Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

22 C 113/2023

č. j. 22 C 113/2023-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-12-01 · ZAMITNUTI,VYHOVENI

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu na určení neplatnosti nájemní smlouvy, protože žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem. Soud uznal, že otázka platnosti smlouvy byla již rozhodnuta v předchozím řízení, kde byla smlouva považována za platnou. Závěr o platnosti smlouvy byl podložen její dlouhodobou dodržením stranami a jasnou identifikací předmětu nájmu. Soud se opřel o § 80 odst. 1 o.s.ř. a uznal, že žaloba na určení nemá předpoklady pro úspěch, pokud již byla otázka rozhodnuta.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 1/0, IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno pro určení neplatnosti nájemních smluv

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby bylo určeno, že Hospodářská smlouva č. hodnota, uzavřená dne datum mezi účastníky, ve znění dodatků 1. – 10., je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum, doručenou zdejšímu soudu dne datum, domáhá určení neplatnosti Hospodářská smlouva č. hodnota, uzavřená dne datum mezi účastníky, ve znění dodatků 1. – 10., jejíž předmět byl označen jako složiště u koleje č. hodnota o výměře 2 256 m2 v objektu železniční stanice adresa (dále též jen „Smlouva“). Složiště bylo přenecháno k užívání od datum na dobu 10 let za účelem skladování ovoce a zeleniny. V dodatku č. hodnota ze dne datum pak došlo k úpravě Hospodářské smlouvy č. hodnota tak, že byla uzavřena nájemní smlouva podle ustanovení § 663 a násl. zákona č. 47/1992 Sb. Předmět smlouvy byl specifikován tak, že se jedná o pronájem části poz. parcely č. Anonymizováno v k.ú. adresa o výměře 3836 m2 a účel nájmu bylo užívání vlastního skladu a příjezdové komunikace a manipulační plochy. Doba nájmu byla uzavřena na dobu určitou a to do datum s účinností od datum. Dle dodatku č. hodnota, který byl uzavřen ve smyslu § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., byl předmět smlouvy specifikován jako části poz. parcel (y) č. Anonymizováno pod vlastním objektem a 204 m2 plochy na parcele č. Anonymizováno za účelem skladování palet a prázdných obalů. Doba nájmu je pak stanovena od datum do datum. Dodatkem č. hodnota byla změněna doba nájmu na dobu určitou do datum a dodatkem č. hodnota. ze dne datum na dobu neurčitou.

2. Neplatnost předmětné Smlouvy žalobkyně spatřuje z několika důvodů. Jednak v záhlaví této Smlouvy je uvedeno, že uživatel je zastoupen panem jméno FO a panem jméno FO a za uživatele je u podpisu uvedeno razítko uživatele Anonymizováno Anonymizováno. s r.o. a podepsán je pouze jméno FO, když dle úplného výpisu z obchodního rejstříku byl způsob podepisování a zastupování za společnost takový, že společnost zastupuje navenek jméno FO a jméno FO společně. Dále pak v tom, že ve Smlouvě jsou chybně označeny pozemky a plochy, které mají být předmětem nájemního vztahu. V neposlední řadě, pak v té skutečnosti, že některé z Dodatků ke Smlouvě byly uzavírány až po skončení doby, na kterou byla Smlouva či předcházející Dodatky uzavřeny, v některých Dodatcích pak nebyla nájemní smlouva dostatečně specifikována.

3. Žalobkyně se ještě následně vyjádřila k existenci naléhavého právního zájmu, kdy uvedla, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka se žalované domáhá rozhodnutí, kterým by bylo žalobkyni uloženo odstranit budovu a vyklizení předmětného pozemku, s tvrzením, že existencí nájemní smlouvy mělo dojít ke změně trvalého práva k umístění stavby, na právo dočasné. Z tohoto důvodu má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Smlouvy, pročež by ke změně trvalého práva dojít nemohlo. Řízení je ve fázi odvolacího řízení a soud prvního stupně se ve svém rozhodnutí, odmítl určení platnosti Smlouvy zabývat.

