23 C 1/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobců: a) nemocnice , příspěvková organizace, IČO sídlem adresa žalobkyně b) nemocnice , příspěvková organizace, IČO sídlem adresa žalobkyně c) nemocnice na anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa žalobkyně d) nemocnice , příspěvková organizace, IČO sídlem adresa žalobkyně e) nemocnice , příspěvková organizace, IČO sídlem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka anonymizována tři slova obec , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení 4 524 069 Kč s přísl. <b>I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 1/ částku 942 525 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení, žalobci 2/ částku 1 126 302 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení, žalobci 3/ částku 865 053 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení, žalobci 4/ částku 692 754 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení a žalobci 5/ částku 897 453 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobce a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit žalovanému, k rukám právního zástupce žalovaného náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně ve výši 387 974,40 Kč to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali po žalovaném náhrady škody vzniklé porušením povinností žalované stanovených v uzavřené smlouvě o správě stávajícího i budoucího pojištění uzavřenou s [anonymizováno] [obec], jakož i porušením povinnosti z příkazních smluv nedostatečnou kontrolou nabídky společnosti [právnická osoba] Žalobci vytýkají žalovanému, že umožnil uzavření smluv mezi žalobci a pojišťovnou s jinými částkami, než byly uvedeny v nabídce pojišťovny. Žalobci spatřují pochybení žalovaného v tom, že zásadním způsobem porušil podmínky sjednané s [anonymizováno] [obec] pro administraci pojistných smluv v rámci veřejné zakázky. Jako nejzávažnější pochybení tvrdili neodhalení rozporů mezi celkovou nabídkovou cenou a cenami jednotkovými, ze kterých celková nabídka vycházela. Žalobci dále ve svých žalobních tvrzeních uvedli tyto právně významné skutečnosti: Žalobci jsou v postavení příspěvkových organizací zřizovaných [anonymizováno] [obec] se sídlem [obec]. Pro plnění stanovených úkolů, tedy poskytování zdravotních služeb jsou povinni mít sjednáno pojištění. Žalovaný je obchodní korporací a jeho předmětem činnosti je zprostředkovávání pojišťovacích služeb. Právní předchůdci žalovaného se v minulosti zúčastnili výběrového řízení v rámci veřejné zakázky vypsané [anonymizováno] [obec]. Předmětem veřejné zakázky bylo zajištění služeb pojišťovacího makléře. Výsledkem bylo uzavření příkazní smlouvy mezi [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (právní předchůdce žalovaného) s [anonymizováno] [obec] dne [datum]. V rámci právního nástupnictví přešla na žalovaného též práva a povinnosti z této smlouvy. Žalovaný následně dlouhodobě zastupoval [název vedlejší účastnice] při výběru pojistitele a sjednávání pojištění. To platilo i v případě pojišťovacích služeb pro vyjmenované organizace zřizované [anonymizováno] [obec] na období let 2013 až 2016. Kromě žalobců se jednalo o další zdravotnické organizace ([příjmení] domov [obec], [příjmení] centrum [obec] a [anonymizováno] [obec]) a dalších cca 100 nezdravotnických organizací. Na základě provedené veřejné zakázky dne [datum] uzavřel [název vedlejší účastnice] za spoluúčasti žalovaného a v souvislosti s výše uvedeným rámcovou smlouvu [číslo] se společností [pojišťovna] o pojištění majetku a odpovědnosti za škody [anonymizováno] [obec] a jím zřizovaných organizací. Výše pojistného sjednaná rámcovou smlouvou byla následující: [nemocnice] – nabídková cena dle veřejné zakázky, dle jednotlivých organizací v souladu s přílohou [číslo] za jeden rok – 2 230 700 Kč, celkem za období tří let 6 692 100 Kč [nemocnice] – nabídková cena dle veřejné zakázky 2 475 735 Kč, celkem za období tří let 7 427 205 Kč [nemocnice] na [anonymizováno] – nabídková cena dle veřejné zakázky 2 127 404 Kč, celkem za období tří let 6 382 212 Kč [nemocnice] – nabídková cena dle veřejné zakázky dle jednotlivých organizací v souladu s přílohou 4F za jeden rok 1 807 674 Kč, celkem za období tří let 5 423 022 Kč [nemocnice] – nabídková cena dle veřejné zakázky dle jednotlivých organizací 2 170 578 Kč, celkem za období tří let 6 511 734 Kč Celkem nabídková cena dle veřejné zakázky dle jednotlivých organizací v souladu s přílohou 4F za jeden rok činí 10 812 091 Kč, celkem za období tří let 32 436 273 Kč. Pojistitel následně připravil návrhy pojistných smluv, které žalovaný předložil žalobcům. Žalobci, kteří nebyli stranou rámcové smlouvy, neznali její obsah, ani výši pojistného a důvodně předpokládali, že pojistné dle předložených návrhů smluv odpovídá nacenění. I ve vztahu k žalobcům byl žalovaný vázán příkazními smlouvami uzavřenými mezi žalobci a právním předchůdcem žalovaného [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [adresa], žalobce ad 3) dne [datum], žalobce ad 4) dne [datum] a žalobce ad 5) dne [datum]. Dne [datum] tak žalobce ad 1/ uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum] uzavřel žalobce ad 2/ pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum] uzavřel žalobce ad 3/ pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum] uzavřel žalobce ad 4/ pojistnou smlouvu [číslo] dne [datum] uzavřel žalobce ad 5/ pojistnou smlouvu [číslo] to vždy se společností [právnická osoba] Následně žalobci zjistili, že skutečně sjednané pojistné se proti nabídkové ceně a částce uvedené v příloze 4F rámcové smlouvy podstatně liší. Skutečná výše pojistného za období od [datum] do [datum] byla následující: [nemocnice] – pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 2 544 875 Kč, celkem za tři roky 7 634 625 Kč, [nemocnice] – pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 2 851 169 Kč, celkem za tři roky 8 553 357 Kč, [nemocnice] na [anonymizováno] – pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 2 415 755 Kč, celkem za tři roky 7 247 265 Kč, [nemocnice] – pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 2 038 592 Kč, celkem za tři roky 6 116 856 Kč, [nemocnice] – pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 2 469 723 Kč, celkem za tři roky 7 409 169 Kč, celkem pojistné dle skutečně uzavřených smluv za jeden rok činí 12 320 114 Kč, za období tří let 36 960 342 Kč. Z pohledu žalobců rozdíl mezi nabízenou a skutečně sjednanou a následně zaplacenou výší pojistného představuje škodu. Žalobci byli na zajištění stejných služeb nuceni vynaložit vyšší částku, než by byli bývali nuceni v případě, že by žalovaný dostál své povinnosti, ke které se zavázal v příkazních smlouvách. Konkrétně rozdíl ceny dle veřejné zakázky a ceny skutečné za jeden rok činil u [nemocnice] 314 175 Kč, za tři roky 942 525 Kč. U [nemocnice] za 1 rok 375 434 Kč a za tři roky 1 126 302 Kč. U [nemocnice] na [anonymizováno] za jeden rok 288 351 Kč, za tři roky 865 053 Kč. U [nemocnice] za jeden rok činil rozdíl 230 918 Kč, za tři roky 692 754 Kč. U [nemocnice] činil rozdíl za jeden rok 299 145 Kč a za tři roky 897 453 Kč Celkem za jeden rok činil rozdíl 1 508 023 Kč, za tři roky 4 524 069 Kč. Dle názoru žalobců tato újma vznikla úhradou splátek pojistného v rozsahu, v němž by bez porušení povinnosti žalovaného nebyli žalobci