21 C 93/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. et Mgr. Ivety Cvingráfové a přísedících JUDr. Terezy Erényi, LL.M. a Mgr. Petra Bully ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované A ., IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B na určení, že pracovní poměr trvá

I. Určuje se, že pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou založený pracovní smlouvou ze dne 1. 1. 2022 trvá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 799 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2022 trvá. Žalobkyně uvedla, že u žalované pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2022 na pozici „administrativní pracovník“ na dobu neurčitou. Uvedla, že dne 31. 3. 2023 byl žalobkyni prostřednictvím poštovních služeb doručen vytýkací dopis ze dne 29. 3. 2023 od žalované. Téhož dne obdržela žalobkyně na email výpověď z pracovního poměru ze dne 31. 3. 2023 podle § 52 odst. 1 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném ke dni 31. 3. 2023 (dále jen „ZP“), neboť se údajně měla opakovaně dopustit porušení povinností vztahujících se k vykonávané práci včetně opakované nepřítomnosti v místě výkonu práce. Dne 12. 4. 2023 zaslala žalobkyně žalované písemné oznámení, že trvá na dalším zaměstnávání ve smyslu § 69 odst. 1 ZP. Oznámení bylo žalované doručeno dne 13. 4. 2023. Žalobkyně namítla, že výpověď jí nebyla řádně doručena do vlastních rukou, tedy nemohly nastat právní účinky zaslané výpovědi. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, zda tu pracovní poměr je nebo není, neboť své další fungování v pracovním i osobním životě musí mít postaveno najisto. Žalobkyně uvedla, že vždy postupovala při plnění pracovních úkolů v souladu s pokyny žalované, převážnou část práce vykonávala z domova prostřednictvím telefonického a internetového spojení, žalovaná se pouze snaží výkon práce žalobkyně z domova vydávat za neomluvené absence.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznává, uvedla, že žaloba byla podána v rozporu s dobrými mravy, a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Dále uvedla, že žalobkyně měla v rámci pracovního poměru neomluvené absence, které značným způsobem ztěžovaly fungování žalované, neboť žalobkyně jako administrativní pracovnice měla zajišťovat dodržování zákonných lhůt pro nahlašování cizinců na úřad práce, přihlášení zdravotního a sociálního pojištění, spravovat pracovní smlouvy atd. Žalobkyně byla na neomluvené absence opakovaně upozorňována, avšak nijak na to nereflektovala. Naopak bylo její chování vůči nadřízeným značně nevhodné, až arogantní. Dále uvedla, že po výpovědi z pracovního poměru z důvodu hrubého porušování pracovních povinností byla žalobkyně vyzvána k vrácení pracovních věcí, které jí byly svěřeny. Dne 3. 4. 2023 se žalobkyně dostavila k žalované a věci vrátila. Oprávněnost výpovědi nesporovala. Dne 12. 4. 2023 žalobkyně zaslala žalované dopis, že s výpovědí z pracovního poměru nesouhlasí, na což reagovala žalovaná dopisem ze dne 20. 4. 2023, že je přesvědčena, že podaná výpověď byla udělena v souladu se zákonem pro opakované neomluvené absence žalobkyně.

3. Na jednání konaném dne 25. 6. 2024 byla žalovaná poučena, že nevylíčila rozhodné skutečnosti ohledně řádného doručení výpovědi žalovanou žalobkyni. Po poučení podle § 118a zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalovaná v soudem poskytnuté lhůtě doplnila, že žalobkyni skutečně doručila dne 31. 3. 2023 výpověď emailem, avšak následně dne 3. 4. 2023, poté co se žalobkyně dostavila k žalované vrátit svěřené movité věci, jí byla výpověď doručena osobně do vlastních rukou jednatelkou žalované , Anonymizováno, . U předání výpovědi byla přítomna , jméno FO, , jméno FO, . Nejpozději dne 3. 4. 2023 byla výpověď z pracovního poměru žalobkyni řádně doručena.

4. Žalobkyně namítla, že s nově uvedenými tvrzeními žalované nesouhlasí. Nesporuje, že dne 3. 4. 2023 odevzdala věci žalované a obdržela předávací protokol o vrácení věcí. Výpověď jí však dána nebyla, o čemž svědčí i skutečnost, že v protokolu o předání není o výpovědi žádná zmínka. Dále namítla, že ve vyjádření žalované ze dne 20. 4. 2023 je uvedeno, že výpověď byla žalobkyni dána dne 31. 3. 2023, nikoli později. Nadto je běžné, že v případě osobního doručení výpovědi se její doručení stvrzuje podpisem zaměstnance k potvrzení převzetí výpovědi, což žalovaná netvrdí a nepředkládá.

