22 C 165/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 17 608,70 eur s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce a žalovaném domáhá zaplacení částky 17 608,70 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 608,70 EUR za dobu od 14.8.2019 do zaplacení, a spolu s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 118 810 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů tohoto řízení částku 9 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice státem vynaložené náklady tohoto řízení, jejichž konkrétní výše bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci takovéhoto usnesení, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 29.8.2019 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 17 608,70 EUR spolu s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Mezi účastníky byla v polovině roku 2016 uzavřena smlouva na základě, které se žalovaný zavázal dodat zařízení manuálních auto myček, včetně jejich instalace na dvě místa v Maďarsku, u měst [anonymizováno] a [anonymizováno] Smlouva byla uzavřena na základě dvou nabídek žalovaného ze dne 1.8.2016. Jeden z pozemků patřil žalobci a druhý známému pana [příjmení]. Žalovaný se zavázal dodat kompletní produkt, tedy nadzemní i podzemní část. Smlouva byla uzavřena ústně. Strany se zavázali poskytnout součinnost potřebnou k vybudování těchto myček. Žalobce uhradil na zálohách částku 8 804,35 EUR dne 5.9.2016 a částku 8 804,35 EUR dne 19.10.2016. Po uhrazení těchto záloh měl žalovaný obstarat dokumentaci nezbytnou k vyřízení stavebních povolení. Žalovaný však ničeho nedodal, naopak žádal uhrazení další zálohy, ani nepožádal o vystavení plné moci, tak aby mohl stavební povolení vyřídit sám. Žalovaný tak porušil svůj závazek ze smlouvy, když žalobci nedodal podklady nezbytné k žádosti o stavební povolení, tedy zejména stavebně – technické řešení stavby. Žalobce proto doručil dne 12.8.2019 žalovanému odstoupení od smlouvy, včetně žádosti o vrácení uhrazených záloh, a to ve lhůtě tří dnů. Za žalobce jednal pan [jméno] [příjmení], který smlouvu také uzavřel. Žalobce tedy uvedl, že od žalovaného neobdržel podklady pro stavební povolení a z toho důvodu od smlouvy odstoupil a touto žalobou žádá vydání toho, co žalovanému již plnil.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil svým podáním ze dne 21.2.2020, kdy uvedl, že nárok zcela neuznává a navrhl celou žalobu zamítnout. Žalovaný potvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které se žalovaný zavázal dodat samoobslužné mycí linky, a to do dvou lokalit v Maďarsku. Podmínkou však bylo dodání stavebních povolení, bez nichž nelze technologii dodat a namontovat. Dle dohody mezi účastníky si měl stavební povolení, stejně jako projektovou dokumentaci obstarat žalobce. I pokud by nebylo prokázáno, že k této dohodě došlo, i když žalovaný tvrdí, že k ní došlo, tento dovozuje, že o stavební povolení mohl jako vlastník a stavebník požádat právě pouze žalobce. Po uhrazení záloh ze strany žalobce, žalovaný poskytl veškerou součinnost pro vydání stavebních povolení, spočívající v komunikaci s architektem a projektantem žalobce, panem [příjmení] a dodání veškerých podkladů. Podklady byly dodány na konci roku 2016, a to paní [jméno] [příjmení], která je osobně předala na USB flash disku panu [jméno] [příjmení]. Zároveň žalovaný objednal požadovanou technologii u výrobce, kterému uhradil i zálohu. Vzhledem k tomu, že žalovaný splnil všechny své povinnosti, považuje odstoupení za neplatné a stále je připraven smlouvu splnit. Dle dohody účastníků bylo na žalobci zajistit stavební přípravu staveniště, tedy přípravu pozemku, přivedení inženýrských sítí, zemní práce a zpevnění ploch. Což žalobce nesplnil. Na odstoupení od smlouvy, pak žalovaný reagoval přípisem ze dne 15.8.2019, kde uvedl, že je připraven technologie dodat po vydání příslušných povolení. V této souvislosti pak žalovaný odkázal na rozhodnutí NS sp. zn. 32 Cdo 1903/2007 a 23 Cdo 2080/2013.

