22 C 222/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: název zahraniční osoba registrovaná pod č. číslo sídlem adresa zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno , anonymizováno . sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa původní účastnice a vedlejší účastnice zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 6 290 378,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 689 624 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05 % ročně z částky 5 689 624 Kč za dobu od 15.12.2017 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 600 754,17 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05 % ročně z částky 5 689 624 Kč za dobu od 1.9.2016 do 15.12.2017 a z částky 600 754,17 Kč za dobu od 15.12.2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 305 519 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. [ulice] účastník na straně žalovaného je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 228 438 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4.9.2018 se žalobce na žalovaném domáhá uhrazení částky 6 290 378,17 Kč včetně příslušenství, kdy původně požadoval částku 7 325 874 Kč (přípisem ze dne 5.3.2020 došlo po přehodnocení nároku k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky 1 035 468,83 Kč včetně příslušenství z této částky, soud usnesením ze dne 17.7.2020 řízení částečně zastavil – pozn. soudu), a to z titulu náhrady škody, která mu měla být způsobena jednáním žalované v rámci poskytování právních služeb. Žalovaný poskytoval žalobci právní služby v rámci připravovaného investičního projektu zástavby v [část obce] u [obec], a to se [právnická osoba] a [právnická osoba] (dále jen Úpadce), kdy se mimo jiné jednalo o přípravu smluvní dokumentace a právního poradenství. Žalovaný tak pro žalobce připravil tyto smlouvy: Smlouvu o úvěru ve výši 7 068 701 Kč ze dne 30.1.2007, kterou žalobce uzavřel jako věřitel, s [jméno] [příjmení] jako dlužníkem (dále též„ dlužník“) a úpadcem jako investorem. Poradenskou Smlouvu uzavřenou mezi žalobcem jako konzultantem, který se zavázal poskytovat úpadci po dobu 4 let poradenské služby související se zhodnocením předmětných pozemků, vybudováním inženýrských sítí a prodejem předmětných pozemků zájemcům o výstavbu rodinných domů. Za což se úpadce zavázal uhradit odměnu ve výši 14 198 311 Kč. V neposlední řadě pak celkem 45 Zástavních smluv uzavřených mezi žalobcem jako zástavním věřitelem, panem [jméno] [příjmení] jako dlužníkem, a úpadcem jako zástavním dlužníkem. Zastavené nemovitosti byly ve vlastnictví úpadce. Zástavní smlouvy měly zajišťovat závazky ze smlouvy úvěrové i smlouvy poradenské, chybou žalovaného však zajišťovali pouze závazek z úvěrové smlouvy. Každá ze 45 zástavních smluv zajišťovala část pohledávky ze smlouvy o úvěru, jak bude specifikováno níže. Zástavní smlouvy byly uzavřeny dne 30.1.2007 a zástavní právo ve prospěch žalobce bylo do katastru nemovitostí zapsáno s účinky ke dni 14.2.2007.

2. Investiční projekt nebyl dokončen a dne 23.11.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení proti úpadci, a to Městským soudem v Praze pod sp. yn. [spisová značka]. Ke dni zahájení insolvenčního řízení byl žalobce ve vztahu k zastaveným pozemkům zástavním věřitelem prvním v pořadí. Žalobce pověřil žalovaného, aby všechny jeho pohledávky přihlásil do insolvenčního řízení. Lhůta pro podání přihlášek pro žalobce, končila dne 11.4.2011.

3. Žalovaný zastupoval žalobce v tomto insolvenčním řízení a měl žalobci přihlásit následující pohledávky: 1) ze Smlouvy o úvěru ve výši 8 112 597 Kč (6 541 649 Kč jako nesplacená část úvěru a 1 570 948 Kč jako kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 6% ročně), a to jako pohledávku ve smyslu § 166 insolvenčního zákona (dále jen„ Pohledávka č. 1), 2) pohledávku vyplývající z Poradenské smlouvy ve výši 4 534 811 Kč (dále jen„ Pohledávka č. 2) a 3) pohledávka odpovídající smluvní pokutě z Poradenské smlouvy ve výši 700 000 Kč (dále jen„ Pohledávka č. 3).

4. Žalovaný zastupujíc žalobce učinil vůči insolvenčnímu soudu tato podání: dne 8.4.2011 doručil soudu osobně formulář insolvenční přihláška, v rámci kterého uplatnil pohledávku z poradenské smlouvy ve výši 12 486 811 Kč, jako neuhrazenou odměnu z poradenské smlouvy, která byla zajištěna zástavními smlouvami a pohledávku ve výši 700 000 Kč, jako nárok z poradenské smlouvy. I tato pohledávka byla označena jako zajištěná zástavními smlouvami. Dále žalovaný doručil insolvenčnímu soudu dne 12.4.2011 podání ze dne 11.4.2011 označené jako doplnění přihlášené pohledávky, kdy specifikoval nemovitosti, které mají zajišťovat přihlášené pohledávky z poradenské smlouvy. Následně bylo insolvenčnímu soudu dne 26.4.2011 doručeno podání datované dne 8.4.2011, a to formulář insolvenční přihlášky, kdy pohledávka č. 1 byla rozšířena na částku 19 681 052 Kč a důvod vzniku byla uvedena odměna z poradenské smlouvy a vrácení jistiny z úvěrové smlouva a smluvního úroku z úvěru, vše zajištěno zástavními smlouvami. Pohledávka č. 2 zůstala beze změny. Tímto podáním je poprvé uplatněna pohledávka plynoucí ze smlouvy o úvěru.

5. Žalobce svojí žalobou uplatňuje nárok z pohledávky, která vyplývá ze smlouvy o úvěru, kdy se jednalo o pohledávku, kterou lze uspokojit pouze z majetku úpadce poskytnutého k zajištění v souladu s ustanovením § 166 insolvenčního zákona O existenci této pohledávky byl u Městského soudu v Praze veden incidenční spor pod sp. zn. [spisová značka], v rámci, kterého se řešila i platnost výše uvedených smluv. Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 14.10.2014, v rámci kterého určil existenci dílčí pohledávky žalobce ve výši 6 541 649 Kč spolu s úrokem ve výši 1 570 948 Kč, kterou lze uspokojit pouze z majetku dlužníka poskytnutého k zajištění. Mimo jiné tak konstatoval, že Zástavní smlouvy zajišťují pouze pohledávku ze smlouvy o úvěru. Následně tento závěr Městského soudu v Praze potvrdil Vrchní soud v Praze v rozsudku ze dne 27.5.2015, kterým zároveň věc vrátil prvoinstančnímu soudu k posouzení včasnosti přihlášení Pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Městský soud v Praze usnesením ze dne 4.4.2016 konstatoval, že Pohledávka z úvěrové smlouvy byla přihlášena opožděně a přihlášku této pohledávky odmítl, což bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu ze dne 27.3.2017. Žalovaný tedy chybným sepisem zástavních smluv a pozdním uplatněním pohledávky plynoucí ze smlouvy o úvěru poškodil zájmy žalobce, neboť jeho nároky nemohly být uspokojeny v rámci insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce byl zástavním věřitelem prvním v pořadí, byl by jeho nárok vůči úpadci ze smlouvy o úvěru, po odečtení nákladů insolvenčního řízení, uspokojen v plném rozsahu.

