22 C 307/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 27 303,48 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 27 303,48 Kč spolu se zákonným poplatkem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 27 303,48 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8. 05 % ročně z částky 27 303,48 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a zákonného poplatku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 27 303,48 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Řízení se v rozsahu, ve kterém se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8. 05 % ročně z částky 831,06 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a zákonného poplatku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 831,06 Kč od [datum] do zaplacení, se zastavuje.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 440 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Nejvyššímu soudu ČR dne [datum] domáhal na žalovaném uhrazení částky 136 371 Kč, a to z titulu dlužného nájemného a služeb. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt [číslo] ve 4. podlaží na adrese [adresa], na dobu určitou od [datum] do [datum], následně prodloužena dodatkem [číslo] do [datum] [ulice] nájemné bylo stanoveno ve výši 21 000 Kč (nájemné za byt ve výši 20 500 Kč, nájemné za vybavení ve výši 500 Kč) a záloha za služby činila 3 500 Kč, to vše se splatností k prvnímu dni měsíce, za který se nájem či zálohy hradí. Depozit uhrazený žalovaným činil 24 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s platbami nájemného za měsíce leden až květen 2014 a službami vyúčtovanými za rok 2014, načež došlo ze strany žalobce k výpovědi bez výpovědní doby, ze dne [datum] (doručena žalovanému dne [datum]), předtím byl žalovaný dopisem doručeným dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 122 631,81 Kč. Žalobce převzal byt bez účasti žalovaného, který se již v bytě nezdržoval, dne [datum]. Depozit byl započten na dlužné nájemné za leden 2014 a ve zbývající výši 6 247,42 Kč na část nájemného za únor 2014. Dlužné platby za vyúčtování služeb pak činili celkovou částku ve výši 28 134,55 Kč.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] byla připuštěna změna žaloby, kdy žalobce navíc požadoval poplatek z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 28 134,55 Kč od [datum] do zaplacení, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů dle zákona č. 67/2013 Sb. a zákonný úrok z prodlení blíže specifikovaný ve výroku tohoto rozsudku.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 11. 2020 č.j. [číslo jednací] pak došlo k vyloučení části věci k samostatnému řízení, a to ohledně návrhu žalobce na zaplacení dlužných úhrad za služby vzniklé v souvislosti s nájmem bytu, což je předmět daného řízení. Ve věci sp. zn. [spisová značka] pak bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 13.11.2020 č.j. [číslo jednací], kdy bylo žalobě ve vztahu na dlužné nájemné zcela vyhověno. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16.11.2021 č. j. [číslo jednací]. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum].

4. K nároku, který je předmětem tohoto sporu žalobce ještě uvedl, že provedl vyúčtování služeb za rok 2014, na základě kterého vystavil fakturu č. [anonymizováno] splatnou dne [datum], kdy celkem požadoval po žalovaném částku 28 134,55 Kč. K vyúčtování pak žalobce uvedl, že je v souladu s nájemní smlouvou je rozpočítáváno podle podlahové plochy.

5. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že sporuje samotné ukončení nájemního vztahu, dlužné nájemné a další platby. Uvedl, že k ukončení nájmu došlo dohodou stran, a to k začátku června 2014, toto dojednal s pracovnicí žalobce včetně způsobu předání bytu. Zcela nesouhlasil také s vyúčtováním služeb, jehož vyúčtování žalovanému nebylo k dispozici do dne jednání soudu ve věci [spisová značka] konaného dne 29.7.2020 (vyúčtování za rok 2014 pak bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného dne [datum]). Na to žalovaný vznesl proti vyúčtování námitky, a to přípisem ze dne [datum], kdy zejména namítl, že se v předmětném bytě již nezdržoval, namítl absenci dokladů jež prokazují reálnou spotřebu a požadoval specifikaci způsobu výpočtu daných částek. Zároveň uvedl, že se nejedná o řádné vyúčtování. Vzhledem k tomu, že žalobce vyúčtování doplnil až dne [datum] namítl žalovaný promlčení nároku a navrhl žalobu zcela zamítnout.

