23 C 12/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 9 790 Kč.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2.400 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podáním ze dne [datum] domáhal po žalovaném přiznání náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené mu v souvislosti se stavebním řízením vedeném u [stát. instituce] úřad, o umístění stavby„ [obec], [část obce], [anonymizováno] pro pozemek parc. [číslo]“, na pozemcích parc. č. st. [anonymizována dvě slova], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], kdy po zahájení řízení nebyl ze strany správního úřadu označen jako účastník řízení. Správní orgán tak postupoval v rozporu se zákonem. Žalobce byl nucen brojit proti postupu správního orgánu opakovanými odvoláními a nakonec i správní žalobou. Žalobce byl nakonec jako účastník řízení označen na základě rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], odbor územního plánování a stavebního řádu, pod sp. zn.: [anonymizováno] [číslo] 2020 [ústavní nález], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Do dne podání žaloby však žalovaný žalobce žádným způsobem neinformoval a ani mu uplatněný nárok neuhradil, a to byť jen zčásti. Žádost je projednávána pod evidenčním číslem [anonymizována dvě slova] [číslo]. Žalobce se proto obrátil na soud s touto žalobou. Pokud se týká skutkových tvrzení, na jejichž základě se žalobce domáhá přiznání nároku na náhradu škody, pak tyto uvádí dále, shodně jako v textu žádosti, kterou podal žalovanému. [stát. instituce], (stavební úřad), zahájil řízení o umístění stavby„ [obec], [část obce], [anonymizováno] pro pozemek parc. [číslo]“, na pozemcích parc. č. st. [anonymizována dvě slova], parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a v rámci tohoto řízení dne [datum rozhodnutí] rozhodl usnesením pod [číslo jednací] o umístění stavby. Proti předmětnému rozhodnutí podal žalobce odvolání, ve kterém uvedl, že ve vydaném rozhodnutí nebyl správně vymezen okruh účastníků řízení, resp. že rozhodnutí neobsahuje odůvodnění vymezení těchto účastníků řízení. Zároveň žalobce v tomto odvolání vyslovil názor, že má za to, že je účastníkem správního řízení, i když jako účastník označen nebyl. Toto své tvrzení opřel o skutečnost, že je vlastníkem přívodního kabelu pro dům [adresa], se kterým má být manipulováno a který leží na pozemku přímo sousedícím s navrhovanou stavbou. Tento kabel je přitom jediným zdrojem energie pro jeho dům. Zároveň žalobce v odvolání uvedl, že se domnívá, že předmětný kabel k domu [adresa] je nesprávně zakreslen. Žalobce současně vznesl námitku podjatosti úřední osoby a dále uvedl, že mu bylo opakovaně znemožněno nahlédnout do spisového materiálu. Odvolání žalobce však bylo rozhodnutím odvolacího správního orgánu [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [ústavní nález], zamítnuto jako nepřípustné. Žalobce se zároveň domáhal vyslovení svého účastenství v předmětném správním řízení. Stavební úřad však vydal usnesení, kterým rozhodl, že žalobce účastníkem předmětného stavebního řízení není. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí rovněž odvolání. Odvolací správní orgán napadené usnesení potvrdil svým rozhodnutím sp. zn. [číslo] [rok] [spisová značka], [číslo jednací] tak nezbývalo než ve věci podat správní žalobu. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j.: [číslo jednací], bylo rozhodnutí sp. zn [číslo] [rok] [spisová značka], č. J: [číslo] [rok], zrušeno. Krajský soud zároveň vyslovil v rozhodnutí názor, že žalobce měl být účastníkem řízení. Rozhodnutím sp. zn. [číslo] [ústavní nález], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odvolací správní orgán povolil obnovu pravomocně ukončeného odvolacího řízení. Opatřením ze dne [datum] oznámil správní orgán zahájení obnoveného řízení a informoval účastníky řízení o možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Žalobce byl tak nucen dne [datum] podat ke stavebnímu úřadu námitku týkající se vlastnictví kabelu uloženého v pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce]. Následně byl žalobce stavebním úřadem vyzván k doložení relevantního dokladu o vlastnictví předmětného kabelu. Opatřením ze dne [datum] tak odvolací správní orgán požádal společnost [právnická osoba] o předložení dokladů vztahujících se k předmětné přípojce. Po shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí opatřením ze dne [datum] seznámil odvolací správní orgán účastníky řízení s novými podklady doloženými do spisového materiálu a informoval je, že se můžou k těmto podkladům vyjádřit. Odvolací správní orgán pak přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a správnost napadeného rozhodnutí přezkoumal jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání žalobce. Krajský úřad [územní celek], odbor územního plánování a stavebního řádu, pak jako odvolací správní orgán vydal dne [datum] rozhodnutí sp. zn.: [anonymizováno] [číslo] [rok] [ústavní nález], [číslo jednací], kterým zrušil původní rozhodnutí [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], které vydal [stát. instituce], stavební úřad, jímž byla společnosti [právnická osoba], umístěna stavba„ [obec], [část obce], [anonymizováno] pro pozemek parc. [číslo]“, na pozemcích parc. c. st. [anonymizována dvě slova], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a řízení zastavil. Zároveň předmětným rozhodnutím stanovil podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu účastníky řízení [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [obec] a žalobce [celé jméno žalobce], bytem [adresa]. Závěrem ve svém odůvodnění rovněž konstatoval, že po vrácení spisového materiálu stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby nazvané„ [obec], [část obce], [anonymizováno] pro pozemek parc. [číslo]“, ve kterém vymezí okruh účastníků řízení s ohledem na dotčení vlastnického práva nebo jiného věcného práva. Odvolací správní orgán ve svém rozhodnutí rovněž konstatoval, že se stavební úřad v nadcházejícím řízení vypořádá s otázkou vlastnictví přípojky k domu [adresa] v k. ú. [část obce] a také s otázkou absence jejího povolení. Shora označeným rozhodnutím bylo pravomocně ukončeno stavební řízení a postup žalovaného, za který tímto žalobce uplatňuje svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy a majetkové škody. Ze shora uvedeného je zřejmé, že správní orgány žalobci opakovaně odpíraly možnost účastnit se správních řízení, jejichž průběhem byl žalobce s ohledem na vlastnictví předmětného kabelu dotčen. Žalobce byl nucen brojit proti postupu správních orgánů opakovanými námitkami i odvoláními. Ve věci byl nakonec