22 C 207/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 98 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 98 700 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 98 700 Kč za dobu od 3.6.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 49 347 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 5. 9. 2022 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 98 700 Kč, spolu s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení a nákladů řízení, a to z titulu pojistného plnění. Mezi účastníky byla dne 24. 1. 2020 uzavřena pojistná smlouva obsahující cestovní pojištění, a to v rámci nákupu letenek u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] – [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně si sjednala pojištění pro případ, že by z důvodu nahodilé události nemohla let absolvovat. Žalobkyně zakoupila letenky do Spojených arabských emirátů pro sebe a svého syna za celkovou částku 101 392 Kč, po stornování letenek byla žalobkyni vrácena částka odpovídající letištním poplatkům v částce 2 692 Kč, pročež žalobkyně požaduje uhrazení částku 98 700 Kč. Za pojistné uhradila 2 700 Kč. Žalobkyně cestu stornovala z důvodu nárůstu onemocnění Covid 19, kdy do dané země nebylo doporučeno cestovat a následně bylo vycestování i zakázáno. Žalobkyně nahlásila žalované škodní událost dopisem ze dne 30.3. 2020 a uplatnila nárok na pojistné plnění ze storna cesty. Žalovaná však odmítla plnit, neboť pojistná událost nenaplňuje definici z jejích pojistných podmínek. Žalobkyně je naopak toho názoru, že tato definice naplněna byla, pročež se pojistného plnění domáhá podanou žalobou.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila přípisem ze dne 28. 10. 2022, kdy potvrdila existenci rámcové pojistné smlouvy [číslo] která byla sjednána mezi žalovanou a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] – [anonymizována dvě slova], kdy pojištění žalobkyně bylo sjednáno pod smlouvou [číslo] ze dne 28. 1. 2020. Pojistná událost z pojištění storna cesty je pak je vymezena v Doplňkových pojistných podmínkách, tak že se jí rozumí storno cesty z taxativně vymezených důvodů. Jedním z nich je vydané nedoporučení Ministerstva zahraničních věcí vycestovat do cílové země cesty pojištěného. Pojistná událost ze dne 13. 3. 2020 byla u žalované uplatněna 31. 3. 2020. Jako důvod storna cesty žalobkyně uvedla nouzový stav – zákaz vycestování. K tomu žalovaná uvádí, že ke dni 13. 3. 2020 nebylo vydáno nedoporučení Ministerstva zahraničí k vycestování do Spojených arabských emirátů. Mezi taxativně uvedenými důvody v DPP není uvedený úplný zákaz vycestování. Žalovaná informovala dopisem ze dne 17. 4. 2020 žalobkyni o tom, že plnit nebude z výše uvedených důvodů. Žalovaná tedy navrhla celou žalobu zamítnout.

3. Žalobkyně se k tvrzením žalované vyjádřila dopisem ze dne 14. 11. 2022, kdy uvedla, že kromě příkazu Vlády ČR necestovat do zahraničí, bylo vydáno i doporučení Ministerstva zahraničních věcí necestovat mimo území republiky. Konkrétně se, dne 9. 3. 2020, konala tisková konference po jednání Bezpečností rady státu, kde tehdejší ministr zahraničních věcí výslovně uvedl, že Ministerstvo nedoporučuje cestovat do zahraničí. Vzhledem k tomu, že termín dovolené žalobkyně byl blízký těmto událostem, a sice 6. 4. – 13. 4. 2020, žalobkyně pod tlakem událostí svoji cestu zrušila. Následně dne 24. 4. 2020 bylo opět možné vycestovat, nicméně Ministerstvo zahraničních věcí vydalo doporučení do zahraničí necestovat. Žalobkyně proto setrvala na svém žalobním návrhu.

4. Soud k důkazu provedl následující listiny, ze kterých zjistil:

5. Z potvrzení o vložení osob do rámcové pojistné smlouvy na cestovní pojištění [číslo], je zřejmé, že žalobkyně sjednala pro sebe a svého syna [jméno] [příjmení] u žalované cestovní pojištění, které se mimo jiné vztahovalo na storno letenky, spoluúčast 0 %, rozsah pojištění 50 000 Kč. Tato smlouva se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami [anonymizováno] [číslo] a Doplňkovými pojistnými podmínkami cestovního pojištění [anonymizováno] [číslo] 2014. Žalobkyně tak učinila připojením k rámcové smlouvě, kterou s žalovanou uzavřel [anonymizováno] [příjmení] [příjmení]. Cestovní pojištění žalobkyně bylo sjednáno dne 28. 1. 2020, za jednorázovou částku 2 700 Kč.

