22 C 75/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 169 324 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 94 385 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 94 384 Kč za dobu od 14.9.2017 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci k rukám žalobkyně, počínaje prvním měsícem, který bude následovat po měsíci, ve kterém nabude tento rozsudek právní moci, a to až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou byť jediné splátky.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 74 939 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 957 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11.9.2020 domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 169 324 Kč s příslušenstvím spočívajícím ve smluvním úroku z prodlení a náhradě nákladů řízení. Z žalobních tvrzení vyplývá, že na základě smlouvy [číslo] ze dne 22.8.2017 si žalovaná u žalobkyně objednal služby systému [anonymizována tři slova], tedy uveřejnění údajů o své firmě a nabízených produktech a službách v katalogu firem na [webová adresa], tzv. firemní prezentaci, a to v rozsahu dle smlouvy, a to na dobu jednoho roku za částku 99 950 Kč včetně DPH. Žalobkyně informovala žalovanou doporučeným dopisem ze dne 24.10.2017, o zahájení prezentace, včetně údajů o umístění online prezentace, přístupu k uživatelskému účtu. Od sjednaného data probíhala firemní prezentace ve smluveném rozsahu. Žalované byla zaslána faktura [číslo] se splatností dle splátkového kalendáře, znějící na částku 99 950 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 5 566 Kč, zbývá tedy doplatit částka 94 384 Kč. Vzhledem ke splátkovému kalendáři nastala splatnost této částky 14 dnů od splatnosti první neuhrazené splátky, tedy 13.9.2017. V souladu s bodem 6 obchodních podmínek požaduje žalobkyně rovněž smluvní pokutu, neboť žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžité částky po dobu delší 30ti dnů, a to ve výši 0,1% denně z dlužné částky, tedy 94 384 Kč od 14.10.2017 do 16.12.2019 Smluvní pokuta tak odpovídá částce 74 940 Kč. Žalobkyně zaslala dne 16.12.2019 žalované před žalobní výzvu.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalovaný nárok zcela neuznává, kdy uvedla několik důvodů, proč se domnívá, že tento nárok není po právu. Žalovaná nesporovala, že dne 22.8.2017 podepsala formulář [číslo]. Žalovaná však označila jednání v rámci, kterého byl tento formulář podepsán za nekalosoutěžní, neboť žalovaná byla k podpisu přinucena manipulativním chování, zamlčením informací a slibem něčeho, co nebylo realizováno. Žalovaná namítla, že formulář neobsahuje dostatečně srozumitelné a jasné ujednání ve vztahu na dobu, na kterou má být smlouva uzavřena a poskytované plnění není dostatečně specifikováno. Rovněž žalovaná uvedla, že až po podpisu zjistila, že z druhé strany formuláře jsou uvedeny smluvní podmínky. Tyto podmínky pak obsahují ujednání pro žalovanou jednoznačně nevýhodné, odporují dobrým mravům a poctivému obchodnímu styku, a to ujednání o smluvním úroku z prodlení, smluvní pokutě, odstupném a omezené možnosti výpovědi ze strany žalované. Rovněž cena za sjednané služby se žalované jeví jako neadekvátní. Dopis ze dne 24.10.2017 žalovaná neobdržela. Žalovaná tedy namítá neplatnost smluvního ujednání z důvodu rozporu s dobrými mravy, uvedení v omyl a neurčitých a nesrozumitelných ujednání. Žalovaná námitku neplatnosti vznesla u žalobkyně a zároveň dopisem ze dne 10.10.2017 odstoupila od smlouvy.

3. Na to reagovala žalobkyně svým podáním ze dne 4.10.2021, kdy uvedla, že smluvní podmínky byly součástí smlouvy a veškerá ujednání jsou jasná a srozumitelná. Krom toho žalobkyně uvedla, že původně byla mezi účastníky sjednána smlouva [číslo] ze dne 18.11.2016, která byla následně nahrazena smlouvou výše uvedenou. Žalobkyně tak vyvrací tvrzení, že by žalovaná byla k podpisu jakýmkoliv způsobem donucena, či že by jí byly poskytnuty zkreslené informace, pokud se uskutečnilo několik schůzek před podpisem smlouvy. Upozornění o existenci smluvních podmínek je uvedeno přímo nad podpisem žalované. Dále žalobkyně uvedla, že účinnost reklamy, která byla žalované poskytnuta, nebyla z její strany nikterak garantována a ani není součástí sjednaného díla či služeb.