nucen podat správní žalobu, na základě které byla zahájena obnova odvolacího řízení, ve kterém bylo konečně účastenství žalobce konstatováno. Žalobce vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky obrany, které mu umožňuje správní řád. [ulice] řízení bylo zahájeno dne [datum], pravomocně pak bylo ukončeno výše označeným rozhodnutím ze dne [datum]. Vzhledem k výše uvedenému má tak žalobce zato, že mu postupem správních orgánů byla způsobena škoda a nemajetková újma na jeho právech, když mu byla odpírána možnost účastnit se vedených správních řízení po dobu více jak tří let. Žalobce je přesvědčen o tom, že mu s ohledem na dále popsané okolnosti náleží zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu dle ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb., když ve smyslu ust. § 7 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Tuto nemajetkovou újmu žalobce vyčísluje na částku ve výši 965.000 Kč za následky způsobené v jeho osobní sféře. Účastenství v napadeném správním řízení bylo odvozeno od vlastnictví kabelu ležícím na pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce]. Tento kabel je jediným zdrojem elektrické energie k rodinnému domu žalobce [adresa]. Od okamžiku zahájení stavebního řízení tak byl žalobce pod neustálým stresem a tlakem, jak bude s předmětným kabelem naloženo. V případě jeho narušení hrozilo, že rodinný dům bude bez elektrické energie. Zároveň je také žalobce za provoz tohoto kabelu přímo odpovědný, kdy je povinen zajistit bezpečný provoz přípojky. Postupem stavebního úřadu byl tak žalobce zbaven možnosti disponovat se svým majetkem a bylo mu zabráněno vykonávat práva související s jeho právem vlastnickým. Po dobu více jak tří let tak žalobce žil v nejistotě, kdo a jak bude manipulovat s jeho jedinou přípojkou k rodinnému domu. Žalobce po celou dobu netušil, zda bude od distribuční soustavy odpojen, což se mohlo stát kdykoliv během stavebních prací, a to bez vědomí žalobce. Tato přípojka je přitom jediným možným způsobem zásobení elektrickou energií, připojení z jiného zdroje není možné. Jiná dodávka energie (plyn, dálkové topení) na daném území neexistuje. Stavebními pracemi mohlo dojít k poškození kabelu, které se následně může projevit v náhodném úniku proudu nebo v tom lepším případě„ jen“ k přerušení dodávky elektrické energie k rodinnému domu žalobce. V případě poruchy, ať již úniku proudu nebo požáru, dodnes není žalobci známo, kde má svoji přípojku odpojit, přestože je jejím provozovatelem a je za její provoz odpovědný. Žalobce se opakovaně pokoušel stav stavebního řízení zjistit na příslušném stavebním úřadě a několikrát žádal o nahlédnutí do spisového materiálu. Jeho žádosti však byly opakovaně zamítány, jelikož dle tvrzení stavebního úřadu nebyl účastníkem řízení. Tímto postupem tak bylo omezen žalobcův ústavně zaručený výkon vlastnických práv k předmětnému kabelu. Tento stav trvající tři roky měl na žalobce negativní vliv, délka stavebního řízení a zdravotní a duševní stav žalobce negativně ovlivnily i celou jeho rodinu a rodinný život. Žalobce tak tímto požaduje odškodnění za shora popsané zásahy do jeho práv. S ohledem na shora uvedené skutečnosti má tak žalobce zato, že ve stavebním řízení bylo dne [datum] [stát. instituce], stavební úřad, vydáno nezákonné rozhodnutí [číslo jednací], bez spisové značky, kterým byla umístěna stavba„ [obec], [část obce], [anonymizováno] pro pozemek parc. [číslo]“, na pozemcích parc. c. st. [anonymizována dvě slova], parc. [číslo] v katastrálním území Nové Zámky, ve kterém nebyl přibrán jako účastník řízení, a další rozhodnutí na toto rozhodnutí navazující. Z opatrnosti žalobce rovněž konstatoval, že má zato, že s ohledem na shora uvedené skutečnosti lze v předmětném řízení spatřovat i nesprávný úřední postup, když stavební úřad jeho osobu opakovaně nepřibral jako účastníka stavebního řízení. Tento popsaný zásah do osobnostních práv žalobce vyčísluje na částku ve výši 200.000 Kč. Žalobce má rovněž zato, že předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouho dobu, a to více než tři roky. Výsledkem tohoto řízení je tak v tento okamžik jeho zastavení a zrušení rozhodnutí o umístění stavby. Žalobce má tak zato, že postup stavebního úřadu nebyl v souladu se zásadou ekonomie řízení. Předmětné řízení by totiž netrvalo takto dlouhou dobu v případě, že by byl žalobce účastníkem řízení již od počátku. Navíc by nemusel aktivně brojit proti postupu správního orgánu jednotlivými úkony. Žalobce byl však po celou dobu nucen strpět úkony správního orgánu, aniž by byl připuštěn jako účastník řízení. Za tento zásah do osobnostních práv tak žalobce požaduje částku ve výši 100.000 Kč. Zároveň žalobce požaduje částku ve výši 35.000 Kč za každý úkon ze strany správního úřadu, kterým bylo znemožněno jeho připojení do správního řízení a zasaženo do jeho práv. Výčet těchto úkonů ze strany správního orgánu je následující: 1) vyrozumění [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo zmařeno zákonné právo žalobce na vypořádání jeho stížnosti; 2) sdělení Krajského úřadu [územní celek], odboru územního plánování a stavebního řádu (dále jen [anonymizováno]), ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo] [ústavní nález], [číslo jednací]; 3) sdělení [anonymizováno] ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo] [rok] [ústavní nález], [číslo jednací]; 4) sdělení [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum], o zahájení řízení [číslo jednací]; 5) sdělení [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]; 6) sdělení [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum], o odmítnutí povolení nahlížení do spisového materiálu; 7) sdělení [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum], o odmítnutí povolení nahlížení do spisového materiálu; 8) sdělení [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum], kterým nevyhověl žádosti žalobce o sdělení informací k [číslo jednací]; 9) sdělení [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum], kterým nevyhověl žádosti žalobce o sdělení informací k [číslo jednací]; 10) sdělení [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum], kterým nevyhověl žádosti žalobce o sdělení informací k [číslo jednací]; 11) rozhodnutí [anonymizováno] o zamítnutí odvolání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] [rok]; 12) rozhodnutí [anonymizováno] o zamítnutí odvolání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] [rok] [anonymizováno] [příjmení]; 13) rozhodnutí [anonymizováno] o zamítnutí odvolání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] [rok]; 14) návrh [stát. instituce], stavební úřad, na