6. Z Všeobecných a Doplňkových pojistných podmínek cestovního pojištění ([anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] 2014) vyplývá, že žalovaná se zavázala v případě nahodilé události kryté pojištěním (pojistná událost) vyplatit pojistné plnění. Pojištěny jsou osoby jmenovitě uvedené v pojistné smlouvě. Pojistná událost je nahodilá skutečnost, která nastane během pojistné doby a se kterou je podle Všeobecných a Doplňkových podmínek žalované spojen vznik povinnosti žalované poskytnout pojistné plnění. Toto plnění je splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti žalované plnit. V oddílu G DPP, který se vztahuje na storno cesty, je pak uvedeno, že toto pojištění je sjednáno jako škodové. Pojistnou událostí je, dne čl. 1 bod 1 písm. e), storno cesty z důvodu vydaného nedoporučení ministerstva zahraničních věcí vycestovat do cílové země cesty žalobkyně.

7. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že ji vystavila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] jako dodavatel a jako odběratel zde figuruje společnost [právnická osoba] Faktura je vystavena dne 24. 1. 2020 na částku 104 092 Kč – za letenky 101 392 Kč a cestovní pojištění 2 700 Kč. Splatnost 29. 1. 2020.

8. Z výpisu z OR pro společnost [právnická osoba] soud zjistil, že jednatelem je od roku 2007 pan [jméno] [příjmení]. Z oddacího listu vydaného dne 23. 9. 2019 v [obec] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] je [role v řízení] žalobkyně a její původní jméno bylo [jméno] [příjmení].

9. Z elektronické letenky č. [anonymizováno] vyplývá, že se jedná o letenky z [obec] do Dubaje dne 6. 4. 2020 a zpět dne 13. 4. 2020. Letenky jsou vystaveny na jméno žalobkyně a jejího syna.

10. Z výpisů účtu žalobkyně za období 1. 1. 2020 – 31. 1. 2020 a 1. 3. 2020 – 31. 3. 2020 soud zjistil, že dne 28. 1. 2020 byla učiněna platba ve výši 104 092 Kč, popsaná jako letenky Dubaj a dne 27. 3. 2020 byla na účet žalobkyně vrácena částka 2 692 Kč od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], která odpovídá částce za vrácené letištní poplatky.

11. Ze zápisu z tiskové konference Bezpečnostní rady státu konané dne 9. 3. 2020 soud zjistil, že na této konferenci vystoupil mimo jiné tehdejší ministr zahraničních věcí pan [jméno] [příjmení], který uvedl, že Ministerstvo zahraničních věcí nedoporučuje cestovat do oblastí se zvýšeným výskytem koronaviru. Tyto oblasti lze zjistit na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví.

12. Z přehledu výskytu onemocnění Covid 19 ze dne 14. 3. 2020 vyplývá, že Spojené arabské emiráty jsou zemí se zvýšeným výskytem tohoto onemocnění.

13. Z Usnesení Vlády ČR ze dne 13. 3. 2020 pod [číslo] je zřejmé, že od s účinností od 16. 3. 2020 byl nařízen zákaz vycestování z území ČR pro občany ČR a cizince s trvalým pobytem.

14. Ze sjetiny internetových stránek ze dne 14. 5. 2020 je zřejmé, že Ministerstvo zahraničních věcí nadále doporučuje cestovat z ČR do zahraničí pouze v naléhavých a nezbytných případech. Ze zprávy ze dne 15. 6. 2020 pak vyplývá, že došlo k rozvolnění situace ve vztahu na cestování, kdy Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo seznam zemí, kam je možno vycestovat.

15. Z oznámení pojistné události z pojištění storna cesty ze dne 30. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně uplatnila za sebe a svého syna u žalované nárok na pojistné plnění ve výši 104 092 Kč, a to z důvodu stav nouze v ČR zákaz vycestování. Žalovaná reagovala přípisem ze dne 17. 4. 2020, kdy bylo šetření pojistné události ukončeno a žalovaná odmítla plnit.

16. Žalobkyně pak svůj nárok u žalované uplatnila předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2020, kdy žalovaná reagovala přípisem ze dne 15. 6. 2020, s tím že nárok odmítla.

17. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. Další dokazování soud neprováděl, neboť je přesvědčen, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

18. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními, kdy soud na něj plně odkazuje. Mezi účastníky došlo ke sporu zejména ve vztahu na tu skutečnost, zda došlo k pojistné události, tak jak ji definují DPP žalované či nikoliv.

19. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

20. Podle § 2758 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

21. Podle § 2766, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje, je pojištěným.

22. Podle § 2774, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Ustanovení § 1845 platí obdobně.

23. Podle § 2796, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. Stejné oznámení může učinit jakákoliv osoba, která má na pojistném plnění právní zájem.

24. Podle § 2797 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

25. Podle § 2798 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření.

26. Podle § 2811, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

27. Podle § 1970, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků soud konstatuje, že došlo k uzavření pojistné smlouvy, kdy se žalobkyně mimo jiné pojistila i pro případ storna letenek, a to do částky 50 000 Kč na každou osobu. Žalobkyně uzavřelo pojistnou smlouvu i pro svého syna. Soud se tedy zabýval tím, zda žalobkyni vznikl po právu nárok na pojistné plnění z této smlouvy či nikoliv. Konkrétně tedy bylo třeba vyřešit, zda došlo k pojistné události tak jak je specifikována DPP žalované, tedy zda došlo ke stornu letenek z důvodu, že bylo vydáno nedoporučení Ministerstva zahraničních věcí vycestovat do Spojených arabských emirátů.

29. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že žalobkyně prokázala dostatečným způsobem, že toto nedoporučení vydáno bylo, kdy na tiskové konferenci Bezpečností rady státu konané dne 9. 3. 2020, vystoupil s tímto prohlášením tehdejší ministr zahraničních věcí, kdy uvedl, že Ministerstvo zahraničních věcí nedoporučuje vycestovat do zemí se zvýšeným výskytem nákazy onemocnění Coronavirus 19. Žalobkyně se zároveň podařilo prokázat, že Spojené arabské emiráty takovou zemí v předmětném období byly. Toto doporučení pak bylo Ministerstvem pro zahraniční věci zopakováno dne 14. 5. 2020, kdy bylo obecně vydáno nedoporučení vycestovávat z území ČR. K rozvolnění pak došlo až dne 15. 6. 2020.

30. Ve vztahu na výši pojistného plnění, pak soud odkazuje na znění komentářové literatury, kdy škodové pojištění je sjednáváno za účelem restituce majetkové újmy způsobené vlastníku věci, práva či jiné majetkové hodnoty nebo způsobené pojištěným třetí osobě, přičemž pojistitel hradí v případě pojistné události vzniklou škodu, tzn. restituuje vzniklou újmu. (ŠLAUF, Petr. § 2811 (Rozsah). In: JANDOVÁ, Lucie, ŠLAUF, Petr, SVEJKOVSKÝ, Jaroslav. Pojištění v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 192.).

31. Soud má tedy za to, že došlo k pojistné události, na kterou byla žalobkyně pojištěna, kdy žalobkyně zároveň i prokázala, že letenky byly hrazeny výhradně z jejích prostředků, bez ohledu na to, že faktura byla vystavena ve prospěch společnosti jejího manžela.

32. Soud konstatuje, že žalobkyně prokázala vznik újmy i její výši, pročež soud nároku na žalovanou jistinu zcela vyhověl.

33. Mezi účastníky byla sjednána doba plnění, a to do 15 dnů od ukončení šetření pojistné události. Šetření bylo ukončeno dne 17. 4. 2020, pročež žalovaná byla povinna plnit nejpozději dne 4. 5. 2020. Žalovaná tedy byla ode dne 5. 5. 2020 v prodlení, s tím že žalobkyně požaduje úrok z prodlení až ode dne 3. 6. 2020.

34. Nesjednají-li si strany vlastní výši úroků z prodlení, uplatní se podpůrně výše stanovená prováděcím předpisem. Zákon obsahuje v § 1970 speciální úpravu k obecnému ustanovení o úrocích v § 1802. V současné době je výše úroků z prodlení určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Roční sazba úroku z prodlení je tedy 8 % + repo sazba ČNB k poslednímu dni předcházejícího pololetí. Po celou dobu trvání prodlení je tedy sazba konstantní. (ŠILHÁN, Josef. § 1970 (Úroky z prodlení). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1063–1064, marg. č. 58) Soud tedy žalobkyni přiznal i požadované příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a to ode dne 3. 6. 2020.

35. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnost soud žalobnímu návrhu zcela vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 347 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 948 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 98 700 Kč sestávající z částky 5 060 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 14. 11. 2022 a 19. 5. 2023 a účast soudních jednáních dne 26. 4. 2023 a 11. 8. 2023) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37 520 Kč ve výši 7 879 Kč.

37. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.