21 C 38/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Blažkové a přísedících Mgr. Anny Diblíkové a Michaely Votápkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 64 633 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 52 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 52 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 12 633 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 12 633 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 14 816 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku ve výši 64 633 Kč s příslušenstvím z titulu bolestného a náhrady nákladů za zastoupení advokátem s odůvodněním, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byla u žalované zaměstnána na pozici obsluha baru a dne [datum] utrpěla pracovní úraz. V daný den se u žalované konala svatba a žalobkyně si při přenášení hrnce s horkým vývarem polila ruku a dolní končetiny a utrpěla tak popáleniny levé ruky a obou nohou II. a III. stupně na 3,5 % tělesného povrchu (II. 2,5 %, III. 1 %). Podle hodnocení bolestného vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] uplatila žalobkyně u žalované nárok na náhradu za bolest, kdy celkové bodové ohodnocení činilo 204 bodů, tedy celkově ve výši 51 000 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala úhradu ceny za zpracování znaleckého posudku.

2. Žalobkyně rovněž požaduje nárok ve výši 12 633 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody spočívající v nákladech vynaložených žalobkyní na zastoupení advokátem za účelem vymáhání bolestného před podáním žaloby, když vůle žalobkyně směřovala k tomu vyřešit věc mimosoudně (jak byla žalobní tvrzení doplněna resp. opravena po poskytnutém poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání soudu dne [datum]). Žalobkyni žalovanou nebylo zaplaceno ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy.

3. Žalovaná ve vyjádření uvedla, že základ nároku na bolestné a poplatek za vypracování odborného posudku uznává, ale neuznává výši a čas plnění, kdy tato výše nároku bude stanovena po ukončení šetření míry zavinění a příčiny úrazu. Žalovaná též argumentovala tím, že žalobkyně žalované neposkytovala součinnost při řešení úrazu, pro účely uzavření likvidace pojistné události považuje žalovaná za nutné obdržet protokol o šetření OIP s výsledkem šetření, poté bude možné z její strany plnění provést, však náhradu ztráty na výdělku v průběhu celé pracovní neschopnosti žalovaná žalobkyni řádně vyplácela. Nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení žalobkyně žalovaná neuznala.

4. Soudem bylo o věci samé v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k ústnímu jednání konanému dne [datum], k němuž byla řádně obeslána dne [datum], nedostavila. Podáním došlým soudu dne [datum] ve 21:31 hodin žalovaná sice požádala o odročení jednání z důvodu pokračující nemoci jediného jednatele společnosti pana [jméno] [příjmení], který je omezen v hybnosti, není schopen cesty na jednání soudu a je v pracovní neschopnosti, ale k žádosti nepřipojila, v rozporu s její povinností, žádné listiny, které by prokazovaly žalovanou tvrzené důvody pro odročení jednání. Se zřetelem ke všem okolnostem, zejména skutečnosti, že jednání soudu již bylo dvakrát na žádost žalované odročeno, a k omluvě ze dne [datum] nebyly připojeny žádné listiny, které by prokazovaly důvody pro odročení jednání, pokud tyto listiny byly i přes urgentní výzvu soudu podány až v den konání soudního jednání v 11:42, když jednání bylo nařízeno na 11:00, nelze žádost žalované hodnotit jako včasnou, tím spíš, pokud se jedná o pokračující důvody žalované známy jí již od doby doručení předvolání dne [datum].

5. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně byla zaměstnána u žalované na pozici obsluha baru se sjednaným dnem nástupu dne [datum] a místem výkonu práce [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum], poté došlo k jejímu prodloužení.

6. Odborným vyjádřením MUDr. [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že popáleniny žalobkyně pro určení výše bolestného ohodnotil celkem 204 body, kdy jednomu bodu odpovídá 250 Kč, celkem tedy 51 000 Kč.

7. Ambulantní zprávou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně byla dne [datum] přijata k hospitalizaci ve [anonymizována tři slova] [obec] s opařením od horké polévky na levé ruce a obou nohou. Při přijetí bylo shledáno popálení I. až II. stupně v rozsahu 3,5% povrchu těla.

8. Propouštěcí zprávou ze dne [datum] má soud za prokázané, že dne [datum] byla žalobkyně po 22 dnech propuštěna z [anonymizována tři slova] [obec].

9. Souborem fotografií v počtu 4 má soud za prokázané, v jakém rozsahu měla žalobkyně popáleniny na těle.

10. Souborem listin vztahujících se ke komunikaci stran před podáním žaloby, zejména předžalobní výzvou k zaplacení ze dne [datum], listinou ze dne [datum], uplatněním zákonných nároků poškozené při pracovním úraze a e-mailovou komunikací za období od [datum] do [datum], listinou ze dne [datum] a ze dne [datum], má soud za prokázané, že účastníci řízení se pokoušeli vyřešit nárok žalobkyně na bolestné mimosoudně před podáním žaloby.

11. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují zjištěný skutkový stav.

12. O skutkovém stavu věci byl s ohledem na výše uvedené učiněn tento závěr:

13. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána na pozici obsluha baru. Dne [datum] při plnění pracovních povinností si žalobkyně na pracovišti opařila od horké polévky levou ruku a obě dolní končetiny. Byla ošetřena [anonymizována dvě slova] [obec] Lékařskými zprávami byly konstatovány popáleniny. Popáleniny byly odborným vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ohodnoceny 204 body, tedy částkou 51 000 Kč.

14. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

15. Žalobkyni vznikl na základě pracovní smlouvy dle § 33 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) pracovní poměr u žalované se sjednaným dnem nástupu dne [datum].

16. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

17. Podle § 271c odst. 1 zákoníku práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle odst. 2 vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

18. Podle § 270 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle odst. 2 se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle odst. 3 zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. Podle odst. 4 při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

19. Obecně platí, že odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech je upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek, tedy za poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl za stanovených podmínek při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou: existence pracovního úrazu, vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody je zapotřebí, aby všechny tři tyto předpoklady byly splněny současně.

20. Pokud soud výše uvedené aplikoval na souzenou věc, uzavřel, že všechny tři výše uvedené předpoklady splněny současně jsou. Soud má prokázáno, že popáleniny žalobkyni vznikly v důsledku upuštění hrnce s horkou vodou při plnění pracovních povinností v době trvání pracovního poměru v místě obvyklého pracoviště žalobkyně, o čemž vlastně nebylo mezi účastníky ani sporu.

21. Obecně pak dále platí, že ustanovení § 270 zákoníku práce umožňuje, aby se zaměstnavatel své odpovědnosti za určitých, v zákoně uvedených taxativních podmínek, zcela nebo zčásti zprostil. Tvrzení žalované, tak jak bylo uplatněno v podání ze dne [datum], však, i pro případ, že by bylo prokázáno, zákonem aprobovaný kvalifikovaný předpoklad pro vyvinění, jak bylo uvedeno výše, nepředstavuje. Jinými slovy, námitky žalované, tak jak byly uvedeny v rámci řízení, nejsou způsobilé ovlivnit plnou odpovědnost zaměstnavatele za nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnankyni v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Nutno podotknout, že se soudu nyní argumenty žalované jeví jako účelové, když z listin založených ve spise vyplynulo, že žalovaná základ nároku až do [datum] nesporovala.

22. Pokud jde o výši nároku, pak soud nemá pochybnosti o správnosti odborného vyjádření, kterým bylo bolestné ohodnoceno v souladu se zákoníkem práce, který odkazuje na nařízení vlády, a proto z něj při určení výše bolestného vycházel. Soud má za to, že i s ohledem na podklady, které byly předloženy pro zpracování odborného vyjádření, je toto odborné vyjádření spolehlivým podkladem pro stanovení výše bolestného.

23. Žalobkyni rovněž náleží náklady na zpracování odborného vyjádření ve výši 1 000 Kč.

24. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku přiznal částku ve výši 52 000 Kč představující bolestné a náklady na zpracování odborného vyjádření. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, i nárok na úrok z prodlení.

25. Pokud jde o nárok žalobkyně z titulu náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na zastoupení advokátem před podáním žaloby ve věci smírného vyřešení ve věci vymáhání nároku na bolestné, pak soud tento nárok neshledal jako důvodný. [příjmení], jak odkazovala žalobkyně, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2017, sp. zn. 21 Cdo 630/2016, byla za zcela specifických okolností dovozena povinnost k náhradě škody v případě, kdy„ byla žalovaná bez zavinění žalobkyně v prodlení s plněním svého závazku několik měsíců a postavení žalobkyně bylo (mimo jiné i s ohledem na neuspokojivý výsledek komunikace s vedlejším účastníkem) z hlediska dalšího plnění žalované nejisté, žalobkyně důvodně (aby předešla soudnímu sporu) řešila uspokojení svého nároku mimosoudní cestou, a to prostřednictvím zástupce - advokáta (tj. osoby, která má vysokoškolské právnické vzdělání, je zapsána v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou a splňuje další zákonem stanovené předpoklady), který poskytnutím právních služeb za úplatu napomohl věc mezi účastníky vyřešit smírnou cestou (srov. § 1, § 2 odst. 1 písm. a) a §§ 3 - 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů).“ Tato věc je ale skutkově podstatně odlišná v tom, že zástupce před podáním žaloby nenapomohl věc vyřešit smírnou cestou, žalobkyně tak sporu nepředešla, a proto se daný judikát na souzenou věc neuplatní. Jinými slovy, právo na náhradu vynaložených nákladů na zastoupení advokátem před podáním žaloby nelze žalobkyni přiznat, neboť nebyly splněny předpoklady, které jsou vymezeny judikaturou Nejvyššího soudu Náklady zaplacené žalobkyní zástupci v souvislosti s tímto sporem budou soudem přiznány při procením úspěchu žalobkyně ve věci samé, proto soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu v částce 12 633 Kč s příslušenstvím zamítl.

26. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla částečný úspěch, a proto má právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 52 000 Kč, tedy v rozsahu 80,5%, a neúspěšná co do částky 12 633 Kč, tedy v rozsahu 19,5 %. Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 61 % Náklady žalobkyně se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 633 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 4 073,06 Kč za 420 ujetých km v částce 3 073,06 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 073,06 Kč ve výši 4 215,34 Kč, tj. náklady řízení celkem 24 288,40 Kč. Žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů v rozsahu 61 %, tj. na částku 14 816 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).