22 C 201/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou jméno příjmení příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo o zaplacení částky 60 004,85 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 39 046,44 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 045,77 Kč od 18.1.2018 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 11 780,38 Kč od 6.4.2019 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 8 220,29 Kč od 5.7.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky 20 958,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 396,32 Kč od 18.1.2018 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 10 562,09 Kč od 5.7.2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7.5.2018 se žalobce na žalovaném domáhá uhrazení částky 29 442,09 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nároku na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektrické energie na adrese [adresa] (dále též„ odběrné místo“), kdy žalovaný je vlastníkem nemovitosti zde se nacházející. Kontrolu provedla zplnomocněná společnost [právnická osoba] dne 11.12.2017 [číslo] kdy dne 22.11.2017 byla v odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie z důvodu neplnění smluvních platebních podmínek. Přerušení bylo provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru v. [číslo] se stavem 12 526 kWh s jeho opětovným pře plombováním. Při kontrole konané dne 11.12.2017 bylo zjištěno porušení plomb a připojení odvodního vodiče zpět do elektroměru a stav elektroměru byl zjištěn na hodnotě 13 215 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny tak odpovídá hodnotě 689 kWh. Opětovně došlo k přerušení dodávky a zaplombování. Výpočet požadované částky za takto neoprávněně odebranou elektrickou energii odpovídá v souladu s cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a odpovídá částce 4 173,30 Kč. Provozovatel distribuční soustavy má pak dále nárok na náhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru a to ve výši 10 396,32 Kč. Žalobce vystavil v souvislosti s touto částkou ve výši 14 569,62 Kč fakturu [číslo] se splatností dne 17.1.2018. Žalobce zaslal žalovanému dne 29.1.2018, 19.2.2018 a 2.3.2018 výzvu k zaplacení, neboť žalovaný předmětnou fakturu neuhradil. Žalobce dále požaduje nárok na zaplacení částky 14 872,47 Kč, kdy kontrolou provedenou zplnomocněnou společností [právnická osoba] dne 11.12.2017 [číslo] kdy dne 22.11.2017 byla v odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie z důvodu neplnění smluvních platebních podmínek. Přerušení bylo provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru v. [číslo] se stavem 6 308 kWh s jeho opětovným pře plombováním. Při kontrole konané dne 11.12.2017 bylo zjištěno porušení plomb a připojení odvodního vodiče zpět do elektroměru a stav elektroměru byl zjištěn na hodnotě 7 047 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny tak odpovídá hodnotě 739 kWh. Opětovně došlo k přerušení dodávky a zaplombování. Výpočet požadované částky za takto neoprávněně odebranou elektrickou energii odpovídá v souladu s cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a odpovídá částce 4 476,15 Kč. Provozovatel distribuční soustavy má pak dále nárok na náhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru, a to ve výši 10 396,32 Kč, tato částka pak představuje soubor služeb poskytnutých externí firmou, zejména práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu a příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků. Žalobce vystavil v souvislosti s touto částkou ve výši 14 872,47 Kč fakturu [číslo] se splatností dne 17.1.2018. Žalobce zaslal žalovanému dne 29.1.2018, 19.2.2018 a 2.3.2018 výzvu k zaplacení, neboť žalovaný předmětnou fakturu neuhradil. Celkem tak žalobce po žalovaném požaduje uhrazení částky ve výši 29 442,09 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dne 19.6.2019 žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 11 780,38 Kč spolu s příslušenstvím a opět z titulu nároku na náhradu škody, která byla způsobena neoprávněným odběrem elektrické energie ve stejném odběrném místě za rozdílné období, a to od 11.12.2017 do 27.2.2019. Tato žaloba byla zapsána pod sp. zn. 28 C 131/2019. V žalobě je dále uvedeno, že přerušení dodávky bylo provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru v. [číslo] se stavem 13 215 kWh s jeho opětovným pře plombováním. Při kontrole konané dne 27.2.2019 bylo zjištěno porušení plomb a připojení odvodního vodiče zpět do elektroměru a stav elektroměru byl zjištěn na hodnotě 13 409 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny tak odpovídá hodnotě 194 kWh. Opětovně došlo k přerušení dodávky a zaplombování. Výpočet požadované částky za takto neoprávněně odebranou elektrickou energii odpovídá v souladu s cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a odpovídá částce 1 218,29 Kč. Provozovatel distribuční soustavy má pak dále nárok na náhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru, a to ve výši 10 562,09 Kč. Žalobce vystavil v souvislosti s touto částkou ve výši 11 780,38 Kč fakturu [číslo] se splatností dne 5.4.2019. Žalobce zaslal žalovanému dne 15.4.2019 a 7.5.2019 výzvu k zaplacení, neboť žalovaný předmětnou fakturu neuhradil. Dne 6.9.2019 žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 18 782,38 Kč spolu s příslušenstvím, a to opět z titulu nároku na náhradu škody, která byla způsobena neoprávněným odběrem elektrické energie ve stejném odběrném místě za období, a to od 11.12.2017 do 27.2.2019. Tato žaloba byla zapsána pod sp. zn. 41 C 220/2019. V žalobě je dále uvedeno, že přerušení dodávky bylo provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru v. [číslo] se stavem 7 047 kWh s jeho opětovným pře plombováním. Při kontrole konané dne 27.2.2019 bylo zjištěno porušení plomb a připojení odvodního vodiče zpět do elektroměru a stav elektroměru byl zjištěn na hodnotě 8 356 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny tak odpovídá hodnotě 1 309 kWh. Opětovně došlo k přerušení dodávky a zaplombování. Výpočet požadované částky za takto neoprávněně odebranou elektrickou energii odpovídá v souladu s cenou stanovenou cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a odpovídá částce 8 220,29 Kč. Provozovatel distribuční soustavy má pak dále nárok na náhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru, a to ve výši 10 562,09 Kč. Žalobce vystavil v souvislosti s touto částkou ve výši 18 782,38 Kč fakturu [číslo] se splatností dne 4.7.2019. Žalobce zaslal žalovanému dne 16.7.2019 a 31.7.2019 výzvu k zaplacení, neboť žalovaný předmětnou fakturu neuhradil. Celkově tak žalobce po žalovaném požaduje uhradit částku ve výši 60 004,85 Kč s příslušenstvím.

