21 C 63/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Grycovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 31 912,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 23 212,50 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z částky 31 912, 50 Kč za dobu od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 165 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 55 125 Kč s příslušenstvím způsobené nesprávným úředním postupem s následujícím odůvodněním. Žalobce dne [datum] zahájil řízení před finančním arbitrem vedené pod spis. zn. [spisová značka] [číslo] (dále jen„ Řízení před FA“) proti [právnická osoba] (dále jen„ Instituce“), jejímž předmětem bylo určení neplatnosti smluv životního pojištění a vydání bezdůvodného obohacení ve výši 106 711,66 Kč včetně úroku z prodlení. Řízení před FA trvalo od [datum] do [datum], tedy více než 34 měsíců. Nález finančního arbitra č. j. [spisová značka] [číslo], (dále jen„ Nález“) byl vydán dne [datum], kterým finanční arbitr podstatnou část nároku žalobci přiznal. [příjmení] [příjmení] podal žalobce i Instituce námitky, přičemž finanční arbitr o těchto námitkách rozhodl dne [datum] rozhodnutím o námitkách č. j. [spisová značka] [číslo], jímž tyto zamítl, ačkoli z části Nález změnil ve prospěch žalobce. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup jednak v průtazích v řízení, a jednak v nepřiměřené délce Řízení před FA. Dle § 15 odst. 1 zák. č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen„ ZFA“) měl finanční arbitr rozhodnout ve věci samé bez zbytečného odkladu, nejdéle do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí. Žalobce spolu s návrhem na zahájení řízení předložil finančnímu arbitrovi veškeré nezbytné podklady k řízení, tudíž žalobce očekával rozhodnutí v zákonné 90 denní lhůty, když dle názoru žalobce začala finančnímu arbitrovi běžet lhůta k vydání nálezu dne [datum]. Finanční arbitr však v zákonné lhůtě nerozhodl, lhůtu k rozhodnutí neprodloužil, resp. prodloužil až po jejím uplynutí a Nález vydal až po nepřiměřeně dlouhé době. Rovněž v řízení o námitkách nerozhodl finanční arbitr dle § 16 odst. 2 ZFA, který mu ukládá rozhodnout o námitkách do 30 dnů od jejich doručení finančnímu arbitrovi, rovněž finanční arbitr lhůtu ani neprodloužil. Žalobce pravomocné rozhodnutí finančního arbitra napadl žalobou u soudu, řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobce dopisem ze dne [datum] konstatovala nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení a za postup finančního arbitra se omluvila, finanční náhradu nemajetkové újmy však žalobci nepřiznala. Pokud jde o výši žalobního nároku, žalobce vyšel ze základní sazby za 1rok řízení ve výši 15 000 Kč, když tuto částku snížil o 50% ohledně délky prvních 5 měsíců řízení z důvodu zákonem předjímané délky řízení, tudíž základní kompenzace činí 39 375 Kč ( (5 x 625) + (29 x 1 250)). Tuto základní výměru kompenzace navýšil o 10% z důvodu, že finanční arbitr nevyužil možnost prodloužit zákonnou lhůtu k vydání [příjmení], dále navýšil o 10% z důvodu, že finanční arbitr nevyužil možnost prodloužit zákonnou lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách. Dále základní výměru kompenzace navýšil o 10% z důvodu, že řízení bylo zatíženo neodůvodněnými průtahy a dále rovněž navýšil o 10% z důvodu, že se žalobce aktivně bránil proti nečinnosti, když finančního arbitra v Řízení před FA vyzval k odstranění nečinnosti dle § 80 správního řádu. V daném případě ani nešlo o složité řízení zejména s ohledem na skutečnost, že finanční arbitr je specializovaným orgánem pro rozhodování sporů z životního pojištění.

2. Žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná shrnula průběh Řízení před FA, když dle právního názoru žalované za den shromáždění poslední relevantní informace pro vydání [příjmení] je možné považovat den [datum], kdy Instituce předložila finančnímu arbitru požadované podklady. Dle žalované tak nedošlo v rámci shromažďování podkladů pro rozhodnutí k nesprávnému úřednímu postupu, přičemž odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Prze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který shledal délku 24 měsíců ve vztahu od doručení návrhu do rozhodnutí finančního arbitra o námitkách, jako hraniční při posouzení přiměřenosti celkové délky řízení. Toto rozhodnutí pak bylo aprobováno i rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. III. ÚS 3234/20. Od shromáždění veškerých podkladů k vydání Nálezu uběhlo v daném případě 223 dnů a finanční arbitr překročil lhůtu k vydání nálezu dle § 15 ZFA. V řízení o námitkách finanční arbitr pochybil v tom směru, že lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách administrativním nedopatřením opakovaně neprodloužil, když z povahy věci nešlo rozhodnout v 60denní lhůtě. Dle právního názoru žalované na Řízení před FA nedopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluvy“) a nevztahuje se na něj ani Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“), které podává vodítka, jakým způsobem má soud posoudit přiměřenost délky řízení. Dle žalované, žalobce svůj nárok neopírá o žádnou argumentaci, která by jeho závěr o nepřiměřeně dlouhém řízení podpořila, když veškerá jeho argumentace se týká skutečnosti, že rozhodnutí finančního arbitra bylo vydáno po uplynutí zákonem předpokládané lhůty, tj. žalobce požaduje kompenzaci za újmu způsobenou mu v důsledku vydání rozhodnutí po zákonné lhůtě dle § 13 odst. věta druhá zák. č. 82/1998 Sb., (dále jen„ OdpŠk“). Žalobce je tak povinen prokázat existenci škodního jednání, vznik újmy a příčinnou souvislost mezi škodním jednáním a vznikem újmy. Žalovaná se nedomnívá, že by žalobci nedodržením lhůty (neinformováním účastníků řízení o případném prodloužení řízení) finančním arbitrem mohla být způsobena morální újma v tvrzeném rozsahu. Za dílčí porušení práva spočívající v neoznámení dalšího prodloužení lhůty se žalovaná již žalobci omluvila přípisem ze dne [datum].

