22 C 343/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Anonymizováno - Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro: náhradu škody

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.5% ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s příslušenstvím, která představuje majetkovou a nemajetkovou škodu, která žalobkyni vznikla v souvislosti s trestním řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, .

2. Konkrétně žalobkyně požadovala tyto částky: , částka, jako náhradu nákladů obhajoby (s tím, že dne , datum, žalovaná na tento nárok uhradila žalobkyni částku , částka, , pročež žalobkyně celý tento nárok v rozsahu , částka, vzala zpět, s tím, že ale trvala na uhrazení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, - soud svým usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, řízení částečně zastavil, co do částky , částka, a příslušenství z částky , částka, – pozn. soudu), , částka, jako nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání žalobkyně, , částka, jako nemajetkovou škodu, která jí vznikla v souvislosti se zajištěním jejích finančních prostředků v rámci trestního řízení a , částka, jako nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s nepřiměřenou délkou trestního řízení.

3. Žalobkyně specifikovala, že trestní stíhání proti její osobě započalo usnesením o sdělení obvinění ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, . Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, byly žalobkyni zajištěny finanční prostředky na jejích bankovních účtech, celkem se jednalo o , částka, . Následně byla proti žalobkyni podána obžaloba a dne , datum, byl Obvodním soudem pro , adresa, vydán zprošťující rozsudek, který byl následně potvrzen Městským soudem v Praze. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne , datum, .

4. Výši odškodnění za nezákonné trestní stíhání odůvodnila žalobkyně tím, že se jednalo, v jejím životě o jediné trestní stíhání, kdy do té doby byla zcela bezúhonnou osobou. Trestní stíhání se velmi dotklo jejího života. Mělo a stále má negativní dopady na její osobu, a to zejména v souvislosti s internetovou medializací, kdy vyšel článek s názvem „Odmítla vyklidit svou restauraci na Staroměstském náměstí, teď má Praze platit 20 miliónů“, který byl uveřejněn dne , datum, na serveru seznam.cz., kde bylo uvedeno i její plné jméno. O trestním stíhání se tak dozvěděla její rodina a blízké okolí, což vedlo k častým otázkám, pročež se žalobkyně počala svému okolí vyhýbat. Žalobkyně se rovněž obávala relativně vysoké trestní sazby, která jí hrozila a vysokému finančnímu trestu ve výši 20 milionů Kč, což by pro ni bylo likvidační. Rovněž tak žalobkyni zasáhlo to, že nemohla po relativně dlouhou dobu disponovat svými finančními prostředky (což je žalobkyní uplatňováno i jako samostatný nárok – pozn. soudu). Žalobkyně špatně spala, pociťovala úzkost, řešila kožní obtíže, nebyla schopna se soustředit na výkon zaměstnání a dostávala se do konfliktů se svou rodinou, což přetrvává dodnes. Užívala léky na spaní. Žalobkyně se přestala věnovat svým koníčkům, jako je sport, kultura a společenský život.

5. Samostatnou újmu pak žalobkyně pociťuje v souvislosti s nemožností nakládat se svými finančními prostředky, které jí v době podání žaloby, byly stále blokovány. Rovněž tak žalobkyně požaduje finanční zadostiučinění za neúměrnou délku trestního řízení, které z jejího pohledu stále neskončilo.

6. Žalovaná s nárokem žalobkyně nesouhlasila, a to z toho důvodu, že již konstatovala dne , datum, , že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, ve smyslu zákona 82/1998 Sb., a to usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, , za což se žalovaná žalobkyni omluvila a poskytla jí odškodnění ve výši , částka, (náhrada za právní zastoupení – pozn. soudu).