4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává v celém rozsahu a navrhl žalobu zamítnout, a to zejména z důvodu neprokázání naléhavého právního zájmu. Zároveň vznesla námitku litispendence, a to s odkazem na rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka v němž Nejvyšší soud na základě závěrů Anonymizováno dovodil, že je-li zahájeno řízení o splnění povinnosti a rozhodnutí sporu závisí na vyřešení předběžné otázky (řešení přijaté v takovém sporu vyčerpá beze zbytku obsah předběžné otázky, ze které již proto nemohou vzejít další spory o splnění povinnosti mezi týmiž účastníky), pak následnému sporu o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jímž má být výrokem soudního rozhodnutí znovu posouzena stejná předběžná otázka, brání překážka věci zahájené (litispendence). Žalované tak odkázala na řízení vedené u Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka, kde z její strany žalováno na vyklizení a odstranění stavby. Této žalobě bylo prozatím nepravomocně vyhověno. Žalovaná dále upozornila na to, že žalobkyně v tomto řízení platné uzavření Smlouvy nerozporovala a zároveň soud se v odůvodnění svého rozhodnutí posouzením platnosti Smlouvy zabýval a dospěl k závěru, že Smlouva včetně Dodatků je platná. Žalovaná dále popřela existenci argumentů žalobkyně, které by měly zakládat neplatnost Smlouvy a jejích Dodatků. Nadto má za to, že Dodatkem č. hodnota ze dne datum došlo k novaci závazku, kdy byl nahrazen celý text nájemní smlouvy a tento dodatek byl žalobkyní řádně podepsán.

5. Z předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.

6. Z hospodářské smlouvy č. hodnota o nájmu a pronájmu nebytových prostor, pozemků a jiného nemovitého majetku ČSD soud zjistil, že byla dne datum uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Na základě této nájemní smlouvy žalovaná přenechala do nájmu předmětné nemovitosti. Tato Smlouva pak byla následně měněna a upravována Dodatky 1 – 10.

7. Z rozsudku Obvodního soudu pro adresa ze dne datum č.j. spisová značka bylo soudem zjištěno, že v rámci tohoto řízení bylo rozhodováno o návrhu žalované na vyklizení předmětných nemovitostí a odstranění stavby. Tomuto návrhu žalované bylo soudem prvního stupně vyhověno. V bodě 3. odůvodnění je pak uvedeno, že „nesporným bylo i uzavření hospodářské smlouvy č. hodnota a jejich dodatků.“ 8. Dále pak v bodě 30. se Obvodní soud pro adresa zabýval platností Smlouvy, kdy uvedl: „Soud považuje hospodářskou smlouvu č. hodnota ze dne datum a její dodatky za dostatečně určité, je zřejmé, kdo jsou smluvní strany i co je jejím předmětem. Předmět nájmu je jednoznačně určen svým parcelním číslem a zejména zákresem v geometrickém plánu, který je součástí nájemní smlouvy ve znění jejich dodatků. Drobné výměrové odchylky v definici původně pronajaté části pozemku Anonymizováno jsou dány nedostatečným zaměřením a v průběhu smluvního vztahu byly upřesněny. Neplatnost smlouvy, za situace, kdy mezi účastníky řízení jiná smlouva na stejný pozemek nebyla uzavřena nezpůsobí ani její následné interní přečíslování žalobkyní. Závěr, že by formulační nepřesnost v rámci smlouvy ze dne datum a jejich dodatků měla způsobit její absolutní neplatnost pro neurčitost, by neobstála pro přílišný formalismus vyjádřený mimo jiné v závěrech publikovaných v nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3900/12 ze dne datum, a to zvláště za situace, kdy oběma stranám byl předmět smlouvy zřejmý, obě strany smlouvu dlouhodobě dodržovaly, o rozsahu užívání předmětné nemovitosti nebylo sporu. Na platnost smlouvy je třeba usuzovat i z toho, že strany se touto smlouvou řídily 30 let a až do tohoto soudního řízení, žádná ze stran platnost smlouvy nikdy nezpochybnila. Soud tak uzavřel, že nájemní smlouva uzavřená mezi účastníky řízení je smlouvou platnou“.

9. Z bodu 32. odůvodnění rozsudku je zřejmé: „Žalobkyně zpochybnila platnost Hospodářské smlouvy ze dne datum, neboť byla podepsána pouze jedním z jednatelů žalobkyně, přičemž podepsána měla být oběma. Soud se touto námitkou blíže nezabýval, neboť v případě, že by dospěl k závěru, že hospodářská smlouva ze dne datum, je smlouvou neplatnou, nemohl by uzavřít jinak, než, že žalobkyně užívá předmětné pozemky bez právního důvodu“.

10. Svá skutková zjištění soud opřel o nesporná tvrzení účastníků, shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další provedené listiny, které byly k důkazu provedeny, pak v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje, neboť z nich nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí soudu. Další dokazování soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti daného řízení.

11. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

12. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

13. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

14. Vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla námitku věci zahájené v souladu s ustanovením § 83 o.s.ř., soud se primárně zabýval jí. Nejde o překážku věci zahájené, pokud předmětem později zahájeného řízení je otázka, která v řízení zahájeném dříve má být řešena jako otázka prejudiciální (VS v Praze spisová značka). Pokud řízení o prejudiciální otázce skončí dříve, jsou účastníci i soud verdiktem o prejudiciální otázce v zásadě vázáni. Nejedná se překážku věci zahájené, kdy předměty obou řízení jsou odlišné (žaloba na vyklizení a odstranění stavby a žaloba určovací) a předmět později zahájeného řízení je otázkou předběžnou v dříve zahájeném řízení.

15. V projednávané věci se jedná o žalobu určovací, soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou, zda má žalobkyně na požadovaném určení neplatnosti Hospodářská smlouva č. hodnota, uzavřená dne datum, naléhavý právní zájem.

16. Podle § 80 o.s.ř.: „Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.“ 17. Jedním z předpokladů úspěšnosti žaloby na určení je tedy prokázání naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. V žalobě žalobkyně uvedla, že určovací žalobu podala, neboť v řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka se žalovaná domáhá rozhodnutí, kterým by bylo žalobkyni uloženo odstranit budovu a vyklizení předmětného pozemku, s tvrzením, že existencí nájemní smlouvy mělo dojít ke změně trvalého práva k umístění stavby, na právo dočasné. Z tohoto důvodu má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Smlouvy, pročež by ke změně trvalého práva dojít nemohlo. Řízení vedené u Obvodního soudu pro adresa je ve fázi odvolacího řízení a soud prvního stupně se ve svém rozhodnutí, odmítl určení platnosti Smlouvy zabývat.

18. Soudní praxe (srov. rozsudky Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka, z datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 6/2003, nález Ústavního soudu z datum sp. zn. III. ÚS 17/95) je ustálena v názoru, že žaloba na určení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Soud dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka, které uvádí, že je-li posouzení platnosti právního úkonu předběžnou otázkou ve vztahu k řešení otázky (ne)existence práva nebo právního vztahu, který měl být tímto právním úkonem založen, změněn nebo naopak ukončen, pak na takovém určení není dán naléhavý právní zájem, neboť lze požadovat přímo určení existence či neexistence nevyjasněného vztahu.

19. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilý odstranit stav právní nejistoty žalobkyně nebo ohrožení jejího práva.

20. Co se týče nadepsaného řízení, naléhavý právní zájem na straně žalobkyně dán není, resp. nebyl žalobkyní prokázán. Žalobkyně existenci naléhavého právního zájmu staví na probíhajícím řízení, ve kterém je platnost či neplatnost předmětné nájemní smlouvy řešena jako předběžná otázka. Samotné toto zjištění soudu nemůže vést k jinému závěru než, že existence naléhavého právního zájmu v daném případě, dána není. Výskyt jiného řízení, ve kterém je tato otázka řešena jako předběžná, vylučuje existenci naléhavého právního zájmu pro úspěšné podání žaloby na určení. Žalobkyně tak staví přítomnost naléhavého právního zájmu na skutečnosti, která jeho existenci, ale vylučuje, pročež její nárok nemůže být úspěšný.

21. Navíc z provedeného dokazování vyplynulo to, že Obvodní soud pro adresa se touto otázkou, tedy platností či neplatností Smlouvy v rámci své rozhodovací činnosti zabýval. Obvodní soud pro adresa dospěl k závěru, že Smlouva byla platně uzavřena. Pokud tedy žalobkyně tvrdila, že Obvodní soud pro adresa se v probíhajícím řízení touto otázkou (tedy platnosti či neplatnosti smlouvy) odmítl zabývat, jedná se o tvrzení nepravdivé, na kterém nelze existenci naléhavého právního zájmu v předmětném řízení, stavět.

22. Soud tedy uzavírá, že s ohledem na absenci naléhavého právního zájmu na straně žalobkyně se již soud nezabýval dalšími tvrzeními žalobkyně ohledně prokázání skutečností, které měli založit neplatnost předmětné smlouvy, a soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka, které představují jednak náklady nezastoupeného účastníka, kdy postupoval dle ust. § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 tak, že přiznal žalované, do doby, než byla v řízení zastoupena advokátem, paušální náhradu ve výši částka za 1 úkon (vyjádření ze dne datum) a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 89odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, účast při ústním jednání dne datum) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Pokud si právní zástupce žalované nárokoval stanovení odměny z tarifní hodnoty dle opětujícího se plnění – nájemného, na daný případ se neaplikuje, neboť se jednalo o žalobu na určení, pročež tarifní hodnota byla stanovena dle §n 9 odst. 3 písm. a) a.t. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.