6. Žalobce vyčíslil škodu, jako částku, kterou by v rámci insolvenčního řízení získal z pozice zajištěného věřitele, pokud by přihláška pohledávky č. 1 byla podána včas, neboť nemovitosti, kterými byly zajištěna pohledávka č 1 byly prodány na základě kupní smlouvy ze dne 20.12.2017 za částku 7 000 000 Kč bez DPH. Žalobce měl za dlužníkem pohledávku ze Smlouvy o úvěru ve výši 8 765 189 Kč, která měla být uspokojena z výtěžku zpeněžení zastavených pozemků úpadce. Ke dni zahájení insolvenčního řízení byl žalobce zástavním věřitelem prvním v pořadí, pročež by byl v rámci insolvenčního řízení uspokojen z prodeje zastavených nemovitostí v plném rozsahu, po odečtení nákladů insolvenčního řízení a zpeněžení. Na zastavené pozemky připadlo 86,65 % této částky, kterou žalobce vyčíslil jako poměr mezi součtem oceňovaných hodnot jednotlivých zastavených pozemků k součtu oceňovacích hodnot zpeněžených pozemků, tedy 6 065 497 Kč. Žalobce dále od této částky odečetl 86,65% nákladů insolvenčního správce se správou majetku (56 219 Kč), zpeněžením (181 965 Kč) a jeho odměny (137 689 Kč) celkem ve výši 375 873 Kč. Žalobci by tak byla vyplacena částka 5 689 624 Kč.

7. Žalobce dále požaduje náhradu škody spočívající v nákladech na právní služby související s insolvenčním řízením, které by v případě nepochybení žalovaného, vynaložit nemusel, kdy se celkem jednalo o částku 600 754,17 Kč. Jednalo se jednak o částku vyplacenou samotnému žalovanému ve výši 89 639 Kč v období od srpna 2010 do září 2011 a dále následných právních zástupců žalobce [příjmení] [příjmení] ve výši 106 526 Kč v období od listopadu 2011 do prosince 2012, [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] ve výši 404 590 Kč v období od ledna 2014 do září 2017.

8. Žalobce se zároveň domáhá zákonného úroku z prodlení z potencionálně vymožené částky v rámci insolvenčního řízení, a to od 1.9.2016, kdy vycházel z toho, že v daném řízení trvalo zpeněžení nemovitostí a vyplacení této částky od doručení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dne 5.4.2017, přibližně 14 měsíců. Žalobce vycházel z toho, že pokud by pohledávka č. 1 byla přihlášena včas, proces zpeněžování by započal po 2.7.2015, kdy mu byl doručen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27.5.2015, a 14 měsíců by uplynulo 1.9.2016. Zákonný úrok z prodlení z částky 600 754,17 Kč pak žalobce požaduje ode dne 16.12.2017, neboť dne 15.12.2017 byla žalovanému doručena výzva k plnění.

9. Žalobce tak na žalovaném nárokuje celkem částku ve výši 6 290 378,17 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8. 05% ročně z částky 5 689 624 Kč za dobu od 1.9.2016 do 15.12.2017 a z částky 6 290 378,17 Kč za dobu od 16.12.2017 do zaplacení.

10. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok žalobce zcela neuznává a navrhl celou žalobu zamítnout. Žalovaný nesporoval, že žalobci poskytoval právní služby, kdy jednak zpracoval návrhy smluv a jednak následně po zahájení insolvenčního řízení úpadce, byl žalovaný pověřen žalobcem k přihlášení jeho pohledávek do tohoto řízení. Žalovaný rovněž potvrdil tvrzení žalobce, že do insolvenčního řízení přihlásil tři jeho pohledávky, tak jak byly žalobcem specifikovány.

11. Žalovaný se nejprve podrobně vyjádřilo k postupu spojenému s podáním přihlášky pohledávky č. 1, kdy Městský soud v Praze v rámci incidenčního sporu konstatoval její pozdní doručení soudu, neboť lhůta pro doručení přihlášek uplynula dne 11.4.2011 a tato přihláška byla soudu doručena dne 26.4.2011. Žalovaný doručil insolvenčnímu soudu dne 8.4.2011 přihlášku, která obsahovala dvě pohledávky, a to na č. 1 odpovídající částce 12 486 811 Kč, jako nárok na vyplacení smluvní odměny z poradenské smlouvy, žalovaný ji označil jako zajištěnou zástavními smlouvami a č. 2 odpovídající částce 700 000 Kč, jako nárok na smluvní pokutu z poradenské smlouvy, i tuto označil jako zajištěnou zástavními smlouvami. Následně dne 26.4.2011 byla insolvenčnímu soudu doručena oprava této přihlášky, kdy došlo k navýšení pohledávky č. 1 na částku 19 681 052 Kč, kdy se stále jednalo o nárok na odměnu z poradenské smlouvy a zároveň došlo k navýšení příslušenství na částku 1 570 948 Kč. Následně podáním ze dne 11.4.2011 doručeným soudu dne 12.4.2011 došlo k doplnění této přihlášky, kdy byly více specifikovány pozemky zajišťující pohledávky. Následovalo podání ze dne 22.11.2011 doručené soudu dne 23.11.2011, jako další doplnění přihlášky, kdy došlo k rozdělení pohledávky č. 1, neboť na formuláři nebylo možno rozlišit pohledávku za třetí osobou zajištěnou majetkem úpadce a pohledávkou přímo za úpadcem. Nově zde byla tedy uvedena pohledávka č. 1 ve výši 7 068 701 Kč jako nárok ze smlouvy o úvěru, včetně příslušenství 1 696 488 Kč, kdy se jednalo o zajištěnou pohledávku. Pohledávka č. 2, odměna ze smlouvy poradenské, odpovídající částce 12 486 811 Kč a pohledávka č. 3, nárok na smluvní pokutu z poradenské smlouvy, odpovídající částce 700 000 Kč. Následně podáním ze dne 23.11.2011 provedl nový právní zástupce žalobce částečné zpětvzetí přihlášky pohledávek, kdy již netrval na části pohledávky č. 2 a snížil ji na částku 4 534 811 Kč. Insolvenční správce poté pohledávky žalobce popřel, kdy jednak označil smlouvu poradenskou za neurčitou a jednak popíral, že by zástavní smlouvy zajišťovaly nárok z poradenské smlouvy. Žalobce pak podal incidenční žalobu, kterou se domáhal určení, že celá jeho pohledávka ve výši 14 000 000 Kč je pravou a zajištěnou. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žalobce má pohledávku č. 2 ve výši 4 534 811 Kč, ale jedná se o pohledávku nezajištěnou.

12. Žalovaný se podrobně vyjádřil k procesu doručování přihlášky a jejích úprav, kdy uvedl, že oprava přihlášky měla být doručována poté, co student pracující u žalovaného odnesl do podatelny insolvenčního soudu dne 8.4.2011 ve 14:27 hodin, přihlášku. Následně bylo zjištěno, že tato přihláška není úplná, a proto byla vyhotovena nová verze, která zahrnovala i pohledávku č.