uvedení v předešlý stav [číslo jednací]; čímž bylo zmařeno právo žalobce v řízení [číslo jednací]; 15) sdělení [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum], o odmítnutí povolení nahlížení do spisového materiálu [číslo jednací]; 16) rozhodnutí [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum], o zamítnutí podání [číslo jednací]; 17) sdělení [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], o zamítnutí stížnosti žalobce; 18) oznámení [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum], o zahájení řízení o odstranění stavby [anonymizována dvě slova], [číslo jednací], ve kterém měl být žalobce účastníkem; 19) rozhodnutí [stát. instituce], stavební úřad, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sp. zn. [anonymizováno] [rok], že žalobce není účastníkem řízení. Žalobce tak za každé ze shora označených rozhodnutích požaduje náhradu nemajetkové újmy odpovídající částce ve výši 35.000 Kč za jedno rozhodnutí, tj. 19 x 35.000 Kč, tj. částku ve výši 665.000 Kč. Žalobce se domnívá, že má zároveň právo na náhradu hotových výdajů, které mu vznikly v souvislosti se shora označeným správním řízením vedeným u [stát. instituce]. Žalobce tímto uplatňuje nárok na náhradu cestovného z místa jeho trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec a číslo] do sídla stavebního úřadu [obec] a zpět, kterou vždy absolvoval osobním motorovým vozidlem tov. zn. [anonymizována čtyři slova], [registrační značka]. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí dle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce 262/2006 u osobních silničních motorových vozidel 4,10 Kč. Spotřeba pohonné hmoty silničního motorového vozidla se vypočítá s odkazem na § 158 odst. 4 zákoníku práce z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla. Pro výpočet ceny pohonné hmoty se vyjde z vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška č. 333/2018 Sb.“). Dle technického průkazu vozidla je pohonnou hmotou tov. zn. [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], palivo benzin natural (BA 95), kdy průměrná spotřeba byla vypočtena na 11,1 l /100 km. V souladu s § 4 písm. c) této vyhlášky činí výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty benzin natural 33,10 Kč. Vzdálenost z místa trvalého pobytu navrhovatele do sídla úřadu a zpět činí 126 km (ověřeno dle [webová adresa]). V daném případě činí náhrada hotových výdajů (cestovné) za každou jízdu do sídla stavebního úřadu za použití motorového vozidla tov. zn. [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], částku 979 Kč. Žalobce se marně dostavil do sídla stavebního úřadu k provedení následujících úkonů v řízení, které byly vždy ze strany správního orgánu zmařeny. Dne [datum] podání námitek k řízení [číslo jednací], téhož dne podání námitky podjatosti. Dne [datum] odvolání proti usnesení o nepřijetí za účastníka řízení [číslo jednací] podání odvolání proti usnesení o odepření nahlížení do spisu [číslo jednací] podání odvolání proti územnímu rozhodnutí [číslo jednací] podání stížnosti proti neposkytnutí informací k [číslo jednací] odvolání proti odmítnutí poskytnutí informací k [číslo jednací] podání stížnosti, odmítnutí nahlížení do spisu [číslo jednací] podání návrhu na přezkum k [číslo jednací] návrh na odstranění neoprávněné stavby. Dne [datum] podání stížnosti na nesprávný postup správního orgánu. Žalobce tak nejméně v deseti případech vykonal cestu do sídla stavebního úřadu marně, a tím vynaložil náklady ve výši 9.790 Kč. Provedení jednotlivých úkonů je zřejmé ze správního spisu. Navíc byl žalobce nucen tyto úkony činit v rámci své pracovní doby. Navíc, k dokreslení situace a průběhu stavebního řízení si žalobce tímto dovoluje uvést, že stavební řízení bylo na Městském úřadu [obec] vedeno pracovnicí [jméno] [příjmení], která nesplňovala zákonem dané požadavky, když neměla platné odborné osvědčení pro výkon této činnosti. Kontrolou příslušného správního úřadu dne [datum] byla potvrzena absence osvědčení o odborné způsobilosti [jméno] [příjmení], která si potřebnou odbornou zkoušku doplnila až ke dni [datum]. Po dobu napadeného stavebního řízení tak působila na stavebním úřadě bez potřebného osvědčení o odborné způsobilosti. Zároveň žalobce dne [datum] upozornil stavební úřad na skutečnost, že reálné umístění kabelu na pozemku neodpovídá nákresům v projektové dokumentaci. Stavební úřad na podnět žalobce odpověděl dne 15. 1. 2020 pod č. j.: 1582/2019 tak, že v této věci nehodlá činit žádné úkony. Na základě stížnosti žalobce pak stavební úřad ve svém přípise ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] sdělil, že neshledal žádné pochybení stavebníka, přestože je odlišné umístění kabelu zjevné z nákresu projektové dokumentace, zákresu věcného břemene a skutečného uložení kabelu na pozemku. K přešetření tohoto postupu byl tak žalobce nucen podat ke Krajskému úřadu [územní celek], odboru územního plánování a stavebního řádu, stížnost, která však nebyla do dnešního dne nikterak vyřízena. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je zřejmé, že předmětné správní řízení trpí i dalšími nedostatky, které mohly mít v souhrnu vliv na postavení žalobce v tomto správním řízení. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění žalobce poukazoval na závažnost vzniklé újmy a délku vedeného správního řízení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává a k žalobním tvrzení uvádí následující: <i>[stát. instituce], stavební úřad, zahájil řízení o umístění stavby nazvané [obec] [část obce], [anonymizováno] pro pozemek par. c. [číslo], na pozemcích stav. Parcela [číslo] par. [číslo] v k.ú. [část obce], aniž by žalobce zařadil do okruhu účastníků řízení a v rámci tohoto řízení rozhodl dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] o umístění výše popsané stavby. Žalobce proti rozhodnutí o umístění stavby podal odvolání, v němž namítal, že v podaném rozhodnutí nebyl správně vymezen okruh účastníků a toto své tvrzení opřel o skutečnost, že je vlastníkem přívodního kabelu NN pro dům [adresa], který leží na pozemku přímo sousedícím s navrhovanou stavbou. Odvolání žalobce bylo zamítnuto jako nepřípustné. Žalobce se proto domáhal svého účastenství v předmětném správním řízení, avšak stavební úřad usnesením rozhodl, že žalobce není účastníkem řízení a Krajský úřad jeho rozhodnutí potvrdil usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozhodnutí krajského úřadu proto žalobce napadl u Krajského soudu v Praze žalobou, načež tento soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 51 [spisová značka] zrušil rozhodnutí krajského úřadu. Následně krajský úřad rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] povolil obnovu odvolacího řízení. Žalobce v žalobě uvedl, že v důsledku nezákonného rozhodnutí a nezákonného úředního postupu mu vznikla nemajetková újma a škoda v celkové výši 974 790 Kč. Nemajetková újma ve výši 965 000 Kč měla žalobci vzniknout z důvodu, že s ním nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoli s ním jednáno být mělo, neboť jeho účastenství bylo odvozeno od vlastnictví kabelu NN ležícím na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], za jehož provoz je odpovědný a že po celou dobu řízení byl pod neustálým tlakem a stresem, jak bude s předmětným kabelem naloženo, náhradu hotových výdajů, které žalobci měls vzniknout v důsledku cesty z jeho trvalého pobytu na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] do sídla stavebního úřadu v [anonymizováno] a zpět vyčíslil na částku 9 790 Kč.