22 C 53/2024
č. j. 22 C 53/2024-40
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu o určení existence pracovního poměru na dobu neurčitou, protože žalobce nevykázal naléhavý právní zájem na tomto určení. Soud uznal, že žalovaná nesporila o existenci pracovního poměru na dobu neurčitou, což vylučuje právní nejistotu, která by byla základem pro podání určovací žaloby. Podle § 39 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je žaloba na určení účinná jen v případě, kdy mezi stranami vznikl spor o splnění podmínek pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou. Soud rozhodl, že žalobce nebyl v právní nejistotě, protože žalovaná výslovně nepopírala existenci pracovního poměru na dobu neurčitou. Žalovaná byla v řízení výhodně rozhodnutá, a proto byla povinená zaplatit náhradu nákladů řízení.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petry Vránové a přísedících Mgr. Václava Vlka a Evy Adamové ve věci: žalobce: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0. Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro určení existence pracovního poměru
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl ke dni datum pracovní poměr na dobu neurčitou, a to na základě pracovního poměru založeného jmenováním ze dne datum č.j. Anonymizováno, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhá, aby soud určil, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl ke dni datum pracovní poměr na dobu neurčitou, a to na základě pracovního poměru založeného jmenováním ze dne datum č.j. Anonymizováno.
2. Žalobce uvedl, že s účinností od datum byl jmenován na pracovní místo vedoucího zaměstnance – ředitele Sekce kontroly Kanceláře žalované, a to na dobu určitou do datum. Pracovní poměr žalobce byl opakovaně prodlužován jmenováními, a to s účinností od datum, a to s dobou trvání na dobu určitou do datum, s účinností od datum, a to s dobou trvání na dobu určitou do datum a s účinností od datum, a to s dobou trvání na dobu určitou do datum.
3. Žalobce se svým písemným sdělením doručeným žalované dne datum s účinností od datum vzdal výše uvedeného pracovního místa vedoucího zaměstnance. Tím však pracovní poměr žalobce neskončil. Dne datum byly žalobci za strany žalované doručeny nabídky práce k pracovním pozicím rozpočtáře a finančního účetního. Z výkonu pozice žalobce neměl bližší informaci o náplni práce a finančním ohodnocení nabízených pozic a na tyto nabídky nereagoval. Dne datum žalobce obdržel dopis žalované v tom smyslu, že vzhledem k neprojevení zájmu ze strany žalobce ve vztahu k obdrženým nabídkám pracovních pozic dochází k ukončení pracovního poměru žalobce, a to ke dni datum. Dne datum žalobce žalovaného informoval, že popis nabízených pracovních pozic nesplňuje zákonné náležitosti, neboť neobsahují náplň práce a výši platu, a tedy není možné se k nim kvalifikovaně vyjádřit. Žalobce dne datum žalovanou informoval, že trvá na svém zaměstnávání. Dne datum žalovaná zaslala žalobci podrobnosti o nabízených pracovních místech.
4. Žalobce má za to, že žalovaná protiprávně prodloužila žalovanému pracovní poměr uzavřený na dobu určitou čtyřikrát po sobě, pročež se žalobce domáhá rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že pracovní poměr žalobce u žalované trvá a je dán ode dne datum na dobu neurčitou.
5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum, kdy uvedla, že žalobní návrh neuznává, kdy podanou žalobu opovažuje za šikanózní, neboť žalobce se domáhá určení něčeho, co mezi účastníky není sporné.
6. Žalovaná učinila nesporným, že pracovní poměr žalobce vznikl dne datum, ke dni datum se žalobce vzdal místa vedoucího zaměstnance, žalobci bylo nabídnuto místo účetní a rozpočtáře, naposledy dne datum, dne datum byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Od odmítnutí nabízených pracovních míst je žalobci poskytována náhrada platu. Žalovaná dále uvedla, že nikdy netvrdila, že by žalobce u ní měl pracovní poměr na dobu určitou. Žalobce, přes výzvy žalované do práce již nenastoupil a k nabízeným pracovním pozicím se vyjádřil po 5 měsících, kdy žádal jejich specifikaci.