1. Student měl tuto opětovně doručit do podatelny soudu, nicméně podatelna byla již zavřená a student poslal opravu přihlášky obyčejnou poštou. Obálka této zásilky byla opatřena razítkem pobočky České pošty (dále též„ ČP“) označené [obec a číslo] a datem a časem 8.4.2011 – [anonymizováno]. Pobočka pošty [obec a číslo] je vyměňovací poštou, která nemá svoji podatelnu, a vybráním ze schránky se k ní písemnosti mohou dostat jen omylem, jedná se totiž o pobočku, která zpracovává mezinárodní poštu. Pokud by se tedy písemnost určená k doručování po [obec] na tuto pobočku dostala, byla by opatřena aktuálním razítkem a vrácena k vnitrostátní přepravě. Poslední údaj na poštovním razítku označuje čas, konkrétně hodinu, v daném případě 8 hodin.

13. V rámci incidenčního sporu bylo tedy zjištěno, že obálka byla opatřena razítkem pošty [obec a číslo] dne 8.4.2011 v 8 hodin ráno. S těmito zjištěními pak je v rozporu tvrzení, že oprava přihlášky měla být doručována nejdříve 8.4.2011 po 14:27 hodin. Ke stejnému závěru pak dospěl i Vrchní soud v Praze, který prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

14. Žalovaný k tomu zejména uvedl, že nikdy nebyla sporována pravost razítka, kdy pošta nevyloučila, že se písemnost mohla dostat do dispozice Pošty [anonymizováno] chybou. Stejně tak žalovaný poukázal, že mohlo dojít pracovníkem pošty i k chybnému nastavení razítka, které je nastavováno pracovníkem ČP ručně. Žalovaný pak tvrdil, že v rámci provedeného dokazování nebyla vyvrácena ta skutečnost, že podal opravenou přihlášku na poštu dne 8.4.2011 a byla tedy podána včas. Žalovaný nenese odpovědnost za to, jakým razítkem byla zásilka označena, jakož ani za to jak dlouho následně samotné doručování trvalo.

15. Žalovaný vznesl několik námitek promlčení požadovaného nároku. Jednak pokud žalobce svůj nárok opírá o chybně sepsané zástavní smlouvy, žalovaný namítá, že s těmito nedostatky se žalobce mohl seznámit nejpozději dne 1.2.2012, kdy byla podána žaloba na určení pravosti popřené pohledávky, kterou sepisovala již nová právní zástupkyně žalobce a v daný okamžik již byla s danou dokumentací zcela seznámena. Objektivní promlčecí doba běží ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla, tedy podpisem smluv dne 30.1.2007. Subjektivní čtyřletá promlčecí doba uplynula dne 30.1.2011 a objektivní dne 30.1.2017. Pokud by se subjektivní lhůta počítala ode dne pozdního podání přihlášky, tedy ode dne 8.4.2011, uplynula by 8.4.2015. A pokud by se počítala ode dne převzetí právního zastoupení novým zástupcem dne 20.1.2012, uplynula by 20.1.2016. Žalovaný proto nárok z vadně sepsaných zástavních smluv označil za promlčený, neboť žaloba byla podána až dne 4.9.2018.

16. Žalovaný dále namítl promlčení nároku z úvěrové smlouvy, kdy finanční prostředky byly dlužníku, panu [jméno] [příjmení], poskytnuty dne 21.3.2007 a měli být vráceny do 4 let, tedy 21.3.2011. Insolvenční řízení proti úpadci bylo zahájeno dne 23.11.2010. Žalobce měl primárně svůj dluh vymáhat po dlužníkovi, což neučinil a nárok žalobce vůči [jméno] [příjmení] jako dlužníkovi se tak promlčel dne 31.12.2015. Z tohoto důvodu tak došlo i k promlčení zástavního práva, které je nárokem akcesorickým vůči pohledávce. Pokud tedy žalobce nechal promlčet pohledávku vůči dlužníkovi, došlo tak i k promlčení jeho nároku ze zástavních smluv. A to bez ohledu na to, že zahájené insolvenční řízení staví běh promlčecích lhůt. Žalovaný tak namítl, že nárok žalobce nemohl být v insolvenčním řízení z tohoto důvodu uspokojen, resp. že se z daného důvodu nejednalo o pohledávku zajištěnou, v probíhajícím insolvenčním řízení mohla být vznesena námitka promlčení, a tento nárok žalobce by tedy v rámci insolvenčního řízení nikdy nebyl uspokojen.

17. Pokud bylo upozorněno na rozhodnutí NS ČR ze dne 26.10.2005 č.j. 25 Cdo 2232/2004, kde bylo judikováno, že spočívá-li pochybení advokáta, které vedlo k zániku majetkového nároku jeho klienta proti žalovanému, v nedodržení procesních předpisů, je okamžik vzniku škody den právní moci rozsudku. Žalovaný má za to, že předmětné rozhodnutí se na řešený případ nevztahuje, neboť zde se jednalo o incidenční spor.

18. Žalovaný nově specifikoval, že promlčení se řídí ustanoveními obchodního zákoníku a počátek běhu objektivní promlčecí lhůty se odvíjí od okamžiku porušení povinnosti advokátem. V daném případě tedy den následující po posledním dni, kdy bylo možné přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení, tedy 12.4.2011. Subjektivní promlčecí lhůta pak počala běžet dne, kdy se žalobce dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, v daném případě dle názoru žalovaného také odpovídá dni, kdy mělo dojít z jeho strany k porušení povinnosti.

19. Ve věci se rovněž vyjádřil vedlejší účastník na straně žalovaného, který uvedl, že návrh žalobce zcela neuznává a připojil se k vyjádření žalovaného. Taktéž vznesl námitku promlčení, a to zejména ve vztahu na pochybení při sepisu zástavních smluv, ke kterému došlo v roce 2007. Pokud jde o posouzení včasnosti podané přihlášky, vedlejší účastník upozornil na rozhodnutí NS ČR ze dne 25.6.2020 č.j. 23 Cdo 2369/2019 – 399, kde je vysloven právní názor, že soud je vázán posouzením předběžné otázky, která byla řešena v jiném sporu pouze, pokud je řešena ve výrokové části rozhodnutí. V opačném případě je na soudu, a by si tuto otázku posoudil sám. Vedlejší účastník se rovněž vyjádřil k částkám, které žalobce požaduje jako marně vynaložené právní služby. Jednak za zastupování žalovaným v insolvenčním řízení v období srpna 2010 až září 2011 v částce 89 639 Kč, s tím, že ale žalobce sporoval pouze 5,5 úkonů právní služby a má tak maximálně nárok na částku 13 750 Kč. K částce 106 526 Kč vydané marně za právní služby [anonymizováno] [příjmení] v období od listopadu 2011 do prosince 2012, vedlejší účastník uvádí, že zde není dána příčinná souvislost, neboť žaloba na určení pravosti přihlášených pohledávek by byla podána bez ohledu na včasnost či opožděnost podané přihláška, stejně tak by i probíhal incidenční spor, pročež tento nárok považuje za zcela nedůvodný. V neposlední řadě pak částka 404 590 Kč za zastupování [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] v období od ledna 2014 do září 2017, do rozhodnutí VS v Praze v květnu 2015 se jednalo o náklady, které by žalobce vynaložil bez ohledu na pochybení žalovaného, tedy opět rozporoval příčinnou souvislost. Následující faktury pak vedlejší účastník považoval za důvodné pouze částečně, neboť část úkonů právní služby se již týkala probíhajícího sporu. Jako důvodnou tak označil částku 99 418 Kč, celkem tedy 113 168 Kč.

