22 C 268/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 238 557,07 Kč s příslušenstvím

I. Řízení, v rozsahu, ve kterém se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se původně žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody, která jí byla způsobena nezákonným rozhodnutím, na základě, kterého jí byla zabavena motorová nafta, v důsledku čehož jí vznikla majetková škoda.

2. Žalobkyně zakoupil dne , datum, u společnosti , právnická osoba, . 10 000 litrů motorové nafty, za kterou uhradil této společnosti kupní cenu ve výši , částka, . Tato částka zahrnovala rovněž spotřební daň a cenu dopravy této komodity z místa nakládky Berlín do , adresa, . Přeprava byla realizována společností , tituly před jménem, , jméno FO, s.r.o. K přechodu vlastnictví došlo v momentě uhrazení kupní ceny dne , datum, .

3. Finanční úřad , Anonymizováno, (dále též „správní orgán“), vydal dne , datum, exekuční příkaz č.j. , Anonymizováno, k vymožení daňových nedoplatků společnosti , právnická osoba, v likvidaci, tedy subjektu odlišného od žalobkyně, kterým nařídil exekuci prodejem věcí movitých. V této souvislosti byla mimo jiné zabavena i motorová nafta žalobkyně, která byla přepravována spolu s motorovou naftou ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, v likvidaci. Byla tedy zabavena motorová nafta ve vlastnictví žalobkyně, kdy tato žádné dluhy na daních neměla a se společností , právnická osoba, v likvidaci neměla nic společného.

4. Žalobkyně pak podrobně rozepsal průběh správního řízení a navazujících řízení soudních, kdy toto vyústilo v rozhodnutí správního orgánu ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , kterým byla motorová nafta žalobkyně, vyloučena z předmětné daňové exekuce. Nafta byla žalobkyni vydána dne , datum, , ale až poté co žalobkyně podruhé uhradila spotřební daň z této komodity, což byla podmínka pro její vydání.

5. Žalobkyně pak vyčíslila majetkovou škodu, která jí vznikla v souvislosti s nezákonným rozhodnutím žalované. Jedná se o tyto částky: , částka, , kdy tato částka odpovídá zákonnému úroku z prodlení z částky , částka, , kterou žalobkyně za motorovou naftu, její dopravu a DPH musel vynaložit, a to po celou dobu, kdy nemohla s naftou ani těmito finančními prostředky nakládat. Konkrétně tedy za dobu od , datum, do , datum, , ve výši 8,05 % ročně z této částky. Dále částku , částka, , která představuje rozdíl v ceně nafty na trhu, který nastal mezi , datum, a , datum, , kdy se jednou o čistou ztrátu žalobkyně, v důsledku poklesu cen této komodity, a to o , částka, /l. Dále částku , částka, , což představuje podruhé uhrazenou spotřební daň. A v neposlední řadě pak žalobkyně požadovala , částka, , jako částku, kterou musela vynaložit v souvislosti s přepravou vydané nafty na svoji čerpací stanici.

6. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky , částka, (přípis ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, ) a dále nárok ve výši , částka, (a to při jednání soudu dne , datum, ).

7. Ve věci byl dne , datum, vyhlášen rozsudek, kterým soud řízení co do částky , částka, s příslušenstvím zastavil (výrok I.), co do částky , částka, žalobě vyhověl (výrok II.) a částku , částka, zamítl (výrok III.).

8. Dne , datum, podala žalobkyně odvolání do výroku III. a navazujícího nákladového výroku. Odvolací soud svým usnesením ze dne , datum, výroky III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně zrušil a věc soudu vrátil k novému projednání. Ke zrušení došlo z důvodu, že v předmětném rozsudku byly uvedeny jiné skutkové okolnosti než ty, které se vztahují k předmětnému sporu, rozsudek byl proto jako zmatený a nesrozumitelný zrušen.

9. Předmětem sporu tedy zůstala částka , částka, , kdy ze strany žalobkyně došlo k částečnému zpětvzetí tohoto nároku, co do částky , částka, . Samotným předmětem sporu tak zůstala částka , částka, , představující požadovaný zákonný úrok z prodlení.

10. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaná jednak ve svém vyjádření popsal průběh správního a soudních řízení, což účastníci učinili nesporným, jak bude uvedeno níže. Dále žalovaná uvedla, že nesporuje existenci nezákonného rozhodnutí, neboť rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství nabylo právní moci a následně bylo soudem zrušeno (rozhodnutím , Anonymizováno, č.j. , spisová značka, ). Rozhodnutí prvostupňového správce daně bylo shledalo nezákonným, pročež toto rozhodnutí správce daně změnil. Žalovaná však rozporovala časový rámec, který žalobkyně označila jako dobu, po kterou nemohla s předmětnou komoditou nakládat, tedy od , datum, – , datum, (při jednání soudu dne , datum, však účastníci učinili nesporným časový rámec od , datum, do , datum, – pozn. soudu).