3. Soud na tomto místě především konstatuje, že má za zjištěnou svou pravomoc, resp. mezinárodní příslušnost. Vycházel přitom z toho, že žalobce je slovenskou společností. Pravomoc, resp. mezinárodní příslušnost soudů ČR, je v tomto případě dána sídlem žalovaného na území ČR (srov. Čl. 4 odst. 1 nařízení Rady /ES/ č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech /přepracované znění/), kdy tento je zároveň českou společností. Zdejší soud se proto podanou žalobou zabýval též věcně.

4. Soud pak provedl následující dokazování slyšením účastníků řízení a provedením listinných důkazů:

5. Z listiny označené jako nabídka samoobslužná umývacia linka s pásom [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], červeno – čierna, miesto č. 1 ze dne 1.8.2016 a nabídka samoobslužná umývacia linka s pásom [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], červeno – čierna, miesto č. 2 ze dne 1.8.2016 soud zjistil, že se jednalo o nabídku žalovaného na dodání samoobslužných umývacích linek pro dvě místa. Tyto nabídky obsahují detailní rozpis, co všechno má tato technologie obsahovat. Dále je zde uvedena cena ve výši 176 087 EUR bez DPH a platební podmínky, kdy se má uvedená cena uhradit ve 4 etapách.

6. Z faktury č. 2016 ze dne 11.8.2016 soud zjistil, že ji vystavil žalovaný a zněla na částku 8 804, 35 EUR, se splatností dne 11.8.2016. Jednalo se o úhradu zálohy na realizaci technologie samoobslužného mytí automobilů ve městě [anonymizováno]. Variabilní symbol byl uveden 2016.

7. Z faktury č. 2016 ze dne 11.8.2016 soud zjistil, že ji vystavil žalovaný a zněla na částku52 826,10 EUR, se splatností dne 11.8.2016. Jednalo se o úhradu zálohy na realizaci technologie samoobslužného mytí automobilů ve městě [anonymizováno]. Variabilní symbol byl uveden 2016.

8. Z faktury č. 1670001 ze dne 6.9.2016 soud zjistil, že ji vystavil žalovaný a zněla na částku 8 804, 35 EUR, s datem splatnosti dne 6.9.2016, s poznámkou nehradit. Jednalo se o úhradu zálohy na realizaci technologie samoobslužného mytí automobilů č.

1. Variabilní symbol byl uveden 1670001.

9. Z faktury č. 1670002 ze dne 20.10.2016 soud zjistil, že ji vystavil žalovaný a zněla na částku 8 804, 35 EUR, s datem splatnosti dne 20.10.2016, s poznámkou nehradit. Jednalo se o úhradu zálohy na realizaci technologie samoobslužného mytí automobilů č.

2. Variabilní symbol byl uveden 1670002.

10. Z výpisu účtu žalobce pak bylo zjištěno, že dne 5.9.2016 uhradil ve prospěch účtu žalovaného pod variabilním symbolem 2016 částku 8 804,35 EUR a dne 19.10.2019 pod variabilním symbolem 2016 částku 8 804,35 EUR.

11. Z přípisu označeného jako odstoupení od smlouvy datovaného dne 9.8.2019 soud zjistil, že jej žalobce adresoval žalovanému. Žalovaný tuto listinu převzal dne 12.8.2019. V odstoupení je mimo jiné uvedeno, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle nabídek žalovaného ze dne 1.8.2016 na realizaci projektu samoobslužné mycí linky s pásem místo 1 a místo 2. Žalobce zároveň uhradil výše specifikované zálohy. K dodání objednaných technologií nedošlo, pročež žalobce odstupuje od smlouvy a požaduje vrátit uhrazené zálohy v celkové částce 17 608,70 EUR.

12. Z reakce žalovaného ze dne 15.8.2019 vyplynulo, že k realizace technologie do daného dne nedošlo zaviněním žalovaného či na základě porušení závazku z jeho strany. Důvod pro odstoupení od smlouvy tak neexistuje. Žalovaný je připraven plnit, k tomu je nutné, aby měl žalobce uzavřeny řádné nájemní smlouvy a k dispozici veškerá potřebná potvrzení. Dále žalobce informoval, že pokud bude trvat na odstoupení, žalovaný proti němu uplatní svoje nároky na náhradu škody a ušlý zisk. Přípis byl téhož dne odeslán.

