22 C 251/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno pro zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se touto žalobou domáhá úhrady vůči žalované částky , částka, s přísl., a to z titulu bezdůvodného obohacení. Tato částka představuje ze strany žalobkyně (jakožto zájemce) předem uhrazenou odměnu žalované (jakožto zprostředkovatele) v rámci sjednaného a následně prodlouženého/obnoveného zprostředkovatelského vztahu, který však s ohledem na absolutní nečinnost žalované zanikl.

2. Účastníci uzavřeli dne , datum, Smlouvu o spolupráci (, Anonymizováno, ) číslo , Anonymizováno, , a to na dobu určitou 3 měsíců. Následně tento smluvní vztah prodloužili resp. obnovili uzavřením totožné smlouvy o spolupráci (, Anonymizováno, ) číslo , Anonymizováno, , kdy pouze doba trvání byla sjednána odlišně na dobu 6 měsíců. Tato smlouva byla uzavřena nejpozději dne , datum, . Smluvní vztah tedy skončil dne , datum, .

3. Na základě obou smluv se žalovaný zavázal pro žalobkyni zajistit prodej společnosti , právnická osoba, (tedy žalobkyně samotné), resp. prodej podílů společníků žalobkyně, a to za částku, tel. číslo, Kč, s tím, že žalovanému za zprostředkování takové transakce náležela odměna ve výši , částka, placená ze strany žalobkyně, kdy tato měla být žalobkyní uhrazena na účet uvedený na str. 4 smlouvy (č. ú.: , tel. číslo, /, Anonymizováno, ). Dle ujednání na str. 3., přitom uvedená odměna zahrnovala i náklady za přípravu a zpracování dokumentů ve výši , částka, za 1 hodinu práce.

4. Žalobkyně následně platbami ze dnů , datum, , , datum, a , datum, , uhradila žalované výše uvedenou odměnu, resp. provedla platby žalované v celkové částce , částka, . Po uhrazení platby žalovaný nebyl pro žalobkyni nijak činný ani ji nikterak nekontaktoval. Dne , datum, , se žalobkyně obrátila na žalovanou přípisem, kdy jednak oznámila ukončení předmětné smlouvy a žádala vrácení uhrazené provize s tím, že sjednaný vztah již zanikl, a že žádá o vrácení uhrazené částky , částka, , která má být vrácena do 15 dnů ode dne obdržení dotčeného přípisu. Tento byl žalovanému doručen dne , datum, . Žalovaný reagoval dne , datum, , kdy žalobkyni informoval, že bere na vědomí ukončení smluvního vztahu a zároveň uvedl, že připravuje vyčíslení celkových nákladů. Žalovaný však žalobkyni již ničeho nepředložil a požadovanou částku neuhradil. Žalobkyně ho znovu vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení před žalobní výzvou ze dne , datum, .

5. Žalovaný se ve věci vyjádřil přípisem ze dne , datum, , kdy uvedl, že nárok žalobkyně zcela neuznává.

6. Žalovaný učinil nesporným, že od žalobkyně obdržel částku , částka, . Žalovaný naopak rozporuje uzavření druhé smlouvy o zprostředkování, kdy za žalobkyni ji měl podepsat pan , jméno FO, , který není statutárním orgánem žalobkyně. Žalovaný tak nadále vyvíjel pro žalobkyni zprostředkovatelskou činnost bez právního titulu, kdy jednal v omylu. Vynaložené náklady na jednání o předmětné akvizice na straně žalované zahrnují zejména mnoho zahraničních cest, angažování agentů a podobně. Žalované tak vznikla škoda, neboť jednala bez právního titulu a její náklady překročily složenou zálohu. Žalovaný dále uvedl, že tuto škodu jakož i náklady stále vyčísluje. Následně dojde k započtení této škody proti nároku žalobkyně.

