21 C 63/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Andrey Grycové a přísedících Evy Adamové a PhDr. Jaroslava Matouška ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyni se vrací část složené zálohy na znalecký posudek ve výši [částka].

1. Žalobkyně se žalobu proti žalované domáhala zaplacení částky [částka] s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva, na základě které žalobkyně jakožto zaměstnanec vykonávala práci na pozici manager projektu. Žalobkyni náležela dle pracovní smlouvy mzda ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná nezaplatila žalobkyni mzdu za vykonanou práci za měsíce květen a červen 2019 v celkové výši [částka]. Během měsíce července 2019 nebyla žalobkyni přidělována práce, čímž vznikla překážka v práci na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce, za kterou má žalobkyně nárok na náhradu mzdy, tj. ve výši [částka]. Dne [datum] žalobkyně z důvodu nevyplacení mzdy zrušila pracovní poměr okamžitým zrušením dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, čímž jí vznikl nárok na náhradu mzdy, která odpovídá délce výpovědní doby, tj. na částku [částka]. Žalovaná však žalobkyni výše uvedené částky ani přes výzvu ze dne [datum] nevyplatila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítla zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Pracovní poměr žalobkyně k žalované byl pro vzájemné neshody ukončen dohodou ze dne [datum] k témuž dni. Žalobkyně z důvodu tohoto ukončení odevzdala následně žalované věci, které jí byly poskytnuty za účelem plnění pracovních úkolů, o čemž byl sepsán protokol. Mezi stranami byly taktéž plně vypořádány pohledávky, což obě strany potvrdily svým podpisem na příslušné listině.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že sporuje pravost podpisu na listině, kterou žalovaná nazvala dohoda o ukončení pracovního poměru.

4. Žalovaná v podání ze dne [datum] začala tvrdit, že žalobkyně si dne [datum] vybrala na úhradu své mzdy z bankovního účtu žalované částku [částka] a dne [datum] opět částku [částka], když tyto částky si dle předchozí dohody ponechala na úhradu mzdy za měsíc květen a červen 2019. Pokud by žalobkyně toto sporovala, pak by žalované nezbývalo než tyto finanční prostředky vymáhat soudní cestou.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyni vznikl k žalované pracovní poměr s tím, že měsíční mzda žalobkyně byla sjednána částkou [částka].

6. Naopak mezi účastníky řízení bylo sporné, jakým způsobem a kdy zanikl pracovní poměr žalobkyně a zda došlo k vypořádání vzájemných pohledávek. Žalobkyně sporovala pravost podpisu na dohodě o skončení pracovního poměru a dále sporovala tvrzení žalované, že si strany vypořádaly vzájemné pohledávky.

7. Provedeným dokazováním soud zjistil tento skutkový stav. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel uzavřely pracovní smlouvu, na základě níž měla žalobkyně vykonávat práci manager projektu, den nástupu do práce byl sjednán dnem [datum] s tím, že pracovní smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum]. Délka pracovní doby byla sjednána na 40 hodin týdně. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] včetně sledování zásilek a podacího lístku má soud za prokázané, že žalobkyně dle § 56 písm. b) zák. práce okamžitě zrušila pracovní poměr z důvodu více než dvouměsíčního prodlení s vyplacením mzdy za květen a červen, tato zásilka byla dána na poštu [datum] a dodána žalované dne [datum].

8. Předávacím protokolem ze dne [datum] předloženým žalobkyní (barevnou fotokopií) má soud za prokázané, že žalobkyni byly dne [datum] žalovanou předány notebook [anonymizováno], telefon [anonymizováno] včetně sim karty a kreditní karta [číslo]. Dne [datum] bylo výše uvedené žalobkyní žalované vráceno. Předávacím protokolem ze dne [datum] předloženým žalovanou (černobílou fotokopií) má soud za prokázané, že obsah tohoto protokolu se shoduje s protokolem předloženým žalobkyní s výjimkou, že navíc obsahuje text„ ke dni ukončení pr. poměru jsou závazky vypořádány“, který je umístěný nad slovem„ převzal“ a dále razítko žalované u podpisu převzetí.

9. Výzvou k úhradě ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] do 15 dnů od obdržení této výzvy. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum].

10. Výslechem žalobkyně má soud za prokázané následující. Žalovaná žalobkyni ve druhém čtvrtletí 2019 nepředala výplatnice, když žalobkyně neobdržela výplatnice za žádný měsíc trvání jejího pracovního poměru. Žalobkyně si nevzpomínala, že by ve druhém čtvrtletí roku 2019 byla nemocná. Žalobkyně pracovala z domova, tudíž i kdyby byla nemocná, tak by pracovala. Ve druhém čtvrtletí roku 2019 čerpala 1 den dovolené.

11. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění i shodná tvrzení stran. Soud v řízení dále provedl k důkazu kopii dohody o skončení pracovního poměru předloženého žalovanou, z níž vyplývalo, že pracovní poměr mezi účastníky řízení měl skončit dohodou ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně sporovala pravost jejího podpisu na této listině, soud za účelem prokázání skutečnosti, zda se jedná o pravý podpis žalobkyně či nikoli, v řízení ustanovil znalce z oboru písmoznalectví a žalované uložil, aby soudu, resp. znalci předložila originál dohody o skončení pracovního poměru. Žalovaná však přes opakované výzvy soudu a znalce originál listiny nepředložila, čímž zmařila provedení znaleckého posudku. S ohledem na jednání žalované je tak evidentní, že na dohodě o skončení pracovního poměru není pravý podpis žalobkyně a tato dohoda nebyla uzavřena. V daném případě tak pracovní poměr žalobkyně skončil na základě okamžitého zrušení pracovního poměru. Účastnickou výpověď žalobkyně soud považuje za autentickou a věrohodnou, když žalovaná nepředložila výplatnice žalobkyně za měsíce duben, květen, červen 2019 ani na výzvu soudu. Vzhledem k tomu, že žalovaná požadované výplatnice nepředložila, dospěl soud k logickému závěru, že žalovaná tyto listiny nepředložilo proto, že tyto prokazují tvrzení žalobkyně. Dále soud žalovanou na ústním jednání dne [datum] poučil dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkaz k prokázání svého tvrzení, že žalobkyni za měsíc květen a červen 2019 uhradila mzdu a poučil ji o následcích nevyhovění této výzvy v podobě neunesení důkazního břemene. Žalovaná po tomto poučení začala tvrdit, že úhrada mzdy za výše uvedené měsíce byla učiněna tím, že si žalobkyně dne [datum] a [datum] vybrala celkem částku [částka] z účtu žalované a tuto si ponechala. Ze samotného tvrzení je zřejmé, že tyto částky nemohly představovat úhradu mzdy za měsíce květen a červen 2019, neboť částky byly vybrány ještě dříve, než žalobkyni vůbec nárok na mzdu za dané měsíce vznikl. Soud tedy neprováděl žalovanou označené důkazy k prokázání tvrzených výběrů, neboť i kdyby žalobkyně skutečně tyto prostředky vybrala a ponechala si je, nemohlo tímto dojít k úhradě mzdy, nýbrž o způsobení škody žalované, tj. ke vzniku pohledávky žalované z titulu náhrady škody. Navíc žalovaná ani soudu nepředložila výpis z bankovního účtu a kamerový záznam, jimiž chtěla výběry prokázat, tudíž tyto důkazy ani nemohly být provedeny a soud tak nemá tvrzení o výše uvedených výběrech za prokázané. Konečně pokud jde o listinu předávací protokol ze dne [datum], pak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně předložila tuto listinu (byť v kopii) podepsanou i žalovanou bez textu„ ke dni ukončení pr. poměru jsou závazky vypořádány“, je tak tak zřejmé, že tento dovětek musel být na kopii listiny v držení žalované dopsán žalovanou později bez vědomí žalobkyně.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Žalobkyni vznikl na základě pracovní smlouvy dnem [datum] dle § 36 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zák. práce“) pracovní poměr. Dle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. S ohledem na shora uvedené byla žalovaná jakožto zaměstnavatel povinna zaplatit žalobkyni jakožto zaměstnankyni mzdu za měsíce květen 2019 a červen 2019 za žalobkyní vykonanou práci. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že měsíční mzda žalobkyně byla sjednána částkou [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná přes poučení soudem dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala, že by žalobkyni uhradila mzdu za měsíce květen a červen 2019, neunesla tak důkazní břemeno ohledně tohoto svého tvrzení. Jak již soud uvedl v odstavci 11 odůvodnění tohoto rozsudku, ani v případě že by žalobkyně skutečně vybrala v průběhu května ([číslo] a [číslo]) žalovanou tvrzené finanční částky z peněžního účtu žalované, nemohlo tímto způsobem rozhodně dojít k úhradě mzdy za květen a červen 2019, neboť v době tvrzeného výběru finančních prostředků nárok žalobkyně na mzdu za výše uvedené měsíce ještě nevznikl. Nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] ([anonymizována čtyři slova]) z titulu dlužné mzdy za měsíce květen a červen 2019 je tak důvodný.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná přes opakované výzvy v řízení nepředložila originál dohody o skončení pracovního poměru ze dne [datum], aby mohla být ověřena pravost podpisu žalobkyně na výše uvedené dohodě, je zřejmé, že žalobkyně takovou dohodu nepodepsala. Pracovní poměr žalobkyně tak trval i v červenci 2019, neboť okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalobkyně bylo žalované doručeno až [datum]. Jelikož žalovaná žalobkyni v červenci 2019 nepřidělovala práci, což bylo mezi účastníky řízení fakticky nesporné, neboť žalovaná měla pracovní poměr za skončený, vznikly na straně žalované překážky v práci. Podle § 208 zák. práce nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (86 a 87). Dle § 352 zákoníku práce se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak. Dle § 353 odst. 1 zákoníku práce průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Dle odst. 2 se za odpracovanou dobu považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Dle § 354 odst. 1 zákoníku práce není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Dle § 356 odst. 1 zákoníku práce se průměrný výdělek zjistí jako průměrný hodinový výdělek. V daném případě tak je rozhodným obdobím druhé čtvrtletí roku 2019, tj. měsíce duben, květen a červen 2019, fond pracovní doby za tyto měsíce činil v dubnu 176 hodin, v květnu 184 hodin a v červnu 160 hodin, tj. celkem 520 hodin. Vzhledem k tomu, že žalobkyně čerpala v tomto období 1 den dovolené, odpracovala tedy pouze 512 hodin ([číslo]). Vzhledem k tomu, že minimální (zaručená) mzda za rok 2019 činila [částka], tj. částku [anonymizováno] [spisová značka], stanovil soud náhradu za 1 den dovolené žalobkyně s ohledem na absenci výplatnic částkou [částka] ([anonymizována tři slova]). Žalobkyni za rozhodné období tak byla přiznána mzda v celkové výši [částka] ( ([anonymizována tři slova] [anonymizováno]) [anonymizováno] ([anonymizována tři slova])). Průměrný hodinový výdělek žalobkyně tak činí částku [částka]. Vzhledem k tomu, že v červenci 2019 činil fond pracovní doby 184 hod., vznikl žalobkyni nárok na náhradu mzdy ve výši [částka] ([anonymizována tři slova]). Jelikož žalobkyně požadovala náhradu mzdy pouze ve výši [částka], přiznal soud žalobkyni z titulu náhrady mzdy za měsíc červenec 2019 pouze částku [částka].

