22 C 114/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 12 783 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 783 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9. 75 % ročně z částky 12 783 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 12 783 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce zaslal na účet č. [bankovní účet], vedený žalovaným, dne [datum] splátku starobního a vdovského důchodu za období [číslo] až [datum] v částce 12 783 Kč pro [jméno] [příjmení], která však dne [datum] zemřela, pročež jí starobní a vdovský důchod již nenáležel, neboť smrtí nárok na důchod zaniká. Dispoziční oprávnění k předmětnému účtu měla právě [jméno] [příjmení]. Ke dni poukázání důchodu se předmětný účet nacházel v debetu, ve výši 23 026 Kč a žalovaný tyto finanční prostředky použil k pokrytí jeho části, aniž by k tomu byl oprávněn, neboť žalobce finanční prostředky zaslal omylem, kdy ještě nebyl tento trvalý příkaz zrušen. Žalobce nezjistil žádné osoby, které by byly odpovědné k vrácení přeplatku na důchodu, pročež žalobce přihlásil svou pohledávku do pozůstalostního řízení, které však bylo zastaveno, a do práv a povinností po zemřelé, nevstoupil žádný dědic. Žalobce proto dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k vydání žalované částky, což žalovaný odmítl s tím, že se na účtu nenachází dostatečný zůstatek. Vzhledem k tomu, že žalobci není znám jiný subjekt, který si jeho finanční prostředky ponechal, obrátil se žalobce se svým nárokem proti žalovanému na soud.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil svým podáním ze dne [datum], kdy uvedl, že žalovaný nárok zcela neuznává. Žalovaný učinil nesporným, že vedl účet č. [bankovní účet] pro [jméno] [příjmení] a dne [datum] byla na účet ze strany žalobce zaslána částka 12 783 Kč. Dodatkem ze dne [datum] bylo povoleno čerpat na daném účtu debet do výše 23 000 Kč, který měl povahu tzv. kontokorentního úvěru. Smrtí majitele účtu, tento nezaniká. Ke dni úmrtí byl na účtu debetní zůstatek ve výši 23 026,90 Kč, pročež byl účet ke dni [datum] zrušen. Dle Pravidel pro převádění výplat důchodů na účty klientů bank v ČR, je stanoveno, že po úmrtí klienta bude dávka nenáležejících důchodu bez příkazu vrácena zpět odesílateli, ale pouze v případě, že ke dni vyžádání je účtu dostatek finančních prostředků, což v daném případě nebylo, pročež žalovaný odmítl tuto částku žalobci vydat. Žalovaný proto uvádí, že se na úkor žalobce bezdůvodně neobohatil, když předmětné finanční prostředky byly použity na úhradu závazku majitele účtu, nikoliv na úhradu pohledávek žalovaného. Žalovaný proto navrhl celou žalobu zamítnout.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný vedl účet č. [bankovní účet] pro [jméno] [příjmení] a dne [datum] byla na účet ze strany žalobce zaslána částka 12 783 Kč 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

5. Z žádosti o výplatu důchodu na účet příjemce u banky v ČR ze dne [datum] soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] požádala žalobce, aby jí byl důchod zasílán na účet č. [bankovní účet] (dále též„ předmětný účet“). K této žádosti bylo připojeno potvrzení žalovaného, že majitelkou účtu je paní [jméno] [příjmení].

6. Dopisem ze dne [datum] požádal žalobce žalovaného o vrácení předmětné částky a sdělení stavu účtu zemřelé. Na tuto výzvu reagoval žalovaný dopisem ze dne [datum], kde uvedl, že zůstatek na účtu je záporný, a to ve výši 20 655,90 Kč.

7. Přípisem ze dne [datum] sdělil notář žalobci, že dědické řízení po zemřelé bylo zastaveno v souladu s ustanovením § 154 odst. 1 z.ř.s.

8. Přípisem ze dne [datum] požádal žalobce žalovaného o sdělení identifikačních údajů majitele účtu a osob oprávněných s účtem nakládat. Žalovaný na to reagoval přípisem ze dne [datum], kdy sdělil, že dispoziční právo měla zemřelá.

9. Dopisem ze dne [datum] pak žalobce požádal žalovaného o informaci, z jakého důvodu nebyl důchod vrácen.

10. Dopisem ze dne [datum] pak žalobce požádal žalovaného o vrácení vyplacené částky.

11. Z interní komunikace žalovaného bylo zjištěno, že na všechny výzvy žalobce bylo reagováno negativně, a to z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu zemřelé. Dne [datum] byl na předmětném účtu, vzhledem k úmrtí majitelky zrušen debet. Platba žalobce byla připsána dne [datum] a dne [datum] byl účet zemřelé zrušen.

12. Dne [datum] uzavřel žalovaný a zemřelá smlouvu o zřízení a vedení Perfekt konta a dne [datum] k této smlouvě uzavřeli dodatek v rámci, kterého byl zemřelé umožněn nezajištěný debet do výše 23 000 Kč.