7. Žalovaná následně rekapitulovala průběh řízení, jak bude uvedeno níže. K jednotlivým nárokům žalobkyně pak uvedla: ve vztahu na tvrzenou nepřiměřenou délku trestního řízení, které trvalo od , datum, do , datum, , tedy 2 roky a 4 měsíce a probíhalo před policejním orgánem, dozorujícím státním zástupcem, před soudem prvého stupně, soudem druhoinstančním a před Nejvyšším soudem v rámci podaného dovolacího řízení, pročež žalovaná, s ohledem na počet instancí, nepovažuje toto řízení za nepřiměřeně dlouhé, a tedy nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná proto tento nárok nehodnotí jako důvodný. Ve vztahu k nároku na náhradu za trestní stíhání žalovaná hodnotila všechny rozhodující kritéria, tedy povahu trestní věci – kdy žalobkyni hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 6 měsíců až 5 let, s ohledem na její dosavadní bezúhonnost, se dalo předpokládat, že v případě, že by žalobkyně byla odsouzena a potrestána, jednalo by se o trest podmíněný. Dále pak délku trestního řízení, která nebyla dle názoru žalované nepřiměřené a v neposlední řadě pak následky způsobené řízením v osobní sféře žalobkyně, kdy žalobkyně byla stíhána v souvislosti se svou pracovní činností, na internetovém serveru seznam.cz vyšel jeden článek, kde byla žalobkyně identifikována, nicméně žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dnen , datum, sp. zn. , spisová značka, , kde byla řešena příčinná souvislost mezi jednáním žalované a medializací resp. vznikem škody v souvislosti s medializací, kdy bylo uzavřeno, že stát za tuto medializaci neodpovídá. Žalovaná má za to, že nárok na nemajetkovou újmu za trestní stíhání, je její omluvou a konstatací tohoto porušení, dostatečně odškodněn. V neposlední řadě se pak žalovaná vyjádřila k nároku na nemajetkovou újmu způsobenou zajištěním finančních prostředků. Finanční prostředky ve výši , částka, byly zajištěny od května 2019 do listopadu 2021. Žalovaná hodnotí tento nárok jako nedůvodný, neboť dle zákona 82/1998 Sb. neexistuje odpovědnostní titul na základě, kterého by se žalobkyně mohla svého nároku domáhat. Rozhodnutí na základě, kterého byly finanční prostředky na účtech zajištěny, bylo zrušeno z důvodu pominutí důvodů, pro které bylo vydáno, nikoliv pro nezákonnost. K tomu žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, a zejména ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná ze všech výše uvedených důvodů navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

8. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem č.j. , spisová značka, , kdy soud prvního stupně rozhodl, tak že uložil žalované do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení (výrok I), žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z této částky od , datum, do zaplacení, zamítl (výrok II) a uložil žalované do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, (výrok III).

9. Soud prvého stupně vyhověl nároku žalobkyně na poskytnutí zadostiučinění z titulu jejího trestního stíhání, a to právě v částce , částka, . Ve zbytku tedy v nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení a dále z důvodu zadržení jejích finančních prostředků soud žalobu zamítl.

10. Odvolací soud svým rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne , datum, rozhodnutí prvostupňové částečně potvrdil a částečně zrušil a vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.

11. Odvolací soud potvrdil část zamítavého výroku soudu prvého stupně, co do částky , částka, , která odpovídala nároku na finanční kompenzaci za nepřiměřenou délku řízení. Rozsudek byl naopak zrušen v části vyhovující a v části zamítavé, co do částky , částka, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z této částky od , datum, do zaplacení. Rovněž tak byl zrušen výrok nákladový.

12. Odvolací soud zavázal soud prvního stupně, aby opětovně posoudil požadavek žalobkyně na poskytnutí zadostiučinění v penězích z titulu trestního stíhání, podrobně zhodnotil judikatorně daná typická kritéria po posouzení adekvátní formy a výše případného zadostiučinění v penězích, přičemž ho zavázal u povahy trestní věci zabývat se nejen hrozbou trestu, ale i žalobkyní tvrzenou hrozbou finanční náhrady a následky v osobnostní sféře žalobkyně. Rovněž tak soud I. stupně pro posouzení adekvátní formy a případné výše zadostiučinění v penězích z titulu nezákonného trestního stíhání provede srovnání s co nejvíce obdobnými případy jiných poškozených, přičemž dá účastníkům prostor, aby se k takovému srovnání vyjádřil a případně rovněž předložili srovnávací materiál.

