21 C 70/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Grycovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu nemajetkové újmy

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 15 437,50 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 15 437,50 Kč s příslušenstvím způsobené nesprávným úředním postupem s následujícím odůvodněním. Žalobce dne [datum] zahájil řízení před finančním arbitrem vedené pod spis. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] (dále jen„ Řízení před FA“) proti [právnická osoba] (dále jen„ Instituce“), jejímž předmětem bylo určení neplatnosti smluv životního pojištění a vydání bezdůvodného obohacení včetně úroku z prodlení. Řízení před FA trvalo od [datum] do [datum], tedy 12 měsíců. Nález finančního arbitra č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], (dále jen„ Nález“) byl vydán dne [datum], kterým finanční arbitr část nároku žalobci přiznal. [příjmení] [příjmení] podal žalobce i Instituce námitky, přičemž finanční arbitr o těchto námitkách rozhodl dne [datum] rozhodnutím o námitkách č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], jímž tyto zamítl, ačkoli z části Nález změnil ve prospěch žalobce. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup v nepřiměřené délce Řízení před FA, kdy v tomto byly navíc i průtahy. Dle § 15 odst. 1 zák. č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen„ ZFA“) měl finanční arbitr rozhodnout ve věci samé bez zbytečného odkladu, nejdéle do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí. Žalobce spolu s návrhem na zahájení řízení předložil finančnímu arbitrovi veškeré nezbytné podklady k řízení, tudíž žalobce očekával rozhodnutí v zákonné 90 denní lhůtě, když dle názoru žalobce začala finančnímu arbitrovi běžet lhůta k vydání [příjmení] dne [datum]. Na tomto nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že finanční arbitr vyzval žalobce dne [datum] k odstranění vad návrhu, neboť výzva finančního arbitra fakticky žádné vady návrhu, které by bránily jeho projednání, nedetekovala. Nález byl vydán až po nepřiměřeně dlouhé době. Rovněž v řízení o námitkách nerozhodl finanční arbitr dle § 16 odst. 2 ZFA, který mu ukládá rozhodnout o námitkách do 30 dnů od jejich doručení finančnímu arbitrovi, rovněž finanční arbitr lhůtu ani neprodloužil. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobce dopisem ze dne [datum] konstatovala, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí zák. č. 82/1998 Sb., (dále jen„ OdpŠk“). Pokud jde o výši žalobního nároku, žalobce vyšel ze základní sazby za 1rok řízení ve výši 15 000 Kč, když tuto částku snížil o 50% ohledně délky prvních 5 měsíců řízení z důvodu zákonem předjímané délky řízení, tudíž základní kompenzace činí 11 875 Kč ( (5 x 625) + (7 x 1 250)). Tuto základní výměru kompenzace navýšil o 10% z důvodu, že finanční arbitr nevyužil možnost prodloužit zákonnou lhůtu k vydání [příjmení], dále navýšil o 10% z důvodu, že finanční arbitr nevyužil možnost prodloužit zákonnou lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách. Dále základní výměru kompenzace navýšil o 10% z důvodu, že řízení bylo zatíženo neodůvodněnými průtahy a dále rovněž navýšil o 10% z důvodu, že finanční arbitr nevyužil možnost prodloužit zákonnou lhůtu k vydání [příjmení] a o 10% z důvodu, že finanční arbitr nevyužil možnost prodloužit zákonnou lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách, tj. celkem o 30%.

2. Žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná shrnula průběh Řízení před FA, když dle právního názoru žalované za den shromáždění poslední relevantní informace pro vydání [příjmení] je možné považovat nejdříve den [datum], kdy žalobce předložil vyjádření k podkladům, eventuálně nejdříve dne [datum], kdy byli žalobce a Instituce seznámeni s podklady pro vydání [příjmení]. Nález tak byl vydán v 90denní zákonné lhůtě. V řízení o námitkách finanční arbitr pochybil v tom směru, že rozhodnutí o námitkách nevydal v zákonné lhůtě, když tuto překročil v řádu dní, tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 věta druhá OdpŠk, avšak žalobce požaduje zadostiučinění za nesprávný úřední postup dle § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk, kdy za nepřiměřeně dlouhé považuje řízení v trvání délce jednoho roku. Z tohoto důvodu tak žalovaná v rámci předběžného projednání nároku neshledala existenci nesprávného úředního postupu dle § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 62 Co 213/2020, jenž shledal délku řízení před finančním arbitrem v trvání 24 měsíců jako hraniční posouzení přiměřené délky řízení. Toto rozhodnutí pak bylo aprobováno rozhodnutím Ústavního soudu, jenž usnesením sp. zn. III. ÚS 3234/20 ústavní stížnost zamítl. I dle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) i kdyby v řízení došlo k průtahům, nemusí jít vždy o nepřiměřenou délku řízení, což je dle žalované přesně posuzovaný případ. S ohledem na neexistenci nesprávného úředního postupu v nepřiměřené délce, nemohla žalobci vzniknout nemajetková újma, nadto navýšení o 30% základní částky je zcela nepřiměřené. U ústního jednání pak žalovaná vznesla námitku promlčení s odůvodněním, že v řízení u předběžného projednání nároku byla plná moc zástupce žalobce doložena až dne [datum].

