21 C 88/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Andrey Grycové a přísedících Evy Adamové a PhDr. Jaroslava Matouška ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) jméno příjmení , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, úhradu dlužné mzdy a vydání potvrzení o zaměstnání

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce a) u žalované ze dne [datum] doručené žalobci a) dne [datum], je neplatné.

II. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně b) u žalované ze dne [datum] doručené žalobkyni b) dne [datum], je neplatné.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba, aby žalovaná byla povinna vydat a doručit prostřednictvím právního zástupce žalobců žalobci a) a žalobkyni b) potvrzení o zaměstnání splňující veškeré náležitosti dle § 313 zákoníku práce, se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce a) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně b) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ze žaloby žalobce a) ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ze žaloby žalobkyně b) ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou proti žalované domáhali určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum], úhrady dlužné mzdy ve výši [částka] s příslušenstvím v případě žalobce a) a ve výši [částka] s příslušenstvím v případě žalobkyně b) a dále vydání a doručení potvrzení o zaměstnání dle § 313 zákoníku práce oběma žalobcům s následujícím odůvodněním. Žalobce a) pracoval pro žalovanou na základě pracovní smlouvy z [datum] s úvazkem 20 hodin týdně s tím, že na základě dodatku pracovní smlouvy ze dne [datum] pracoval na pozici šéfkuchař restaurace [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně b) pracovala pro žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] s úvazkem 20 hodin týdně. Žalovaná dne [datum] v souvislosti s protipandemickými opatřeními sdělila žalobcům, že jim i dalším zaměstnancům zrušila zpětně pracovní poměr k [datum]. Žalovaná k tomuto dni tuto skutečnost nahlásila rovněž zdravotním pojišťovn žalobců. Žalobci tak měli za to, že jejich pracovní poměr žalovaná ukončila a od [datum] od nich nepožaduje práci. Žalobci požadovali ukončení pracovního poměru písemně, načež žalovaná žalobce vyzvala k nástupu do práce v sobotu [datum]. Žalovaná však jednak žalobcům nemohla přidělovat práci, neboť restaurace byly zavřeny, jednak žalobkyně b) měla dle pracovní smlouvy rozvrženu pracovní dobu od pondělí do pátku, navíc oba žalobci byli nemocní, o čemž informovali provozního restaurace. Žalovaná následně zaslala oběma žalobcům okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu neomluvené absence v období od [datum] do [datum] (v případě žalobkyně b), resp. v období od [datum] do [datum] (v případě žalobce a). Žalobkyni b) bylo toto doručeno dne [datum], žalobci a) dne [datum]. Výše uvedené okamžité zrušení pracovního poměru považují žalobci za neplatné, neboť se nedopustili vytýkaného porušení povinností, a už vůbec ne zvlášť hrubým způsobem. Především žalovaná jim sama sdělila, že jejich pracovní poměr skončil, navíc druh práce obou žalobců byl navázán na provoz [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která byla od [datum] uzavřena. Žalovaná žalobcům rovněž dluží mzdu za měsíc březen 2020, k jejíž úhradě žalobci žalovanou vyzvali. Žalobce a) měl sjednanou měsíční mzdu ve výši [částka], v březnu 2020 odpracoval celkem 96 hodin (8 směn), žalobce a) tak naplnil svůj měsíční fond pracovní doby, tj. vznikl mu nárok na celou měsíční mzdu a ještě odpracoval 8 hodin přesčas. Žalobce a) nemá k dispozici výplatní pásky s tím, že z žalovanou zveřejněné výplatní pásky vyplývá průměrný hodinový výdělek platný pro březen 2020 ve výši [částka], který žalobce a) nerozporuje. Za práci přesčas tak žalobci náleží částka [částka]. Konečně žalobce a) požaduje i doplatek do zaručené mzdy ve výši [částka] dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., když práce žalobce a) spadá do 4 skupiny prací ve smyslu shora uvedeného nařízení. Žalobkyně a) měla sjednanou měsíční mzdu ve výši [částka], v březnu 2020 odpracovala celkem 53 hodin, v období od [číslo] do [číslo] ze svého fondu neodpracovala 35 hodin z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele a náleží jí náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Za vykonanou práci pak náleží poměrná část sjednané mzdy ve výši [částka]. Žalobkyně b) nemá k dispozici výplatní pásky s tím, že z žalovanou zveřejněné výplatní pásky vyplývá průměrný hodinový výdělek platný pro březen 2020 ve výši [částka], který žalobkyně b) nerozporuje. Z titulu náhrady mzdy tak žalobkyni b) náleží částka [částka]. Konečně žalobkyně b) požaduje i doplatek do zaručené mzdy ve výši [částka] dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb., když práce žalobkyně b) spadá do 3 skupiny prací ve smyslu shora uvedeného nařízení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby s následujícím odůvodněním. Žalovaná uvedla, že pracovní poměr obou žalobců byl ukončen žalovanou k [datum] pro hrubé porušení pracovní kázně spočívající v dlouhodobé neomluvené absenci. Žalovaná opakovaně vyzývala žalobce, aby se dostavili do práce (emaily, sms zprávami i telefonicky), přičemž do práce se měli dostavit i bez výzvy, neboť pro stanovení směn fungoval v restauraci již několik let společný sdílený online dokument. Odměna za březen 2020 byla žalobcům vyplacena běžným způsobem předem jako záloha s tím, že oba žalobci mají naopak vůči žalované dluh za soukromou útratu, stejně jako faktický přeplatek na mzdě, kterou však žalovaná nevymáhá.

3. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce a) jakožto zaměstnanec a žalovaná jakožto zaměstnavatel tuto podepsali dne [datum] s tím, že dnem nástupu do práce byl den [datum] a žalobce a) bude vykonávat práci kuchaře a organizačního pracovníka restaurace [anonymizována dvě slova], pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s hrubou mzdou ve výši [částka] měsíčně při 20hodinovém týdenním pracovním úvazku s tím, že zaměstnanec bude vykonávat práci podle rozvrhu vytvářeného průběžně zaměstnavatelem po konzultaci se zaměstnancem, kdy zaměstnanec souhlasí s vykonáváním práce ve dnech pondělí až neděle od 10 hod. do 22 hod. Dodatkem k výše uvedené pracovní smlouvě [datum] má soud za prokázané, že pracovní smlouva žalobce a) se tímto dodatkem mění tak, že zaměstnanec bude pro zaměstnavatele pracovat na pozici šéfkuchař. Pracovní smlouvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně b) jakožto zaměstnanec a žalovaná jakožto zaměstnavatel tuto podepsaly dne [datum] s tím, že dnem nástupu do práce byl den [datum] a žalobkyně b) bude vykonávat práci servírky, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s hrubou mzdou ve výši [částka] měsíčně při 20hodinovém týdenním pracovním úvazku s tím, že týdenní pracovní doba je rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne, kterými jsou pondělí až pátek kalendářního týdne.

4. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] adresovaného žalobci a) má soud za prokázané, žalovaná sdělila žalobci a), že s ním ruší okamžitě pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, protože žalobce a) porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, který žalovaná spatřuje ve skutečnosti, že se žalobce a) bez omluvy a přes opakované výzvy nedostavil od [datum] do [datum] do zaměstnání. Za žalovanou podepsal toto okamžité zrušení jednatel žalované [jméno] [příjmení]. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] adresovaného žalobkyni b) má soud za prokázané, žalovaná sdělila žalobkyni b), že s ní ruší okamžitě pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, protože žalobkyně b) porušila povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, který žalovaná spatřuje ve skutečnosti, že se žalobkyně b) bez omluvy a přes opakované výzvy nedostavila od [datum] do [datum] do zaměstnání. Za žalovanou podepsal toto okamžité zrušení jednatel žalované [jméno] [příjmení].