6. K námitkám žalovaného pak žalobce předně uvedl, že je nepovažuje za včasné, kdy vyúčtování se dostalo do sféry vlivu žalovaného dostalo nejpozději dne [datum], kdy bylo provedeno k důkazu při jednání soudu ve věci sp. zn. [spisová značka]. Žalobce opět upozornil na to, že služby byli rozpočítávány dle plochy bytu, bez ohledu na to, zda se zde žalovaný zdržoval či nikoliv. Žalobce se pak podrobně vyjádřil k jednotlivým položkám na vyúčtování, způsobu jejich výpočtu a k řádnému doložení jejich výše. Koeficient pro rozpočet plynu celé budovy byl [číslo], tedy součin podlahové plochy všech prostor (1.892,1 m2) a 12 měsíců. [číslo] x 12 = [číslo]. Celkový koeficient všech prostor v budově pro rozpočet elekřiny ve společných prostorách, správy a údržby domu, úklidu společných prostor a odvozu odpadu byl [číslo]. Jedná se o součet jednotlivých koeficientů všech nájemců prostor v budově. Koeficient prostoru (bytu) žalovaného pro rozpočet elekřiny ve společných prostorách, plynu, užívání výtahu, správy a údržby domu, úklidu společných prostor a odvozu odpadu byl ve vyúčtování uveden jako 477,10. Jedná se o součin podlahové plochy předmětného bytu (73,4 m2) a počtu měsíců, po který žalovaný daný rok měl prostor v nájmu (6,5). 73,4 x 6,5 = 477,10 Celkový koeficient všech prostor v budově pro rozpočet nákladů za užívání výtahu byl [číslo]. Jedná se o součet jednotlivých koeficientů všech nájemců prostor v budově kromě prostor, které se nachází v přízemí budovy. Celkový koeficient všech prostor v budově pro rozpočet vodného a stočného byl [číslo]. Jedná se o jednotlivé koeficienty prostor vynásobené předmětným směrným číslem dle přílohy [číslo] vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Protože prostor pronajatý žalovaným byl byt s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku), směrné číslo je dle čl. I. položky 3. této přílohy 35. Koeficient bytu pronajatého žalovaným byl tedy [číslo]. 477,1 x 35 = [číslo]. Žalobce se pak vyjádřil k položce údržba a opravy, která je po žalovaném také požadována, k čemuž uvedl, že došlo k chybě ve vyúčtování, kdy celkové náklady na dům na tuto položku činily 70 784,17 Kč nikoliv mylně uvedených 22 768,26 Kč. V této souvislosti došlo i k chybnému výpočtu, pročež žalobce vzal svůj návrh zpět o částku 831,06 Kč včetně příslušenství.

7. Soud řízení částečně zastavil, a to usnesením ze dne [datum] založeným na č.l. 105 spisu, a to do částky 831,06 Kč bez příslušenství 8. S ohledem na to, že jde o věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je občanka Itálie s domicilem v Itálii, posuzoval nalézací soud nejprve, zda má k projednání věci mezinárodní příslušnost. Mezinárodní příslušnost zdejší soud dovodil na základě čl. 24 odst. 1 Nařízení evropského parlamentu a rady č. 1215/2012, tedy na základě toho, že pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, jsou příslušné soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází, přičemž tato se nachází na území České republiky a v obvodu zdejšího soudu.

9. V rámci předcházejícího řízení sp. zn. [spisová značka] učinili účastníci nesporným to, že nájemní smlouva o nájmu předmětného bytu byla uzavřena dne [datum].

10. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

11. Z nájemní smlouvy ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva o nájmu bytu [číslo] ve 4. podlaží na adrese [adresa], který je ve vlastnictví žalobce, na dobu určitou od [datum] do [datum]. Předmětná nájemní smlouva byla následně prodloužena dodatkem do [datum]. V čl. II. bod 2. se účastníci dohodli na následujícím: žalovaný se zavazuje hradit měsíčně zálohovou platbu ve výši 3 500 Kč včetně DPH. Tyto zálohové platby obsahují všechny náklady včetně vyúčtování souvisejících s užíváním bytu (příloha [číslo]). V č.l. II. bod 5. bylo sjednáno vyúčtování záloh provede žalobce na základě vyúčtování od poskytovatelů těchto služeb jednou ročně, a to k [číslo] následujícího roku. Splatnost faktur a dobropisů je 14 dnů. Žalobce předloží, žalovanému faktury od poskytovatelů dle č.l. II. bod 2. na základě výzvy žalovaného. V příloze [číslo] k nájemní smlouvě jsou specifikovány služby poskytované spolu s nájmem bytu a způsob rozúčtování: dodávka vody a odvádění odpadních vod – podlahová plocha, úklid společných prostor - podlahová plocha, dodávky tepla a teplé vody - podlahová plocha, osvětlení ve společných prostorách - podlahová plocha, odvoz odpadu - podlahová plocha, užívání výtahu - podlahová plocha (bez přízemí a 1.p.), vybavení bytu společnou televizí a rozhlasovou anténou – na byt, správa a údržba domu (drobné opravy) - podlahová plocha, zabezpečení nebytových prostor - podlahová plocha.