7. Žalobkyně reagovala přípisem ze dne , datum, , kdy uvedla, že tvrzení žalovaného se nezakládá na pravdě, neboť druhou smlouvu o spolupráci za žalobkyni podepsal její statutární orgán pan , jméno FO, . K tomu žalobkyně ještě uvedla, že uzavření druhé zprostředkovatelské smlouvy není pro věc rozhodné, neboť obě smlouvy (kromě vymezení časové působnosti) jsou zcela identické a částka , částka, byla poskytnuta na základě první z nich. K bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného, by došlo i v případě, že bz druhá smlouva o spolupráci nebyla uzavřena. Nadto žalobkyně uvádí, že panu , jméno FO, byla dne , datum, žalobkyní udělena speciální plná moc na jejímž základě byl i oprávněn uzavírat za žalobkyni smlouvy. Žalobkyně znovu opakuje, že ze strany žalovaného jí nebyla prezentována či doložena jakákoliv aktivita ve vztahu na uzavření budoucí transakce. Žalobkyně tedy popírá, že by žalovanému vznikl nárok na odměnu, náklady či škodu.

8. K jednání nařízenému na dne , datum, se žalovaný nedostavil. Dne , datum, pak soudu zaslal kopii lékařských zpráv ze dne , datum, a , datum, , s tím že dne , datum, má být pan , jméno FO, přijat k operačnímu výkonu, který má být proveden dne , datum, . Z předložených zpráv nevyplývá, že by se jednalo o akutní příjem. Tyto zprávy byly soudu zaslány bez jakéhokoliv textu, resp. omluvy z jednání či žádosti o odročení. Dne , datum, pak byla soudu doručena žádost žalovaného o odročení jednání nařízeného na dne , datum, právě s odkazem na tyto lékařské zprávy.

9. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že smlouva ze dne , datum, byla mezi nimi uzavřena a že žalobkyně uhradila žalovanému odměnu ve výši , částka, .

10. Na základě předložených listinných důkazů soud k následujícím skutkovým závěrům.

11. Ze smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , je zřejmé, že byla uzavřena mezi účastníky, kdy na straně zájemce vystupuje žalobkyně a na straně zadavatele žalovaný. Předmětem zájmu žalobkyně je prodej společnosti. Odměna byla stanovena na částku , částka, a smlouva byla uzavřena na dobu 3 měsíců. Hodinová sazba ve výši , částka, bude od odměny odečtena. Dále bylo ujednáno, že náklady – hodinová sazba, budou žalobkyni účtovány v případě, že od smlouvy odstoupí v průběhu spolupráce. Pokud požadovaná smlouva nebude žalobkyni poskytnuta v průběhu obchodní spolupráce z důvodu neúspěšného jednání ze strany žalovaného, bude odměna vrácena v plné výši do 15 dnů žalobkyni. Po splnění všech podmínek vyplývající ze smlouvy bude na Radě investorů projednáno, zda projekt žalobkyně splňuje základní kritéria pro jeho dokončení. Pokud bude projekt žalobkyně schválen, bude podepsán závěrečný dokument Smlouva o zahájení podnikání. Obě smlouvy jsou vedeny pod stejným evidenčním číslem. Pokud projekt schválen nebude, obdrží žalobkyně veškerou dokumentaci či jiné materiály související s projektem včetně odměny v plné výši do 5 dnů zpět.

12. Dále žalobkyně soudu předložila smlouvu č. , Anonymizováno, bez uvedení data u podpisů žalovaného, která je zcela totožného znění jako smlouva specifikovaná v bodě 10. tohoto odůvodnění. Jediným rozdílem je rukou přepsaná doba trvání na šest měsíců, tento údaj je opatřen razítkem a podpisem žalovaného.

13. Z přípisu žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně jednak oznámila žalovanému ukončení Smlouvy o spolupráci č. , Anonymizováno, ze dne , datum, a zároveň požádala o vrácení poskytnutých finančních prostředků. Žalobkyně zde uvedla, že smlouva byla uzavřena dne , datum, na dobu trvání 3 měsíců a následně téhož dne byla uzavřena se změnou doby trvání na 6 měsíců. Žalobkyně má smlouvu za ukončenou uplynutím času, nicméně pro jistotu dodává, že tímto přípisem dává jednoznačně najevo, že v ní dále pokračovat nechce. Vyzvala žalovaného k vrácení poskytnuté odměny ve výši 200 000 EU, a to do 15 dnů, neboť žalovaný pro žalobkyni ničeho nevykonal. Tento přípis byl žalované doručen dne , datum, .