5. Výpisem z online databáze [anonymizováno] týkající se žalobkyně b) má soud za prokázané, že v historii platebních kategorií byla žalovaná jakožto zaměstnavatel uvedena jako plátce pojistného za žalobkyni b) od [datum] do [datum], a dále v aktivní platební kategorii s počátkem od [datum]. Informací o pojištěnci ze dne [datum] má soud za prokázané, že [anonymizováno] sdělila žalobci b), že žalovaná jakožto zaměstnavatel byla plátcem pojistného za žalobce a) od [datum] do [datum].

6. Emailovou korespondencí z [datum] mezi žalobkyní b) a žalovanou má soud za prokázané následující. Jednatel žalované ([jméno] [anonymizováno]) požádal žalobkyni b) o sdělení toho, jaký měla jako OSVČ zisk za rok 2019, jaké měla příjmy v roce 2020 a jaké odhaduje příjmy do srpna s uvedením toho, co dělá s tím, že„ když bude ta krize dlouho trvat, tak můžeme vymyslet nějakou práci.“ Žalobkyně b) odpověděla, že její příjmy jsou její důvěrné informace s tím, že tyto si vyřeší se svou účetní, pokud jde o šperky, nechť napíše, co by potřeboval, a můžou se domluvit. Žalobkyni b) však především zajímá situace s oním jednostranným zrušením její smlouvy v [příjmení] [anonymizováno], kdy tomuto nerozumí a požádala žalovanou o vysvětlení a zaslání podkladů (písemné výpovědi), jakým způsobem došlo k jednostrannému ukončení smlouvy. Žalobkyně b) uvedla, že v současné situaci je možná pouze výpověď z organizačních důvodů s výpovědní dobou a s odstupným dle § 52 zákoníku práce nebo dohodou o ukončení pracovního poměru dle § 49 zákoníku práce s tím, že od žalované neobdržela žádný dokument a nic nepodepisovala. Zároveň uvedla, že trvá na dalším pokračování pracovního poměru. Jednatel žalované na tento email odpověděl následovně:„ myslím, že bude lepší než tady mávat paragrafy a hádat se, zaměřit se na faktické věci. A to je, aspoň myslím, abys dostala co nejvíce peněz. Taky je dobré se podívat do novin a přečíst si, že jsme se ocitli rázem v ekonomické krizi, která nikdy v historii nebyla tak dramatická, s výjimkou 20. let 20. století těsně předtím než přišle Hitler k moci.“ Sms korespondencí mezi žalobcem a) a provozním restaurace žalované z března 2020 má soud za prokázané, že žalobce a) dne [datum] zaslal provoznímu restaurace sms zprávu, jímž žádal o vysvětlení rušení smluv ze strany jednatele žalované, přičemž provozní restaurace ([jméno] [anonymizováno]) žalobci a) odpověděl, že tomu nerozumí, neví, co žalovaná může či nemůže s tím, nechť toto žalobce řeší přímo s jednatelem žalované, že ten to žalobci a) vysvětlí. Dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce a) provoznímu sdělil, že jeho nachlazení stále trvá, tudíž se omlouvá z potenciálních ručních prací v [anonymizováno], provozní žalobci a) poděkoval za informaci, dne [datum] žalobce a) opět provoznímu restaurace sdělil, že nemůže dorazit do práce na 8 hod., jak žádá jednatel žalované ze zdravotních důvodů (bolest v krku, únava), když podá další informace po výsledku vyšetření s tím, že požádal o předání této informace jednateli žalované. [ulice] potvrdil žalobci, že informaci předá jednateli žalované s tím, že mu není jasné, proč mu to žalobce a) píše. Sms zprávami jednatele žalované má soud za prokázané, že tento sdělil žalobci a), že mu může zavolat či se sejít, aby„ to“ dořešili s tím, že je otevřený i jiným nápadům, pokud si žalobce a) myslí, že je lepší jet dál dle smlouvy, tak zítra ráno v 8 nástup v práce a pojedeme podle toho, co je v ní napsané. Dne [datum] zaslal jednatel žalované žalobci a) sms zprávu, že vzhledem k tomu, že od něj nemá reakci na telefonáty a sms, tak jej již nebude více„ uhánět“ s tím, nechť se neobrací na provozního ([jméno] [anonymizováno]), neboť ten není zaměstnavatel ani jednatel společnosti. Sms zprávami žalobce z dubna a května jednateli má soud za prokázané následující. Žalobce a) vyzval [datum] jednatele žalované k zaslání výplaty za měsíc březen 2020, dne [datum] zaslal opětovnou výzvu k vyplacení mzdy za březen 2020 a žádal zaslání výplatních pásek a zápočtového listu s tím, že toto zaslal i emailem. Dne [datum] zaslal žalobce a) sms zprávu, že se dne [číslo] dostaví do [příjmení] [anonymizováno] pro výplatu i s žalobkyní b) a [jméno] [příjmení].