5. Z nesporných tvrzení a provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

6. Z Výpisu z obchodního rejstříku žalované soud zjistil, že statutárním orgánem žalované, předsedkyní správní rady, je , Anonymizováno, , narozená , datum, . Předsedkyně správní rady zastupuje společnost ve všech věcech samostatně.

7. Z Pracovní smlouvy žalobkyně s žalovanou ze dne 1. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně pracovala od 1. 1. 2022 u žalované na pozici administrativní pracovník, s místem výkonu práce na adrese , adresa, . Zaměstnanec byl dle smlouvy povinen vykonávat práci v lokalitách a prostorách určených zaměstnavatelem s možností vyslání zaměstnance na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce na dobu nezbytné potřeby. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Mzda byla sjednána ve výši 16 200 Kč měsíčně, pracovní doba byla stanovena na 37,5 hodin týdně. Ukončení pracovního poměru bylo možné v souladu s ust. § 48 odst. 1 ZP, v případě výpovědi výpovědní doba činí dva měsíce a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Při skončení pracovního poměru zaměstnanec vrátí zaměstnavateli všechny předměty svěřené mu k výkonu práce, informuje jej o plnění uložených úkolů a sdělí mu stav úkolů dosud nesplněných. Zaměstnavateli při skočení pracovního poměru vzniká povinnost předat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání.

8. Z Vytýkacího dopisu ze dne 29. 3. 2023 opatřeného podpisem předsedkyně statutárního orgánu žalované a razítkem žalované soud zjistil, že žalobkyně byla žalovanou upozorněna na porušení pracovní kázně spočívající v neuposlechnutí pokynu své nadřízené , jméno FO, a hrubého a urážlivého chování vůči nadřízené. Žalobkyně byla dále upozorněna na opakované opožděné odevzdávání pracovních úkolů bez objektivních důvodů a na možnost ukončení pracovního poměru dle ust. § 52 písm. g) ZP v případě dalšího méně závažného porušení povinností vztahujících se k vykonávané práci.

9. Z kopie Výpovědi z pracovního poměru s datem 31 3. 2023 soud zjistil, že žalovaná rozvázala pracovní poměr s žalobkyní výpovědí podle § 52 písm. g) ZP s odůvodněním, že žalobkyně se dopustila dne 17. 3. 2023, dne 24. 3. 2023 a v jiné dny porušení pracovních povinností a opakovaně nebyla přítomna v práci, např. dne 28. 3. 2023 a v jiné dny. Výpověď byla opatřena razítkem žalované a podpisem předsedkyně žalované Oksany Leonidovny Poleshchuk.

10. Z Předávacího protokolu ze dne 3. 4. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vrátila žalované svěřené věci k výkonu práce, a to mobilní telefon , podezřelý výraz, , nabíječku a SIM kartu k číslu , tel. číslo, . Protokol byl opatřen podpisem žalobkyně, předávající osoby, a , jméno FO, , přebírající osoby.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne 12. 4. 2023 s dokladem o doručení soud zjistil, že žalobkyně písemně sdělila žalované, že s výpovědí ze dne 31. 3. 2023 nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání. Písemnost byla žalované doručena dne 13. 4. 2023.

12. Z Vyjádření žalované ze dne 20. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobkyni, že s ohledem na skutečnost, že žalobkyně dne 3. 4. 2023 v sídle žalované vrátila žalované svěřené věci, má žalovaná za to, že žalobkyně výpověď akceptovala. Žalovaná výpověď z pracovního poměru ze dne 31. 3. 2023 považuje za platnou.

13. Z účastnického výslechu , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně byla zaměstnána u žalované dva roky, pracovní poměr žalobkyně u žalované skončil ke dni 31. 3. 2023. Výpověď z pracovního poměru ze dne 31. 3. 2023 adresovaná žalobkyni byla podepsána personální ředitelkou, tedy účastnicí, a žalobkyni doručena na její email zřízený žalovanou dne 31. 3. 2023. Dále vypověděla, že žalobkyně s výpovědí souhlasila, avšak nesouhlasila s okamžitým zrušením pracovního poměru, to žalované sdělila e-mailem a SMS zprávami dne 31. 3. 2023. Dne 3. 4. 2023 byla žalobkyně vyzvána k vrácení věcí, tento den se na výzvu dostavila k žalované a odevzdala věci, o čemž byl sepsán předávací protokol. U předání účastna nebyla, co konkrétně bylo předáváno neví. U předání byla personální referentka , Anonymizováno, , jež je navrhována jako svědek. Dále uvedla, že žalobkyně byla problémovou zaměstnankyní.