7. Žalovaná zejména akcentovala to, že nikdy nerozporovala, že by pracovní poměr žalobce existoval na dobu neurčitou. Toto deklarovala tím, že žalobci poskytovala náhradu mzdy od ledna 2024 a následně mu doručila výpověď z pracovního poměru. Žalovaná dále upozornila, že žalobce ani netvrdí a neprokazuje existenci naléhavého právního zájmu.
8. Žalobce reagoval svým přípisem ze dne datum, kdy uvedl, že žalobu na určení podal zejména z důvodu pocitu nejistoty, zda pracovní poměr na dobu neurčitou trvá. Dne datum bylo žalobci doručeno sdělení žalované, že ke dni datum dochází k ukončení pracovního poměru. Dalším zdrojem nejistoty byla existence druhého pracovního poměru k žalované, a to na pozici interního auditora s účinností od datum, kdy ze strany žalované docházelo v rámci komunikace k zaměňování těchto dvou pracovních poměrů. Na nedostatek specifikace nabízených pozic žalobce upozornil již přípisem dne datum. Žalovaná však nikterak nereagovala. Žalobce konstatuje, že z vyjádření žalované vyplývá, že po datum pracovněprávní vztah trval, což je důvodem pro vyhovění jeho návrhu.
9. Žalobce dále uvedl, že jeho zájmem bylo pro žalovanou pracovat. V současné době je zaměstnancem Ministerstva financí, a to od datum. Žalobce žalovanou opakovaně žádal o vyplacení náhrad, a to přípisy ze dne datum, datum a datum. Žalovaná žalobci sdělila, že mu náhrada platu nenáleží, neboť ani nepřijal a ani neodmítl nabídnuté pracovní pozice. Žalovaná žalobci nevyplatila náhradu mzdy za měsíce říjen 2023 až únor 2024.
10. Soud učinil tyto skutkové závěry na základě nesporných tvrzení účastníků a předložených listinných důkazů:
11. Z potvrzení o zaměstnání vystaveného dne datum, bylo zjištěno, že žalobce byl u žalované zaměstnán na pozici ředitel Sekce kontroly, a to v době od datum do datum.
12. Z potvrzení o zaměstnání - zápočtový list, vystavený dne datum, soud zjistil, že žalobce byl zaměstnán u Ministerstva financí na základě dohody o provedení práce v době od datum do datum.
13. Z listiny označené jako obsah pracovního poměru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce byl ode dne datum na pozici ředitel Sekce kontroly, a to jmenování na dobu určitou do datum. Dne datum si žalobce převzal jmenovací listinu na pozici ředitel Sekce kontroly na dobu určitou od datum do datum. Dne datum si žalobce převzal jmenovací listinu na pozici ředitel Sekce kontroly na dobu určitou od datum do datum. Dne datum si žalobce převzal jmenovací listinu na pozici ředitel Sekce kontroly na dobu určitou od datum do datum Dne datum si žalobce převzal jmenovací listinu na pozici ředitel Sekce kontroly na dobu určitou od datum do datum.
14. Z jmenovací listiny ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce byl jmenován na pozici interní auditor žalované s účinností od datum.
15. Z přípisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce se vzdal místa vedoucího pracovníka, a to ředitele Sekce kontroly a zároveň se vzdal i místa vedoucího zaměstnance, a to interního auditora. Žalobce se těchto vedoucích míst vzdal ke dni doručení přípisu žalované.
16. Z přípisu žalované ze dne datum je zřejmé, že žalovaná dne datum obdržela vzdání se funkce interního auditora a ředitele Sekce kontroly ze strany žalobce. Zároveň byly žalobci nabídnuty dvě pracovní pozice, a to pracovní místo rozpočtáře v Ekonomickém odboru a pracovní pozice finanční účetní v Ekonomickém odboru. Zároveň byly žalobci sděleny požadavky na tyto pozice. Žalobce byl vyzván, nechť sdělí, zda některou z pozic přijímá či nikoliv.
17. Z přípisu žalované ze dne datum vyplývá, že sděluje žalobci, že s ohledem na to, že neprojevilo zájem ani o jednu z pracovních pozic jeho pracovní poměr zanikne ke dni datum. Žalobce reagoval přípisem ze dne datum, kde uvedl, že nabídku pracovních pozic dne datum obdržel, nicméně na ni nereagoval, neboť neobsahovala řádný popis pracovní činnosti a platové propozice, ani u jedné z nabízených pozic.
