23 C 115/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 192 253 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 192 253 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náklady státu ve výši 8 557 Kč to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám právního zástupce žalobkyně, náhradu nákladů řízení ve výši 71 819,28 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se ve své žalobě podané dne [datum] domáhala zaplacení náhrady škody na zdraví z titulu ztížení společenského uplatnění ve výši 192 253 Kč. Žalobkyně uvedla následující rozhodné skutečnosti: Dne [datum] v [údaj o čase] hodin došlo v obci [obec] v křižovatce ulice [ulice] s místní komunikací bez názvu mezi zdravotním střediskem a železničním přejezdem ke střetu osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka] se žalobkyní, která zde projížděla na elektrokole. V důsledku tohoto střetu došlo ke zranění žalobkyně. [příjmení] byla způsobena provozem shora označeného vozidla [příjmení], které bylo v té době pojištěno u žalované pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem žalobkyni vznikl nárok na pojistné plnění podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 168/99 Sb. vůči pojistiteli vozidla, jehož provozem byla újma způsobena. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na pojistné plnění u žalované. Žalovaná předmětnou dopravní nehodu eviduje pod č. pojistné události [číslo]. Žalobkyně upadla na vozovku, utrpěla zranění v podobě zlomeniny bederního obratle a tržných ran v hlavové části. Následně byla převezena do [anonymizováno] nemocnice, kde byla hospitalizována od [datum] do [datum]. V důsledku utrpěného poranění došlo u žalobkyně k trvalým a negativním následkům na zdraví. Došlo ke zhoršení bolesti v zádech. Bolestmi zad žalobkyně trpěla již před dopravní nehodou, avšak v současné době je bolest výraznější, intenzivnější a častější. Došlo rovněž k výraznému omezení hybnosti páteře, a proto je žalobkyně omezena v běžných činnostech, které před úrazem zvládala. Dříve se dokázala sama obléknout, nyní si nezvládne obléct kalhoty, nedokáže se dostatečně ohnout v zádech, s tím také souvisí s spojené činnosti. Před úrazem si běžně sama nakupovala, prováděla mytí oken a velký úklid domu, což nyní nezvládne. Při chůzi jí vystřeluje bolest do levé dolní končetiny a z tohoto důvodu několikrát upadla, byla schopna chodit 2× týdně cvičit, nakupovat, oblékat se, udělat velký úklid domácnosti, ale to již nyní nezvládne. Žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek ze dne [datum] soudním znalcem [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví. Znalec má specializaci stanovení nemateriální újmy na zdraví. Tímto posudkem byla zjištěna výše nároku na odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 267 253 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 168/99 poskytla pojistné plnění za ztížení společenského uplatnění v částce stanovené znaleckým posudkem. Předmětný posudek byl přiložen k výzvě žalované. Žalovaná žalobkyni sdělila po provedení pojistného šetření dne [datum], že jí poskytne z titulu ztížení společenského uplatnění částku 75 000 Kč. Na to žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovanou, aby jí zaplatila rozdíl mezi částkou podle shora specifikovaného znaleckého posudku a vyplaceného plnění. Žalovaná jí dopisem ze dne [datum] sdělila, že žádné další plnění neposkytne. Žalobkyně se touto žalobou po žalované domáhá zaplacení rozdílu mezi částkou, kterou stanovil znalecký posudek vypracovaným [celé jméno znalce] a plněním, které jí žalovaná již poskytla, tedy domáhá se celkem částky 192 253 Kč jako doplatek pojistného na odškodnění újmy spočívající ve ztížení společenského