14. Svědeckou výpovědí , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně byla její spolupracovnicí, svědkyně u žalované pracovala v období od 1. 5. 2021 do 30. 5. 2022, před podáním svědecké výpovědi s nikým o věci nehovořila. Svědkyně vypověděla, že pracovala jako administrativní pracovník, vedla evidence, komunikovala s partnery a nabírala nové zaměstnance pro žalovanou. Ukončení pracovního poměru zaměstnancům nečinila, to bylo zpracováváno v , Anonymizováno, . Veškerou komunikaci ohledně ukončení pracovního poměru vedl vedoucí oddělení s paní ředitelkou, předsedkyní statutárního orgánu , Anonymizováno, . Dále vypověděla, že koncem března 2023 žalobkyni měl být zaslán zápočtový list a dohoda o rozvázání pracovního poměru. Svědkyně nejprve vypověděla, že jí není známo, že by žalobkyně vracela žalované svěřené věci, po nahlédnutí do předávacího protokolu ze dne 3. 4. 2023 uvedla, že se je to již delší dobu a tuto skutečnost si nepamatuje. K podpisu na předávacím protokolu uvedla, že je jejím podpisem, tudíž věci byly vráceny, jak je uvedeno. Dále vypověděla, že ona žalobkyni žádné listiny nepředávala.

15. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

16. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

17. Dne 1. 1. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena pracovní smlouva na pozici administrativní pracovník, s místem výkonu práce , adresa, . Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Žalobkyně od žalované obdržela vytýkací dopis ze dne 29. 3. 2023, ve kterém byla upozorněna na opakované porušování pracovní kázně, neplnění pracovních úkolů a jejich odevzdávání se zpožděním. Dne 31. 3. 2023 žalobkyně prostřednictvím e-mailu od žalované obdržela výpověď, na výzvu žalované se dne 3. 4. 2023 dostavila k žalované a předala věci jí svěřené k výkonu práce. U předání věcí byla , Anonymizováno, , žalobkyni žádné listiny nepředala. Předsedkyně správní rady , Anonymizováno, nebyla při předání věcí účastna, dne 3. 4. 2023 nebyla v sídle žalované a žalobkyni nepředávala žádné listiny. Dne 13. 4. 2023 oznámila žalobkyně žalované nesouhlas s výpovědí a trvala na dalším zaměstnávání, na což žalovaná reagovala vyjádřením ze dne 20. 4. 2023, že výpověď považuje za platnou a v souladu se zákonem.

18. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

19. Dle ust. § 52 písm. g) ZP zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

20. Dle ust. § 50 odst. 1 ZP výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.

21. Dle ust. § 334 odst. 1 ZP písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen "písemnost"), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Dle odst. 2 citovaného ustanovení písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci a) kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, b) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, c) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo d) prostřednictvím datové schránky.

22. Dle ust. § 335 odst. 1 ZP prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. Dle odst. 2 cit. ust. písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Dle odst. 3 cit. ust. písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy převzetí potvrdí zaměstnanec zaměstnavateli datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem. Dle odst. 4 cit. ust. doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnanec do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnavateli její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.

23. Dle ust. § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

24. Dle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

25. Předmětem posuzování v dané věci je určení, zda-li pracovní poměr, založený pracovní smlouvou dne 1. 1. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou, nadále trvá. Na určení má žalobkyně naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť takové určení je způsobilé odstranit nejistotu ohledně trvání pracovního poměru na obou stranách sporu, postavit jejich právní vztah na pevný základ a odstranit případné spory budoucí, pokud jde o jednotlivá práva a povinnosti ze sporného právního vztahu plynoucí.

26. Soud nejprve zkoumal podmínky pro podání výpovědi z pracovního poměru podle stavu v době výpovědi, neboť její právní účinky nastávají okamžikem, kdy výpověď byla doručena druhému účastníku. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla u zdejšího soudu podána včas, neboť výpověď z pracovního poměru se do dispozice žalobkyně dostala dne 31. 3. 2023 e-mailem, jak bylo v řízení prokázáno, a žaloba byla u soudu podána dne 26. 5. 2023.

