22 C 171/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 353 750 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhá uhrazení částky ve výši 353 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 25 % ročně z částky 353 750 Kč od 2.4.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 40 160 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne 21. 6. 2022 se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 353 750 Kč, 10 599,60 Kč s příslušenstvím, a to z titulu doplatku kupní ceny za dodané zboží. Právní předchůdkyně žalobce, [právnická osoba] [anonymizováno], dodala žalované zdravotnický materiál, konkrétně 15 000 Ks ochranných návleků v hodnotě 453 750 Kč. Žalovaná zboží převzala dne 30. 3. 2021 a uhradila zálohu ve výši 100 000 Kč. Právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k úhradě přípisem ze dne 13. 6. 2021. Následně došlo k postoupení pohledávky dne 16. 6. 2021 na původní žalobkyni a dne smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 3. 2023 na žalobce.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila přípisem doručeným soudu dne 20. 9. 2022, kdy uvedla, že nárok žalobce zcela neuznává. Jednak namítla nedostatek aktivní legitimace původní žalobkyně, neboť mezi původním dodavatel a žalovanou bylo ústně vyloučeno postoupení pohledávky. Žalovaná dále namítla, že byla dodána pouze část zboží, kdy mělo být dodáno 15 000 ks zboží a fakticky bylo dne 30. 3. 2021 dodáno pouze 13 800 ks. Mezi dodavatelem a žalovanou bylo ústně dojednáno dodatečné dodání zboží nejpozději do 10 dnů od prvního předání, k dodatečnému dodání však již nedošlo. Žalovaná dále vytknula vady dodaného zboží v podobě neobsahujícího návodu v českém jazyce, chybělo řádné označení zboží na obalu„ CE“ a certifikace. Ze zprávy kontrolní společnosti ze dne 7. 10. 2021 pak vyplývá, že ke zboží byly přiloženy certifikáty, které se k němu nevztahují. Zboží dále neodpovídalo požadavkům na bezpečnost dle zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Ze strany právní předchůdkyně žalobce tak došlo k podstatnému porušení smlouvy, kdy předmětné zboží je neprodejné, pročež žalovaná od smlouvy odstoupila, zboží uskladnila na svůj náklad a vyzvala právní předchůdkyni žalobce k jejímu vyzvednutí. Žalovaná vznesla kompenzační námitku v částce 121 605 Kč (3 630 Kč – náklady na zhotovení kontrolní zprávy, 7 865 Kč náklady na uskladnění v místě sídla žalované v období od 2. 4. 2021 do 1. 6. 2021 a 110 110 Kč - následné uskladnění v pronajatém nebytovém prostoru). Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem žalovaná navrhla zamítnutí celé žaloby.

3. K věci byla vyslechnuta bývalá jednatelka žalované paní [jméno] [příjmení], která k věci uvedla, že v době předmětného obchodu byla jednatelkou žalované. Nicméně faktickým jednáním byl pověřen současný jednatel pan [celé jméno svědka], který v předmětné záležitosti společnost zastupoval. Účastnice byla o probíhající obchodu informována, ale pouze okrajově. Pan [celé jméno svědka] působil jako ředitel společnosti. Účastnici bylo známo, že se jednalo už o několikátý obchod s právní předchůdkyní žalobce, zároveň byla informována o vadných certifikátech. Účastnice sama nic nepodepisovala.

4. Dále byl k věci vyslechnut účastník, současný jednatel žalované, pan [celé jméno svědka], který k věci uvedl, že v březnu roku 2021 došlo, na základě nabídky právní předchůdkyně žalobce, k emailové objednávce tzv. covidových návleků v množství 15 000 ks. Tuto objednávku činil přímo on, a to z pozice obchodního ředitele. Jednalo se cca o třetí obchod mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobce. Účastník dne 30. 3. 2021 se dostavil do skladu právní předchůdkyně žalobce návleky osobně vyzvednout, kdy mu bylo předáno pouze 13 800 ks. Bylo přislíbeno, že zbývající množství bude následně dodáno, což se nestalo a nebylo to dále, vzhledem k vadám zboží, ani nijak urgováno. Návleky byly umístěny v papírových bednách. Po rozbalení, cca 2 až 3 týdny po převzetí, bylo zjištěno že jednotlivé výrobky neobsahují na obalu označení CE, jak vyžadují předpisy EU. Označení CE musí být včetně čísla označující certifikačního kódu. Chyběli zejména tyto kódy. Žalovaná se proto obrátila na [právnická osoba], která provádí kontrolu kvality výrobků, kdy byly zjištěny jednotlivé nedostatky. Certifikace byla falešná a výrobky neobsahovaly potřebné označení. Žalovaná toto reklamovala písemně a následovalo odstoupení od smlouvy. Odstoupení bylo zasláno emailem a do datové schránky. Žalovaná vyzvala právní předchůdkyni žalobce k vrácení uhrazené zálohy ve výši 100 000 Kč a ke zpětnému odběru zboží. Ve vztahu na ústní dohodu o vyloučení možnosti postoupení závazků z předmětné smlouvy si pak účastník již nic nevybavil.