20. Žalobce reagoval na tato vyjádření, kdy uvedl, že včasnosti podané přihlášky již bylo rozhodnuto v rámci incidenčního sporu, kdy se jedná o věc rozhodnutou a podrobně rozebral důvody proč soudy obou stupňů přihlášku, jako opožděnou odmítly. Námitku promlčení pak označil za rozpornou s dobrými mravy a zároveň uvedl, že dle odborné literatury promlčení pohledávky nebrání jejímu uspokojení ze zástavy. Žaloba byla podána dne 4.9.2018 a až dne 23.3.2017, kdy bylo pravomocně rozhodnuto Vrchním soudem v Praze, bylo nepochybné, že uspokojení pohledávky žalobce je soudně nevymahatelné a také kdo za takto způsobenou škodu odpovídá.

21. Soud na tomto místě především konstatuje, že má za zjištěnou svou pravomoc, resp. mezinárodní příslušnost. Vycházel přitom z toho, že žalobce je nizozemskou právnickou osobou. Pravomoc, resp. mezinárodní příslušnost soudů ČR, je v tomto případě dána sídlem žalovaného na území ČR (srov. Čl. 4 odst. 1 nařízení Rady /ES/ č. 1215/ 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech /přepracované znění/), kdy tento je zároveň českou fyzickou osobou. Zdejší soud se proto podanou žalobou zabýval též věcně.

22. Soud pak provedl následující dokazování provedením listinných důkazů, ze kterých zjistil:

23. Ze smlouvy o úvěru ze dne 30.1.2007 uzavřené mezi žalobcem jako věřitelem, panem [jméno] [příjmení] jako dlužníkem a [právnická osoba] and [právnická osoba] jako investorem výstavby bylo soudem zjištěno, že žalobce poskytl dlužníku úvěr ve výši 7 068 701 Kč a dlužník se zavázal tento vrátit včetně úroku z úvěru. Dle bodu č 2.1 této smlouvy se investor výstavby zavázal zajistit závazek z této smlouvy zřízením zástavního práva prvního v pořadí ke Stavebním pozemkům, tak jak jsou specifikovány v odst. 3 bodu 2.1 této smlouvy. Na každý stavební pozemek bude zřízeno zástavní právo pro částku rovnající se součinu jeho výměry a částky 750 Kč. Za tímto účelem budou mezi žalobcem, dlužníkem a investorem výstavby uzavřeny zástavní smlouvy. V bodě 3.1 byl pak sjednán úrok z úvěru ve výši 6% ročně a v bodě 3.3 bylo ujednáno, že dlužník je povinen uhradit úvěr spolu s úrokem z úvěru nejpozději do čtyř let od data vyplacení úvěru věřitelem.

24. Dále soud k důkazu provedl 45 zástavních smluv, které byly všechny uzavřeny dne 30.1.2007 mezi žalobcem jako zástavním věřitelem, panem [jméno] [příjmení] jako dlužníkem a [právnická osoba] and [právnická osoba] jako zástavním dlužníkem. Ve všech bylo konstatováno, že téhož dne byla uzavřena mezi týmiž účastníky smlouva o úvěru na základě, které žalobce poskytl dlužníku úvěr ve výši 7 068 701 Kč.

25. Ze zástavní smlouvy č. 001, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 596 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 447 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

26. Ze zástavní smlouvy č. 002, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 738 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 553 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

27. Ze zástavní smlouvy č. 003, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 686 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 514 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

28. Ze zástavní smlouvy č. 004, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 636 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 477 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

29. Ze zástavní smlouvy č. 005, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 595 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 446 250 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

30. Ze zástavní smlouvy č. 006, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 442 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 331 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

31. Ze zástavní smlouvy č. 007, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 612 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 459 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

32. Ze zástavní smlouvy č. 008, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 684 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 513 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

33. Ze zástavní smlouvy č. 009, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 745 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 558 750 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

34. Ze zástavní smlouvy č. 010, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 744 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 558 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

35. Ze zástavní smlouvy č. 011, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 744 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 558 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

36. Ze zástavní smlouvy č. 012, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 505 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 378 750 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

37. Ze zástavní smlouvy č. 013, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 394 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 295 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

38. Ze zástavní smlouvy č. 014, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 719 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 539 250 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

39. Ze zástavní smlouvy č. 015, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 785 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 588 750 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

40. Ze zástavní smlouvy č. 016, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 786 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 589 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

41. Ze zástavní smlouvy č. 017, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 786 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 589 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

42. Ze zástavní smlouvy č. 018, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 774 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 580 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

43. Ze zástavní smlouvy č. 019, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 486 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 364 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

44. Ze zástavní smlouvy č. 020, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 594 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 445 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

45. Ze zástavní smlouvy č. 021, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 702 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 526 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

46. Ze zástavní smlouvy č. 022, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 702 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 526 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

47. Ze zástavní smlouvy č. 023, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 703 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 527 250 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

48. Ze zástavní smlouvy č. 024, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 635 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 476 250 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

49. Ze zástavní smlouvy č. 025, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 938 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 703 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

50. Ze zástavní smlouvy č. 026, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 724 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 543 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

51. Ze zástavní smlouvy č. 027, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 888 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 666 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

52. Ze zástavní smlouvy č. 028, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 724 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 543 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

53. Ze zástavní smlouvy č. 029, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 738 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 553 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

54. Ze zástavní smlouvy č. 030, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 554 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 415 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

55. Ze zástavní smlouvy č. 031, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 356 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 267 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

56. Ze zástavní smlouvy č. 032, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 433 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 324 750 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

57. Ze zástavní smlouvy č. 033, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 442 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 331 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

58. Ze zástavní smlouvy č. 034, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 445 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 333 750 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

59. Ze zástavní smlouvy č. 035, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 451 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 338 250 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

60. Ze zástavní smlouvy č. 036, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 419 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 314 250 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

61. Ze zástavní smlouvy č. 037, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 989 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 763 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

62. Ze zástavní smlouvy č. 038, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 758 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 568 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

63. Ze zástavní smlouvy č. 039, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 763 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 572 250 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

64. Ze zástavní smlouvy č. 040, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 268 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 201 000 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

65. Ze zástavní smlouvy č. 041, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 283 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 212 250 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

66. Ze zástavní smlouvy č. 042, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 351 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 263 250 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

67. Ze zástavní smlouvy č. 043, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 426 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 319 500 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

68. Ze zástavní smlouvy č. 044, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 773 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 579 750 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

69. Ze zástavní smlouvy č. 045, vyplývá, že zástavní dlužník je vlastníkem nemovitosti, kterou současně dal do zástavy, a to pozemku parc. Č. [číslo], orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 77 m2 a pozemek parc. Č. [číslo] orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 714 m2, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] k zajištění pohledávky ve výši 593 250 Kč a žalobce zástavní právo k tomuto pozemku přijal.