4. Z předložených listinných důkazů učinil tyto skutkové závěry:

5. Ze závazné objednávky [číslo] soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 18.11.2016 a 22.8.2017 uzavřena listina nazvaná Závazná objednávka / smlouva [číslo] (dále jen„ Smlouva“), kde je žalovaná označena jako objednatel a žalobkyně jako zhotovitel, a ve které je mimo jiné sjednáno, že žalovaná u žalobkyně závazně objednává firemní prezentaci spočívající v uveřejnění údajů na [webová adresa], interaktivní odkaz, profil firmy, firemní log, záhlaví a vzhled prezentace, dále kontakty k poptávkám a nabídky (včetně fotografií). Žalovaná uvedla adresu [adresa]. Jako datum spuštění služby je ve Smlouvě sjednán den 22.2.2017 a 22.8.2017. Ve Smlouvě je dále sjednána cena za poskytnuté služby ve výši 83 490 Kč a 99 960 Kč, pod výší ceny, jak pak sjednána splatnost, dle splátkového kalendáře. Ve Smlouvě je dále uvedeno, že její nedílnou součástí jsou obchodní podmínky uvedené na druhé straně, a to nad podpisy účastníků. Přílohou smlouvy [číslo] byl splátkový kalendář.

6. Ze smluvních podmínek smlouvy [číslo] které jsou uvedeny z druhé strany smluvního ujednání, bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované reklamní služby na svých internetových stránkách [webová adresa], a to dle ujednání ve smlouvě. Pro administraci některých služeb musí žalovaná na stránkách [webová adresa] použít přihlášení do účtu [příjmení] [jméno] – přihlašovací údaje si žalovaná zvolí při registraci na stránkách [webová adresa], případně budou zaslány poštou po spuštění objednaných služeb. V bodě 2 věta druhá a třetí je pak uvedeno, firemní údaje o žalované, které jsou obsahem prezentace a formu zvolené prezentace jsou stanoveny smlouvou. Ústní dohody mezi žalobkyní a žalovanou nemají platnost a veškeré změny je zapotřebí učinit písemnou formou. V bodě 3 obchodních podmínek si účastníci sjednali, že veškeré materiály, které žalovaná požaduje uvést ve své firemní prezentaci nebo v rámci jiné sjednané služby (např. logo firmy, fotografie, apod.), musí předat žalobkyni při uzavření této smlouvy, nejpozději do data spuštění služeb. Žalobkyně se zde dále zavázala, materiály obdržené dodatečně elektronicky či jinou vhodnou formou, zpracovat bez zbytečného odkladu. V bodě 5 je pak uvedeno, že smlouvu lze ukončit výpovědí vždy k výročnímu dni smlouvy. Výpověď musí být druhé straně doručena nejpozději dva měsíce před výročním dnem smlouvy. Žalovaná je oprávněn smlouvu zrušit, pokud tuto skutečnost písemně oznámí žalobkyni a uhradí odstupné ve výši 70% sjednané ceny služeb včetně DPH na účet zhotovitele, to vše do 14 dnů od uzavření smlouvy. V bodě 6 si pak strany sjednaly, při nedodržení dohodnuté lhůty splatnosti ceny služeb dle objednávky a faktur žalobkyně, je žalovaná povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0. 1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V případě prodlení s úhradou peněžitých závazků po dobu delší třiceti dnů, je žalovaná povinna uhradit žalobkyni rovněž smluvní pokutu ve výši 0. 1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. A v bodě 8 je pak uvedeno, že pro účely této smlouvy se veškeré písemnosti dle této smlouvy považují za doručené desátým dnem od jejich odeslání na adresu smluvních stran uvedenou v objednávce, nebo na dodatečně změněnou adresu, bude – li druhá smluvní strana o takové změně včas informována.