14. Z emailové komunikace ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalovaný sděloval žalobkyni, že je ochoten ve spolupráci pokračovat, pokud bude doloženo oprávnění pana , jméno FO, k podpisu smlouvy, neboť sama žalobkyně zpochybnila, že by smlouva byla uzavřena. Žalobkyně reagovala sdělením, že smlouva vypršela nejpozději dne , datum, a ze strany žalovaného nedošlo k dostatečné iniciativně k uzavření předmětné akvizice. Žalovaný navrhl prodloužení smlouvy. Žalobkyně souhlasila, za situace, že jí bude předožena komunikace se zájemcem o koupi případně schválení obchodu dozorčí radou. Žalovaný vyloučil předání čehokoliv, než bude smlouva prodloužena, neboť v současné chvíli žádný smluvní vztah neexistoval. Finálně žalovaný navrhl dvě varianty, buď prodloužit smlouvu a dokončit akvizici, a nebo vrátit žalobkyni peníze a vyúčtuje skutečné náklady.

15. Žalovaný reagoval nedatovaným přípisem, kde uvedl, že na základě oznámení o ukončení smlouvy žalovaný připravuje vyčíslení celkových nákladů. Tyto budou žalobkyni zaslány v co nejkratším termínu.

16. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání částky , částka, , nejpozději dne , datum, . Před žalobní výzva byla žalované odeslána do datové schránky dne , datum, .

17. Soud učinil na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků tento skutkový závěr: Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zprostředkováním kde na straně zájemce vystupuje žalobkyně a na straně zadavatele žalovaný. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala uhradit odměnu ve výši , částka, (ke dni uzavření této smlouvy činil kur EUR/Kč 24,65, pročež tato částka odpovídá v přepočtu , částka, ). Tato částka byla ze strany žalobkyně uhrazena, což bylo mezi účastníky nesporné. Smlouva byla sjednána na dobu určitou 3 měsíců, tedy do , datum, . Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud požadovaná smlouva nebude žalobkyni poskytnuta v průběhu obchodní spolupráce z důvodu neúspěšného jednání ze strany žalovaného, bude odměna vrácena v plné výši do 15 dnů žalobkyni. Po splnění všech podmínek vyplývající ze smlouvy bude na Radě investorů projednáno, zda projekt žalobkyně splňuje základní kritéria pro jeho dokončení. Pokud bude projekt žalobkyně schválen, bude podepsán závěrečný dokument Smlouva o zahájení podnikání. Obě smlouvy jsou vedeny pod stejným evidenčním číslem. Pokud projekt schválen nebude, obdrží žalobkyně veškerou dokumentaci či jiné materiály související s projektem včetně odměny v plné výši do 5 dnů, zpět. Dne , datum, byla žalovanému doručena výzva k vrácení poskytnuté odměny, a to ve lhůtě 15 dnů.

18. V řízení se naopak nepodařilo prokázat uzavření další či pokračující smlouvy, neboť tvrzení účastníků se v tomto ohledu rozcházela, kdy žalobkyně tvrdila její uzavření nejpozději dne , datum, a žalovaný naopak tvrdil, že k jejímu uzavření vůbec nedošlo. Zároveň žalobkyně soudu předložila tuto druhou smlouvu bez data podpisu žalovaného a ve výzvě k vrácení odměny tvrdila její uzavření již dne , datum, . Ani z jiných listinných důkazů uzavření této druhé smlouvy nevyplynulo.

19. Zároveň v řízení se nepodařilo prokázat, že by žalovaný pro žalobkyni vyvinul v návaznosti na předmětnou smlouvu jakoukoliv činnost. Tato činnost byla žalovaným pouze v jednotlivých přípisech jak žalobkyni, tak soudu pouze tvrzena, nikoliv však jakkoliv blíže specifikována či konkretizována. Žalovaný pak opakovaně žalobkyni tak soudu přislíbil dodat konečné vyúčtování za tuto tvrzenou činnost. Toto však také nedoložil. K tomu soud konstatuje, že žalovaný se k soudu nedostavil, v den konání jednání zaslal soudu pouze lékařské zprávy, bez omluvy či žádosti o odročení. Žádost o odročení jednání pak byla soudu doručena až den následující po jednání. Tento postup s ohledem na to, že lékařské zprávy jednatele, byly vystaveny více než měsíc před konaným jednání, pročež si žalovaný musel být vědom skutečnosti, že se k nařízenému jednání jeho jednatel nebude moci dostavit a tuto skutečnost mohl soudu s předstihem oznámit, jakož i požádat o odročení, soud považuje za obstrukční, kdy měl zejména směřovat k oddálení rozhodnutí soudu.