2. Na výzvu soudu pak žalobce doplnil své tvrzení ve vztahu na požadovanou částku za náklady vydané spolu se zjištěním a zajištěním neoprávněného odběru, kdy uvedl, že externí firma [právnická osoba] získala tuto zakázku na základě ceny za komplexní služby ve výběrovém řízení. Tedy cenu za soubor činností nutných ke kontrolám, zjištění a zajištění odběrných míst. Kompletní rozpis cen za tyto služby pak žalobce nemá k dispozici, nicméně uvedl, že se jedná o komplex služeb sestávajících z doprava techniků na odběrné místo a zpět, náklady provozu služebního automobilu, zajištění technického vybavení techniků, pořízení, zpracování a archivace obrazových a zvukových záznamů, zpracování podkladů a provedení vypočtu a podpora při komunikaci se žalobcem. Na základě smlouvy je žalobce tuto částku povinen hradit externí společnosti. Tato cena pak vyplívá z ceníku služeb účinného od 1.1.2017. Žalobce pak soudu k těmto tvrzením ještě předložil tabulku označenou jako modelace nákladových položek služby, kterou učinil součástí svých tvrzení.

3. Usnesením ze dne 29.10.2019 č.j. 28 C 131/2019 - 24, které nabylo právní moci dne 4.11.2019, došlo ke spojení řízení vedeného pod sp. zn. 28 C 131/2019 k řízení vedenému pod sp. zn. 22 C 201/2018. Následně pak usnesením č.j. 22 C 201/2018 - 63 ze dne 30.12.2019, které nabylo právní moci dne 8.1.2020, došlo ke spojení řízení vedeného pod sp. zn. 41 C 220/2019 k řízení vedenému pod sp. zn. 22 C 201/2018.