70. Z výpisu z KN katastrální území [číslo] [část obce] u [obec], okres [okres], [územní celek], LV: [anonymizováno] je zřejmé, že vlastníkem pozemků specifikovaných v bodech 23 až 67 tohoto odůvodnění byl ke dni 23.11.2010 úpadce, tedy [právnická osoba] and [právnická osoba] a všechna zástavní práva výše specifikovaná byla zapsána s účinky vkladu ke dni 14.2.2007 do katastru nemovitostí.

71. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14.10.2014 č.j. [číslo jednací] vyplývá, že ve výrokové části bylo určeno že žalobce má dílčí pohledávku ve výši 6 541 649 Kč a spolu s úrokem ve výši 1 570 948 Kč, kterou lze uspokojit pouze z majetku [právnická osoba] and [právnická osoba] poskytnutého k zajištění, a to výše specifikovaných pozemků v jednotlivých zástavních smlouvách. Insolvenční správce tento nárok popřel, neboť nebylo doloženo poskytnutí úvěru a zároveň právo na vrácení poskytnutých finančních prostředků je promlčeno. Insolvenční správce rovněž namítl neplatnost jak úvěrové smlouvy, tak zástavních smluv. Z odůvodnění daného rozsudku vyplývá, že na základě provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce resp. žalovaný pohledávku ze smlouvy o úvěru přihlásil pouze jako pohledávku zajištěnou majetkem [právnická osoba] and [právnická osoba] V řízení bylo rovněž prokázáno, že úvěr byl skutečně poskytnut. Jako platné pak soud posoudil i jednotlivé zástavní smlouvy ve vztahu na pohledávku ze smlouvy o úvěru.

72. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27.5.2015 č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že byl zrušen bod rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto o existenci pohledávky ze smlouvy o úvěru. Vrchní soud v odůvodnění uvedl, že lhůta pro podání přihlášek žalobci uplynula dne 11.4.2011 a žalobce přihlásil dne 8.4.2011 ve znění dopisu z 11.4.2011 nárok na zaplacení smluvní odměny z poradenské smlouvy a nárok na smluvní pokutu z poradenské smlouvy. Dalším doplněním přihlášky pohledávky doručené soudu dne 23.11.2011 žalobce nově uvedl novou pohledávku, kterou označil jako přihlášenou, a to nárok ze smlouvy o úvěru. Odvolací soud tak vyslovil svůj názor, že tato pohledávka byla zřejmě přihlášena opožděně a bude na soudu prvního stupně, aby se tímto zabýval. Nicméně odvolací soud dále uvedl, že pokud odhlédne od varianty, že tato pohledávka byla přihlášena opožděně, ztotožnil se se soudem prvního stupně, který ji posoudil jako pohledávku vůči dlužníkovi – zástavci, která bude uspokojena ze zastaveného majetku dlužníka, kdy obligačním dlužníkem je osoba třetí, a to [jméno] [příjmení].

73. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4.4.2016 č.j. [spisová značka] – P17-7 bylo zjištěno, že došlo k odmítnutí dílčí pohledávky v částce 8 765 189 Kč vyplývající se smlouvy o úvěru ze dne 30.1.2007 z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalobce prostřednictvím žalovaného doručil osobně dne 8.4.2011 v 14.27 hod. přihlášku dvou dílčích pohledávek plynoucí z poradenské smlouvy ve výši 12 486 811 Kč a 700 000 Kč. Dne 12.4.2011 byla soudu doručena specifikace zajištěných nemovitostí. Dne 26.4.2011 byla soudu doručena opravená přihláška pohledávky, kdy byla doručována poštou. Byla rozšířena uplatněná pohledávka na částku 19 681 052 Kč, která má představovat odměnu z poradenské smlouvy a nově nevrácenou jistinu úvěru. Dále došlo o rozšíření příslušenství o částku 1 570 948 Kč jako úrok z úvěru. Podáním doručeným soudu dne 23.11.2011 pak došlo k úpravě členění přihlášených pohledávek, kdy jako pohledávka č. 1 byla označena částka 8 765 189 Kč jako nárok ze smlouvy o úvěru. Tato pohledávka byla dodatečně uplatněna podáním došlým soudu dne 26.4.2011, které bylo doručováno poštou a je k němu připojena obálka s ne úplně čitelným razítkem pošty. Česká pošta s.p. soudu sdělila, že se jedná o razítko používané vyměňovací poštou [obec a číslo], kdy se zásilka do dispozice této pošty nemohla dostat standartní cestou, neboť tato pošta nezpracovává obyčejné listovní zásilky. Soud dále zjistil, že 99,86% obyčejných zásilek je doručeno do tří dnů. K nečitelnému razítku se vyjádřil znalec [jméno] [příjmení], [anonymizováno], kdy bylo zjištěno, že na razítku je uveden údaj 8.4.2011 - 8. Dále byl vyslechnut žalovaný, který uvedl, že dne 8.4.2011 byla přihláška doručována na soud studentem, který pro něj pracoval, a přihlášku donesl osobně na soud 8.4.2011 ve 14.27 hod. Následně bylo zjištěno, že se jedná pouze o pracovní verzi přihlášky, pročež byla doručována studentem její oprava. Student opravu zaslal obyčejnou poštovní zásilkou, neboť podatelna soudu byla již uzavřena. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že přihláška pohledávky z úvěrové smlouvy byla podána opožděně. Soud k tomuto závěru dospěl tak, že z podané přihlášky dne 8.4.2011 v 14.27 hod. a výpovědi žalovaného vyplynulo, že opravené přihláška mohla být předána k poštovní přepravě nejdříve dne 8.4.2011 po 14.27 hodin a nemohla být tedy opatřena razítkem 8.4.2011 v 8.00 hodin. Zároveň nemohla být tato zásilka ani podána přímo na podatelnu Pošty [anonymizováno]. Na základě toho soud uzavřel, že se navrhovateli nepodařilo prokázat, že by zásilku předal k poštovní přepravě dne 8.4.2011, jak tvrdil, a na základě provedeného dokazování nelze ani uzavřít, že by tato zásilka byla k poštovní přepravě předána nejpozději dne 11.4.2011, kdy soudu byla doručena až dne 26.4.2011.

74. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23.3.2017 č.j. [spisová značka] – p17-26, bylo zjištěno, že odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, kdy uzavřel, že přihláška byla podána opožděně. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvého stupně, s tím, že dále upozornil na další nestandardní skutečnosti spojené s daným doručováním, jako razítko pošty [obec a číslo], která obyčejné poštovní zásilky vůbec nepřijímá. Pokud by na obálce mělo být razítko 8.4.2011 – 8 hodin, musela by být zásilka vhozena do schránky dne 8.4.2011 před 8 hodinou ranní, což se zcela rozchází s výpovědí žalovaného. Další nestandardní skutečností je pak doba, po kterou měla být zásilka doručována, tedy od 8.4.2011 do 26.4.2011, kdy 99,86 % obyčejných zásilek doručovaných po území [územní celek], je doručeno do 3 dnů. Jako další zvláštnost soud uvedl vzdálenost pošty [obec a číslo] od sídla AK žalovaného. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem soud uzavřel, že se nepodařilo prokázat, že by razítko na obálce osvědčovalo tu skutečnost, že opravená přihláška byla podána k poštovní přepravě skutečně včas.

75. Ze soupisu majetkové podstaty [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že předmětné zastavené pozemky byly sepsány pod body 179. až 228. majetkové podstaty.

76. Dle soupisu zpeněžených a zastavených pozemků a výpočtové tabulky žalobce je zřejmé, že část pozemků úpadce, mezi kterými byly i všechny zastavené pozemky, byly v rámci insolvenčního řízení zpeněženy za částku 7 000 000 Kč. Souhrnná odhadní cena těchto pozemků byla 4 905 600 Kč. Zajištěné pozemky pak tvořily 86,65 % ze všech takto zpeněžených pozemků, kdy nezajištěný byl pozemek parcl. Č. [číslo] o výměře 3 317 m2, který tvořil 10,14 % ze zpeněžených pozemků, pozemek parcl. Č. [číslo] o výměře 139 m2, který tvořil 0,43 % ze zpeněžených pozemků, a pozemek parcl. Č. [číslo] o výměře 910 m2, který tvořil 2,78 % z celku.

77. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31.5.2018 č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že soud vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce vydal zajištěnému věřiteli č. 5 výtěžek zpeněžení v částce 193 178,79 Kč. Jednalo se o zpeněžení pozemků, které jsou specifikovány v bodě 23 až 67 tohoto odůvodnění a byly zastaveny ve prospěch žalobce. Předmět prodeje, tedy všechny tyto pozemky byly zpeněženy přímým prodejem za částku 7 000 000 Kč, z níž na zajištěný majetek připadá částka 6 095 250 Kč Náklady insolvenčního správce spojené se správou majetku tvoří částku 64 881 Kč, z níž 56 495 Kč připadá na zajištěný majetek, náklady IS spojené se zpeněžením majetku částku 210 000 Kč, na zajištěný majetek připadá 182 858 Kč. Výtěžek ze zpeněžení po odečtení nákladů IS činní 5 855 897 Kč.

78. Z před žalobních výzev ze dne 20.9.2017, 14.12.2017 a 25.7.2018 bylo zjištěno, že žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k plnění. Ve výzvě ze dne 14.12.2017, která byla žalovanému doručena dne 15.12.2017, byl tento vyzván k uhrazení dlužné částky na konkrétní bankovní účet. Výzva ze dne 25.7.2018 byla žalovanému doručena téhož dne.

79. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

80. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. Další dokazování soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé.

81. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, kdy bylo v rámci řízení před soudem prokázáno, že žalovaný poskytoval žalobci právní služby, a to jednak v souvislosti se soupisem smluvní dokumentace ze dne 30.1.2007, a to smlouvy o úvěru, poradenské smlouvy a 45 zástavních smluv. Vzhledem k tomu, že dne 23.11.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení proti úpadci, a to Městským soudem v Praze pod sp. yn. [spisová značka], žalovaný byl žalobcem pověřen, aby v rámci tohoto insolvenčního řízení přihlásil veškeré pohledávky žalobce, tedy vyplývající ze smlouvy poradenské a smlouvy o úvěru, zajištěné zástavními smlouvami. Soud dospěl k závěru, že žalovaný neuplatnil včas pohledávku z úvěrové smlouvy tvořenou částkou 6 541 649 Kč jako nesplacenou částí úvěru a částkou 1 570 948 Kč jako kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 6% ročně. Soud při zjištění této skutečnosti vyšel zcela ze závěrů soudů prvního a druhého stupně v rámci incidenčního sporu, kdy na základě podrobného dokazování oba soudy dospěli k závěru, že se nepodařilo prokázat, že by tato přihláška byla podána k poštovní přepravě nejpozději dne 11.4.2011, kdy žalobci končila lhůta pro podání přihlášek. V podrobnostech soud odkazuje na závěry těchto soudů specifikované pod body 71. a 72. tohoto odůvodnění. Dále pak bylo prokázáno, že žalobce byl zástavním věřitelem ve vztahu k pozemkům specifikovaným v bodech 23 až 67 tohoto odůvodnění, kdy tyto pozemky byly následně zpeněženy v rámci konkurzní podstaty. Žalobce byl prvním v pořadí ve vztahu k zastaveným pozemkům. Výtěžek ve vztahu k zastaveným pozemkům ve vztahu k žalobci dosáhl částky 6 065 497 Kč a po odečtení nutných nákladů částky 5 689 624 Kč (6 065 497 – 56 219 – 181 965 – 113 792 – 23 897 = 5 689 624 Kč).

82. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

83. Soud se v prvé řadě zabýval tím, kdy došlo ke vzniku škody. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2005 sp. zn. 25 Cdo 2232/2004 kde je uvedeno: Spočívá-li pochybení advokáta, které vedlo k zániku majetkového nároku jeho klienta proti žalovanému, v nedodržení procesních předpisů, je okamžik vzniku škody (za předpokladu, že by žalobce byl ve sporu úspěšný) den právní moci rozsudku, i když se shoduje s okamžikem škodné události, jíž je pochybení advokáta. Soud tedy dospěl k závěru, že v daném případě je okamžikem vzniku škody moment právní moci rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 23.3.2017 č.j. [spisová značka] – p17-26, tedy dne 23.3.2017.

84. Podle ustanovení § 3079 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Přiléhavá pro posouzení odpovědnosti advokáta je proto aplikace OZ, neboť ke vzniku škody mohlo dojít jedině v poměrech nové právní úpravy.

85. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

86. Úprava odpovědnosti advokáta vůči klientovi za škodu, kterou způsobí advokát klientovi v souvislosti s výkonem advokacie, je zákonnou úpravou speciální, což znamená, že pro posouzení advokátovy odpovědnosti se nepoužije obecná úprava odpovědnosti za škodu, obsažená v občanském či obchodním zákoníku. Odpovědnost advokáta (nebo společnosti, v níž advokát advokacii vykonává) je založena na principu objektivní odpovědnosti, tj. bez zřetele k zavinění. Ostatní předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu (škoda, příčinná souvislost atd.) se však obecnou úpravou řídí.

87. Podle ustanovení § 2894, zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

88. Podle ustanovení § 2895, zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

89. Vzhledem k tomu že žalovaný a vedlejší účastník vznesli několik námitek promlčení, posuzoval soud primárně tyto, kdy dospěl k závěru, že nejsou důvodné.

90. Žalovaný jednak vznesl námitku promlčení samotného nároku žalobce. Jak bylo uvedeno v bodě 83. tohoto odůvodnění, s odkazem na rozhodnutí NS ČR, za okamžik vzniku škody je třeba považovat okamžik právní moci rozhodnutí, což v daném případě je 23.3.2017.

91. Podle § 619 OZ jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

92. Podle § 620 odst. 1 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

93. Podle ustanovení § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

94. Podle ustanovení § 636 odst. 1 OZ právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

95. Obě promlčecí lhůty (tříletá subjektivní dle § 629 odst. 1 a desetiletá, resp. patnáctiletá objektivní lhůta podle § 636 odst. 1 a 2) počínají běžet a končí nezávisle na sobě. Nárok na náhradu škody (újmy) je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty. Marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když poškozenému ještě běží i druhá promlčecí lhůta.

96. Jestliže právo na náhradu škody bylo žalobcem uplatněno u soudu žalobou, která byla podána dne 4.9.2018, a žalobce se o vzniklé škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nejdříve dne 23.3.2017, k promlčení nároku žalobce nedošlo.

97. Žalovaný zároveň vznesl námitku promlčení nároku z úvěrové smlouvy, resp. promlčení nároku ze zástavních smluv, kdy uvedl, že v důsledku této skutečnosti nemohl být nárok žalobce v rámci insolvenčního řízení uspokojen. Úvěrová smlouva, jakož i smlouvy zástavní byly uzavřeny dne 30.1.2007. Finanční prostředky dle úvěrové smlouvy byly dlužníku, panu [jméno] [příjmení], poskytnuty dne 21.3.2007 a byla sjednána čtyřletá lhůta pro jejich vrácení. Promlčecí doba nároku z úvěrové smlouvy tak mohla počít běžet nejdříve dne 21.3.2011.

98. Vzhledem k tomu, na danou námitku promlčení soud aplikoval ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

99. Podle ustanovení § 387, obchodního zákoníku, právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Práva z finančního zajištění a ujednání o něm se nepromlčí dříve, než se promlčí poslední z pohledávek finančního charakteru zajištěných příslušným ujednáním o finančním zajištění.

100. Podle § 391, obchodního zákoníku, u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. U práv uskutečnit právní úkon běží promlčecí doba ode dne, kdy právní úkon mohl být učiněn, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

101. Podle § 392, obchodního zákoníku, u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti. U práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku.

102. Podle § 397, obchodního zákoníku, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

103. Podle § 402, obchodního zákoníku, promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.

104. Podle § 173 odst. 4, zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění účinném v době podání předmětné přihlášky, přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

105. V daném případě tedy běh čtyřleté promlčecí lhůty u nároku z úvěrové smlouvy započal dne 21.3.2011, kdy dne 23.11.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení. Žalobce mohl svoje pohledávky uplatnit nejpozději dne 11.4.2011. Podáním přihlášky do insolvenčního řízení by tak došlo ke stavení běhu promlčecí lhůty, pročež námitku toho, že nárok žalobce ze zástavních smluv, by nemohl být pro promlčení uspokojen, soud nepovažuje za důvodnou, neboť včasným podáním přihlášky by došlo ke stavení běhu promlčecí lhůty.

106. Soud se tedy primárně zabýval otázkou, zda jsou dány všechny předpoklady nároku na náhradu škody, tedy v konkrétním případě porušení právní povinnosti žalovaného, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody.

107. Podle ustanovení § 173 odst. 1 – 3, insolvenčního zákona, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku.

108. Podle ustanovení § 174, insolvenčního zákona, přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci. Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání20 obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá.

109. Podle ustanovení § 175 insolvenčního zákona, pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti. Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž Česká národní banka nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru. Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty.

110. Podle ustanovení § 176 insolvenčního zákona, za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

111. Podle § 166, insolvenčního zákona, zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.

112. Podle § 167, insolvenčního zákona, zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění, nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem se uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, byly-li tyto hodnoty zajištěny v trestním řízení o tomto trestném činu a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, nebo podal-li takový věřitel návrh na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvalo. Pro pořadí uspokojení podle odstavce 1 je rozhodující doba vzniku zajištění podle trestního řádu. Ustanovení týkající se postavení zajištěných věřitelů platí pro tyto věřitele obdobně. Je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou; pohledávky dalších zajištěných věřitelů s pozdějším pořadím se v takovém případě považují za nezajištěné v plném rozsahu. Podle věty první se postupuje, dokud nedojde ke zpeněžení zajištění. Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. Je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením podle odstavce 4, zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví nebo jiná věcná práva ke zpeněžené věci, pohledávce, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá insolvenční správce nabyvateli zpeněžené věci, pohledávky, práva nebo jiné majetkové hodnoty neprodleně potvrzení o zániku zajištění.

113. Podle § 286, insolvenčního zákona, majetkovou podstatu lze zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu. O způsobu zpeněžení majetkové podstaty podle odstavce 1 rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce.

114. Podle § 298 odst. 1) – 4), insolvenčního zákona, zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví. Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu.

115. Dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

116. Jak bylo uvedeno výše, soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaného došlo k porušení právní povinnosti, neboť tento podal přihlášku pohledávky z úvěrové smlouvy opožděně, resp. se mu nepodařilo prokázat, že ji podal včas. Jednalo se o pohledávku v souladu s ustanovením § 166 insolvenčního zákona, kdy dle komentáře se jedná o pohledávku, která je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Zajištěným věřitelem je i agent pro zajištění podle zákona o dluhopisech. Taktéž zajištěný věřitel je povinen uplatnit svoji pohledávku přihláškou pohledávky, kterou musí podat ve stanovené lhůtě. V této přihlášce se musí výslovně dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují a současně přiložit i listiny, které tato tvrzení dokládají. Tento postup platí jak v případě, že zajištěný věřitel má pohledávku za dlužníkem a současně do majetkové podstaty náleží majetek, kterým je tato pohledávka zajištěna, tak i v případě, kdy zajištěný věřitel sice nemá přímo vůči dlužníkovi pohledávku, avšak má ve vztahu k němu nárok na uspokojení pohledávky za třetí osobou z majetku poskytnutého k zajištění, a jde-li o pohledávky podmíněné anebo budoucí. Pro posouzení výplaty plnění pohledávky je rozhodná její výše k okamžiku zveřejnění rozhodnutí o úpadku dlužníka v insolvenčním rejstříku, přičemž toto se týká majetkových hodnot, které se v průběhu insolvenčního řízení mění, tj. pohledávek z účtu, hromadných zástav či zástav pohledávek (MORAVEC, Tomáš. § 166 (Zajištění věřitelé). In: MORAVEC, Tomáš, KOTOUČOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 656.).

117. V rámci řízení bylo tedy prokázáno, že žalobce má pohledávku z úvěrové smlouvy za dlužníkem, který je rozdílnou osobou od osoby úpadce. Tato pohledávka je zajištěna majetkem, který byl sepsán do konkurzní podstaty a žalobce je ve vztahu k tomuto majetku prvním v pořadí se svým zajištěním. Dle smlouvy o úvěru by byla uplatněna pohledávka ve výši 6 541 649 Kč, jako jistina úvěru, spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1 570 948 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že zajištěné nemovitosti byly v rámci insolvenčního řízení zpeněženy za částku 6 065 497 Kč Náklady insolvenčního správce spojené se správou majetku tvořili částku 64 881 Kč, z níž 56 495 Kč připadá na zajištěný majetek, náklady IS spojené se zpeněžením majetku částku 210 000 Kč, na zajištěný majetek připadá 181 965 Kč. Výtěžek ze zpeněžení po odečtení nákladů IS tak činil 5 689 624 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že pokud by žalovaný podal přihlášku této pohledávky žalobce včas, žalobci by v rámci insolvenčního řízení byla vyplacena částka 5 689 624 Kč a v tomto rozsahu žalobě vyhověl.