7. Článkem [anonymizováno 7 slov] publikovaným na [webová adresa] [anonymizováno] má soud za prokázané, že žalovaná popřela, že by zpětně ukončila pracovní poměr svých zaměstnanců mimo jiné žalobců s tím, že sociální a zdravotní pojištění za tyto zaměstnance uhradila, přičemž zároveň zveřejnila i jejich výplatnici za měsíc březen 2020, z níž tato skutečnost vyplývá. Ve vztahu k žalobcům žalovaná uvedla, že tito přestali bez vysvětlení chodit do práce, přestože jim žalovaná opakovaně psala s tím, že dne [datum] jim byla oběma odeslána okamžitá zrušení pracovního poměru. Výplatnicemi žalobců za měsíc březen 2020 (zveřejněných u výše uvedeného článku žalovanou) má soud za prokázané, že žalovaná ve výplatnici uvádí průměrný hodinový výdělek pro tento měsíc u žalobce a) ve výši [částka] a u žalobkyně b) ve výši [částka], dále žalovaná uvedla, že žalobce a) odpracoval 9 směn, 12 směn byly překážky v práci na straně zaměstnavatele se 100% náhradou, žalobkyně b) odpracovala 8 směn a 12 směn byly překážky v práci na straně zaměstnavatele se 100% náhradou.

8. Excelovou tabulkou zachycující docházku zaměstnanců má soud za prokázané, že žalobkyně b) v období od 1. 3. do 20. 3. 2020 včetně odpracovala 53 hodin. Účastnickým výslechem žalobce a) má soud za prokázané následující. Žalobce a) se domnívá, že v měsíci březnu 2020 odpracoval asi 8 směn po 12 hodinách. V průběhu celého pracovního poměru u žalované obdržel výplatnice od žalované pouze 2krát, za čtvrté čtvrtletí roku 2019 výplatnice nedostal. Žalovaná žalobci a) nezaslala výplatnice ani přes jeho výzvu. Žalobce a) od žalované dostával mzdu ve výši sjednané v pracovní smlouvě s tím, že pokud odpracoval více hodin, pak měl placené přesčasy.

9. Předžalobní výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní zástupce žalobců oznámil žalované převzetí právního zastoupení zaměstnanců žalované mimo jiné i žalobců. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou, aby klientům písemně potvrdila, že jejich pracovní vztah trvá a k předložení všech tiskopisů, které byly poslány [anonymizováno], dále předání originálů výplatních pásek, které byly protiprávně zveřejněny na internetu, a doložení, že pojistné za měsíc březen 2020 bylo řádně uhrazeno. Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně doručenky má soud za prokázané, že právní zástupce žalobců vyzval žalovanou obratem k úhradě mzdy žalobcům za měsíc březen 2020. Tato výzva byla žalované doručena dne [datum]. Přípisem žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná právnímu zástupci žalobkyně sdělila, že nepředložil plné moci, proto žalovaná neví, zda uváděné zaměstnance skutečně zastupuje, a proto jen obecně uvedla, že je možné, že nějaký (bývalý) zaměstnance je nekontaktní, mzda mu byla vyplácena hotově a dosud si ji nepřebral, nicméně dosud žalovanou nikdo nekontaktoval„ nesporným“ způsobem, tudíž žalované není zřejmé, komu, a za jaké období částku dluží. Přípisem právního zástupce žalobců ze dne [datum] včetně doručenky má soud za prokázané, že právní zástupce žalobců sdělil žalované, že žalobci trvají na dalším zaměstnávání s tím, že své nároky budou uplatňovat soudní cestou. Tento přípis byl žalované doručen dne [datum].

10. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Pokud jde o prokázání naplnění důvodu uvedeného v okamžitých zrušeních pracovních poměrů, tj. prokázání tvrzeného porušení povinností ze strany žalobců zvlášť hrubým způsobem tím, že se v době od 13. 3. [anonymizováno] [datum], resp. od [číslo] [datum] nedostavili na pracoviště, pak důkazní břemeno dle konstantní judikatury tíží žalovanou jakožto zaměstnavatele. V řízení bylo prokázáno, že výkon práce žalobců (šéfkuchař a servírka) byl vázán na provoz restaurace, přičemž na základě protipandemických opatření došlo k 14.3.2020 k uzavření restaurací, tudíž žalobci nemohli v rozhodné době vykonávat svou práci a byly dány překážky práce na straně zaměstnavatele, což ostatně reflektovala sama žalovaná ve výplatnicích za měsíc březen 2020. Tvrzené porušení povinností ze strany žalobců spočívající v nedostavení se na pracoviště přes opakované výzvy žalované v rozhodné době tak žalovaná neprokázala, k ústnímu jednání se nedostavila, tudíž jí soud nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a žalovaná tak v tomto směru neunesla důkazní břemeno. Pokud jde o počet odpracovaných hodin žalobcem a) a žalobkyní b) v měsíci březnu 2020, pak dle § 96 odst. 1 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracovaných směn. Vzhledem k tomu, že žalovaná jakožto zaměstnavatel nepředložila evidenci docházky žalobců za měsíc březen 2020, ač bylo její povinností tuto vést, učinil soud skutková zjištění v tomto směru ve vztahu k žalobci a) z jeho účastnického výslechu a u žalobkyně b) z předložené excelovské tabulky zachycující evidenci docházky. Ostatně žalovaná ve svém vyjádření k žalobě žalobci tvrzený počet odpracovaných hodin v měsíci březnu 2020 nijak nesporovala. Pokud žalovaná tvrdila, že žalobcům dlužnou mzdu za měsíc březen 2020 uhradila předem jako zálohu, pak toto své vágní tvrzení nijak nekonkretizovala ani nedoložila. Soud žalovanou přípisem ze dne [datum] v souladu s ust. § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. vyzval, aby označila důkazy k prokázání svého tvrzení o úhradě mzdy za měsíc březen 2020. Žalovaná na tento přípis nereagovala. Jelikož se žalovaná nedostavila k nařízenému ústnímu jednání, nemohl soud v tomto směru poskytnout žalované poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., tudíž žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že mzdu za březen 2020 žalobkyni uhradila. Navržené výslechy svědků ([anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení]) soud nemohl provést, neboť žalovaná soudu nesdělila jejich adresy, a to přestože byla k tomuto výslovně vyzývána v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl projednáván v skutkově v podstatě totožný spor. Pouze na okraj soud uvádí, že z potvrzeních o zaměstnání předložených žalovanou nečinil žádná skutková zjištění, neboť na výše uvedených listinách není žádné razítko zaměstnavatele ani podpis osoby jednající za zaměstnavatele, tudíž není vůbec zřejmé, zda se jedná o listinu vyplněnou žalovanou. Navíc je zde uváděno datum skončení pracovních poměrů žalobců k [datum], ačkoli žalovaná přes výzvu soudu nedoložila žádné právní jednání (okamžité zrušení, výpověď či dohodu), na jehož základě by pracovní poměry žalobců mohly skončit. Pro nadbytečnost soud dále zamítl ostatní důkazní návrhy.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně: Žalobci a) vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] dnem [datum] dle § 36 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) pracovní poměr. Žalobkyni b) vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] dnem [datum] dle § 36 zákoníku práce pracovní poměr. Podle § 48 odst. 1 zák. zákoníku práce pracovní poměr může být rozvázán jen: a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