</i> Po obdržení žádosti o náhradu škody vyzvala žalovaná [stát. instituce], stavební úřad a Krajský úřad [územní celek], odbor územního plánování a stavebního úřadu, aby se k uplatněnému nároku žalobce vyjádřili. Stavební úřad ve svém stanovisku nejprve rekapituloval průběh jím vedeného řízení v předmětné věci, dále uvedl, že faktickou otázkou, o níž žalobce opírá svůj nárok, je jeho postavení účastníka územního řízení dle zákona 183/2006 Sb. stavební zákon. [ulice] úřad uvedl, že žalobce namítal průtahy ze strany stavebního úřadu, avšak po celou dobu obstruoval správní řízení, a pokud se žalobce cítí být poškozen v důsledku nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí, opomenul dodat, že sám ztěžoval postup správního orgánu a to tak, že tvrzení úřadu podával opožděně, opomíjel je dokládat. Tvrzení, že je vlastníkem kabelu elektrické energie k domu [adresa] uplatnil až v obnoveném (odvolacím) řízení u krajského úřadu v roce [rok] nikoliv v počátku probíhajícího územního řízení od roku [rok], o jehož vleklost opírá svůj domnělý nárok. Podklady pro své tvrzení o vlastnictví elektrické přípojky ke svému pozemku doložil až v lednu 2020. Rozhodnutí správních orgánů, že žalobce není účastníkem územního řízení, vycházelo z nezdůvodněné žádosti, kdy se žalobce domáhal účastenství v územním řízení z důvodu vlastnictví sousedního pozemku parc. [číslo] nikoliv z důvodu vlastnictví elektrické přípojky. Stavební úřad tak vymezil okruh území, dotčeného vlivem stavby, kam zmíněný pozemek nezahrnul. Rozhodnutí bylo napadeno žalobcem, kdy ani v tomto případě žalobce nezmínil vlastnictví elektrické přípojky, ale naopak jeho tvrzení nově spočívala ve znemožnění příjezdu k nemovitosti. Rozhodnutí stavebního úřadu bylo přezkoumáno odvolacím správním orgánem a bylo potvrzeno. [ulice] úřad uvedl, že teprve až v době, kdy vydal územní rozhodnutí na výše popsanou stavbu, žalobce uvedl, že je vlastníkem předmětného kabelu, který je navíc také současně nelegální stavbou. Rozhodnutí o neúčasti žalobce v územním řízení odpovídalo zjištěným faktům ze strany stavebního úřadu. Stavební úřad uvedl, že z rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum], na které žalobce odkazuje, rovněž vyplývá, že žalobce uvedl stavební úřad v omyl již při žádosti o vydání stavebního povolení pro stavbu svého rodinného domu [číslo] kdy zjevně sám vybudoval elektrickou přípojku v rozporu se stavebním zákonem. Předložená projektová dokumentace neobsahuje doklady ani informace o vybudování elektrické přípojky. Z uvedeného je tak zřejmé, že iniciativa žadatele o postavení účastníka řízení byla po podstatnou dobu nepodložena, založena na obecném či nepravdivém tvrzení o jeho dotčených právech a zamlčujících jeho vlastní správní delikty v jiném správním řízení. [ulice] úřad v závěru vyjádření uvedl, že některé dokumenty, na které se žalobce odkazuje a na základě nichž si žalobce nárokuje škodu, se buď žalobce netýkaly, anebo mu byly zaslány poštou. Svá podání tak mohl učinit písemně a zaslat je také poštou, anebo prostřednictvím datové schránky. Stavební úřad nárok uplatněný žalobcem považuje za bezpředmětný. Krajský úřad uvedl, že nemajetková újma měla žalobci vzniknout v souvislosti s řízením o umístění stavby, když v tomto řízení ukončeném rozhodnutím stavebního úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], neměl žalobce přiznáno postavení účastníka řízení. Žalobce své účastenství v řízení vyžadoval na základě provedené nepovolené a jím nedoložené, a tedy i správním orgánem neznámé stavby, která má vést pod pozemky sousedícími s projednávanou stavbou [právnická osoba] Z důvodu neznámé stavby nebyl žalobce v pozemním řízení zahrnut do okruhu účastníků řízení. Pokud by žalobce jednal v souladu se zákonem č. 50/1976 Sb., který v takovém případě vyžadoval, aby pro stavbu jeho přípojky bylo vydáno řádné územní rozhodnutí a stavební povolení, pak by stavební úřad z archivovaných dokladů a zejména pak z projektové dokumentace najisto zjistil, zda se pod pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce] nachází stavba přípojky k domu žalobce a jaké je její přesné umístění v pozemcích dle schválení projektové dokumentace, což by přineslo relevantní skutečnosti k otázce účastenství žalobce. Krajský úřad také upozornil na skutečnost, že po celou dobu územního řízení až do vydání posledního rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] zůstala stavba elektrické přípojky nepovolena, a je tak zřejmé, že sám žalobce měl podíl na tom, že nebyl zařazen do okruhu účastníků územního řízení, a to právě z důvodu černé stavby, kterou provedl nezákonně a nebyl schopen právně doložit své vlastnické právo. K nemajetkové újmě ve výši 965 000 Kč krajský úřad uvedl, že z návrhu není zřejmé, jak dospěl žalobce k požadované částce. Tvrzení žalobce, že od okamžiku zahájení stavebního řízení (zřejmě myšleno územní řízení) byl pod neustálým tlakem, jak bude s předmětným kabelem naloženo, přičemž trpěl tím, že rodinný dům bude bez dodávky elektrické energie, se jeví jako tvrzení účelová, ničím nepodložená, neboť ze spisu ani z žádosti nevyplývá, že by k nějakému odpojení či poškození mělo dojít. Stejně tak se jeví nepodložená a zavádějící tvrzení žalobce, že jako vlastník byl zbaven možnosti disponovat se svým majetkem, elektrickou přípojkou. Na výkon hmotných práv neměla skutečnost, že nebyl účastníkem řízení, žádný vliv. Tvrzení žalobce, že neví, kde a jak je přípojka napojena, jsou opět tvrzeními zavádějícími, neboť pokud stavbu sám zrealizoval, měl mít ke stavbě odpovídající dokumentaci. Krajský úřad závěrem uvedl, že požadavek žalobce považuje za nepřiměřený a že žalobce se sám dopustil jednání v rozporu s právními předpisy, když zrealizoval nepovolenou stavbu.

