22 C 80/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro na určení neúčinnosti právního jednání

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby bylo určeno, že právní jednání žalované a dlužníka spočívající v uzavření kupní smlouvy dne , datum, , jejímž předmětem je převod vlastnického práva ke stavební parcele p. č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , , adresa, jiná stavba, nacházející se v katastrálním území , adresa, město, z dlužníka na žalovanou, není vůči žalobkyni právně účinné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá určení, že jednání spočívající v převodu vlastnického práva ke stavební parcele č. , hodnota, není vůči ní účinné.

2. Žalobkyně má za dlužníkem společností , právnická osoba, . pohledávku ve výši , částka, . Usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, byl zjištěn úpadek dlužníka. Pohledávka žalobkyně byla řádně a včas přihlášena do insolvenčního řízení vedeného proti dlužníku, a to přihláškou ze dne , datum, . Žalobkyně se podanou žalobou dovolává odporovatelnosti právního jednání, které se vztahuje k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, ; č. p. , Anonymizováno, ; jiná stavba to vše se nachází v katastrálním území , adresa, ; zapsané na LV č. , hodnota, , vedeného u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen jako „Nemovitost“). Nemovitost byla na základě přiložené Kupní smlouvy ze dne , datum, prodána žalovaném, a to za kupní cenu ve výši , částka, .

3. Žalobkyně namítá odporovatelnost právního jednání, které spočívá v uzavření předmětné kupní smlouvy mezi insolvenčním správcem dlužníka a žalovanou. Nemovitost byla jediným rozsáhlejším majetkem dlužníka. Žalobkyně namítala střet zájmů mezi aktéry předmětné transakce a dále to, že nemovitost byla prodána výrazně pod svojí reálnou hodnotou. Uzavřením kupní smlouvy tak došlo ke zkrácení majetkové podstaty dlužníka, čímž tedy došlo ke způsobení majetkové škody všem řádně přihlášeným věřitelům do insolvenčního řízení vedeného proti dlužníku, včetně škody způsobené žalobkyni.

4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává v celém rozsahu a navrhl žalobu zamítnout. Žalovaná učinila nesporným, že v rámci insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH , spisová značka, nabyla předmětnou nemovitost. Tvrzení o střetu zájmu jsou zcela smyšlené, jakož i tvrzení o podhodnoceném prodeji nemovitosti. Nadto žalovaná uvádí, že pohledávka žalobkyně byla popřena, žalobkyně tak nemá žádnou pohledávku, která by mohla být právním jednání prodávajícího zkrácena. Žalovaná dále upozornila na nutnost odlišovat mezi právními úkony učiněnými dlužníkem, jimiž je možné odporovat postupem dle § 589 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění („OZ“), a právními úkony učiněnými insolvenčním správcem coby osobou s dispozičním oprávněním za účelem zpeněžení majetku dlužníka v konkursu jedním ze způsobů dle § 286 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen „InsZ“). Ke zpochybnění kupní smlouvy coby smlouvy, jíž došlo ke zpeněžení majetku dlužníka prodejem mimo dražbu, InsZ stanovuje speciální mechanismus v ustanovení § 289 odst. 3 InsZ: „(p)latnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.“. Kupní smlouvu bylo tedy možné napadnout jen žalobou na neplatnost takovéto smlouvy ve smyslu § 289 odst. 3 InsZ. Předmětná žaloba pak mohla být podána pouze v zákonem stanovené hmotněprávní lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění dotčené smlouvy v insolvenčním rejstříku, tj. do dne , datum, , a to u insolvenčního soudu, jímž je Městský soud v Praze. Jak vyplývá z obsahu insolvenčního rejstříku vedeného ve věci dlužníka, k podání předmětné žaloby v uvedené lhůtě u příslušného soudu nedošlo. Žalovaná tak zejména namítla nedostatek aktivní i pasivní věcné legitimace.

5. Z předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.

6. Z usnesení , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -A-, Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, je zřejmé, že byl zjištěn úpadek dlužníka, společnosti , právnická osoba, .

