22 C 21/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou JUDr. PhDr. Karolinou Spozdilovou, Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno a Anonymizováno pro zaplacení 131 745 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 8.25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 8.25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce jako společenství vlastníků jednotek se žalobou doručenou soudu dne , datum, (ve znění změny návrhu ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ) domáhal po žalovaném dlužného plnění spojených s užíváním jeho bytové jednotky č. , Anonymizováno, postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, . S vlastnictvím popsané jednotky žalovanému vznikla povinnost hradit řádně a včas příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním jednotky ve prospěch žalobce, uvedenou povinnost však žalovaný řádně neplnil, a za roky 2014 – 2019 mu vznikl dluh z vyúčtovaných povinných plateb v celkové výši , částka, , kdy žalovaný neuhradil žalobci za rok 2014 částku ve výši , částka, , za rok 2015 částku ve výši , částka, , za rok 2016 částku ve výši , částka, , za rok 2017 částku ve výši , částka, , za rok 2018 částku ve výši , částka, a za rok 2019 částku ve výši , částka, . (původní žaloba byla dvakrát rozšířena jednak na jednání konaném dne , datum, a přípisem na č.l. 136 – pozn. soudu).

2. Žalovaný se žalobě bránil jednak tím, že jednotlivá vyúčtování neobsahovala veškeré náležitosti a pak zejména tím, že pohledávku žalobce na zaplacení služeb započetl proti svému nároku na náhradu škody způsobené na bytové jednotce č. , Anonymizováno, rekonstrukcí společných částí domu č.p. , Anonymizováno, , konkrétně střechy a obvodového pláště, za kterou odpovídá žalobce. Dále žalovaný započetl vůči žalobci pohledávku z titulu ušlého zisku v souvislosti s nemožností pronájmu bytové jednotky v budově ve správě žalobce, kdy žalobce jako správce společných částí domu nebyl schopný zajistit opravu výtahu a neprováděl nadále úklid společných částí, čímž způsobil situaci, kdy bytová jednotka žalovaného nebyla způsobilá k pronajímání. Žalovaná dále na svoji obranu namítla neplatnost jednotlivých vyúčtování s odkazem na neidentifikovatelné položky a absenci předepsaných náležitostí. K nárokům z vyúčtování za roky 2014 a 2015 vznesla námitku promlčení.

3. Soud na prvém místě dovodil svoji mezinárodní příslušnost i rozhodné české právo. Přeshraniční prvek ve sporu byl totiž původně dán osobou žalované, právnickou osobou zřízenou dle cizího práva se sídlem na území Spojeného království Velké Británie a , adresa, Irska. To bylo v době zahájení sporu (, datum, ) součástí Evropského společenství. S vědomím restriktivního výkladu článku 24 bod 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Brusel I. bis, byla mezinárodní příslušnost soudu založena vyjádřením žalované (článek 26 odst. 1 Brusel I bis). Rozhodné právo české je dáno článkem 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), když služby spojené s užíváním bytu byly poskytovány v nemovitosti na území České republiky. Konečně i rozhodné právo pro vznesenou námitku započtení je české, a to s odkazem na článek 17 Nařízení Řím I. nadto soud podotýká, že s ohledem na usnesení na č.l. 294 stojí na místě žalovaného fyzická osoba, která je českým státním občanem.

4. Soud v této věci v průběhu nařízených ústních jednání provedl dokazování, jednotlivé dále popsané důkazy pak hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech, a dospěl na tomto základě k ohledně nároku žalobce k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi účastníky nebylo sporné, a z výpisu z rejstříku společenství vlastníků bylo zjištěno, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek vzniklým a existujícím podle zákona č. , Anonymizováno, Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce jako právnická osoba vznikl dne , datum, . Žalobce sdružuje vlastníky jednotek umístěných v domě na adrese , adresa, , , adresa, , a to včetně žalovaného jakožto vlastníka jednotky v domě, a to jednotky č. , Anonymizováno, , s níž je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, , postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , a pozemku parc. č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , LV č. , hodnota, .

6. Z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky ve vlastnictví žalovaného pro období roku 2014 bylo zjištěno, že tímto vyúčtováním došlo k vyúčtování jednotlivých služeb spojených s užíváním bytové jednotky pro předmětný rok, za toto období existoval nedoplatek žalovaného na platbách za služby ve výši , částka, . Z výpisu elektronické pošty (e-mailové komunikace) bylo zjištěno, že vyúčtování bylo žalovanému zasláno dne , datum, . Tento způsob komunikace byl soudem zjištěn i ze Zápisu ze shromáždění vlastníků , adresa, ze dne , datum, .