3. Mezi účastníky byl nesporný skutkový stav, který byl následující. Dne [datum] podala společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], žádost o umístění stavby nazvané [obec], [část obce], [anonymizováno] pro p. [číslo] na pozemcích parc. [číslo] st. [anonymizováno], [číslo], [číslo] v k.ú. [část obce]. [ulice] úřad vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] oznámení o zahájení územního řízení ve věci výše popsané stavby, v němž vyzval účastníky řízení a dotčené orgány, aby uplatnili své námitky a stanoviska nejpozději do [datum]. Dne [datum] žalobce požadoval nahlédnutí do spisu jako soukromá osoba, dále jako zástupce spolku pro ochranu a rozvoj [část obce] a okolí, přičemž stavební úřad žalobci nevyhověl z důvodu, že nemá postavení účastníka řízení podle § 85 stavebního zákona. Dne [datum] podal žalobce námitky, v nichž uvedl, že je účastníkem územního řízení ve věci umístění stavby z důvodu vlastnictví sousedního pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] a rovněž sdělil, že jakékoli rozhodnutí (mimo zastavení řízení) ve věci naruší jeho právo na pokojné užívání jeho majetku, kdy žalobce namítal i jiné skutečnosti, a to např. námitku zbytečnosti stavby, námitku narušení klidu v dané lokalitě, atd. Stavební úřad rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], že žalobce není účastníkem územního řízení o umístění stavby, a své rozhodnutí odůvodnil tím, že okruh účastníků územního řízení byl stanoven s ohledem na ustanovení § 85 odst. 1 a 2 zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování, kdy stavební úřad pro posouzení podkladů pro rozhodnutí vymezil území, které je přímo dotčeno vlivem stavby. Pozemek par. [číslo] v k.ú. [část obce] do tohoto výčtu nezahrnul, tento postup stavební úřad odůvodnil tím, že vzdálenost navržené stavby od pozemku žalobce je vzdálena 35 m, přičemž nedojde k omezení přístupu, ani příjezdu na pozemek žalobce, a ani jinak nebude žalobce stavbou ovlivněn. Žalobce vydané rozhodnutí napadl odvolání, kde své účastenství tentokrát odůvodnil tím, že k jeho pozemku [číslo] vede jediná přístupová komunikace [číslo] ve vlastnictví [územní celek], a že tento pozemek bude překopán, a tím mu bude znemožněn přístup na jeho pozemek. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] rozhodl stavební úřad tak, že žalobci bylo odepírá právo nahlížet do spisu z důvodu, že není účastníkem řízení. Dne [datum] vydal stavební úřad rozhodnutí [číslo jednací], kterým umístil předmětnou stavbu. Žalobce napadl rozhodnutí odvoláním, ve kterém uvedl, že rodinný dům trvale využívá, což mu bude znemožněno překopem komunikace a že na pozemku [číslo] je uložený přívodní kabel NN pro [adresa], kdy bude při stavbě s kabelem manipulováno. Žalobce uvedl, že kabel je v jeho výhradním vlastnictví a je smluvně přenechání v užívání pro [právnická osoba] [anonymizováno]. Krajský úřad rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] potvrdil usnesení stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], jímž stavební úřad rozhodl, že žalobce není účastníkem územního řízení. Rozhodnutí krajského úřadu nabylo právní moci dne [datum]. Následně krajský úřad rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] potvrdil usnesení stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], jímž stavební úřad žalobci odepřel právo nahlížet do spisu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] napadl žalobce rozhodnutí krajského úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobou. Žalobce v žalobě uvedl, že kabel nikdy nebyl nijak předán firmě poskytující dodávku elektřiny, což je v rozporu s jeho tvrzením uvedeným v odvolání ze dne [datum] proti územnímu rozhodnutí, kde uvedl, že kabel je smluvně přenechání k užívání [právnická osoba]. Krajský úřad rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], jímž byla umístěna stavba jako nepřípustná. Rozsudkem Krajského soudu v Praze [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zrušeno rozhodnutí krajského úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a žalobci bylo přiznáno postavení účastníka řízení dle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, a to z důvodu, že žalobci bude omezen přístup k pozemku v jeho vlastnictví z důvodu výkopu na sousedním pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce], kdy uvedený pozemek slouží jako jediná přístupová cesta. K otázce, zda žalobci náleželo postavení účastníka řízení z důvodu tvrzeného vlastnictví kabelu NN, který tvoří domovní přípojku elektřiny pro stavbu [adresa], se soud vůbec nevyjádřil. Dne [datum] podal žalobce žádost o navrácení v předešlý stav. Dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] oznámil krajský úřad zahájení řízení k žádosti o obnovu řízení. Dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] krajský úřad vydal rozhodnutí, kterým obnovil řízení ukončené pravomocným rozhodnutím krajského úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatele proti rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], bez sp. značky, vydaného stavebním úřadem. Dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], oznámil krajský úřad obnovení řízení. Dne [datum] vyzval krajský úřad žalobce k prokázání vlastnického práva ke kabelu elektrické energie, umístěného na pozemku par. c. [číslo] v k.ú. [část obce], který slouží jako přívod elektrické energie k rodinnému domu [adresa] v [anonymizována dvě slova], neboť se jednalo o novou námitku, která byla uplatněna teprve až v odvolacím řízení. Před orgánem prvního stupně uplatněna nebyla. Písemností ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], krajský úřad informoval účastníky řízení o doplněných podkladech. Dne [datum rozhodnutí] po [číslo jednací], krajský úřad vydal rozhodnutí, kterým rozhodnutí stavebního úřadu [číslo jednací] bez sp. zn. ze dne [datum], jímž byla společnost [právnická osoba], kterou zastupuje [anonymizována dvě slova], umístěna stavba v [katastrální uzemí], zrušil a řízení zastavil. Stavba již byla fyzicky společností [právnická osoba] na základě vydaného územního rozhodnutí ze dne [datum] provedena a zkolaudována kolaudačním souhlasem ze dne [datum], územní rozhodnutí tak již bylo zkonzumováno a nebylo možné žádost o umístění stavby znovu v územním řízení projednat, proto krajský úřad rozhodl tak, že řízení ve věci předmětné stavby zastavil.

4. Žalobce ve své replice popsal průběh jednání mezi žalobcem a společností [právnická osoba], kdy [anonymizováno] po nedohodě s žalobcem provedení kabelu zvolila jinou trasu, tzn. horní trasu přes pozemky stav. parc. [číslo] p. [číslo]. Žalobce připustil, že nově navržené vedení je zcela vzdáleno stávající přípojce pro rodinný dům [adresa]. Dále žalobce uvedl, že se domáhá účastenství z důvodu 1) vlastnictví sousedních pozemků s pozemky stavby, 2) z důvodu přerušení přístupu k pozemku jeho rodinného domu, 3) z důvodu věcných práv k pozemku parc. [číslo] že stavební úřad neprojevil sebemenší vstřícnost, aby žalobce mohl nahlédnout do spisu. Dotčení svých práv z důvodu„ manipulace s jeho kabelem“ oznámil správním orgánům podáním odvolání dne [datum], přičemž stavební úřad měl povinnost žalobce vyzvat k případnému prokázání jeho tvrzení, což neudělal. Dle žalobce byl stavební úřad seznámen se záměrem žalobce a měl jej upozornit, že přípojka musí mít zvláštní stavební povolení, a stejně tek [stát. instituce], který vydal souhlas s uložením kabelu. V replice dále žalobce zpochybňoval nestrannost pracovnice [stát. instituce], která dle žalobce neměla oprávnění rozhodovat ve věci, dlouhodobě straní stavebníkovi [právnická osoba] a ve věci je podjatá, neboť opakovaně zvýhodňuje firmu. Dle žalobce„ podivným výkonem činnosti“ vydala územní rozhodnutí a stavební povolení na stavbu„ penzionu [ulice] [část obce]“, kde měla porušit územní plán a koeficient zastavěnosti, dále měla pochybit při vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení ve věci stavby nazvané Druhá etapa areálu [ulice] [část obce] u [obec] [číslo jednací] u stavby„ [příjmení] [anonymizováno]“. Dále měla dle odvolatele pochybit při kolaudaci a stavby multifunkčního hřiště, kde kolaudační souhlas neobsahuje žádné závady, přestože dle žalobce se viditelné závady vyskytují. Žalobce v replice napadl i samotnou realizaci stavby (to je nahrazení dle tvrzení žalobce dosud vyhovující nadzemní rozvodné skříně SR 502 neznámou podzemní spojkou, provedenou neznámou technologií) a zpochybnil vydanou revizi ke stavbě.

