23 C 152/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 53 600 EUR s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 86.773, , částka, , to vše do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, . Žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovanou rámcovou smlouvu o zřízení bankovního účtu. Na základě uzavřené smlouvy poskytovala žalovaná bankovní služby a žalobkyni byl zřízen bankovní účet. Na základě podvodného jednání třetí osoby došlo dne , datum, k převodu částky ve výši , částka, (platební transakci ) z účtu žalobkyně na cizí účet. Dle žalobkyně se jednalo o neautorizovanou transakci. Jelikož Platební transakce nebyla řádně autorizovaná, žalobkyně v zastoupení svého právního zástupce reklamovala dne , datum, neautorizovanou Platební transakci ve smyslu ustanovení § 188 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v platném znění (dále také jako „Zákon o platebním styku“). Ačkoliv byla platební transakce řádně a včas žalobkyní reklamována, nebyla ze strany žalované uznána, a to přípisem ze dne , datum, . Žalovaná využila svého práva, které jí přiznává ustanovení čl. IV. odst. 5 reklamačního řádu žalované. Dne , datum, podala žalobkyně protest proti rozhodnutí žalované o vyřízení reklamace. Žalovaná se k podanému protestu vyjádřila dne , datum, s tím, že jej považuje za neoprávněný. Reklamaci tedy opětovně neuznala, a to s odůvodněním, že příslušný pověřený pracovník žalobkyně údajně nedodržel požadovaná bezpečnostní opatření. Žalobkyně je přesvědčena, že k neoprávněné platební transakci došlo z důvodu pochybení žalované, která jakožto poskytovatel bankovních služeb řádně technicky ani právně nezajistila a nezabezpečila svěřené finanční prostředky před zneužitím třetích osob. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neautorizovala platební transakci, nese ztrátu z neautorizované platební transakce žalovaná, a to v souladu s ustanovením § 181 zákona o platebním styku. Poskytovatel je povinen uvést platební účet do původního stavu, jako by k odepsání částky vůbec nedošlo, a to neprodleně poté, co mu byla neautorizovaná platební transakce oznámena, tj. v daném případě dne , datum, . Jelikož lze vyloučit podvodné jednání ze strany žalobkyně, měla žalovaná provést nápravu ihned. Jelikož tak neučinila, porušila svou zákonnou povinnost. Z tohoto titulu má proto žalobkyně nárok na předmětnou částku ve výši , částka, , přičemž zákonný úrok z prodlení je počítán ode dne, jenž následoval po dni, kdy byla žalovaná dle zákona povinna částku připsat na účet žalobkyně, tj. od , datum, . Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala dne , datum, a , datum, žalované předžalobní výzvu dle ustanovení § 142a o.s.ř., v které jej vyzvala, aby žalovaná uhradila předmětnou částku z titulu provedení neautorizované platební transakce. Žalovaná ničeho neuhradila, reklamaci neuznala a proto se žalobkyně obrátila se svojí žalobou na soud.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že považuje žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl v celém rozsahu z následujících důvodů:

3. Žalovaná k tvrzení žalobkyně uvádí, že pokyn k provedení výše uvedené transakce ze dne , datum, ve výši , částka, („Sporná transakce“) byl zadán a následně autorizován zadáním PIN kódu v rámci mobilní aplikace Smartbanking. Z pohledu žalované byl tedy tento pokyn řádně autorizován. Žalovaná obecně uvádí, že aby bylo možné autorizovat platební transakce prostřednictvím její aplikace Smartbanking, musí nejprve dojít k aktivaci této aplikace v internetovém bankovnictví klienta, přičemž takovou aktivaci je možné provést až po úspěšném přihlášení do internetového bankovnictví, ke kterému je vždy nezbytné disponovat příslušnými osobními bezpečnostními prvky. Tyto bezpečnostní prvky jsou dostupné pouze osobám, které disponují příslušným dispozičním oprávněním ve vztahu k jednotlivým účtům, přičemž základní povinností těchto osob je povinnost přijmout přiměřená opatření s cílem zajistit, aby k těmto bezpečnostním prvkům nezískala přístup třetí neoprávněná osoba. Žalovaná uvádí, že k úspěšnému přihlášení do internetového bankovnictví oprávněné osoby, které bezprostředně předcházelo aktivaci Smartbankingu na novém zařízení (dříve nepoužívaném oprávněnou osobou), došlo dne , datum, v 12:39 hod. Z výpisu z informačního systému žalované je dále patrné, že žalovaná eviduje ve svém interním informačním systému aktivaci aplikace Smartbanking na novém zařízení , Anonymizováno, , a to konkrétně dne , datum, v čase 12:

40. Žalovaná uvádí, že zařízení, prostřednictvím, kterého byla aktivace nově zřízené aplikace Smartbanking dne , datum, autorizována, eviduje ve svém interním informačním systému jako již dříve spárované k internetovému bankovnictví oprávněné osoby; konkrétně jde o zařízení Xiaomi , Anonymizováno, , které bylo spárováno dne , datum, .