3. V projednávané věci soud zjistil následující skutkový stav. Obsahem spisu finančního arbitra sp. zn. [spisová značka] [číslo] má soud za prokázaný následující průběh Řízení před FA: Tehdejší právní zástupce žalobce návrhem doručeným finančnímu arbitrovi dne [datum] se vůči Instituci domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 54 102 Kč a příslušenství ve výši zákonného úroku z prodlení ode dne marného uplynutí termínu stanoveného v příslušné výzvě Instituci do zaplacení. V případě, že finanční arbitr neshledá pojistnou smlouvu absolutně neplatnou, požadoval žalobce in eventum určení neplatnosti ujednání o nákladech a poplatcích. K návrhu doložil mimo jiné plnou moc, Doplňkové pojistné podmínky, Všeobecné pojistné podmínky, životní pojistku, pojistnou smlouvu, informace k pojistné smlouvě, aktuální stavy k účtu a výzvu k vydání bezdůvodného obohacení zaslanou Instituci včetně doručenky (návrh na zahájení řízení včetně příloh, doručenka). Finanční arbitr podáním ze dne [datum] oznámil zahájení řízení žalobci a zároveň jej vyzval k odstranění vad dle § 10 odst. 3 ZFA zejména, aby sdělil a doložil, jaké předsmluvní a smluvní dokumenty mu byly před podpisem pojistné smlouvy doloženy a dále aby uvedl důvody, které jej vedly k uzavření pojistné smlouvy, zda mu Instituce posílala výpisy pojištění, vysvětlil rozpor tvrzení týkající se mimořádného výběru (zda obdržel částku 197 508 Kč či 197 658 Kč), jakým způsobem dospěl k částce 54 102 Kč; výzva byla právnímu zástupci žalobce doručena dne [datum] (podání ze dne [datum] včetně doručenky). Podáním ze dne [datum] právní zástupce žalobce požádal o sdělení stavu řízení (podání ze dne [datum] včetně doručenky). Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil skutková tvrzení v reakci na výzvu k odstranění vad (podání ze dne [datum] včetně doručenky). Podáním ze dne [datum] požádal žalobce mimo jiné o sdělení stavu řízení, vyzval k opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu (podání ze dne [datum] včetně doručenky). Podáním ze dne [datum] oznámil finanční arbitr zahájení řízení Instituci, oznámení bylo doručeno [datum] (podání ze dne [datum] včetně doručenky). Podáním ze dne [datum] požádal právní zástupce Instituce o prodloužení lhůty k vyjádření, finanční arbitr lhůtu k vyjádření prodloužil do [datum] (podání ze dne [datum] a sdělení o prodloužení lhůty včetně doručenky). Podáním doručeným finančnímu arbitrovi dne [datum] se Instituce vyjádřila k návrhu žalobce (podání ze dne [datum] včetně doručenky). Finanční arbitr se podáním ze dne [datum] vyjádřil k výzvě k opatření proti nečinnosti tak, že finanční arbitr je povinen v řízení zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu potřeném pro vydání rozhodnutí od věci a za tímto účelem shromažďuje podklady (podání ze dne [datum]). Podáním ze dne [datum] vyzval finanční arbitr žalobce k odstranění nedostatků návrhu tak, aby doplnil a doložil, zda pojistná smlouva stále trvá, popř. datum a důvod zániku, zda provedl jiný mimořádný výběr z kapitálové hodnoty pojištění než [datum], popř. sdělil výši a datum výběru a jakou částku na běžném pojistném Instituci uhradil (výzva ze dne [datum] včetně doručenky). Žalobce požadované sdělil podáním doručeným dne [datum] (podání ze dne [datum] včetně doručenky). Podáním ze dne [datum] vyzval finanční arbitr strany k seznámení se s podklady pro vydání nálezu (podání ze dne [datum] včetně doručenek). Zástupce Instituce se s podklady seznámil dne [datum] a zástupce žalobce požádal o zaslání těchto podkladů, tyto mu byly zaslány dne [datum] (protokol o seznámení se s podklady, přípis žalobce, přípis finančního arbitra o zaslání spisové dokumentace včetně doručenky). Městský soud v Praze požádal finančního arbitra k zaslání úplného spisového materiálu a vyjádření k žalobě, jíž se žalobce u správního soudu domáhal ochrany proti nečinnosti v Řízení před FA (přípis MS v Praze, žaloba na ochranu proti nečinnosti). Podáním ze dne [datum] se žalobce vyjádřil k seznámení se spisem s tím, že v tomto podání