9. V daném případě bylo každému z žalobců doručeno okamžité zrušení pracovního poměru a soud se nejprve zabýval otázkou, zda tato okamžitá zrušení pracovního poměru po formální stránce splňují zákonné náležitosti tohoto jednostranného právního úkonu. Pokud jde o formu tohoto jednostranného úkonu, pak žalovaná učinila okamžitá zrušení pracovního poměru v souladu s ust. § 60 zákoníku práce v písemné formě a zároveň dostatečně určitě vymezila důvod okamžitých zrušení. Dále se soud zabýval tím, zda je v případě okamžitých zrušení pracovních poměrů žalobců naplněn důvod, tj. porušení povinností žalobců zvlášť hrubým způsobem spočívající ve skutečnosti, že se bez omluvy a přes opakované výzvy nedostavil od [datum] do [datum] žalobce a) do zaměstnání, resp. v době od [datum] do [datum] u žalobkyně b). Prokázání porušení povinností zvlášť hrubým způsobem tíží žalovanou jakožto zaměstnavatele, a žalovaná v tomto směru neunesla důkazní břemeno, jak již soud uvedl v odstavci 10 tohoto rozsudku. V řízení bylo pouze prokázáno, že žalovaná vyzvala žalobce k nástupu do zaměstnání dne [datum], přičemž žalobce a) se z výkonu práce omluvil z důvodu nachlazení, tudíž tvrzení žalované o neomluvené nedostavení se na pracoviště u žalobce a) bylo provedeným dokazováním vyvráceno. Vůči žalobkyni b) pak žalovaná nebyla oprávněna požadovat dostavení se na pracoviště v sobotu dne [datum], neboť žalobkyně b) měla rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu pouze od pondělí do pátku a sobota tak byla pro žalobkyni b) dnem pracovního klidu. Vzhledem k tomu, že v době od [datum] do [datum] byly dány překážky v práci na straně zaměstnavatele, neboť v uvedené době byl provoz restaurací (z důvodu ochrany před šířením pandemie covid 19) uzavřen, nemohli žalobci vykonávat práci sjednanou v pracovní smlouvě (šéfkuchař, servírka). Sama žalovaná tuto skutečnost reflektovala ve výplatnicích za měsíc březen 2020. Navíc nelze přehlédnout, že žalovaná v rozhodné době žalobcům tvrdila, že jejich pracovní poměr skončil a z tohoto důvodu oznámila ukončení plateb za žalobce jakožto pojištěnce příslušným zdravotním pojišťovn. Případné porušení povinnosti dostavit se na výzvu žalované na pracoviště za výše uvedených okolností, tak rozhodně nelze považovat za porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Z výše uvedeného tak soud dospěl k jednoznačnému závěru, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] doručené oběma žalobcům, je neplatné. Výrokem I. a II. tak soud určil neplatnost okamžitého zrušení pracovních poměrů žalobců.

10. Pokud jde o žalobní požadavky žalobců na úhradu dlužné mzdy za měsíc březen 2020, k tomu soud uvádí následující. Dle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. S ohledem na shora uvedené byla žalovaná jakožto zaměstnavatel povinna zaplatit žalobcům jakožto zaměstnancům mzdu za měsíc březen 2020, tj. odměnu za žalobci vykonanou práci. Žalovaná tuto svou povinnost nesporovala, ale tvrdila, že mzdu za měsíc březen 2020 žalobcům uhradila. Toto své tvrzení však žalovaná v řízení neprokázala, a tudíž v tomto směru žalovaná neunesla důkazní břemeno.