4. Žalovaná uvádí, že bezprostředně po aktivaci aplikace Smartbanking na zařízení Prestigio PSP3406DUO zaslala dne , datum, v čase 12:41 na telefonní číslo , tel. číslo, , které si pro tyto účely sjednala s oprávněnou osobou, SMS zprávu, která obsahovala tzv. varovné oznámení, u něhož měl žalobce, resp.oprávněná osoba povinnost, pokud aktivaci aplikace Smartbaking v daném případě neinicioval, neprodleně kontaktovat žalovanou. První kontaktování ze strany žalobce, resp. oprávněné osoby téhož dne však žalovaná eviduje až ve 14:44 hod. (tj. více jak 2 hodiny po zaslání příslušné SMS zprávy). Téhož dne v čase 13:32 byl pak zadán pokyn k provedení sporné transakce a bezprostředně poté byl tento pokyn také autorizován prostřednictvím PIN kódu pro Smartbanking aktivovaném na zařízení , Anonymizováno, . Žalovaná tedy opětovně konstatuje, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se tak v daném případě jedná o transakci řádně autorizovanou. Pro případ, že by soud měl za to, že se v daném případě jednalo o neautorizovanou platební transakci tak, jak tvrdí žalobkyně, žalovaná uvádí, že v takovém případě zcela jistě (vzhledem ke skutečnosti, že transakce byla provedena a autorizována v souladu se sjednanými smluvními podmínkami mezi žalobcem a žalovanou) muselo dojít ze strany žalobce, resp. oprávněné osoby ke zpřístupnění důvěrných informací (resp. osobních bezpečnostních prvků oprávněné osoby) třetí neoprávněné osobě. Žalobkyně v daném případě sama uvádí, že k provedení Sporné transakce došlo na základě podvodného jednání třetí osoby. Žalovaná k tomuto tvrzení žalobkyně uvádí, že není obecně možné, aby došlo k úspěšnému phishingovému útoku, aniž by klient jednal minimálně hrubě nedbale. Aplikaci Smartbanking, prostřednictvím které byl pokyn pro provedení sporné transakce zadán a autorizován, nelze spárovat s účtem bez aktivní účasti klienta, tj. je nezbytné, aby pro úspěšné dokonání útoku klient určitým způsobem umožnil třetí neoprávněné osobě získat přístup do internetového bankovnictví, v rámci kterého může pak tato třetí osoba disponovat s účty klienta, resp. např. provést aktivaci mobilní aplikace Smartbanking, prostřednictvím které lze z daného zařízení zadávat a autorizovat platební transakce, přičemž tento úkon je opět podmíněn autorizací zadáním dalšího bezpečnostního prvku, kterým disponuje opět pouze osoba k tomu oprávněná (tj. i zde je potřeba součinnost klienta). Z předložených důkazů vyplývá, že provedení sporné transakce dne , datum, předcházelo úspěšné přihlášení do internetového bankovnictví oprávněné osoby, po kterém bezprostředně následovala aktivace mobilní aplikace Smartbanking na novém zařízení , Anonymizováno, , přičemž oba tyto pokyny byly autorizovány prostřednictvím již dříve aktivované a používané aplikace Smartbanking oprávněné osoby, tj. pokud tyto pokyny skutečně nezadávala žalobkyně, resp. oprávněná osoba, pak oprávněná osoba zcela jistě musela aktivně umožnit třetí osobě získat jak přístup do jejího internetového bankovnictví (vyzrazením přihlašovacích údajů a autorizací pokynu přes aplikaci Smartbanking), tak následně oprávněná osoba autorizovala pokyn ke spárování aplikace Smartbanking na novém zařízení, přičemž zejména v případě aktivace Smartbankingu pro nové zařízení muselo být oprávněné osobě z popisu autorizovaného pokynu zcela zřejmé, že se nejedná o pokyn, který by chtěla provést sama oprávněná osoba, pokud neměla v úmyslu si sama pro sebe zřídit smartbanking na jiném než dosud využívaném zařízení (mobilním telefonu). Pokud tedy oprávněná osoba autorizovala pokyn, u kterého bylo zcela zřejmé, že nebyl zadán z její strany, pak lze takové jednání považovat minimálně za hrubě nedbalé (o hrubou nedbalost se zjevně jedná i v případě, pokud by oprávněná osoba takové pokyny autorizovala zcela neobezřetně – bez jejich přečtení).K tvrzení žalobkyně, že žalovaná jakožto poskytovatel bankovních služeb „řádně technicky nezabezpečil svěřené finanční prostředky před zneužitím třetích osob“, žalovaná uvádí, že dle jejího názoru tuto skutečnost žalobce nikterak neprokázal. Naopak záznamy, které žalovaná eviduje ve svém interním informačním systému, a které zároveň předkládá jako důkazy, dle názoru žalované prokazují řádný průběh jak aktivace aplikace Smartbanking pro další zařízení, tak zadání a autorizace sporné transakce, a to plně v souladu se smluvními ujednáními, které byly v předmětné době účinné mezi žalobcem (resp. oprávněnou osobou) a žalovanou. Žalovaná nad rámec výše sděleného uvádí, že ihned poté, co bylo ze strany žalobkyně telefonicky nahlášeno neoprávněné použití platebního prostředku, provedla žalovaná další kroky, aby splnila svou povinnost stanovenou § 166 odst. 1 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platebním styku“), tj. povinnost „zabránit jakémukoli užití platebního prostředku, jakmile bylo učiněno oznámení podle § 165 písm. b), jestliže se nejedná o elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.“Žalovaná dne , datum, jednak provedla okamžitou blokaci internetového bankovnictví oprávněné osoby (včetně všech aktivních aplikací smartbanking), a to v čase 14:48, tj. bezprostředně poté, co se oprávněná osoba dovolala žalované za účelem nahlášení neoprávněného použití platebního prostředku provedla blokaci (viz barevně vyznačený řádek č. , hodnota, ve výpisu z informačního systému žalované a v návaznosti na toto hlášení zaslala dne , datum, v čase 15:19 SWIFT zprávu do banky příjemce, ve které banku příjemce upozorňuje, že prostředky odeslané v rámci této transakce pocházejí z podvodného jednání. K odeslané SWIFT zprávě žalovaná uvádí, že banka příjemce na tuto SWIFT zprávu odpověděla dne , datum, v čase 13:42 tak, že se prostředky již nepodařilo zadržet a nemohou být tedy vráceny s ohledem na uvedené, je tak žalovaná přesvědčena, že využila všechny dostupné prostředky k zajištění vrácení odeslané částky sporné transakce. Žalovaná v souvislosti s výše uvedeným odkazuje na jednotlivá ustanovení Obchodních podmínek rámcové smlouvy, které byly ke dni , datum, nedílnou součástí smluvní dokumentace jak s žalobcem, tak s oprávněnou osobou. Žalovaná má obecně upraveny povinnosti klientů týkající se bezpečnostních opatření ve sféře vlivu klienta a zabezpečení zařízení klienta např. ve čl. XIII. Oddílu B Obchodních podmínek k rámcové smlouvě. Dle odst. 1 uvedeného článku má klient „povinnost se řídit všemi povinnostmi, které jsou mu uloženy v odstavcích 2 až 10 tohoto článku. Všechny informace zahrnuty v odstavcích 2 až 10 tohoto článku jsou povinnosti, není-li u některé z nich výslovně uvedeno jinak.“ Jako příklad dále žalovaná uvádí některá z relevantních ustanovení čl. XIII. Oddílu B OP k RS. Dle odst. 3 uvedeného článku má klient „povinnost se před přihlášením do internetbankingu řádně přesvědčit, že komunikuje se správným poskytovatelem služby. Klient má povinnost vždy ověřit, že v adresním řádku prohlížeče je adresa začínající: https://ib.fio.cz/ib/, https://ib.fio.sk/ib/, a stránka používá šifrované spojení se serverem banky za použití platného certifikátu SSL serveru. Tato skutečnost je indikována pomocí zeleného symbolu visacího zámku následovaného názvem „, Jméno žalované, . (CZ)“ nebo zeleného nápisu , právnická osoba, v adresním řádku internetového prohlížeče.