5. Žalovaná k tomuto vyjádření uvedla následující: Žalobce ve svém vyjádření sám připustil, že stávající vedení je zcela vzdáleno stávající přípojce pro rodinný dům [adresa] a z toho lze usuzovat, že nenastal důvod, aby stavební úřad zařadil žalobce do okruhu účastníků řízení bez prokázání opaku žalobcem. Žalobce se domáhal účastenství v řízení z různých důvodů, které u stavebního úřadu prezentoval postupně, aniž by svá tvrzení odůvodnil a podložil fakty. V předmětném správním řízení se žalobce dožadoval účastenství z důvodu sousedství, přičemž sám přiznal, že [anonymizováno] zvolila jinou vzdálenější variantu, vzdálenější stávající přípojce pro jeho rodinný dům [adresa]. Dále se žalobce domáhal účastenství z důvodu omezení přístupu k pozemku, které mu nakonec skutečně přiznal Krajský soud v Praze rozsudkem [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], avšak nebylo mu přiznáno účastenství z důvodu zásahu do elektrokabelu, od něhož žalobce dovozuje vznik tvrzené újmy a škody. Pokud se žalobce domnívá, že mu v řízení o umístění stavby náleželo právo účastníka řízení z důvodu případného jakéhokoli zásahu do jeho kabelu, bylo důkazní břemeno na žalobci, neboť ze žádosti stavebníka o umístění stavby a předložené projektové dokumentace nic takového nevyplývalo. Žalovaná dodala, že žalobce po celou dobu vedeného územního řízení nepožadoval účastenství v řízení z důvodu obavy ze zásahu do elektrokabelu v jeho vlastnictví, tudíž ho stavební úřad nemohl toho času vyzvat k doložení jeho pozdějších tvrzení. Žalovaná dále k tvrzení žalobce uvedla, že dne [datum] podal žalobce žádost o vydání stavebního povolení pro novostavbu rodinného domku v obci [část obce] na pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce], přičemž součásti žádosti o povolení rodinného domu bylo povolení elektropřípojky, ale [datum] vydal stavební úřad povolení na stavbu rodinného domku s žumpou a přípojkami: elektro, vodovodní na pozemku č. parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jednalo se tak o povolení vnitřních domovních rozvodů dle podané žádosti, konkrétně v daném případě elektrické přípojky vedoucí po pozemku žalobce [číslo] v k.ú. [část obce], do pilíře umístěného na hranici pozemku. Elektrická přípojka, vedoucí z pilíře rozvodné skříně mimo č. parc. [číslo] v k.ú. [část obce], od níž žalobce dovozuje své účastenství v řízení o umístění stavby a tvrzenou újmu a škodu, povolena výše citovaným rozhodnutím nebyla, a ani být nemohla, neboť revizní zpráva byla předložena pouze na tyto vnitřní domovní rozvody. [ulice] úřad tak povolil stavbu pouze v rozsahu žádosti na parcele parc. [číslo] v katastrálním území Nové Zámky. Stavbu elektrické přípojky vedenou po jiných pozemcích nad rozsah žádosti stavební úřad povolit nemohl, ani tak neučinil. Žalovaná má tak i nadále za to, že žalobce svou škodu a újmu, kterou nijak neprokázal, odvozuje od stavby provedené v rozporu se stavebním zákonem. Žalovaná uvedla, že projektová dokumentace k rodinnému domu [číslo] neobsahuje řešení elektrické přípojky ve smyslu zákona č. 222/94 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci, platného v době provedení stavby. Ze situace z roku 2000 vyplývá pouze směr elektrické přípojky od domovní skříně, a to, že vede dále po obecním pozemku, což bylo možné pouze se souhlasem zastupitelstva [územní celek], na který se žalobce odkazuje. Tento souhlas nevypovídá nic o tom, že stavba byla zrealizována anebo že by tento souhlas nahradil či mohl nahradit jakékoli povolení stavebního úřadu tak, aby stavební úřad přistupoval k žalobci jako k účastníkovi územního řízení. Rovněž žalovaná zjistila, že žalobce na základě své žádosti obdržel souhlas se zřízením odběru elektrické energie vydaný STE – provozní službou [obec] ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že žalobce jako odběratel, který se podílí na nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním příkonu ve smyslu zákona č. 222/94 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví ch a o státní energetické inspekci, byl poučen, že zajistí vydání stavebního povolení i na elektropřípojku ve smyslu výše citovaného zákona, což, jak je žalované známo, doposud neučinil. Žalobce tak nesplni své povinnosti odběratele ve smyslu zákona č. 222/94 Sb., nezrealizoval stavbu elektrické přípojky, aby stavební úřad mohl dohledat, zda na sousedních pozemcích existuje jiná stavba a vlastníka stavby tak zařadil do okruhu účastníků řízení. To, že žalobce si je vědom, že stavba nebyla povolena a že nedisponuje platnými doklady o jejím povolení, které tak nemohl předložit ani stavebnímu úřadu, aby ten jej mohl zařadit do okruhu účastníků řízení, dokládá i fakt, že dne [datum] podal žalobce žádost o dodatečné povolení elektrické přípojky NN pro rodinný dům [adresa] [příjmení] [jméno], na pozemcích par. [číslo] v katastrálním území Nové Zámky (pozemky [číslo], [číslo] a [číslo] v kat. území [část obce]) byly před rozdělením označeny par. [číslo] k.ú. [část obce]. K domnělé podjatosti úřední osoby žalovaná namítá, že s předmětnou věcí nesouvisí a na předmětnou věc to nemá žádný vliv. Žalovaná i nadále trvala na tom, že žalobce tvrzenou újmu spočívající v tom, že s ním nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, neboť jeho účastenství bylo odvozeno od vlastnictví kabelu NN ležícím na pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce], za jehož provoz je odpovědný, a že po celou dobu řízení byl pod neustálým tlakem a stresem, jak bude s předmětným kabelem naloženo, zda rodinný dům nebude bez elektrické energie, nijak neprokázal. Ze správního spisu je zřejmé, že jím tvrzený stav ani nenastal. Žalovaná vznesla námitku promlčení dle ust. § 32 odst. 3 zákona č. 82/98 Sb., podle něhož se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Žalobce se dozvěděl, že je účastníkem řízení na základě rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum], byť z jiného důvodu, než bylo vlastnictví předmětného kabelu, a lhůta šesti měsíců již uplynula.