11. Žalovaná se dále podrobně vyjádřila k jednotlivým nárokům, které žalobkyně vznesla. Vzhledem k současnému předmětu sporu, soud zmiňuje pouze tento nárok. Požadavek na uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, žalovaná odmítla. Nárok na úrok z prodlení vzniká pouze v případě, že se dlužník dostane do prodlení. V daném případě tato skutečnost nenastala, neboť správce daně v prodlení nebyl a zároveň se ani nejednalo o peněžitý dluh.

12. Na to reagovala žalobkyně svým přípisem ze dne , datum, , kdy uvedla, že svoji žalobu mění a doplňuje tak, že zejména nesouhlasí s žalovanou v tom směru, že by v daném případě nebyla dána příčinná souvislost mezi vznikem škody na straně žalobkyně a jednáním žalované spočívající ve vydávání nezákonných rozhodnutí. V důsledku a v přímé příčinné souvislosti s tímto chybným rozhodováním byl totiž narušen přirozený chod věcí. Obvyklý chod věcí pak žalobkyně vnímá jako stav, kdy by se svojí naftou po celou dobu neoprávněného zadržení mohla nakládat, tedy že by jí měla k dispozici již v roce 2013 na své čerpací stanici. Konkrétně by tak došlo k jejímu prodeji s příslušnou marží a následného zhodnocení i této marže v rámci nákupu a prodeje další nafty.

13. K požadovanému úroku z prodlení pak žalobkyně uvedla, že shodně jako v samotné žalobě je tento požadován jako náhrada za ušlý zisk, kdy žalobkyně pouze použila tento způsob výpočtu analogicky, pro zjednodušení, kdy § 1970 občanského zákoníku, vymezuje úrok z prodlení jako sankci za neoprávněně zadržené, nevrácené či nezaplacené finanční prostředky v době splatnosti. To, že jí byla zadržena daná komodita se rovná tomu jako by jí byly, na dobu cca 7 let, zadrženy finanční prostředky, které po tuto dobu nemohla využívat ke svému dalšímu podnikání. Vzhledem k negativnímu stanovisku žalované změnila žalobkyně své tvrzení tak, že jí v příčinné souvislosti s jednáním žalované ušel mimo jiné i zisk v rozsahu, kterého by při normálním běhu věcí dosáhla na prodejních maržích z prodeje zabavené nafty a následného použití těchto tržeb pro další podnikání v období od , datum, do , datum, , po odečtení nákladů potencionálně vynaložených k tomuto prodeji. Žalobkyně tak nově tvrdila, že výše takto nově definovaného ušlého zisku dosahuje minimálně výše , částka, tak jak bylo původně žalováno. Žalobkyně rovněž, nad rámec již navržených důkazů, navrhla zadání znaleckého posudku za účelem zjištění nově specifikované škody v podobě ušlého zisku, s tím, že je požadována stále stejná částka. Žalobkyně v této souvislosti odkázala i na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne , datum, sp.zn. I ÚS 922/18.

14. Při jednání konaném dne , datum, však soud svým usnesením, v souladu s ustanovením § 95 o.s.ř., navrženou změnu žalobních tvrzení nepřipustil a při svém rozhodování vycházel z nároku, tak jak byl žalobkyní původně uplatněn.

