23 C 125/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu nemajetkové újmy <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 27 503 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1.Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 21.600 Kč s příslušenstvím jako náhradu nemajetkové újmy (zadostiučinění) dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nesprávným postupem (odp.šp) způsobené nepřiměřenou délkou řízené vedeným před [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] (řízení před [anonymizována dvě slova]). Žalobu odůvodnila tím, že správní řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy 26 měsíců a 13 dnů. Dne [datum] žalobkyně podala návrh jako spotřebitel proti [právnická osoba] a dne [datum] bylo doručeno rozhodnutí [anonymizována dvě slova] o námitkách proti jeho nálezu. Předmětem posuzovaného řízení bylo určení neplatnosti pojistné smlouvy a vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy investičního životního pojištění. Žalobkyně se v řízení před [anonymizována dvě slova] domáhala vydání bezdůvodného obohacení vyčísleného částkou 380 000 Kč s příslušenstvím a to z důvodu neplatnosti smlouvy o investičním životním pojištění č [číslo] označené jako životní pojištění [anonymizována dvě slova], kterou žalobkyně uzavřela dne [datum] s počátkem pojištění ode dne [datum] s pojistnou dobou 30 let, s pojištěním pro případ smrti nebo dožití, s garantovanou pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 10 000 Kč a s celkovým ročním běžným pojistným ve výši 110 000 Kč (dále jen pojistná smlouva) se společností [právnická osoba], nyní [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa vedlejší účastnice]. Prvoinstanční řízení před [anonymizována dvě slova] bylo ukončeno nálezem [anonymizována dvě slova] č.j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], kdy [anonymizována dvě slova] uložil [anonymizováno] [obec] pojišťovně žalobci uhradit částku 12 311 Kč a ve zbytku návrh žalobce zamítl. Navrhovatelka podala proti nálezu námitky, o nichž [anonymizována dvě slova] rozhodl dne [datum], kdy tímto částečně změnil nález ze dne [datum], pouze co do označení instituce. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobci doručeno dne [datum]. Řízení bylo rozhodnutím o námitkách pravomocně skončeno. Žalobkyně s rozhodnutím [anonymizována dvě slova] nesouhlasila a podala žalobu na přezkum rozhodnutí [anonymizováno] arbitra podle § 244 a násl. o. s. ř. [anonymizována dvě slova] nevydal v řízení nález ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách, čímž udržoval žalobkyni v nejistotě po extrémně dlouhou dobu ohledně výsledku sporu. Tím žalobkyni ve smyslu § 13 a § 31a ZOdpŠk vznikla nemajetková újma. Řízení, které žalobkyně před [anonymizována dvě slova] zahájila, se týkalo smlouvy investičního životního pojištění, kterou žalobkyně uzavřela s institucí s cílem vytvořit si finanční rezervu do budoucna. Žalobkyně se na [anonymizována dvě slova] obrátila v obtížné životní situaci, kdy měla důvodné podezření o neplatnosti této pojistné smlouvy a obávala se, že by o investované peníze 312 311 Kč mohla přijít. Po celou dobu řízení tak byla žalobkyně v existenční nejistotě, neboť spor se týkal pro žalobkyni významné výše finančních prostředků. Žalobkyni řízení zatěžovalo nejen psychicky, ale i časově, a musela čelit nečinnosti [anonymizována dvě slova], přestože úřad [anonymizována dvě slova] byl zřízen, aby šetřil čas a finance spotřebitelům, jak předpokládá Směrnice pro alternativní řešení spotřebitelských sporů. Žalobkyně vznesla požadavek na kompenzaci nemajetkové újmy v souladu s platnou judikaturou a požaduje, aby základní výše kompenzace byla navýšena o 20% z důvodu nevydání nálezu ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách a nevydání rozhodnutí o prodloužení lhůty, celkem ve výši 21 600 Kč (resp. pro neprodloužení lhůty arbitrem pro vydání nálezu a pro nevydání rozhodnutí v zákonných lhůtách.

2. Žalovaná se vyjádřila podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že s žalobním požadavkem nesouhlasí, ke své obraně namítala, že konstatováním porušení práva žalované a omluva jsou dostačující.

