22 C 196/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 148,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 148,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 31 148,14 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,8 % ročně z částky 31 148,14 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 388,77 Kč za období od 19. 2. 2015 do 27. 6. 2025, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 11 518,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu nárokovala žalobkyně zaplacení částky 31 148,14 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů řízení. Dle tvrzení žalující strany byla mezi žalobkyní a žalovaným dne 19. 3. 2015 uzavřena Smlouva o používání kreditní karty , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), která je smlouvou o úvěru, na základě níž byl žalovaný oprávněn prostřednictvím kreditní karty čerpat úvěrový limit až do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v minimální výši 3 %, min. 50,- Kč měsíčně z čerpaných prostředků a žalobkyně byla oprávněna provést úhradu inkasem z běžného účtu žalovaného. Žalovaný se též zavázal hradit smluvní úroky ve výši 23,8 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny a ve výši 38,55 % ročně z nedovoleného přečerpání limitu a jistiny po splatnosti a dále zaplatit žalobkyni poplatky stanovené v aktuálně platném Sazebníku bankovních poplatků , Anonymizováno, . Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti a neuhradil splátky za měsíc březen, duben a květen 2024. Žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z Podmínek pro vydávání a používání kreditních karet , Anonymizováno, a smlouvu vypověděla dopisem zaslaným žalovanému, čímž se stal celý dluh splatný ke dni určenému, tj. ke dni 16. 5. 2024. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalovaného. Dlužná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 31 148,14 Kč, úroků kapitalizovaných ode dne prodlení žalovaného se splácením do dne 27. 6. 2025 na částku ve výši 10 388,77 Kč, úroku ve výši 23,80 % ročně z částky 31 148,14 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 31 148,14 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou podle ust. § 142a zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Ani po této výzvě žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný byl usneseními ze dne 24. 11. 2025, č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, , vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil k žalobě, která byla k usnesení připojena, vylíčil rozhodující skutečnosti, označil důkazy k prokázání svých tvrzení a sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno 10. dnem od uložení k vyzvednutí, tj. dne 8. 12. 2025. Žalovaný se k této výzvě ani k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nijak nevyjádřil.

3. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně i žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto jednání ve věci nenařídil a po prostudování spisu rozhodl bez jednání.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný dne 19. 2. 2015 požádal žalobkyni o vydání kreditní karty k osobnímu účtu č. , č. účtu, do úvěrového limitu 25 000 Kč (Žádost o vydáni kreditní karty , Anonymizováno, – předschválená nabídka). Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného z databází, tzv. úvěrových registrů, umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného a z dalších informačních zdrojů nezávislých na žalovaného. Žádné negativní skutečnosti nebyly zjištěny (CBDB). Na základě žádosti žalovaného mu žalobkyně dne 19. 2. 2015 poskytla úvěr, který mohl čerpat opakovaně prostřednictvím platebních kreditní karty, ve výši úvěrového limitu 25 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na dobu 1 roku. Výše úrokové sazby činila 23,80 % ročně, v případě prodlení se splácením dlužné jistiny se smluvní strany dohodly, že splatná jistina až do doby jejího úplného splacení bude úročena kromě výpůjční úrokové sazby navíc také zákonnou sankční úrokovou sazbou. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 525 Kč s první splátkou jeden měsíc po dni čerpání (Smlouva o používání kreditní karty , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , Všeobecné podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob v , Anonymizováno, ). Žalobkyně byla oprávněna podle svého uvážení kdykoliv a bez uvedení důvodů ukončit Smlouvu písemnou výpovědí. Výpovědní doba činí 2 měsíce ode dne následujícího po dni doručení výpovědi (Bod 9.1.2 Podmínek pro vydávání a používání kreditních karet , Anonymizováno, ). Žalovaný požádal o navýšení limitu kreditní karty na 30 000 Kč (Žádost o navýšení limitu Kreditní karty , Anonymizováno, ). Žalobkyně na základě žádosti žalovaného změnila výši úvěrového limitu na 30 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na dobu 1 roku. Výše úrokové sazby činila 23,80 % ročně, roční procentní sazba nákladů činila 29,49 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 2 833,89 Kč s první splátkou jeden měsíc po dni čerpání a s každou splátkou uhradit měsíční poplatek z hlavní karty ve výši 29 Kč (Dodatek č. , Anonymizováno, ke smlouvě o používání kreditní karty , Anonymizováno, uzavřené dne 2015-02-19). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek (Výpis z kreditní karty). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 196,08 Kč včetně poplatku ve výši 400 Kč a všech ostatních dlužných částek, které budou splatné po doručení výzvy nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy. Současně žalovaného upozornila, že pokud nedojde v uvedeném termínu k uhrazení dlužné pohledávky je výzva zároveň i vypovězením Smlouvy o používání kreditní karty (Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/výpověď smlouvy ze dne 16. 5. 2024 včetně dodejky). Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dluhu ve výši 48582,90 Kč s příslušenstvím (Předžalobní výzva ze dne 3. 7. 2025 s dokladem o odeslání).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. 15.

13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

16. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

17. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podle smlouvy vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a žalobkyně byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o.z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal úvěr. Je tedy na místě aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Žalobkyně tvrdila i prokázala, že povinnosti adekvátně posoudit úvěruschopnost žalovaného dostála.

19. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr ve sjednaných měsíčních splátkách nesplácel. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a následně, když žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, přistoupila k vypovězení smlouvy a k zesplatnění úvěru. Žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, a žalovanou stranu vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Z dosud neuhrazeného úvěru je žalovaný povinen současně platit sjednaný úrok a dále dle § 1970 o.z. rovněž úrok z prodlení, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úrok ve výši 23,8 % ve smyslu § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, a to až do úplného zaplacení dlužné částky.

20. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný nárok je po právu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 518,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 246 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 148,14 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 490 Kč ve výši 1 782,90 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem , Jméno advokáta, , uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

23. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.