žalobce nově namítá rozpor Institucí vznesené námitky promlčení s dobrými mravy a dále upravil svůj návrh tak, aby finanční arbitr rozhodl, že pojistná smlouva je neplatná a Instituce je povinna zaplatit žalobci veškeré zaplacené pojistné snížené o vyplacený mimořádný výběr ve výši 197 508 Kč s úrokem z prodlení z částky 54 102 Kč od [datum] do zaplacení, in eventum určení neplatnosti ujednání pojistné smlouvy o správních, počátečních a inkasních nákladech a dále specifikovaných částech pojistné smlouvy (podání žalobce ze dne [datum]). Podáním ze dne [datum] se finanční arbitr vyjádřil k výzvě správního soudu, v němž odmítá tvrzenou nečinnost, jíž zdůvodňuje (Podání ze dne [datum] včetně doručenky). Podáním ze dne [datum] sdělil finanční arbitr stranám prodloužení lhůty k vydání nálezu do [datum] v návaznosti na výzvu Instituci k vyjádření se k námitce promlčení, žalobci bylo toto sdělení doručeno [datum], zároveň vyzval Instituci k předložení podkladů a to aktualizovaný výpis zaplaceného pojistného a sdělení, zda pojistná smlouva i nadále trvá, a kdy a v jaké výši bylo vyplaceno žalobci odkupné (sdělení a výzva ze dne [datum] včetně doručenek). Instituce podáním ze dne [datum] zaslala Instituce finančnímu arbitrovi doklady: Mechanismus a výše počátečních a správních nákladů a přehled placeného pojistného (podání ze dne [datum] včetně příloh). Podáním ze dne [datum] sdělil finanční arbitr účastníkům řízení prodloužení lhůty k rozhodnutí do [datum] (podání ze dne [datum] včetně doručenek). Podáními ze dne [datum] oznámil finanční arbitr prodloužení lhůty k rozhodnutí do [datum] a dále vyzval Instituci a předložila aktualizovaný výpis zaplaceného pojistného a Navrhovatele, aby doložil, zda od [datum] uhradil další pojistné s tím, že se může vyjádřit k nově shromážděným podkladům ve lhůtě 15 dnů (podání ze dne [datum] včetně doručenek). Instituce požadované doložila [datum], navrhovatel se vyjádřil podáním ze dne [datum] (podání ze dne [datum] a [datum]). Podáním ze dne [datum] žalobce požádal o sdělení stavu řízení a vyzval finančního arbitra k odstranění průtahů a k rozhodnutí o návrhu žalobce bez zbytečného odkladu (podání ze dne [datum]). Dne [datum] vydal finanční arbitr Nález, proti němuž podala Instituce námitky dne [datum] a žalobce dne [datum] ([příjmení], námitky Instituce, námitky žalobce). Finanční arbitr vyzval žalobce k vyjádření se k námitkám Instituce podáním ze dne [datum] a Instituci k vyjádření se k námitkám žalobce podáním ze dne [datum] (výzvy k vyjádření se k námitkám). Instituce se k námitkám žalobce vyjádřila podáním ze dne [datum] (podání ze dne [datum] včetně doručenky). Podáními ze dne [datum] sdělil finanční arbitr prodloužení lhůty k rozhodnutí o námitkách do [datum], vyzval žalobce k doplnění tvrzení (zda nedošlo k zániku pojištění či úhrady pojistného) s tím, mu zaslal nově shromážděné podklady. Instituci vyzval ke sdělení požadovaných údajů (podání ze dne [datum] včetně doručenek). Žalobce sdělil požadované podáním ze dne [datum], Instituce podáním ze dne [datum] (podání ze dne [datum] a [datum]). Podáním ze dne [datum] žalobce informoval finančního arbitra o nové judikatuře v oblasti investičního životního pojištění a vyzval k odstranění nečinnosti (podání ze dne [datum] včetně doručenky). Dne [datum] finanční arbitr vydal rozhodnutí o námitkách, kterým byl Nález změněn ve výroku I, II, III, a IV tak, že byla změněna [právnická osoba] a současně se ve výroku III změnila výše částky, kterou je Instituce povinna zaplatit. Výrokem I tak bylo zastaveno řízení v části pojištění zproštění od placení pojistného sjednaného v předmětné pojistné smlouvy dle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 9 písm. a) ZFA. Výrokem II bylo určeno, že pojistná smlouva je v části životního pojištění od počátku neplatná, výrokem III byla Instituci uložena povinnost zaplatit žalobci částku 106 711,66 Kč s příslušenstvím, výrokem IV byla Instituci uložena sankce 15 000 Kč dle § 17a ZFŘ. Námitky Instituce a žalobce proti [příjmení] byly zamítnuty.