13. Ve vztahu k nároku žalobkyně na zadostiučinění v penězích za zajištění jejích finančních prostředků odvolací soud uvedl, že žalobkyně v průběhu řízení namítala jak nezákonnost rozhodnutí o zajištění finančních prostředků, tak i to, že o zrušení zajištění bylo rozhodnuto opožděně, což opět uvedla ve svém odvolání. Žalobkyně tak požadovala částku , částka, ze dvou důvodů, a to jak z nezákonného rozhodnutí o zajištění finančních prostředků, když nezákonnost dovozuje z toho, že byla obžaloby zproštěna a z toho, že posléze došlo ke zrušení rozhodnutí o zajištění finančních prostředků, tak z nesprávného úředního postupu, jenž dle ní spočívá v tom, že o zrušení zajištění finančních prostředků bylo rozhodnuto po více než roce poté, co byla obžaloby pravomocně zproštěna, když tak zjevně vyslovila přesvědčení o tom, že uvedené zrušující rozhodnutí mělo být vydáno bezprostředně po rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku, když důvod k zajištění dle ní odpadl. Odvolací soud proto soud prvostupňový zavázal postupem dle § 43 o.s.ř., tak aby žalobkyni vedl k případnému odstranění vad žaloby v této části jejího nároku.

14. Usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud žalobkyni v kontextu výše uvedeného vyzval ke specifikaci svého nároku na uhrazení částky , částka, . Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne , datum, . Žalobkyně však tento svůj nárok nikterak nespecifikovala. Soud proto usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, žalobu v rozsahu požadované částky , částka, jako odškodnění za negativní dopady zajištění peněžitých prostředků žalobkyně odmítl. Toto usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

15. Soud se tedy nadále zabýval nárokem žalobkyně na uhrazení částky , částka, jako nemajetkové odškodnění za trestní stíhání žalobkyně. Odvolací soud ve vztahu na tento nárok konstatoval existenci nezákonného rozhodnutí, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně za situace, kdy byla obžaloby zproštěna. Základ nároku je tedy dán. Soud se tedy zabýval formou a výši adekvátního zadostiučinění.

16. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil následující skutečnosti.

17. Účastníci učinili nesporným samotný průběh trestního řízení, tak jak ho specifikovala žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, :

18. Dne , datum, bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně ze spáchání trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle § 208 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Proti usnesení byla podána stížnost, která byla následně zamítnuta. Dne , datum, bylo vydáno usnesení Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, o zajištění šesti bankovních účtů žalobkyně co do konkrétních částek , částka, . Proti usnesení byla podána stížnost, která byla zamítnuta. Obvodní státní zastupitelství pro , adresa, podalo dne , datum, obžalobu k Obvodnímu soudu pro , adresa, . Dne , datum, byl vydán trestní příkaz, kterým byla žalobkyně uznávána vinnou a odsouzena k peněžitému trestu , částka, , při nesplnění peněžitého trestu k odsouzení k trestu odnětí svobody na 5 měsíců, zároveň jí byl uložen zákaz výkonu funkce statutárního orgánu a uložena jí a druhé obžalované společnosti škoda společně a nerozdílně zaplatit Magistrátu hl. města Prahy částku ve výši , částka, . Proti trestnímu příkazu byl podán odpor. Po proběhnuvších hlavních líčeních byl dne , datum, vydán rozsudek, kterým byla žalobkyně dle ust. § 226 písm. b) trestního řádu zproštěna obžaloby. Proti rozhodnutí bylo podáno státním zastupitelstvím odvolání. Dne , datum, Městský soud v Praze jako soud odvolací odvolání státního zástupce zamítl. Právní moci nabylo rozhodnutí dne , datum, . Proti rozhodnutí podalo dovolání , právnická osoba, v Brně v neprospěch žalobkyně a druhé spoluobviněné. Dne , datum, Nejvyšší soud ČR vydal usnesení, kterým dovolání , právnická osoba, v Brně odmítl. Dne , datum, Obvodní soud pro , adresa, zrušil zajištění finančních prostředků na účtech žalobkyně, neboť zajištění již není třeba. Právní moci nabylo rozhodnutí dne , datum, .

19. Z žádosti ze dne , datum, a doručenky datové zprávy soud zjistil, že žalobce uplatnil u žalované nárok na odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a nezákonnou vazbu.

20. Z přípisu žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byla u žalované podána žádost o odškodnění nemajetkové újmy za trestní stíhání, zadržení finančních prostředků a nepřiměřenou délku trestního řízen, jakož i nárok na náhradu nákladů právního zastoupení. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění této žádosti. Toto doplnění bylo žalované doručeno dne , datum, . A následně žalovaná zaslala žalobkyni svoje stanovisko ze dne , datum, , kde ji informovala o částce, která bude žalobkyni vyplacena.

