22 C 313/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 109 815,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 109 815,49Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 109 815,49Kč za dobu od 15.2.2020 do zaplacení a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 675,31 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci toho rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice státem vynaložené náhrady tohoto řízení ve výši 3 638,55Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 20.9.2021 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 109 815,49 Kč, spolu s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení a nákladů řízení, a to z titulu pojistného plnění. Mezi účastnicemi byla dne 30.1.2020 uzavřena pojistná smlouva- sdružené pojištění vozidel, v rámci které byla pojištěna i aplikační cisterna [anonymizováno 5 slov], výrobní číslo [anonymizováno], rok výroby 2017 (dále jen„ aplikační cisterna“) ve vlastnictví žalobkyně. Pojištění se vztahovalo i na havárii. Součástí aplikační cisterny je i talířový aplikátor. Dne 7.92020 mělo dojít poškození právě tohoto aplikátoru, a to při práci na poli zapracováváním kejdy. Zaměstnanec žalobkyně řídil traktor, k němuž byla připojena aplikační cisterna s talířovým aplikátorem, náhle ucítil náraz, který vyhodnotil jako náraz talířového aplikátoru na kámen a následně zjistil poškození tříbodového ramene aplikační cisterny. Škodní událost byla téhož dne nahlášena žalované, kdy se dostavil její mobilní technik, který cisternu prohlédl, pořídil fotodokumentaci a souhlasil s okamžitou opravou. Žalovaná provedla provizorní opravu a dne 18.9.2020 odborná firma [právnická osoba] vyměnila nosník ramene tříbodového závěsu. Cena opravy činila bez DPH 109 815,40 Kč a byla žalobkyní uhrazena. Žalovaná odmítla dopisem ze dne 4.12.2020 plnit, neboť při příjezdu technika byla již provedena provizorní oprava a zároveň bylo poškození způsobeno únavou materiálu, kdy se jedná o výluku z pojištění. Svůj nárok pak žalobkyně opřela o znalecký posudek vypracovaný k příčině vzniku dané škody. Vzhledem k tomu, že žalované žalobkyni ničeho neuhradilo, nezbylo jí než se obrátit se svým nárokem na soud.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila přípisem ze dne 22.2.2022, kdy uvedla, že požadovaný nárok zcela neuznává. Žalovaná nerozporovala uzavření pojistné smlouvy dne 30.1.2020, na základě které byla pojištěna aplikační cisterna. Žalovaná potvrdila i prohlídku technika dne 7.9.2020. Další prohlídka byla pak provedena 15.9.2020 a s řidičem traktoru byl proveden záznam o průběhu škodní události a o mechanizmu vzniku škody. Žalovaná popírá příčinnou souvislost mezi vznikem škody a tvrzenou náhodnou události, kdy žalobkyně pouze tvrdila střed s kamenem. Žalovaná setrvala na stanovisku, že charakter poškození neodpovídá nehodovému ději, neboť fyzikální síly by při střetu musely působit vodorovně, čemuž neodpovídá vytržení pístnice směrem nahoru. Žalovaná rovněž upozornila na lomové plochy na fotodokumentaci, kdy některé z nich jsou starší a vyskytuje se na nich již koroze, což vede k závěru, že k poškození došlo opotřebením. Na stroji se zároveň nenachází žádný díl, který nese známky středu s kamenem. Žalovaná pak v neposlední řadě sporovala výši škody, kdy žalobkyně nedoložila, že požadovaná částka byla vynaložena výhradně na reparaci uplatněné škody. Vzhledem k těmto skutečnostem, žalované přes předložený znalecký posudek, nárok žalobkyně neuznala a navrhla celou žalobu zamítnout.

3. Soud pak provedl následující dokazování provedením listinných důkazů, ze kterých zjistil:

4. Z kupní smlouvy [číslo] ze dne 16.3.2018, soud zjistil, že žalobkyně v ní vystupovala jako kupující a zakoupila aplikační cisternu za částku 4 454 449 EUR bez DPH. Součástí této smlouvy byl i nabídkový list, kde je aplikační cisterna popsána, včetně součásti a je zde i vyobrazena.