12. Z výpovědi ze dne [datum] bylo zjištěno, že nájemní vztah byl ukončen z důvodu nehrazení nájemného a záloh na služby, tedy z důvodu porušení nájemní smlouvy. Tato výpověď byla žalovanému doručena dne [datum]

13. Z protokolu o převzetí bytu soud zjistil, že žalobce tento převzal, za účasti správcovské společnosti, bez účasti žalovaného dne [datum].

14. Dne [datum] obdržel žalovaný výzvu k zaplacení ze dne [datum], kde bylo uvedeno, že žalobce za ním eviduje dluh ve výši 122 631,81 Kč, neboť žalovaný nehradí nájemné a zálohy na služby.

15. Z faktury č. [anonymizováno] ze dne [datum], která byla žalovanému doručena nejpozději soudem dne [datum], znějící na částku 28 134,55 Kč a odpovídající vyúčtování služeb za rok 2014. Přílohou této faktury je rozpis vyúčtování za období od [datum] do [datum] pro žalovaného (žalobce soudu předložil překlad této listiny z anglického jazyka). Vyúčtování obsahuje tyto informace: náklad (označení konkrétní služby), náklady pro celou budovu, celkový koeficient, náklady na jednu jednotku koeficientu, koeficient prostoru, náklady na prostor žalovaného a sazbu DPH. Dále obsahuje informací o výši přijatých záloh. Ze strany žalovaného nebyly za rok 2014 uhrazeny žádné zálohy.

16. Z plánků jednotlivých pater domu pak soud zjistil, že celková plocha jednotek v domě činí 1.892,1 m2, jakož i rozložení jednotek, tak jak jsou uváděny ve vyúčtováních.

17. Z tabulek vyúčtování celého domu pak soud zjistil jednotlivé nájemce, jejich prostory, rozlohy v m2 těchto prostor, počet měsíců v roce 2014 kdy jednotky byly pronajaty, a koeficienty pro jednotlivé jednotky. Žalovaný užíval byt [číslo] o rozloze 73,4 m2, 6,5 měsíce v roce 2014, a jeho koeficient prostoru byl 477. K jednotlivým službám poskytovaným spolu s nájmem bytu ve vztahu na žalovaného v roce 2014 pak soud zjistil: 1) Elektřina společné prostory: Dle faktur od [právnická osoba] za období roku 2014 činila cena za elektřinu včetně DPH 64 912,70 Kč bez DPH 53 646,86 Kč. Náklad na jednu jednotku činil 53 646,86: 18 908,55 = 2,84. Pro žalovaného, jehož koeficient byl 477, to znamenalo 2,84 x 477 = 1 353,62 Kč bez DPH. 2) Plyn: z faktur společnosti [právnická osoba] za období roku 2014 soud zjistil, že náklad pro celý dům činil 324 984,82 Kč bez DPH 393 231,63 Kč s DPH. Náklad na jednu jednotku činil 324 984,82: 22 705 = 14,31. Pro žalovaného 14,34 x 477 = 6 828,84 Kč bez DPH. 3) Voda: z faktury [číslo] společnosti [právnická osoba] za období roku 2014 bylo seznáno, že náklad pro celý dům činil 72 263,49 Kč bez DPH a 83 100 Kč s DPH. Náklad na jednu jednotku činil 72 263,49: 456 447,6 = 0,16. Pro žalovaného pak 0,16 x 16 698,5 = 2 643,66 Kč bez DPH. 4) Výtah: z faktur [právnická osoba] s.r.o. za období roku 2014 soud zjistil, že celkové náklady na správu výtahu činily 40 969,46 Kč bez DPH a 49 573,05 Kč s DPH. Náklad na jednu jednotku byl 40 969,46: 16 535,55 = 2,48. Pro žalovaného 2,48 x 477 = 1 182,09 Kč bez DPH. 5) Údržba a opravy: z faktur společnosti [právnická osoba] za ostrahu objektu, [právnická osoba] za telefonní služby spojené s provozem výtahu a bezpečnostním systémem a z faktur [právnická osoba] [anonymizováno] vystavených v souvislosti se správou budovy, oprav a použitého materiálu vše za období roku 2014 soud zjistil, že bylo celkem vynaloženo 70 784,17 Kč bez DPH. Náklad na jednu jednotku tak činil 70 784,17: 18 908,55 = 3,74. Pro žalovaného 3,74 x 477 = 1 784 Kč bez DPH. Z faktur za klíče a naprogramování přístupových karet soud zjistil, že se jednalo o náklad na opravu pouze pro žalovaného v celkové výši 4 504,85 Kč bez DPH. Celkem tedy 6 288,85 Kč 6) Úklid: z faktur [právnická osoba] [anonymizováno] za úklid nemovitosti v období roku 2014 bylo zjištěno, že celkové náklady činily 132 000 Kč bez DPH a 159 720 Kč s DPH. Náklady na jednu jednotku tak byly 132 000: 18 908,55 = 6,98. Pro žalovaného pak 6,98 x 477 = 3 330,62 Kč bez DPH. 7) Svoz odpadu: Z faktur společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že náklady na tuto položku činily za rok 2014 pro celý dům částku 47 762 Kč bez DPH 57 792,02 Kč s DPH. Náklad na jednu jednotku tak činil 47 762: 18 908,55 = 5,53. Pro žalovaného pak 2,53 x 477 = 1 205,13 Kč bez DPH. Celkem tak náklady na služby za byt žalovaného činily v roce 2014 částku 22 832,81 Kč bez DPH a s DPH částku 27 303,48 Kč.