7. Z výpočtových a evidenčních listů s platností od , datum, , které byly předány k poštovní přepravě dne , datum, , soud zjistil, že měsíční zálohy byly stanoveny na částku , částka8. Z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky ve vlastnictví žalovaného pro období roku 2015 bylo zjištěno, že tímto vyúčtováním došlo k vyúčtování jednotlivých služeb spojených s užíváním bytové jednotky pro předmětný rok, kdy celkový nedoplatek žalovaného na platbách za služby činil částku , částka, . Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že vyúčtování bylo žalované zasláno dne , datum, .

9. Z výpočtových a evidenčních listů s platností od , datum, , které byly předány k poštovní přepravě dne , datum, , soud zjistil, že měsíční zálohy byly stanoveny na částku , částka10. Z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky ve vlastnictví žalovaného pro období roku 2016 bylo zjištěno, že tímto vyúčtováním došlo k vyúčtování jednotlivých služeb spojených s užíváním bytové jednotky pro předmětný rok, kdy celkový nedoplatek žalovaného na platbách za služby činil částku , částka, . Z vyúčtování bylo zjištěno, že kromě jiného byla vyúčtována položka „náklady na jednotku“ poštovné a právní služby ve výši , částka, . Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že vyúčtování bylo žalované zasláno dne , datum, .

11. Z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky ve vlastnictví žalovaného pro období roku 2017 bylo zjištěno, že tímto vyúčtováním došlo k vyúčtování jednotlivých služeb spojených s užíváním bytové jednotky pro předmětný rok, kdy celkový nedoplatek žalovaného na platbách za služby činil částku , částka, . Z vyúčtování bylo zjištěno, že kromě jiného byla vyúčtována položka „náklady na jednotku“ poštovné a právní služby ve výši , částka, . Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že vyúčtování bylo žalované zasláno dne , datum, .

12. Z výpočtových a evidenčních listů s platností od , datum, , které byly předány k poštovní přepravě dne , datum, , soud zjistil, že měsíční zálohy byly stanoveny na částku , částka, .

13. Z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky ve vlastnictví žalovaného pro období roku 2018 bylo zjištěno, že tímto vyúčtováním došlo k vyúčtování jednotlivých služeb spojených s užíváním bytové jednotky pro předmětný rok, kdy celkový nedoplatek žalovaného na platbách za služby činil částku , částka, . Z vyúčtování bylo zjištěno, že kromě jiného byla vyúčtována položka „náklady na jednotku“ poštovné a právní služby ve výši , částka, . Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že vyúčtování bylo žalované zasláno dne , datum, .

14. Z vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky ve vlastnictví žalovaného pro období roku 2019 bylo zjištěno, že tímto vyúčtováním došlo k vyúčtování jednotlivých služeb spojených s užíváním bytové jednotky pro předmětný rok, kdy celkový nedoplatek žalovaného na platbách za služby činil částku , částka, . Z vyúčtování bylo zjištěno, že kromě jiného byla vyúčtována položka „náklady na jednotku“ poštovné a právní služby ve výši , částka, . Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že vyúčtování bylo žalované zasláno dne , datum, .

15. Z reklamací vyúčtování a námitek proti vyúčtování ze dne , datum, , , datum, , , datum, bylo soudem zjištěno, že v reklamaci vyúčtování za rok 2016, bylo zejména brojeno proti položce označené jako náklady na jednotku. Reklamace proti vyúčtování za rok 2017, byla obsažena v přípise ze dne , datum, a k datu , datum, zaslána žalobci. V reklamaci vyúčtování za rok 2018, pak žalovaný namítá zejména navrácení přeplatku, kdy konstatuje, že žalobci nic nedluží. Rovněž tak opětovně nesouhlasí s položkou náklady na jednotku. Z reklamace vyúčtování za rok 2019 ze dne , datum, , pak vyplývá, že žalovaný nesouhlasí s položkou za náklady na jednotku. Ve všech vyúčtováních žalovaný namítá započtení svých nároků vůči vyúčtováním.