3. Mezi účastníky není sporné, že řízení před [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno dnem doručení návrhu navrhovatelky dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo]. Dne [datum rozhodnutí] vyzval [anonymizována dvě slova] navrhovatele k odstranění nedostatků návrhu a současně poskytl poučení o řízení před finančním arbitrem. Navrhovatelka odstranila vady podání částečně podáním ze dne [datum]. Dne [datum] oznámil [anonymizována dvě slova] zahájení řízení [anonymizováno] a vyzval ji k vyjádření se k návrhu, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. Instituce předložila vyjádření a podklady dne [datum]. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] předběžně posoudil shromážděné podklady a vyzval navrhovatelku ke zvážení dalšího postupu v řízení s ohledem na námitku promlčení, kterou vznesla [anonymizováno]. Dne [datum] obdržel [anonymizována dvě slova] vyjádření navrhovatele, ve kterém sděluje, že o uzavření smíru nemá zájem a že s právním posouzením finančního arbitra nesouhlasí a požaduje rozhodnutí ve věci. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] vyzval navrhovatele a [anonymizováno], aby se [datum] seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí. Navrhovatel požádal [datum] finančního arbitra o zaslání spisové dokumentace v elektronické podobě. [anonymizována dvě slova] této žádostí následně dne [datum] vyhověl. Navrhovatel předložil dne [datum] finančnímu arbitrovi vyjádření ke shromážděným podkladům, doplnil svá tvrzení a argumentaci, navrhl další dokazování a nově disponoval předmětem řízení, když vzal návrh částečně zpět. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] seznámil [anonymizováno] s novými podklady od navrhovatele. [anonymizována dvě slova] sdělil [datum] navrhovateli a [anonymizováno] prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí do [datum], současně tento den předložil navrhovatel [anonymizována dvě slova] podklady.

4. Žalovaný dále uvedl, že za den shromáždění poslední relevantní informace [anonymizována dvě slova] pro vydání nálezu považuje den [datum], kdy navrhovatelka předložila [anonymizována dvě slova] požadované podklady. Dle názoru žalovaného od zahájení řízení dne [datum] do shromáždění podkladů rozhodných pro vydání nálezu dne [datum] uběhlo 322 dnů. Shromažďování podkladů pro rozhodnutí probíhalo plynule, s výjimkou období mezi daty [datum] do [datum], kdy probíhalo vyhodnocení zaslaných podkladů [anonymizována dvě slova] po dobu cca 2 měsíců. Na délce řízení se svým jednáním podílel i žalobce, když jeho návrh ze dne [datum] vykazoval nedostatky. [anonymizována dvě slova] požádal dne [datum] žalobce o odstranění vad návrhu, které žalobce odstranil až dne [datum] a pouze částečně s tím, že poskytnuté listiny jsou dostatečné. Tímto se řízení protáhlo o více jak 2 měsíce. Žalobce [číslo] předložil [anonymizována dvě slova] vyjádření k podkladům, doplnil svá tvrzení, navrhl další dokazování a nově disponoval předmětem řízení, když vzal návrh částečně zpět. Na délce řízení se podílela i [anonymizováno]. Dne [datum] oznámil [anonymizována dvě slova] zahájení řízení [anonymizováno] a vyzval ji k vyjádření se k návrhu, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. Instituce se vyjádřila a předložila doklady až dne [datum], kdy v mezidobí 1x žádala o prodloužení lhůty pro podání vyjádření. Celkově tak doba pro vyjádření [anonymizováno] činila 24 dnů. Dle názoru žalované nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v rámci shromažďování podkladů pro rozhodnutí v souvislosti s porušením povinnosti učinit úkon v přiměřené lhůtě. Shromažďování podkladů trvalo 252 dnů a je akceptovatelné dle rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

5. Právní zástupce žalobkyně upřesnil při jednání dne [datum], že v žalobě uplatňuje nárok za nepřiměřenou délku řízení z nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1, věta třetí. Dále co se týče vstupu vedlejšího účastníka do řízení, vznesl námitku podle § 93 odst. 2, poukázal na § 93 odst. 2, kde je uvedeno, že o přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne na návrh a uvedl, že žalobce musí prokázat, zda má právní zájem ve věci či právní zájem na úspěchu žalobce ve věci, zejména zda v zákonné prekluzivní lhůtě uplatnil nárok na nemajetkovou újmu u příslušeného ministerstva. V případě, že toto neprokáže, je jeho nárok promlčen a nemá právní zájem ve věci.