7. Z přípisu insolvenčního správce dlužníka ze dne , datum, byl o zjištěno, že bylo oznámeno zahájení výběrového řízení na prodej předmětné nemovitosti.

8. Ze zprávy insolvenčního správce dlužníka ze dne , datum, je zřejmé, že došlo ke zpeněžení majetku dlužníka a dne , datum, byla mezi insolvenčním správcem dlužníka a žalovanou uzavřena kupní smlouva vztahující se k nemovitosti. Došlo tak k prodeji mimo této nemovitosti mimo dražbu.

9. Z přihlášky pohledávky žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že že žalobkyně přihlásila v rámci insolvenčního řízení dlužníka svoji pohledávku ve výši , částka, .

10. Z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. , incidenční spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se touto žalobou domáhala určení, že její přihlášená pohledávka je po právu. Tato žaloba byla zamítnuta. V odůvodnění tohoto rozsudku je uvedeno Ze spisu zdejšího soudu MSPH , spisová značka, se podává, že na základě usnesení Městského soudu v Praze č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -A-, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, toto rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne. Usnesením ze dne , datum, , č.j. MSPH , spisová značka, -B-, Anonymizováno, byl na majetek dlužníka prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Věřitel (žalobce) uplatnil přihláškou pohledávku č. P7 jako nezajištěnou a nevykonatelnou v celkové výši , částka, , kdy jistina činí částku , částka, . Přihláškou pohledávky ze dne , datum, žalobce přihlásil předmětnou pohledávku a uvedl, že pohledávka vznikla na základě ústní dohody mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a dlužníkem jako odměna za zprostředkování úvěru ve výši 2% zajištěné sumy úvěrované částky. Tuto pohledávku žalobce nabyl od , tituly před jménem, , jméno FO, na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Předmětnou pohledávku na přezkumném jednání konaném dne , datum, popřel jak insolvenční správce, tak dlužník. Dále z odůvodnění vyplývá, že žalobkyně v předmětném sporu neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu na tvrzení o tom, že , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřel se spol. , právnická osoba, . (nebylo ani tvrzeno s jakou konkrétní osobou) ústní dohodou o odměně za zprostředkování a ručení úvěru. Žaloba byla zamítnuta, neboť žalobkyně tvrzené skutečnosti nijak nedoplnila a ničím nepodložila, zůstala tedy pouze v rovině tvrzení.

11. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

12. Dle ustanovení § 589 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

13. Dle ustanovení § 590 odst. 1) zákona č. 89/2012, občanský zákoník, Věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

14. Dle ustanovení § 289 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.

15. Soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu.

16. K úspěšnému uplatnění odpůrčího práva věřitelem (v subjektivním smyslu) může dojít pouze při naplnění tří základních předpokladů, jež jsou vymezeny v první větě § 589 odst.

1. Jsou jimi existence vykonatelné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi, právní jednání dlužníka, které zkracuje uspokojení věřitele.

17. Ze znění § 589 odst. 1 nevyplývá, že by pohledávka věřitele musela existovat již v době odporovatelného jednání dlužníka. Je zde relevantní především účel právní úpravy, kterým je poskytnutí ochrany právu věřitele na uspokojení se z majetku, který dlužníkovi ušel, tj. zachování masy majetku, na kterém se může věřitel exekučně hojit. Z tohoto pohledu není důležité, kdy majetek dlužníkovi ušel, zda již před vznikem, či až po vzniku pohledávky, nýbrž podstatná je pouze skutečnost, že v době rozhodování o odpůrčí žalobě k uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele nepostačuje. Peněžitá pohledávka věřitele za dlužníkem musí být dále „vykonatelná“. Jde o formulační zkratku, neboť vykonatelným může být pouze soudní rozhodnutí nebo jiný exekuční titul, nikoliv však samotné právo na plnění. Výrazu je tak nutno rozuměl tak, že vykonatelnou je pohledávka přiznaná vykonatelným rozhodnutím nebo jiným exekučním titulem (NS , spisová značka, , Rc 12/2003, NS , spisová značka, , NS , spisová značka, , Rc 127/2019), včetně notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti (§ 71a odst. 1 NotŘ). Pokud jde o okamžik, kdy nejpozději musí být pohledávka věřitele vykonatelná, je jím doba rozhodování o odpůrčí žalobě (NS , spisová značka, , Rc 27/2000, NS , spisová značka, ).