5. Z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] vyplývá, že dne 30.1.2020 byla mezi účastnicemi uzavřena tato smlouva, s účinky pojištění od 23.3.2020 na neurčito. Smlouvou bylo sjednáno havarijní pojištění –„ All risk“ aplikační cisterny, na pojistnou částku 4 000 000 Kč bez DPH. Součástí smlouvy jsou VPP pro pojištění vozidel [anonymizováno] [rok].

6. Z č.l 26 odst 1, písm. f) VPP pro pojištění vozidel [anonymizováno] [rok], soud zjistil, že žalovaná neposkytne pojistné plnění v případě funkčního namáhání, testů, opotřebení, únavy nebo vady materiálu, koroze nebo z obdobných příčin. Z č.l. 2 – výkladová ustanovení, bylo zjištěno, že havárií se rozumí poškození nebo zničení pojištěného vozidle v důsledku nahodilého náhlého působení vnějších mechanických sil (např. střet, náraz, pád). V č.l. 5 odst. 2 je pak uvedeno, že pojistné plnění je splatné do 15 dnů po ukončení šetření nutného ke zjištění existence a rozsahu povinnosti žalované plnit. Šetření je skončeno, jakmile žalovaná sdělí jeho výsledek oprávněné osobě. Čl 32 uvádí, že havarijní pojištění je pojištění soukromé a sjednává se jako pojištění škodové. V č.l. 33 odst. 2 je pak specifikován rozsah pojištění„ All rik“ se vztahuje na havárii, vandalismus, odcizení a živel.

7. Ze zápisu o poškození vozidla ze dne 7.9.2020, bylo zjištěno, že škodní událost je popsána následovně:„ při jízdě po poli najel na kámen, došlo k poškození kyvného ramene pro uložení zapravovače [anonymizováno], šíře cca 5 metrů“.

8. Ze záznamu z jednání konaného dne 7.9.2020, bylo zjištěno, že došlo k nafocení po provizorní opravě. Řidič se vyjádřil tak, že při jízdě s traktorem, cisternou a zapravovačem kejdy diskoval pole, když v kabině ucítil náraz a zřejmě zapravovačem narazil na kámen. Snažil se zapravovač zvednout, aby ho zkontroloval, ale nebylo to možné. K poškození disků kamenem nedošlo. Následně zjistil, že z pravého spodního ramene je vytržená pístnice v uložení.

9. Z faktury [číslo] ze dne 2.10.2020 a dodacího listu [číslo] soud zjistil, že ji vystavila [právnická osoba] [obec] [anonymizováno] jako dodavatel žalobkyni, na částku 109 815,40 Kč bez DPH za nosník ramen KPL. 1 kus.

10. Z vyřízení škodní události ze dne 4.12.2020, reakce žalobkyně a následné komunikace soud zjistil, že žalovaná odmítala plnit, s ohledem na nedostatek příčinné skutečnosti, resp. sporování škodního děje. Na to reagovala opakovaně žalobkyně, neboť tato nesouhlasila se způsobem vyřízení škodní události.

11. Následně dne 9.8.2021 žalobkyně zaslala žalované před žalobní výzvu. Žalovaná přípisem ze dne 8.9.2021 opětovně odmítla plnění.

12. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 22.2.2021 zpracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] vyplynulo, že znalec vyšel mimo jiné z prohlídky předmětného stroje, fotodokumentace pořízené těsně po poškození. Znalec uvedl, že na základě detailní fotodokumentace, kterou měl k dispozici a která umožňovala i mnohonásobné zvětšení jednoznačně zjistil, že k poškození oka spodních ramen hydraulického tříbodového závěsu došlo silným rázem, který s největší pravděpodobností vznikl při najetí soupravy cisterny na překážku. Tím došlo k rázovému přetížení a vzniku kompletního lomu. Maximální zvětšení pak prokazuje homogenní strukturu povrchu lomu. Pokud by se jednalo o únavový lom, byla by struktura lomu ohraničeně jiná co do hrubosti a zrnitosti lomu ve směru cyklicky zatěžujícího namáhání. Koroze zde rovněž není patrná.