6. Vedlejší účastník [příjmení] [jméno] pojišťovna uvedl, že má zájem na výsledku řízení a nemá v danou chvíli informaci, zda uplatnil nárok k prekluzivní 6-ti měsíčně lhůtě a požádal soud o poskytnutí lhůty 30 dnů k dotvrzení svého právního zájmu ve věci. Právní zástupce žalobce uvedl, že požaduje odškodnění za extrémní délku řízení podle § 13, věta třetí. Žalobce byl vyzván a poučen podle ust. § 118a, aby doplnil tvrzení, zda se domáhá odškodnění podle § 13 odst. 1, věta druhá nebo věta třetí.

7. Žalovaná ve svém vyjádření z [datum] ke vstupu vedlejšího účastníka na straně žalobce uvedla, že nesouhlasí se vstupem vedlejšího účastníka, neboť nemá žádný právní zájem na výsledku řízení. Vedlejší účastník neuplatnil u žalované v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem svůj případný nárok na náhradu nemajetkové újmy. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

8. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že se vstupem [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] nesouhlasí.

9. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud nepřipustil, aby do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobkyně vstoupila společnost [právnická osoba] odvolací řízení bylo zastaveno rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

10. Soud v řízení provedl k důkazu následující listinné důkazy: řízení před [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno dnem doručení návrhu navrhovatelky dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo]. Dne [datum rozhodnutí] vyzval [anonymizována dvě slova] navrhovatele k odstranění nedostatků návrhu a současně poskytl poučení o řízení před [anonymizována dvě slova]. Navrhovatelka odstranila vady podání částečně podáním ze dne [datum]. Dne [datum] oznámil [anonymizována dvě slova] zahájení řízení [anonymizováno] a vyzval ji k vyjádření se k návrhu, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. [anonymizováno] předložila vyjádření a podklady dne [datum]. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] předběžně posoudil shromážděné podklady a vyzval navrhovatelku ke zvážení dalšího postupu v řízení s ohledem na námitku promlčení, kterou vznesla [anonymizováno]. Dne [datum] obdržel [anonymizována dvě slova] vyjádření navrhovatele, ve kterém sděluje, že o uzavření smíru nemá zájem a že s právním posouzením [anonymizována dvě slova] nesouhlasí a požaduje rozhodnutí ve věci. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] vyzval navrhovatele a [anonymizováno], aby se [datum] seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí. Navrhovatel požádal [datum] [anonymizována dvě slova] o zaslání spisové dokumentace v elektronické podobě. [anonymizována dvě slova] této žádostí následně dne [datum] vyhověl. Navrhovatel předložil dne [datum] [anonymizována dvě slova] vyjádření ke shromážděným podkladům, doplnil svá tvrzení a argumentaci, navrhl další dokazování a nově disponoval předmětem řízení, když vzal návrh částečně zpět. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] seznámil [anonymizováno] s novými podklady od navrhovatele. [anonymizována dvě slova] sdělil [datum] navrhovateli a [anonymizováno] prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí do [datum]. Zahájení řízení před [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], výzvu z [datum] zaslanou navrhovateli k odstranění nedostatků návrhu, kde je uvedeno, že se vyzývá navrhovatel, aby doplnil a srozumitelně vylíčil rozhodné skutečnosti, jaké předsmluvní a smluvní dokumenty mu byly předloženy před podpisem pojistné smlouvy a dále, aby sdělil, zda mu [anonymizováno] posílala výpisy pojištění a aby doložil, jakým způsobem dospěl k částce 380 000 Kč. Další výzva je z [datum], kde [anonymizována dvě slova] vyzývá navrhovatelku, aby zvážila nabídku smírného řešení sporu od [anonymizováno] a vzala návrh zpět. Opakovaná výzva k odstranění nedostatků návrhu je z [datum]. Z této výzvy vyplývá, že byla žalobkyně vyzývána znovu k odstranění nedostatku, které neodstranila na základě výzvy z [datum] a poté následuje ještě výzva z [datum], jedná se o opakovanou výzvu k odstranění vad návrhu. Dále soud provedl listinu z [datum], kterou žalobkyně doložila, resp. částečně vzala návrh zpět a doložila listiny. Další doplnění, jak vyplývá z doplňujícího vyjádření ze dne [datum], bylo provedeno k tomuto datu.