6. Žalovaná v dalším vyjádření z [datum] reagovala na vyjádření žalobce ze dne [datum] a [datum]. Žalobce stejně jako ve své replice uvedl, že stavební úřad byl seznámen se záměrem žalobce a měl jej upozornit, že přípojka žalobce musí mít povolení. Odkázal na situaci, kdy stavební úřad měl vědět, že část stavby se nachází na jiných pozemcích. Uvedl, že od stavebního úřadu neobdržel žádné sdělení, že stavba elektropřípojky na pozemku par. [číslo] může být provedena až po vydání stavebního povolení, že má za to, že stavební úřad postupoval podle § 57 odst. 2 věty druhé zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Žalobce uvedl, že stavební úřad dne [datum] vydal stavební povolení, nikdo z účastníků se neodvolal, stavební povolení nabylo právní moci dne [datum]. Stavba přípojky byla započata v červenci roku 2000. Žalobce splnil povinnosti dle stavebního zákona a veškerá tvrzení stavebního úřadu považoval za nepravdivá. Žalovaná uvedla, že žalobce dovozoval své účastenství z toho, že je vlastníkem přívodního kabelu na pozemku par. [číslo] v k.ú. [část obce], a že mu tak byla způsobena tvrzená škoda a újma. K tomu žalovaná uvedla, že je třeba rozlišovat vnitřní domovní rozvod elektropřípojky, konkrétně v daném případě elektrické přípojky vedoucí po pozemku žalobce [číslo] k.ú. [část obce] do pilíře umístěného na hranici pozemku, a elektrické přípojky ve smyslu zákona č. 222/94 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci. Žalobce podal dne [datum] žádost o vydání stavebního povolení pro novostavbu rodinného domu v obci [část obce] na pozemku parc. [číslo] v kat. území [část obce], jejíž součástí je povolení elektropřípojky na pozemku par. [číslo] v kat. území [část obce] [ulice] úřad tak v rozsahu žádosti povolil elektrickou přípojku vedoucí po pozemku žalobce [číslo] v kat. území [část obce] do pilíře umístěného na hranici pozemku. Pro povolení stavby rodinného domu stavebnímu úřadu tehdy postačil souhlas se zřízením rozšířením odběru elektrické energie vydaný [anonymizováno] – provozní služebnou [obec] ze dne [datum], který stavebnímu úřadu předložil žalobce a v němž bylo uvedeno, že žalobce jako odběratel, který se podílí na nákladech dodavatele spojený s připojením a zajištěním příkonu dle § 15 odst. 8 zák. č. 222/1994 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci, byl poučen, že zajistí vydání stavebního povolení i na elektropřípojku ve smyslu energetického zákona (že se jedná o přípojku ve smyslu energetického zákona, vyplývalo ze souhlasu z části provedení stavby, kde je uvedeno, že přípojka bude provedena na náklad odběratele ze stávající rozpojovací skříně u pozemku [číslo] kabelem [anonymizováno] v zemi do domovní skříně SP [anonymizováno] v pilíři s elektroměrovým rozvaděčem, což jak je žalované známo, doposud neučinil). Žalobce tak dle názoru žalované věděl, že stavba elektropřípojky vyžaduje povolení a že nelze se stavbou započít bez vydaného pravomocného povolení. Přípojka ve smyslu energetického zákona, na jejímž základě dovozuje žalobce vzniklou újmu, ze kterého viní stát, tak pro nesplnění žalobce a jeho stavební nekázeň nikdy povolena nebyla. Žalovaná trvá na svých stanoviscích a na tom, že žádost žalobce byla odmítnuta dopisem ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací].

7. Před jednání dne [datum] žalobce uvedl, že bere žalobu zpět ve výši 665 000 Kč. Žalobce vzal žalobu zpět ve výši 665 000 Kč, jak je uvedeno v bodě 12 žaloby za každý úkon Městského úřadu, za který požaduje 35 000 Kč. Bylo požadováno celkem 19 úkonů, což je celkem 665 000 Kč. Bylo vydáno usnesení o zastavení řízení ve výši 665 000 Kč. Žalobce upřesnil, že požaduje odškodnění ve výši 300 000 Kč za nemajetkovou újmu. Z toho 200 000 Kč za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím. Za toto nezákonné rozhodnutí považuje rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], proti kterému byly podány opravné prostředky a na základě rozsudku Krajského soudu v Praze [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zrušeno rozhodnutí krajského úadu [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] a následovala obnova, v rámci obnovy řízení, která byla dne [datum] zahájena na základě rozhodnutí z [datum]. Toto rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno a řízení zastaveno. Na základě toho tvrdí žalobce nemajetkovou újmu, kterou popsal v žalobě. Tímto nezákonným rozhodnutím mu byl způsobem stres a došlo k narušení rodinných vazeb. Požaduje 200 000 Kč a za průtahy v řízení požaduje 100 000 Kč podle § 13 zákona o odškodňování, neboť řízení trvalo od [datum] do [datum]. Délku řízení považuje za nepřiměřenou.

8. Soud připustil změnu žaloby po částečném zpětvzetí v tomto znění: 1) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu škody ve výši 9 790 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, 2) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, 3) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

9. Žalobce upřesnil a zopakoval, že nemajetkovou újmu spatřuje ve vydání nezákonného rozhodnutí dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], kdy žalobce nebyl připuštěn jako účastník územního řízení o umístění stavby. Rozhodnutím ze dne [datum] bylo potvrzeno usnesení stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Žalobce požadoval za nepřiměřeně dlouhé řízení podle § 13 odst. 1 věta třetí 100 000 Kč a 200 000 Kč za stres způsobený nezákonným rozhodnutím. Žalobce shrnul, že činí nesporným skutkový stav tak, jak jej popsal v žalobě a tak jej žalovaná popsala ve svém vyjádření ze dne [datum] a i svém vyjádření k žalobě. Řízení trvalo od [číslo] [rok] do [číslo] [rok].