18. Dne [datum] byla žalovanému doručena před žalobní výzva v rámci které byl vyzván k uhrazení dlužné částky za služby poskytované spolu s nájmem bytu za rok 2014.

19. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištění: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] na adrese [adresa], kde žalobce vystupoval jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce. Žalovaný se ve smlouvě mimo jiné zavázal hradit zálohy za služby spojené s užíváním bytu a to měsíčně ve výši 3 500 Kč. Nájem byl ukončen výpovědí ze dne [datum] ze strany žalobce, neboť žalovaný přestal hradit nájemné a zálohy na služby. K odevzdání bytu pak došlo dne [datum] bez přítomnosti žalovaného. V roce 2014 žalovaný na zálohách za služby neuhradil ničeho. Žalobce pak vyhotovil vyúčtování služeb za rok 2014, ze kterého vyplynulo, že žalovaný je povinen uhradit částku 27 303,48 Kč. Doručení předmětného vyúčtování pak bylo zjištěno soudem dne [datum].

20. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva dle § 685 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum]. Dle § 685 odst. 1 tohoto zákona nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání.

21. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 80/2012, občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

22. Dle ust. § 2291 občanského zákoníku (1) Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. (2) Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. (3) Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

23. Na konkrétní nárok žalobce se pak vztahuje zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

24. Dle ustanovení § 1 odst. 1 tohoto zákona tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby.

25. Dle ustanovení § 5 a 6 daného zákona, ve znění účinném pro rok 2014, způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody1, b) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů, c) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek, d) provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování. Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.

26. Dle ustanovení § 7 daného zákona, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

27. Dle ustanovení § 13 odst. 2 tohoto zákona dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. To neplatí, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu.

28. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným, kdy tento ji odůvodnil tvrzením, že žalobce vyúčtování služeb zcela precizoval, tedy doplnil až dne [datum], kdy se jedná o nárok za vyúčtování služeb za rok 2014, pročež je tento jistě promlčen.

29. V ustanovení § 7 zákona o plnění poskytovaném spolu s užíváním bytu, je stanoveno, kdy nastane splatnost vyúčtování služeb. Mezi účastníky bylo v rámci nájemní smlouvy sjednáno, že vyúčtování za rok 2014 bude žalovanému předloženo nejpozději dne [datum]. A finanční vyrovnání pak bude poskytnuto nejpozději do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování. Splatnost nároku žalobce tak nastala nejdříve dne [datum]. Dne [datum] pak žalobce žalovanému doručil před žalobní výzvu, v rámci které ho mimo jiné vyzval i k uhrazení vyúčtování služeb za rok 2014 v odpovídající výši a s odkazem na dané vyúčtování. Žaloba pak byla podána dne [datum].

