21 C 95/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Blažkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 71 374,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 408 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 14 966,02 Kč a příslušenství, představující kapitalizovaný úrok ve výši 13 996,18 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 69 674,02 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 812,71 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 71 374,02 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 671,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 71 374,02 Kč z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] kterou žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum]. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného opakovaně peněžní prostředky do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Žalovaný byl v souladu se smlouvou oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty. Sjednaný úvěrový rámec činil 70 000 Kč. Žalovaný celkem načerpal částku 70 000 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 13 592 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s hrazením poskytnutého úvěru, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 69 674,02 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že mu nebyla doručena výzva, kterou mělo dojít k zesplatnění úvěru, ani předžalobní výzva. Má za to, že smlouva je neplatná, neboť sjednaný úrok je nemravný, lichvářský. Žalovaný rovněž uvedl, že nebyl seznámen s všeobecnými podmínkami.

3. Smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně provádět transakce s čerpáním a splacením úvěru. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 70 000 Kč, roční úroková sazba ve výši 27,88 % a minimální měsíční splátka ve výši 2,76 % z úvěrového rámce, tj. 1 932 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný žádal o první čerpání úvěru ve výši 70 000 Kč. Termín splatnosti měsíční splátky je vždy k 20. dni v měsíci.

4. Přílohou [číslo] smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že jejím obsahem jsou úvěrové podmínky – rámcové smlouvy o platebních službách.

5. Úvěrovými podmínkami – revolvingový úvěr má soud za prokázané, že dle čl. 6 Ukončení smlouvy o úvěru ze strany [příjmení] [jméno] zní: Pokud nebudete dodržovat podmínky splacení úvěru, požádáme vás, ať nám úvěr jednorázově vrátíte. Tento krok se nazývá zesplatnění. Ke zesplatnění může dojít jestliže: 1. nám dlužíte 2 a více splátek, 2. jste nezaplatili splátku déle než 3 měsíce, 3. jste uvedli nepravdivé osobní údaje, 4. jste porušili některou z povinností, které vyplývají ze smlouvy o úvěru, 5. bylo na váš majetek zahájeno exekuční, insolvenční, dědické nebo jiné řízení. V případě prvních 4 důvodů přirůstá k dosud nesplacené jistině nezaplacený úrok, na který nám vznikl nárok do doby zesplatnění. Ode dne zesplatnění musíte platit dohodnutý úrok až do chvíle, než nám vrátíte vypůjčené peníze. Tento úrok již k jistině nepřirůstá. Článek 7.1 Sankce zní: V případě, že se opozdíte s úhradami dle smlouvy nebo smlouvy o úvěru jsme oprávněni vám účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání (např. upomínku nebo inkasní agenturu), jejichž výši vám písemně oznámíme. V případě úplně první upomínky za trvání smlouvy vám účelně vynaložené náklady účtovat nebudeme. V případě, že se opozdíte se zaplacením splátky nebo jiné platby, jsme oprávněni vám účtovat tyto sankce: smluvní pokuta 500 Kč, jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění 10 % z nezaplacené jistiny a úroků, úrok z prodlení v zákonné výši.

6. Potvrzením o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně provedla před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum] ověření bonity žalovaného, které spočívalo v zjištění jeho stavu, druhu bydlení, počtu dětí, zdroje a výše příjmu, výše příjmu partnera a splátek jiným společnostem uvedených v žádosti.

7. Kalendářem – výpisem čerpání splátek a úhrad na číslo smlouvy [číslo] na jméno [celé jméno žalovaného] soud za prokázané, že celkem žalovaný žalobkyni uhradil 13 592 Kč.

8. Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum], včetně dokladu o odeslání ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému sdělila, že v důsledku jeho prodlení s úhradou závazků plynoucích z úvěru [číslo] ho tímto žalobkyně vyzývá ke splacení celého úvěru čerpaného na základě této smlouvy, a to částku ve výši 80 512,16 Kč.

9. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], včetně podacího archu – dokladu odeslání ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 81 486,82 Kč.

10. Soud proto učinil tento závěr o skutkovém stavu:

11. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Obsahem závazku byla povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr a tomu odpovídající povinnost žalovaného úvěr řádně a včas splácet. Žalovaný celkem načerpal částku 70 000 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 13 592 Kč. Protože žalovaný řádně a včas úvěr nesplácel, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru a požadovala okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy nesplnil, když dlužnou částku žalobkyni nezaplatil.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

13. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

15. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Dle ustanovení § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

19. V daném případě žalobkyně uzavřela s žalovaným jakožto spotřebitelem smlouvu o úvěru a soud se nejprve zabýval otázkou platnosti tohoto právního jednání. Žalobkyně v řízení tvrdila, že příjmovou a výdajovou stránku žalovaného k posouzení jeho úvěruschopnosti řádně prověřila a toto doložila soudu listinou - prověření bonity klienta. Nicméně soud má za to, že se tak stalo ve smyslu dikce a judikatury mezi spotřebiteli a podnikateli nedostatečně. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit. Věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností. V daném případě nebyla výdajová stránka údajů, které žalovaný uvedený, nikterak ze strany žalobkyně ověřena.

20. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila. Žalobkyně neprokázala, že by údaje poskytnuté žalovaným jakkoli ověřovala, když údaje uvedené v žádosti o úvěr nejsou jakkoliv doloženy.

21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou dle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C - 679/18 OPR-Finance proti GK)

22. Z tohoto důvodu soud skutkovou stránku věci posoudil po stránce právní dle zásad o bezdůvodném obohacení pro absolutní neplatnost předmětné smlouvy o úvěru s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

23. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou 56 408 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (70 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (13 592 Kč).

1. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku ve výši 56 408 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, čímž soud též určil splatnost. Pokud soud právní titul pro požadovaný zbývající nárok žalobkyně neshledal, resp. zde pro posouzení nároku žalobkyně dle právní úpravy bezdůvodného obohacení není, žalobu v této části jako nedůvodnou ve výroku II. tohoto rozsudku postupem podle § 166 odst. 1, 2 o. s. ř. zamítl, a to i pokud jde o úroky z prodlení, neboť soud má na zřeteli, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jak ostatně vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Tím je vyčerpán celý předmět řízení.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla v řízení úspěch pouze částečný a soud náhradu nákladů poměrně rozdělil. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky v celkové výši 71 374,02 Kč, přičemž nebyla úspěšná ohledně částky 14 966,02 Kč. Žalobkyně tak byla úspěšná v rozsahu 79 % a neúspěšná v rozsahu 21 %, tudíž má právo na náhradu nákladů v rozsahu 58 % Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 856 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 11 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání) ve výši 3 980 Kč/úkon včetně čtyř paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 120 Kč ve výši 3 595,20 Kč Náklady žalobkyně tak činí celkem 23 571,20 Kč a žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 13 671,30 Kč. Tvrzení žalované, že jí předžalobní výzva nebyla doručena, bylo v řízení vyvráceno, když dokazováním bylo prokázáno, že předžalobní výzva jí zaslána byla.