21. Na jednání konaném dne , datum, byla vyslechnuta žalobkyně, která uvedla, že celé trestní řízení vnímala jako útok proti její osobě ze strany Magistrátu, který chtěl na někoho shodit vinu. Dané řízení se podepsalo na jejím zdravotním stavu, a to jak po fyzickém, tak psychickém a mělo dopad na celou její rodinu. Nejhorším pro žalobkyni pak byla medializace v rámci serveru seznam.cz. Do daného řízení byla žalobkyně zcela bezúhonná. Zejména byla žalobkyně v důsledku trestního řízení, donucena omezit sociální kontakty, kdy přátelé a známí, na ni pohlíželi jako na osobu, která něco zcizila. Její matce přišlo několik anonymů. V rodině žalobkyně vedla celá situace k vyostření vztahů a hádkám. Žalobkyně se dostala do finančních problémů, kdy jí bylo znemožněno nakládat se svými penězi. V předmětném období u ní nastaly stavy úzkosti, měla problémy se spánkem a hůře se jí vykonávaly pracovní činnosti.

22. Při jednání konaném dne , datum, byly vyslechnuty svědkyně Brunclíková a Janoušková, přítelkyně žalobkyně, které shodně uvedly, že žalobkyni znají mnoho let a jsou blízkými přítelkyněmi. Obě zaznamenaly, že se v životě žalobkyně něco děje. Trpěla nespavostí, měla kožní problémy, v podobě vyrážky a velmi omezila společenský a kulturní život. Velmi nepříjemné pro žalobkyni bylo uveřejnění článku na internetu, žalobkyně pak měla problém docházet i do zaměstnání.

23. Při jednání konaném dne , datum, byl vyslechnut svědek , jméno FO, , bratr žalobkyně. Tento uvedl, že v rodině panují dobré vztahy a původně se jednalo o podnikatelskou činnost jejich otce, který tuto restauraci vybudoval, pročež celou záležitost vnímali i rodinní příslušníci velmi negativně. Celé trestní stíhání, bylo pro žalobkyni velmi traumatizující, často vše v rámci celé rodiny řešila. Nikdy proti ní nebylo trestní stíhání vedeno, s každým postupujícím stupněm trestního řízení nesla žalobkyně více úkorně. Vše se ještě vyostřilo, když byla podána obžaloba. Zaměstnanci žalobkyně o celé záležitosti věděli a pobyt v práci tak byl pro žalobkyni také velmi stresující. Žalobkyně nakonec restauraci vyklidila. Na žalobkyni byla znát podrážděnost a nervozita, nemohla spát. Žalobkyni hrozil i vysoký finanční trest , částka, . Rodina uvažovala o prodeji rodného domu na , adresa, . Toto bylo zdrojem velkého stresu pro žalobkyni, neboť v domě bydlí spolu s rodiči celý život. Žalobkyně brala léky na spaní. Svědek si byl vědom medializace celé kauzy, kdy na serveru seznam.cz vyšel článek „nevyklidila restauraci a dluží , částka, .“ Společní známí se pak svědka na sestru v souvislosti s tímto článkem vyptávali. I tato skutečnost měla na psychický stav žalobkyně negativní dopady. Po skončení trestního řízení se stav žalobkyně zlepšil. V současné době je zaměstnána.

24. Při jednání byl proveden i podstatný obsah trestního spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , s tím, že účastníci učinili jeho průběh za nesporný tak jak je uvedeno výše.

25. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. V souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal soud za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků řízení. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

26. Po právní stránce soud vychází ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění. Podle § 1 odst. 1 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

27. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „zák. o odpov. za škodu“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

28. Podle ust. § 7 odst. 1 zák. o odpov. za škodu právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

29. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona o odpov. za škodu nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

30. Podle ust. § 12 zák. o odpov. za škodu právo na náhradu škody nemá ten, a) kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo b) kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Právo na náhradu škody dále nevznikne, pokud a) v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu, b) bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání, c) výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání, d) trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu.