15. Soud předmětné podání žalobkyně považoval za návrh na změnu žaloby podle § 95 o. s. ř. Žalobkyně v žalobě nepožadovala ušlý zisk, nýbrž požadovala úrok z prodlení odvozený od uhrazené ceny za předmětnou naftu, jak zcela zřetelně plyne z textu žaloby. V textu žaloby žalobkyně uvedl, že za ušlý zisk se považuje úrok z prodlení. Tvrdila tedy, že ušlý zisk je možno srovnat s úrokem z prodlení; že jde o rovnocenné alternativy. Žalobkyně výslovně uvedl, že „požaduje, aby jí byl z částky , částka, poskytnut zákonný úrok z prodlení za celou dobu, kdy nemohla nakládat ani s touto částkou ani s naftou“. To pak potvrdila v předmětném podání ze dne , datum, , když uvedla, že zákonný úrok z prodlení požaduje jako náhradu k nároku na náhradu škody, a to i s odkazem na § 1970 občanského zákoníku. Došlo tedy dle názoru soudu k naplnění hypotézy § 95 odst. 1 o. s. ř. Podle § 95 odst. 2 o. s. ř. přitom soud změnu žaloby nepřipustí, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Výsledky dosavadního řízení, tj. výsledky řízení před podáním návrhu na změnu, nemohou v žádném případě být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení, který bylo lze určit pouhou matematickou operací. Nově požadovaný ušlý zisk nemá s takto určenou částkou nic společného. Žalobkyně požaduje, aby jí byl přiznán ušlý zisk v rozsahu, kterého by při normálním běhu věcí dosáhla na prodejních maržích z prodeje zabavené nafty a následného použití těchto tržeb pro další podnikání, po odečtení nákladů potenciálně vynaložených k tomuto prodeji. To, že dosavadní výsledky řízení nelze využít pro řízení o změněném návrhu, dokládá i samotný fakt, že k tomuto nároku žalobkyně navrhuje nový důkazní prostředek, znalecký posudek. Byla-li by změna připuštěna, nastala by v řízení významně odlišná situace a bylo by třeba provést řadu nových důkazů k jiným skutkovým okolnostem. Soud proto návrh žalobkyně na změnu žaloby nepřipustil.

16. Mezi účastníky byl jednak učiněn nesporným průběh správního a navazujících řízení soudních, jak je uvedeno v následujícím odstavci a jednak učinili nespornou dobu, po kterou žalobce nemohl nakládat se zabavenou motorovou naftou, a to od , datum, do , datum, .

17. Mezi účastníky není sporu o tom, že daňový subjekt , právnická osoba, v likvidaci byl dne , datum, vymazán z obchodního rejstříku. Původně byl zapsán v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu , Anonymizováno, . Vůči daňovému subjektu byl dne , datum, vydán zajišťovací příkaz č. j. , Anonymizováno, k zajištění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Na základě vydaného zajišťovacího příkazu správce daně v rámci své vymáhací činnosti zahájil dle § 178 odst. 1 a odst. 5 písm. e) zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád), dne , datum, daňovou exekuci vydáním exekučního příkazu na prodej movitých věcí č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, a následně pojal dne , datum, do soupisu věcí č. j. , Anonymizováno, pohonné hmoty (motorovou naftu) v množství 30 671 litrů (deklarovaný objem při 15 °C), převáženou dle ARC dokladu č. , Anonymizováno, pro oprávněného příjemce č. , Anonymizováno, – , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , ze země původu Spolkové republiky Německo. V mezinárodním nákladním listu CMR figuroval jako příjemce daňový dlužník toho času „, právnická osoba, “. Přeprava byla zajišťována třetí osobou – dopravce , tituly před jménem, , jméno FO, s.r.o., se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, (dále jen „, tituly před jménem, , jméno FO, s.r.o.). Uskladnění motorové nafty proběhlo v , právnická osoba, ., v , adresa, (po uskladnění při teplotě 15 °C objem 30 673 litrů).

18. Finančnímu úřadu , Anonymizováno, Územnímu pracovišti , adresa, I, byl dne , datum, doručen návrh žalobkyně na vyloučení majetku, konkrétně 10 000 litrů motorové nafty, z daňové exekuce. Podáním tohoto návrhu bylo zahájeno řízení o tomto návrhu a o případném vyloučení majetku z daňové exekuce ve smyslu § 179 daňového řádu. Dne , datum, vydal Finanční úřad pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , kterým zastavil řízení zahájené podáním shora uvedeného návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce s odůvodněním, že podle § 179 odst. 4 daňového řádu je třeba návrh podat v patnáctidenní lhůtě počítané ode dne, kdy se osoba oprávněná podat návrh dozvěděla o tom, že na její majetek byla nařízena daňová exekuce. Dne , datum, bylo správci daně doručeno odvolání ze dne , datum, směřující proti shora uvedenému rozhodnutí o zastavení řízení. Správce daně i Odvolací finanční ředitelství dospěli k závěru, že odvolatel podal návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce opožděně. Odvolací finanční ředitelství podané odvolání rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, zamítlo. Dne , datum, podala žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího orgánu ke Krajskému soudu , Anonymizováno, žalobu vedenou pod sp. zn. , spisová značka, . Krajský soud v , Anonymizováno, rozsudkem ze dne , datum, č. j. , spisová značka, rozhodnutí odvolacího orgánu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Dne , datum, podal odvolací orgán proti předmětnému rozsudku u Krajského soudu v Brně kasační stížnost. Nejvyšší správní soud tuto zamítl rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že účelem ust. § 179 daňového řádu je chránit vlastnické právo třetích osob, a proto není důvod interpretovat počátek běhu subjektivní lhůty restriktivním způsobem. Vzhledem k výše uvedenému Finanční úřad pro Jihomoravský kraj rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, podanému odvolání v plném rozsahu podle ust. § 113 odst. 1 písm. a) daňového řádu vyhověl a rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj o zastavení řízení zrušil s tím, že o předmětném návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce bude správcem daně meritorně rozhodnuto samostatným rozhodnutím.