4. Žalovaný se k podaným žalobám vyjádřil tak, že tyto nároky zcela neuznává, kdy nesporuje, že by na straně žalobce vznikla předmětná škoda nicméně sporuje, že by za předmětnou škodu odpovídal žalovaný. Žalovaný předmětnou nemovitost několikrát důkladně zabezpečil. Konkrétně dne 2.12.2017, na základě informace [stát. instituce] ze dne 21.11.2017, že do objektu opětovně vnikly neznámé osoby, vyslal do objektu pana [příjmení] spolu se stavební firmou, aby došlo k jejímu zajištění. Bylo zjištěno, že nemovitost je neoprávněně užívána cizími osobami, bez souhlasu žalovaného, kdy neoprávněně odebraná energie nebyl spotřebována žalovanou, pročež žalovaný odmítá svoji odpovědnost. V této souvislosti pak žalovaný odkázal na rozhodnutí NS ČR ze dne 31.8.2017 č.j.: 25 Cdo 1803/2017 – 119. Mimo to žalovaný uvedl, že předžalobní výzvy mu byly zasílány na adresu předmětné nemovitosti, kde se však sídlo žalovaného nenachází. Žalovaný tak uzavřel, že mezi účastníky neexistoval v předmětné době smluvní vztah a zároveň žalovaný neumožnil třetí osobě dobrovolně neoprávněný odběr, pročež žalovaný odmítá svou objektivní odpovědnost za neoprávněný odběr a další náklady s ním vzniklé. Žalovaný k tomu ještě doplnil, že opakovaně žádal o pomoc jak [stát. instituce] a orgány policie [územní celek] a sám opakovaně zajistil zvýšené zabezpečení dveří a oken. Žalovaný opakovaně zdůrazňuje, že neoprávněně odebranou elektřinu nespotřeboval, pročež opětovně odmítá svoji odpovědnost. Neoprávněnému odběru byl povinen zabránit žalobce nikoliv žalovaný. Nad rámec výše uvedeného pak žalovaný tvrdil, že žalobce pozdě reagoval na koncentrační poučení soudu, které bylo poskytnuto na jednání konaném dne 4.9.2020 a byla poskytnuta lhůta 30 dnů, kdy žalobce soudu důkazy předložil až dne 12.11.2020. Žalovaný tedy navrhl celou žalobu jako neoprávněnou zamítnout.

5. Projednávaná věc je věcí s mezinárodním prvkem, daným státní příslušností žalovaného k [anonymizováno] republice. Pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu v této věci je dána sídlem organizační složky žalovaného na území ČR, a to v souladu s ustanovením nařízení Brusel I bis (nařízení Rady /ES/ č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech /přepracované znění/), přičemž konkrétně tu jde o příslušnost dle čl. 7 odst. 5, jedná-li se o spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny může být tato osoba žalovaná v členském státě u soudu místa kde se tato složka nachází.

