22 C 150/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 pro zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s odůvodněním, že tento nárok žalobkyni vznikl z titulu zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení podle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobkyně byla účastníkem řízení o kontrole a na to navazujícího správního řízení vedeného u Magistrátu hl. m. Prahy pod sp. zn. S-, Anonymizováno, a před žalovanou, kdy následoval soudní přezkum správního rozhodnutí u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, . Řízení trvalo dle tvrzení žalobkyně od , datum, (od kontrolní jízdy) do , datum, (doručení rozhodnutí). Nepřiměřenou délkou těchto řízení byla žalobkyni způsobena újma, kterou žádá odškodnit. Správní řízení, jakož i navazující řízení soudní jsou zatíženy průtahy. Žalobkyně dále uvedla, že výsledek řízení, tedy odsouzení žalobkyně za správní delikt není z hlediska nároku na náhradu škody, nijak podstatný. Tomu žalobkyně upozornila, že judikatorní praxe nebyla v předmětné věci jednotná (rozhodnutí Vrchního soudu Olomouci č.j. , spisová značka, a , Anonymizováno, , neboť ke korekci došlo až v listopadu 2018, kdy byla definována přeprava objednaná prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, . Žalobkyně byla v nejistotě i ohledně výše uložené sankce, neboť jí hrozila sankce až do výše , částka, . Žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované dne , datum, . Žalovaná doručila své stanovisko dne , datum, , kdy došlo ke konstatování porušení práva jako dostačující satisfakci, pročež se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznává a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout s tím, že je pravdou, že předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu (3 roky 10 měsíc a 13 dnů - od , datum, do , datum, ). Za zcela zásadní pak označila skutečnost, že žalobkyně byla v řízení uznána vinnou ze spáchání přestupku a po celou dobu řízení si s ohledem na charakter svého jednání musela být vědoma, že přestupek, který je jí kladen za vinu, spáchala a uložení sankce je tedy po právu. Negativní výsledek řízení musela žalobkyně předpokládat i vzhledem k tomu, jak postupně přicházela nová judikatura. Žalobkyně je dle názoru žalované v postavení pravomocně odsouzeného pachatele, což je okolnost, která vyvrací vznik nemajetkové újmy. Obrana žalobkyně v přestupkovém řízení byla zjevně bezúspěšná. Žalovaná poukázala na to, že již v průběhu řízení o přestupku byla problematika povahy působení společnosti Uber B.V. coby taxislužby známa. Žalobkyni dle tvrzení žalované žádná majetková újma vůbec nevznikla. Žalovaná dále konstatovala, že po vstupu společnosti Uber B.V. na trh na území České republiky byl zaznamenán významný nárůst porušení povinností při provozování taxislužby, neboť přeprava byla poskytována vozidly, která nebyla řádně označena, čímž byla snížena možnost jejich kontroly. Společnost Uber B.V. se zaměřila jak na výraznou mediální podporu, tak i na právní podporu provozovatelů taxislužby a řidičů. Tato podpora spočívala v zastupování dopravců a řidičů téměř ve všech případech stejným právním zástupcem jako v nyní projednávané věci. Právní zástupce žalobkyně v přestupkovém řízení k obraně žalobkyně využíval pouze formulářová podání jako v desítkách jiných případů, ve kterých zastupoval jiné přestupce. Uložená sankce byla hrazena z účtu právního zástupce žalobkyně. Provozovatelé taxislužby i řidiči si své podpory ze strany Uber B.V. byli vědomi, neboť i po zjištění porušení povinností při provozování taxislužby pokračovali ve své činnosti bez nápravy závadného stavu. Tento stav dosáhl masivních rozměrů, kdy v období roku 2016 až 2019 zaznamenalo Ministerstvo dopravy nárůst počtu odvolacích řízení a následných žalob na rozhodnutí odvolacího orgánu. V průběhu roku 2020 byly Městským soudem v Praze a Nejvyšším správním soudem řešeny žaloby a kasační stížnosti na rozhodnutí Ministerstva dopravy, odboru veřejné dopravy, o vině provozovatelů taxislužby poskytujících přepravu přes aplikaci , Anonymizováno, , kteří jsou zastoupeni totožným právním zástupcem, v 98 případech. Celkový počet vedených přestupkových řízeních se stejným právním zastoupením bylo přibližně 260. Žalobkyně patřila do skupiny osob, která systematicky neplnila povinnosti plynoucí ze zákona o silniční dopravě. Žalovaná proto dospěla k závěru, že uplatněním práva na náhradu újmy v penězích nedochází k výkonu subjektivního práva, nýbrž k jeho zneužití a výkon práv, který je v rozporu s veřejným pořádkem, nemůže požívat právní ochrany. K tvrzení, že žalobkyně byla v nejistotě ohledně výše pokuty, žalovaná uvedla, že po vydání prvostupňového orgánu již žalobkyně nemohla být v nejistotě, že by jí snad mohla být uložena pokuta vyšší. Dále poukázala na to, že žalobkyně v rámci správního řízení neuvedl žádné individuální údaje, které by byly následně zohledněny při určení výše uložené sankce, což svědčí o nízkém zájmu žalobkyně o řízení.