30. Podle § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

31. Podle § 629 odst., občanské zákoníku, promlčecí lhůta trvá tři roky.

32. Vzhledem k výše uvedenému tak soud konstatuje, že k promlčení nároku žalobce nedošlo, když se mohl stát nejdříve splatným dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum].

33. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobce je ve vztahu na požadovanou jistinu zcela po právu. Soud má za to, že v rámci provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil nic na zálohách za služby za rok 2014. Žalobce poskytnuté služby řádně vyúčtoval, kdy toto vyúčtování zaslal žalovanému nejpozději dne [datum]. Vyúčtování obsahuje všechny náležitosti, tak jak jsou specifikovány v ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., tedy skutečná výše nákladů rozepsána pro jednotlivé poskytované služby, včetně uvedení příslušných koeficientů na základě kterých dochází k rozpočítání mezi jednotlivé uživatele jednotek v domě. Rovněž tak vyúčtování obsahuje údaj o uhrazených zálohách ze strany žalovaného, které však v roce 2014 nebyly z jeho strany hrazeny. Soud tak považuje námitku žalovaného o tom, že vyúčtování neobsahuje všechny podstatné náležitosti, za vyvrácenou.

34. Soud tedy konstatuje, že žalobce provedl řádné vyúčtování, toto řádně doložil, včetně způsobu rozpočítávání jednotlivých položek v rámci činžovního domu. Soud má tedy za to, že nárok žalobce, je co do jistiny zcela po právu a jako takovému mu vyhověl.

35. Žalobce pak dále požadoval příslušenství pohledávky, a to jednak v podobě zákonného úroku z prodlení dle ustanovení občanského zákoníku a dále pak poplatku z prodlení tak jak jej definuje zákon o poskytování plnění spojených s užíváním bytů. V daném případě se jedná o vztah speciality a subsidiarity daných právním předpisů, kdy zákon č. 67/2013 Sb. obsahuje úpravu speciální ve vztahu k tomu co je v občanském zákoníku upraveno obecněji. Soud má tedy za to, že se v daném případě jedná o totožný nárok tedy zákonnou sankci za pozdní plnění, kdy nelze použít oba předpisy, ale pouze úpravu speciální, tedy poplatek z prodlení, tak jak jej definuje zákon č. 67/2013 Sb.

36. Ve vztahu na dobu prodlení pak soud na základě skutkových zjištění dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sjednána doba splatnosti 14 dnů. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno nejpozději dne [datum], splatnost tak nastala dne [datum] a žalovaný se ocitl v prodlení dne [datum]. V tomto rozsahu tak soud nároku žalobce shledal jako oprávněný, pročež mu vyhověl a ve zbytku nárok na příslušenství pohledávky zamítl.

37. V neposlední řadě pak soud ještě částečně zastavil řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o.s.ř., pro částečné zpětvzetí žalobce, kdy v usnesení o částečném zastavení řízení ze dne [datum] nebylo rozhodnuto o příslušenství zpět branné částky.

38. Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Oba účastníci měli ve věci částečný úspěch, žalobce byl úspěšný v 97 % svých žalobních požadavků, žalovaný byl tedy úspěšný v 3 % sporu (žalovaná částka ve výši 28 134,55 Kč, žalobě bylo vyhověno co do částky 27 303,48 Kč a řízení bylo co do částky 831,06 Kč z důvodu zpětvzetí žalobce zastaveno). Soud proto uložil povinnost převážně neúspěšnému žalovanému nahradit převážně úspěšnému žalobci 94 % žalobcem vynaložených nákladů řízení (v poměru odpovídajícím rozdílu poměru úspěchu žalobce ve věci a poměru jeho neúspěchu).

39. Žalobce vynaložil celkem náklady ve výši 32 383 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 407 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 134,55 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 260 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 040 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t, z částky 6 780 Kč za účast na jednáních konaných dne [datum], [datum] a [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g), celkem tedy 25 600 Kč, včetně dseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. K součtu uvedených částek je dále třeba připočíst 21% DPH, neboť advokát je dle předloženého osvědčení registrován coby plátce této daně, a to z částky 25 600 Kč ve výši 5 376 Kč.

40. Žalobci tak náleží 94 % z částky 32 383 Kč, tedy 30 440 Kč.