7. Z dopisu žalobkyně, který je adresovaný žalované ze dne 24.10.2017 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované informaci o službách poskytovaných podle Smlouvy, kde uvedla, že tyto budou pro žalovanou k dispozici od 22.8.2017 a sice, přístup do účtu [příjmení] [jméno], včetně přihlašovacích údajů, dále firemní prezentace, kdy náhled prezentace je přílohou tohoto dopisu, zároveň byla žalovaná vyzvána ke kontrole této prezentace, dále přístup k poptávkám a nabídky. Přílohou tohoto dopisu jsou pak čtyři strany náhledu na prezentaci žalované vytvořenou žalobkyní. Dle poštovního podacího archu předala žalobkyně dne 24.10.2017 tento dopis k poštovní přepravě, a to na adresu [adresa žalované].

8. Z přípisu žalované, který je adresován žalobkyni ze dne 10.10.2017, ve kterém žalovaná jednak specifikovala všechny svoje výhrady vůči předmětné smlouva, pročež ji považuje za neplatnou a jednak pro jistotu od smlouvy odstoupila. Žalobkyně si dopis převzala dne [číslo].

9. Na to reagovala žalobkyně dopisem ze dne 23.10.2017, kde uvedla, že na smlouvě trvá, nepovažuje ji za neplatnou a vyzvala ji k uhrazení dlužné částky ve výši 94 384 Kč, spolu se smluvním úrokem a smluvní pokutou.

10. Z faktury [číslo] vystavené dne 23.10.2017, soud zjistil, že byla splatná dne 30.7.2018 a byla vystavena za poskytování marketingových služeb v období od 22.8.2017 – 22.8.2018 odpovídající částce 99 950 Kč.

11. Dne 16.12.2019 pak žalobkyně doručila žalované předžalobní výzvu.

12. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy a vzhledem k tomu, že nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje.

13. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

14. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

15. Shora popsané písemné ujednání mezi účastníky ze dne 22.8.2017 označené jako Závazná objednávka / smlouva, soud posoudil dle ustanovení § 1746 odst. 2 a § 2586 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále též„ NOZ“), jako smlouvu nepojmenovanou s prvky smlouvy o dílo, kdy podstatnou částí smlouvy o dílo je převzetí závazku zhotovitele provést dílo a převzetí závazku objednatele zaplatit cenu díla.

16. Podle ustanovení § 1746 NOZ zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

17. Podle ustanovení § 2586 odst. 1, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Podle ustanovení § 2587 dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

19. Dílem je vždy určitá činnost, přičemž výsledkem této činnosti je vždy určitá nově vytvořená věc či změna věci nebo jiný hmotně zachycený výsledek činnosti. Soud má v daném případě za to, že výsledkem činnosti žalobkyně pro žalovanou je nehmotně zachycený výsledem, pročež Smlouva byla právně posouzena, jak je uvedeno výše. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala pro žalovanou zveřejnit údaje o její firmě, poskytovaných službách a produktech a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni smluvenou cenu. Soud má za to, že v řízení bylo zcela prokázáno, že žalobkyně svou smluvní povinnost řádně dodržel, když žalované zaslala dopis, ve kterém ji informovala o vytvořené prezentaci, včetně jejího náhledu, a dále ji informovala o možnosti a způsobu přihlášení do systému v rámci, kterého již sama může spravovat svou prezentaci, tak aby byla co nejlépe využitelná. Tento dopis byl odeslán na adresu, kterou žalovaná žalobkyni sdělila, což žalobkyně prokázal předloženým podacím archem ze dne 24.10.2017, kdy dopis byl datován stejného dne. V tomto dopise byla žalovaná mimo jiné vyzvána ke kontrole přiložených prezentací, tak aby využívala celého poskytnutého rozsahu.