6. Mezi účastníky nebylo sporu jednak o tom, že k neoprávněnému odběru elektrické energie v předmětném období došlo, kdy žalovaný zejména sporoval svoji odpovědnost za daný odběr. Dále pak mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v době neoprávněného odběru mezi nimi nebyl uzavřen žádný smluvní vztah ve vztahu na odběr elektrické energie.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Dne 11.12.2017 došlo ke kontrole na odběrném místě na adrese [adresa], při které byl zkontrolován elektroměrový rozvaděč umístěný na společné chodbě domu v přízemí včetně elektroměru v. [číslo] se stavem 7 047 kWh. Dne 22.11.2017 byl tento elektroměr odpojen se stavem 6 308 kWh, firemní plomba byla utržena a zpět narafičena. Elektroměr byl následně ve 12:00 hod vyfázován. Kontrola byla provedena techniky [právnická osoba] [anonymizováno], a to panem [příjmení] a [příjmení]. [příjmení] dne 11.12.2017 došlo ke kontrole na totožném odběrném místě na adrese, [adresa], při které byl zkontrolován elektroměrový rozvaděč umístěný na společné chodbě domu v přízemí včetně elektroměru v. [číslo] se stavem 13 215 kWh. Dne 22.11.2017 byl tento elektroměr odpojen se stavem 12 526 kWh, firemní plomba byla utržena. Elektroměr byl následně v 11:51 hod vyfázován. Kontrola byla provedena techniky [právnická osoba] [anonymizováno], a to panem [příjmení] a [příjmení]. Byl proveden výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr. U elektroměru [číslo] se za neoprávněně odebranou elektřinu jednalo o částku 4 476,15 Kč a dále o částku 8 592 Kč za přerušení neoprávněného odběru bez DPH, s DPH pak 10 396,32 Kč celkem 14 872,47 Kč. U elektroměru [číslo] se za neoprávněně odebranou elektřinu jednalo o částku 4 173,30 Kč a dále o částku 8 592 Kč za přerušení neoprávněného odběru bez DPH, s DPH pak 10 396,32 Kč celkem 14 569,62 Kč (protokoly o kontrole ze dne 11.12.2017, výpočty náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem). Žalobce soudu dále předložil čestná prohlášení, ve kterých zaměstnanec žalobce prohlašuje, že částky 10 396,32 Kč jsou prokazatelně nezbytně vynaložené náklady externí společnosti [právnická osoba], jejichž zaměstnanci jsou žalobce zplnomocněni k odhalování neoprávněných odběrů. V čestných prohlášeních je dále uvedeno, že tyto částky byly žalobcem řádně uhrazeny a tento je přefakturoval žalovanému. Žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo] na částky 14 569,62 Kč se splatností dne 17.1.2018 a fakturu [číslo] na částky 14 872,47 Kč se splatností dne 17.1.2018 (čestná prohlášení ze dne 27.3.2018, faktury [číslo]). Dne 2.3.2018 vystavil žalobce žalovanému předžalobní výzvu na částku 29 442,09 Kč (přípis ze dne 2.3.2018). Dne 27.2.2019 došlo ke kontrole na odběrném místě na adrese [adresa], s tím, že se jedná o vyhořelý řadový dům. Při kontrole byl zkontrolován elektroměr v. [číslo] se stavem 13 409 KWh (předchozí kontrola dne 11.12.2017 stav 13 215 kWh). Elektroměr byl demontován, a kontrola byla ukončena v 10:23 hod. Kontrola byla provedena techniky [právnická osoba] [anonymizováno], a to panem [příjmení] a [příjmení]. [příjmení] dne 27.2.2019 došlo ke kontrole na odběrném místě na adrese [adresa], s tím, že se jedná o vyhořelý řadový dům. Při kontrole byl zkontrolován elektroměr v. [číslo] se stavem 8 356 KWh (předchozí kontrola dne 11.12.2017 stav 7 047 kWh). Elektroměr byl demontován, a kontrola byla ukončena v 10:05 hod. Kontrola byla provedena techniky [právnická osoba] [anonymizováno], a to panem [příjmení] a [příjmení]. Byl proveden výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr. U elektroměru [číslo] se za neoprávněně odebranou elektřinu jednalo o částku 8 220,29 Kč a dále o částku 8 729 Kč za přerušení neoprávněného odběru bez DPH, s DPH pak 10 562,09 Kč celkem 18 782,38 Kč. U elektroměru [číslo] se za neoprávněně odebranou elektřinu jednalo o částku 1 218,29 Kč a dále o částku 8 729 Kč za přerušení neoprávněného odběru bez DPH, s DPH pak 10 562,09 Kč celkem 11 780,38 Kč (protokoly o kontrole ze dne 27.2.2019, výpočty náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem). Žalobce soudu dále předložil čestná prohlášení, ve kterých zaměstnanec