13. Společností [anonymizována dvě slova], pak byly dne 21.10.2016 a 12.9.2016 vystaveny dvě faktury, se specifikací dané technologie č. 100006 a 160001. Faktury zněli na nulové částky. A dále pak faktura č. 485 ze dne 13.9.2016 na zálohovou částku 1 000 EUR a fakturu č. 562 ze dne 21.10.2016 na zálohovou částku 1 000 EUR.

14. Žalovaný uhradil dne 20.9.2016 a 26.10.2016 ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno]. Vždy částku 1 000 EUR, která je specifikována číslem 485 resp. 562 a místem plnění a sice [anonymizováno] a [anonymizováno].

15. Ze vzorové smlouvy o dílo, která mezi účastníky nebyla uzavřena bylo zjištěno, že objednatel, zde žalobce, se zavazuje obstarat vydání pravomocného stavebního povolení. (čl III. odst. 6.).

16. Žalovaný pak soudu předložil technické výkresy k jednotlivým technologiím včetně detailního rozkreslení detailů samoobslužných myček a včetně specifikace pro každé z míst, [anonymizováno] a [anonymizováno].

17. Z emailu ze dne 30.8.216 pak bylo zjištěno, že jeho adresátem je paní [příjmení] a jeho odesílatelem je pan [příjmení], v textu je pak uvedeno, že je zasíláno vyjádření hlavního architekta a o sjednocení pozemků je možno žádat o povolení.

18. Z vyjádření hlavního architekta ze dne 29.8.2016 soud zjistil, že tento dal souhlas s provedením navrhovaného architektonického návrhu.

19. Z emailu ze dne 23.5.2017 soud zjistil, že odesílatelem je pan [příjmení], s tím, že přílohou emailu by měly být dokumenty k podpisu.

20. Z listiny označené jako plán pro stavební povolení bez určení konkrétního dne 5. 2017, soud zjistil, že žalobce je zde označen jako stavitel a jako projektant a architekt projektu je označen pan [příjmení] [příjmení].

21. Z nedatované listiny označené jako plná moc, která nebyla podepsána, vyplývá, že se jedná o koncept plné moci, kterou měl zplnomocnit žalobce pana [příjmení], aby jeho jménem podal žádost o stavební povolení.

22. Listina bez specifikace dne, pouze označená 12. 2017, nazvané jako [ulice] povolení [anonymizováno] [číslo] [rok] – výstavba typizované auto myčky [číslo] [anonymizováno], [příjmení] [jméno] ([anonymizováno]), [číslo] obsahuje detaily celého projektu.