4. Výzvou k úhradě přiměřeného zadostiučinění ze dne [datum] má soud za prokázané, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě kompenzace ve výši 55 125 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy. Přípisem právního zástupce žalobce ze dne [datum] a plnou mocí ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce k výzvě žalované doručené mu dne [datum], zaslal žalované plnou moc udělenou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k zastupování žalobce ve věci žádosti o uhrazení nemajetkové újmy. Sdělením žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná v rámci projednání požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy, konstatovala, že v Řízení před FA došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá OdpŠk a nepřiměřeně dlouhou dobu řízení se mu omluvila a konstatovala porušení práva na přiměřenou délku řízení. Zároveň se žalovaná omluvila za to, že finanční arbitr neinformoval účastníky řízení o prodloužení lhůt pro vydání rozhodnutí.

5. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

7. Podle § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. Podle ust. § 1 odst. písm. e) ZFA k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen„ arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.

9. Podle § 15 odst. 1 ZFA arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce. Dle § 16 odst. 2 ZFA arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.

10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda na věc dopadá ust. § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk nebo ust. § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro zodpovězení této otázky je nutné nejprve posoudit, zda na Řízení před FA dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy či nikoliv. Dle právního názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného v rozhodnutí ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014 platí, že:„ Závěr, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníkům řízení nemajetkovou újmu, je dán, jestliže v posuzovaném správním řízení jde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, jestliže má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a jestliže je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, soukromoprávní povahy. Nejsou-li splněny tyto předpoklady, pak na dané správní řízení čl. 6 odst. 1 Úmluvy nedopadá, a tudíž nelze aplikovat ani stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.“ Předmětem Řízení před FA bylo určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění a vydání bezdůvodného obohacení. Je nepochybné, že se jednání o právo opravdové a vážné, mající přímý vliv na způsob výkonu práva. Toto právo má svůj základ ve vnitrostátním právu a má civilní povahu. Dále je i splněna podmínka na správní řízení navazujícího soudního přezkumu, když soudní kontrola rozhodovací činnosti arbitra ve věcech spadajících do jeho působnosti vymezené v § 1 odst. 1 ZFA spadá do režimu části páté o. s. ř. (srov. rozsudek NSS ze dne 19. 4. 2007, č. j. 2 Afs 176/2006-96). Navíc žalobce proti pravomocnému rozhodnutí finančního arbitra podal žalobu ke zdejšímu soudu vedenou pod sp. zn. 24 C 76/2020, jak je soudu známo z úřední činnosti. Konečně shodný právní závěr o aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy na řízení před finančními arbitry zaujal Městský soud v Praze např. v rozhodnutí sp. zn. 68 Co 98/2020 či 62 Co 213/2020. Na Řízení před FA tak dopadají závěry Stanoviska.

11. Předpokladem odpovědnosti žalované za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je naplnění těchto předpokladů: a) nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky řízení, b) nemajetková újma, c) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy. Výše uvedené předpoklady pak musí být naplněny kumulativně.

12. Soud se tak nejprve zabýval tím, zda je naplněn předpoklad nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Řízení před FA bylo zahájeno dnem [datum] a skončilo dne [datum], kdy bylo vydáno rozhodnutí o námitkách. Řízení před FA trvalo 34 měsíců a 6 dnů a soud s ohledem na zjištěný průběh Řízení včetně zhodnocení složitosti předmětu řízení i charakteru řízení podléhajícího zásadě vyšetřovací a absence koncentrace řízení, dospěl k jednoznačnému závěru o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení. Argumentovala-li žalovaná ve vztahu k přiměřenosti délky posuzovaného řízení rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 62 Co 213/2020, kde odvolací soud shledal řízení před finančním arbitrem trvající 24 měsíců jakožto hraniční délku posouzení přiměřené délky řízení, pak tento argument je zcela lichý, resp. jednoznačně svědčí o nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení, neboť v daném případě trvalo řízení o dalších 10 měsíců déle. Navíc s ohledem na zjištěný průběh Řízení před FA je zřejmé, že v posuzovaném řízení byly průtahy, jež délku řízení negativně ovlivnily např. žalobce k výzvě finančního arbitra doplnil svůj návrh dne [datum], přesto finanční arbitr informoval Instituci o zahájení řízení až podáním ze dne [datum], Instituce se k návrhu vyjádřila dne [datum], přičemž ve vztahu k žalobci učinil finanční arbitr úkon až dne [datum], dále finanční arbitr dne [datum] vyzval Instituci k vyjádření a prodloužil délku rozhodnutí do [datum] a i když Instituce na výzvu zareagovala podáním ze dne [datum], Nález byl vydán až dne [datum]. Ostatně sama žalovaná se žalobci za nepřiměřenou délku Řízení před FA omluvila.

13. Pokud jde o předpoklad vzniku nemajetkové újmy, pak dle Stanoviska nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí OdpŠk je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění. V daném případě tak nastala vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy, kterou žalovaná nevyvrátila.