13. Žalovaný soudu předložil listinu označenou jako Příručka [číslo], která je součástí Dohody uzavřené mezi účastníky o převádění a výplatě důchodů, kdy zejména obsahuje citaci některých ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

14. Z výpisu účtu zemřelé je zřejmé, že dne [datum] byla v jeho prospěch připsána platba žalobce ve výši 12 783 Kč, popsaná jako důchod starobní a vdovský za období [datum] až [datum] pro zemřelou.

15. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

16. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, jakož i tvrzení účastníků. Další dokazování soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé.

17. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

18. Po právní stránce vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, kdy podle ustanovení § [číslo] odst. 1, 2 ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § [číslo] plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Právní vztah mezi zemřelou a žalovaným pak soud hodnotil dle zákona č. 513/1991 Sb. [ulice] zákoník, kdy dle § 708 odst. 1), ve znění účiném ke dni podpisu smlouvy, tedy [datum] smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby.

21. Podle ustanovení § 715, odst. 4) a 5), zanikne-li smlouva o běžném účtu, banka bez zbytečného odkladu vypořádá pohledávky a závazky týkající se účtu, zejména provede platby uskutečněné prostřednictvím platebních karet a šeků, pokud byly použity do dne zániku smlouvy o běžném účtu, a dále je banka oprávněna si započítat své pohledávky, které má vůči majiteli účtu ze smlouvy o běžném účtu. Majitel účtu je povinen vrátit bance platební karty a tiskopisy šeků, které mu k účtu vydala. Po vypořádání pohledávek a závazků týkajících se účtu banka účet zruší. Zůstatek peněžních prostředků zrušeného účtu banka vyplatí majiteli účtu, pokud nedal příkaz, aby jej banka převedla na jiný účet nebo vyplatila jím určeným osobám. [příjmení] je oprávněna si započítat svou pohledávku na úplatu za převod zůstatku peněžních prostředků zrušeného účtu na jiný účet, popřípadě svou pohledávku na úhradu nákladů spojených s úschovou zůstatku peněžních prostředků, jestliže nemohl být vyplacen ani převeden na jiný účet. [příjmení] je povinna majiteli po zrušení účtu písemně oznámit, ke kterému dni byl účet zrušen.

22. Podle ustanovení § 715a odst. 1), smrtí majitele účtu smlouva o běžném účtu nezaniká. [příjmení] pokračuje v přijímání peněžních prostředků na účet a ve výplatách a platbách z účtu na základě příkazů, které jí dal majitel účtu a osoby jím zmocněné.

23. Podle ustanovení § 154 odst. 1), zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním, zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví; to neplatí o takovém majetku zůstavitele, o němž zákon stanoví, že k němu nabývají vlastnické právo jiné osoby.

24. Dále soud aplikoval na daný případ ustanovení jednak zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kdy § 116 odst. 1 stanoví, že dávky důchodového pojištění se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem dávky, nestanoví-li se dále jinak.

25. V neposlední řadě pak dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 3 odst. 1), právní osobnost v právních vztazích pojištění vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého 26. Podle ustanovení § 63 tohoto zákona, zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.

27. Podle ustanovení 64 odst. 2) a 6) tohoto zákona, důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice (dále jen„ banka“); je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u banky, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty. Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, na který je důchod vyplácen, jiná osoba než oprávněný nebo je-li důchod oprávněného vyplácen na účet jeho manžela (manželky), jsou tato jiná osoba nebo manžel (manželka) povinni vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel přede dnem jejich splatnosti, pokud nedošlo k vrácení těchto splátek plátci důchodu bankou, u níž je tento účet veden. Není-li této jiné osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky důchodu za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví.

28. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, pročež návrhu žalobce zcela vyhověl, neboť na straně žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobce.

30. Soud má za prokázané, že žalobce zaslala finanční částku ve výši 12 783 Kč dne [datum] na účet zemřelé jako splátku důchodu za období [datum] až [datum], kdy příjemkyně této dávky zemřela dne [datum]. Ve chvíli připsání této částky na účet vedený žalovaným tak tato již zemřelé nenáležela, pročež ji žalovaný nemohl použít na umoření své pohledávky vůči zemřelé, která vznikla čerpáním debetu na předmětném účtu. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, kdy použil tyto finanční prostředky k umoření pohledávky, kterou eviduje za zemřelou, a to bez právního důvodu, neboť částka vyplacená na splátku důchodu po úmrtí příjemce již tomuto nenáleží. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, a to tím, že použil finanční prostředky žalobce, a to bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že do práv a povinností k předmětnému účtu nevstoupila žádná osoba, je to právě žalovaný, kdo je povinen finanční prostředky žalobci vydat.

31. Ohledně požadovaného úroku z prodlení, které žalobce požadoval v zákonné výši, s tím, že žalovaného vyzval k vydání bezdůvodného obohacení přípisem ze dne [datum] a [datum], tyto soud žalobci přiznal, přičemž výše úroků vychází z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. §142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 200 Kč Náklady žalobce představují náklady účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle §137 odst. 2 o.s.ř., a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., které sestávající z částky 300 Kč za každý ze čtyř úkonů, a to výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření ve věci ze dne [datum] a účast na jednání konaném dne [datum].