14. Podle § 56 odst. 2 zák. práce zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst.

3. Dle § 67 odst. 3 zák. práce se pro účely odstupného průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Dle § 356 odst. 2 zák. práce má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. V daném případě tak průměrný měsíční výdělek činí částku [částka] ([anonymizováno 5 slov]). Jelikož žalobkyně v řízení prokázala, že pracovní poměr skončila okamžitým zrušením pracovního poměru z důvodu nevyplacení mzdy po dobu delší než 15 dnů po její splatnosti, vznikl jí v souladu s ust. § 56 odst. 2 zák. práce nárok na náhradu mzdy ve výši odpovídající délce výpovědní doby. Výpovědní doba činí v souladu s ust. § 51 zák. práce 2 měsíce, neboť ani jedna ze stran v řízení netvrdila, že by mezi stranami existovala dohoda o prodloužení výpovědní doby. Jelikož žalobkyně požadovala z výše uvedeného důvodu pouze náhradu mzdy [částka] 000 (2 x 13 500), soud žalobkyni přiznal pouze částku [částka]. Žalobkyni tak celkem vznikl nárok na zaplacení částky [částka].

15. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s tím, že prvním dnem prodlení ohledně nároku na dlužnou mzdu za měsíc květen 2019, byl den [datum], ohledně nároku na dlužnou mzdu za měsíc červen 2019, byl prvním dnem prodlení den [datum], ohledně nároku na náhradu mzdy za červenec 2019, pak byl prvním dnem prodlení den [datum] a ohledně nároku dle § 56 odst. 2 zák. práce, byl prvním dnem prodlení den [datum]. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení z celkové částky až od [datum], soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení až od tohoto dne do zaplacení dlužné částky.

16. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má tedy právo náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) za [anonymizováno] úkonů právní služby ([anonymizováno 15 slov] [datum], [anonymizováno 5 slov] [datum], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [datum] a ze dne [datum], účast u jednání dne [datum]) ve výši 3 820 Kč/úkon, paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 8 úkonů právní služby po [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a 21% DPH ve výši [částka] a zaplacené znalečné ve výši [částka], tj. náklady řízení celkem [částka]. Náhradu nákladů je pak žalovaná povinna žalobkyni zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta žalobkyně.

17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na záloze na znalecký posudek uhradila částku [částka] a znalečné činilo částku [částka], rozhodl soud výrokem III o vrácení nespotřebované zálohy ve výši [částka].