11. Pokud jde o výši dlužné částky ve vztahu k žalobci a), pak žalobce a) měl při polovičním úvazku (20 hodin týdně) sjednánu mzdu ve výši [částka]. Žalobce odpracoval v březnu 96 hodin, což odpovídá plnému fondu pracovní doby (pracovní fond v březnu 2020 při polovičním pracovním úvazku činil 88 hodin) a 8 hodinám práce přesčas. Podle § 114 odst. 1 zákoníku práce přísluší za dobu práce přesčas zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. K tomuto soud pouze dodává, že pro výpočet odměny za práci přesčas soud vyšel z průměrné hodinové mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí ([příjmení]. čtvrtletí roku 2019) uváděné žalovanou na výplatnici, a to s ohledem na absenci výplatnic za období říjen až prosinec 2019. Průměrný hodinový výdělek činil u žalobce a) částku [částka], tj. po navýšení o 25% činil [částka]. V daném případě tak žalobci vznikl nárok na mzdu ve výši [částka] a mzda za práci přesčas ve výši [částka] ([anonymizována tři slova]). Dále je třeba zohlednit, že nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění stanoví v § 3 odst. 1 nejnižší úroveň zaručené mzdy (pro 40hodinový týdenní pracovní úvazek) dle jednotlivých 8 skupin práce. Práce žalobce a) je dle přílohy k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., zahrnuta do 4 skupiny v oblasti„ Obchodní provoz a pohostinství“. Pro rok 2020 byla dle výše uvedeného nařízení ve znění nařízení vlády č. 347/2019 Sb., stanovena dle § 3 odst. 1 nařízení nejnižší úroveň zaručené mzdy (pro 40hodinový pracovní týden) ve čtvrté skupině částkou 19 600 Kč, tj. pro poloviční úvazek ve výši 9 800 Kč a minimální hodinový výdělek 117,40 Kč. Žalobci a) tak z tohoto titulu vznikl nárok na doplatek do částky zaručené výše mzdy, a to jak v případě mzdy za práci za sjednaný fond pracovní doby, tak i ohledně práce přesčas. V daném případě však žalobce a) požadoval pouze částku [částka] jakožto rozdíl mezi sjednanou mzdou a zaručenou mzdou ([anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]), proto soud žalobě vyhověl i ohledně této částky. S ohledem na výše uvedené, tak soud výrokem III uložil povinnost žalované zaplatit žalobci a) celkem částku [částka] ([anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]). Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci a) v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s tím, že prvním dnem prodlení je s ohledem na splatnost mzdy dle § 141 odst. 1 zákoníku práce den [datum].

12. Pokud jde o výši dlužné částky ve vztahu k žalobkyni b), pak žalobkyně b) měla při polovičním úvazku (20 hodin týdně) sjednánu mzdu ve výši [částka]. Žalobkyně b) odpracovala v březnu 53 hodin, přičemž 35 hodin neodpracovala z důvodu překážek práce na straně zaměstnavatele, za které jí přísluší náhrada mzdy. V daném případě tak žalobkyni b) vznikl nárok na poměrnou část mzdy ve výši [částka] a náhradu mzdy dle § 208 zákoníku práce ve výši [částka] ([anonymizována tři slova]). K tomuto soud pouze dodává, že pro výpočet náhrady mzdy dle § 208 zák. práce vyšel soud z průměrné hodinové mzdy za předchozí kalendářní čtvrtletí (IV. čtvrtletí roku 2019) uváděné žalovanou na výplatnici, a to s ohledem na absenci výplatnic za období říjen až prosinec 2019. Dále je třeba zohlednit, že nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění stanoví v § 3 odst. 1 nejnižší úroveň zaručené mzdy (pro 40hodinový týdenní pracovní úvazek) dle jednotlivých 8 skupin práce. Práce žalobkyně a) je dle přílohy k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., zahrnuta do 3 skupiny v oblasti„ Obchodní provoz a pohostinství“. Pro rok 2020 byla dle výše uvedeného nařízení ve znění nařízení vlády č. 347/2019 Sb., stanovena dle § 3 odst. 1 nařízení nejnižší úroveň zaručené mzdy (pro 40hodinový pracovní týden) ve třetí skupině částkou 17 800 Kč, tj. pro poloviční úvazek ve výši 8 900 Kč a minimální hodinový výdělek 106,40 Kč. Žalobkyni b) tak z tohoto titulu vznikl nárok na doplatek do částky zaručené výše mzdy ([anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]), což v případě žalobkyně činí částku [částka]. S ohledem na výše uvedené, tak soud výrokem IV uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni b) celkem částku [částka] ([anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]). Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni b) v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s tím, že prvním dnem prodlení je s ohledem na splatnost mzdy dle § 141 odst. 1 zákoníku práce den [datum].