“ Dle odst. 5 uvedeného článku má klient „povinnost v případě jakékoli pochybnosti o tom, že komunikuje s bankou, nebo že spojení není řádně zabezpečeno, neprovádět žádné úkony, které by mohly vést k prozrazení nebo zneužití důvěrných údajů, zejména zadání přihlašovacích údajů.“ Dle odst. 6 uvedeného článku má klient mimo jiné povinnost „… číst varovná oznámení a upozornění, která mu banka zašle prostřednictvím e-mailu nebo sms. Žalovaná má dále jak s žalobcem, tak oprávněnou osobou v OP k RS v čl. XI. oddílu B upraveny rovněž povinnosti k ochraně důvěrných údajů. Dle odst. 1 uvedeného článku má klient „povinnost chránit své důvěrné údaje před zveřejněním a zneužitím.“ Dle odst. 6 uvedeného článku má klient „povinnost dodržovat dostatečnou míru obezřetnosti při zadávání důvěrných údajů, zejména nezasílat důvěrné údaje pomocí e-mailu, sms, sociálních sítí (např. Facebook, Twitter, LinkedIn) či aplikací pro vzájemnou komunikaci (např. Skype, ICQ), nezadávat je na jiné internetové stránce, než na stránce určené k přihlášení do internetbankingu, a to ani v případě, že klient obdrží e-mail, sms či zprávu, která napodobuje výzvu, zejména od banky, k zaslání důvěrných údajů nebo jejich vyplnění na jiné internetové stránce. Banka nebude v žádném případě zasílat takový druh zpráv klientovi.“ Žalovaná je přesvědčena, že žalobce (resp. oprávněná osoba) výše popsaným jednáním porušil svou zákonnou povinnost uvedenou v ustanovení § 165 písm. a) zákona o platebním styku, tj. používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou (tj. v souladu s povinnostmi uvedenými ve smluvní dokumentaci), zejména okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho osobních bezpečnostních prvků. Žalovaná dále uvádí, že dle § 165 písm. b) zákona o platebním styku je uživatel povinen bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku. Žalovaná uvádí, že SMS zpráva, kterou dne , datum, v čase 12:41 (tj. bezprostředně po aktivaci aplikace Smartbanking na zařízení Prestigio PSP3406DUO) odeslala na telefonní číslo , tel. číslo, osoby, obsahovala varovné oznámení, u něhož měl žalobce (resp. oprávněná osoba) zákonnou a smluvní povinnost, pokud aktivaci aplikace Smartbaking v daném případě neinicioval, neprodleně kontaktovat žalovanou. Žalovaná uvádí, že pokud by žalobce (případně oprávněná osoba v návaznosti na dané oznámení v souladu s čl. XIII. odst. 6 oddílu B OP k RS neprodleně kontaktoval žalovanou, bylo by možné autorizaci platební transakce, jež je předmětem žaloby úspěšně zabránit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce (resp. oprávněná osoba) na danou SMS neprodleně nereagoval (ke kontaktování ze strany oprávněné osoby došlo po více jak 2 hodinách od odeslání této SMS), má žalovaná za to, že žalobkyně porušila z hrubé nedbalosti i povinnost dle § 165 písm. b) zákona o platební styku.Z výše uvedeného dle názoru žalované vyplývá, že sporná transakce byla autorizována a provedena způsobem sjednaným mezi žalobcem a žalovanou. Pokud ji však žalobkyně (resp. oprávněná osoba) neautorizovala, je žalovaná přesvědčena, že k jejímu provedení došlo v důsledku porušení zákonných a smluvních povinností ze strany žalobkyně (resp. oprávněné osoby).Žalovaná k tomuto uvedla, že v souladu s ustanovením § 182 odst. 1 písm. b) zákona o platebním styku, nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí v plném rozsahu plátce, způsobil-li tuto ztrátu svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností uvedených v § 165 zákona o platebním styku.