22 C 128/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 11 011 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 11 011 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 011 Kč za dobu od 28. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 2. 8. 2022 domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost nahradit mu škodu ve výši 11 011 Kč s příslušenstvím, a to na základě přestupkového řízení vedeného u [stát. instituce].

2. Konkrétně žalobce v návrhu tvrdil, že dne 30. 4. 2021 bylo proti němu zahájeno správní řízení u [stát. instituce] o podezření ze spáchání dopravního přestupku. Po provedeném dokazování a ústním jednání bylo řízení proti žalobci zastaveno, neboť nebylo prokázáno, že se žalobce protiprávního jednání dopustil. Žalobci v souvislosti s tímto řízením vznikla škoda, spočívající v nákladech právního zastoupení, které žalobce vynaložil dle vystavené faktury advokátem ve výši 11 011 Kč. Žalobce nárok uplatnil u žalované dne 27. 1. 2022, ta jeho nároku v 6měsíční lhůtě nevyhověla.

3. Žalovaná ve svém vyjádření shrnula průběh řízení před správním orgánem a dále uvedla, že není dán základní předpoklad pro vznik odpovědnosti státu, neboť neexistuje pochybení na straně státu, resp. nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup. Skutečnost, že sám správní orgán, který přestupkové řízení zahájil, jej také sám zastavil, není dostatečný důvod pro založení odpovědnosti. To vše za situace, kdy řízení bylo správním orgánem zahájeno na základě šetření Policie ČR, ze kterého vyplynulo, že žalobce měl řídit vozidlo bez použití bezpečnostního pásu. Rovněž vypracovaný znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedl, že zranění žalobce vzniklé při dopravní nehodě je charakteristické pro osoby, které nebyly řádně připoutány bezpečnostním pásem. Žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 41/22 ze dne 1. 2. 2022, který uvedl, že pokud se správní orgán v průběhu řízení nedopustil procesních pochybení, nemohly stěžovatelům vzniknout dodatečné náklady na zastoupení. Na závěr žalovaná uvedla, že nesouhlasí s účtováním odměny advokáta za úkon„ první porada se žalobcem“, neboť je konzumován úkonem„ příprava a převzetí věci“ a dále úkon„ porada se žalobcem“, neboť se jednalo o jednoduchou věc.

4. Soud na základě předložených listin dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

5. Z rozhodnutí [stát. instituce] č. j. M [číslo] ze dne 10. 8. 2021 soud zjistil, že řízení vedené proti obviněnému [celé jméno žalobce], [datum narození], trvale bytem [adresa žalobce]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve věci přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se měl dopustit tím, že dne 28. 1. 2021 v 6 hodin na silnici II. tř. č. 195 v km 29,991 mezi obcemi [obec] a [obec], nebyl při řízení osobního automobilu Peugeot 205, [registrační značka], v době, kdy došlo k dopravní nehodě, za jízdy připoután bezpečnostním pásem, čímž měl porušit § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, bylo zastaveno dle § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Z rozhodnutí je dále patrný průběh nehody. V odůvodnění je uvedeno, že žalobce popíral, že by nebyl v době dopravní nehody připoután bezpečnostním pásem. Druhý účastník nehody, [jméno] [příjmení], naopak tvrdil, že po vystoupení z vozidla běžel k řidiči (žalobci), který nebyl připoután, ani před tím nečinil pohyb, který by mohl značit odpoutání se. Rovněž je v odůvodnění konstatováno, že součástí policejního spisu je lékařský posudek z oboru zdravotnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který uzavřel, že ze soudně lékařského hlediska nelze s jistotou potvrdit výpověď žalobce, že byl v době nehody připoután. Zranění, která u něho byla zjištěna, byla poměrně častá v době, kdy ještě nebyla povinnost používat bezpečnostní pás. Správní orgán se však rozhodl řízení zastavit, neboť„ důkazní situace zůstala v poloze, kdy i nadále přetrvávají pochybnosti, které neumožňují dospět k závěru, že skutkový stav byl zjištěn natolik jistě, aby bylo možno na jeho základě uznat žalobce vinným“ a„ obviněnému musí být vina beze vších pochybností prokázána“.

6. Z faktury č. 6_22 ze dne 18. 1. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyúčtoval žalobci poskytnuté právní služby (zastoupení před [stát. instituce] č. j. M [číslo]) ve výši 11 011 Kč vč. DPH.

7. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 18. 1. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobce přijal od žalobce částku 11 011 Kč za poskytnuté právní služby v řízení [jméno] [číslo].

8. Z vyúčtování právních služeb a potvrzení o poradě s klientem ze dne 18. 1. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyúčtoval žalobci poskytnutí právních služeb v rozsahu 7 úkonů (převzetí věci, první porada s klientem, sepis vyjádření, další porada s klientem, účast u ústního jednání – 2 úkony – a sepis vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí).

9. Z vyjádření žalované k žádosti žalobce o náhradu škody ze dne 29. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škody na základě shodných skutkových okolností, jako v žalobě, žalovaná tuto žádost zamítla ze shodných důvodů, jako uvedla ve svém vyjádření k žalobě.