nuceni pojistné uhradit. Porušení povinnosti žalované spatřují žalobci v tom, že v rozporu s uzavřenou smlouvou o správě stávajícího i budoucího pojištění uzavřenou s [anonymizováno] [obec], jakož i samostatnými příkazními smlouvami se žalobci, žalovaný nedostatečnou kontrolou nabídky společnosti [právnická osoba] umožnil uzavření smluv mezi žalobci a pojišťovnou s jinými částkami, než byly uvedeny v nabídce pojišťovny. Žalobci spatřují pochybení žalovaného v tom, že zásadním způsobem porušil podmínky sjednané s [anonymizováno] [obec] pro administraci pojistných smluv v rámci veřejné zakázky. Nejzávažnějším pochybením dle názoru žalobců je neodhalení rozporu mezi celkovou nabídkovou cenou a cenami jednotkovými, ze kterých celková nabídka vycházela. Dle názoru žalobců tento rozpor měl být odhalen v rámci kontroly nabídek, přičemž právě nabídková cena je rozhodujícím faktorem pro veřejnou zakázku a jako taková měla vliv na nabídkovou cenu, viz ust. § 76 zákona o veřejných zakázkách. Žalobci mají zato, že postup žalovaného je v rozporu s ust. § 82 odst.7 tehdy účinného zákona o veřejných zakázkách, který zakazoval změny v rámci veřejných zakázek ve prospěch dodavatele. Tím, že žalovaný umožnil změnu jednotkové ceny, tedy ceny za jednotlivá dílčí pojištění, došlo ke změně ekonomické rovnováhy v neprospěch zadavatele, smlouvy se žalobci pak byly v rozporu s článkem 6, odst.7 rámcové smlouvy uzavřené mezi [anonymizováno] [obec] a společnosti [právnická osoba] uzavřeny za jiných podmínek, aniž by došlo ke změně samotné rámcové smlouvy. Dle mínění žalobců je taková změna změnou nejen ve prospěch pojišťovny, ale též změnou ve prospěch žalovaného, neboť výše jeho odměny je odvozována z výše pojištění. Dle žalobců pro vznik odpovědnosti za škodu není podstatné, že se tyto povinnosti žalovaného nevázaly přímo k žalobcům, ale primárně ve vztahu k zadavateli veřejné zakázky, kterým byl [název vedlejší účastnice]. Požadavek porušení povinnosti jako předpokladu odpovědnosti za škodu je splněn i v případě, pokud taková povinnost byla porušena ve vztahu k jinému subjektu, než je poškozený. Žalobce má zato, že přímo ve vztahu k poškozeným žalovaný porušil závazek vyplývající z uzavřených příkazních smluv, když nejednal s péčí řádného hospodáře. Tím, že vznik daného stavu umožnil a žalobce ani zadavatele na to neupozornil, porušil žalovaný i obecnou prevenční povinnost, tedy povinnost počínat si tak, aby ke vzniku škody nedošlo. Tuto povinnost obsahuje jak předchozí Občanský zákoník v ust. § 415 obč.zák., č. 40/1964 Sb., tak stávající Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v § 2900, který nabyl účinnosti od 1.1.2014. Právní zást.vedlejšího účastníka ve svém vyjádření uvedl, (k dotazu soudu zda ředitelé jednotlivých nemocnic měli k dispozici rámcovou smlouvu a zda věděli, že podepisují jednotlivé pojistné smlouvy na vyšší částky, než bylo vysoutěženo), že ředitelé nemocnic znali pouze rozpočtovou kapitolu zdravotnictví, ale výběrového řízení se neúčastnili, tudíž odpovědnost byla na pojišťovacím zprostředkovateli, nebo na administrátorovi toho výběrového řízení.Nebyli si vědomi, že se jedná o jiné částky, ale dle názoru právního zást.vedlejšího účastníka za toto odpovídá objektivně žalovaný. Tato objektivní odpovědnost vyplývá ze zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a z příkazních smluv. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok uplatněný žalobou zcela popírá co do důvodu i výše a navrhuje, aby žaloba byla zcela zamítnuta, neboť má zato, že škoda nevznikla a neexistuje povinnost k náhradě škody vůči žalobcům v tvrzené výši a z tvrzených důvodů. Žalovaný je obchodní společností, do jejíhož předmětu podnikání náleží mj. zprostředkovatelská činnost v oblasti pojišťovnictví pro tuzemské pojišťovny, připojištění osob, majetku a odpovědnosti za škodu a poradenství v oblasti pojišťovnictví. Ve shodě s žalobcem činí nesporným, že právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (příkazní smlouva [anonymizováno] [obec]), na jejímž základě byla společnost [právnická osoba], jakožto příkazník, pověřena [anonymizováno] [obec], jakožto příkazcem, výhradní správou stávajících a budoucích pojištění, včetně zpracováním podkladů a přípravy vlastního výběrového řízení na výběr nejvhodnější pojišťovny a nejvhodnějších pojistných smluv pro příkazce a jím zřízené příspěvkové organizace, přípravy příslušných pojistných smluv, včetně posouzení důvěryhodnosti pojišťoven a spolupráce při posuzování a hodnocení nabídek pojišťoven s tím, že vlastní pojistná smlouva bude uzavřena přímo mezi příkazcem a pojišťovnou (viz článek II. příkazní smlouvy). Příkazní smlouvy obdobného znění uzavřela [právnická osoba] a.s., jakožto příkazník, též s žalobci [číslo] jakožto příkazci dne [datum] (příkazní smlouvy žalobců). Na základě uvedených příkazních smluv společnost [právnická osoba] a posléze žalobce dlouhodobě spolupracoval s [anonymizováno] [obec] a posléze [právnická osoba] dlouhodobě spolupracovala s [anonymizováno] [obec] a žalobci a řádně jim poskytovala sjednané plnění ke spokojenosti všech zúčastněných subjektů. V rámci veřejné zakázky„ pojištění majetku a odpovědnosti za škody [anonymizováno] [obec] a jím zřizovaných organizací“ dle zák.č. 137/2000 Sb. o veřejných zakázkách vyhlášené zadavatelem [název vedlejší účastnice] v r. 2013 a prováděné i za součinnosti [právnická osoba], přičemž administrátorem zadávacího zařízení byla [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO] se sídlem [adresa], byla v jednacím řízení s uveřejněným zadavatelem vybrána nabídka uchazeče [právnická osoba], se sídlem [adresa], zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném u [název soudu], s cenou zakázky 100 334 862 Kč bez DPH, představují nejnižší cenu zakázky ze všech předložených nabídek uchazečů. Na základě výsledků veřejné zakázky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] mezi společností [právnická osoba], jakožto pojistitelem a [anonymizováno] [obec], jakožto pojistníkem a zároveň pojištěným na pojistnou dobu od [datum] do [datum] (viz článek 6 odst.1 pojistné smlouvy). V článku III. pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] bylo sjednáno celkové pojistné za jeden pojistný rok na částku 33 444 954 Kč, tedy celkové pojistné za celou sjednanou pojistnou dobu činilo částku 100 334 862 Kč odpovídající nabídkové ceně v nabídce, s níž společnost [právnická osoba] uspěla v rámci předmětné veřejné zakázky. V příloze [číslo] pojistné smlouvy vedlejšího účastníka je u jednotlivých žalobců uvedeno individuální pojistné pro každého z žalobců za období jednoho roku a za období tří let. V případě žalobce [číslo] je zde uvedeno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 230 700 Kč a pojistné za období tří let ve výši 6 692 100 Kč, v případě žalobce [číslo] je uvedeno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 475 735 Kč a pojistné za období tří let ve výši 7 427 205 Kč, v případě žalobce [číslo] je uvedeno pojistné za období jednoho roku 2 127 404 Kč a pojistné za období tří let ve výši 6 382 212 Kč, v případě žalobce [číslo] je uvedeno pojistné za období jednoho roku ve výši 1 807 674 Kč a pojistné za období tří let ve výši 5 423 022 Kč a v případě žalobce [číslo] je uvedeno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 170 578 