11. Soud vyšel z nesporných tvrzení o průběhu řízení před [anonymizována dvě slova] a další důkazy z důvodu nadbytečnosti neprováděl, neboť z důvodu rozhodnutí ve věci bylo dokazování provedeno v dostatečném rozsahu a soud zejména vyšel z nesporného průběhu řízení.

12. Z provedených důkazů a z nesporných skutečností soud zjistil tento skutkový stav: Řízení před [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno dnem doručení návrhu navrhovatelky dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo]. Dne [datum rozhodnutí] vyzval [anonymizována dvě slova] navrhovatele k odstranění nedostatků návrhu a současně poskytl poučení o řízení před [anonymizována dvě slova]. Navrhovatelka odstranila vady podání částečně podáním ze dne [datum]. Dne [datum] oznámil [anonymizována dvě slova] zahájení řízení [anonymizováno] a vyzval ji k vyjádření se k návrhu, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. [anonymizováno] předložila vyjádření a podklady dne [datum]. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] předběžně posoudil shromážděné podklady a vyzval navrhovatelku ke zvážení dalšího postupu v řízení s ohledem na námitku promlčení, kterou vznesla [anonymizováno]. Dne [datum] obdržel [anonymizována dvě slova] vyjádření navrhovatele, ve kterém sděluje, že o uzavření smíru nemá zájem a že s právním posouzením [anonymizována dvě slova] nesouhlasí a požaduje rozhodnutí ve věci. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] vyzval navrhovatele a [anonymizováno], aby se [datum] seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí. Navrhovatel požádal [datum] [anonymizována dvě slova] o zaslání spisové dokumentace v elektronické podobě. [anonymizována dvě slova] této žádostí následně dne [datum] vyhověl. Navrhovatel předložil dne [datum] [anonymizována dvě slova] vyjádření ke shromážděným podkladům, doplnil svá tvrzení a argumentaci, navrhl další dokazování a nově disponoval předmětem řízení, když vzal návrh částečně zpět. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] seznámil [anonymizováno] s novými podklady od navrhovatele. [anonymizována dvě slova] sdělil [datum] navrhovateli a [anonymizováno] prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí do [datum], Navrhovatelka podala proti nálezu námitky, o nichž [anonymizována dvě slova] rozhodl dne [datum], kdy tímto částečně změnil nález ze dne [datum], pouze co do označení instituce. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobci doručeno dne [datum]. Řízení bylo rozhodnutím o námitkách pravomocně skončeno.

13. Po právní stránce soud zhodnotil nárok žalobkyně dle zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle § 1 odst. 1 OdpŠk.:„ Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.“ Podle § 13 odst. 1 a 2 OdpŠk.:„ (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“ Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk.:„ (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.“ <i>(2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.</i> <i>(3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k</i> a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.:„ každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.“ Podle ust. § 1 odst. písm. e) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“):„ k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen„ arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.“ Podle ust. § 8 zákona o finančním arbitrovi:„ řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. Podání návrhu má na promlčení a prekluzi tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.“ Podle ust. § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.“ Podle ust. § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“ K institutu finančního arbitra soud uvádí, že jde o orgán, který byl zřízen za účelem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu. Primárním cílem finančního arbitra je tam, kde je spotřebitel v právu, přivést strany sporu ke smírnému řešení sporu tak, aby se spotřebitel nemusel obracet na soud a nemusel hradit náklady soudního řízení, protože řízení před finančním arbitrem je bezplatné. Při rozhodování aplikuje finanční arbitr rozhodné psané právo, posuzuje všechny shromážděné podklady samostatně i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k předmětu projednávaného sporu. Finanční arbitr se tam, kde je to možné, opírá a odvolává na relevantní ustálenou judikaturu obecných soudů, Ústavního soudu nebo Soudního dvora Evropské unie. V daném případě však řízení před [anonymizována dvě slova] svůj účel nesplnilo, soudní spory z tohoto správního řízení byly postupně zahájeny dokonce tři, jak tento, na náhradu nemajetkové újmy, tak dvě další soudní řízení dle části V. o.s.ř. na nahrazení nálezu [anonymizována dvě slova]. Jedná se o již zmíněný spor sp. zn. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok], tak i spor zahájený institucí pod sp. zn. [spisová značka], přičemž oba posledně zmíněné jsou ze zákona spojeny ke společnému řízení a nebyly dosud skončeny. Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je zakotveno v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Zákonná úprava zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudních řízení se po novele zákonem č. 160/2006 Sb. nachází v zákoně č. 82/1998 Sb., zejména v jeho ustanoveních § 13 OdpŠk (shodně v § 22 OdpŠk) a v § 31a OdpŠk. Na tuto zákonnou úpravu pak navazuje Stanovisko, které se podrobněji zabývá mimo jiné posouzením celkové délky řízení, v němž mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí či § 22 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk v případě nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a výkladem ustanovení § 31a OdpŠk. Stanovisko je však možné aplikovat pouze na řízení, která spadají pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Čl. 6 odst. 1 Úmluvy hovoří o„ projednání záležitosti v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem.“ 14. Pro úspěšnost žalob o náhradu škody nebo nemajetkové újmy proti státu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek, a to existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí a vznikem škody nebo nemajetkové újmy na straně žalobce. Soud se zabýval v prvé řadě otázkou, zda v průběhu řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k nepřiměřené délce celého řízení, tedy porušení práva na projednání věci v přiměřené době. Ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva je nutné hodnotit jako nepřiměřenou délku řízení, takovou délku, která neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávaného případu a zároveň spočívá v příčinách vzniklých z působení samotného státu, v tomto případě správního orgánu, nikoliv účastníků řízení. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Z tohoto důvodu nelze vycházet z abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě z čl. 6 Úmluvy, mohla být pokládána za přiměřenou, je tedy nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

15. Celková délka řízení byla 26 měsíců a 13 dnů, kdy řízení bylo zahájeno podaným návrhem na řízení u [anonymizována dvě slova] dne [datum] a konečné rozhodnutí vydáno [datum]. S ohledem na celkovou délku řízení ve věci i přes složitost případu z hlediska shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí, soud zhodnotil, že řízení trvalo déle, než by mělo. Ostatně [anonymizována dvě slova] je specializovaným orgánem zřízeným právě pro rozhodování tohoto typu sporů, kdy subjekt, kterých v obdobných sporech rozhoduje a rozhodoval celou řadu. Z pohledu jeho specializace tak nešlo o složitý případ, resp. žádná mimořádnost z hlediska skutkového či právního v řízení najevo nevyšla. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že se v řízeních spadajících pod článek 6 Evropské úmluvy vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu z nejistoty ohledně výsledku řízení a žádné důkazy se v tomto ohledu zásadně nevyžadují, jelikož újma vzniká samotným porušením práva. Článek 6 Evropské úmluvy se na správní řízení před [anonymizována dvě slova] vztahuje a vznik újmy na straně žalobkyně je tak presumován.

16. Soud se dále zabýval tím, zda je dána příčinná souvislost mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem nemajetkové újmy na straně žalobkyně. V projednávané věci se vychází z vyvratitelné domněnky vzniku újmy na straně žalobkyně, jak bylo popsáno výše, pak současně je dána i příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a újmou žalobkyně, když tato újma je tvrzena a presumována právě ze správního řízení v žalobě uvedeného. Všechny tři kumulativní podmínky pro úspěšnost žaloby o náhradu újmy tak jsou splněny. Pokud jde o postup [anonymizována dvě slova], soud dospěl k závěru, že tento nedodržel lhůtu pro úkony stanovené zákonem, když měl rozhodnout do 90 dnů ode dne [datum]. Ve složitých případech lze lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů, o čemž [anonymizováno] musí účastníky bezodkladně vyrozumět, což [anonymizováno] v dané věci neučinil. Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud dospěl k závěru, že žaloba je co do základu důvodná, neboť délkou řízení v trvání 26 měsíců a 13 dnů došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.

16. Při stanovení výše odškodnění soud vycházel ze Stanoviska, dle kterého je možné za každý rok řízení přiznat částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první rok řízení. Je zároveň nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Nejvyšší soud proto pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše, tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady, za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč. Soud při svém výpočtu odškodnění vycházel právě ze Stanoviska a za první rok řízení přiznal částku 15 000 Kč, resp. její polovinu po 7 500 Kč za rok, jelikož v tomto prvním roce je újma nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení částka narůstá. Soud vycházel právě z částky 15 000 Kč za rok průtahů s ohledem na celkovou délku řízení, která je 26 měsíců, přiznal za první dva roky 15 000 Kč (jeden rok 7 500 Kč), dále za dva měsíce [číslo]: 12= 1 250 Kč x 2 = 2 500 Kč a za 13 dnů [číslo] (13 x 41 = 533 Kč), celkem základní částka je 18 033 Kč, tuto částku navýšil o 20% z důvodu nedodržení zákonných lhůt pro rozhodnutí ve věci a dále z důvodu neprodloužení lhůty arbitrem k rozhodnutí o námitkách. Toto navýšení 20% ze základní částky činí 3 666,60 Kč + základní částka 18 033 Kč, = 21 639,60 Kč. Žalobce požadoval částku 21 600 Kč, soud nemůže nad rámec žalobního návrhu přiznat více, proto žalobě vyhověl ve výši 21 600 Kč tedy v celém rozsahu.

