22 C 83/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petry Vránové a přísedících Mgr. Václava Vlka a Evy Adamové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 66 109 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, z částky částka za dobu od datum do zaplacení, z částky částka za dobu od datum do zaplacení, z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v rozsahu, ve kterém se žalobkyně na žalované domáhá uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a z částky částka za dobu od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené mzdy a náhrady mzdy.

2. Žalobkyně konkrétně uvedla, že uzavřela se žalovanou dne datum pracovní smlouvu na dobu neurčitou se sjednaným druhem práce Anonymizováno, místem výkonu práce provozovna adresa, datem nástupu do práce datum, s týdenní pracovní dobou 35 hodin a mzdou stanovenou v mzdovém výměru (dále jako "Pracovní smlouva“). Dle mzdového výměru náležela žalobkyni hrubá hodinová mzda ve výši částka měsíčně a odměna ve výši částka (bez dalších podmínek.) Žalobkyně nastoupila k výkonu práce dle Pracovní smlouvy dne datum. Zaměstnavatel ji přiděloval práci do dne datum. Žalobkyni nebyla k dnešnímu dni vyplacena odměna za práci vykonanou v měsíci květenu 2023 ve výši částka (20 odpracovaných dní + 2 státní svátky + 1 den nařízené dovolené z důvodu nedostatku práce/překážky na straně zaměstnavatele, celkem hodnota hodin á částka + částka odměna – hrubý příjem částka). Splatnost odměny nastala dne Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Žalobkyně je matkou 1 nezaopatřeného dítěte.

3. Dne datum byla do soukromé emailové schránky žalobkyně doručena elektronická zpráva označená jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Pracovní poměr měl skončit ke dni datum. Přípisem doručeným žalované dne datum žalobkyně žalované sdělila, že trvá na dalším přidělovaní práce, neboť považuje zrušení pracovního poměru za neúčinné. Následně dne datum žalobkyně doručila žalované okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu neuhrazení mzdy a náhrady mzdy.

4. Žalobkyně, tak kromě mzdy za měsíc květen 2023 nárokuje po žalované ještě náhradu mzdy za měsíce červen, červenec a část srpna 2023 v celkové výši částka. Za červen částku částka (22 pracovních dní po 7 pracovních hodinách, celkem hodnota hodin po částka) částka + částka (odměna) → hrubý příjem částka, čistý příjem částka. Za červenec částku částka (19 pracovních dní + 2 svátky po 7 pracovních hodinách, celkem hodnota hodin po částka) částka + částka (odměna) → hrubý příjem částka, čistý příjem částka. Za měsíc srpen částku částka (8 pracovních dní po 7 pracovních hodinách, celkem hodnota hodin po částka) částka + částka (poměrná část odměny) → hrubý příjem částka, čistý příjem částka. Žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení přípisem ze dne datum a datum.

5. Žalovaná se vyjádřila přípisem ze dne datum, kdy uvedla, že nárok žalobkyně zcela neuznává. Žalobkyně do práce řádně nenastoupila a žádnou práci pro žalovanou nevykonala. Pracovní poměr byl ukončen prostřednictvím elektronické komunikace, kdy žalobkyně emailovou adresu žalobkyně předala vedoucí směny paní jméno FO.

6. Žalobkyně ještě přípisem ze dne datum doplnila, že v období od datum do datum vykonávala pro žalovanou sjednanou práci, což vyplývá z potvrzení o zaměstnání, které žalovaná vystavila a z evidenčního listu důchodového pojištění. Dne datum žalovaná doručila emailem žalobkyni oznámení o skončení pracovního poměru, s čímž žalobkyně obratem projevila nesouhlas. Žalobkyně nevykonávala následně práci, neboť neměla od žalované oprávnění ke vstupu do budovy. Dopisem ze dne datum žalobkyně žádala žalovanou, aby jí byl umožněn výkon práce. Žalovaná nereagovala. Žalobkyně nikdy svoji emailovou adresu žalované nepředala za účelem doručování v rámci pracovního poměru. Pokud touto disponovala paní jméno FO, bylo to pouze k soukromým účelům.

7. K jednání dne datum se žalovaná nedostavila a soud jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.

8. Soud k věci provedl následující dokazování:

9. Z pracovní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že mezi účastníky byl uzavřen pracovně právní vztah, kdy žalovaná vystupovala jako zaměstnavatel a žalobkyně jako zaměstnanec. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, s nástupem do práce dne datum, a to na pozici Anonymizováno. Týdenní pracovní doba činila 35 hodin. Měsíční mzda je splatná nejpozději do 15. dne v měsíci.