20. Soud má tedy jednoznačně za prokázané, že žalobkyně poskytla sjednané služby, v rozsahu tak jak bylo ve smlouvě ujednáno, tedy uveřejnění údajů na [webová adresa], interaktivní odkaz na e-mail a www, profil firmy a firemní logo, záhlaví a vzhled prezentace. K plnému využití těchto služeb byla třeba součinnost žalované, o čemž byla v samotné smlouvě a následně i dopisem informována.

21. Naopak žalovaná svůj závazek ze Smlouvy, tedy uhrazení ceny sjednaných služeb, nesplnila, což žalovaná ani nerozporovala.

22. Soud se rovněž zabýval námitkami žalované. Žalovaná namítala, že ze strany žalobkyně nebylo řádně plněno, kdy ani neprokázala, že dopis s informací o službách a přístupových heslech byl žalované řádně odeslán. Soud má za to, že v řízení bylo prokázáno řádné poskytnutí služeb, viz výše a odeslání předmětného dopisu má rovněž za prokázané, neboť žalobkyně soudu předložila podací arch ze dne 24.10.2017.

23. Žalovaná dále namítala neplatnost předmětné smlouvy, a to z několika důvodů, jednak že nebyla řádně seznámena a informována, o existenci obchodních podmínek z druhé strany podepisovaného dokumentu. V rámci provedeného dokazování vyplynulo, že informace o existenci smluvních podmínek je uvedena nad místem, kde účastníci smlouvu podepisovali. Soud má tedy za to, že tato námitka není důvodná.

24. Žalovaná dále namítala neplatnost smluvního ujednání s ohledem na nejasné a nesrozumitelná ujednání uvedená ve smlouvě. Výše byla jednotlivá ujednání dané smlouvy citována, kdy soud tato ujednání považuje za jasná a srozumitelná a zároveň uvádí, že bylo pouze na žalované, zda uvedenou smlouvu uzavřela za stávajících podmínek, či nikoliv.

25. Dále žalovaná namítala, že jí bylo ústně přislíbeno jiné plnění, k tomu soud podotýká, že v rámci obchodních podmínek, bylo jednoznačně ujednáno v bodě 2, že ústní dohody mezi žalobcem a žalovaným nemají platnost a veškeré změny je zapotřebí učinit písemnou formou.

26. Pokud žalovaná argumentuje odstoupením od smlouvy, v rámci řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byly sjednány podmínky odstoupení od Smlouvy, a to v bodě 5 obchodních podmínek, kde je uvedeno, že žalovaná je oprávněna smlouvu zrušit, pokud tuto skutečnost písemně oznámí žalobkyni a uhradí odstupné ve výši 70% sjednané ceny služeb včetně DPH na účet zhotovitele, to vše do 14 dnů od uzavření Smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně obdržela dne 17.10.2017 od žalované dopis, označený jako žádost o zrušení smlouvy, resp. odstoupení od ní. Soud konstatuje, že tento dopis nebyl žalobkyni doručen ve sjednaném termínu a zároveň ani nebyla splněna druhá podmínka, a sice uhrazení 70% sjednané ceny, Soud tedy uzavřel, že k řádnému odstoupení od Smlouvy nedošlo.

27. V neposlední řadě pak žalovaná namítala rozpor výše sjednané ceny, sjednaného úroku z prodlení a sjednané smluvní pokuty s ustanovením § 580 o. z. Zároveň navrhla, a by soud použil na výše uvedenou smluvní pokutu moderační právo v souladu s ustanovením § 2051 o. z.

28. V ustanovení § 580 o. z., je uvedeno, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. K tomu soud uvádí následující: soukromé právo vychází ze široce koncipované zásady autonomie vůle a umožňuje právním subjektům, aby si vzájemná práva a povinnosti upravily tak, jak samy chtějí, současně je však chrání před možností zneužití této autonomie a stanoví obsahové meze, ve kterých se vůle právních subjektů musí realizovat. K omezení autonomní vůle účastníků dochází jednak prostřednictvím zákona, který sám určitá právní jednání zakazuje, anebo s využitím obecných korektivů, jakými jsou dobré mravy a veřejný pořádek. Soud se tedy zabýval otázkou, zda výše smluveného úroku z prodlení v sazbě 0. 1% denně, tedy 36. 5% ročně, je v rozporu s dobrými mravy či nikoliv. V této souvislosti je namístě poukázat např. i na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kde Nejvyšší soud v příslušné právní větě mj. uvedl, že neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky; podle Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Obdobný závěr nalezneme také v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007. Dovolací soud zde zopakoval závěry z již citovaného rozhodnutí ve věci spis. zn. 21 Cdo 1484/2004 a dodal, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát. Z uvedeného tedy vyplývá, že hranice mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. Soud tedy dospěl k závěru, že dohoda o výši sazby úroku z prodlení, tak jak byla mezi účastníky sjednána, neodporuje dobrým mravům, protože odpovídá roční úrokové sazbě 36,5 % a obvyklý úrok poskytovaný v té době bankami se pohyboval kolem 10 % - 16 % ročně.

29. Podle § 2051 NOZ nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

30. Soud tedy při úvaze o snížení vyšel pouze z kritérií stanovených tímto ustanovením, tedy hodnoty a významu zajišťované povinnosti, kdy při jednání konaném dne 14.12.2022 žalobkyni vyzval právě ke specifikaci hodnoty a významu zajišťované povinnosti. Žalobkyně k tomu uvedla, že má být zajištěna částka, která je požadována jako cena sjednaných služeb.

31. V návaznosti na toto tvrzení soud přistoupil k moderaci smluvní pokuty, neboť má za to, že pouhé konstatování, že je zajišťována výše částky k zaplacení neodůvodňuje výši smluvní pokuty. Soud přistoupil k maximální možné moderaci, kdy původně požadovanou smluvní pokutu ve výši 74 940 Kč moderoval na částku 1 Kč. Ve zbývajícím rozsahu tak nárok žalobkyně zamítl.

32. Soud, tedy s ohledem na vše shora uvedené, shledal žalobou uplatněný nárok jako částečně oprávněný a žalobě vyhověl co do částky 94 385 Kč, jako cenu sjednaných služeb a moderovanou smluvní pokutu. Vedle dlužné jistiny soud uložil žalovanému hradit žalobci také úrok z prodlení smluvený v bodu 6 obchodních podmínek smlouvy v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. Ve zbytku pak žalobu zamítl.

33. Soud zároveň vyhověl požadavku žalované a uložil jí povinnost uhradit nárok žalobkyně ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. ve splátkách.

34. Co do náhrady nákladů řízení vyšel soud z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého náleží poměrná část nákladů tomu účastníkovi, který byl v řízení úspěšnější oproti druhému účastníkovi. Žalobkyni byla v tomto řízení přiznána částka 94 385 Kč oproti původně žalované částce 169 324 Kč, tj. její úspěch dosahuje 56 % a neúspěch 44 %. Náhrada nákladů řízení proto náleží žalobkyni v rozsahu 12 % (rozdíl mezi mírou úspěšnosti obou účastníků).

35. Náklady řízení na straně žalobkyně soud určil v celkové výši 66 306 Kč, sestávající z uhrazeného soudního poplatku ve výši 6 774 Kč, odměny jejího zástupce (advokáta) ve výši 47 400 Kč, tj. po 7 900 Kč podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za úkony spočívající v převzetí věci, výzva k plnění, žaloba, vyjádření ve věci ze dne 4.10.2021, vyjádření k odvolání ze dne 7.4.2022 a účast na jednání dne 14.12.2022. Nadto náleží advokátovi náhrada hotových výdajů ve výši 1 800 Kč, tj. po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, 3 AT ke každému ze šesti výše uvedených úkonů a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 49 200 Kč ve výši 10 332 Kč. Žalobkyni tak náleží 12 % z částky 66 306 Kč, tedy částka 7 957 Kč.