19. Na základě provedeného dokazování správce daně dospěl k závěru, že nedošlo k prokázání vlastnictví motorové nafty ve prospěch žalobkyně a návrhu opět nevyhověl. Dne , datum, tak bylo správcem daně vydáno rozhodnutí o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce č. j. , Anonymizováno, , kterým navrhované movité věci, tj. motorovou naftu o objemu 10 000 litrů, z daňové exekuce nevyloučil. Dne , datum, bylo správci daně doručeno odvolání žalobkyně. Odvolací finanční ředitelství vydalo dne , datum, rozhodnutí o odvolání č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , kterým odvolání zamítlo a rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj č. j. 667384/17/3001-80542-711610 potvrdilo. Dne , datum, podala žalobkyně žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství. Krajský soud v Brně dne , datum, vydal rozsudek č. j. , spisová značka, , kterým rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství č. j. , Anonymizováno, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. , právnická osoba, soudu vydalo dne , datum, Odvolací finanční ředitelství rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, kterým změnilo rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, tak, že pohonné hmoty o objemu 10 000 litrů vyloučil z daňové exekuce. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

20. S rozhodnutím soudu a následným vyloučením pohonných hmot začal správce daně řešit otázku, jakým způsobem lze realizovat vyskladnění pohonných hmot a jejich vydání žalobkyni. Dle správci daně známých informací se pohonné hmoty nacházely v režimu osvobozeném od spotřební daně, jelikož byly zabaveny při přepravě. K jejímu vydání do volného oběhu tak bylo nezbytné uhradit spotřební daň. Správce daně informoval žalobkyni o současném právním stavu a možnostech vyskladnění. Dne , datum, bylo správci daně doručeno e-mailové podání žalobkyně zaevidované pod č. j. , Anonymizováno, ve kterém byl správce daně žádán o vydání motorové nafty, nebo odpovídající finanční částky. Současně žalobkyně uvedla, že není povinna platit spotřební daň, neboť tuto již uhradil jiný subjekt, společnost , právnická osoba, . Správce daně neobdržel žádnou další informaci od žalobkyně, a proto jí dne , datum, zaslal další sdělení s opětovnou informací o možnostech vyskladnění. Dne , datum, obdržel správce daně sdělení žalobkyně, že zahájili bez součinnosti správce daně jednání se společností , právnická osoba, . o vyskladnění a ochotě zaplatit spotřební daň. Správce daně po informaci o „ochotě“ zaplacení spotřební daně kontaktoval Generální finanční ředitelství (dále též jen „GFŘ“), které v rámci dohody se skladovatelem , právnická osoba, . dohodlo další postup směřující k vyskladnění motorové nafty a po úhradě spotřební daně realizovalo dne , datum, toto vyskladnění.

21. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

22. Z přípisu Finančního úřadu pro , Anonymizováno, kraj. Územní pracoviště , adresa, I. ze dne , datum, , který byl adresován žalobci soud zjistil, že se jednalo o odpověď na žádost žalobce o vydání předmětné motorové nafty, a to bez povinnosti uhradit spotřební daň ze strany žalobce. Správce daně uvedl, že nezpochybňuje vlastnictví předmětné komodity žalobce a rovněž to, že ji nezadržuje, kdy ji lze vyskladnit právě po uhrazení spotřební daně. Ze zabavených pohonných hmot nebyla dosud uhrazena spotřební daň, což správce daně prověřil u příslušného správce spotřební daně, pročež se tato komodita nacházejí v režimu podmíněného osvobození od hrazení spotřební daně. Správce daně zabavil v roce 2013 tyto pohonné hmoty, u kterých v době zadržení nebyla přiznána spotřební daň, tedy byly zabaveny v hodnotě bez spotřební daně, a tak jsou stále zadržovány. V době, kdy došlo k jejich vyloučení z daňové exekuce bylo to rovněž bez této spotřební daně. K tomuto došlo, neboť tato motorová nafta nebyla nikdy uvolněna do volného oběhu, kdy až v tomto okamžiku je třeba uhradit spotřební daň. , právnická osoba, tedy nelze žalobci vydat do doby, než bude uhrazena spotřební daň.

23. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, společností , právnická osoba, . jako dodavatelem žalobci jako odběrateli, bylo zjištěno, že se jedná o daňový doklad, kterým je fakturována spotřební daň za vydání motorové nafty do volného oběhu dne , datum, v částce , částka, .

24. Z výpisu účtu žalobce soud zjistil, že částka , částka, byla dne , datum, uhrazena.

25. Z přípisu žalobce ze dne , datum, vyplývá, že žalobce svůj nárok zaslal žalované dne , datum, .

26. Z reakce žalované ze dne , datum, , bylo zjištěno, že žalovaná odmítla nárok žalobce uspokojit. Toto stanovisko bylo žalobci doručeno dne , datum, .

27. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Soud dále vyšel zejména z nesporných tvrzení účastníků. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

28. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

29. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

30. Žalobce svůj nárok na majetkovou škodu uplatnil dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a to z titulu nezákonného rozhodnutí.

31. Podle § 1 odst. 1, zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

32. Podle § 5 písm. a), zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

33. Podle ust. § 8 odst. 1 a odst. 3, zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

34. Podle § 30, zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši , částka, .

35. Podle § 1970, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. V dané věci soud dospěl k závěru, že podmínka nezákonného rozhodnutí je splněna, neboť v rámci správního řízení bylo vydáno rozhodnutí, která byla následně zrušena, a to i s ohledem na tu skutečnost, že sama žalovaná základ nároku, tedy existenci nezákonného rozhodnutí, nikterak nerozporovala.

37. Soud se tedy dále zabýval nárokem žalobkyně na uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, . Tento nárok byl soudem posouzen jako nedůvodný a v daném rozsahu žalobu zamítl.

38. Z textu zákona 82/1998 Sb. nárok na zákonný úrok, který by odpovídal ustanovení § 1970 občanského zákoníku, nikterak nevyplývá, resp. soud má za to, že žalovaná se nedostala do prodlení s hrazením částky, kterou žalobkyně za předmětnou naftu musela uhradit, pročež jí nemůže být ani uložena povinnost k hrazení zákonného úroku z této částky. Soud tak uzavřel, že v souladu s ustanoveními zákona č. 82/1998 Sb. žalobkyni nárok na uhrazení této částky nevznikl a tento nárok zamítl jako nedůvodný. Podle názoru soudu nelze přisvědčit názoru žalobkyně, že požadovaný úrok z prodlení by na danou situaci bylo lze aplikovat analogicky. To, že žalobkyni byla nezákonně zadržena nafta, nelze ztotožnit se situací, jako by žalovaná žalobkyni po danou dobu zadržovala finanční prostředky odpovídající ceně nafty. Takový výklad zákona nelze přijmout. Vzhledem k těmto závěrům a zároveň nepřipuštění změny žalobních tvrzení, jak je uvedeno v odstavci č. , hodnota, tohoto odůvodnění, soud nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl.

39. Soud dále pak řízení v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. zastavil, co do částky , částka, , kdy žalobkyně, při jednání konaném dne , datum, , tento dílčí nárok vzala zpět, a to z důvodu jeho přehodnocení.

40. V rámci celého řízení tak soud žalobě vyhověl co do částky , částka, vyhověl (prvý prvostupňový rozsudek), v částce , částka, ji zamítl (druhý prvostupňový rozsudek) a co do částek , částka, s příslušenstvím (prvý prvostupňový rozsudek) a , částka, s příslušenstvím (druhý prvostupňový rozsudek), řízení zastavil.

41. Pro úplnost pak soud dodává, že postupoval shodně jako ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , jedná se o skutkově i právně prakticky totožná řízení. V předmětné věci bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. , spisová značka, . Je zde podáno dovolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.

42. Co do náhrady nákladů řízení vyšel soud z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého náleží poměrná část nákladů tomu účastníkovi, který byl v řízení úspěšnější oproti druhému účastníkovi. Žalobce byl v tomto řízení přiznána částka , částka, oproti původně žalované částce , částka, , tj. jeho úspěch dosahuje 26 % a neúspěch 74 %. Náhrada nákladů řízení proto náleží žalované v rozsahu 48 % (rozdíl mezi mírou úspěšnosti obou účastníků).

43. Náklady řízení na straně žalované soud určil v celkové výši Kč, jako náklady účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle §137 odst. 2 o.s.ř., a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., které sestávající z částky , částka, za každý z osmi úkonů, a to vyjádření ve věci ze dne , datum, , vyjádření k odvolání ze dne , datum, , příprava a účast na jednáních ve dnech , datum, , , datum, . a , datum, , celkem , částka, . Žalované tak náleží 48 % z jí vynaložených nákladů, tedy částka , částka, .