18. Žalobkyně v podané žalobě tvrzenou pohledávku nikterak blíže nespecifikovala, kdy pouze uvedla, její výši , částka, a že byla řádně a včas dne , datum, přihlášena do insolvenčního řízení dlužníka. Na základě provedeného dokazování vyplynulo, že tato pohledávka byla úspěšně popřena. Žaloba na určení, že je tato pohledávka po právu, podaná v rámci insolvenčního řízení, pak byla zamítnuta. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalobkyni se existence této pohledávky nepodařilo prokázat a ni řádně tvrdit okolnosti jejího vzniku.

19. Soud tedy uzavírá, že není naplněn jeden ze základních předpokladů pro úspěšné uplatnění odpůrčí žaloby, kdy z provedeného dokazování nevyplynulo, že by tato pohledávka v době rozhodování soudu neexistovala, a ani vykonatelnou. K tomu soud dodává, že žalobkyně se bez jakékoliv omluvy k nařízenému jednání nedostavila, pročež se vzdala dobrodiní soudu v podobě poskytnutého poučení dle ustanovení § 118 a, tak aby případně žalobní tvrzení v tomto směru řádně doplnila a doložila (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Vzhledem k tomu, že žalobkyně se bez předchozí omluvy k jednání nedostavila a ani včas nepožádala o odročení, poučení se jí dostat nemohlo a dobrodiní poučení podle § 118a o. s. ř. ztratila (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, nebo sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

20. Již z tohoto důvodu soud žalobu zamítl.

21. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká a cituje komentářovou literaturu: „platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou na neplatnost smlouvy podanou u insolvenčního soudu. Toto pravidlo nelze obcházet pozdějším podáním žaloby na určení vlastnického práva (, spisová značka, ). NS tuto myšlenku podtrhl i při souběhu s možnou žalobou na vyloučení věci z majetkové podstaty: „… zjistí-li osoba, která se hodlá domáhat vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty dlužníka postupem podle § 225 InsZ, že insolvenční správce ještě před podáním vylučovací žaloby takový majetek zpeněžil mimo dražbu, musí tam, kde sleduje navrácení takového majetku do svého vlastnictví (tam kde se spor o ‚silnější právo‘ projevuje jako spor o právo vlastnické), podat vedle vylučovací žaloby (proti insolvenčnímu správci) včas i žalobu podle § 289 odst. 3“ (, spisová značka, ).“ (SPRINZ, Petr, NOVOPACKÝ, Lukáš. § 289 [Zpeněžení prodejem mimo dražbu]. In: SPRINZ, Petr, JIRMÁSEK, Tomáš, ŘEHÁČEK, Oldřich, VRBA, Milan, ZOUBEK, Hynek a kol. Insolvenční zákon. 1. vydání (4. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, marg. č. , hodnota, .).

22. Soud má za to, že úprava obsažená v ustanovení § 289 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, je úpravou speciální, kdy napadením předmětné kupní smlouvy odpůrčí žalobou jde o obcházení mechanizmu nastavenému v rámci insolvenčního práva pro přezkoumání platnosti těchto smluv, jakož i lhůt zde stanovených.

23. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši , částka, , které představují náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 4, písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci ze dne , datum, a , datum, a účast při ústním jednání dne , datum, ) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 3 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Pokud si právní zástupce žalované nárokoval odměnu za další úkon, a sice poradu s klientem, tento mu soud nepřiznal, neboť uskutečnění tohoto úkonu nebylo soudu doloženo.