13. Podle § 313 odst. 1 zákoníku práce je při skončení pracovního poměru zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zákonem stanovené údaje. Ze shora citovaného zákonného ustanovení je zřejmé, že povinnost vydat potvrzení o zaměstnání má zaměstnavatel pouze při skončení pracovního poměru. V daném případě však soud určil okamžitá zrušení pracovních poměrů žalobců za neplatná, žalobci ve smyslu § 69 zák. práce trvali na dalším zaměstnávání, tudíž pracovní poměr žalobců k žalované ke dni rozhodnutí soudu trvá. Z tohoto důvodu tak žalovaná nemá povinnost vydat žalobcům potvrzení o zaměstnání, když tuto povinnost má zaměstnavatel až při skončení pracovního poměru. Výroky V a VI tak soud zamítl požadavky žalobců na vydání potvrzení o zaměstnání.

14. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobci byli v řízení úspěšní ohledně v rozsahu 2/3 (ohledně dvou žalobních nároků: na určení neplatnosti okamžitého zrušení a na zaplacení dlužné mzdy) a naopak neúspěšní v rozsahu 1/3 (ohledně jednoho žalobního nároku: na vydání potvrzení o zaměstnání) a každý z žalobců má tedy právo na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 1/3. Náklady žalobce a) tvoří odměna advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ a.t.“) za [anonymizováno] úkony právní služby ([anonymizováno 11 slov] [datum]) z tarifní hodnoty [anonymizována čtyři slova] dle § 7 bod 5 a. t. + [anonymizována dvě slova] dle § 9 odst. 3 písm. a) a. t. + [anonymizována dvě slova] dle § 9 odst. 1 a. t.) snížená o 20 % podle § 12 odst. 4 a. t., tj. ve výši [částka], paušální náhrada hotových výdajů advokáta za [anonymizováno] úkony právní služby po [částka] (§ 13 odst. 4 a.t.) a 21% DPH ve výši [částka], tj. náklady řízení žalobce a) celkem [anonymizována dvě slova]. Žalobce a) tak má právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ([anonymizována dvě slova]: [anonymizováno]), proto soud žalované tuto povinnost uložil výrokem VI rozsudku. Náhradu nákladů je pak žalovaná povinna žalobci a) zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta žalobce.

15. Náklady žalobkyně b) tvoří odměna advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ a.t.“) za [anonymizováno] úkony právní služby ([anonymizováno 11 slov] [datum]) z tarifní hodnoty [anonymizována čtyři slova] dle § 7 bod 4 a. t. + [anonymizována dvě slova] dle § 9 odst. 3 písm. a) a. t. + [anonymizována dvě slova] dle § 9 odst. 1 a. t.) snížená o 20 % podle § 12 odst. 4 a. t., tj. ve výši [částka], paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po [částka] (§ 13 odst. 4 a.t.) a 21% DPH ve výši [částka], tj. náklady řízení žalobkyně b) celkem [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně b) tak má právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ([anonymizována dvě slova]: [anonymizováno]), proto soud žalované tuto povinnost uložil výrokem VII rozsudku. Náhradu nákladů je pak žalovaná povinna žalobkyni b) zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta žalobkyně.

10. Výrok VIII a IX je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., v platném znění, neboť žalobci, kteří byli pro řízení osvobozeni od soudních poplatků, byli zcela úspěšní ohledně žalobních požadavků na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a ohledně žalobního požadavku na úhradu dlužné mzdy a mají proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Výše soudního poplatku z žaloby u každého z žalobců činí dle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků částku [částka] v případě žalobního požadavku na úhradu dlužné mzdy a dle položky 4 písm. c) Sazebníku soudních poplatků částku [částka] v případě žalobního požadavku na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru.