Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

22 C 234/2018

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-01-28 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH01:2022:22.C.234.2018.1

Citované zákony (7)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 18 023,20 eur s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 525,42 EUR, spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 9 932,65 EUR za dobu od [datum] do [datum] a z částky 525,42 EUR za dobu od [datum] do zaplacení, a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 17 497,78 EUR, spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně -) z částky 1 820,23 EUR za dobu od [datum] do zaplacení, -) z částky 2 543,92 EUR za dobu od [datum] do zaplacení, -) z částky 10 134,22 EUR za dobu od [datum] do zaplacení, -) z částky 201,95 EUR za dobu od [datum] do zaplacení, -) z částky 2 650,47 EUR za dobu od [datum] do zaplacení, -) z částky 146,99 EUR za dobu od [datum] do zaplacení, a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 6 000 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 29 179,40 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 18 023,20 EUR s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazených plateb za zboží a služby odebrané v rámci DKV karty. Na základě žádosti žalovaného ze dne [datum], kterou žalobce akceptoval dopisem – přijetí obchodního vztahu ze dne [datum], byly žalovanému poskytnuty karty DKV. Tyto karty sloužily k bezhotovostním platbám za pohonné hmoty, mýtné, servisní a další služeby, a to u smluvních partnerů žalobce v rámci ČR i v zahraničí. Práva a povinnosti stran pak byla sjednána v rámci Všeobecných obchodních podmínek, které byly následně aktualizovány a to od roku 2014. Žalovaný karty používal, tedy bezhotovostně platil za sjednané zboží a služby, kdy tyto platby byly následně žalobcem žalovanému vyúčtovány a byl k nim připočten i servisní poplatek. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s hrazením některých faktur, žalobce dopisem ze dne [datum] smluvní vztah vypověděl.

2. Dlužné částky byly žalovanému fakturovány souhrnnými fakturami, a to fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], za období [datum] až [datum], v částce 9 932,65 EUR, na kterou byla dne [datum] započtena zbývající část kauce ve výši 7 587 EUR, zbytek tedy činí částka 2 345,65 EUR. Tuto souhrnnou fakturu pak žalobce specifikoval, tak že k ní náleží faktury s koncovkou [anonymizováno 11 slov] a [anonymizováno], a dobropis s koncovkou [anonymizováno]. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání pohonných hmot v [země] dne [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka] v celkové výši 245,96 EUR. Fakturou /002 bylo žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného v [země] dne [datum] prostřednictvím [jméno] [příjmení] [příjmení] [číslo] k vozidlu s [registrační značka] ve výši 101,95 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání pohonných hmot v České republice za období od [datum] do [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka], DKV karty [číslo] s označením [anonymizováno] a DKV karty [číslo] s označením [anonymizováno] 2, vše v celkové výši 735,55 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného v České republice dne [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka] ve výši 77,67 EUR. Fakturou [anonymizováno] byl žalovanému vyúčtován dne [datum] poplatek za 2ks [příjmení] [příjmení] a dne [datum] poplatek za tisk faktury (poplatek za výpis transakcí německého mýta), vše v celkové výši 6,50 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání pohonných hmot v [země] za období od [datum] do [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka] v celkové výši 5.263,48 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného ve [země] ve dnech [datum] až [datum] prostřednictvím [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo] k vozidlu s [registrační značka] dle přiloženého přehledu, včetně systémového poplatku za zpracování mýtných transakcí (Contribución de sistema), a čerpání pohonných hmot ve [země] za období od [datum] do [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka], vše v celkové výši 2.000,41 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání pohonných hmot ve [země] ve dnech [datum] a [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka] a čerpání pohonných hmot ze dne [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka], vše v celkové výši 2.119,50 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného ve [země] za období od [datum] do [datum], prostřednictvím [příjmení] [příjmení] [číslo] a [příjmení] [příjmení] [číslo] dle přiloženého přehledu, včetně systémového poplatku za zpracování mýtných transakcí (Contribution au systéme) a se zohledněním slev za předchozí období (Déduction de l’acompte sur les transactions brutes facturé), vše v celkové výši 675,39 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání pohonných hmot v [země] dne [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] s označením [anonymizována dvě slova], ve výši 51,11 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání pohonných hmot ve [země] dne [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] s označením [anonymizována dvě slova], ve výši 76,66 EUR. Fakturou [anonymizováno] byl žalovanému ke dni [datum] vyúčtován servisní poplatek za výpis z účtu na kód zboží [číslo] (servisní poplatek za belgické mýtné) v celkové výši 2,68 EUR. Dobropisem [anonymizováno] bylo zohledněno vrácení DPH v celkové výši - 1.424,21 EUR. Dále fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], za období [datum] až [datum], v částce 10 134,22 EUR, ke které náleží faktury s koncovkou [anonymizováno] až [anonymizováno] a dobropis s koncovkou [anonymizováno]. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného ve [anonymizováno] dne [datum] a nákup příslušenství (maziva) dne [datum], a to prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s SZP [anonymizováno], vše v celkové výši 327,18 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání pohonných hmot v [země] dne [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] s označením [anonymizováno] a čerpání pohonných hmot v [země] ve dnech [datum] a [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] s označením [anonymizována dvě slova], vše v celkové výši 449,72 EUR. Fakturou [anonymizováno] byl žalovanému vyúčtován ke dni [datum] poplatek za DKV eServices Premium (poplatek za prémiovou verzi zákaznického webového portálu) a ke dni [datum] poplatek za tisk faktury (výpis transakcí německého mýta), v celkové výši 17,40 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání pohonných hmot v [země] v období od [datum] do [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka] v celkové výši 7.985,33 EUR. Fakturou [anonymizováno] byl žalovanému vyúčtován bezhotovostní nákup elektronické [anonymizováno] dne [datum] v [země] v celkové výši 8,00 EUR, a to prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka]. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného ve [země] ve dnech [datum] a [datum] prostřednictvím [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo] k vozidlu s [registrační značka], dle přiloženého přehledu, včetně systémového poplatku za zpracování mýtných transakcí (Contribución de sistema), a dále čerpání pohonných hmot ve [země] dne [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka], vše v celkové výši 765,20 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání pohonných hmot ve [země] dne [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka] v celkové výši 612,44 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného ve [země] za období od [datum] do [datum], prostřednictvím [příjmení] [příjmení] [číslo] a [příjmení] [příjmení] [číslo] dle přiloženého přehledu, v celkové výši 339,41 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání pohonných hmot v [země] ve dnech [datum] a [datum] prostřednictvím DKV karty [číslo] k vozidlu s [registrační značka] v celkové výši 1.258,00 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného v [země] prostřednictvím [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo] k vozidlu s [registrační značka] a systémový poplatek za zpracování mýtných transakcí, vše v celkové výši 89,21 EUR. Dobropisem [anonymizováno] bylo zohledněno vrácení DPH v celkové výši - 1.481,66 EUR. Dále souhrnnou fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], za období [datum] až [datum], v částce 201,95 EUR, ke které náleží faktury s koncovkou [anonymizováno] až [anonymizováno] a s koncovkou [anonymizováno]. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného v [země] dne [datum] prostřednictvím [jméno] [příjmení] [příjmení] [číslo] k vozidlu s [registrační značka] v celkové výši 35,97 EUR. Fakturou /002 byl žalovanému vyúčtován dne [datum] poplatek za 2ks [příjmení] [příjmení] a dne [datum] poplatek za tisk faktury (poplatek za výpis transakcí německého mýta), vše v celkové výši 6,50 EUR. Fakturou [anonymizováno] byly žalovanému ke dni [datum] vyúčtovány služby spojené s čerpáním mýtného v Německu prostřednictvím palubní jednotky [číslo], v celkové výši 100,00 EUR. Fakturou [anonymizováno] byly žalovanému vyúčtovány úroky z prodlení ke dni [datum] v celkové výši 19,70 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného ve Francii za období od [datum] do [datum], prostřednictvím [příjmení] [příjmení] [číslo] a [příjmení] [příjmení] [číslo] dle přiloženého přehledu, včetně systémového poplatku za zpracování mýtných transakcí (Contribution au systéme) a se zohledněním slev za předchozí období (Déduction de l’acompte sur les transactions brutes facturé), vše v celkové výši v celkové výši 38,88 EUR. Fakturou [anonymizováno] byl žalovanému ke dni [datum] vyúčtován servisní poplatek za výpis z účtu na kód zboží [číslo] (servisní poplatek za belgické mýtné) v celkové výši 0,90 EUR. Souhrnnou fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], za čerpání ke dni [datum], v částce 2 650,47 EUR, kterou bylo ke dni [datum] žalovanému vyúčtováno čerpání mýtného v Německu v celkové výši 2.650,47 EUR prostřednictvím palubní jednotky [číslo]. A k souhrnné faktuře [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], za období [datum] až [datum], v částce 146,99 EUR, náleží faktury s koncovkou [anonymizováno] až [anonymizováno]. Fakturou [anonymizováno] byly žalovanému vyúčtován ke dni [datum] poplatek za DKV eServices Premium (poplatek za prémiovou verzi zákaznického webového portálu) a ke dni [datum] poplatek za tisk faktury (výpis transakcí německého mýta) v celkové výši 17,40 EUR. Fakturou [anonymizováno] bylo žalovanému ke dni [datum] vyúčtováno čerpání mýtného v Německu prostřednictvím palubní jednotky [číslo] v celkové výši 72,51 EUR. Fakturou [anonymizováno] byly žalovanému vyúčtovány úroky z prodlení v celkové výši 57,08 EUR. Žalovaný se tak domáhá výše uvedenou žalobou, aby bylo žalovanému uloženo uhradit mu částku 18 023,20 EUR.

3. Žalovaný k podané žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí, a navrhl její zamítnutí s tím, že není důvodná. Žalovaný odmítl, že by kdy uvedené služby a zboží čerpal. Žalovaný však připustil, že mezi účastníky existoval obchodní vztah, a to od [datum], na základě, kterého žalovaný využíval služek žalobce, kdy jeho zaměstnanci, řidiči kamionů, používali karty k bezhotovostnímu čerpání pohonných hmot u smluvních partnerů žalobce, které byly následně žalovanému přeúčtovávány. [ulice] byla bezproblémová, až žalovaný obdržel v měsících červnu, červenci, srpnu a září roku 2016 souhrnné faktury za čerpání pohonných hmot prostřednictvím karty [číslo], a to na území Německa. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl přesvědčen, že k těmto čerpáním z jeho strany nedošlo, pojal podezření na neoprávněné čerpání a dne [datum] předmětnou kartu zablokoval. Následně dne [datum] podal žalovaný trestní oznámení na [obec] ČR na neznámého pachatele s podezřením na zneužití tankovací karty. Dopisem ze dne [datum] pak žalovaný požádal žalobce o prošetření nastalé situace a případně přepočet požadované částky. Žalovaný se dále bránil tím, že ze strany žalobce byl několikrát bez vědomí žalovaného navýšen tankovací limit. Konkrétně k těmto navýšením docházelo od [datum], kdy toto navýšení bylo jednostranné, nevyžádané a neodsouhlasené žalovaným. Došlo tak k navýšení z částky 10 000 EUR na částku 30 000 EUR. Toto navyšování prováděla zaměstnankyně žalobce paní [celé jméno svědka]. Žalovaný v neposlední řadě sporoval započtení složené kauce ve výši 13 474,58 EUR na žalobce tvrzené částky, když toto započtení označil za neúčinné, neboť žalobce neoprávněně použil složenou kauci, na žalovaným rozporované tankování pohonných hmot.

4. Podáním ze dne [datum] se pak žalobce vyjádřil zejména k otázce tankovacích limitů, kdy uvedl, že ve VOP v č.l. 2 je uvedeno, že při zahájení smluvního vztahu poskytuje žalobce svým zákazníkům určitý dispoziční rámec, v daném případě byl sjednán na částku 14 000 EUR. Žalobce dále upozornil na č.l. 18 VOP, který se vztahuje k sjednané kauci, kdy její výše odvisí právě od výše sjednaného limitního rámce. Žalobce však připustil, že jak v VOP z roku 2008 i 2014 je mechanizmus zvyšování a snižování limitního rámce zmíněn pouze okrajově a to spíše v souvislosti s výší požadované kauce, z čehož lze dovodit, že tento rámec bylo možné zvyšovat i bez souhlasu žalovaného. Ke zvýšení limitu pak došlo dne [datum], a to na částku 27 581,52 EUR. Žalobce rovněž poukázal na č.l. 10 VOP pojednávající o možnosti reklamace vystavených faktur, a to ve lhůtě 2 měsíců od vystavení faktur, což žalovaný učinil. Žalobce však tuto reklamaci neuznal, což žalovanému sdělil i písemně dne [datum], pročež ke dni [datum] použil složenou jistotu ve výši 13 474,58 EUR v částce 5 887,58 EUR k úplné úhradě souhrnné faktury [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum], a ve zbytku, tedy v částce 7587 EUR, k částečné úhradě souhrnné faktury [číslo] ze dne [datum], splatné dne [datum].

5. Vzhledem k tomu, že žalobce je zahraniční právnickou osobou (německá společnost), zabýval se soud nejprve otázkou své pravomoci, resp. mezinárodní příslušnosti. Ta je v tomto případě dána sídlem žalovaného na území ČR (srov. Čl. 4 odst. 1 nařízení Rady /ES/ [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech /přepracované znění/), kdy tento je zároveň i českou společností.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

7. Dne [datum] podal žalovaný k žalobci žádost o kartu DKV, kde mimo jiné bylo označeno množství měsíční potřeby žalovaného, a to částkou 14 000 EUR.

8. Přípisem ze dne [datum] žalobce přijal tento obchodní vztah, a v příloze zaslal žalovanému 8 DKV karet. Dále byl žalovaný informován, že karty jsou používány v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami Dále je zde výslovně uvedeno:„ Na základě Vašich údajů vycházíme z toho, že [příjmení] běžná potřeba dodávek a služeb bezhotovostně čerpaných prostřednictvím DKV Cards a případně mýtného činí maximálně 14 000 EUR. Tuto částku Vám poskytujeme jako dispoziční rámec pro [příjmení] běžnou potřebu. Pokud bude pro Vás nedostačující, spojte se prosím včas s námi. Přiobjednání karet DKV Cards je v zásadě možné. Vyhrazujeme si však, že vydání dodatečných karet je závislé na prověření dispozičního rámce, které v některých případech neumožní vydání dalších karet bez poskytnutí zajištění.“ Vyúčtování bude zasíláno dvakrát měsíčně, a to vždy k 15. dni v měsíci a k poslednímu dni v měsíci. Splatnost faktur je vždy 30 dní od vystavení faktury.

9. Zároveň žalobce předložil žalovanému i Listinu servisních přirážek, ze které je zřejmé, při používání jakých služeb poskytovaných žalobcem jsou tímto nad rámec ceny čerpané služby účtovány i poplatky za její získání prostřednictvím karet žalobce.

10. Ve Všeobecných smluvních podmínkách z roku 2008 je mimo jiné uvedeno, že těmito je upraveno používání karet DKV Cards jakož i smluvní úprava mezi žalobcem a jeho zákazníky. O nových VOP bude zákazník písemně informován, bez toho aniž by mu musely být nové podmínky zaslány. V čl. 2 je pak uvedeno, že obchodní vztah je založen, pokud žalobce potvrdí žádost o poskytnutí DKV karet. V tomto potvrzení žalobce poskytne zákazníku určitý dispoziční rámec a určitou platební lhůtu. Dispoziční rámec a platební lhůta se stávají součástí smlouvy. Čl. 9 hovoří o ztrátě karty a odpovědnosti zákazníka DKV za škodu, pod písm. a) je uvedeno, že krádež, ztrátu nebo ostatní pohřešování DKV Card je nutno neprodleně nahlásit žalobci. Policejní oznámení je nutné žalobci postoupit. Zákazník žalobce odpovídá za použití DKV Card v rozporu se smlouvou, příp. její zneužití, ledaže by on a oprávněný uživatel učinili všechna opatření proti použití karty v rozporu se smlouvou, popř. jejímu zneužití, která od nich lze spravedlivě požadovat, což je zákazník povinen prokázat a on nese důkazní břemeno. V č.l. 10 písm. b) je pak zakotveno oprávnění žalobce účtovat spolu s cenou odebraného zboží a služeb rovněž přirážky či poplatky, tak jak vyplývají ze sazebníku. Zákazník je povinen faktury zkontrolovat nejpozději do 2 měsíců od data vystavení. Dle č.l. 12 písm. c) je v případě prodlení zákazníka žalobce oprávněn účtovat úrok z prodlení, a to ve výši o 8 % vyšší než je zákonný úrok z prodlení dle § 247 německého Občanského zákoníku BGB. V č.l. 18 je pak upravebno zajištění, dle kterého, žalobce může v návaznosti na limitní rámec žádat složení jistoty. Pod písm. b) je pak upraveno zvýšení zajištění, kdy žalobce může požadovat zvýšení zajištění, pokud vzniknou nebo vejdou ve známost okolnosti, které opravňují k zvýšení hodnocení rizika, a to zejména: je zákazníkovi poskytnut zvýšený dispoziční rámec nebo zákazník překročil dispoziční rámec. Dle č.l. 21 se vztahy mezi účastníky řídí právem německým.

