu, že žalobkyně v průběhu zaměstnání absolvovala rekvalifikační kurzy v oboru pivovarnické a sladovnické práce. Konečně nelze ani přehlédnout, že jednatel žalované opakovaně dával žalobkyni plnou moc k zastupování žalované, tudíž pokud by bylo pravdivé tvrzení, že žalobkyně si uzavřela pracovní smlouvu bez souhlasu jednatele žalované, jistě by jednatel žalované opětovně v září roku 2020 neudělil žalobkyni generální plnou moc. Navíc ještě ve vyjádření k žalobě v tomto řízení žalovaná prostřednictvím jednatele pracovní poměr žalobkyně nijak nezpochybňovala, naopak výslovně uváděla, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě předmětné pracovní smlouvy. Lze tak shrnout, že v souladu s ust. § 36 zák. práce vznikl žalobkyni dnem [datum] pracovní poměr k žalované.

17. Dále se soud zabýval otázkou trvání pracovního poměru žalobkyně k žalované, když dle právního názoru soudu je jednoznačně dán naléhavý právní závěr na požadovaném určení s ohledem na skutečnost, že mezi stranami je sporné, zda pracovní poměr žalobkyně trvá, když žalovaná nejprve v řízení tvrdila, že pracovní poměr ukončila okamžitým zrušením a posléze začala tvrdit, že tento ani platně nevznikl.

18. Dle § 48 odst. 1 zák. práce může být pracovní poměr rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podle § 60 zák. práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. S ohledem na výše uvedené končí pracovní poměr v důsledku jeho okamžitého zrušení dnem, kdy bylo toto jednostranné právní jednání doručeno druhému účastníku (zaměstnanci). Nebylo-li okamžité zrušení pracovního poměru řádně doručeno, pak se k němu dle § 60 zák. práce nepřihlíží. Podle § 335 odst. 1 zák. práce prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. Podle § 335 odst. 3 zák. práce písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy převzetí potvrdí zaměstnanec zaměstnavateli datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem. V daném případě zaslal jednatel žalované okamžité zrušení žalobkyni jakožto přílohu emailu, tudíž jde o doručování prostřednictvím služby elektronických komunikací. Podmínkou možnosti tohoto doručování je však písemný souhlas zaměstnance s tímto způsobem doručování, když žalobkyně uvedla, že tento souhlas žalované neudělila, přičemž žalovaná toto tvrzení nerozporovala. S ohledem na výše uvedené tak okamžité zrušení pracovního poměru nebylo žalobkyni řádně doručeno, když žalovaná v řízení ani netvrdila, že by originál okamžitého zrušení pracovního poměru řádně doručila žalobkyni jiným způsobem. Pracovní poměr žalobkyně tak nebyl ukončen okamžitým zrušením, neboť toto jednostranné právní jednání nebylo doručeno, a proto se k němu nepřihlíží. Jelikož žalovaná netvrdila, že by k okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku mělo dojít k ukončení pracovního poměru žalobkyně jiným způsobem, pracovní poměr žalobkyně trvá a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

19. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má tedy právo náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta dle § 7, 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“) za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum] v trvání přesahujícím 2 hodiny od 14. hod. do 16. 20 hod.) ve výši 2 500 Kč/úkon, paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 5 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. náklady řízení celkem 16 000 Kč. Náhradu nákladů je pak žalovaná povinna žalobkyni zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokátky žalobkyně.