Žalovaná dále uvedla, že v souladu s ustanovením § 128 odst. 6 zákona o platebním styku se Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelem, mohou odchýlit od ustanovení § 130 odst. 1, § 132 až 155, 160, 176, 182 až 185 a § 187 odst. 1 a od lhůt uvedených v § 188 odst. 1 a 2.Dle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) se spotřebitelem rozumí „každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“S ohledem na skutečnost, že žalobkyně není spotřebitelem ve smyslu § 419 občanského zákoníku, žalovaná uvádí, že relevantní budou v daném případě i ta ujednání OP k RS, jimiž byl mezi žalobkyní a žalovanou ujednán odchylný rozsah odpovědnosti stran s klientem, který není spotřebitelem.Dle oddílu B, čl. V, odst. 5 OP k RS o poskytování platebních služeb „Klient, který není spotřebitelem, nese ztrátu za veškeré neautorizované platby uskutečněné v důsledku zneužití internetbankingu či smartbankingu z důvodu nezajištění ochrany osobních bezpečnostních prvků v plném rozsahu; klient, který není spotřebitelem, nese ztrátu v plném rozsahu i v případě situací uvedených v ustanovení § 182 odst. 2 a 3 zákona o platebním styku.“Žalovaná uvedla, že v uvedeném případě se uplatní právě tato výše popsaná odpovědnost žalobkyně, a to v souladu s § 128 odst. 6 ve spojení s § 182 zákona o platebním styku.Žalovaná shrnula, že i v případě, kdy by soud dospěl k závěru, že sporná transakce nebyla ze strany žalobkyně autorizována a že v jejím důsledku vznikla žalobci jakákoliv škoda, nemohla být tato škoda způsobena žalovanou, když je to právě žalobkyně, kdo v daném případě porušil nejen své zákonné, ale i smluvní povinnosti vyplývající z Obchodních podmínek k rámcové smlouvě, jejichž účelem je právě ochrana majetku klientů, a proto za vzniklou škodu odpovídá v plném rozsahu sám žalobce.

5. Při ústním jednání dne 13.3 2024 setrvali účastníci na svých stanoviscích. Žalobkyně svůj nárok opírá o ust. § 181 zák. o platebním styku, když žalobce zmocnil zaměstnankyni paní , jméno FO, k přístupu do internetového bankovnictví, poskytl jí veškeré údaje a 7.9 2022 došlo k neautorizované transakci ve výši 53 600 EUR. K neoprávněné transakci došlo třetí osobou k tzv. phisingu.

6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby neboť má zato, že byly naplněny podmínky dle ustanovení § 182 odst. 1 pís. b) zák. o platebním styku tj. že jednala žalobkyně v hrubé nedbalosti.

7. Žalobkyně tvrdila, že ze strany žalované nedošlo k tzv. silnému ověření podle § 223 zák. o platebním styku.

8. Žalovaná namítala že k placení došlo třetí osobou v aplikaci smartwing, kdy paní , jméno FO, autorizovala smartbanking pro třetí osobu. Správný postup, je že po přihlášení se osoba, která se přihlašuje jednak zadá částku PIN kod a potvrdí biometricky nebo PIN kodem. To jsou prvky silného oběření. Jedním prvkem je držení mobilního telefonu který má oprávněná osoba, druhé je PIN kod, který zná jenom ta osoba, která zadává otisk prstu. Žalobkyně porušila rámcovou smlouvu konkrétně oddíl B čl. 13 odst. 3 kdy si klient má ověřit, zda komunikuje skutečně s bankou a je tam platný certifikát na stránkách. Vzhledem k tomu, že žalobkyně si toto neověřila a komunikovala na falešných stránkách, tak nějaká třetí osoba získala její přihlašovací údaje a na základě toho se následně přihlásila do internetbankingu. Žalobkyně si požádala o schválení dalšího mobilního zařízení pro používání smartb. a třetí osoba se přihlásila do bankovnictví paní , jméno FO, a zadala pokyn k aktivaci smartbankingu na novém zařízení a paní , jméno FO, tento pokyn autorizovala. Žalobkyně autorizovala pokyn, který si sama nezadala, takže třetí osoba pokud získala podvodně přihlašovací údaje, zadala žádost o aktivaci smartbankingu na svém mobilním zařízení a paní , jméno FO, to potvrdila. , jméno FO, svojí neopatrností kdy se přihlašovala pravidelně, si měla všimnout a zkontrolovat číslo pokynu, zkontrolovat o jaký pokyn se jedná a pokud pokyn nezadávala tak ho neměla autorizovat.