20. Tím, že se žalovaný k jednání nedostavil zbavil se dobrodiní soudu, v podobě poskytnutého poučení v souladu s ustanovením § 118a o.s.ř, kdy by ho sood poučil o neunesení břemene tvrzení a důkazního ve vztahu na tvrzenou vykonanou činnost či vyúčtování, resp. tvrzenou škodu.

21. Dle § 2445 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

22. Dle § 2447 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky.

23. Dle § 2448 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bylo-li ujednáno, že zprostředkovateli vznikne právo na provizi, až třetí osoba splní povinnost ze zprostředkované smlouvy, zaplatí zájemce provizi i tehdy, oddálilo-li se, či zmařilo-li se splnění této povinnosti z důvodů, za něž zájemce odpovídá. Má-li být výše provize určena podle rozsahu plnění třetí osoby, započte se do základu i plnění neuskutečněné z důvodů, za něž odpovídá zájemce.

24. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu.

25. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zprostředkování, nikoliv však již zprostředkovávaná smlouva. Žalovaný pak soudu ani nedoložil, že by nějakou činnost směřující k uzavření zprostředkovávané smlouvy vykonával. Nadto bylo mezi účastníky ve smlouvě ujednána, že tato odměna bude žalobkyni vrácena právě v případě, že k uzavření zprostředkovávané smlouvy nedojde.

26. K tomu soud dále cituje komentářovou literaturu k ustanovení § 2447 občanského zákoníku: „K otázce vzniku práva zprostředkovatele na provizi je patrně vhodnější přistupovat tím způsobem, že právo na provizi sice vzniká v okamžiku uzavření zprostředkovatelské smlouvy, jedná se však o právo podmíněné (podmínkou se zde nerozumí podmínka ve smyslu vedlejšího ujednání, které váže účinnost právního jednání, ale jeden z předpokladů, které musejí být naplněny, aby se korespondující subjektivní povinnost stala bezprostředně závaznou a vynutitelnou vůči dlužníkovi). Uzavřením smlouvy o zprostředkování vzniká zprostředkovateli právo požadovat po zájemci zaplacení provize, toto právo je však vázáno na naplnění předpokladu (podmínky), že zprostředkovávaná smlouva bude uzavřena. Vzhledem k tomu, že splnění této podmínky není v dispozici zprostředkovatele (o tom, zda bude zprostředkovávaná smlouva uzavřena, rozhoduje v konečném důsledku zájemce a třetí osoba), mělo by být v mezidobí s tímto právem nakládáno jen jako s právem budoucím. Zájemci vzniká uzavřením smlouvy korespondující povinnost poskytnout zprostředkovateli sjednanou provizi za splnění předpokladu, že zprostředkovávaná smlouva bude uzavřena. Do doby naplnění tohoto předpokladu je tato povinnost závazná v tom smyslu, že se zájemce musí zdržet jednání, které by s povinností zaplatit provizi bylo v rozporu.“ (HANDLAR, Jiří. § 2447 [Vznik a splatnost práva na provizi]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník , jméno FO, . Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . , jméno FO, , 2014, s. 822, marg. č. , hodnota, .

27. Dále: „Nárok na provizi či splatnost provize. Komentované ustanovení normuje splatnost provize. Otázkou zůstává, kdy vzniká nárok na provizi jako takový – zda již uzavřením smlouvy o zprostředkování, nebo dnem splatnosti provize. Přestože jde o spornou otázku (srov. , jméno FO, 2447 9 an.), přikláníme se k druhé alternativě. To odpovídá dosavadnímu judikatornímu přístupu (NS , spisová značka, ); podle našeho názoru nelze úspěšně argumentovat striktní dikcí § 2447, protože zákonodárce zjevně není v tomto ohledu důsledný; srov. § 2448, kde se v analogickém kontextu hovoří o vzniku práva na provizi. Především ovšem jde o povahu zprostředkování jako takového a jeho odvážný charakter (srov. 2445 4); je pravdou, že vznik nároku na provizi je – ve srovnání s ostatními typickými právními jednáními nestandardně – v rukou zájemce, a nikoliv zprostředkovatele (nebyla-li ujednána splatnost provize podle odst. 2), nicméně to je inherentní vlastnost zprostředkovatelského vztahu, který využívá momentu spontánního souladu zájmů obou stran. Konstrukce podmíněného práva na úhradu provize, které vzniká již uzavřením smlouvy o zprostředkování (, adresa, s. 350 an.), se nám jeví jako ne zcela přiléhavá. Pro jiný přístup (vznik práva na provizi obstaráním kontraktační příležitosti) srov. Bejček 2015b s. 245.“ (BALARIN, Jan. § 2447 [Nárok na provizi a její splatnost]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . , jméno FO, , 2023, marg. č. , hodnota, .)