Kč a pojistné za období tří let ve výši 6 511 734 Kč. Z důvodu administrativního pochybení (chyby v psaní a počtech) na straně společnosti [právnická osoba], nikoli na straně žalované, byla k pojistné smlouvě vedlejšího účastníka připojena verze přílohy [číslo] a [anonymizováno] obsahující nesprávné údaje o jednotlivých částkách pojistného, které nezohledňovaly cenu fakultativního zajištění, o kterou měly být uvedené částky navýšeny a neodpovídaly sjednanému rozsahu pojištění, správné kalkulaci pojistného a celkové částce pojistného uvedené v článku III. pojistné smlouvy vedlejšího účastníka. Zatímco součet jednotlivých částek ročního pojistného uvedených v přílohách [anonymizováno] až [anonymizováno] pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec], v nichž bylo uvedeno roční pojistné za pojištění odpovědnosti za škodu a za škodu způsobenou vadou výrobku včetně profesní odpovědnosti pro jednotlivé příspěvkové organizace zřizované [anonymizováno] [obec], činil 16 952 897 Kč, celková částka ročního pojistného za pojištění odpovědnosti za škodu a za škodu způsobenou vadou výrobku včetně profesní odpovědnosti činila dle článku III. odst.1, bod 6 pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] celkem 18 788 380 Kč, přičemž právě tato částka byla rozhodná a právně závazná. Po uzavření pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] byla za součinnosti [právnická osoba] dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] mezi společností [právnická osoba] a žalobcem [číslo] dne [datum], uzavřena pojistná smlouva [číslo] mezi [právnická osoba] pojišťovna a žalobcem [číslo] dne [datum], uzavřena pojistná smlouva [číslo] mezi společností [právnická osoba] a žalobcem [číslo] dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] mezi společností [právnická osoba] a žalobcem [číslo] dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] mezi společností [právnická osoba] a žalobcem [číslo]. V pojistných smlouvách žalobců bylo v případě žalobce [číslo] sjednáno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 544 875 Kč, v případě žalobce [číslo] sjednáno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 851 119 Kč, v případě žalobce [číslo] sjednáno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 415 755 Kč, tedy pojistné za období tří let činilo 7 247 265 Kč, v případě žalobce [číslo] sjednáno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 038 592 Kč, (tedy pojistné za období tří let činilo 6 116 852 Kč), a v případě žalobce [číslo] sjednáno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 469 723 875 Kč, /tedy pojistné za období tří let činilo 7 409 169 Kč V pojistných smlouvách žalobců bylo sjednáno pojistné v částkách vyšších, než uvedených v příloze [číslo] pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] tak, aby tato výše pojistného odpovídala celkové výši ročního pojistného sjednaného v pojistné smlouvě [anonymizováno] [obec] reflektující sjednaný rozsah pojištění a správnou kalkulaci pojistného. Žalovaný má zato, že se ve vztahu k žalobcům nedopustili žádného porušení smluvní či zákonné povinnosti a vždy vykonávali součinnost řádně v souladu s právem, s odbornou péčí a péčí řádného hospodáře. Žalovaný odmítá, že by se dopustil porušení povinností s tím, že nedostatečnou kontrolou nabídky společnosti [právnická osoba] neodhalili rozpor v celkové nabídkové ceně a v cenách jednotkových a umožnili uzavření smluv mezi žalobci a pojišťovnou s jinými částkami, než byly uvedeny v nabídce pojišťovny a porušili tím podmínky sjednané s [anonymizováno] [obec] pro administraci pojistných smluv v rámci veřejné zakázky § 82 odst.7 tehdy účinného zákona o veřejných zakázkách a článku 6 odst.7 rámcové smlouvy uzavřené mezi [anonymizováno] [obec] a společností [právnická osoba], jak tvrdí žalobci. Žalovaný nesporoval uzavření rámcové smlouvy a příkazních smluv, tedy skutkový stav popsaný v žalobě. [příjmení] zůstalo zda na straně žalované došlo k porušení smluvní povinnosti. Žalovaný dále nesouhlasil ani s tvrzením žalobce, že došlo k chybě, když žalovaná neinformovala žalobce o skutečnosti, že z důvodu administrativního pochybení (chyby v psaní a počtech) na straně společnosti [právnická osoba] byla k pojistné smlouvě [anonymizováno] [obec] připojena verze přílohy [číslo] a [anonymizováno] obsahující nesprávné údaje o jednotlivých částkách pojistného, které nezohledňovaly cenu fakultativního pojištění, o kterou měly být uvedené částky navýšeny a neodpovídaly sjednanému rozsahu pojištění, správné kalkulaci pojistného a celkové částce ročního pojistného uvedené v článku III. pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec]. V tom dle žalovaného rovněž nelze spatřovat porušení právní povinnosti. Dle názoru žalované předně proto, že stranou pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] byl vedle společnosti [právnická osoba] toliko [název vedlejší účastnice], jakožto pojistník a pojištěný, kterému jedinému z této pojistné smlouvy plynuly práva a povinnosti a tudíž žalovaná neměla povinnost informovat žalobce o obsahu pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] a žalobcům z pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] nevyplývalo právo, resp. povinnost hradit pojistné v určité výši, nemohli tedy důvodně očekávat a být v dobré víře, že částky pojistného sjednané v pojistných smlouvách žalobců, budou přesně odpovídat jednotlivým částkám pojistného uvedeným v příloze [číslo] pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec]. Dle názoru žalovaného nemohli žalobci disponovat tvrzenou dobrou vírou i z toho důvodu, že z výkladu pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] jako celku je jednoznačně zřejmé, že záměrem smluvních stran bylo, aby celkové pojistné za jeden pojistný rok činilo 33 444 954 Kč, tedy, aby pojistné za celou sjednanou pojistnou dobu činilo částku 100 334 862 Kč, což odpovídalo výsledkům výběrového řízení, na jehož základě byla pojistná smlouva [anonymizováno] [obec] uzavřena. Jednotlivé částky ročního pojistného uvedené v příloze [číslo] pojistné smlouvy [anonymizována dvě slova], byly zřejmě nesprávné, když zatím, co součet jednotlivých částek ročního pojistného uvedených v přílohách [číslo] až [anonymizováno] pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec], v nichž bylo uvedeno roční pojistné za pojištění odpovědnosti za škodu a za škodu způsobenou vadou výrobku včetně profesní odpovědnosti pro jednotlivé příspěvkové organizace zřizované [anonymizováno] [obec], činil 16 952 897 Kč a celková částka ročního pojistného za pojištění odpovědnosti za škodu a za škodu způsobenou vadou výrobku včetně profesní odpovědnosti činila dle článku III. odst.1, bod 6 pojistné smlouvy celkem 18 788 380 Kč a tudíž jednotlivé částky ročního pojistného uvedené v příloze [číslo] pojistné smlouvy ani neodpovídaly celkové sumě pojistného uvedené v článku 3 pojistné smlouvy vedlejšího účastníka, kde je uvedeno pojistné za jeden pojistný rok ve výši 33 444 954 Kč (tedy pojistné za celou sjednanou pojistnou dobu by činilo částku 100 334 862 Kč odpovídající nabídkové ceně v nabídce, s níž společnost [právnická osoba] uspěla v rámci předmětné veřejné zakázky), přičemž právě tato částka byla rozhodná a právně závazná, a to i z důvodu, že byla sjednána přímo v samotném textu pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec]. Žalobci měli a mohli vědět, že výše pojistného v pojistných smlouvách žalobců nutně musí být vyšší, než uvedená v příloze [číslo] pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] tak, aby odpovídala celkové výši ročního pojistného sjednané v pojistné smlouvě [anonymizováno] [obec] reflektující sjednaný rozsah pojištění a správnou kalkulaci pojistného. Částky pojistného byly sjednány v pojistných smlouvách žalobců ve vyšší výši oproti částkám uvedeným v příloze [číslo] pojistné smlouvy tak, aby odpovídaly celkové částce ročního pojistného sjednané v článku III. pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec], jakož i sjednanému rozsahu pojištění a správné kalkulaci pojistného. Z výše uvedeného je dle žalovaných zřejmé, že v daném případě rozhodně nedošlo ze strany žalovaného k porušení žádné smluvní či zákonné povinnosti, zejména k porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, ani k porušení zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, když především nedošlo k podstatné změně práv a povinností vyplývajících ze smluv tím, že by se změnila ekonomická rovnováha smlouvy ve prospěch zadavatele, naopak, ze strany žalovaného bylo postupováno v souladu s příkazní smlouvou [anonymizováno] [obec], příkazními smlouvami žalobců, pojistnou smlouvou [anonymizováno] [obec] i výsledky výše uvedené veřejné zakázky, jakož i veškerými relevantními právními předpisy. Je dlužno připomenout, že o vyhodnocení veřejné zakázky nerozhodoval žalovaný, ani žalobci, ale výlučně [název vedlejší účastnice]. Žalovaní neměli žádnou možnost veřejnou zakázku ovlivnit, ale naopak se museli z titulu jejich organizační struktury a právní formy přizpůsobit rozhodnutí [anonymizováno] [obec], které bylo zcela autonomní a opíralo se o transparentní proces zadávání veřejných zakázek. Pojistná smlouva [anonymizováno] [obec] pak zcela odpovídala vysoutěžené ceně pojištění a nebylo možno se v ní od nabídky, kterou [právnická osoba] ve veřejné zakázce zadavateli doručila, jakkoli odchylovat co do nabídnuté celkové ceny pojištění. K tvrzenému vzniku škody na straně žalobců žalovaný namítal, že v pojistných smlouvách žalobců byly sjednány vyšší částky ročního pojistného oproti částkám ročního pojistného uvedeným v příloze [číslo] pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec], škoda nevznikla a žalobcům ani vzniknout nemohla. Ke sjednání vyšších částek ročního pojistného v pojistných smlouvách žalobce oproti částkám pojistného uvedených v příloze [číslo] pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] došlo po právu. Dále žalovaný oponoval, že na straně žalobců nemohlo dojít ke vzniku škody, neboť se jedná o příspěvkovou organizaci [anonymizována dvě slova] [obec], jež dle zák.č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech zásadně nedisponují vlastním majetkem a toliko hospodaří s majetkem ve vlastnictví zřizovatele, a tudíž eventuálním hrazením pojistného sjednaného v pojistných smlouvách žalobců nemohlo dojít ke zmenšení majetkového stavu žalobců. Žalovaný namítal, že žalobci nedoložili, že sjednané pojistné skutečně uhradili a že ke zmenšení jejich majetkového stavu skutečně došlo. Namítal i absenci příčinné souvislosti a důvodu zproštění odpovědnosti za škodu. Dle žalovaného není v daném případě splněn předpoklad pro vznik a existenci povinnosti žalovaného k náhradě škody a není dána příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody. Podle teorie podmínky obecně aplikované při zkoumání kauzálního nexu„ jednání nebo opomenutí je příčinou škody poškozeného, jestliže by při neexistenci takového jednání škoda nevznikla“. V daném případě i pokud by žalovaný informoval [název vedlejší účastnice] a žalobce o výše podepsaném administrativním pochybení společnosti [právnická osoba], jakožto pojistitele, škoda by vznikla stejně, neboť by v takovém případě došlo toliko k tomu, že by společnost [právnická osoba], jakožto pojistitel předmětné chyby v psaní a počtech příloha [anonymizováno] až [anonymizováno] pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] opravil a tedy jednotlivé částky ročního pojistného uvedené v příloze [číslo] pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] by se zcela shodovaly s částkami ročního pojistného uvedenými v pojistných smlouvách žalobců, jakož i s celkovou částkou ročního pojistného uvedenou v článku III. pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec], jinými slovy, žalobci by stejně byli povinni hradit částky pojistného sjednané v pojistných smlouvách žalobců. Žalovaná zastává názor, že i přes shora uvedené, pokud by soud dospěl k závěru, že v daném případě byla dána příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a byla založena odpovědnost žalovaného za škodu, s ohledem na shora uvedené by byl jednoznačně dán důvod zproštění odpovědnosti za škodu spočívající v tom, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po pojišťovacím zprostředkovateli požadovat, a to v souladu s ust. § 21 odst.3 zák. č. 38/2004 o pojišťovacích zprostředkovatelích. Této odpovědnosti se zprostí pojišťovací zprostředkovatel, jestliže prokáže, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat. Neexistenci povinnosti žalované náhrady škody dokládá i dopis společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], v němž se uvádí následující:„ Dne [datum] jste oznámili škodnou událost, kdy poškozený na Vás dopisem ze dne [datum] uplatnil právo na náhradu škody v celkové výši 1 508 023 Kč, kterou jste mu měli způsobit tím, že jste při posuzování nabídky neodhalili, že k pojistné smlouvě [číslo] byla administrativním pochybením připojena verze přílohy, která nezohledňovala cenu fakultativního zajištění, o kterou bylo třeba zde uvedené částky navýšit, čímž došlo k rozporu mezi konečnou sumou nabídkové ceny a dílčími cenami uvedenými ve vybraných tarifikačních tabulkách. Z doložených dokumentů a výsledků šetření vyplývá, že v případě, že by toto pochybení bylo v rámci posouzení nabídek odhaleno, došlo by pouze k přepracování příloh [číslo] a [anonymizováno] pojistné smlouvy. Celková částka pojistného by zůstala nezměněna. Žalovaný učinil nesporným, že dopisem ze dne [datum] byl vyzván k náhradě škody, přičemž tento nárok prostřednictvím svého právního zástupce zcela odmítl co do důvodů i výše s odůvodněním, že žalobci nebylo řádně specifikováno a doloženo, jaký nárok, v jaké výši a na základě kterých právních důvodů je uplatňován, když na to mezi žalovaným a žalobci neexistuje žádný právní vztah, na kterém by se mohl údajný nárok na náhradu škody zakládat. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. Žalobci se ve své replice vyjádřili tak, že se v řadě podstatných otázek skutkového stavu náhled obou stran v zásadě shoduje. Za podstatné žalobci považují sdělení žalovaného, že o tomto rozporu věděli již minimálně od doručení dopisu pojistitele, tedy společnosti [právnická osoba] a tuto záležitost s pojistitelem řešil, zároveň o dané situaci neinformoval nejen žalobce, ale ani vedlejšího účastníka. Žalobci namítali, že tvrzení žalovaného nepředstavují úplný obraz skutkového stavu, ale pouze jeho účelově vybranou výseč. První podstatnou skutečností, která ve výčtu chybí je fakt, že poskytovatel pojišťovacích služeb byl vybírán ve veřejné soutěži pořádané vedlejším účastníkem, přičemž částkou rozhodnou pro posouzení nabídky byla právě částka, kterou žalovaný nyní označuje jako důsledek administrativního pochybení. Druhou podstatnou skutečností pak je to, že vztah žalovaného k tomuto rozdílu není tak neutrální, jak by vyplývalo z podaného vyjádření, ale od výše pojistného se odvíjela i jeho provize. Žalovaný sám z této situace profitoval. Dále žalobce namítá, že žalovaná nezohledňuje ani skutečnost, že jednoznačný prospěch z daného stavu měla i [anonymizováno] pojišťovna, která získala lukrativní veřejnou zakázku. Rozpor mezi textem a přílohami by dle názoru žalobců znamenal nesrozumitelnost nabídky i smlouvy a měl by za následek vyřazení nabídky [právnická osoba] pojišťovna z další účasti ve veřejné zakázce. Pro posouzení věci je toto podstatné. Další podstatnou skutečnost spatřuje žalobce i v tom, že ohledně pojistného pro žalobce nelze argumentaci žalovaného o závazném textu a pouhých přílohách použít, protože pojistné ve vztahu k nim není v textu smlouvy uzavřené mezi pojišťovnou a vedlejším účastníkem, ani v textu nabídky pojišťovny zmíněno jinde a v jiné výši. Ve vztahu k celkové výši pak nelze argumentovat součtem dílčích položek, jak činí žalovaný již proto, že se jednalo o další zdravotnické organizace. Do celkového součtu se promítají všechny dílčí položky a z logiky věci, ani z vyjádření žalovaného není možné dovodit závěr, že by rozdíl mezi celkovou částkou a součtem dílčích položek nezbytně musel být vyvolán nesprávností těchto položek, které se týkají žalobců. Žalobce poukazuje na to, že žalovaný prováděl i věcnou kontrolu podané nabídky a při dodržení obvyklé opatrnosti by musel uvedený rozpor odhalit. Pokud jde o namítanou nemožnost vzniku škody, odkazují žalobci na skutečnost, že bez ohledu na to, že hospodaří s majetkem vedlejšího účastníka, tedy [anonymizováno] [obec] a mají postavení příspěvkových organizací, mají též vlastní příjmy a vlastní majetek. Majetková újma může z povahy věci vzniknout každému, kdo má právní subjektivitu a majetkovou sféru. Žalobci obě podmínky splňují. K povaze újmy pak žalobci vyjadřují názor, že i povinnost poškozeného zaplatit za stejné plnění více než by bez porušení povinnosti škůdcem bylo bývalo nutné, představuje majetkovou újmu, a to ve formě skutečné škody. Pochybení žalované spatřují v tom, že díky tomu, že [anonymizováno] pojišťovna neuvedla přesné údaje, byla vybrána ve výběrovém řízení. Žalovaný [anonymizováno] nezkontroloval nabídku [právnická osoba] ve chvíli, kdy měl možnost porovnat nabídku [anonymizováno], nebo resp. zkontrolovat smlouvy s jednotlivými nemocnicemi. Neodhalil mezi Kooperativou a jednotlivými nemocnicemi rozpor mezi nabídkovou cenou a rozpory ve smlouvě. Podstatou je, že [anonymizováno] pojišťovna vyhrála výběrové řízení, ale ve skutečnosti uzavírala smlouvy na základě jiných částek, které neodpovídají výběrovému řízení. Žalovaná oponovala, že dosud nebylo vyjasněno, v čem žalovaný pochybil. Poukázal na to, že celková vysoutěžená cena pojistného skutečně přesně odpovídá tomu, co krajské organizace na pojistném zaplatily. Došlo pouze na straně [anonymizováno] pojišťovny v typografické chybě, k chybě v psaní čísel v dílčích částkách pojistného, jejichž součet je nižší, než-li ta částka pojistného, která byla předmětem hodnocení ve výběrovém řízení. Žalobce nespecifikoval, komu konkrétně měla vzniknout škoda, když nemocnice jsou příspěvkové organizace. Chybí, dle názoru žalované, tvrzení, na základě čeho konkrétně jim vznikla škoda. Dále není žalovanému zřejmé, jak mohl zákon o veřejných zakázkách porušit, když mu nepodléhá. Žalovaný vznesl námitku nedostatku aktivní legitimace žalobců, poukázal na to, že žalobci byli pojištěni a byli pojištěni řádně. Škoda by jim vznikla pouze za předpokladu, že by buďto pojištění nebyli, nebo že by prokázali, že na trhu mohli obstarat shodné pojištění za nižší cenu a nižší pojistné. <b>Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:</b> Právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (příkazní smlouva [anonymizováno] [obec]), na jejímž základě byla společnost [právnická osoba], jakožto příkazník, pověřena [anonymizováno] [obec], jakožto příkazcem, výhradní správou stávajících a budoucích pojištění, včetně zpracováním podkladů a přípravy vlastního výběrového řízení na výběr nejvhodnější pojišťovny a nejvhodnějších pojistných smluv pro příkazce a jím zřízené příspěvkové organizace, přípravy příslušných pojistných smluv, včetně posouzení důvěryhodnosti pojišťoven a spolupráce při posuzování a hodnocení nabídek pojišťoven s tím, že vlastní pojistná smlouva bude uzavřena přímo mezi příkazcem a pojišťovnou (viz článek II. příkazní smlouvy). Příkazní smlouvy obdobného znění uzavřela [právnická osoba] [anonymizováno], jakožto příkazník, též s žalobci [číslo] jakožto příkazci dne [datum] (příkazní smlouvy žalobců). Na základě uvedených příkazních smluv společnost [právnická osoba] a posléze žalobce dlouhodobě spolupracoval s [anonymizováno] [obec] a posléze [právnická osoba] dlouhodobě spolupracovala s [anonymizováno] [obec] a žalobci a řádně jim poskytovala sjednané plnění ke spokojenosti všech zúčastněných subjektů. V rámci veřejné zakázky„ pojištění majetku a odpovědnosti za škody [anonymizováno] [obec] a jím zřizovaných organizací“ dle zák.č. 137/2000 Sb. o veřejných zakázkách vyhlášené zadavatelem [název vedlejší účastnice] v r. 2013 a prováděné i za součinnosti [právnická osoba], přičemž administrátorem zadávacího zařízení byla [právnická osoba] [anonymizováno], advokátní kancelář s.r.o., [IČO] se sídlem [adresa], byla v jednacím řízení s uveřejněním zadavatelem vybrána nabídka uchazeče [právnická osoba], se sídlem [adresa], zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném u [název soudu], s cenou zakázky 100 334 862 Kč bez DPH, představují nejnižší cenu zakázky ze všech předložených nabídek uchazečů. Na základě výsledků veřejné zakázky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] mezi společností [právnická osoba], jakožto pojistitelem a [anonymizováno] [obec], jakožto pojistníkem a zároveň pojištěným na pojistnou dobu od [datum] do [datum] (viz článek 6 odst.1 pojistné smlouvy). V článku III. pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] bylo sjednáno celkové pojistné za jeden pojistný rok na částku 33 444 954 Kč, tedy celkové pojistné za celou sjednanou pojistnou dobu činilo částku 100 334 862 Kč odpovídající nabídkové ceně v nabídce, s níž společnost [právnická osoba] uspěla v rámci předmětné veřejné zakázky. V příloze [číslo] pojistné smlouvy vedlejšího účastníka je u jednotlivých žalobců uvedeno individuální pojistné pro každého z žalobců za období jednoho roku a za období tří let. V případě žalobce [číslo] je zde uvedeno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 230 700 Kč a pojistné za období tří let ve výši 6 692 100 Kč, v případě žalobce [číslo] je uvedeno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 475 735 Kč a pojistné za období tří let ve výši 7 427 205 Kč, v případě žalobce [číslo] je uvedeno pojistné za období jednoho roku 2 127 404 Kč a pojistné za období tří let ve výši 6 382 212 Kč, v případě žalobce [číslo] je uvedeno pojistné za období jednoho roku ve výši 1 807 674 Kč a pojistné za období tří let ve výši 5 423 022 Kč a v případě žalobce [číslo] je uvedeno pojistné za období jednoho roku ve výši 2 170 578 Kč a pojistné za období tří let ve výši 6 511 734 Kč. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje na odboru majetkovém [anonymizováno] [obec] jako odborný referent. Jeho pracovní náplní je zařizování a správa pojištění jednotlivých příspěvkových organizací celého [anonymizováno] [obec]. Zajišťují správu a podílejí se na přípravě pojistného programu pro [anonymizováno] a jím zřízených příspěvkových organizací, zajišťují organizační a technické otázky s tím spojené, což je příprava, projednání a schválení příslušných orgánů kraje. K procesu zajišťování organizace veřejných zakázek využívají externích služeb pro zajišťování, organizaci výběrových řízení. Další část má na starosti advokátní kancelář, zajistila administraci veřejné zakázky z hlediska přípravy jednání příslušných komisí a závěrečnou zprávu o výběrovém řízení. Žalovaný [právnická osoba] měla na starosti rozsah pojištění, přípravu pojistného programu, formulaci předmětu zadávacího řízení, hodnocení jednotlivých nabídek, jejich kontrolu a vyhodnocení jednání pro příslušnou komisi zadavatele. Následně měla vykonávat kontrolu vybraného uchazeče a kontrolu obsahu jednotlivých uzavřených pojistných smluv. K dotazu, jak se podílela žalovaná na předmětném výběrovém řízení, které bylo zadáno v rámci veřejné zakázky na pojištění majetku a odpovědnosti za škodu [anonymizováno] [obec] a jím zřizovaných organizací? K tomu svědek uvedl, že žalovaný jako makléř s hlasem poradním se účastnil všech jednání hodnotící komise, účastnil se jednání s jednotlivými pojišťovnami a pro tyto účely zpracoval posouzení nebo-li hodnocení všech nabídek, které byly do výběrového řízení podány. K dotazu, kdo sestavoval tabulku [anonymizováno], která je součástí rámcové pojistné smlouvy, k tomu svědek uvedl, že jde o nabídku pojištění ze strany [anonymizováno]. Tato nabídka se shoduje s přílohou, která je uvedena v pojistné smlouvě, která byla s vítězem výběrového řízení uzavřena. Kontrolu těchto dokladů prováděl makléř. Tabulku, která je obsahem přílohy [anonymizováno] zpracovávala [anonymizováno] pojišťovna. Jednotlivé pojistné smlouvy byly předkládány všem příspěvkovým organizacím a měly být předkládány za součinnosti makléře, který měl zodpovídat zato, že ceny odpovídají, že pojistné částky jsou identické s rámcovou smlouvou, jež byla uzavřena s vítězem výběrového řízení. Společnost [anonymizováno] (žalovaný) nebyla zadavatelem výběrového řízení, byla zpracovatelem podkladů hodnocení nabídek, na jejichž základě rozhodoval zadavatel a z jeho rozhodnutí byly uzavírány jednotlivé pojistné smlouvy. K dotazu, zda ve výběrovém řízení byly hodnoceny jednotlivé položky v příloze [číslo] rámcové smlouvy ? K tomu svědek uvedl, že v rámci řízení se hodnotila celková cena veřejné zakázky, nehodnotila se jiná cena, než 100 334 862 Kč bez DPH. To, že byly jednotlivým nemocnicím předloženy pojistné smlouvy v jiné výši, mohl identifikovat pouze makléř, neboť měl k dispozici jak rámcovou pojistnou smlouvu včetně nabídky vítězného uchazeče, což byla [anonymizováno] pojišťovna, tak zároveň dílčí pojistné smlouvy, které předkládaly jednotlivým nemocnicím. Rámcovou smlouvu měl k dispozici jak zadavatel, tak makléř. K dotazu, jakou přesně roli sehrála [anonymizována dvě slova] (advokátní kancelář) ve výběrovém řízení, k tomu svědek uvedl, že měla na starosti pouze administraci. Členové komise byli zadavatelé, což jsou členové samosprávného orgánu kraje. K dotazu, jaké povinnosti měl pojišťovací makléř, tedy [právnická osoba], k tomu svědek uvedl, že je to tvorba pojistného programu pro jeho projednání, součinnost z hlediska výběrového řízení na pojistitele, hodnocení příslušných nabídek, zda splňují zadání na rozsah pojištění pojistného a rizika, kontrola cen pojistného, které bylo nabídnuto a následně uzavření konečných pojistných smluv, jejich správa a součinnost při vzniku škod, aktualizaci při zvyšování pojistného. Svědek odkázal na příkazní smlouvu uzavřenou mezi [anonymizováno] [obec] a [právnická osoba] (právní předchůdce žalované), kde v bodě 3 jsou vyjmenovány povinnosti příkazníka. Žalovaný je povinen ke zpracování podkladů a přípravě vlastního výběrového řízení v souladu se zákonem č. 199/94 Sb. o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, k výběru nejvhodnější pojišťovny a nejvhodnějších pojistných smluv pro příkazce a jím zřízené příspěvkové organizace, přípravy příslušných pojistných smluv včetně posouzení důvěryhodnosti pojišťoven, spolupráce při posuzování a hodnocení nabídek pojišťoven. K dotazu, co je známo, svědkovi o finančním zájmu [právnická osoba] na uzavření jednotlivých pojistných smluv. K tomu svědek sdělil, že za svoje služby a odbornou spolupráci je odměňován provizí, která je součástí pojistného a toto pojistné hradí [anonymizováno] a jednotlivé příspěvkové organizace. Pojistné je hrazeno makléři, který je tzv. inkasním makléřem (v tomto případě žalovaný), neboť pojistné smlouvy jsou uzavírány jeho prostřednictvím. Žalovanému přišla na účet částka ve výši pojistného a z toho mu muselo být zřejmé, že tato suma neodpovídá vysoutěžené částce, že se neshoduje s částkou, která byla uzavřena v příloze [anonymizováno]. Z listiny nazvané událost [číslo] vyplývá, že [anonymizováno] sděluje poté, co žalovaný uplatnil uplatňovanou výši škody ze strany žalobce jako pojistnou událost, k tomu se [anonymizováno] vyjadřuje tak, že ke škodě nedošlo, že za tuto škodu neodpovídá, že celková částka pojistného zůstala nezměněna, že došlo pouze k přepracování příloh [anonymizováno] pojistné smlouvy [číslo] -Z dopisu ze dne [datum] adresované žalovanému [příjmení] znovu se v dopise vysvětluje, že se jedná o písařskou chybu, pochybení v příloze [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] smlouvy a [anonymizováno] uvádí, že celková částka pojistného uvedená v pojistné smlouvě je však v pořádku a odpovídá součtu částek pojistného pro všechny subjekty. Další listiny se týkají zadání veřejné zakázky, kompletně zadávací dokumentace. Jedná se o dokumentaci k doplnění zadávacího řízení, oznámení o zakázkách, e-mailová korespondence, rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, e-mailová korespondence. Z pojistné smlouvy mezi [anonymizováno] pojišťovna a [nemocnice], s [nemocnice], s [nemocnice] na [anonymizováno], s [nemocnice], s [nemocnice], vyhodnocení nabídek v rámci veřejné zakázky a pojištění [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] vyplývá, že tyto nemocnice byly pojištěny v rozsahu rámcové smlouvy. Z přehledu plateb [nemocnice], [obec], [obec], [obec], [obec] vyplývá, že nemocnice uhradily. Z reakce pojišťovny [anonymizováno], kde sděluje [anonymizováno], že byly uhrazeny veškeré závazky z pojistných smluv, jak [nemocnice], [obec], [obec], [obec], [obec], toto je vydáno formou Z potvrzení na základě žádosti o sdělení, zda bylo uhrazeno pojistné vyplývají uhrazené pojistné částky, které se shodují s částkami v pojistých smlouvách. Z e-mailové komunikace ze dne [datum], [datum] vyplývá, že e-mailová komunikace směřuje k vyvrácení tvrzení žalovaného, že nebyl žalovaný informován ohledně výběrového řízení, resp. k vyvrácení tvrzení žalovaného, že byl informován o průběhu výběrového řízení. K tomu právní zást.