23. Na jednání konaném dne 6.10.2021 byla vyslechnuta jako účastnice řízení paní [jméno] [příjmení], která uvedla, že u žalovaného působí na pozici statutárního orgánu od roku 2019, nicméně původně byla smlouva o dílo dojednávána mezi slovenskou [právnická osoba] slovenská, která je matkou žalovaného. Účastnice tam působila na místě ředitelky. Pan [příjmení] [příjmení] měl zájem vybudovat v Maďarsku síť auto myček pro svého syna pana [jméno] [příjmení], pročež se obrátil na žalovaného, resp. jeho mateřskou společnost, neboť tento byl importérem technologií pro auto myčky z Itálie. Veškeré dohody mezi ní a panem [příjmení] a jeho synem byly ústní. Vzorové smlouvy, které žalovaný standardně používá, je dodávka vždy rozdělena do 4 etap. K podpisu této smlouvy však, v daném případě nedošlo, vše bylo ujednáno ústně. Jednání, na kterém došlo k uzavření ústní smlouvy, byla přítomna účastnice, svědek [příjmení], pan [jméno] [příjmení], který ve společnosti žalobce nefiguroval, jeho syn, pan [jméno] [příjmení], který byl jednatelem žalobce a ještě jedna osoba, která měla zajistit stavební povolení. Prozatím se jednalo o dodávku do dvou lokalit, kdy pan [jméno] [příjmení] zde vlastnil pozemek a další pozemek vlastnil jeho známí. Následovalo několik schůzek, až došlo k setkání, kde byla ústně uzavřena smlouva na dodání dvou auto myček. Došlo k dohodě o ceně a následně byly vystaveny dvě zálohové faktury, které byly ze strany žalobce uhrazeny. Následně žalovaný již jen čekal na zprávu, že žalobce bude mít stavební povolení a my můžeme začít stavět. Uhrazením záloh byla uzavřena první fáze projektu a čekalo se na stavební povolení. V Itálii žalovaný uhradil zálohy a následně zaslal žalobci, resp. maďarským architektům, podklady pro vypracování projektové dokumentace. Tato dokumentace obsahuje podklady pro elektroinstalace, plynové instalace, zpevněné plochy, čističky odpadních vod, stavební část myčky, kdy tuto přípravu si klienti, vždy dělají sami. Objednávku samotné technologie, pak žalovaný nechá zadat do výroby, až ve chvíli kdy je vystaveno stavební povolení. Ze strany žalobce došlo k odmlce, pročež účastnice sama v roce 2019 kontaktovala architekta v Maďarsku a poskytla mu veškerou součinnost k vypracování potřebné dokumentace. Pan [příjmení] [příjmení] žádal v roce 2018 o pozastavení projektu, neboť se dostal do finančních potíží. Projekt byl však následně ze strany účastnice pozastaven. Účastnice opakovaně žalobce vyzývala ke spolupráci, a to telefonicky, k ničemu však nedošlo. V roce 2019 došlo ke vstupu italské společnosti do společnosti na Slovensku, která se přejmenovala na [anonymizována dvě slova] a vznikla společnost česká, tedy žalovaný. Účastnice ještě doplnila, že od žalobce nikdy neobdržela plnou moc k vyřízení stavebního povolení. Pokud by žalobce dodal stavební povolení, žalovaný je připraven technologii dodat, a to za původně sjednanou cenu.

24. Na jednání konaném dne 6.10.2021 byl dále vyslechnut jednatel žalovaného, pan [celé jméno svědka], který uvedl, že v době, kdy docházelo k jednáním byl jednatelem slovenské společnosti, rovněž je jednatelem žalovaného, a to od jeho založení dosud. Účastník uvedl, že došlo k uzavření smlouvy, nikoliv však k samotné realizaci, neboť ze strany žalobce nebyly splněni sjednané podmínky. Smlouva byla uzavřena ústně, jednání se účastnil pan [jméno] [příjmení], jeho syn [jméno] [příjmení], což byl jednatel žalobce a také další osoba, která zajišťovala objednání v Itálii. Dohodli jsme se na uhrazení záloh a tím celý projekt začal. Projekt však nepostoupil dále, než do první fáze, neboť pan [jméno] [příjmení] se dostal do finančních problémů. Jednatel žalobce, pan [jméno] [příjmení], pak žalovaného odkazoval na svého otce, kdy právě on stál za celým obchodem. Účastník se následně obrátil i na architekta v Maďarsku, který mu sdělil, že na projektu již neparticipuje, neboť nedostal zaplaceno. Účastník vyzýval žalobce ke spolupráci, ten mu však sdělil, že je třeba počkat, neboť má finanční problémy. Žalobce se v rámci smlouvy zavázal obstarat stavební povolení, k čemuž však nikdy nedošlo. Poklady k žádosti o stavební povolení byly předány panu [jméno] [příjmení], resp. osobám, které k tomu tento zmocnil. Tyto podklady obsahovaly technické řešení, ohřev vody, odvod vody, napojení na sítě, plyn, přesné rozměry, energetické nároky, tak aby mohla být zpracována projektová dokumentace. Ze strany žalobce nebylo urgováno o dodání chybějících materiálů, resp. nikdy nebylo komunikováno, že by žalovaný něco nedodal. Žalobce nikdy žalovanému nevystavil plnou moc k vyřízení stavebního povolení.

25. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

26. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy, jakož i tvrzení účastníků. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. Další dokazování soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé.

27. Soud dospěl na základě takto provedeného dokazování a nesporných tvrzení k těmto skutkovým závěrům: Mezi účastníky došlo k ústní dohodě o smlouvě o dílo, kdy se žalovaný zavázal dodat žalobci samoobslužné auto myčky do dvou míst na území Maďarska. Konkrétně se jednalo o [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], červeno – čierna, pro místo č. 1 a místo č.

2. Žalobce se zavázal uhradit zálohy, k čemuž i došlo. Žalovaný následně uhradil příslušné zálohy svému subdodavateli, který měl předmět díla zhotovit. Rovněž tak bylo prokázáno, že hlavní projektant projektu byl připraven žádat o stavební povolení příslušné orgány, kdy od žalovaného obdržel potřebné podklady pro tuto žádost, resp. pro zpracování projektu. Žalobce následně od smlouvy emailem ze dne 9.8.2019 odstoupil, s tím, že žalovaný nedodržel svoji část závazku, kdy do daného dne nedošlo k realizaci objednané technologie. Na to reagoval žalovaný svým vyjádřením s tím, že žádnou svoji povinnost neporušil, a zároveň je stále připraven dle smlouvy plnit.

28. V rámci provedeného dokazování se naopak nepodařilo prokázat: co přesně mělo být obsahem ústní smlouvy o dílo, kromě ujednání a specifikaci díla, které měl žalovaný dodat, jeho ceny a způsobu jejího hrazení. Zejména kdo z účastníků měl činit kroky k tomu, aby příslušné orgány vydaly stavební povolení či jiná potřebná povolení. Žalobci se přes poučení soudu nepodařilo prokázat, že by to byl závazek žalovaného, aby obstaral příslušná stavební povolení, resp. k nim dodal veškeré podklady. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se k této činnosti v rámci smlouvy žalovaný zavázal, kdy toto popřeli jednak osoby v pozici statutárních orgánů žalovaného a jednak tato skutečnost vyplynula i z obsahu vzorové smlouvy, kterou však účastníci písemně neuzavřely. Žalobce pak soudu neoznačil žádný důkaz, který by měl prokazovat jiný obsah ústního ujednání, resp. to že by žalovaný tento závazek na sebe převzal.

29. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

30. Po právní stránce soud nejprve zkoumal, podle jakého právního řádu je třeba daný právní vztah posuzovat. Vzhledem k tomu, že oba účastníci řízení jsou občany členských státu EU postupoval dle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen„ Řím I“). Podle citovaného nařízení platí, že nejsou-li dotčeny čl. 5 až 8 a nedošlo-li mezi účastníky k volbě práva, bude se smlouva o poskytování služeb řídit právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Žalovaný, jako poskytovatel služeb, má obvyklé bydliště na území ČR. Pro právní posouzení věci tak soud postupoval dle práva České republiky 31. Soud tak vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Soud věc hodnotil v návaznosti na ust. § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník”), jako smlouvu o dílo podle odst. 1 smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Právo na zaplacení ceny díla pak vzniká podle ustanovení § 2610 odst. 1 občanského zákoníku provedením díla. Podle ustanovení § 2604 je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

32. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

33. Podle § 1969 po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

34. Podle § 1977 občanského zákoníku, poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

35. Dle textu zákona konkrétně § 1968 prodlení dlužníka, byť způsobené v celém rozsahu prodlením věřitele, po celou dobu existuje a běží, jen by za ně dlužník neměl být odpovědný. Zákonnou formulaci, že dlužník za takové prodlení„ není odpovědný“, je třeba v takových kontextech chápat jednoduše tak, že po tuto dobu účinky prodlení nenastávají. (ŠILHÁN, Josef. § 1968 (Pojem prodlení dlužníka). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1046, marg. č. 68)