3. Mezi účastníky řízení byl nesporný následující průběh Řízení před FA: Dne [datum] bylo řízení zahájeno doručením návrhu žalobce. Dne [datum] vyzval finanční arbitr k odstranění nedostatků návrhu. Dne [datum] žadatel odstranil nedostatky návrhu na zahájení řízení. Dne [datum] oznámil finanční arbitr zahájení řízení Instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu a předložení podkladů. Dne [datum] Instituce předložila vyjádření a podklady vztahující se k řízení. Dne [datum] finanční arbitr vyzval žalobce ke zvážení dalšího postupu v řízení s ohledem na námitku promlčení, kterou Instituce v řízení vznesla, protože zjistil, že výše maximálního možného mimořádného výběru v té době činila 199 174 Kč a hodnota odkupného v případě skončení smlouvy 151 826 Kč, zatímco finanční arbitr z důvodu částečného promlčení nároku může Navrhovateli případným rozhodnutím přiznat daleko nižší částku. Dne [datum] žalobce zaslal vyjádření, že s právním posouzením finančního arbitra nesouhlasí, protože je podle něj v rozporu se zákonem, a požaduje rozhodnutí ve věci. Dne [datum] finanční arbitr vyzval žalobce a dne [datum] Instituci k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí a současně je vyzval k vyjádření a předložení podkladů důležitých pro rozhodnutí o bezdůvodném obohacení z neplatné Pojistné smlouvy. Dne [datum] požádal žalobce finančního arbitra o zaslání spisové dokumentace v elektronické podobě. Dne [datum] žalobce předložil vyjádření ke shromážděným podkladům. Dne [datum] se se shromážděnými podklady seznámila Instituce a téhož dne předložila finančnímu arbitrovi aktuální podklady důležité pro rozhodnutí ve věci. Dne [datum] finanční arbitr zaslal žalobci podklady důležité pro rozhodnutí, které finančnímu arbitrovi předložila Instituce. Dne [datum] požádal žalobce o prodloužení lhůty k předložení vyjádření po seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí a finanční arbitr jeho žádosti dne [datum] vyhověl a lhůtu prodloužil do dne [datum]. Dne [datum] žalobce oznámil finančnímu arbitrovi změnu právního zástupce. Téhož dne předložil žalobce prostřednictvím svého zástupce vyjádření k podkladům pro rozhodnutí, ve kterém nově disponoval předmětem řízení, když vedle vydání bezdůvodného obohacení nadále požaduje i určení neplatnosti celé pojistné smlouvy, a požaduje doplnit dokazování. Dne [datum] vydal finanční arbitr Nález. Dne [datum] podal žalobce proti [příjmení] námitky. Dne [datum] vyzval finanční arbitr Instituci k vyjádření se k námitkám. Dne [datum] podala námitky Instituce a téhož dne vyzval finanční arbitr k vyjádření. Dne [datum] se vyjádřil žalobce k námitkám Instituce. Dne [datum] se Instituce vyjádřila k námitkám žalobce. Dne [datum] sdělil finanční arbitr žalobci i Instituci, že prodlužuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách o 30 dní a současně je vyzval, aby předložili podklady o aktuálním stavu pojištění, resp. dalším uhrazeném pojistném, případně o mimořádném výběru, aby rozhodnutí o námitkách zahrnulo celý nárok. Dne [datum] Instituce předložila požadované podklady, ze kterých vyplývalo, že výše mimořádného výběru v té době činila již 242 000 Kč a výše odkupného v případě ukončení smlouvy 201 651 Kč. Dne [datum] předložil žalobce finančnímu arbitrovi požadované podklady. Dne [datum] předložil žalobce finančnímu arbitrovi odkazy na rozdílná rozhodnutí zdejšího soudu a požadoval, aby finanční arbitr rozhodl ve prospěch žalobce; současně žalobce vyzval finančního arbitra k přijetí opatření proti nečinnosti. Dne [datum] vydal finanční arbitr rozhodnutí o námitkách, ve kterém přiznal žadateli nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 66 062 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 42.746 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Dále bylo mezi účastníky řízení nesporné, že žalobce v rámci předběžného projednání nároku u žalované doložil dne [datum] plnou moc udělenou právnímu zástupci žalobce.