31. Podle § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 zákona o odpovědnosti státu za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

32. Podle ust. § 31a odst. 1 a 2 zák. o odpov. za škodu, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

33. Podle ust. § 15 zák. o odpov. za škodu, přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

34. Podle ust. § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. řád“), soud zprostí obžalovaného obžaloby, jestliže na základě důkazů předložených v hlavním líčení státním zástupcem a případně doplněných soudem, a to i k návrhům ostatních stran, b) v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

35. Podle ust. § 344a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „tr. řád“), Je-li obviněný stíhán pro trestný čin, za který je třeba vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a poměrům obviněného očekávat uložení peněžitého trestu, nebo byl-li takový trest uložen a je třeba zajistit jeho výkon, může soud a v přípravném řízení státní zástupce zajistit určenou část majetku obviněného. K zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění. Proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost. Na rozhodování o zajištění výkonu peněžitého trestu a postup při zajištění se jinak užije § 47 odst. 4 až 6 a § 47 odst. 8 obdobně.

36. Podle ust. § 208 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zák.“), kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. Stejně bude potrestán, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,a)spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, nebo37. b)způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu. 37.

37. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu způsobenou zahájením trestního, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 Odškod. Zák., tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím.

38. V řízení bylo prokázáno, že trestní stíhání žalobkyně neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, a je zde tedy dán odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je s ohledem na výsledek trestního stíhání považováno usnesení o zahájení trestního stíhání. Což konstatoval i odvolací soud ve svém rozsudku ze dne , datum, .

39. Dle ustálené judikatury (viz např. rozsudek NSČR sp. zn. , spisová značka, či nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3193/10) i při důsledném respektování presumpce neviny představuje každé trestní řízení významný zásah do soukromého a osobního života trestně stíhaného a negativně se dotýká jeho cti a dobré pověsti. Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem“. Vznik nemajetkové újmy při nezákonném trestním stíhání se tedy v určitém základním (obecném) rozsahu presumuje. Na poškozeném pak je, aby v řízení tvrdil a prokázal konkrétní formu a intenzitu takové újmy.

40. Pokud jde o kritéria, která je při posuzování nemajetkové újmy a stanovení formy či výše zadostiučinění nutno zejména zvažovat (definovaná v již odkazovaném rozsudku NSČR sp. zn. , spisová značka, ), tj. povaha trestní věci, délka trestního stíhání, a především dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby.

41. Žalobkyně byla trestně stíhána pro skutek, který byl právně kvalifikován jako trestný čin proti majetku, neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle ust. § 208 tr. zákoníku. Za tento skutek jí hrozil trest až 5 let odnětí svobody a peněžitý trest , částka, . Žalobkyně byla zproštěna z důvodu uvedeného v ust. § 226 písm. b) tr. řádu, tedy, že soud dospěl k závěru, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

27. Soud nejprve posuzoval naplnění podmínek odpovědnosti státu za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla zproštěna obžaloby. Zákon o odpov. za škodu sice výslovně odpovědnost státu za nezákonné trestní stíhání neuvádí, avšak podle ustálené rozhodovací praxe soudů stát odpovídá i za tuto újmu, přičemž se vychází z analogického výkladu úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za které je považováno rozhodnutí, kterým se trestní stíhání zahajuje. V daném případě tak jsou podmínky odpovědnosti státu za újmu žalobkyně způsobenou nezákonným trestním stíháním naplněny.

28. Pro posouzení vzniku újmy žalobkyně a určení odpovídající výše zadostiučinění soud přihlédl k povaze trestní věci, délce trestného řízení i následkům způsobeným v osobnostní sféře žalobkyně. Tato kritéria hodnotil následovně.

29. Žalobkyně byla stíhána pro majetkovou trestnou činnost, kdy s takovým trestním stíháním bývá obecně spojeno nižší společenské odsouzení než např. v případě trestné činnosti proti životu a zdraví či lidské důstojnosti. To jsou skutečnosti, které újmu způsobenou trestním stíháním do jisté míry zmenšují.