18. Dne datum, datum a datum byla žalobci doručena výzva k okamžitému nástupu do zaměstnání.
19. Přípisem ze dne datum žalobce žalovanou vyzval k úhradě náhrady mzdy za měsíc říjen 2023. Následně přípisem ze dne datum žalobce žalované sdělil, že trvá na tom, aby byl nadále žalovanou zaměstnáván, neboť jeho pracovní poměr založený poprvé jmenováním dne datum se změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou, neboť ze strany žalované došlo v rozporu se zákoníkem práce k prodloužení tohoto pracovního poměru na dobu určitou, po čtvrté za sebou.
20. Z přípisu žalované ze dne datum je zřejmé, že tato žalobce vyzývala k součinnosti. Zejména požadovala, aby se žalobce dostavil do zaměstnání, dále aby učinil volbu z nabízených pozic, případně přistoupil na jednání o skončení pracovního poměru dohodou. Téhož dne byla žalobci odeslána nabídka pracovní pozice finanční účetní v Ekonomickém odboru, se specifikací požadavků na tuto pozici, s tím že žalobci je poskytnut prostor 5 dnů od doručení k vyjádření stanoviska. Tato výzva byla opětovně žalobci doručena dne datum, kdy mu byly zaslány i propozice nabízených pracovních míst.
21. Dne datum byla žalované doručena výzva ke specifikaci pracovních pozic, které jsou žalobci nabízeny.
22. Přípisem ze dne datum, který byl žalobci doručen dne datum, žalovaná odpověděla na dotazy ve vztahu na nabízené pracovní pozice. Zároveň žalobce vyzvala, aby své stanovisko sdělil nejpozději dne datum.
23. Dne datum žalobce žalované odeslal před žalobní výzvu, kde žalobce žádal, aby mu žalovaná písemně potvrdila že je zaměstnán u žalované od datum na dobu neurčitou, a to v pracovním poměru založeném jmenováním č.j. Anonymizováno.
24. Žalovaná reagovala přípisem ze dne datum, kde konstatovala, že žalobce do dnešního dne nereagoval na nabízené pozice, případně na výzvu k nástupu do zaměstnání. Žalovaná upozornila na vzniklý rozpor, kdy žalobce trvá na svém zaměstnávání u žalované, zároveň však nikterak nereaguje na nabídky pracovních pozic a výzvy k nástupu do zaměstnání. Z důvodu toho, že ze strany žalobce nedošlo k akceptaci nabízených pozic stal se pro žalovanou nadbytečným, a ta s ním rozvazuje pracovní poměr výpovědí.
25. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje.
26. Další dokazování soud neprováděl, a to zejména navrhovaný výslech žalobce, kdy výslech navrženého účastníka by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti daného řízení.
27. Na základě provedeného dokazování a tvrzení účastníků soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nevyvstala žádná sporná otázka. Pracovní poměr žalobce vůči žalované byl založen jmenováním ze dne datum, a to na dobu určitou do datum, na pozici ředitele Sekce kontroly žalované. Tento pracovní poměr byl opakovaně prodlužován, a to s účinností od datum, s dobou trvání na dobu určitou do datum, s účinností od datum, s dobou trvání na dobu určitou do datum a s účinností od datum, s dobou trvání na dobu určitou do datum. Ke dni datum se žalobce vzdal vedoucího místa ředitele Sekce kontroly. Žalovaná žalobci opakovaně zasílala nabídky pracovních pozic a vyzývala ho k nástupu do zaměstnání. Nejpozději dne datum žalovaná žalobci zaslala propozice nabízených pracovních pozic. Žalovaná vystavila žalobci potvrzení, že u ní byl zaměstnán na pozici ředitele Sekce kontroly od datum do datum. Pracovní poměr mezi účastníky založený původně jmenováním účinným ode dne datum se změnil z pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou.
28. Po právní stránce soud posoudil věc takto:
29. Dle ustanovení § 39 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li písemně sjednána doba jeho trvání. Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.