10. Ostatní předložené důkazy soud nehodnotil pro nadbytečnost.

11. Soud ohledně skutkového stavu uzavírá, že [stát. instituce] zahájil proti žalobci přestupkové řízení, neboť z dodaných podkladů Policií ČR a vypracovaného znaleckého posudku vyplynulo, že při dopravní nehodě dne 28. 1. 2021 v 6 hodin na silnici mezi obcemi [obec] a [obec], nebyl žalobce při řízení osobního automobilu [registrační značka] za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Po provedeném dokazování a ústním jednání se rozhodl [stát. instituce] řízení zastavit, neboť přes přesvědčení, že žalobce nebyl připoután, nebyl s to tento skutek jednoznačně prokázat.

12. Takto zjištěný skutkový stav nebyl mezi stranami sporný. Sporné mezi stranami bylo pouze to, zda již samotným zahájením (a vedením) přestupkového řízení proti žalobci bez následného uznání viny se správní orgán dopustil nesprávného úředního postupu, resp. zda je u přestupkového řízení ve vztahu k odpovědnosti státu za škodu možné bez dalšího použít analogii k nezákonnému trestnímu stíhání.

13. Na sporné skutečnosti soud aplikoval následující zákonná ustanovení.

14. Dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o (dále jen„ ZOdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nesprávným úředním postupem.

15. Dle § 8 odst. 1 ZOdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

16. Dle § 13 odst. 1, 2 ZOdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

17. Dle § 31 odst. 1, 2 ZOdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního [webová adresa] [číslo] - f1851561 o mimosmluvní odměně.

18. Dle § 73 zákona č. 250/2016 Sb., přestupkový zákon, má-li orgán Policie České republiky nebo Vojenské policie (dále jen„ orgán policie“) nebo jiný správní orgán důvodné podezření, že byl spáchán přestupek, a není-li sám příslušný k jeho projednání, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu příslušnému správnímu orgánu. V oznámení uvede zejména, kdo je podezřelým z přestupku, pokud je mu znám, popis skutku, ve kterém je přestupek spatřován, místo a čas, kdy měl být přestupek spáchán, zákonné ustanovení obsahující skutkovou podstatu předmětného přestupku a důkazní prostředky, které jsou mu známy 19. Dle § 86 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., přestupkový zákon, správní orgán usnesením zastaví řízení, jestliže spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno.

20. Soud na základě výše zjištěného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení dospěl k názoru, že [stát. instituce], jako přestupkový správní orgán, se nedopustil nesprávného úředního postupu.

21. Pro vznik odpovědnosti státu je nutné současně splnit tři podmínky. Jednak se jedná o existenci nezákonného rozhodnutí, příp. nesprávného úředního postupu, dále musí žalobci vzniknout škoda a dále musí být mezi vznikem škody a nezákonným rozhodnutím (nesprávným úředním postupem) příčinná souvislost.

22. Zprvu soud uvádí, že ve věci neexistovalo nezákonné rozhodnutí, tj. takové pravomocné rozhodnutí, které by bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno (ve smyslu § 8 odst. 1 ZOdpŠk). Oznámení o zahájení řízení o přestupku, nepravomocný správní příkaz či obdobná rozhodnutí nelze do této kategorie zařadit.

23. Soud tak musel posuzovat, zda se správní orgán dopustil nesprávného úředního postupu, tj. takových procesních pochybení (excesů) v zahájení a vedení řízení, které by samy o sobě mohly způsobit žalobci škodu.

24. Je judikatorně ustáleno, že na rozhodování o náhradě škody způsobené zahájením či vedením přestupkového řízení je za určitých okolností analogicky aplikovatelný závěr o škodě způsobené zahájením či vedením trestního řízení, které skončilo pravomocným zproštěním obžaloby. K tomu je nutné dodat, že ne každé zahájení přestupkového řízení je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup; je nutné každý případ posuzovat individuálně a zejména zkoumat okolnosti věci a okolnosti postupu správního orgánu. Teprve za situace, kdy by soud dospěl k závěru, že řízení bylo stiženo zřetelným pochybením správního orgánu, mohla by nastoupit odpovědnost státu za jím způsobené škody (nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 41/22 ze dne 1. 2. 2022).

25. V posuzovaném případě však jakékoli pochybení správního orgánu absentuje. [stát. instituce] nijak nepochybil, pokud se rozhodl zahájit přestupkové řízení proti žalobci, neboť z pokladů, které měl dispozici, jednoznačně vyplývalo podezření, že žalobce nebyl při dopravní nehodě připoután bezpečnostním pásem. Toto podezření nebylo ani během přestupkového řízení spolehlivě vyvráceno. Byť správní orgán mohl přestupkové řízení prodlužovat dalším prováděním důkazů, přihlédl k tomu, že předmětné vozidlo bylo již zlikvidováno, a rozhodl se proto ve prospěch žalobce řízení zastavit, neboť neměl postaveno najisto, že žalobce skutek spáchal.

26. Za této situace tak nebyla splněna první podmínka vzniku odpovědnosti státu za škodu, neboť správní orgán postupoval zcela v souladu s právem, řízení bylo prost jakýchkoli pochybení či excesů a soudu proto nezbylo, než žalobu z tohoto důvodu zamítnout. Pro nadbytečnost se soud již nemusel zabývat vznikem škody (vynaložených nákladů zastoupení), resp. výší těchto nákladů. Soud rovněž odkazuje na již výše zmíněné usnesení Ústavního soudu sp. zn.. IV. ÚS 41/22 ze dne 1. 2. 2022, jakož i unesení sp. zn . ÚS 1668/22 ze dne 9. 8. 2022.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

28. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výrok II.).

29. Odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá z § 157 odst. 1, 2 o. s. ř.