14. Soud se tak dále zabýval otázkou výše přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu žalobci. Dle Stanoviska musí odvodnění přiznaného zadostiučinění obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31 odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk. Nejvyšší soud v tomto stanovisku rovněž dospěl k závěru, že„ pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000 Kč až 20.000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1.250 Kč až 1.667 Kč za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba ji přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15.000 Kč až 20.000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7.500 Kč až 10.000 Kč).“ S ohledem na výše uvedený právní názor Nejvyššího soudu vyšel soud ze základní částky 15 000 Kč pro rok řízení zejména s ohledem délku řízení, která sice byla nepřiměřená, nikoli však extrémně či velmi výrazně. S ohledem na skutečnost, že každé řízení vyžaduje určité trvání, tak jak uvedl Nejvyšší soud, snížil soud odškodnění za první dva roky o polovinu. Řízení před FA trvalo 2 roky, 10 měsíců a 6 dnů, tudíž základní částka přiměřeného zadostiučinění tak činí za první a druhý rok trvání řízení 7 500 Kč/ročně, za následujících 10 měsíců činí 12 500 Kč (1 250 x 10) a za 6 dnů činí 250 Kč ( (1 250: 30) x 6), tj. celkem 27 750 Kč. Takto stanovenou základní částku soud modifikoval s ohledem na kritéria uvedená pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk následovně. Pokud jde o kritérium složitosti případu (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk), pak soud dospěl k závěru, že v daném případě se typově jednalo o složitější řízení po procesní stránce, kdy finanční arbitr s ohledem na zásadu vyšetřovací a absenci koncentrace řízení musel řádně shromáždit všechny podklady pro rozhodnutí, přičemž i z věcného hlediska se po právní stránce jedná o složitější spor. Z tohoto důvodu tak soud snížil základní částku o 10%. Pokud jde o kritérium chování poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk), pak soud zvýšil z tohoto důvodu základní částku o 10%, neboť žalobce se v Řízení před FA opakovaně domáhal odstranění průtahů v řízení a dokonce z tohoto důvodu podal i správní žalobu. Pokud jde o kritérium postup orgánu veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) zákona OdpŠk), pak dle soudu je z tohoto hlediska třeba navýšit základní částku o 20%, neboť v Řízení před FA byly jednoznačně průtahy, navíc rozhodnutí ve věci nebyla učiněna v zákonných lhůtách dle § 15 a 16 ZFA a tyto skutečnosti měly zásadní vliv na samotnou délku řízení. Pokud jde o kritérium významu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk), pak z tohoto důvodu soud základní částku nijak nemodifikoval, neboť význam řízení byl standardní. Soud rovněž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná se žalobci za nesprávný úřední postup již omluvila. Při zohlednění všech výše uvedených kritérií je tak třeba celkově základní částku navýšit o 15 %, tj. výše přiměřeného zadostiučinění v daném případě činí 31 912,50 Kč. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, vzniklo žalobci dle § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z přiznané částky. Žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované v rámci předběžného projednání dnem [datum] a podáním ze dne [datum] se žalovaná žalobci omluvila za nepřiměřenou délku, přičemž zároveň žalobci náhradu nemajetkové újmy nepřiznala. Prvním dnem prodlení je tedy den následující po doručení tohoto sdělení, tj. den [datum], neboť žalovaná návrh žalobce projednala před uplynutím 6měsíční lhůty.

15. Pokud jde o námitku promlčení vznesenou žalovanou, tak tuto námitku soud shledal zcela nedůvodnou. Dle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Dle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. V daném případě Řízení před FA skončilo rozhodnutím o námitkách dne [datum], přičemž dne [datum] byl nárok uplatněn u žalované, tudíž dle § 35 odst. 1 OdpŠk došlo ke stavení promlčecí doby a tato neběžela do dne [datum], kdy bylo předběžné projednání u žalované ukončeno. Žaloba byla podána k soudu dne [datum]. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že nárok žalobce promlčen není. Skutečnost, že žalobce v rámci předběžného projednání nároku u žalované doložil plnou moc svého zástupce až v průběhu tohoto předběžného projednání, nemá vliv na stavění promlčení dle § 35 odst. 1 OdpŠk. Nadto žalobce napadl pravomocné rozhodnutí finančního arbitra u zdejšího soudu.

16. Výrokem I tak soud žalobci přiznal částku 31 912,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ve zbývající části žalobu pro nedůvodnost výrokem II zamítl.

17. Výrok III je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobce měl v řízení úspěch jen částečný, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, a proto soud žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízené v plné výši. Náklady žalobce se sestávají z odměny advokáta dle § 7, 9 odst. 4 písm. a) a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „a. t.“) za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí, sepis žaloby, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast u jednání dne [datum]) ve výši 2 500 Kč/úkon, dále za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. (účast u ústního jednání dne [datum], kdy nedošlo k zahájení jednání) ve výši 1 250 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 5 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), DPH ve výši 2 415 a zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč Celkem tedy náklady žalobce činí 17 165 Kč. Náhradu nákladů je pak žalovaná povinna žalobci zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám právního zástupce žalobce.