žalobce prohlašuje, že částky 10 562,09 Kč jsou prokazatelně nezbytně vynaložené náklady externí společnosti [právnická osoba], jejichž zaměstnanci jsou žalobce zplnomocněni k odhalování neoprávněných odběrů. V čestných prohlášeních je dále uvedeno, že tyto částky byly žalobcem řádně uhrazeny a tento je přefakturoval žalovanému. Žalobce vystavil žalovanému fakturu [číslo] na částky 18 782,38 Kč se splatností dne 4.7.2019 a fakturu [číslo] na částky 11 780,38 Kč se splatností dne 5.4.2019 (čestná prohlášení ze dne 7.5.2019 a 31.7.2019, faktury [číslo]). Dne 7.5.2019 a 31.7.2019 pak vystavil žalobce žalovanému předžalobní výzvy (přípis ze dne 7.5.2019, včetně dokladu o odeslání a 31.7.2019). Přípisem ze dne 20.12.2016 oznámila společnost [právnická osoba] žalobci, že dochází ke změně cen v souvislosti s uzavřenou rámcovou smlouva o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 1.4.2014, a to ode dne 1.1.2017, kdy byl zaslán ceník služek příloha [číslo] smlouvy, kde v řádku [číslo] je uvedena cena kontroly při které byl zjištěn neoprávněný odběr – samopřipojení, a to v částce 8 592 Kč bez DPH. V listině je jako jeden z účastníků sdružení uvedena společnost [právnická osoba] Obdobnou listinou ze dne 17.12.2018 je pak žalobci doručeno nové znění přílohy [číslo] rámcové smlouvy, kde je nově uvedena cena kontroly při které byl zjištěn neoprávněný odběr – samopřipojení, a to v částce 8 729 Kč bez DPH (přípis ze dne 20.12.2016 a 17.12.2018). Žalobce pak soudu rovněž předložil fakturu [číslo] vystavenou [právnická osoba] s.r.o. žalobci, kdy se jedná o období od 1.12.2017 až 31.12.2017, na částku 4 896 888,42 Kč, kdy přílohou faktury je seznam provedených kontrol, kde jsou i uvedeny předmětné kontroly provedené dne 11.12.2017 za částku 8 592 Kč. Stejně tak žalobce předložil fakturu [číslo] vystavenou [právnická osoba] s.r.o. žalobci, kdy se jedná o období od 1.2.2019 do 28.2.2019, na částku 6 758 058,36 Kč, kdy přílohou faktury je seznam provedených kontrol, kde jsou i uvedeny předmětné kontroly provedené dne 27.2.2019 za částku 8 729 Kč. Žalovaný pak na svou obranu soudu označil trestní spis [spisová značka] [název soudu], vedeného proti [jméno] [příjmení]. Dne 4.5.2017 byl ve věci vydán trestní příkaz č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 30.8.2017, a kterým byl obviněný shledám vinným ze spáchání přečinu podvodu, tím, že v období od 11.4.2016 do 19.9.2016 bez vědomí žalovaného jako vlastníka přenechal předmětnou nemovitost do užívání třetích osob. Dále pak žalovaný soudu předložil poučení poškozené osoby ze dne 24.11.2016 vyhotovené policií ČR, KŘP [anonymizována dvě slova], kdy tímto poškozeným je žalovaný (trestním spisem [spisová značka] [název soudu], zejména č.l. 232 a poučení poškozené osoby). Dále pak spis sp. zn. [anonymizováno] [číslo] Policie ČR KŘP [anonymizována dvě slova], ze kterého vyplývá, že dne 23.1.2018 byl zjištěn požár v předmětné nemovitosti žalovaného. Z úředního záznamu ze dne 24.1.2018 bylo pak zjištěno, že vstup do domu je v přední části je opatřen dřevěnými dvoukřídlými dveřmi, které jsou zavřené a zabezpečené několika kovovými pláty. [ulice] vstup do domu je oplocen, vstupní branka je otevřena a vstupní dveře v zadní části jsou otevřené bez zabezpečení. Z nedatovaného přípisů od žalovaného pro Policii ČR a [stát. instituce], tento informoval, že v období od října do prosince 2017 činil kroky k zabezpečení předmětné nemovitosti, kdy si byl vědom toho, že dům obývají osoby bez domova a dne 24.1.2018 došlo k požáru. Z přípisu Policie ČR ze dne 5.2.2018, pak bylo zjištěno, že byl žalovaný informován o požáru ze dne 24.1.2018. Z přípisu Policie ČR ze dne 6.2.2018, který byl adresován žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl obeznámen o osobách, které nemovitost neoprávněně obývaly, a to do prosince 2017, následně je zde uvedeno, že dům je neobýván a je nezajištěn. Zároveň došlo k vyzvání, aby byl dům zabezpečen před vniknutím třetích osob. Z přiložené fotodokumentace jak pak zjevná zanedbanost dané nemovitosti. Dalším nedatovaným přípisem pak žalovaný sděluje Policii ČR, že dne 3.5.2019 došlo ke zazdění otvorů v předmětné nemovitosti.

8. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování, zejména žalovaným navržený výslech blíže nespecifikované osoby (k jejíž specifikaci došlo až po koncentraci řízení, na jednání konaném dne 11.8.2021), znaleckým posudkem o prohlídce objektu, který měl prokázat napojení nemovitosti na elektrickou energii, instalaci elektroměrů (kdy o těchto skutečnostech nebylo mezi účastníky sporu) a dále mělo být na základě znaleckého posudku prokázáno zabezpečení objektu před vniknutím, kdy soud má za to, že v řízení byl zejména spisy Policie ČR prokázán opak. V neposlední řadě pak žalovaný navrhl provedení svazku listin, které soudu předložil rovněž na jednání konaném dne 11.8.2021, tedy po koncentrační lhůtě, pročež soud všechny tyto návrhy na provedení dokazování zamítl a další dokazování již soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

9. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

10. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Věc se řídí vyhláškou č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru.

11. V § 9 odst. 1 této vyhlášky je pak uvedeno, že při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

12. V § 9 odst. 12 této vyhlášky je pak uvedeno, že součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

13. Dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

14. V rámci probíhajícího řízení bylo zcela jednoznačně prokázáno, a účastníci to učinili i nesporným, že k neoprávněnému odběru elektrické energie došlo, a to v období od 22.11.2017 do 27.2.2019, kdy tento odběr byl prokazatelně zjištěn opakovanými kontrolami v předmětné nemovitosti a byl vyčíslen celkovou částkou 18 088,03 Kč. Soud má za to, že žalobce zcela prokázal, že k tomuto odběru tedy došlo, kdy žalovaným subjektem je vlastník nemovitosti. Žalovaný se bránil neexistencí objektivní odpovědnosti vlastníka nemovitosti, jakož i tím, že v době vyhlášení rozhodnutí již vlastníkem nebyl. Neoprávněný odběr dle tvrzení žalovaného provedla třetí neznámá osoba, která by měla tuto odpovědnost nést. Žalovaný k tomu odkázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1803/2017.

15. K tomu soud uzavírá, že bylo jednoznačně prokázáno, že v době kdy k neoprávněným odběrům docházelo, žalovaný byl vlastníkem předmětné nemovitosti, kdy jeho vlastnický vztah v době vyhlášení rozhodnutí, je zcela irelevantní. Dále pak soud podotýká, že rozhodnutí NS ČR, které žalovaný označil hovoří zcela opačně, kdy je v něm uvedeno:„ Právní úprava obsažená v energetického zákoně, zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob.“ 16. Vzhledem k tomu, že v řízení se žalovanému nepodařilo prokázat konkrétní osobu, která by neoprávněný odběr prováděla. Kdy žalovaný sice odkázal na trestní a policejní spisy, ze kterým bylo zjištěno, že dům neoprávněně obývaly třetí osoby, nicméně z těchto spisů jednoznačně vyplynulo, že tyto osoby nemovitost vyklidily nejpozději v prosinci roku 2017, tedy mimo období za které je náhrada za neoprávněný odběr požadována. Zároveň na základě těchto spisových materiálů a listin, které předložil sám žalovaný, vyplynulo, že žalovaný si byl velice dobře vědom nedostatečného zabezpečení dané nemovitosti.

17. Soud tedy uzavřel, že žalobce má nárok na cenu odpovídající neoprávněnému odběru, tedy částku 18 088,03 Kč a to včetně zákonného úroku z prodlení.

18. Soud se dále zabýval nárokem žalobce na náhradu nákladů, které musel vynaložit při odhalování a zamezení neoprávněných odběrů. Dle citace zákona má žalobce na tento výdaj nárok, ale pouze prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal, že na zajištění těchto zjištění má sjednaného externího dodavatele, včetně paušálních částek za tento úkon. Žalobce však požadoval za zjištění neoprávněného odběru na dvou elektroměrech nacházejících se v jedné nemovitosti a zjištěných při kontrolách konaných v jeden den s několika minutovými odstupy, vždy zaplacení paušálních částek dvakrát a zároveň přes výzvu soudu nedospecifikoval účelnost těchto vedle sebe stojících úkonů a požadovaných částek. Rozhodl soud tak, že žalobci přiznal za každou z kontrol konaných ve stejný den pouze jednu paušální částku, nikoliv dvě jak požadoval žalobce. Soud tedy žalobě vyhověl ještě co do částky 20 958,41 Kč a naopak další požadovanou částku ve výši 20 958,41 Kč (10 396,32 Kč + 10 562,41 Kč) zamítl jako neúčelně vynaloženou.

19. Soud tedy rekapituluje, že žalobnímu návrhu bylo co do částky 39 046, 44 Kč vyhověno a naopak byla zamítnuta částka 20 958,41 Kč.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení, kdy ani jednomu z účastníků tyto nepřiznal, pak odůvodnil použitím ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy každý z účastníků měl úspěch ve věci jen částečný, kdy soud použil větu druhou a vyslovil, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.