3. Žalobkyně i žalovaná na podporu svých tvrzení uvedených pod bodem 1. a 2. tohoto rozsudku hojně odkazovali na rozhodnutí zdejšího soudu i judikaturu soudů vyšších stupňů a soudu Ústavního.

4. Při jednání účastníci učinili výslovně nesporným, že žalobkyně předběžně uplatnila nárok u žalované dne , datum, , toto předběžné uplatnění nároku bylo žalované doručeno a žalovaná na něj reagovala vyjádřením ze dne , datum, , v rámci kterého konstatovala porušení práva žalobkyně, a že toto vyjádření bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně. Účastníci učinili nesporným také časový průběh správního řízení.

5. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav:Ze správního spisu Magistrátu hl.m. Prahy sp.zn. , Anonymizováno, , spisu Ministerstva dopravy, odbor veřejné dopravy sp. zn. , Anonymizováno, a ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující skutečnosti:Dne , datum, byla provedena kontrola. Dne , datum, bylo zahájeno správní řízení, oznámení o zahájení správního řízení bylo žalobkyni doručeno dne , datum, . Rozhodnutím ze dne , datum, uznal Magistrát žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku dle § 35 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, a dle § 35 odst. 2 písm. w) téhož zákona. Současně byla žalobkyni uložena pokuta ve výši , částka, a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši , částka, . Dne , datum, podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí blanketní odvolání. Spis s odvoláním byl odeslán Ministerstvu dopravy dne , datum, (zjištěno ze spisu Magistrátu hl.m. Prahy sp.zn. , Anonymizováno, ). Dne , datum, bylo žalované předloženo odvolání žalobkyně. Dne , datum, byla určena oprávněná úřední osoba. Dne , datum, vydalo Ministerstvo dopravy, odbor veřejné dopravy rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, , kterým bylo rozhodnuto o snížení uložené pokuty na , částka, a ve zbytku bylo rozhodnutí prvostupňového orgánu (se současným zpřesněním výroku) potvrzeno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, (zjištěno spisu Ministerstva dopravy, odbor veřejné dopravy sp. zn. , Anonymizováno, ). Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně dne , právnická osoba, . 2020 žalobu k Městskému soudu v Praze. Dne , datum, vydal Městský soud v Praze rozsudek čj. , spisová značka, , žalobu zamítl. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, (zjištěno ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ). Tento průběh co do časového sledu jednotlivých událostí též účastníci při jednání prohlásili nesporným.

6. Z předběžného uplatnění nároku ze dne , datum, včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně před podáním této žaloby uplatnila u žalované nárok na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši , částka, .

7. Z reakce žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná se k nároku obsáhle vyjádřila a s ohledem na marginální význam řízení pro žalobkyně přistoupila ke konstatování porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces spočívajíc v nepřiměřené délce řízení vedeného pod u Magistrátu hl.m. Prahy pod sp.zn. , Anonymizováno, , u Ministerstva dopravy, odbor veřejné dopravy pod sp. zn. , Anonymizováno, a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, .