13. Při jednání konaném dne 22.2.2023 pak byli slyšeni tito svědci: [jméno] [příjmení], což je zaměstnanec žalobkyně, který předmětného dne řídil traktor a [celé jméno svědka], mobilní technik žalované. Dále byl téhož dne vyslechnut znalec [příjmení] [celé jméno znalce].

14. Svědek [příjmení] uvedl, že je dlouhodobým zaměstnancem žalobkyně. K dané události uvedl, že toho dne jezdil po poli, kejdoval, ucítil náraz a zastavil. Zjistil, že došlo k poškození, prasknutí a vytržení. Domnívá se, že došlo ke střetu s kamenem, neboť ho opodál viděl vykulený ze země. Bylo zjištěno, že se strojem není možno dále pracovat. Byl problém dostat ho z pole, adaptér nešlo zvednout, musel přijet další stroj a pomoci se zvednutím. Nic dalšího si svědek nevybavuje.

15. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že když dorazil na prohlídku, cca týden po škodní události, stroj již byl provizorně opraven. Následně s řidičem sepsal popis nehodového děje.

16. Ze znalecké výpovědi Ing. [celé jméno znalce] vyplynulo, že on byl k věci přizván až době, kdy byl stroj již opraven. Znalec dále uvedl, že poškození bylo velmi dobře fotograficky zdokumentováno a nic nebránilo provizorní opravě. Znalec zjistil, že před poškozením nebyla nosnost závěsu přetížena. Přetížení tedy nebylo příčinou nehodového děje. Znalec zcela vyvrátil, že by ke škodě došlo únavou materiálu. Tato skutečnost je zřejmá ze struktury lomu, která je jednolitá. Pokud by ke škodě došlo opotřebením, na lomu by byly zřejmé dvě struktury, hrubozrnná a jemnozrnná, což v daném případě jednoznačně není. Není pochyb o tom, že k poškození došlo jednorázovým rázem. Znalec dále uvedl, že při práci s tímto strojem se jede poměrně vysokou rychlostí cca 10 – 12 Km/hod, což v terénu pole je relativně vysoká rychlost neumožňující detailní sledování terénu. Nelze jednoznačně určit směr nárazu, k poškození mohlo dojít buď najetím na překážku, nebo mohla být překážka nějakou dobu tlačena a pak došlo k přetížení stroje a vzniku škody. Vzhledem k tomu, že znalec byl přítomen výpovědi svědka [příjmení], k dotazu soudu uvedl, že ke vzniku škody jistě mohlo dojít, tak jak svědek před soudem vypověděl.

17. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. Další dokazování soud neprováděl, neboť je přesvědčen, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

18. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními, kdy bylo v rámci řízení prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětné cisterny a s žalovanou si sjednala havarijní pojištění tohoto stroje ve variantě All risk, která zahrnuje pojištění Havárie. V rámci řízení pak byl zcela prokázán nehodový děj, a to jak výpovědí svědka [příjmení], zápisem o poškození, fotodokumentací, tak výslechem znalce. Soud neměl žádných pochybností, o tom, že ke škodě došlo, tak jak svědek popsal, kdy jeho výpovědi byl přítomen i znalec, který ji označil za pravděpodobnou a uvěřitelnou. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalobkyně si stroj nechala opravit, kdy jí byla vystavena faktura na tuto opravu. Námitka žalované ohledně toho, že částka nebyla použita na tuto opravu má soud za vyvrácenou, neboť v provedené faktuře je specifikováno, za co byla vystavena a soud o této skutečnosti neměl žádných pochybností.

19. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

20. Podle § 2758 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

21. Podle § 2766, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje, je pojištěným.

22. Podle § 2774, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Ustanovení § 1845 platí obdobně.

23. Podle § 2796, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný. Stejné oznámení může učinit jakákoliv osoba, která má na pojistném plnění právní zájem.

24. Podle § 2797 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu po oznámení podle § 2796 šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí.

25. Podle § 2798 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření.

26. Podle § 2811, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

27. Podle § 1970, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Na základě provedeného dokazování a výše uvedeného skutkového shrnutí dospěl soud k závěru, že žalobkyně svůj nárok dostatečně tvrdila a rovněž zcela prokázala.

29. Žalovaný se bránil zejména odkazem na výluku z pojištění, kdy k poškození aplikační cisterny, resp. aplikačního talíře jako její součásti, mělo dojít opotřebením nikoliv žalobkyní popsaným škodním dějem. Tento proti argument žalované má soud za vyvrácený výslechem svědka [příjmení], který stroj v daný okamžik řídil a zejména znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce], který ho zcela obhájil při své výpovědi před soudem. Znalec vyloučil, že by k poškození došlo opotřebením, kdy naopak potvrdil škodní děj, tak jak ho tvrdila žalobkyně.

30. Ve vztahu na výši pojistného plnění, pak soud odkazuje na znění komentářové literatury, kdy škodové pojištění je sjednáváno za účelem restituce majetkové újmy způsobené vlastníku věci, práva či jiné majetkové hodnoty nebo způsobené pojištěným třetí osobě, přičemž pojistitel hradí v případě pojistné události vzniklou škodu, tzn. restituuje vzniklou újmu. (ŠLAUF, Petr. § 2811 (Rozsah). In: JANDOVÁ, Lucie, ŠLAUF, Petr, SVEJKOVSKÝ, Jaroslav. Pojištění v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 192.).

31. Soud konstatuje, že žalobkyně vzniklou újmu i její výši dostatečně prokázala a námitku žalované, že nebylo prokázáno k čemu, byla tvrzená částka použita, resp. k jaké opravě, má soud za vyvrácenou, viz. odst. 18 tohoto odůvodnění.

32. Nesjednají-li si strany vlastní výši úroků z prodlení, uplatní se podpůrně výše stanovená prováděcím předpisem. Zákon obsahuje v § 1970 speciální úpravu k obecnému ustanovení o úrocích v § 1802. V současné době je výše úroků z prodlení určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Roční sazba úroku z prodlení je tedy 8 % + repo sazba ČNB k poslednímu dni předcházejícího pololetí. Po celou dobu trvání prodlení je tedy sazba konstantní. (ŠILHÁN, Josef. § 1970 (Úroky z prodlení). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1063–1064, marg. č. 58) Soud žalobkyni přiznal i požadované příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a to ode dne 15.12.2020.

33. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnost soud žalobnímu návrhu zcela vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 477,29 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 491 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 109 815,49 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast na třech soudních jednáních) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 6 510,98 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 11. 2022 náhrada 2 122,26 Kč za 218 ujetých km v částce 1 522,26 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., při průměrné spotřebě 5,13 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 2. 2023 náhrada 2 194,36 Kč za 218 ujetých km v částce 1 594,36 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 5,13 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 4. 2023 náhrada 2 194,36 Kč za 218 ujetých km v částce 1 594,36 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., při průměrné spotřebě 5,13 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 41 310,98 Kč ve výši 8 675,31 Kč.

35. Výroky o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalovanou a státem (bod III výroků rozsudku) vychází z ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy soud uložil zcela neúspěšné žalované povinnost uhradit státu náklady tohoto řízení, které vynaložil v podobě znalečného, o jehož výši 3 638,55 Kč, bylo rozhodnuto usnesením č.j. 22 C 313/2021 – 48 zdejšího soudu ze dne 28.2.2023.

36. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.