17. Základní částku 18 033 soud modifikoval tam, kde měl za to, že to okolnosti případu odůvodňují. Posuzoval tak a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného, kdy pouze u některých kritérií přistoupil k provedení modifikace. Základní částku soud navýšil z důvodu nedodržení základních lhůt pro rozhodnutí ve věci a dále z důvodu neprodloužení lhůty [anonymizováno] k rozhodnutí o námitkách o 20%. Toto navýšení ze základní částky činí 3 666,60 Kč. Toto navýšení v součtu se základní částkou 18 033 Kč činí celkem 21 639,60 Kč. Žalobce požadoval částku 21 600 Kč, soud nemůže nad rámec žalobního návrhu přiznat více, proto žalobě vyhověl ve výši 21 600 Kč, tedy v celém rozsahu. Co se týče rozhodnutí [anonymizována dvě slova], původně se jednalo v řízení před [anonymizováno] o částku 312 000 Kč životního pojištění. Byla to částka poměrně významná a k tomu soud rovněž přihlédl. Soud vyšel zejména z toho, že nebylo rozhodováno v zákonných lhůtách, celková doba řízení byla nepřiměřená, v řízení o námitkách ani v řízení o rozhodnutí ve věci, nebylo rozhodnuto o prodloužení lhůty. Na základě tohoto navýšil základní částku zjištěnou dle metodiky Nejvyššího soudu o 20% a přiznal zároveň i zákonné úroky z prodlení od vyrozumění žalobce o tom, že nárok k odškodnění žalovaná odmítá.

17. Co se týká úroků z prodlení, přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího dni, kdy uplynula 6 měsíční lhůta pro projednání žádosti žalobkyně před [stát. instituce] ohledně přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Úroky z prodlení soud přiznal od [datum], od vyrozumění, které bylo zasláno žalobkyni, kterým byl i odmítnut návrh na základě výzvy žalobkyně ze dne [datum].

18. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení podle vyhlášky č. 177/96 Sb. za 5 úkonů právní služby podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu 50 000 Kč, tedy 3 100 Kč za 1 úkon: (1x převzetí věci, 1x písemné podání ve věci samé – žaloba ze dne [datum], 1x úkon při jednání soudu ve věci – jednání dne [datum] od 10.00 hod. do 10:55 hod., 1x písemné podání ve věci samé – vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], 1x úkon při jednání soudu ve věci – jednání dne [datum] od 9:00 do 9:50 hodin, celkem ve výši 5 x 3 100 Kč, celkem 15 500 Kč, dále 5x režijní paušál za 5 úkonů tj. 5 x 300 Kč, tedy 1 500 Kč) Cestovné dne [datum] a dne [datum] os. vozidlem [anonymizována tři slova], reg. zn. 3 AF [číslo] [obec] – [obec] a zpět – 4x 95 km, celkem 380 km, průměrná spotřeba 6,1 l [číslo] km dle VTP vozidla (1 l nafty – 47,10 Kč dle vyhl. MSPV) [číslo]), průměrná cena za 1 km 2,87 Kč, náhrada za 1 km jízdy 4,70 Kč, 2,87 + 4,70 = 7,57 za 1 km, za 380 km 2 877 Kč. Ztráta času na cestě dne [datum] – 2 x 1 hod. 10 min., ztráta času na cestě dne [datum] – 2 x 1 hod. 10 min., celkem tedy 12 započatých půlhodin á 100 Kč, tj. 1 200 Kč. Odpovídající DPH ve výši 21% z částky 21 077 Kč tj. 4 426 Kč, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, celkem žalobci tedy bylo přiznáno za právní zastoupení na náhrad nákladů řízení 27 503 Kč.