10. Ze mzdového výměru ze dne datum, soud zjistil, že byla stanovena měsíční hrubá hodinová mzda ve výši částka a měsíční odměna prémie ve výši částka.

11. Dne datum bylo žalobkyni na emailovou adresu e-mail doručeno okamžité zrušení pracovního poměru ve zkušební době, a to ke dni datum.

12. Z přípisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne datum je zřejmé, že žalobkyně žalované sdělila, že okamžité zrušení pracovního poměru nebylo žalobkyni řádně doručeno, neboť tato nedala písemný souhlas s doručováním prostřednictvím emailové komunikace. Zároveň žalobkyně trvá na dalším zaměstnávání a očekává sdělení, kdy jí bude umožněno další práci vykonávat. Pokud nebude žalobkyni umožněno vykonávat sjednanou práci, žádá o hrazení náhrady mzdy, neboť pracovní poměr stále trvá. Tento přípis byl žalované doručen dne datum 13. Z potvrzení o zaměstnání ze dne datum a evidenčního listu důchodového pojištění bylo zjištěno, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána v době od datum do datum.

14. Dne datum doručila žalobkyně žalované okamžité zrušení pracovního poměru a výzvu k úhradě dluhu, jednak náhradu mzdy za měsíc květen 2023 ve výši částka a dále náhradu mzdy za dobu, kdy jí žalovaná nepřidělovala práci od datum do datum v částce částka. Celkem tedy částka.

15. Na základě provedeného dokazování soud došel k tomuto závěru o skutkovém ději: účastníci uzavřeli dne datum pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Dle pracovní smlouvy měla žalobkyně vykonávat pracovní na pozici Anonymizováno. Splatnost mzdy byla sjednána nejpozději do 15. dne v měsíci a týdenní pracovní doba činila 35 hodin. Na základě mzdového výměru byla stanovena měsíční hrubá hodinová mzda ve výši částka a měsíční odměna prémie ve výši částka. Žalobkyně práci vykonávala v měsíci květnu 2023. Dne datum žalovaná doručila žalobkyni emailem zrušení pracovního poměru ve zkušební době ke dni datum a dále jí neumožnila práci vykonávat. Žalobkyně s tímto nesouhlasila, přípisem ze dne datum a trvala na dalším zaměstnávání. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni práci nepřidělovala a zároveň jí neuhradila mzdu za měsíc květen 2023 a dále jí nehradila náhradu mzdy, dne datum žalobkyně pracovní poměr ukončila okamžitým rozvázáním.

16. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

17. Dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

18. Podle § 109 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

19. Podle § 113 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

20. Podle § 66 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

21. Podle § 334a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou a) jejím předáním na pracovišti zaměstnavatele, b) jejím předáním, kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, c) prostřednictvím datové schránky, d) prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo e) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

22. Podle § 335 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec k tomuto způsobu doručování udělil souhlas v samostatném písemném prohlášení, v němž také uvedl elektronickou adresu pro doručování, která není v dispozici zaměstnavatele. Před udělením souhlasu podle věty první je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o podmínkách doručování písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací včetně zákonné lhůty podle odstavce 3. Zaměstnanec může souhlas podle věty první písemně odvolat.

23. Podle § 69 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

24. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím k právní stránce věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu.

25. Podstatou sporu byla skutečnost, že žalovaná odmítala zaplatit žalobkyni mzdu za práci vykonanou v měsíci květnu 2023 a následně náhradu mzdy za měsíce červen, červenec a část srpna 2023, neboť tvrdila, že s žalobkyní ukončila pracovní poměr v rámci zkušební doby. Žalobkyně však namítala neplatnost a neúčinnost tohoto ukončení pracovního poměru, a to z důvodu nedodržení řádného postupu při doručování této písemnosti.