5. Soud k důkazu provedl tyto listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a původní žalobkyní [celé jméno původní účastnice]. Předmětem postoupení byla pohledávka společnosti [právnická osoba] vůči žalované, a to doplatek kupní ceny za dodávku ochranných návleků, v množství 15 000 ks, označené jako [anonymizováno]. Dle faktury za částku 453 750 Kč, kdy zbývá doplatit 353 750 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 3. 2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní žalobkyní [celé jméno původní účastnice] a současným žalobcem [příjmení] [příjmení]. Předmětem postoupení byla pohledávka společnosti [právnická osoba] vůči žalované, a to doplatek kupní ceny za dodávku ochranných návleků, v množství 15 000 ks, označené jako [anonymizováno]. Dle faktury na částku 453 750 Kč, kdy zbývá doplatit 353 750 Kč.

8. Z objednávky [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná objednala u právní předchůdkyně žalobce návleky vysoké protiskluzové v množství 15 000 ks, za cenu 25 Kč za pár. Termín dodání 29. 3 – 4. 4.

9. Z faktury ze dne 1. 4. 2021 se splatností dne 5. 5. 2021 vyplývá, že byla vystavena právní předchůdkyní žalobce jako dodavatelem, kde jako odběratel figuruje žalovaná. Faktura zní na celkovou částku 453 750 Kč za 15 000 ks ochranných návleků, označených [anonymizováno] Cena za jeden kus byla 25 Kč. Variabilní symbol [anonymizováno] [rok].

10. Z dokladu o platbě ze dne 22. 2. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce uhradila žalované dne 14. 5. 2021 částku 100 000 Kč, a to pod variabilním symbolem [rok].

11. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 6. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce vyzvala žalovanou k uhrazení požadované částky.

12. Dále bylo ze strany žalobce předloženo velké množství certifikátů v cizích jazycích, kdy z žádného z nich není zřejmé, že by se vztahoval ke zboží specifikovaného ve faktuře ze dne 1. 4. 2021.

13. Z plné moci ze dne 10. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná udělila panu [celé jméno svědka] generální plnou moc.

14. Z dohody o provedení práce ze dne 9. 12. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi panem [celé jméno svědka] jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem. A to na pozici obchodní ředitel, na dobu neurčitou.

15. Ze souhrnné zprávy [číslo jednací] od [právnická osoba] pro testování a certifikaci, a.s. ze dne 10. 3. 2023 bylo zjištěno, že tato zpráva byla objednána žalovanou a jejím zadáním bylo přezkoumat certifikáty a zkušební protokoly předložené právní předchůdkyní žalobce s předmětným zbožím. Byl zde přesně specifikován předmětný výrobek, přiložena fotodokumentace obalu a samotného výrobku. Ze závěru pak vyplývá, že předložený soubor dokumentů se přímo nevztahuje k předmětnému výrobku. Dále bylo konstatováno, že nebyly splněny předpoklady pro uvedení výrobku na trh EU, kdy bylo přesně specifikováno, co musí být s výrobkem předloženo.

16. Z nedatované zprávy od [právnická osoba] vyplývá, že předložené certifikáty nejsou certifikáty CE, kdy nebyl vydán oznámenou osobou uznávanou v EU. Navíc platnost certifikátu skončila v dubnu roku 2021. Z další zprávy [právnická osoba] je zřejmý soupis nedostatků daného výrobku, kdy se jedná o balení není označeno správnou značkou shody CE, není uvedeno číslo notifikované osoby, Certifikáty se vztahují na overal nikoliv na ochranné návleky. Chybí prohlášení o shodě a návod v českém jazyce., a to buď přímo u výrobku nebo ke stažení na internetové adrese, která zde není uvedena.

17. Ze dvou daňových dokladů [číslo] bylo zjištěno, že je vydala [právnická osoba] jako dodavatel pro žalovanou jako odběratele, a to za posouzení platnosti certifikátu CE. Každá z faktur zněla na částku 1 815 Kč.

18. Z emailové zprávy ze dne 10. 6. 2021 odeslané žalovanou právní předchůdkyni žalobce soud zjistil, že byla označena jako výzva k vrácení zboží. Jejím obsahem pak bylo sdělení, že dne 30. 3. 2021 žalovaná převzala 13 800 ks předmětného zboží, kdy vzhledem k neplatné certifikaci, odstupuje od kupní smlouvy. Zároveň požádala o vrácení uhrazené zálohy ve výši 100 000 Kč a zpětného převzetí zboží. Toto stanovisko pak žalovaná zopakovala ve svých přípisech ze dne 15. 10. 2021 a 3. 8. 2022.

19. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou (jednající panem [celé jméno svědka]) byla uzavřena kupní smlouva na základě objednávky, a to v ústní formě, kdy bylo u žalované objednáno 15 000 ks ochranných návleků za cenu 25 Kč za pár. Dne 30. 3. 2021 došlo k předání tohoto zboží, ale v menším množství 13 800 ks. Následně bylo prokázáno, že předmětné zboží neodpovídá požadované certifikaci, resp. že s ním nebyly tyto dokumenty žalované řádné předloženy, pročež toto zboží nemůže být v rámci EU prodáváno. Žalovaná z toho důvodu dne 10. 6. 2021 odstoupila od kupní smlouvy, kdy požadovala vrácení uhrazené zálohy a zpětný odběr zboží. Naopak v rámci provedeného dokazování se nepodařilo prokázat, že by mezi těmito účastníky byla uzavřena dohoda vylučující možnost postoupení nároků z této smlouvy.

20. Po právní stránce pak soud věc hodnotil v souladu s ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník”), kdy kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

21. Dle ustanovení § 2106 zákona č. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník, Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § [číslo].

22. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na základě, které byla žalované dodána část zboží, a tedy nárok na doplacení kupní ceny by byl v části oprávněný, zabýval se soud obranou žalované, že zboží bylo dodáno vadně (bez platné certifikace), pročež žalovaná z tohoto důvodu měla od smlouvy odstoupit.

23. Soud se tedy především zabýval tím, zda dodáním zboží bez potřebné certifikace došlo k podstatnému porušení smlouvy či nikoliv. Dle komentářové literatury: Pro určení práv kupujícího z vadného plnění (ohledně toho, kdy je věc vadná, srov. výklad k § 2099) je pro účely komentovaného ustanovení (a § 2107) rozhodující, zda je vadné plnění podstatným, nebo nepodstatným porušením smlouvy. Nerozhoduje tedy kritérium odstranitelnosti či neodstranitelnosti vady, jak tomu bylo dle ObčZ 1964 (dané kritérium naopak zůstalo ve stejné podobě zachováno v obecné úpravě řádného plnění – viz § 1923). Dle § 2002 je podstatným porušením smlouvy takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podstatnost vady by přitom neměla být vykládána příliš široce (v tom smyslu, že prodávající musel vědět, že kupující by si vždy zvolil věc bez jakékoliv vady), ani příliš úzce (zejm. v těch případech, kdy by věc ani po provedení opravy nebylo možné považovat za rovnocennou s novou věcí bez jakékoliv vady, např. z estetického hlediska či z hlediska hodnoty dané věci). Významné v tomto ohledu může být vyjádření účelu smlouvy, popř. výslovné upřesnění toho, co strany budou považovat za vadu zakládající podstatné porušení smlouvy. NS např. za vadné plnění zakládající podstatné porušení smlouvy shledal případ, kdy prodávaný automobil neměl čitelnou ražbu identifikačního čísla VIN, což dle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích představuje překážku způsobilosti vozidla k provozu (NS 23 Cdo 3724/2017). (ZAPLETAL, Jiří. § 2106 (Práva z vadného plnění při podstatném porušení smlouvy). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 1)

24. Soud posuzoval to, co musí výrobky splňovat dle zákona Č. 102/2001 Sb., obecná bezpečnost výrobků, kdy zejména vycházel ze zpráv [právnická osoba] a [anonymizováno 5 slov]. Z předložených zpráv vyplynulo, že výrobky bez potřebné certifikace, označení a opatřené návodem, není možné obchodovat na trhu v rámci Evropské unie, a tedy i ČR. Soud proto hodnotil tuto vadu, tedy absenci předepsané certifikace, jako podstatné porušení smlouvy, kdy je zřejmé, že žalovaná tyto výrobky nakupovala s úmyslem dalšího obchodování či využití na trhu v rámci ČR. Právě i z tohoto důvodu došlo následně ze strany žalované k odstoupení od smlouvy, kdy soud uzavřel, že k odstoupení od smlouvy ze strany žalované došlo tedy řádně a kupní smlouva zanikla.

25. Vzhledem k tomuto závěru soud hodnotil nárok žalobce jako nedůvodný, neboť závazek žalovaná uhradit doplatek kupní ceny řádnou výpovědí kupní smlouvy zanikl. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl 26. Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že částky specifikované žalovanou v jejím vyjádření k žalobě byly pouze obranou, nikoliv protinávrhem, pročež se jimi soud samostatně nezabýval.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 160 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 353 750 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 740 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne 20. 9. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z částky 19 480 Kč za účast na dvou jednání soudu ve dnech 22. 2. 2023 a 18. 8. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

28. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.