5. V projednávané věci soud zjistil následující skutkový stav. Výzvou k úhradě přiměřeného zadostiučinění ze dne [datum] má soud za prokázané, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě kompenzace ve výši 16 250 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy. Sdělením žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná v rámci projednání požadavku žalobce na náhradu nemajetkové újmy učinila závěr, že v Řízení před FA nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk, neboť délku Řízení před FA v trvání jednoho roku a 2 dnů nelze hodnotit jako nepřiměřeně dlouhou.

6. Spisem finančního arbitra vedeného pod sp. zn. [spisová značka] [rok] má soud dále za prokázané, že žalobce po změně právního zástupce podáním ze dne [datum], doručeným finančnímu arbitrovi dne [datum] zaslal vyjádření v rozsahu 11 stran, v němž mimo jiné sdělil, že Instituce předložila finančnímu arbitrovi zjevně nesprávná data o výši a účtování počátečních nákladů, přičemž finanční arbitr na tuto zjevnou nesprávnost nereagoval a Instituci nevyzval k předložení řádných podkladů. Žalobce apeloval na finančního arbitra, aby vyzval Instituci k vysvětlení nejasností a doložení řádných podkladů. Dále žalobce namítl, že Institucí vznesená námitka promlčení nároku žalobce na bezdůvodné obohacení je v rozporu s dobrými mravy a podrobně argumentoval ve prospěch tohoto svého právního názoru. Dále žalobce požadoval, aby finanční arbitr od Instituce vyžádal informace k její kampani„ Takové lepší spoření“, jež mají prokázat nekalosoutěžní jednání Instituce, která svojí kampaní uváděla zavádějící a nepravdivé údaje o produktech investičního životního pojištění, čímž zásadně ovlivnila žalobcovo vnímání investičního životního pojištění a jeho ochotu pojistnou smlouvu uzavřít. Dále v tomto podání navrhl, aby finanční arbitr určil, že pojistná smlouva je neplatná.

7. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Podle ust. § 1 odst. písm. e) ZFA k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen„ arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.

11. Podle § 15 odst. 1 ZFA arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce. Dle § 16 odst. 2 ZFA arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda na věc dopadá ust. § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk nebo ust. § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro zodpovězení této otázky je nutné nejprve posoudit, zda na Řízení před FA dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy či nikoliv. Dle právního názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného v rozhodnutí ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014 platí, že:„ Závěr, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníkům řízení nemajetkovou újmu, je dán, jestliže v posuzovaném správním řízení jde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, jestliže má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a jestliže je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, soukromoprávní povahy. Nejsou-li splněny tyto předpoklady, pak na dané správní řízení čl. 6 odst. 1 Úmluvy nedopadá, a tudíž nelze aplikovat ani stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.“ Předmětem Řízení před FA bylo určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění a vydání bezdůvodného obohacení. Je nepochybné, že se jednání o právo opravdové a vážné, mající přímý vliv na způsob výkonu práva. Toto právo má svůj základ ve vnitrostátním právu a má civilní povahu. Dále je i splněna podmínka na správní řízení navazujícího soudního přezkumu, když soudní kontrola rozhodovací činnosti arbitra ve věcech spadajících do jeho působnosti vymezené v § 1 odst. 1 ZFA spadá do režimu části páté o. s. ř. (srov. rozsudek NSS ze dne 19. 4. 2007, č. j. 2 Afs 176/2006-96). Konečně shodný právní závěr o aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy na řízení před finančními arbitry zaujal Městský soud v Praze např. v rozhodnutí sp. zn. 68 Co 98/2020 či 62 Co 213/2020. Na Řízení před FA tak dopadají závěry Stanoviska.

13. Předpokladem odpovědnosti žalované za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je naplnění těchto předpokladů: a) nesprávný úřední postup v podobě nepřiměřené délky řízení, b) nemajetková újma, c) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nemajetkové újmy. Výše uvedené předpoklady pak musí být naplněny kumulativně.

