22 C 94/2019
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 1 rozhodl ve prospěch žalobkyně, která se domáhala zaplacení neuhrazených poplatků za bankovní služby. Soud dospěl k závěru, že žalovaný porušil povinnost udržovat kladný zůstatek na účtu, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek, za který mu podle § 2665 občanského zákoníku vznikl dluh. Na tento dluh se vztahují ustanovení o úvěru podle § 2396 občanského zákoníku, a proto je žalobkyně oprávněna k nároku na vrácení částky. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, včetně nákladů zastoupení advokátem.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky částka jako neuhrazených smluvených poplatků za poskytování bankovních a dalších služeb. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba a.s. a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. A následnou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi ní a právnická osoba a.s.
2. Mezinárodní příslušnost zdejší soud dovodil na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení evropského parlamentu a rady číslo tedy na základě skutečnosti, že žalovanému, slovenskému státnímu příslušníkovi, byly služby poskytnuty v České republice.
3. Žalovaný se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřil.
4. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. právnická osoba IČO, se sídlem adresa (dále jen„ banka“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb (dále jen„ smlouva“) (Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne datum, protokol o převzetí a užívání kódů ze dne datum). V této smlouvě se banka zavázala žalovanému zřídit a vést bankovní účet a žalovaný se zavázal platit za poskytnuté bankovní služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaný nehradil smluvené poplatky řádně a včas, čímž mu vůči žalobkyni vznikl dluh ve výši částka (výpis z účtu), banka ke dni datum odstoupila od smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího právě ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku (Odstoupení od smlouvy ze dne datum). Žalovaný dluh neuhradil, banka svou pohledávku za žalovaným postoupila na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek na právnická osoba a.s. a ta ji následně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný rovněž vyrozuměn (Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum a ze dne datum). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, do dne podání žaloby na svůj dluh ovšem ničeho neuhradil (Předžalobní výzva k úhradě ze dne datum).
6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních služeb, na základě níž byl žalovanému zřízen účet, a to v souladu s § 2662 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dle čl. II odst. 5 smlouvy byl žalovaný povinen udržovat na bankovním účtu kladný zůstatek, tuto povinnost žalovaný porušil, když nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž se dostal do nepovoleného debetního zůstatku, dle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, provede převod peněžních prostředků účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalovanému vznikl dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně ve výši částka, žalovaný tento dluh, resp. nepovolený debetní zůstatek neuhradil, dle § 2665 občanského zákoníku se na tento případ přiměřeně použijí ustanovení o úvěru, kdy dle § 2396 občanského zákoníku je úvěrovaný (žalovaný) povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a že její nárok je důvodný, na základě čehož žalobě v plném rozsahu vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Závěr, že se jedná o žalobu na ustáleném vzoru, soud učinil na základě porovnání několika žalob od téže žalobkyně (68 C 1280/2020, 25 C 270/2020), kdy je zřejmé, že se v těchto žalobách mění jen údaje individualizující konkrétní žalobu, jako jsou dlužné částky, dlužná období či čísla smluv, ovšem jinak se jejich text nemění. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.
8. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.