uplatnění. Dále se žalobkyně domáhá také úroku z prodlení ze shora uvedené částky. Podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 68/99 Sb. platí, že plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění. Žalovaná dopisem ze dne [datum] oznámila výsledky pojistného šetření, následně běžela patnáctidenní lhůta a po jejím uplynutí se stalo pojistné plnění splatným. Pojistné plnění bylo splatné dne [datum]. Žalobkyně tedy požadovala zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě učinila nesporným skutkový děj. Mezi účastníky nebylo sporné,že dne [datum] v [údaj o čase] hodin došlo v obci [obec] v křižovatce ulice [ulice] s místní komunikací mezi zdravotním střediskem a železničním přejezdem ke střetu osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka] se žalobkyní, která zde projížděla na elektrokotle. [příjmení] [příjmení] [jméno] [registrační značka] bylo pojištěno u žalované. Žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek [celé jméno znalce], ve kterém bylo vypočítáno ZSÚ ve výši 267 253 Kč. Žalovaná tento posudek přezkoumávala a předala jej ke kontrole své lékařce MUDr. [celé jméno svědkyně], její hodnocení bylo následující: Bolestné 31 451 Kč, ZSÚ 75 000 Kč. Vzhledem k tomu, že znalecký posudek a vyjádření MUDr. [celé jméno svědkyně] se liší, navrhla žalovaná vypracování revizního znaleckého posudku. Dále žalovaná poukázala na to, že vyplacené částky jsou zcela adekvátní pro odškodnění bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobkyně a že věk žalobkyně v době úrazu byl [anonymizováno] let, což připouští modifikaci koeficientu k věku pacienta, jak se uvádí i v rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 1642/2014. V tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu se uvádí, že znalecký posudek je zásadně jen jedním z důkazů, o nichž soudy své závěry opírají. Účelem znaleckého posudku jako jednoho z důkazů nutných prostředků založených na posouzení odborných a skutkových zjištění mj. na podkladě metodiky Nejvyššího soudu, vyžaduje široké skutkové zjištění ohledně stavu pacienta doplněné o jeho odborné lékařské hodnocení.

3. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: Z usnesení OSZ v [obec], [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že v byl podán návrh na potrestání podezřelé Ing. [jméno] [příjmení] na podmíněné odložení trestu s dobou trvání ve zkušební době 12 měsíců od [datum]. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví odvětví stanovení nemateriální újmy vypracovaný [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec ohodnotil bolestné na 33 635 Kč a ztížení společenského uplatnění na 267 253 Kč. Z listiny Informace o výplatě pojistného plnění ze dne [datum] vyplynulo, že [anonymizováno] pojišťovna jako žalovaný vyplatili žalobkyni 97 924 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně doplnila, že v této částce je zahrnuto i bolestné, které v žalobě požadováno není. Na ztížení společenského uplatnění bylo vyplaceno pojišťovnou 75 000 Kč a žalobou na ztížení společenského uplatnění je požadováno 192 153 Kč s příslušenstvím. Z dopisu žalobkyně nazvaném pojistná událost [číslo] vyplývá, že právní zástupkyně paní [celé jméno žalobkyně] žádá o úhradu zbývající částky 192 253 Kč. Na tento dopis bylo reagováno žalovanou dne [datum] a v odpovědi sděluje, že již bylo zaplaceno vše a nic dalšího hradit nehodlá. Žalovaná nesouhlasila s tímto znaleckým posudkem a navrhla vypracování soudního znaleckého posudku. Navrhovala, aby soud uložil znalci vypracovat ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobkyně a uvést, zda je na místě použít modifikaci koeficientu věku, když žalobkyni v době úrazu byl [anonymizováno] let.