14. Soud se tak nejprve zabýval tím, zda je naplněn předpoklad nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Řízení před FA bylo zahájeno dnem [datum] a skončilo dne [datum], kdy bylo vydáno rozhodnutí o námitkách. Řízení před FA trvalo 1 rok a 2 dny, přičemž přiměřenost délky Řízení před FA je třeba posoudit i s ohledem na složitost předmětu řízení, charakter řízení, postup samotného arbitra, či případně samotných účastníků (jejich procesní aktivity, obstrukčních jednání atd.). Zásady řízení před arbitrem upravuje ust. § 12 ZFA. Dle § 12 odst. 1 ZFA je arbitr povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. Dle odst. 3 cit. ust. arbitr není vázán návrhem a aktivně opatřuje důkazy. Při svém rozhodování vychází arbitr ze skutkového stavu věci a volně hodnotí důkazy. Dle odst. 5 cit. ust. v průběhu řízení je arbitr oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Z výše uvedeného je zřejmé, že řízení před finančním arbitrem podléhá zásadě vyšetřovací, přičemž v řízení se neuplatní zásada koncentrace řízení, když tyto skutečnosti mají rozhodně vliv na délku řízení. Pokud jde o předmět řízení, pak v daném případě sice finanční arbitr řeší otázku platnosti smluv o investičním životním pojištění pravidelně, vždy je třeba věnovat pozornost individuálním skutečnostem toho kterého případu. Po právní stránce nelze otázku platnosti životního investičního pojištění a s tím souvisejících otázek považovat za jednoduchou, naopak dle názoru soudu jedná o složitou problematiku, když v letech 2019 a 2020 byla ke sporným otázkám teprve vytvářena judikatura vyšších soudů. Dále soud zhodnotil i postup finančního arbitra, když z nesporného průběhu Řízení před FA je zřejmé, že jednání probíhalo zcela plynule a mezi úkony finančního arbitra nebyly žádné průtahy. Pokud jde o počátek lhůty k rozhodnutí dle § 15 odst. 1 ZFA, pak Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2018, č. j. 9 As 36/2018-37 dospěl k závěru, že finanční arbitr je povinen ukončit řízení o návrhu nejpozději do 90 dnů od okamžiku shromáždění všech podkladů v takovém rozsahu, který umožní učinit právní závěr o výsledku sporu. Okamžik shromáždění podkladů nezbytných pro rozhodnutí finančního arbitra je přezkoumatelnou objektivní skutečností, která nezávisí na jeho vůli. Rozsah shromážděných nezbytných podkladů musí být takový, aby z nich mohl být učiněn právní závěr o výsledku sporu. Jestliže se podklady v uvedeném rozsahu dostanou do dispozice finančního arbitra, je třeba mít za to, že je shromáždil (obdržel úplný spis). Z výše uvedeného je zřejmé, že za počátek běhu lhůty dle § 15 odst. 1 ZFA rozhodně nelze považovat den [datum], jak tvrdil žalobce. Určení rozsahu nezbytných podkladů nemůže finanční arbitr učinit předtím, než se k návrhu na zahájení řízení řádně vyjádří všechny strany sporu, neboť až na základě vyjádření obou stran může finanční arbitr dospět k závěru o potřebném rozsahu nezbytných podkladů a tyto si pro rozhodnutí následně řádně opatřit. V daném případě Instituce ve svém vyjádření vznesla námitka promlčení, přičemž žalobce v podání doručeným dne [datum] tvrdil, že vznesení námitky promlčení je v rozporu s dobrými mravy, přičemž zároveň disponoval s předmětem sporu, když požadoval určení neplatnosti pojistné smlouvy jako celku. Dle právního názoru soudu, tak finanční arbitr až na základě vyjádření žalobce doručeného mu dne [datum] mohl učinit závěr o rozsahu potřebných nezbytných podkladů a dospět k závěru, že všechny nezbytné podklady pro rozhodnutí shromáždil a není třeba doplnit dokazování o žalobcem navržené důkazní návrhy. S ohledem na výše uvedené, je pak zřejmé, že 90 denní lhůta dle § 15 odst. 1 ZFA začala běžet až ode dne [datum] a finanční arbitr tak vydal Nález v zákonné lhůtě. Pouhá skutečnost, že finanční arbitr překročil zákonnou lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách dle § 16 odst. 2 ZFA a to v řádu několika dnů, pak sama o sobě zejména s ohledem na přiměřenost celkové délky řízení nemůže vést k závěru o nepřiměřenosti délky řízení. V tomto směru lze i odkázat na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 213/2020-96, který v konkrétním případě shledal jako přiměřenou délku řízení i řízení před finančním arbitrem trvajícím 24 měsíců, přičemž toto rozhodnutí bylo i aprobováno usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3234/20, jímž byla [ulice] stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí Městského soudu v Praze zamítnuta.

15. Jelikož není naplněn základní předpoklad odpovědnosti za náhradu nemajetkové újmy, a to nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení, soud žalobu pro nedůvodnost v plném rozsahu zamítl.

16. Výrok II je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení plně úspěšná a má tedy právo na paušální náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka dle § 1, 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., za 4 úkony (písemné podání ve věci samé ze dne [datum], vyjádření k odvolání ze dne [datum], příprava účasti na jednání a účast na jednání dne [datum]) ve výši 300 Kč/úkon, tj. v celkové výši 1 200 Kč. Náhradu nákladů je pak žalobce povinen žalované zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).