11. Dopisem ze dne [datum] sdělil žalovaný žalobci, že došlo k neoprávněnému tankování, kdy vůz pro který byla předmětná karta vydána se v dané době nenacházel na území Německa, kde mělo k tankování dojít. K odhalení této skutečnosti došlo dne [datum]. K těmto neoprávněným čerpáním mělo dojít v období posledních dvou až tří měsíců. Zároveň došlo v posledních dvou měsících k navýšení limitního rámce, a to hned několikrát bez žádosti či souhlasu žalovaného.

12. Žalobce měl za žalovaným pohledávku z následujících faktur: faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 5 887,58 EUR, faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 9 932,65 EUR, faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 2 543,92 EUR, faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 10 134,22 EUR, faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 201,95 EUR, faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 2 650,47 EUR a faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 146,99 EUR.

13. Žalobce složil u žalovaného zajištění ve výši 13 474, 58 EUR. Tato částka byla žalobcem použita dne [číslo] na uhrazení nejstarších faktur, tedy faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 5 887,58 EUR a částečně na úhradu faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 9 932,65 EUR.

14. Ke dni [číslo] byl limitní rámec pro žalovaného zvýšen na částku 27 581,52 EUR.

15. Přípisem ze dne [datum] žalobce vypověděl smluvní vztah s žalovaným, a to s odkazem na čl. 12 VOP a vyzval ho k úhradě dlužných částek.

16. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému před žalobní výzvu.

17. Dle úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] žalovaný celou záležitost nahlásil podezření na zneužití DKV tankovací karty, a to ve 42 případech v celkové částce 23 124,98 EUR.

18. Dle sdělení Obvodního ředitelství policie [obec] II. ze dne [datum] byla věc předána v rámci mezinárodní justiční spolupráce do [příjmení] republiky Německo.

19. Dle sdělení vrchní státní zástupkyně Státního zastupitelství Darmstadt ze dne [datum], dané řízení nebylo nalezeno.

20. Přípisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky.

21. Soud při jednání konaném dne [datum] vyslechl účastníka řízení [jméno] [příjmení], který je jednatelem žalovaného. Účastník uvedl, že jejich vozidlo se v době údajného tankování nacházelo v jiném státě a není tedy možné, aby provádělo tankování tak jak tvrdí žalobce a za jaká tankování vystavil faktury, které nyní žádá žalobce k proplacení. V létě v roce 2016 po návratu z dovolené zjistil pravděpodobnou krádež, věc oznámil žalobci a následně Policii. U žalobce byl sjednán limit a ten také odpovídal uhrazené kauci. [datum] ještě zaslal žalobci dopis, kde celou událost opět oznamoval. Druhý jednatel firmy vyjednával v únoru roku 2016 snížení limitu na částku 10 000 EUR, následně došlo zaměstnankyní žalobce, paní [příjmení] k navýšení limitu až na částku 30 000 EUR dne [datum], a to bez souhlasu žalovaného. Navýšení limitů pak žalovaný zjistil z faktur.

22. Soud při jednání konaném dne [datum] vyslechl svědka [jméno] [příjmení], který pro žalovaného pracuje od roku 2010 a zároveň je synem jednatele [jméno] [příjmení]. Svědek k věci uvedl, že po zjištění podezření na zneužití karet DKV situaci telefonicky nahlásil dne [datum] žalobci, karty zablokoval a následně věc nahlásil [obec] ČR. Situaci zjistil prostudováním faktur za poslední dva měsíce tedy květen a červen roku 2016. Následně s otcem sepsali dopis žalobci, kde ho jednak informovali o zvýšení limitů, které neodsouhlasili a jednak, že jsou ochotni uhradit pouze to, co skutečně tankovali. Tento dopis byl odeslán v průběhu srpna 2016.