118. Žalobce zároveň požadoval z této částky zákonný úrok z prodlení, kdy dovozoval maximální časový úsek, do kterého by mu, za situace, že by přihláška byla podána včas, byl výtěžek vyplacen. Žalobce tak požadoval úrok z prodlení za dobu od 1.9.2016 do 15.12.2017 a následně z celé částky od 16.12.2017. Soud konstatoval, že úrok z prodlení za dobu od 1.9.2016 do 15.12.2017 není po právu, kdy se jedná o nárok čistě spekulativní a ničím nepodložený. Naopak žalobci vyhověl co do úroku z prodlení od 16.12.2017, tedy od druhé před žalobní výzvy, která byla žalovanému průkazně doručena.

119. Žalobce se dále domáhal náhrady škody v podobě částek, které musel vynaložit na právní služby spojené s insolvenčním řízením. Jednak to byla částka vyplacená samotnému žalovanému ve výši 89 639 Kč v období od srpna 2010 do září 2011 a dále následných právních zástupců žalobce [příjmení] [příjmení] ve výši 106 526 Kč v období od listopadu 2011 do prosince 2012 a [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] ve výši 404 590 Kč v období od ledna 2014 do září 2017.

120. Ve vztahu k nároku částky, kterou žalobce uhradil žalovanému jako odměnu za jeho právní služby, soud konstatuje, že se nejedná o nárok na náhradu škody, ale o nárok z vadného plnění. Žalobce následně změnil tato svá skutková tvrzení, kdy soud na jednání konaném dne 4.1.2023 tuto změnu žalobních tvrzení nepřipustil.

121. Zároveň ve vztahu na veškeré náklady vynaložené s právním zastoupením soud konstatoval nedostatek příčinné souvislosti, a to i ve vztahu na odměnu vyplacenou žalovanému. Soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1807/2001, kde je uvedeno o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou.

122. V daném případě soud dospěl k závěru, že tyto náklady právní služby by žalobce vynaložil bez ohledu na to, zda žalovaný podal předmětnou přihlášku pohledávky včas nebo opožděně. Jednalo se zejména o náklady incidenčního sporu vedeného o pravost přihlášených pohledávek. Pokud by žalovaný podal předmětnou přihlášku včas, tyto náklady, by žalobci vznikly a naopak pokud by žalovaný podal přihlášku opožděně a insolvenční soud k ní tedy vůbec neměl přihlížet, pročež ke vzniku těchto nákladů by vůbec nedošlo. Jinak řečeno soud má za to, že v daném případě neexistuje příčinná souvislost mezi pochybením žalovaného, tedy pozdě podanou přihláškou a vznikem škody na straně žalobce v podobě nákladů na právní zastoupení.

123. V tomto rozsahu co do částky 600 754,17 Kč, včetně příslušenství, tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

124. Co do náhrady nákladů řízení vyšel soud z ustanovení § 142 odst. 2 a § 146 o. s. ř., podle kterého náleží poměrná část nákladů tomu účastníkovi, který byl v řízení úspěšnější oproti druhému účastníkovi. Žalobci byla v tomto řízení přiznána částka 5 689 624 Kč oproti původně žalované částce, (včetně částky 1 035 495,83 Kč, kterou vzal žalobce po zahájení řízení zpět, z důvodu přehodnocení nároku) 7 325 874 Kč, tj. jeho úspěch dosahuje 78 % a neúspěch 22 %. Náhrada nákladů řízení proto náleží žalobci v rozsahu 56 % (rozdíl mezi mírou úspěšnosti obou účastníků).

125. Náhrada nákladů řízení pak byla rozdělena mezi žalovaného a vedlejšího účastníka stojícího na jeho straně, a to s ohledem na poměr k věci mezi nimi z hlediska hmotně právního, kdy soud dospěl k závěru, že úkony by měli být mezi nimi rozděleny rovným dílem, s ohledem na to, že vedlejší účastník vstoupil do řízení dne 18.2.2019.

126. Náklady řízení na straně žalobce soud určil v celkové výši 953495 Kč, sestávající z uhrazeného soudního poplatku ve výši 366 294 Kč, z odměny právního zástupce (advokáta) v celkové výši 481 090 Kč, tj. po 37 620 Kč za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě ve výši 7 325 874 Kč, podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) celkem za šest úkonů spočívajících v převzetí věci, před žalobní výzvě, podání návrhu ve věci samé, vyjádření ve věci samé z 12.1.2020, 5.3.2020 a 23.7.2020 a účast na jednání dne 15.1.2020, a dále po 33 500 Kč, za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě ve výši 6 290 378,17 Kč, podle téhož ustanovení za celkem 6,5 úkonu právní služby spočívající ve vyjádření ve věci samé dne 22.9.2021, 14.10.2022 a 12.12.2022, účasti při jednání dne 26.3.2021, 14.9.2022 a 4.1.2023, a jeden půl úkon za účast při jednání dne 13.1.2023, kdy došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí. Nadto náleží advokátovi náhrada hotových výdajů ve výši 4 200 Kč, tj. po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, 3 AT za každý ze 14 úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 485 290 Kč ve výši 101 911 Kč Celkem tedy náklady žalobce dosáhly částky 953 495 Kč, kdy z této částky 56% odpovídá částce 533 957 Kč.

127. Z této částky pak soud uložil vedlejšímu účastníku uhradit žalobci částku ve výši 228 438 Kč. Která je tvořena částkou 102 563 Kč, což je polovina z 56% soudního poplatku a dále částkou 125 875 Kč, která je tvořena odměnou právního zástupce za 10,5 úkonů právní služby (vyjádření ve věci ze dne 12.1.2020, 5.3.2020, 23.7.2020 a účast na jednání dne 15.1.2020 po 37 620 Kč za úkon a vyjádření ve věci ze dne 22.9.2021, 14.10.2022 a 12.12.2022, účast na jednáních dne 26.3.2021, 14.9.2022 a 4.1.2023 a půl úkon za účast na jednání dne 13.1.2023 kde byl pouze vyhlášen rozsudek po 33 500 Kč), paušálem za 11 úkonů a DPH, kdy se jedná o jednu polovinu z 56% této částky.

128. Soud pak uložil žalovanému uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 305 519 Kč. Která je tvořena částkou 102 563 Kč, což je polovina z 56% soudního poplatku a dále částkou 125 875 Kč, která je tvořena odměnou právního zástupce za 10,5 úkonů právní služby (vyjádření ve věci ze dne 12.1.2020, 5.3.2020, 23.7.2020 a účast na jednání dne 15.1.2020 po 37 620 Kč za úkon a vyjádření ve věci ze dne 22.9.2021, 14.10.2022 a 12.12.2022, účast na jednáních dne 26.3.2021, 14.9.2022 a 4.1.2023 a půl úkon za účast na jednání dne 13.1.2023 kde byl pouze vyhlášen rozsudek po 33 500 Kč), paušálem za 11 úkonů a DPH, kdy se jedná o jednu polovinu z 56% této částky. Soud k tomu ještě přičetl 56% odměny právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby, kterých se účastnil pouze žalovaný, a to příprava a převzetí, předžalobní výzva a návrh ve věci samé po 37 620 Kč, tedy 112 860 Kč, 3 paušální náhrady po 300 Kč a DPH z částky 113 760 Kč ve výši 23 890 Kč.