27. Dále se soud zabýval otázkou, zda výpověď z pracovního poměru splňuje všechny formální náležitosti. Žalobkyně namítla, že výpověď z pracovního poměru jí nebyla řádně doručena, a proto je neplatná. Důkazní břemeno ohledně řádného doručení výpovědi z pracovního poměru zaměstnanci leží na straně žalované. V řízení bylo prokázáno, že výpověď z pracovního poměru se dostala do dispozice žalobkyně dne 31. 3. 2023, kdy jí byla od žalované doručena prostřednictvím e-mailu. Další skutečnosti, zejména tvrzení žalované, že žalobkyni byla rovněž výpověď z pracovního poměru doručena osobně dne 3. 4. 2023 v sídle žalované samotnou předsedkyní správní rady , Anonymizováno, , nebyla prokázána. Naopak při účastnické výpovědi sama , Anonymizováno, vypověděla, že dne 3. 4. 2023 nebyla v sídle žalované přítomna, neúčastnila se předání svěřených věcí žalobkyní zaměstnankyni žalované, žalobkyni žádné listiny nepředávala a že výpověď z pracovního poměru byla žalobkyni zaslána na e-mail zřízený žalovanou dne 31. 3. 2023. Rovněž svědkyně vypověděla, že žalobkyni nepředávaly žádné listiny.

28. Povinnost zaměstnavatele (žalované) doručit zaměstnanci (žalobkyni) výpověď z pracovního poměru do vlastních rukou je splněna okamžikem jejího doručení, tedy převzetím zaměstnancem nebo jinou oprávněnou osobou. Při doručování pracovněprávních písemností prostřednictvím sítě nebo služby elektronické komunikace, tedy včetně doručování e-mailem, je vyžadován předchozí písemný souhlas zaměstnance s tímto způsobem doručování (kromě samotného udělení souhlasu je dále třeba, aby zaměstnanec poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu, tj. e-mail, pro doručování), použití uznávaného elektronického podpisu (tedy podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu podle § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a potvrzení zaměstnance o doručení písemnosti, které musí být taktéž podepsáno uznávaným elektronickým podpisem (viz VYSOKAJOVÁ, M. a kol. Zákoník práce. Komentář. Wolters Kluwer: ASPI, stav k 1. 1. 2021, komentář k § 335). Výpověď je tedy v případě doručování na e-mailovou adresu zaměstnance řádně doručena dnem, kdy zaměstnavateli zaměstnanec potvrdí převzetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem, přičemž zaměstnanec musí potvrdit doručení výpovědi nejpozději do 3 dnů od jeho odeslání. Pokud zaměstnanec přijetí výpovědi zákonným způsobem nepotvrdí, nebo sice potvrdí, ale až po uplynutí lhůty 3 dnů, není výpověď doručena, ani kdyby se zaměstnanec s písemností prokazatelně seznámil. Při nedodržení uvedených podmínek je doručení ex lege neúčinné.

29. Co se týče požadavků na formu podpisu písemnosti doručované prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, zákoník práce na ni klade přísnější požadavky, než na podpis písemnosti doručované osobně nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, kde postačí prostý podpis zaměstnavatele, a to opatření uznávaným elektronickým podpisem. Doručení výpovědi z pracovního poměru prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, které nebylo podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, tak účinnost výpovědi nezpůsobuje.

30. Vyžaduje-li zákoník práce, aby výpověď byla doručena zaměstnanci s tím, že jinak se k ní nepřihlíží, znamená to, že bez tohoto doručení výpovědi nemůže mít předpokládané účinky, tedy nemůže vyvolat skončení pracovního poměru. To potvrzuje též konstantní soudní judikatura. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3693/2012: „písemnost musí být podepsána elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu; bez tohoto podpisu není doručení písemnosti zaměstnanci prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací účinné.“31. V projednávané věci byl ze strany žalující tvrzen nedostatek požadavku řádného doručení výpovědi z pracovního poměru, důkazní břemeno ohledně prokázání řádného doručení leželo na žalované a žalovaná v řízení neprokázala, že by požadavků na řádné doručení výpovědi z pracovního poměru dostála. Žalobkyně v řízení tvrdila, že výpověď z pracovního poměru jí byla žalovanou doručována toliko na e-mailovou adresu. Žalovaná v řízení tvrdila, že žalobkyni vedle doručení výpovědi emailem dne 31. 3. 2023 doručila výpověď i osobně, a to dne 3. 4. 2023 osobním předáním od , Anonymizováno, . To však v řízení neprokázala, naopak účastnice , Anonymizováno, vypověděla, že daný den 3. 4. 2023, kdy se žalobkyně dostavila k žalované vrátit svěřené věci, nebyla v sídle žalované a žalobkyni žádné listiny osobně nepředávala.