23. Soud při jednání konaném dne [datum] vyslechl ještě svědkyni [jméno] [příjmení], která pracovala na oddělení péče o zákazníky pro žalobce, a to od roku 1995 do května 2019 O nastalé situaci s krádeží resp. kopírováním karet se dozvěděla od jednoho z účastníků, již si nevybavuje zda ji první kontaktoval žalovaný nebo žalobce, oddělení zneužití karet. Pokud by ji kontaktoval první žalobce, ona by se obrátila na žalovaného, aby došlo ke kontrole faktur. Svědkyně byla s žalovaným v souvislosti s nastalou situací v kontaktu a nejprve telefonicky a následně i osobně. Svědkyně dále uvedla, že ona zvyšovala limitní rámec, a to buď na podnět zákazníka, čerpací stanice nebo řidiče, ty situace byly různé. Mohla nastat situace, že se o tom zákazník ani nedozvěděl. Zákazník byl o změně vždy informován, notifikací. Změna nebyla podmíněna jeho souhlasem. Svědkyně si vybavuje, že podmínkou pro navýšení limitů bylo, že se jednalo o stálého a dobré zákazníky, jinou podmínku svědkyně neuvedla. Karta byla chráněna pinem a pak nastavením těch limitů.

24. Svá skutková zjištění soud opřel o nesporná tvrzení účastníků, shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, a o účastnický výslech a výslechy svědků. Další dokazování, zejména žalovaným navrženou komunikací mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem, jakož i výslechem jednatele této společnosti soud již neprováděl, kdy žalovaný chtěl těmito důkazy prokázat praxi zvyšování limitního rámce u jiné společnosti, která měla s žalobcem smluvním vztah, kdy soud uzavřel, že nelze prokázat jaká obchodní praxe panovala mezi účastníky zjištěním obchodní praxe mezi jinými subjekty. Soud tedy dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti daného řízení a proto soud návrh žalovaného na provedení tohoto důkazu zamítl.

25. Výše provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byl v roce 2009 uzavřen smluvní vztah, na základě, kterého poskytoval žalobce žalovanému služby v podobě možnosti hradit určité zboží a služby bezhotovostně prostřednictvím tzv. DKV karet, Žalovaný se zavázal tato čerpání po přeúčtování žalobcem hradit, a to spolu s poplatkem náležejícím žalobci. Ke dni sjednání smluvního vztahu byl účastníky sjednán limitní rámec, a to ve výši 14 000 EUR. Žalovaný poskytl žalobci jistotu, a to ve výši 13 474, 58 EUR. Žalobcem byly následně vystaveny tyto faktury za čerpání zboží a služeb na karty poskytnuté do dispozice žalovanému: faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 5 887,58 EUR, faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 9 932,65 EUR, faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 2 543,92 EUR, faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 10 134,22 EUR, faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 201,95 EUR, faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 2 650,47 EUR a faktura [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] na částku 146,99 EUR. Žalovaný odmítl tyto žalobci uhradit s tím, že došlo ke zneužití karet v držení žalovaného. Žalobce použil dne [datum] složenou kauci na úhradu výše uvedených faktur. Mezi účastníky byla sjednána odpovědnost žalovaného pro případ zneužití předmětných karet, kdy žalovaný odpovídá i za takto provedená čerpání.

26. V rámci provedeného dokazování se naopak nepodařilo prokázat, že by byl v rámci tvrzeného jednání třetích osob došlo ke spáchání trestného činu. Rovněž tak nebylo před soudem prokázáno, že by mezi účastníky byl sjednán mechanismus pro zvyšování limitního rámce, kdy ani z výpovědi slyšených svědků nebylo postaveno najisto, zda ke změně tohoto rámce je třeba souhlas či žádost obou účastníku, či zda případně může tento rámec žalobce zvyšovat bez vědomí žalovaného.

27. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: je třeba především s ohledem na mezinárodní prvek v této věci uvést, že věc musí být posuzována podle [příjmení] občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch - dále jen„ BGB“), tak jak bylo mezi účastníky sjednáno.

28. V nyní řešené věci pak soud dále uvádí, že má za zjištěné uzavření smlouvy mezi účastníky, a to na základě požadavku žalovaného, který byl žalobcem akceptován, a to v souladu s ustanovení §241 a §305 BGB.