8. Dne , datum, byla pod variabilním symbolem , var. symbol, uhrazena , jméno FO, částka ve výši , částka, (zjištěno z výpisu z účtu Magistrátu hl. m. Prahy).

9. V období od září 2014 do prosince 2020 došlo v souvislosti se vstupem společnosti , Anonymizováno, do České republiky ke zvýšení množství provedených kontrol s tím, že kontrol zaměřených na dopravce a řidiče spolupracující se společností UBER bylo v uvedeném období provedeno 542 a bylo při nich zjištěno 536 porušení zákona č. 111/1994 Sb. a 101 porušení zákona č. 526/1990 Sb. V uvedeném období bylo zahájeno 1752 řízení o přestupku a bylo vydáno 1646 rozhodnutí. K nárůstu došlo rovněž i v počtu rozhodnutí vydaných Magistrátem hl. m. Prahy v pozici odvolacího orgánu proti rozhodnutím jednotlivých městských částí v řízení s řidiči taxislužby, v letech 2011 až 2014 bylo těchto řízení do 20 ročně a v roce 2020 došlo k nárůstu až na 102 vydaných rozhodnutí, z toho 84 proti řidičům , Anonymizováno, (zjištěno ze stanoviska Ministerstva dopravy, odbor veřejné dopravy k nárůstu agend správních orgánů a přípis hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy k nárůstu agendy ze zprávy Magistrátu hl. m. Prahy ze dne , datum, ).

10. Z memoranda o porozumění při zjišťování přepravních služeb na území České republiky soud zjistil, že ke dni , datum, společnost , Anonymizováno, . deklarovala k uvedenému datu ochotu a připravenost činit kroky k tomu, aby byla přeprava osob zprostředkovávána v souladu se zákonem o silniční dopravě.

11. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, a proto se jimi v odůvodnění tohoto rozhodnutí ani podrobněji nezabývá. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazu výpisem z účtu hlavního města Prahy, ohledně úhrady pokuty ve výši , částka, a nákladů řízení ve výši , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, , s tím, že žalovaná navrhla, aby soud tento výpis z účtu vyžádal, dále zamítl návrh na provedení důkazu informací od UniCredit , jméno FO, Republic and Slovakia a. s., koho identifikovala uvedená banka, jako vlastníka finančních prostředků na úschovném účtu advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , číslo účtu , č. účtu, , ke dni , datum, , a informací Magistrátu hlavního města Prahy, v kolika případech byli řidiči či dopravci používající aplikaci Uber v přestupkových řízeních, v letech 2016 až 2020 zastoupeni , tituly před jménem, , jméno FO, , protože již dostatečně zjistil skutkový stav a provedení těchto důkazu soud hodnotí jako nadbytečné. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne , datum, byla provedena kontrola žalobkyně a dne , datum, bylo žalobkyni doručeno Magistrátem hlavního města Prahy oznámení o zahájení řízení ve věci podezření z přestupku. Dne , datum, bylo Magistrátem hlavního města Prahy vydáno rozhodnutí, kterým byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku podle § 35 odst. 1 písm. g) zákona o silniční dopravě a § 35 odst. 2 písm. w) zákona o silniční dopravě a za tyto přestupky jí byla uložena pokuta ve výši , částka, . Dne , datum, podala žalobkyně do výše uvedeného rozhodnutí odvolání. Spis s odvoláním byl odeslán Ministerstvu dopravy dne , datum, . Ministerstvo dopravy rozhodlo o odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne , datum, tak, že změnilo rozhodnutí ohledně výše pokuty, kterou snížilo z původně uložené pokuty ve výši , částka, na , částka, , ve zbytku rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy po upřesnění znění výroků potvrdilo. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Pokutu uhradil dne , datum, pod variabilním symbolem , var. symbol, , jméno FO, . Dne , právnická osoba, . 2020 podala žalobkyně žalobu proti rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne , datum, k Městskému soudu v Praze. Dne , datum, rozhodl Městský soud v Praze tak, že žalobu zamítl. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, žalobkyně požádala žalovanou o odškodnění nepřiměřené délky správního řízení, přičemž požadoval zaplacení částky , částka, . Dne 26. 8 2022 žalovaná konstatovala porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces.