30. Oproti tomu je nutno zmínit, že u žalobkyně se jednalo o první zkušenost s trestním řízením, a trestní stíhání tak na ni muselo působit intenzivněji než na osobu, která se do střetu s orgány činnými v trestním řízení dostává opakovaně či dokonce pravidelně. Žalobkyni rovněž hrozil peněžitý trest ve výši , částka, . Tento fakt byl pro žalobkyni velmi stresující, neboť těmito finančními prostředky nedisponovala. Jedním z řešení se nabízel prodej rodného domu žalobkyně, kde žila spolu s rodiči. O žalobkyni byl v médiích zveřejněn článek odkazující na nevyklizení prostor na Staroměstském náměstí a dluhu , částka, . Konečně je pak nutno zmínit, že skutek, pro který byla žalobkyně stíhána, nebyl vůbec trestným činem. To jsou všechno skutečnosti, které dopady trestního stíhání a způsobenou nemajetkovou újmu naopak umocňují.

31. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobkyně, vzal soud na základě provedeného dokazování za prokázané jednak obecné dopady spojené většinou s každým trestním stíháním, tj. stres, nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení atp. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně trpěla popisovanými zdravotními, zejména pak psychickými problémy, brala léky proti nespavosti. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně měla v důsledku trestního řízení zdravotní problémy v podobě úzkosti, nespavosti, vyrážky, došlo také ke zhoršení jejích sociálních vazem, kdy se přestala vídat se svými přáteli a dostala se do konfliktu s rodinou, opustila společenský život, na který byla do té doby zvyklá. Žalobkyně měla problém docházet do zaměstnání. Zdravotní stav žalobkyně je již lepší, i když některé problémy, jako nespavost přetrvávají. Ze svědeckých výpovědí pak jednoznačně vyplynulo, že před trestním stíháním/řízením žalobkyně žádnými závažnějšími (zejména v oblasti psychické) problémy netrpěla. Pokud jde o rodinné vztahy, vyplynulo z provedených výslechů, že zhoršený psychický stav žalobkyně v důsledku trestního stíhání způsobil změnu atmosféry v rodině, vedl k častějším konfliktům a zřejmě způsobil dočasné narušení komunikace a vztahů v rodině. Jinak ale měla žalobkyně ze strany své rodiny plnou podporu a k žádnému vážnějšímu narušení vztahů nedošlo. Negativní dopad pak mělo trestní stíhání na pracovní život žalobkyně, kdy tato po dobu jeho trvání, vzhledem k povědomí zaměstnanců o nastalé situaci, vnímala zhoršení mezilidských vztahů, což mělo rovněž negativní dopad na její zdravotní stav. V současné době žalobkyně vykonává jiné zaměstnání, kde negativní dopady trestního stíhání nijak nepociťuje. Rovněž tak bylo svědeckými výpověďmi prokázáno, že trestní stíhání poškodilo pověst žalobkyně i v širším okruhu přátel a známých, zejména pak zveřejněním případu žalobkyně v médiích. Žalobkyně a její rodinní příslušníci čelili dotazům na trestní stíhání, což rovněž nepřispělo k psychickému rozpoložení žalobkyně32. Na základě všech uvedených skutečností, které mají nemajetkovou újmu umocňovat či naopak snižovat, vzal soud za prokázané, že v důsledku trestního stíhání vznikla žalobkyni nezanedbatelná nemajetková újma, kterou je namístě odškodnit v penězích.

33. Případ žalobkyně pak soud porovnal s následujícími věcmi:

34. Věc (navržená žalobkyní) vedená u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .

35. V této věci byl poškozený stíhán pro trestný čin zpronevěry a podílnictví a následně byla podána obžaloba pro trestný čin podílnictví a byl ohrožen trestem odnětí svobody ve výměře šest měsíců až pět let, tedy byl stíhán pro závažnější trestnou činnost s vyšší trestní sazbou. Stíhání poškozeného v porovnávané věci trvalo o trochu delší dobu necelé 3 roky a poškozený byl stejně jako žalobkyně obžaloby zproštěn. Poškozený v porovnávané věci byl stejně jako žalobkyně bezúhonný. Trestní stíhání jej zasáhlo obdobně jako žalobkyni, kdy trpěl nespavostí, měl bolesti žaludku, neměl zájem o nové věci a celkově ztratil chuť do života. Oproti žalobkyni, měl poškozený obavu o své podnikání. Shodně s žalobkyní měl poškozený obavu o svou finanční situaci, vzhledem k peněžitému trestu, který mu hrozil. Poškozenému byla přiznána náhrada nemajetkové újmy ve výši , částka, .

36. Naopak žalovanou k porovnání navržené rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, sp. zn. , spisová značka, , nepovažoval soud za vhodné k porovnání, když se týkalo odškodnění za trestní stíhání pro podstatně závažnější trestní činnost v podobě zločinu loupeže v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví.