16. Dále bylo soudem zjištěno, že čl. 15 Stanov žalobce ze dne , datum, , dále čl. XVIII Stanov žalobce ze dne , datum, , a stejně tak čl. XVIII Stanov žalobce ze dne , datum, stanoví pravidla pro úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek17. K otázce pohledávky žalované za žalobcem z titulu náhrady škody učinil soud následující skutková zjištění:

18. Z faktury ze dne , datum, vystavené žalovaným bylo zjištěno, že touto fakturou byly žalobci fakturována částka , částka, jako škoda vzniklá na jednotce žalovaného. Jednak částka , částka, za stavební práce učiněné v souvislosti se stavební činností třetích subjektů, kterou vznikla žalovanému škoda a jednak částka , částka, za úklid společných částí domu, které žalobce nezajistil. Tuto částku žalovaný uplatnil vůči žalobci přípisem ze dne , datum, .

19. Z faktury ze dne , datum, pak soud zjistil, že žalovaný účtuje žalobci ušlý zisk ve výši , částka, z důvodu nemožnosti pronajmutí bytu z důvodu neprovádění pravidelného úklidu a nefunkčního výtahu v období 9. 2015 až 4.2017, měsíčně částka , částka, .

20. Z přehledu zápočtů za období let 2015 – 2019 bylo zjištěno, že žalovaný měl učinit celkem , hodnota, zápočtů v úhrnné výši , částka, . Z jednotlivých zápočtů pak soud zjistil, že žalovaný vždy zaslal žalobci listinu, ve které uvádí, že na částku odpovídající zálohám za služby započítává svoji stejně velkou pohledávku vůči žalobci.

21. Ze zápisu schůzky konané v Praze dne , datum, soud zjistil, že předmětného dne se konala schůzka zástupců účastníků. Bylo jednáno o vzájemných pohledávkách a narovnání vzájemných vztahů. K dohodě nedošlo, žalobce požadoval dokumenty dokládající vznik škody a výši škod, které zástupce žalované přislíbil.

22. Z listin rekapitulace pojistné události ze dne , datum, a oznámení o poskytnutého plnění ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný nahlásil pojistnou událost vzniklou dne , datum, , která byla pojišťovnou Kooperativa řešena. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne , datum, a z nahlášení pojistné události v bytové jednotce A.5.3. a A 5.4. ze dne , datum, bylo zjištěno, že pan , jméno FO, nahlásil, že v bytě ve vlastnictví žalované předmětného dne zjistil poškození, a to probourání do interiéru bytové jednotky. Z dopisu adresovaného Úřadu městské části , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že ze strany , jméno FO, , adresa, došlo za žalovaného ke stížnosti na nečinnost a apelaci na aktivitu ze strany stavebního úřadu z důvodu stále probíhajících stavebních úprav v domě.

23. Z faktur vystavených společností , právnická osoba, . ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . vyúčtovala žalovanému za stavební práce na bytové jednotce A.5.3 a ateliéru A.5.

4. částku ve celkové výši , částka, . Z faktury vystavené společností , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . vyúčtovala žalovanému za úklidové práce na bytové jednotce A.5.3 za období 5/2015 – 7/2015 částku ve výši , částka, . Z faktury vystavené společností SIGNIT PAINT LIMITED ze dne , datum, soud zjistil, že tato společnost vyúčtovala žalovanému za přípravu malování a úklid částku ve výši , částka, . Z faktury vystavené , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že firma , jméno FO, vyúčtovala žalovanému za úklidové práce v objektu , adresa, v období od 8/2014 do 04/2015 částku ve výši , částka, .

24. Ze zápisu ze shromáždění vlastníků , adresa, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že přítomní vlastníci apelovali na nutnost zlepšení kvality úklidu a zvýšení četnosti úklidu po stavebních pracích a zprovoznění výtahu na schodišti A.

25. Ze smlouvy o výstavbě ze dne , datum, soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena za účelem stavebních úprav a modernizace domu č.p. 727, a to mezi čtyřmi vlastníky bytových jednotek k datu uzavření této smlouvy, kdy vlastníkem většiny původních bytových jednotek byla společnost OTOL , právnická osoba, . Bylo sjednáno, že v důsledku stavebních úprav v domě dojde ke vzniku nových jednotek a novému vymezení společných částí domu. Stavebníkem byla společnost OTOL, dům byl ke dni podpisu smlouvy ve stádiu rozestavěné stavby.

26. Ve věci byly v rámci jednání provedeny i další listinné důkazy, tyto však soud v rámci písemného odůvodnění nezmiňuje, jelikož nepřispěly v rámci dokazování k osvětlení relevantních skutečností, jež by mohly mít vliv na rozhodnutí soudu. Ze stejného důvodu soud zamítnul pro nadbytečnost návrhy na doplnění dokazování výslechem statutárních orgánů účastníků, stejně jako výslechem žalovanou označených svědků, neboť skutková zjištění učiněná na základě provedených důkazů zcela postačovala pro právní posouzení věci.

27. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

28. Podle ust. § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

29. Podle ust. § 1181 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

30. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Podle odst. 2 předmětného ustanovení si rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

31. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek umístěných v domě na adrese , adresa, , , adresa, , a žalovaný je vlastníkem jednotky č. 727/154. Žalovaný je podle citovaných ustanovení zákona a čl. XVIII Stanov žalobce ze dne , datum, , a stejně tak čl. XVIII Stanov žalobce ze dne , datum, , povinen hradit poplatky za správu domu a dále poplatky za teplo, pojištění, studenou vodu, úklid společných prostor, odpad, elektřinu společných prostor, správu, ostatní služby, revize, ostrahu a recepci.

32. Na tomto místě je nutné upřesnit, že nárok žalobce vůči žalovanému ve výši , částka, vyplývající z vyúčtování poskytnutých plnění spojených s užíváním bytu v roce 2014 je nutno právně posoudit dle čl. 15 Stanov žalobce ze dne , datum, a zejména dle ust. § 15 zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, účinném do , datum, , který do účinnosti o.z. upravoval některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé spoluvlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům.

33. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Dle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

34. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. je na základě písemné žádosti příjemce služeb poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Dle odst. 2 citovaného ustanovení případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

35. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla řádně doručena vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky k bytu č. , hodnota, , a to za všechna žalovaná období, tedy za rok 2014 až rok 2019. Žalovaný v řízení zejména namítal, že jednotlivá vyúčtování jsou vyhotovena v rozporu s právním řádem, neboť postrádají předepsané náležitosti, kdy vyúčtování neodpovídá § 2 písm. c) a § 7 zákona č. 67/2013 Sb. neboť vyúčtování nezobrazuje období nejvýše 12 měsíců a zároveň že je nepřezkoumatelné, neboť obsahuje položku minulých dluhů žalovaného. Soud k této námitce po provedeném dokazování shledal, že vyúčtování za každý kalendářní rok obsahují všechny předepsané náležitosti, včetně cen za jednotlivé položky, resp. služby a množství dodané služby. U vyúčtování každé jednotlivé služby je patrné, jaké byly celkové náklady, podle čeho bylo vyúčtováno a kolik z celkových nákladů připadá na žalovaného. Přestože výsledek vyúčtování je za roky 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018 uveden jako souhrnná částka veškerých dluhů za plnění spojená s užíváním bytu, nikoliv jen za daný (účtovaný) rok, je zřejmé, že položka „finanční uspořádání“ vždy obsahuje i položku „předchozí pohledávky“, a je tedy patrno, že se jedná o součet dlužných úhrad i za období minulá.

36. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že i kdyby soud shledal, že vyúčtování za rok 2014 až 2018 nesplňuje zákonem stanovené formální náležitosti, bylo na žalované, aby podala námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování neprodleně, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. K tomu soud uvádí, že námitky k vyúčtováním za roky 2014 – 2017 byly odesílány opožděně a v reklamacích k vyúčtováním za rok 2018 a 2019 pak žalovaný brojil proti nákladům na jednotku a dále pak tvrdil, že žádný dluh vůči žalobci nemá z důvodu započtení.

37. V řízení bylo prokázáno, že vyúčtování dlužných plateb za rok 2014 -2019 bylo žalované za každé zúčtovací období řádně zasláno, každá z pohledávek.se v souladu z ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., tedy 4 měsíce ode dne doručení vyúčtování žalované, stala splatnou a žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku vyplývající z jednotlivých vyúčtování. Položky obsažené ve vyúčtování jsou položky zúčtovatelné, jak vyplývá zejména ze stanov žalobce, tedy vycházející z konkrétní celkové částky, která je následně rozdělena daným klíčem mezi jednotlivé vlastníky. Výjimku však představuje položka „náklady na jednotku“ ve vyúčtování za rok 2016 v částce , částka, , za rok 2017 v částce , částka, , za rok 2018 v částce , částka, a za rok 2019 v částce , částka, . V tomto rozsahu soud neshledává náklady na poštovné a právní služby spojené s vymáháním dluhu spojených s jednotkou ve vlastnictví žalovaného jako plnění spojené s užíváním bytové jednotky dle § 3 zákona č. 67/2013 Sb. V tomto se soud ztotožňuje s argumentací žalovaného a uvádí, že náklady na právní služby a poštovné mohou být v souladu se zákonem uplatněny pouze v poměrné části připadající na všechny vlastníky v domě a rozdělené podle stanov či případně nárokovány po žalované z jiného právního titulu. V rozsahu , částka, tedy soud nárok žalobce neshledal oprávněným.