4. Žalobkyně ve svém doplňujícím vyjádření poukázala na to, že ve spisu nebylo přiloženo žádné odborné vyjádření žalované, nebyly tvrzeny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly zadání revizního znaleckého posudku. Žalobkyně namítala, že nejsou dány důvody pro vypracování revizního znaleckého posudku pouze tím, že smluvní lékař žalované zastává odlišný postoj než soudní znalec. Pouhé vyjádření neobsahuje odborné a věcné konkrétní výhrady zpochybňující závěry soudního znalce po obsahové stránce. Znalecký posudek předložený žalobkyní má všechny zákonem požadované náležitosti a je opatřený doložkou podle § 127a o.s.ř., tedy je třeba při provádění tohoto důkazu postupovat stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Žalovaná žádala, aby soud rozhodoval o podané žalobě na základě předloženého znaleckého posudku [celé jméno znalce], který nebyl nikterak zpochybněn žádnými relevantními výhradami, jež by byly způsobilé napadnout jeho věcnou správnost. Navrhla, aby byl předvolán v případě pochybností soudu, znalec [celé jméno znalce] k podání vysvětlení. Žalobkyně dále odkázala na ustálenou judikaturu, ve které se uvádí, že nejsou dány důvody pro zpracování tzv. revizního znaleckého posudku podle § 127 odst. 2 o.s.ř., jestliže písemné vyhotovení prvního posudku nevykazuje žádné vady, které by svědčily o nedostatcích formálních či věcných a pověřený znalec při výslechu před soudem reaguje na vznesené dotazy a ani, zda se neobjeví nesrovnalosti, které by odůvodňovaly přezkum posudku jiným znalcem či ústavem.

5. Z výpovědi znalce [celé jméno znalce], zpracovatele znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví soud zjistil, že odkazuje v celém rozsahu na zpracované ohodnocení bolestného a snížení společenského uplatnění paní [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně) tak, jak bylo uvedeno ve znaleckém posudku. Co se týče ZSÚ, vycházel znalec diagnózy tak, jak je uvedena ve znaleckém posudku a došel k částce po použití modifikačního koeficientu 80 % z důvodu věkového faktoru k částce 267 253 Kč. Znalec poukázal na to, že žalovaný předložil pouze odborné posouzení znalkyně doktorky [celé jméno svědkyně], která zpracovala několik možných přístupů k posouzení bolestného a ztížení společenského uplatnění. Bolestné je hodnoceno podle metodiky, ale ztížení společenského uplatnění podle vyhlášky [číslo] které se používá pro hodnocení pracovních úrazů a pro jiné úrazy neplatí. Dále MUDr. [celé jméno svědkyně] zpracovala bodové hodnocení ZSÚ i podle nařízení vlády č.276/2015, které se rovněž používá pro pracovní úrazy. Toto hodnocení MUDr. [celé jméno svědkyně] není použitelné, protože se nejednalo o pracovní úraz. Dále znalec doplnil k otázce, zda hodnotil i předchorobí žalobkyně, k tomu znalec uvedl, že poškozenou viděl, bral v úvahu její předchorobí, poškozená je vyššího věku, a proto se dá předpokládat, že trpí i dalšími onemocněními. Znalec vzal v úvahu celkový stav i stav pohybového aparátu. V tomto případě měla paní chronické degenerativní změny na páteři a v roce [rok] došlo k jinému úrazu a došlo tam k poškození tří bederních obratlů. Znalec odkázal na stranu [anonymizováno] svého znaleckého posudku, kde přímo uvedl, citace:„ Uvedené skutečnosti při hodnocení beru v úvahu a v tomto smyslu jsou příslušné domény i poníženy, takže obsahují omezení vzniklé pouze předmětným úrazem“. Do tohoto hodnocení znalec vzal v úvahu, že poranění obratle L1 mělo negativní vliv na celkový stav bederní páteře, a to vedlo ke zvýraznění chronických obtíží bederní páteře. K dotazu, jak konkrétně se odráží toto ponížení a v kterých konkrétních doménách znaleckého posudku, k tomu znalec uvedl, že hodnocení je až na konci znaleckého posudku, odráží se tam modifikace ve funkčním omezení pro jednotlivé činnosti. Stanovuje se buď v procentech, nebo v číslicích 1 až 