37. Rovněž tak se nejeví k porovnání předložené rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , kdy v daném případě, byla žaloba zamítnuta, neboť poškozené se nepodařilo dostatečně tvrdit a prokázat jaký vliv mělo trestní stíhání na její život konkrétně mít.

38. Věci vyhledané soudem.39. věc vedená u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .

40. V této věci byla poškozená stíhán pro shodný přečin neoprávněného zásahu do práv k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 208 odst. 2 tr. Zákoníku a byla ohrožena trestem odnětí svobody až 2 roky, tedy byla stíhán pro totožnou trestnou činnost, kdy však poškozené hrozila nižší trestní sazbou (až 2 roky) než žalobkyni (až 5 let). Zároveň žalobkyni hrozil vysoký peněžitý trest , částka, . Stíhání poškozené v porovnávané věci trvalo obdobnou dobu 2 roky a šest měsíců. Poškozené byla stejně jako žalobkyně do té doby bezúhonná. Poškozená byla rovněž zproštěna obžaloby. U poškozené rovněž vedlo trestní stíhání ke vzniku psychické zátěže. V souzeném případě byl rozdíl v medializaci dané kauzy, která frustraci žalobkyně prohloubila, dále hrozícím vysokém peněžitém trestu, který by žalobkyně musela řešit prodejem domu, kde žili celý život její rodiče a dům postavili. Oproti poškozené vedlo trestní stíhání žalobkyně i v zásahu do její pracovní sféry. Soud hodnotí zásad do osobního, rodinného a pracovního života žalobkyně jako významnější než u poškozené, a to zejména na medializaci případu a hrozící vysoký peněžitý trest. Soud v této věci shledal za adekvátní odškodnění ve výši , částka, .

41. Po zohlednění shora učiněných zjištění a porovnání případu žalobkyně s uvedenými případy, kdy zásahy, ke kterým došlo u žalobkyně jsou výrazně těžší než ve věci sp. zn. , spisová značka, dospěl soud k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním je částka , částka, .

42. Soud rekapituluje, že bylo nároku žalobkyně vyhověno co do částky , částka, a v částce , částka, byl její nárok zamítnut.

43. Soud pak vyhověl i nároku žalobkyně na přiznání úroku z prodlení z přiznané částky přiměřeného zadostiučinění jdoucího ode dne , datum, (den následující po dni, kdy uplynula šestiměsíční lhůta od doručení žádosti žalobců o odškodnění žalované; § 15 ZOŠ) do zaplacení.

44. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byly čtyři samostatné nároky, a to- nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním s tarifní hodnotou ve výši , částka, dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu,- nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení s tarifní hodnotou ve výši , částka, dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu.- nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené zajištěním finančních prostředků žalobkyně s tarifní hodnotou ve výši , částka, dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu,- nárok na majetkovou škodu v podobě nákladů na právní zastoupení s tarifní hodnotou , částka, .

46. Žalobkyně byla úspěšná stran náhrady nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, kdy tento nárok je nutné přičíst k procesnímu úspěchu žalobkyně do celé výše tarifní hodnoty, když ve smyslu zásad úspěchu ve věci lze na žalobkyni pohlížet obdobně, jako by byla stran tohoto nároku plně úspěšná, byť jí nebylo přiznáno jí požadované plnění v plné výši (viz např. usnesení NSČR sp. zn. , spisová značka, ). Dále byla žalobkyně úspěšná co do nároku na majetkovou škodu v podobě nákladů na právní zastoupení. Procesní úspěch žalovaného pak přestavuje tarifní hodnota nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, jakož i zajištěním finančních prostředků. Počítáno dle tarifních hodnot byl úspěch žalobkyně větší, pročež jí náleží náhrada nákladů řízení.

47. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů v celkové výši částku , částka, . Náklady žalobkyně představují náklady účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle §137 odst. 2 o.s.ř., a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., které sestávající jednak z uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, a jednak z částky , částka, za každý ze třinácti úkonů, a to výzvu k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření ve věci ze dne , datum, , , datum, a , datum, , odvolání ze dne , datum, , vyjádření k odvolání ze dne , datum, a účast na jednáních soudu dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, .