38. K žalovanou vznesené námitce promlčení nároku z vyúčtování za rok 2014 a 2015 soud uvádí, že nárok jako promlčený neshledává. Vyúčtování za rok 2014 bylo žalované doručeno dne , datum, , splatnost dluhu nastala v souladu s ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. o 4 měsíce později, , datum, . Vyúčtování za rok 2015 bylo žalované doručeno dne , datum, , splatnost dluhu nastala dne , datum, . Žaloba byla k soudu podána dne , datum, , přičemž žalobou požadovaná částka , částka, obsahovala dle žalobních tvrzení mimo jiné z částku , částka, , a to s odkazem na vyúčtování za rok 2016. Předmětná částka ve výši , částka, se pak reálně skládala z dlužných plateb za rok 2014 ve výši , částka, , za 2015 ve výši , částka, a za rok 2016 ve výši , částka, . Tříletá promlčecí lhůta ust. §629 odst. 1 o.z. tak neuplynula a nárok z vyúčtování za rok 2014 a 2015 tedy promlčen není.

39. K námitce započtení vzájemných pohledávek vznesenou žalovaným soud uvádí následující:

40. Podle ust §1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odstavce 2 předmětného ustanovení se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

41. Podle ust. § 1987 odst. 1 o.z. jsou k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odstavce 2 předmětného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

42. Zánik pohledávek nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. Započtení (kompenzace) je tak nutno chápat jako zákonem upravený způsob zániku vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka. Podle způsobu započtení se rozlišuje započtení jednostranné, tj. započtení jednostranným právním úkonem, a započtení dohodou. Jednostranné započtení je jednostranný adresovaný právní úkon, kterým jeden účastník projevuje vůli započíst určitou vlastní pohledávku proti pohledávce druhého účastníka.

43. Za pohledávku nejistou či neurčitou lze zpravidla považovat takovou pohledávku, které nemá zjistitelnou výši. Jde tedy například o pohledávku proti škůdci, který nepochybně způsobil škodu, nicméně nelze zjistit nebo není zjištěno, v jaké výši.

44. V posuzované věci se žalovaný žalobě bránil zejména tím, že pohledávku žalobce na zaplacení služeb započetl proti svému nároku na náhradu škody způsobené na bytové jednotce č. 727/154 rekonstrukcí společných částí domu č.p. 727, konkrétně střechy a obvodového pláště, za kterou odpovídá žalobce. Tvrdil, že , datum, došlo v souvislosti s rekonstrukcí společných částí domu č.p. 727, konkrétně střechy a obvodového pláště, k zatečení dešťové vody do bytové jednotky, dále dne , datum, k opakovanému zatečení. V období od 1.- , datum, mělo dojít v souvislosti s rekonstrukcí střechy k další škodě, a to k probourání do interiéru bytové jednotky a to zvenčí. Dále tvrdil, že důsledku probíhajících stavebních úprav docházelo v období 11/2014 až 9/2015 k nepřetržitému nadměrnému znečištění společných částí domu a žalobce úklid nezajistil. Posléze dotvrdila i ušlý zisk v souvislosti s nemožností pronájmu bytové jednotky z důvodu nadměrného znečištění domu v období 9/2015 až 4/2017. Uvedené poškození bytové jednotky pak mělo být společně odstraňováno v bytové jednotce žalovaného a v bytové jednotce ve vlastnictví společnosti , Anonymizováno, . Není tedy zcela zřejmé, zda škoda vznikla žalovanému či společnosti , Anonymizováno, , kdy obě tyto společnosti činili úkony směřující k započtení totožné škody vůči zálohám a následně vyúčtování za požadované služby domu, které žalobce v daném řízení nárokuje. Žalobce se tvrzenému nároku z titulu na náhradu škody na bytové jednotce od počátku bránil zejména sporností /neurčitostí výše pohledávky způsobilé k započtení.