26. K tomu soud uvádí, že zaměstnavatel může zaměstnanci doručovat svá pracovněprávní jednání učiněná v elektronické podobě prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací jen tehdy, jestliže zaměstnanec jednak má elektronickou adresu pro doručování, která není v dispozici zaměstnavatele, k tomuto způsobu doručování udělil souhlas v samostatném písemném prohlášení a před udělením tohoto souhlasu byl zaměstnavatelem písemně informován o podmínkách doručování písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací včetně skutečnosti, že nepotvrdí-li zaměstnanec převzetí písemnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího dodání, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty. Nedostatek písemné formy má za následek neplatnost souhlasu zaměstnance; protože souhlas zaměstnance je jednostranným právním jednáním, nemůže být vada ve formě souhlasu dodatečně odstraněna (srov. § 582 odst. 1 ObčZ a komentář k § 18 až 20). Dalším požadavkem na formu zaměstnancova souhlasu je jeho „samostatnost“. Musí se tedy jednat o samostatný dokument a souhlas nemůže být součástí jiné písemnosti (například pracovní smlouvy, souhlasu se zpracováním osobních dat, apod.). Udělil-li zaměstnanec souhlas s doručováním písemnosti (písemností) na svoji elektronickou adresu, může mu zaměstnavatel tímto způsobem doručovat, aniž by se předtím musel pokusit o osobní doručení písemnosti (srov. též komentář k § 334a).

27. Žalovaná udělení tohoto samostatného písemného souhlasu s doručováním na emailovou adresu žalobkyně netvrdila a ni žádným způsobem neprokazovala, zároveň se bez omluvy k jednání soudu nedostavila a soud ji tak nemohl poskytnout poučení v souladu s ustanovením § 118a o.s.ř.

28. Soud tedy uzavírá, že oznámení o ukončení pracovního poměru nebylo žalobkyni řádně doručeno, pročež pracovní poměr dále trval až do dne datum, kdy byl ukončen ze strany žalobkyně.

29. Z provedených důkazů pak soud došel k závěru, že žalobkyně řádně doložila, že v měsíci květnu2023 odpracovala 20 odpracovaných dní, 2 státní svátky a 1 den nařízené dovolené z důvodu nedostatku práce/překážky na straně zaměstnavatele, celkem hodnota hodin po částka a částka odměna, tedy hrubý příjem ve výši částka Žalobkyni tak náleží za měsíc květen částka částka.

30. V měsících červen, červenec a srpen 2023 žalobkyně řádně doložila, že jí náleží náhrada mzdy v celkové výši částka, kdy jí práce ze strany žalované nebyla přidělována. Konkrétně v měsíci červnu 2023 22 pracovních dní po 7 pracovních hodinách, celkem hodnota hodin po částka částka a částka odpovídá hrubému příjmu částka, tedy čistý příjem částka. Za červenec 19 pracovních dní, 2 svátky po 7 pracovních hodinách, celkem hodnota hodin po částka částka a částka, odpovídá hrubému příjmu částka, tedy čistý příjem částka. A za měsíc srpen 8 pracovních dní po 7 pracovních hodinách, celkem hodnota hodin po částka, částka a částka (poměrná část odměny), odpovídá hrubému příjmu částka, tedy čistý příjem částka. Výše požadovaného nároku nebyla ze strany žalovaná nikterak rozporována.

31. Soud vzhledem k výše uvedenému tak žalované částce co do jistiny zcela vyhověl.

32. Žalobkyně byl proti žalované přiznán též nárok na úroky z prodlení, a to podle ust. § 1970 o. z. od prvého dne prodlení s úhradou dlužné částky do zaplacení. Prodlení žalované nastalo den následující po splatnosti pohledávky, tedy vždy den po splatnosti výplaty mzdy, tj. datum, datum, datum a datum. Ve zbytku pak soud nárok na zákonný úrok z prodlení zamítl. Výše přiznaného úroku z prodlení vychází nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., protože žalobkyně měla ve věci neúspěch jen v nepatrné části příslušenství a zároveň v souladu s ust. § 142a o.s.ř. zaslala žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění.

34. Žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek částka a náklady právního zastoupení podle § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z 5 úkonů právní služby ve výši částka (5 x částka za převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne datum a za účast na ústním jednání dne datum), 4 paušálních náhrad hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby po částka ve výši a 1 paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby po částka celkem částka (4 x částka + 1 x částka). Dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, pak právnímu zástupci žalobkyně náleží také náhrady promeškaného času za cestu k jednáním a zpět v délce 2 x 6 půlhodin ve výši částka. Dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, pak právnímu zástupci žalobkyně náleží také náhrada cestovních výdajů za cestu adresa (sídlo AK) - adresa a zpět k ústnímu jednání konanému dne datum, v celkové délce Anonymizováno km osobním automobilem zn. BMW Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, RZ SPZ, při spotřebě dle VTP 4,7 l/100 km, v celkové výši částka. Celkem tedy náklady žalobkyně dosáhly částky částka.

35. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a III.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 1, k rozhodnutí o něm je příslušný Městský soud v Praze. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí, popř. návrhem na nařízení exekuce.