28. Rovněž soud cituje komentářovou literaturu k ustanovení § 2448 občanského zákoníku: „Zprostředkovatel má právo na provizi zásadně tehdy, je-li mezi zájemcem a třetí osobou uzavřena zprostředkovávaná smlouva (srov. § 2447 a komentář k němu). Smluvní strany se však mohou dohodnout i tak, že zprostředkovatel má právo na provizi až tehdy, když třetí osoba splní závazky, které zprostředkovanou smlouvou převzala. Takové ujednání nezakládá zprostředkovateli povinnost spolupůsobit při plnění závazků, které třetí osoba zprostředkovanou smlouvou převzala, ani odpovědnost zprostředkovatele za jejich porušení, pokud ale třetí osoba své závazky nesplní, nemá zprostředkovatel právo na provizi. Komentované ustanovení hovoří o tom, že splnění povinnosti ze zprostředkované smlouvy je předpokladem vzniku práva zprostředkovatele na provizi, zatímco ustanovení § 2447 chápe uzavření zprostředkovávané smlouvy jako předpoklad splatnosti provize, z tohoto rozdílu však zřejmě nelze dovozovat, že by právní skutečnosti v těchto ustanoveních upravené měly mít odlišné právní následky. Ustanovení § 2448, které ze systematického hlediska navazuje na ustanovení § 2447, je třeba vykládat tím způsobem, že také toto ustanovení upravuje splatnost práva zprostředkovatele na provizi. Možnost ujednání splatnosti provize odlišným způsobem ve zprostředkovatelské smlouvě není tímto závěrem nijak dotčena.“ (HANDLAR, Jiří. § 2448 [Provize vázaná na splnění závazků třetí osoby]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník , jméno FO, . Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . , jméno FO, , 2014, s. 826–827, marg. č. , hodnota, –3.)

29. Na základě výše uvedených skutečností soud uzavírá, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zprostředkování, kdy v souladu se smluvním ujednáním a zákonnou úpravou, žalobkyně uhradila žalovanému odměnu ve výši , částka, . Nárok na odměnu žalované však nevznikl, neboť nedošlo k zavření zprostředkovávané smlouvy. Pročež soud zavázal žalovaného v zaplacení této částky žalobkyni.

30. Soud zároveň žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení, kdy v předmětné smlouvě bylo sjednáno 15 dnů na vrácení uhrazené odměny, pokud zprostředkovávaná smlouva nebude uzavřena. Smlouva byla ukončena uplynutím času dne , datum, , žalovaný se tedy dne , datum, dostal do prodlení. Žalobkyně v podaném návrhu požadovala zákonný úrok z žalované částky ode dne , datum, , pročež soud jejímu požadavku vyhověl, a to dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně měla ve věci plný úspěch a zároveň v souladu s ust. § 142a o.s.ř. zaslala žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění. Žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a náklady právního zastoupení podle § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v celkové výši , částka, , sestávající z 5 úkonů právní služby při tarifní hodnotě , částka, pak jeden úkon v částce , částka, (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby, vyjádření ve věci ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ), 5 paušální náhrady hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši , částka, (5 x , částka, ). Dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, pak právnímu zástupci žalobce náleží také náhrady promeškaného času za cestu k jednání a zpět v délce 12 půlhodin ve výši , částka, . Dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, pak právnímu zástupci žalobkyně náleží také náhrada cestovních výdajů za cestu , adresa, , , adresa, (sídlo AK) - , adresa, , , právnická osoba, 14 a zpět k ústním jednáním konanému dne , datum, v celkové částce , částka, za jízdenky vlakem (, částka, + , částka, ). Náklady žalobkyně tak dosáhly celkem částky , částka, .

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.