45. Započtení pohledávek je jedním ze způsobů zániku závazku. Jeho podstata spočívá v tom, že mají-li strany vůči sobě vzájemné pohledávky s plněním stejného druhu, může každá z nich učinit vůči té druhé projev vůle směřující k započtení, započítávané pohledávky pak zaniknou v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. K vyvolání následků započtení je vždy třeba kompenzačního úkonu, jímž může být buď dohoda účastníků či jednostranné právní jednání, které má charakter hmotněprávní skutečnosti a nejde tedy jen o procesní úkon účastníka řízení. Jednotlivé úkony směřující k započtení, pak žalovaný činil, s tím že vždy uvedl, že na zálohu na služby domu za předmětný měsíc započítá stejnou částku z titulu nároku na náhradu škody. Žalovaný však již nespecifikoval, o jakou část jeho nároku na náhradu škody se jedná, kdy z jednotlivých úkonů započtení nebylo možné ani zjistit jaká částka z tvrzené škody je započítávána. Kromě toho soud uvádí, že žalovaný kromě vzniku škody tvrdil ještě ušlý zisk ve výši , částka, ., kdy jak v přehledu započtení, tak v jednotlivých zápočtech nebylo specifikováno, o jakou část nároku žalovaného se jedná.

46. K tomu soud odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího soudu ČR (srov. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) kde NS dovodil, že „ případě započtení více vzájemných pohledávek musí ten, kdo činí kompenzační úkon, určit, které pohledávky mají provedeným započtením zaniknout. Projev vůle směřující k započtení musí být tedy určitý do té míry, aby z něj bylo možné jednoznačně určit, které pohledávky a do jaké jejich výše započtením zanikají“. Soud tak konstatuje, že jednotlivé úkony směřující k započtení nepovažuje za dostatečně určité a tedy uznatelné.

47. Protipohledávka žalovaného byla s ohledem na uvedené jednoznačně shledána jako nejistá a neurčitá. Jako taková není dle § 1987 odst. 2 o.z. způsobilá k započtení. Soud neshledává procesní obranu žalovaného jako relevantní, k platnému započtení vzájemné pohledávky, a tím i k zániku pohledávky žalovaného, nedošlo.

48. S ohledem na závěr soudu ohledně nezpůsobilosti pohledávky žalovaného k započtení, přiznal soud žalobci v řízení prokázaný nárok na úhradu dlužných plateb za plnění spojená s užíváním bytu za období 2014-2019 vyplývající z jednotlivých vyúčtování, pouze pokrácený o položky „náklady na jednotku“ obsažené ve vyúčtování, a to z důvodu a v rozsahu již uvedeného v odst. 37 odůvodnění tohoto rozsudku. Ve výroku I. přiznaná částka , částka, se tedy skládá z částky ve výši , částka, za rok 2014, z částky ve výši , částka, za rok 2015, dále za rok 2016 z částky ve výši , částka, , za rok 2017 částky ve výši , částka, , za rok 2018 částky ve výši , částka, a za rok 2019 částky ve výši , částka, .

49. Žalobce požadoval úroky z prodlení z částky , částka, (dlužná plnění za roky 2014 – 2016) od doručení vyúčtování za rok 2016 do zaplacení, dále úroky z prodlení z následujících vyúčtování, dle jejich doručení. Pokud jde o splatnost nároku, jak již bylo výše uvedeno, soud vychází z ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., tedy 4 měsíce ode dne doručení vyúčtování žalované. Nebyla-li pak povinnost splněna ve stanovené lhůtě, dostal se tím žalovaný do prodlení podle § 1968 o. z. a je v takovém případě povinna zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. též úrok z prodlení, jehož výše je určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobci přiznal též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, a to z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Ve zbytku pak nárok na zákonný úrok z prodlení zamítl, stejně tak do jistiny ve výši , částka, .

50. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Oba účastníci měli ve věci částečný úspěch, žalobce byl převážně úspěšný v 78 % svých žalobních požadavků. Soud proto uložil povinnost převážně neúspěšné žalovanému nahradit úspěšnému žalobci 56 % jím vynaložených nákladů řízení (v poměru odpovídajícím rozdílu poměru úspěchu žalobce ve věci a poměru jeho neúspěchu).

51. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, ½ úkon za odvolání do procesního rozhodnutí, ½ úkon za vyjádření k odvolání proti strany, vyjádření ve věci ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ve věci ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (písemné vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a , datum, , 1/2 úkon za vyjádření k odvolání ze dne , datum, , , datum, a , datum, , 1/2 úkon odvolání , datum, ), včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Žalobce tedy vynaložil náklady řízení v celkové výši , částka, včetně DPH, kdy 56 % z této částky představuje částka ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátkou uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo této advokátce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.