21 C 32/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Blažkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 174 822 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 174 822 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 174 822 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 23 415,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit ČR na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů státu ve výši určené samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku ve výši 174 822 Kč s příslušenstvím (po částečném zastavení řízení co do částky 2 610 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od [datum] do zaplacení usnesením zdejšího soudu ze dne 24. 5. 2021, č. j. 21 C 32/2021-35, a po částečném zastavení řízení co do částky 415 646 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od [datum] do zaplacení usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 2. 2022, č. j. 21 C 32/2021-43) z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu užívání pozemků v obci [obec], k.ú. [část obce], za dobu od [datum] do [datum]. Dne [datum] uzavřel žalobce s [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále jen„ Předchozí vlastníci“) smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které Předchozí vlastníci postoupili žalobci pohledávku vůči žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu užívání pozemků mj. parc. [číslo] s parc. [číslo] za dobu od [datum] do [datum], na kterých jsou umístěny stavby veřejných komunikací ve vlastnictví žalovaného. Výši bezdůvodného obohacení žalobce stanovil v částce odpovídající maximálnímu nájemnému pro obec Praha podle Cenového věstníku Ministerstva financí. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření uvedl, že žalobce není aktivně legitimován, jelikož nikdy nenabyl vlastnictví k pozemkům, když pozemky byly vykoupeny při budování sídlištního komplexu Československým socialistickým státem na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Dále uvedl, že u veřejného prostranství není žalovaný pasivně legitimován a odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu.

3. Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] včetně doručenky má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 599 864 Kč z důvodu užívání pozemků sloužících jako veřejné prostranství bez poskytnutí náhrady.

4. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum] má soud za prokázané, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] s parc. [číslo] jsou Předchozí vlastníci.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že Předchozí vlastníci postoupili žalobci pohledávku za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení, které žalovanému vzniklo užíváním mj. pozemků parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 191 m2, parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 487 m2 za dobu od [datum] do [datum], sloužících jako veřejné prostranství užívané žalovaným, na kterém jsou umístěny stavby veřejných komunikací ve vlastnictví žalovaného.

6. Oznámením o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že Předchozí vlastníci oznámili žalovanému, že jako postupitelé postoupili žalobci svou pohledávku za žalovaným, kterou mají z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu užívání pozemků mj. parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 191 m2, parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 487 m2 za dobu od [datum] do [datum], a to bez právního důvodu a bez poskytnutí jakékoliv náhrady.

7. Kopií katastrální mapy včetně fotografií má soud za prokázaný průběh předmětných pozemků.

8. Cenovým výměrem [anonymizováno] [číslo] má soud za prokázané, že maximální nájemné pro obec Prahu bylo stanoveno ve výši 120 Kč/m2/rok.

9. Cenovým výměrem [anonymizováno] [číslo] má soud za prokázané, že maximální nájemné pro obec Prahu bylo stanoveno ve výši 134 Kč/m2/rok.

10. Cenovým výměrem [anonymizováno] [číslo] má soud za prokázané, že maximální nájemné pro obec Prahu bylo stanoveno ve výši 134 Kč/m2/rok.

11. Cenovým výměrem [anonymizováno] [číslo] má soud za prokázané, že maximální nájemné pro obec Prahu bylo stanoveno ve výši 134 Kč/m2/rok.

12. Přípisem [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že [stát. instituce] [anonymizováno] sdělil žalobci v reakci na jeho podání ze dne [datum], že pozemní komunikace na pozemku parc. [číslo] (parkoviště [anonymizováno] [číslo]) a [číslo] (ul. [ulice]) jsou místní komunikace III. třídy dle § 6 odst. 2 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen„ silniční zákon“) tudíž veřejně přístupné.

13. Znaleckým posudkem [číslo] o ceně nemovitých věcí zhotoveným [celé jméno znalce] má soud za prokázané, že znalec určil výši obvyklého nájemného za užívání pozemku parc. [číslo] části pozemku parc. [číslo] o výměře 292 m2, nacházející se v k.ú. [část obce], obec Praha (zapsaných na [list vlastnictví]) za období od [datum] do [datum] ve výši 209 400 Kč.