32. Žalovaná vzhledem k uvedenému neprokázala, že by žalobkyni výpověď z pracovního poměru doručila do vlastních rukou, jak uvedla ve svém vyjádření ze dne 3. 7. 2024. Dále neprokázala, ostatně ani netvrdila, že by výpověď z pracovního poměru žalobkyni řádně doručila na emailovou adresu, tj. e-mailem opatřeným uznávaným elektronickým podpisem za souhlasu žalobkyně o doručování písemností na e-mail a následně že by ve lhůtě tří dnů od doručení výpovědi obdržela potvrzení žalobkyně o obdržení výpovědi podepsané jejím uznávaným elektronickým podpisem. Nadto žalovaná ani netvrdila a z žádné listiny (např. pracovní smlouvy či nějakého dodatku) nevyplynulo, že by žalobkyně se zasíláním písemností na e-mailovou adresu souhlasila. V pracovní smlouvě absentovalo ujednání stran smlouvy o doručování písemností na konkrétní e-mailovou adresu či souhlas žalobkyně se způsobem doručování elektronicky. Rovněž z jiné předložené listiny takové ujednání nevyplynulo. Žalovaná tak neunesla břemeno důkazní ohledně řádného doručení výpovědi z pracovního poměru žalobkyni do vlastních rukou, ostatně ani břemeno tvrzení ohledně řádného doručení výpovědi z pracovního poměru prostřednictvím datových služeb. Soud z provedeného dokazování dospěl toliko k závěru, že výpověď z pracovního poměru byla doručena na e-mail žalobkyně, kdy nebylo tvrzeno, natož prokazováno, že e-mail byl opatřen uznávaným elektronickým podpisem žalované a že žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od doručení výpovědi z pracovního poměru e-mailem zaslala žalované potvrzení o obdržení výpovědi podepsané uznávaným elektronickým podpisem, tedy výpověď z pracovního poměru nebyla žalobkyni řádně doručena.

33. Z výše uvedeného je zřejmé, že výpověď nebyla řádně doručena druhé straně, a proto tu výpověď z pracovního poměru vůbec není, nemá žádné právní důsledky. Nedostatek řádného doručení výpovědi z pracovního poměru má za následek, že vůbec nenastaly právní účinky tohoto právního jednání a pracovní poměr i nadále trvá. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že pracovní poměr založený pracovní smlouvou ze dne 1 1. 2022 trvá, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení plně procesně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 799 Kč. Tyto náklady se sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3, § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé ze dne 26. 5. 2023, vyjádření ze dne 21. 12. 2023, účast na jednání dne 25. 6. 2024, vyjádření ze dne 6. 8. 2024, účast na jednání dne 15. 10. 2024), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále jí náleží náhrada jízdních výdajů jejího zástupce v souvislosti s cestou z místa sídla zástupce žalobkyně na soudní jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 25. 6. 2024 a dne 15. 10. 2024 v celkové délce jedné trasy , adresa, , 266 km. Při užití automobilu podle předložené kopie velkého technického průkazu s kombinovanou spotřebou 9,4/5,5/6,9 l/100 km s palivem BA 95 B činí cestovné 2 211 Kč (cena paliva 38,2 Kč/l, základní náhrada za 1 km 5,60 Kč podle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), avšak žalobkyně toliko požadovala náhradu cestovného na jednání dne 25. 6. 2024 ve výši 2 190 Kč a na jednání dne 15. 10. 2024 ve výši 2 209 Kč, a proto soud žalobkyni náhradu cestovného v jí požadované výši přiznal. V souvislosti s cestami zástupce žalobkyně na soudní jednání pak soud žalobkyni přiznal i související náhradu za promeškaný čas ve výši 1 600 Kč (2x 8 půlhodin x 100 Kč) podle § 14 a. t., neboť cesta z místa sídla zástupce žalobkyně k Obvodnímu sodu pro Prahu 1, Anonymizováno, trvá 1 hod. 53 minut. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

35. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.