10. Z výpovědi [celé jméno žalobce], (žalobce) soud zjistil, že se dozvěděl o zahájení správního řízení vyvěšením rozhodnutí na úřední desce. Jednalo se o rozhodnutí ze dne [datum]. Dozvěděl se, že bylo zahájeno územní řízení a žalobce nebyl účastníkem tohoto řízení. Dne [datum] se dostavil na stavební úřad, pracovnice stavebního úřadu ho odmítla, že není účastníkem řízení. Chtěl nahlížet do spisu, neboť stavba se týkala sousedního pozemku, ale nebyl k tomu připuštěn, byl odmítnut s tím, že není účastník řízení. Stejného dne podal námitku, že požaduje být účastníkem řízení. Pracovnice úřadu měla postupovat podle § 28 správního řádu, což neučinila. Dne [datum] vydala usnesení, jednalo se o [ustanovení právního předpisu EU] o nepřiznání účastenství. Dne [datum] podal odvolání do tohoto usnesení a novou žádost o nahlížení do spisu. Dne [datum] rozhodla pracovnice usnesením o novém odepření o nahlížení do spisu. Proti tomu opět podal odvolání.

12. Soud provedl dokazování následujícími listinami a zjistil následující skutečnosti: Správní spis označený [číslo jednací], vyrozumění MÚ [obec] stavební úřad ze dne [datum], Sdělení [anonymizováno] odbor územního plánování stavebního úřadu ze dne [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] MÚ [obec], stavební úřad ze dne [datum rozhodnutí] o zahájení řízení [číslo jednací] MÚ [obec], stavební úřad ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] MÚ [obec] z [datum rozhodnutí] o odmítnutí povolení nahlížení do spisového materiálu, Sdělení MÚ [obec] stavební úřad z [datum] o odmítnutí povolení nahlížení do spisového materiálu Sdělení MÚ ze dne [datum rozhodnutí] o sdělení informací [číslo jednací] MÚ stavební úřad ze dne [datum], kterým nebylo vyhověno žádosti žalobce o sdělení informací k [číslo jednací] MÚ [obec] ze dne [datum], kterým nevyhověl MÚ žádosti žalobce o sdělení informací k [číslo jednací] [anonymizováno] o zamítnutí odvolání ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] SZ [číslo] [rok] Rozhodnutí [anonymizováno] o zamítnutí odvolání ze dne [datum] [anonymizováno] o zamítnutí odvolání ze dne [datum] MÚ [obec], stavební úřad na uvedení v předešlý stav [číslo jednací], čímž bylo zmařeno právo žalobce v řízení [číslo jednací] MÚ z [datum rozhodnutí] o odmítnutí povolení nahlížení do spisového materiálu [číslo jednací] MÚ [obec] ze dne [datum rozhodnutí] o zamítnutí podání [číslo jednací] Sdělní MÚ ze dne [datum] o zamítnutí stížnosti žalobceOznámení MÚ [obec] ze dne [datum] o zahájení řízení o odstranění stavby [anonymizována dvě slova] [číslo jednací], ve kterém měl být žalobce účastníkem [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] spisová značka [anonymizováno] [rok] [anonymizováno], že žalobce není účastníkem řízení, je obsahem spisu č.j. 1199/2017 13. Svá skutková zjištění soud opřel o shodná skutková tvrzení týkající se průběhu správního i soudního řízení, jakož si shora provedené listinné důkazy a účastnickou výpověď žalobce. Další dokazování soud neprováděl a návrhy na doplnění dokazování zamítl s tím, že další dokazování pro rozhodnutí ve věcí není relevantní a je nadbytečné.

14. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Žalobce se domáhal nemajetkové újmy jednak z nezákonného rozhodnutí za které označil rozhodnutí č.j [číslo] [rok] ze dne [číslo] [rok]. Rozhodnutí stavebního úřadu není nezákonným rozhodnutím ve smyslu zák. č. 82/98 Sb. jelikož bylo zrušeno v obnoveném odvolacím řízení na základě opravného prostředku. Současně žalobcem tvrzená újma není ani v příčinné souvislosti s postupem Stavebního úřadu, ale s postupem samotného žalobce, který realizoval stavbu elektrické přípojky bez potřebných povolení. Co se týká nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, má soud zato, že se o nepřiměřeně dlouhé řízení nejednalo. Řízení probíhalo před několika instancemi a zásadní vliv na jeho délku měla právě skutečnosti, že [ulice] úřad si nemohl být vědom nelegálně zřízené přípojky žalobce. Co se týče třetího nároku žalobce na náhradu nákladů správního řízení, má žalovaná zato že se nejedná o náklady, které by byly účelně vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. Jednalo se tak o běžné náklady správního řízení, které si dle § 79 odst. 3 správního řádu nese účastník sám. Co se týká námitky promlčení, má soud za to, že promlčecí lhůta začala běžet až po rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum]

15. Po právní stránce soud věc posoudil dle zák. 82/98 Sb. podle § 1 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdškZ“), stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 5 citovaného zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 32 odst. 3 citovaného zákona, nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 14 odst. 1 výše citovaného zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 stejného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. S ohledem na § 13 OdpŠk je tak třeba na posouzení přiměřenosti délky řízení a případnou satisfakci při porušení práva na jeho přiměřenou délku aplikovat Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Podle ust. § 8 odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Soud má za prokázané, že žalobcem požadovaná nemajetková újma z nezákonného rozhodnutí za které označil rozhodnutí č.j [číslo] [rok] ze dne [číslo] [rok] žalobci nevznikla neboť rozhodnutí stavebního úřadu není nezákonným rozhodnutím ve smyslu zák. č. 82/98 Sb. jelikož bylo zrušeno na základě opravného prostředku v obnoveném odvolacím řízení. Současně žalobcem tvrzená újma není ani v příčinné souvislosti s postupem Stavebního úřadu, ale s postupem samotného žalobce, který realizoval stavbu elektrické přípojky bez potřebných povolení. Byl poučen, že zajistí vydání stavebního povolení i na elektropřípojku ve smyslu energetického zákona, toto poučení bylo v Souhlasu se zřízením (rozšířením) odběru el. Energie, vydaného [anonymizováno] služebnou [obec] ze dne [číslo] [rok]. Žalobce měl vědět, že stavba elektropřípojky vyžaduje povolení, a že nelze se stavbou započít bez vydaného pravomocného povolení, a i to že se jedná o stavbu ve smyslu energetického zákona, ze kterého žalobci plyne celá řada povinností. Co se týká nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, má soud zato, že se o nepřiměřeně dlouhé řízení nejednalo. Řízení probíhalo před několika instancemi a zásadní vliv na jeho délku měla právě skutečnosti, že [ulice] úřad si nemohl být vědom nelegálně zřízené přípojky žalobce. Co se týče třetího nároku žalobce na náhradu nákladů správního řízení, nejedná se o náklady, které by byly účelně vynaložené na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. Jednalo se tak o běžné náklady správního řízení, které si dle § 79 odst. 3 správního řádu nese účastník sám. Co se týká námitky promlčení, má soud za to, že promlčecí lhůta začala běžet až po rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum]

17. O náhradě nákladů řízení soudu rozhodl dle ust. § 151 o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení, dle vyhlášky 254/2015 Sb. na 8 úkonů po 300Kč, za 4 písemná vyjádření, 2 účasti na jednání a 2 přípravy, celkem tedy 2400 Kč.