14. Výslechem znalce [celé jméno znalce] soud za prokázané následující. Znalec trvá na svém posudku, vypracovával ho s nejlepší dobrou vírou s tím, že hledal pronájmy obdobných pozemků v lokalitě. S takovými pozemky se moc neobchoduje, tak byl nucen vybrat pozemky ve větší vzdálenosti, než jsou pozemky, které oceňoval. Zvolil pozemek na [obec a číslo] - [část obce] o rozloze 2 000 m2, který je do budoucna určen pro bydlení, tak ho bude možné v budoucnosti odkoupit. Dále zvolil pozemek na [obec a číslo] – [část obce], kdy se jedná o pronájem komerčního pozemku, kde se nachází parkoviště, sklad a manipulační plocha. Je to pozemek, na kterém je asfaltová komunikace, která může sloužit jako parkoviště. [příjmení] pozemku rovněž vlastní i komunikaci, které se na pozemku nachází. Poslední vybraný pronájem je pronájem pozemku na [obec] – [část obce], který slouží v současnosti jako zahrada a není do budoucna určen k bydlení. Pronájmy pozemků, když se jedná o zahrady až po komerční pozemky, se přibližně pohybují ve stejné cenové relaci. Pro stanovení obvyklé ceny pronájmu se nejlépe jeví metoda porovnávací. Cena pozemků, ať už zastavěných, nebo nezastavěných komunikací je rovněž velmi obdobná. Znalec cenu uvedenou na internetu redukoval koeficienty, aby byla relativně objektivní, protože se jedná o nabídku. Nájmy na dobu určitou jsou nižší. Znalec oceňoval samostatný pozemek bez pozemních komunikací. U nabídky pronájmů není napsáno, že se jedná o parkoviště. Předmětem zadání znalce nebylo odvození nájemného od kupní ceny dle kupní smlouvy. Komunikace na předmětných pozemcích je okraj místní komunikace, třídu neví, je to zdokumentováno a na mapách viditelné.

15. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují zjištěný skutkový stav.

16. Soud též provedl důkaz znaleckým posudkem v souladu s ust. § 127 odst. 1 o. s. ř., znalce tedy vyslechl k obsahu znaleckého posudku, a vědom si námitek žalovaného, též k jednotlivým námitkám žalovaného. Poté soud znalecký posudek hodnotil jako způsobilý v souzené věci prokázat dokazovanou skutečnost, k níž je třeba odborných znalostí. Znalec stvrdil své závěry uvedené v písemném vypracování znaleckého posudku, a soud tak má za to, že znalecký posudek může být v této věci relevantním k určení výše nároku. A to i přesto, že soudu je soudu známo, že jsou různé metody ke stanovení ceny obvyklé v takto specifických případech (viz. např. v žalovanou namítaná věc vedená u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]).

17. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud neučinil zjištění pro věc právně významná.

18. Soud dále pro nadbytečnost zamítl důkazní návrh žalované směřující ke zjištění skutečnosti ohledně správy parkoviště na pozemku p. [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], a to s ohledem na právní posouzení věci, když provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

19. Předmětem řízení (po částečném zpětvzetí žaloby) je nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání dvou pozemků ze strany žalovaného za období [datum] do [datum].

20. Po právní stránce je třeba na úvod v obecné rovině předestřít, že nárok žalobce je třeba posuzovat (srov. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též jen „o. z.“) dle právní úpravy bezdůvodného obohacení obsažené v o. z..

21. Soud tak vycházel z § 2991 odst. 1 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ust. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dále pak z § 2999 odst. 1 o. z. plyne, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

22. Pokud jde o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, je třeba v souladu s dosavadní konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 2328/2017) konstatovat, že zjištěný skutkový stav, kdy žalovaný umístěním svých pozemních komunikací užívá pozemky třetí osoby, sám o sobě stav bezdůvodného obohacení žalovaného zakládá, a v této věci nebyl zjištěn žádný právní titul, který by takové (bezplatné) užívání předmětných pozemků umožňoval.