13. Soud je z jeho úřední činnosti známo, že žalobci v typově stejných sporech, tzn. v řízeních o odškodnění nemajetkové újmy způsobené jim nepřiměřenou délkou správního řízení vedeného o přestupku, který spáchali při provozování dopravy v souvislosti s působením společnosti Uber B.V., jsou zpravidla zastoupeni stejným právním zástupcem, , tituly před jménem, , jméno FO, . Žaloby v těchto sporech jsou konstruovány obdobně, liší se v detailech (např. ve výší požadované částky , částka, či , částka, ), míří pouze na odškodnění tzv. presumované újmy, žalobci se řízení osobně neúčastní (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a další).

14. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně:

15. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 1 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

16. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 13 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

17. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 14 odst. 1 se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

18. Podle ust. § 31a odst. 1 - 3 zák. č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Podle čl. 6 odst. 1 věty první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. („Úmluva“), každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

20. Soud konstatuje, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána u soudu včas.

21. Soud po provedeném dokazování a právním posouzení dle výše citovaných ustanovení zákona a Úmluvy, v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011 Cpjn 206/2010, a s přihlédnutím k judikatuře soudů v obdobných věcech (viz níže) dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

22. Úspěch žaloby o náhradu majetkové či nemajetkové újmy proti státu závisí na současném splnění tří podmínek, a to podmínky existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, podmínky vzniku majetkové či nemajetkové újmy a podmínky existence vztahu příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové či nemajetkové újmy na straně žalobce.

23. Soud má za to, že se na posuzovaný případ aplikuje čl. 6 Úmluvy, když judikatura dovodila, že pojem „trestní obvinění“ ve smyslu čl. 6 Úmluvy je nutno vztáhnout rovněž na řízení o přestupku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Uplatní se proto i vyvratitelná domněnka, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) - je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřenou délkou řízení dochází ke vzniku nemajetkové újmy. Lze přitakat žalobci, že nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, nemajetkovou újmu však poškozený musí tvrdit.

24. Žalobkyně v řízení požadoval přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou správního řízení vedeného u Magistrátu hlavního města Prahy, u Ministerstva dopravy ČR a soudní řízení správní u Městského soudu v Praze. V řízení bylo prokázáno, že správní řízení probíhalo od , datum, do , datum, od zahájení správního řízení do pravomocného rozhodnutí Městského soudu v Praze o správní žalobě žalobkyně proti žalované. Soud má za to, že délka řízení, zejména před Městským soudem v Praze, byla nepřiměřeně dlouhá, neboť trvala 2 roky. Odvolací řízení v žalované trvalo 1 rok. Celková délka správního řízení posuzovaná včetně řízení o správní žalobě je tedy nepřiměřená, a to i s ohledem na skutečnost, že souběžně probíhal zvýšený počet řízení s řidiči Uberu a dalšími dopravci. S ohledem na tento závěr soudu se tak presumuje, že žalobkyni vznikla nemajetková újma, žalované se v řízení nepodařilo vznik nemajetkové újmy vyvrátit.

25. Z hlediska významu řízení pro žalobkyně soud nemohl odhlédnout od skutečnosti, co je předmět správního řízení – posuzována byla otázka viny a trestu žalobkyně, nikoliv však v intenzitě, jaká je dána např. u řízení trestního. Žalobkyně v žalobě tvrdila zvýšený význam pro její osobu, avšak ani na dotaz soudu blíže nespecifikovala, v čem tento zvýšený význam pro žalobkyni konkrétně spočívá, pouze odkázala na judikaturu Evropského sodu pro lidská práva a judikaturu Nejvyššího soudu ČR, s tím, že i zvýšený význam ve věcech přestupkového řízení se pro účastníka presumuje a ona tedy žalobu staví jen na tomto presumovaném zvýšeném zájmu. Soud tedy vycházel z obecného presumovaného významu pro žalobkyni. Žalovaná naopak tvrdila nepatrný význam řízení pro žalobkyni a v řízení předložila důkazy k prokázání tohoto tvrzení.