4, tzn. 1,0 je žádná porucha, tzn. 0 je žádná porucha, 1 je lehčí porucha, 4 je úplná ztráta hybnosti, anebo se to stanovuje nikoliv čísly, ale procenty. Znalec uvedl, že hodnotil jednotlivé domény procenty. Jednotlivé domény to, co znalec ohodnotil jako ztížení společenského uplatnění procenty, to se vztahuje čistě k úrazu, je to následek tohoto konkrétního úrazu. Znalec rovněž zhodnotil věk pacientky, vyšel podle metodiky z nižšího modifikačního koeficientu 80 %, protože zohlednil podle metodiky věkový faktor, jak je uvedeno ve znaleckém posudku. K dotazu, zda podlomení levé dolní končetiny mohlo být způsobeno geoartrózou, k tomu znalec uvedl, že tento dotaz není relevantní. Dále znalec vysvětlil, že zohlednil i to, že žalobkyně trpěla chronickou degenerací, chronickými degenerativními změnami a o to byly následky úrazu závažnější. V [anonymizováno] letech už jsou tyto degenerativní změny pokročilejší a pokud dojde k takto závažnému úrazu, kdy paní byla sražena na elektrokole, dojde k závažnému poškození díky těm degenerativním změnám a špatně se to vrací do normálu. Léčení je obtížnější, dlouhodobější na rozdíl od mladého člověka. U žalobkyně byl další faktor, že v roce [rok] měla jiný úraz páteře, kterým byla páteř poškozená a v roce [rok] došlo k dalšímu poškození a tím se ještě tzv. dorazil a zhoršil její zdravotní stav. Zvýraznily se původní poškození. Znalec toto vše vzal v úvahu, vzal v úvahu obecná onemocnění žalobkyně a dospěl k závěru, že se jedná o tříprocentní částky. Vyšel z toho, že 100 % je 13 000 000, takže těch 270 000 Kč, které žalobkyni přiznal, činí asi 2 %. Žalobkyně má pocitově potíže větší, než jsou tato 2 %, ale přesto znalec zastává názor, že tato částka není nikterak nadsazená a pokud by nezohlednil předchozí horší zdravotní stav, tak by tato částka byla mnohem vyšší. Pokud by žalobkyně netrpěla zmiňovanými onemocněními před úrazem a předchozím úrazem v roce [rok] a měla stejné obtíže, tak by odškodňující částka byla mnohem vyšší.

6. Z výpovědi [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že měla k dispozici zdravotní dokumentaci týkající se předchorobí žalobkyně. Se znalcem [celé jméno znalce] se shoduje v tom, že se jednalo o středně těžké poškození s kořenovým drážděním a dále se shoduje se znalcem na tom, že v roce [rok] došlo ke zlomení tří obratlových těl nad postiženými segmenty bez anamnézy. Z dokumentace vyplynulo i to, že ještě před úrazem se léčila pro [anonymizováno] syndrom a měla tedy potíže ještě před úrazem. K dotazu, proč použila hodnocení vyhláškou [číslo] k tomu svědkyně uvádí, že v metodice se odráží zejména subjektivní hodnocení pacientky, újma se hodnotí zejména podle toho, jaké věci byla pacientka schopna vykonávat před úrazem a po úraze. Svědkyně pacientku nevyšetřila, ani s ní nehovořila, použila metodiku, která se používala dříve, než metodika Nejvyššího soudu. Dále svědkyně uvedla, že není zapsaná v seznamu znalců, žalobkyni neviděla, nevyšetřila ji. Svědkyně je proškolená z metodiky Nejvyššího soudu a má příslušnou specializaci, pracovala jako ortoped ve [anonymizováno] nemocnici [obec] a připravovala se na atestaci z FBR, to je rehabilitační medicína a v rámci předatestačních povinných kursů byla i metodika. Absolvovala kurs na metodiku, ale nemá certifikaci, není soudním znalcem. Pracuje pro žalovanou, když pracovala v [obec] na pobočce žalované, vyplňovala dotazníky, kontrolovala zdravotní dotazníky při uzavírání nových smluv a stanovovala rizika pojištění a po proškolení začala posuzovat trvalé následky po úrazech. Svědkyně má dohodu o pracovní činnosti s pojišťovnou [anonymizováno], vypracovala pro ni posudek o bolestném a ztížení společenského uplatnění poškozené. V zadání posudku pojišťovna požadovala ohodnocení podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. a podle nařízení vlády č. 276/2015.

7. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Mezi účastníky bylo nesporné jak a kde došlo k dopravní nehodě, v důsledku které žalobkyně utrpěla úraz, který je předmětem odškodnění. Výlučným viníkem nehody byl řidič vozidla, které bylo pojištěno u žalované. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/99 Sb. má tak žalobkyně přímý nárok proti pojistiteli vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. Újma jako taková byla kvantifikována, oceněna soudním znalcem dle platné metodiky Nejvyššího soudu pro stanovení MKF a jako taková tvrzena a prokázána v soudním řízení. Žalovaná dopisem ze dne [datum] oznámila výsledky pojistného šetření a na ZSÚ vyplatila toliko částku 75 000 Kč. Předmětem žaloby je rozdíl mezi částkou oceněnou znalcem a částkou vyplacenou stranou žalovanou před zahájení soudního řízení. K nehodě došlo [datum], žalovaná byla opakovaně vyzývána k poskytnutí pojistného plnění, a to dopisy ze dne [datum], [datum], dopisem z [datum] a dopisem ze dne [datum]. Žalovaná nedoložila ani při prvním jednání znalecký posudek, resp. odborné hodnocení MUDr. [celé jméno svědkyně]. Neuvedla bližší konkretizaci bydliště, specializaci a atestaci lékařky. Soud zjistil až po výslechu svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], že není znalkyní, je pouze smluvní lékařkou pojišťovny a použila metodiku pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění a bolestného podle vyhlášky 440/2001 Sb., která se používá pouze pro pracovní úrazy. Soud vyšel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], neboť tento znalec má odbornost v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, je znalcem z oboru zdravotnictví, jeho posudek je opatřen doložkou dle § 127a o.s.ř. Tento znalecký posudek obsahuje přesvědčivé závěry, má formální náležitosti. Závěry znalce jsou podloženy obsahem nálezu, znalec vyčerpal úkol v rozsahu v jakém byl zadán. Přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat. Závěry znalce jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Znalecký posudek je logicky a přesvědčivě odůvodněn, a proto soud neměl důvod zadat revizní znalecký posudek. Znalec reagoval na vznesené dotazy a ani v jeho odpovědích se neobjevily nesrovnalosti, které by odůvodňovaly přezkum posudku jiným znalcem či ústavem. Znalecký posudek soud hodnotil jako přesvědčivý, řádně odůvodněný, a proto vzal tento znalecký posudek jako podklad pro své rozhodování.

8. Po právní stránce soud vyšel z ustanovení § 2958 nového občanského zákoníku, podle něhož při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Soud má za to, že částka, ke které dospěl znalec, je částkou přiměřenou, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 1 plně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů za právní zastoupení podle vyhlášky č. 187/96 Sb., příprava a převzetí § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky 177/96 Sb., celkem za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí 8 820 Kč, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé [datum], podání žaloby [datum], ústní jednání [příjmení] [obec a číslo] - [datum], podání na soud [datum], ústní jednání u [příjmení] [obec a číslo] dne [datum] a režijní paušál 6 × 300 Kč, tj. 1 800 Kč a dále cestovné [datum] [obec] [obec] a zpět, ujeto 422 km, 4,22 × 7,06 × 29,08 + 4,70 x 422, použito osobní vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], BA 95 pohonná hmota celkem 2 849,78 Kč, ztráta času dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhlášky [číslo] půlhodina dne [datum] - 400 Kč, [datum] ú.j. cestovné z [obec] a zpět vlak ČD LEOEXPRES 985 Kč, ztráta času dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhlášky [číslo] půl hodiny dne [datum], celkem 6 úkonů (6 × 8 820 Kč + režijní paušál 6 × 300 Kč, to je 54 720 Kč, celkem cestovné 3 834,78 Kč, ztráta času 800 Kč, 21 % DPH 12 464,50 Kč, celkem s DPH 21 % - 71 819,28 Kč.

10. Výrok o náhradě nákladů státu vychází z ustanovení § 148 o.s.ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud uložil žalované zaplatit znalečné ve výši 8 149 Kč a svědečné ve výši 408 Kč tj. celkem 8 557 Kč.