23. Pokud má soud na základě výše učiněných skutkových zjištění ohledně předmětných pozemků v souzené věci primárně za prokázané, že oba dva předmětné pozemky, tedy [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo] jsou místními komunikacemi III. třídy s odkazem na § 6 odst. 2 písm. c) zákona č. 13/19997 Sb., o pozemních komunikacích, tak nezbývá než uzavřít, a to s odkazem na ust. § 9 odst. 1 zákona č. 13/19997 Sb., o pozemních komunikacích, že vlastníkem předmětných pozemních komunikacích je hlavní město Praha, tedy žalovaný, který je v dané věci též pasivně legitimován, a to s odkazem na mj. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne, sp. zn. II. ÚS 268/14, či sp. zn. II. ÚS 251/16.

24. K námitce žalovaného ohledně nedostatku pasivní legitimace žalovaného soud uvádí, že žalovaným citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3895/2013, nevylučuje v této konkrétní souzené věci aplikaci (naopak) žalobcem odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2056/2009. S ohledem na obsah obou rozhodnutí nemá soud za to, že v této konkrétní věci by se soud měl odchýlit od závěrů uvedených v rozhodnutí Nejvyššího soudu právě ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2056/2009.

25. Pokud jde o námitku žalovaného ohledně nedostatku aktivní legitimace žalobce, tato je též nedůvodná, neboť z provedeného dokazování vyplynul o tvrzení žalovaného ohledně vlastnictví předmětných pozemků státem opak, když z výpisu z katastru nemovitostí má ohledně vlastnictví předmětných pozemků soud prokázáno, že vlastnictví v předmětném období náleželo Původním vlastníkům, kteří své nároky z bezdůvodného obohacení vůči žalovanému postoupili na žalobce.

26. Proto soud uzavřel, že základ nároku aktivně legitimovaného žalobce – s odkazem na smlouvu o postoupení pohledávek – je proti věcně pasivně legitimovanému žalovanému dán, když soud neshledal důvodnou ani námitku žalovaného spočívající v tvrzení o spekulativním jednání žalobce a o rozporu jednání žalobce s dobrými mravy.

27. Pokud jde o otázku výše bezdůvodného obohacení k tomuto soud připomíná, že se jedná o odbornou otázku. K tomu odkazuje na závěry, jak byly citovány stranou žalovanou v rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. 53 Co 223/2017, tedy, že v případě odborné otázky je jediným relevantním důkazem znalecký posudek. K hodnocení důkazu – znaleckého posudku viz výše v odůvodnění tohoto rozsudku, přičemž pokud byl nárok požadovaný žalobcem v žalobě nižší, než jak byla výše nároku určena znaleckým posudkem, pak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když účastníci měli v řízení úspěch pouze částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Při rozhodování o nákladech řízení soud přisvědčil argumentaci žalované, že po zpětvzetí žaloby (co do Kč) již nelze aplikovat § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy by výše plnění závisela na úvaze soudu, či na znaleckém posudku. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 593 078 Kč, přičemž byl úspěšný ohledně částky 174 822 Kč. Žalobce tak byl neúspěšný v rozsahu 70,5 %, tudíž žalovaný má právo na náhradu nákladů v rozsahu 41 % (70, [číslo]). Náklady žalovaného sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 593 078 Kč sestávající z částky 10 700 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 174 822 Kč sestávající z částky 8 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 200 Kč ve výši 9 912 Kč Náklady žalované tak činí celkem 57 112 Kč a žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 23 415,90 Kč.

29. O nákladech státu rozhodl soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě tvoří náklady státu znalečné v rozsahu neuhrazeném ze zálohy. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení neúspěšný v rozsahu 70,5 %, rozhodl soud výrokem III. o povinnosti žalobce uhradit náklady státu v tomto rozsahu. S ohledem na skutečnost, že ke dni vyhlášení rozsudku nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném za výslech znalce, rozhodl soud pouze o základu náhrady nákladů řízení s tím, že o výši nákladů státu a lhůtě k plnění bude v souladu s ust. § 155 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto samostatným usnesením.