29. Mezi účastníky byla v rámci VOP jednoznačně vymezena vzájemná práva a povinnosti, kdy zejména se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby v podobě možnosti hradit ceny za pohonné hmoty a mýtné prostřednictvím bezhotovostních plateb uskutečněných karet vystavených žalobcem a žalovaný se zavázal jednak přeúčtované ceny žalobci hradit a dále mu uhradit poplatek za tyto služby. Ve VOP č.l. 9 písm. b) bylo sjednáno, že za použití DKV karty v rozporu se smlouvou příp. její zneužití ručí žalovaný. Žalovaný soudu nikterak netvrdil a neprokázal, jaká opatření z jeho strany byla přijata, tak aby tomuto zneužití zabránil. Soud tedy uzavřel, že v rámci smluvních ujednání mezi stranami byla odpovědnost žalovaného za žalobcem účtované platby sjednána a žalovaný je tedy povinen k jejich úhradě. Dále byl mezi účastníky sjednán limit pro takto činěné nákupy, na to v rámci uzavřené smlouvy v částce 14 000 EUR. Žalovaný se bránil tím, že výše tohoto limitu byla ze strany žalobce jednostranně neoprávněně zvýšena, kdy žalobce tímto jednáním tedy přispěl ke vzniku výše požadované částky. Žalobce se bránil tím, že tento limit byl ke dni [datum] navýšen na částku 27 581,52 EUR.

30. Soud se tedy zabýval tím, jakým způsobem bylo mezi účastníky sjednáno navýšení daného limitu, resp. zda byl sjednán mechanismus jeho zvyšování a snižování. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že tento mechanismus, v rámci VOP nikterak sjednán nebyl. Svědkyně [celé jméno svědka] pak ve své svědecké výpovědi uvedla, že tento limit navyšovala bez vědomí žalovaného a jediným kritériem byla stálost a kvalita zákazníka, tedy žalovaného. Zároveň pak konstatovala, že mechanismy chránící zneužití DKV karet byl [příjmení] a zároveň sjednání výše uvedených limitů. K tomu soud uvádí, že tedy má za to, že s ohledem na to, že mechanismus změny předmětných limitů nebyl mezi účastníky sjednán a byl proveden jednostranně žalobcem, soud k němu nepřihlížel a vyšel z výše rámce sjednaného v rámci předmětné smlouvy v částce 14 000 EUR. Takto sjednaný limit pak soud aplikoval na celkově žalobcem požadovanou částku, kdy za dlužné období byla celkem požadována částka 31 497,78 EUR za všechny výše uvedené faktury, na kterou si dne [datum] žalobce započetl složenou kauci ve výši 13 474, 58 EUR a žalobou tedy požadoval pouze částku 18 023,20 EUR. Soud tedy žalobci přiznal částku, která odpovídá danému limitnímu rámci 14 000 EUR, od které odečetl žalobcem započítanou kauci ve výši 13 474, 58 EUR a přiznal tedy žalobci částku 525,42 EUR. Ve zbytku pak žalobnímu návrhu nevyhověl jak je uvedeno v bodě II. výrokové části tohoto rozsudku. Rovněž tak soud žalobci přiznal smluvní úrok z prodlení, tak jak byl v čl. 12 VOP mezi účastníky ujednán a žalobcem požadován.

31. Co do náhrady nákladů řízení vyšel soud z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého náleží poměrná část nákladů tomu účastníkovi, který byl v řízení úspěšnější oproti druhému účastníkovi. Žalobci byla v tomto řízení přiznána částka 525,42 EUR oproti původně žalované částce 18 023,20 EUR, tj. jeho úspěch dosahuje 2,9 % a neúspěch 97,1%. Náhrada nákladů řízení proto náleží žalovanému v rozsahu 94,2 % (rozdíl mezi mírou úspěšnosti obou účastníků).

32. Náklady řízení na straně žalovaného soud určil v celkové výši 30 976 Kč, sestávající z odměny jejího zástupce (advokáta) ve výši 23 200 Kč, tj. po 2 900 Kč podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za úkony spočívající v převzetí věci, písemná podání ve věci samé z [datum], [datum] a [datum] a v účasti při jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (tarifní hodnota je tu 440 397 Kč, určená z původně žalované jistiny kurzem 24,435 CZK/EUR vyhlášeným ČNB ke dni vyhlášení rozsudku, který je současně dnem poskytnutí právní služby i dnem rozhodným pro vznik práva na náhradu nákladů řízení). Nadto náleží advokátovi náhrada hotových výdajů ve výši 2 400 Kč, tj. po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, 3 AT ke každému z 8 výše uvedených úkonů a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 25 600 Kč ve výši 5 376 Kč.

33. Celkem tak náklady řízení na straně žalované činí 30 976 Kč, z toho bylo žalované přiznáno 94,2 % této částky, tedy částka 29 179,40 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.