30. Dle ustanovení § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem; nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího a) organizační složky státu.
31. Dle ustanovení § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, organizačními složkami státu (dále jen „organizační složka“) jsou ministerstva a jiné správní úřady5 státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.
32. Dle ustanovení § 36 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
33. Dle ustanovení § 73 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, V případech uvedených v § 33 odst. 3 může ten, kdo je příslušný ke jmenování (§ 33 odst. 4), vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat; vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát.
34. Dle ustanovení § 73a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce Odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny. Byl-li pracovní poměr vedoucího zaměstnance jmenováním založen nebo změněn na dobu určitou, neskončí-li jeho pracovní poměr dříve, skončí uplynutím doby (§ 48 odst. 2).
35. Soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.
36. Žalobce se žalobou domáhal určení, že mezi účastníky vzniklo ke dni datum pracovní poměr na dobu neurčitou, nikoliv určení, zda byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 39 odstavcích 2 až 4.
37. O splnění či nesplnění podmínek pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou rozhoduje soud, na nějž se může podle § 39 odst. 4 s určovací žalobou obrátit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec v případě, že mezi stranami vznikne spor ohledně splnění podmínek odstavců 2 až 4 pro sjednání doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. V daném případě se nejedná o žalobu na určení, že pracovní poměr trvá, kdy by v rámci řízení bylo nutno (na rozdíl od určovací žaloby ve smyslu § 39 odst. 4, zda byly splněny podmínky pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou, či nikoliv) výslovně tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 písm. c) OSŘ (NS spisová značka = Rc 44/2010). Pokud soud rozhodne, že podmínky pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou byly splněny, skončil pracovní poměr uplynutím sjednané doby. V opačném případě se pracovní poměr změnil v pracovní poměr na dobu neurčitou (NS spisová značka = Rc 19/2004).
38. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu21 Cdo 2923/2008 (Rc 44/2010): V rámci řízení o určení, že pracovní poměr trvá, se nelze zabývat zkoumáním splnění podmínek stanovených v § 30 odst. 2 a 3 ZPr 1965 [red.: nyní § 39 odst. 2 a 3 ZPr] ani jako prejudiciální otázkou. Na rozdíl od žaloby podle § 30 odst. 4 ZPr 1965 [red.: nyní § 39 odst. 4 ZPr], kde právní zájem na požadovaném určení vyplývá přímo z tohoto ustanovení a není potřebné jej za řízení výslovně tvrdit ani prokazovat, je v případě žaloby na určení, že pracovní poměr trvá, v každém jednotlivém případě zapotřebí, aby byl dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c) OSŘ na tomto určení.
39. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
40. Soud podanou žalobu hodnotil jako žalobu na určení dle § 80 o.s.ř., kde jedním z předpokladů úspěšnosti této žaloby je prokázání naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.
41. Žalobce opakovaně v řízení uvedl, že určovací žalobu podal, neboť se nachází ve stavu právní nejistoty, zda se jednalo o pracovní poměr na dobu neurčitou či neurčitou.
42. Soudní praxe (srov. rozsudky Nejvyššího soudu z datum, sp. zn. spisová značka, z datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 6/2003, nález Ústavního soudu z datum sp. zn. III. ÚS 17/95) je ustálena v názoru, že žaloba na určení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení.
43. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilý odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva.
44. Co se týče nadepsaného řízení, naléhavý právní zájem na straně žalobce dán není, resp. nebyl žalobcem prokázán. Sama žalovaná uvedla, že nesporovala a nesporuje to, že mezi účastníky se jednalo o pracovně právní poměr na dobu neurčitou. Rozhodnutí soudu není způsobilé odstranit žalobcovu nejistotu, kdy tato nejistota sama o sobě neexistuje, pročež soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
45. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že základním předpokladem pro podání žaloby dle § 39 odst. 5) zákoníku práce, je spornost dané otázky mezi účastníky, která v daném případě dána není.
46. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka, které představují náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 89odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci ze dne datum a účast při ústním jednání dne datum) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 1, k rozhodnutí o něm je příslušný Městský soud v Praze. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí, popř. návrhem na nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.