žalované zdůrazňuje, že nikdy nenamítali, že nebyli informováni, pouze zasedal pan [příjmení] ve výběrové komisi s poradním hlasem, ale neměl rozhodovací pravomoci. Z korespondence vyplývá, že bylo komunikováno s panem [jméno] [příjmení], e-maily jsou od [příjmení] panu [příjmení]. Jedná se o e-mail ze dne [datum], [datum], dále o komunikaci ze dne [datum]. Žalobkyně má zato, že tímto prokazuje, že žalovaný byl informován a reaguje tímto důkazem na tvrzení žalovaného při minulém jednání, kde uváděl, že v komisi seděl pouze jeden pracovník žalované, který tam byl jako přítomná osoba, ale neměl žádnou možnost do něčeho zasahovat a že se tímto žalovaná vyviňuje z objektivní odpovědnosti Z hodnocení pojistně technických parametrů nabídek na pojištění 2014 2016. Tato listina je podepsána [právnická osoba] [anonymizováno] and [právnická osoba] a dokládá tímto vedlejší účastník, že věděla o průběhu, znala věc a znala výsledky. (Právní zást.žalované doplňuje, že touto listinou dokládá, že žalovaná neupozornila na žádné pochybení při hodnocení pojistně technických parametrů. Jedná se o odborné právní posouzení a nevyplývá z této listiny upozornění na jakoukoli chybu při výběrovém řízení.) Z protokolu o jednání o nabídkách. Z protokolu vyplývá, kdo se jednání účastnil, zástupci zadavatele, zástupci uchazeče, zástupci administrátora, zástupci pojišťovacího makléře, za pojišťovacího makléře se účastnil Ing. [jméno] [příjmení] Z protokolu o jednání o nabídkách – tento první protokol byl k pojištění majetku a odpovědnosti za škody [anonymizováno] [obec] a jím zřizovaných organizací, další protokol je protokol o jednání o nabídkách pojištění majetku a odpovědnosti za škody Z vyhodnocení nabídek v rámci veřejné zakázky na pojištění [anonymizováno] [obec], určeno pro hodnotící komise veřejné zakázky, sepsáno v [obec] [datum]. Je zde uveden celkový přehled nabídek v jednotlivých oblastech jako je zdravotnictví, oblast kultury, sociální péče. K tomu uvádí právní zást.vedlejšího účastníka, že tímto dokládá plnou informovanost žalované o veškerých cenových podmínkách v jednotlivých oblastech. Právní zást.žalobce zdůrazňuje, že v celkovém vyhodnocení nabídek není upozornění na to, že jednotlivé částky neodpovídají jednotlivým uzavřeným částkám v pojistných smlouvách. Právní zást.žalobce zdůrazňuje, že tímto listinným důkazem dokládá znalost žalované o konkrétních pojistných podmínkách. Z tohoto listinného důkazu i vyplývá, že bylo provedeno vyhodnocení, jeho odborný závěr o průběhu výběru v rámci veřejné zakázky. Z vyjádření [anonymizováno] pojišťovny vyplynulo politování, že pochybení nebylo odhaleno již v rámci posouzení nabídek pojišťovacím makléřem, který poskytl odbornou pomoc a že se omlouvá za nedostatek v příloze [anonymizováno] a [anonymizováno] pojistné smlouvy, kde byla k administrativnímu pochybení připojena verze přílohy, která nezohledňovala cenu fakultativního zajištění Z písemné komunikace ze dne [číslo] [rok] mezi žalovaným a [anonymizováno] [obec], vedlejším účastníkem, vyplývá, že [název vedlejší účastnice] upouzornil žalovanou na pochybení. Jednalo se o pokus o smírné jednání, kdy žalobce popsal průběh celé záležitosti a navrhoval řešení Ze zřizovacích listin [nemocnice], příspěvková organizace, zřizovací listina [nemocnice], příspěvková organizace, zřizovací listina [nemocnice] na [anonymizováno], příspěvková organizace, zřizovací listina [nemocnice], příspěvková organizace, zřizovací listina [nemocnice], příspěvková organizace – jedná se o zřizovací listiny. Tyto listiny byly založeny k prokázání, že jednotlivé nemocnice mají svoji právní subjektivitu. Příloha k vyhodnocení nabídek VZ na pojištění [příjmení] [obec a číslo], pojištění vozidel. Tímto listinným důkazem dokládá žalobce znalost a informovanost žalovaného o jednotlivých sjednaných nabídkách. Z odpovědi na výzvu k náhradě škody ze dne [datum], právní zást.žalované sděluje, že žádá o laskavé doložení zmocnění a dále touto cestou žádá o vysvětlení a doložení, jaký nárok, v jaké výši, na základě jakého právního důvodu vůči klientovi uplatňují Z výpisu z účtu [anonymizována dvě slova], vyplývá, že jednotlivé nemocnice hradily předepsané pojistné ve splátkách a že toto pojistné bylo uhrazeno ve výši, která je stanovena smlouvou. Z listinných důkazů vyplývá, že platby docházely na účet pojišťovacího zprostředkovatele tak, jak bylo uvedeno ve smlouvě. Tento způsob hrazení byl sjednán v každé z pěti uzavřených pojistných smluv. Tuto skutečnost žalovaný nesporuje. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Žalobci se domáhali náhrady škody, která, dle jejich tvrzení, měla spočívat v rozdílu mezi částkami pojistného v příloze [anonymizováno] a [anonymizováno] rámcové pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] na straně jedné a výší dle později uzavřených pojistných smluv na straně druhé. Tuto rámcovou pojistnou smlouvu uzavřel žalovaný s [anonymizováno] [obec], nikoli s jednotlivými příspěvkovými organizacemi. Smlouva byla uzavřena poté, co proběhlo jednací řízení v režimu tehdy účinného zákona o veřejných zakázkách, které jako zadavatel vyhlásil vedlejší účastník ([název vedlejší účastnice]). Administrátorem veřejné zakázky byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] kancelář [anonymizováno]. Žalovaný neměl žádnou právní možnost ovlivnit výběr veřejné zakázky, když za to nesl s vedlejším účastníkem výlučnou odpovědnost administrátor [anonymizována dvě slova] kancelář [anonymizováno]. Rámcová pojistná smlouva ze dne [datum] odpovídala vysoutěžené ceně pojištění. V článku 3 pojistné smlouvy [anonymizováno] [obec] bylo sjednáno pojistné za jeden pojistný rok ve výši 33 444 954 Kč, čemuž musely odpovídat částky dílčího pojistného sjednané v jednotlivých pojistných smlouvách žalobců. Součet pojistného všech dílčích pojistných smluv musel celkově činit 33 444 954 Kč za rok. Žalobci byli instruováni vedlejším účastníkem, aby uzavřeli pojistné smlouvy v mezích vysoutěžené nabídky společnosti [právnická osoba] a výlučně v intencích takto uzavřené rámcové pojistné smlouvy ze dne [datum] mezi vedlejším účastníkem a společností [právnická osoba] Žalovaná neměla žádnou možnost ovlivnit průběh uzavírání pojistných smluv žalobci a už vůbec neměla možnost docílit jakékoli změny obsahu pojistných smluv, když tyto musely odpovídat výsledkům veřejné zakázky a rámcové pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum] mezi vedlejším účastníkem a společností [právnická osoba] To, že [právnická osoba] opravila chybu v psaní v některých přílohách pojistné smlouvy, což vedlo ke správnému výpočtu pojistného pro jednotlivé žalobce oproti nesprávnému výpočtu v původním textu, který neodpovídal celkové vysoutěžené ceně ve veřejné zakázce (viz ve veřejné zakázce je chybné, avšak neodpovídá za to žalovaná). Odpovědnost žalované v příkazní smlouvě uzavřené s právním předchůdcem žalované nelze dovozovat, když vedlejší účastník pověřil administrací veřejné zakázky někoho jiného. Žalovaná neměla ve výběrovém řízení žádnou právní legitimaci k tomu, aby do výběru veřejné zakázky mohla zasáhnout. Měla pouze poradní a kontrolní hlas. Vzhledem k tomu má soud za to, že nebylo porušeno ust. § 76 odst.1 tehdy účinného zákona o veřejných zakázkách, když ke zjevným početním chybám v nabídce zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. Ke