26. Soud dospěl k závěru, že význam řízení byl pro žalobkyni nepatrný. Soud se zabýval konkrétními okolnostmi případu, a to zejména významem řízení pro žalobkyni a jeho postupem v řízení, když ohledně složitosti případu dospěl k závěru, že se nejednalo o složitý případ, jak bylo uvedeno výše. Žalobkyně sama v řízení nečinila nic, čím by sama přispěla k průtahům v řízení, avšak ani se po celou dobu řízení nezajímala o jeho průběh, z jakého důvodu nedošlo k rozhodnutí ve věci v přiměřených lhůtách, v žádném stadiu se řízení osobně nezúčastnila. Tento nezájem žalobkyně o průběh řízení rovněž svědčí o nepatrném významu řízení pro žalobkyni (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud dále přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve správním řízení uznána vinnou ze spáchání přestupku a byl jí uložen trest. Pokud jde o argumentaci žalobkyně, že povaha provozování dopravy prostřednictví společnosti Uber B.V. byla po vstupu společnosti na český trh nejasná, k tomu soud uvádí, že má za prokázané, že již v dubnu roku 2018 byla projevena i ze strany samotné společnosti Uber B.V. ochota akceptovat podmínky podnikání na českém trhu v tomto oboru. Od tohoto roku má soud již za vyloučené, aby v žalobkyni probíhající řízení vyvolávalo stav nejistoty. Soud má proto za to, že pokud žalobkyně pociťovala nejistotu ohledně výsledku řízení, tato nemohla být nijak odůvodněná či významná. Příslušné řízení bylo pouze logickým důsledkem protiprávní činnosti žalobkyně, která svým jednáním jeho zahájení způsobila a musel být přinejmenším srozuměna s tím, že proti ná bude vedeno přestupkové řízení, bude odsouzena a bude jí uložen zákonný trest. Je pak otázkou, zda lze u žalobkyně vůbec usuzovat na stav nejistoty ohledně výsledku řízení, resp. stav nejistoty musí být u osoby vědomé si svých povinností a toho, že je porušila, z logiky věci jen částečný. Žalobkyně mohla pociťovat nejistotu toliko ohledně výše pokuty. Zproštění viny důvodně očekávat nemohla, mohla však také doufat např. v zastavení řízení (k čemuž také částečně došlo). Zcela jistě však žalobkyně nemohla být ohledně výsledku řízení v takové nejistotě a vedení řízení úkorně prožívat tak jako osoba, která by se protiprávního jednání nedopustila. Při stanovení formy či výše náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení se při hodnocení významu předmětu řízení přihlíží k tomu, že poškozený (pachatel) byl uznán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Soud má dále za to, že přestupkové řízení nemůže mít z podstaty věci pro pachatele typově takový význam, jako řízení trestní.

27. V řízení bylo prokázáno, že uloženou pokutu za žalobkyni uhradil právní zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, . Nad rámec výše uvedené argumentace tak soud poukazuje na to, že žalobkyně se ve správním řízení mohla zjevně spoléhat na podpůrné mechanismy společnosti , Anonymizováno, , což je další skutečnost, ze které lze dovodit nepatrný význam řízení pro žalobkyni (k tomu viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

28. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že konstatování porušení práva je dostatečným a přiměřeným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu na straně žalobkyně, která byla shledána pouze v nepatrné výši (resp. význam řízení pro žalobkyni byl shledán jen nepatrným), a proto není důvodné přiznat žalobkyni zadostiučinění v penězích, což by s ohledem na výše uvedené muselo být shledáno jako rozporné s obecně sdílenou představou spravedlnosti, neboť žalobkyně se přestupku dopustila a byla jí za jeho spáchání uložen trest v souladu se zákonnými předpisy (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), kterýžto požadavek se uplatní u všech nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené výkonem veřejné moci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Přiznání peněžitého zadostiučinění nad rámec konstatování porušení práva je namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Soud má za to, že v tomto konkrétním případě však přiznání zadostiučinění v penězích namístě není. Konstatování porušení práva se již žalobkyni dostalo a s ohledem na to tak soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.