36. V daném případě bylo zjištěno, že mezi stranami došlo k dohodě o provedení díla, v podobě dodání dvou autonomních auto myček včetně jejich instalace na území Maďarska, tedy k uzavření smlouvy o dílo, a to ústní formou. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dílo bylo u žalovaného řádně objednáno, a to přijetím písemné nabídky žalobcem. V rámci těchto nabídek bylo dílo přesně specifikováno, byla sjednána jeho cena a výše záloh. Tyto zálohy byly ze strany žalobce uhrazeny a odpovídají žalované částce. Žalobce svůj nárok požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, kdy dle jeho názoru došlo na základě jeho výpovědi k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky a žalobce se tak domáhá vrácení uhrazených záloh. Žalobce podal výpověď smlouvy z důvodu nedodání předmětného díla, tedy z důvodu prodlení žalovaného. Žalovaný naopak popírá porušení smlouvy z jeho strany, kdy naopak uvádí, že je stále připraven dílo za sjednanou cenu dodat, kdy k pochybení došlo na straně žalobce, který nezajistil příslušná povolení tak, a by mohlo být dílo dodáno.

37. Předmětem dokazování tak byla ta skutečnost zda, žalobce od smlouvy platně odstoupil, tedy zda se žalovaný dostal do prodlení se svým plněním, resp. pokud se do něho dostal, zda za něj nese odpovědnost v podobě ukončení smlouvy a vyplacení žalobci zpět, to co již plnil.

38. V rámci provedeného dokazování se pak žalobci nepodařilo prokázat, co přesně bylo obsahem sjednané smlouvy, kdy tato byla ujednána ústní formou. Žalobci se tedy nepodařila prokázat ta skutečnost, že by to byl žalovaný, kdo se zavázal zajistit a opatřit příslušná povolení, tak aby dílo mohlo být řádně instalováno a následně předáno. V rámci provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl potřebné materiály k opatření těchto povolení. Pokud se žalobci nepodařilo prokázat, že by se žalovaný zavázal k opatření stavebních či jiných povolení, z logiky věci vyplývá, že tato povolení měl zajistit vlastních předmětných pozemků, tedy žalobce, potažmo v druhém případě osoba vlastnící druhý pozemek. Soud má tedy za to, že žalovaný se v daném případě nedostal do prodlení, resp. že za nastalé prodlení nenese odpovědnost, kdy v důsledku prodlení žalobce nebyl schopen dílo řádně dokončit a předat.

39. Soud tedy uzavírá, že s ohledem na výše uvedené, nepovažuje odstoupení od smlouvy za důvodné, pročež žalobci ani nevznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy smluvní závazek mezi účastníky stále trvá.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 118 810 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 429 300 Kč (z žalované jistiny 17 608,70 EUR za použití kurzu 24,380 CZK/EUR vyhlášeným ČNB ke dni vyhlášení rozsudku, který je současně dnem poskytnutí právní služby i dnem rozhodným pro vznik práva na náhradu nákladů řízení) sestávající z částky 10 020 Kč za každý z devíti a půl úkonu uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 21.2.2020, 26.2.2021, 6.12.2021 a 30.3.2022, účast na jednáních ve dnech 27.1.2021, 6.10.2021, 16.3.2022 a 5.8.2022, účast na jednání při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dne 12.8.2022) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, celkem tak 98 190 Kč a dále DPH ve výši 21 % z odměny právního zástupce, náhrady hotových výdajů dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. z částky 98 190 Kč ve výši 20 620 Kč.

41. Výrok III. o náhradě nákladů státu se opírá o ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Státu vznikly náklady na tlumočné v celkové výši 9 100 Kč, které nárokuje na zcela neúspěšném žalobci.

42. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 147 odst. 1) o.s.ř., kdy žalovaný, resp. jeho jednatel, způsobil, že státu vznikly náklady řízení, které by jinak nevznikly, neboť jednatel žalovaného žádal svoji účast na jednání konaném dne 16.3.2022, kdy k tomu jednání se z tohoto důvodu dostavila tlumočnice [celé jméno tlumočnice] (úřední záznam č.l. 103). Jednatel žalovaného však soudu neoznámil, že se k jednání nedostaví, přítomnost tlumočnice tak byla nadbytečná, kdy jí s tímto vznikly náklady, o jejichž výše bude rozhodnuto samostatným usnesením.