sjednání vyšších částek ročního pojistného v pojistných smlouvách oproti částkám pojistného uvedených s početní chybou v příloze [číslo] uzavřené rámcové smlouvy ze dne [datum] mezi vedlejším účastníkem a [právnická osoba] pojišťovna došlo po právu a soud má zato, že v daném případě nedošlo ze strany žalovaného k porušení žádné smluvní či zákonné povinnosti, zejména k porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, ani k porušení zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, když především nedošlo k podstatné změně práv a povinností vyplývajících ze smlouvy tím, že by se změnila ekonomická rovnováha smlouvy v neprospěch zadavatele. Ze strany žalované bylo postupováno plně v souladu s příkazní smlouvou [anonymizováno] [obec], příkazními smlouvami žalobců, pojistnou smlouvou [anonymizováno] [obec] i výsledky výše uvedené veřejné zakázky. Pojistná smlouva [anonymizováno] [obec] pak zcela odpovídala vysoutěžené ceně pojištění a nebylo možno se v ní od nabídky, kterou [právnická osoba] ve veřejné zakázce zadavateli doručila, jakkoli odchylovat co do nabídnuté celkové ceny pojištění. Soud má zato, že ke vzniku škody na straně žalobců nedošlo, neboť se jedná o příspěvkové organizace zřízené vedlejším účastníkem, jež dle zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech zásadně (s výjimkami uvedenými v ust. § 27 odst.4 zák.č. 250/2000 Sb., v rozhodném znění) nedisponují vlastním majetkem a toliko hospodaří se svěřeným majetkem ve vlastnictví zřizovatele a nabývají majetek pro svého zřizovatele (dle ust. § 27 odst.3 zák.č. 250/2000 Sb. v rozhodném znění,„ příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou“ a dle ust. § 27 odst.4 zák.č. 250/2000 Sb. v rozhodném znění, příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Žalobci nic jiného ani netvrdili a žádné důkazy k tomu nenavrhli. Lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 30 Cdo 4851/2014 ze dne 28.4.2015, podle něhož skutečná škoda znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlým ziskem je pak újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde k rozmnožení majetkových hodnot, ačkoli se to s ohledem na pravidelný běh věcí dalo očekávat. V případě žalobců zmenšení jejich majetkového stavu a tedy i skutečná škoda, z výše uvedených důvodů nemohla nastat. Žalobci byli povinni platit pouze pojistné, které bylo řádně sjednáno v pojistných smlouvách žalobců a jež odpovídalo celkové částce ročního pojistného sjednaného v článku III. rámcové pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] mezi vedlejším účastníkem a společností [právnická osoba] rozsahu pojištění, správné kalkulaci pojistného, jakož i vysoutěžené celkové ceně pojištění v rámci veřejné zakázky zadané právě vedlejším účastníkem. Žalobci netvrdili ani neprokázali v čem spočívá jimi tvrzená škoda. Soud má zato, že škoda by žalobcům mohla vzniknout pouze tehdy, pokud by chybně uvedené nižší pojistné bylo skutečně dosažitelné, tedy, kdyby žalovaný způsobil, že žalobci nemohli sjednat pojištění za výhodnějších cenových podmínek, než jaké mají sjednané (že v daném místě a čase existovala pojišťovna, která byla ochotna pojistit stejná rizika žalobců za jimi tvrzenou nižší cenu pojistného. Žalobci nic takového netvrdili, ve výběrovém řízení nikdo nenabídl cenu pojistného, které se žalobci dovolávají. Dále má soud za prokázané, že zcela absentuje příčinná souvislost mezi tvrzeným jednáním žalované a tvrzenou škodou. Žalobci odpovědnost žalované vyvozují z neposkytnutí informace o daném rozporu výše pojistného. Lze však dovodit, že samotné poskytnutí této informace žalobcům by dle názoru soudu na situaci nic nezměnilo. Žalobcům nebylo dáno k dispozici žádné jiné pojištění o stejném rozsahu, které by bylo za levnější pojistné. Chtěli-li být žalobci pojištěni v rozsahu stanoveném spornými pojistnými smlouvami, neměli jinou možnost, než zaplatit pojistné ve výši, k jejíž úhradě byli takto povinni, a to bez ohledu na to, zda žalovaný ve věci jakkoli zasáhl či informoval. Po uplynutí koncentrační lhůty vedlejší účastník doplnil argumentaci s tím, že závazek žalovaného zahrnoval i povinnost porovnat cenovou nabídku i v rámci jednotlivých samostatných položek a nabídkového řízení. Soud má zato, že takovýto závazek z příkazních smluv mezi žalobci a žalovanými nevyplývá a i pokud by vyplýval, nebylo prokázáno, že žalovaný takové porovnání neprovedl. Je nutno poukázat na to, že žalobci v tzv. předžalobní výzvě [datum] adresované žalovanému odůvodňovali svůj tvrzený nárok na náhradu škody tím, že žalovaný měl porušit svoji právní povinnost vyplývající ze zákona a příkazních smluv uzavřených s [anonymizováno] [obec] aniž tuto povinnost, jakkoli specifikoval. Soud dovozuje, že předžalobní výzva je neurčitá a nelze ji proto posuzovat jako výzvu podle § 142a o.s.ř. Žalobci vyzvali žalovaného k náhradě škody dopisem právního zástupce ze dne [datum], žalovaný však vzniklou škodu neuhradil ani zčásti. Žalobce proto požaduje úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení.Žalobci vytýkali žalované, že zanedbala prevenční povinnost, nepostupovala s odbornou péčí a neučinili nic k odstranění nebezpečí škody a nevyužili svých znalostí v oboru. Ve výše uvedených popsaných skutečnostech spatřují žalobci příčinnou souvislost. Soud shrnuje, že nebylo prokázáno tvrzení žalobců, že by žalovaný porušil svoji povinnost, která mu vyplývala z příkazní smlouvy a rovněž ani zákonnou povinnost podle zákona o veřejných zakázkách o pojišťovacích zprostředkovatelích či snad, že by zanedbal péči řádného hospodáře. Soud vyšel z provedeného dokazování a z nesporného skutkového stavu. Žalovaný podle příkazní smlouvy zajistil, aby došlo na základě zadání k uzavření pojistných smluv. Byla vysoutěžena nejlevnější a nejkvalitnější nabídka, byla dodržena rámcová pojistná smlouva. Pokud došlo k početní chybě, ke které se vyjádřila [anonymizováno] pojišťovna, soud má zato, že za ni nenese odpovědnost žalovaný a nebylo prokázáno, že by žalovaný porušil svoje povinnosti a že žalobci nemohli sjednat pojištění za výhodnějších cenových podmínek, než jaké mají sjednány. Soud dospěl k závěru, že žalovaný neporušil tvrzené právní povinnosti a ani nebylo prokázáno jak by toto porušení mělo ovlivnit výši celkových pojistných částek, pokud by tuto chybu v přílohách [anonymizováno] zjistila. Na základě výše uvedeného soud žalobu v celém rozsahu zamítl neboť neshledal porušení právních povinností na straně žalované, ani příčinnou souvislost s tvrzenou výší škody. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy plně úspěšnému žalovanému soud přiznal náhradu nákladů řízení podle vyhl.č. 177/1996 Sb. za 12 úkonů právní služby (1/ převzetí věci, 2/ sepis písemného vyjádření ze dne [datum], 3/ sepis písemného vyjádření ze dne [datum], 4/ účast na ústním jednání dne [datum], 5/ sepis písemného podání ze dne [datum], 6/ účast na ústním jednání dne [datum], 7/ účast na ústním jednání dne [datum], 8/ - 9/ účast na ústním jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, 10/ účast na ústním jednání dne [datum], 11/ sepis tohoto závěrečného návrhu, 12/ účast na ústním jednání dne [datum], sazba za 1 úkon právní služby bez DPH ve výši 26 420 Kč, tj. 317 040 Kč za 12 úkonů, režijní paušál 3 600 Kč, tj. celkem 320 640 Kč bez DPH a 387 974,40 Kč včetně DPH.