9. Právnímu zástupci žalobce bylo dáno poučení dle ust. § 118 a odst. 1,3 , aby ve stanovené lhůtě 40 k novým tvrzení žalované že autorizovala jiný pokyn doplnila tvrzení a navrhla důkazy.

10. Právní zást. Žalované bylo dáno poučení dle ust. § 118a odst. 1,3 aby doplnila tvrzení že si žalobkyně měla ověřit heslo, že žalobkyně pochybila.Žalovaná doplnila tvrzení ve svém doplňujícím vyjádření ze dne 19.4 2024 . Shrnula, že dne 7.9 2022 paní , jméno FO, před provedením všech kroků vedoucích ke zpřístupnění údajů třetí osobě se přihlásila do aplikace mobilního bankovnictví na svém mobilu a provedla pokyn k platbě z jednoho z bank. účtů, ke kterým měla dispoziční oprávnění, následně zadala své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví na falešné stránce aniž by jakkoliv ověřila bezpečností prvky této stránky , čímž zpřístupnila pachateli své osobní údaje (to je nesporné) která získala přihlašovací údaje na pravé stránce žalované určené pro přihlašování do inter. Bankovnictví. Přihlášení do int. Bank. pro třetí osobu následně paní S. potvrdila na svém mobilu v aplikaci mobilního bankovnictví. Poté třetí osoba v internetovém bankovnictví zadala pokyn k aktivaci mobilní aplikace pro bankovnictví na dalším mobilním telefonu (mobil té třetí osoby) a tento pokyn , jméno FO, opět potvrdila na svém mobilním telefonu, čímž umožnila třetí osobě přístup mimo jiné i k účtu žalobce z mobilní aplikace pro bankovnictví. Ihned po potvrzení pokynu aktivace aplikace mobilního bankovnictví na mobilním telefonu třetí osoby zaslala žalovaná , jméno FO, Svobodobé na její tel. č. , tel. číslo, zprávu s upozorněním na tuto skutečnost a výzvou k okamžitému kontaktování žalované v případě, že sama pokyn nezadávala. K okamžitému kontaktování nedošlo, došlo k němu až po 2 hodinách. Na mobilním telefonu třetí osoby došlo v aplikaci mobilního bankovnictví k zadání sporné transakce, která byla řádně autorizována v souladu se sjednanými podmínkami pro elektronickou správu účtů s žalobcem, resp. s , jméno FO, , až více než hodinu po provedení sporné transakce , jméno FO, kontaktovala žalovanou a oznámila zneužití svých údajů, Žalovaná okamžitě po oznámení zneužití údajů zablokovala veškeré přístupy do internetového bankovnictví , jméno FO, , ale finanční prostředky již byly mimo dispozici žalované (tj. již odeslané, bez možnosti jejich vrácení). Žalovaná kontaktovala rovněž banku příjemce sporné transakce s žádostí o vrácení finančních prostředků, ale banka příjemce též nemohla prostředky vrátit ani zablokovat, protože již na účtu příjemce nebyl dostatečný zůstatek. Žalovaná nemůže nést jakoukoliv odpovědnost za hrubě nedbalostní a lehkomyslné jednání svých klientů, kteří nedodržují ani základní pravidla pro bezpečné používání internetového bankovnictví; praktiky obdobných podvodníků jsou neustále řešeny v médiích, žalovaná opakovaně upozorňuje klienty na možná rizika a poskytuje jim informace o bezpečném chování v souvislosti s využíváním počítačů a mobilních zařízení pro elektronickou správu účtů. Není udržitelné, aby žalovaná v pozici regulovaného subjektu nesla odpovědnost za trestnou činnost třetích osob (podvodníků), které nemohla sama zabránit a na kterou naopak své klienty pravidelně upozorňuje, aby situacím obdobným nyní řešené věci předešla. Žalovaná navrhla důkazy, aby prokázala hodnověrnost a spolehlivost dat zaznamenaných do jejího interního systému, kdy v této souvislosti nelze odhlížet od skutečnosti, že žalovaná jako banka je podrobována neustálým kontrolám ze strany regulátoru- ČNB. Tzv. phishingové útoky, tj. obdobné podvodné útoky neznámých pachatelů řeší žalovaná na denní bázi, kdy ve věci spotřebitelů vede žalovaná obdobné spory u finančního arbitra, který v rámci vydaných rozhodnutí vždy argumentaci žalované přisvědčil, což žalovaná dokládá nedávným nálezem finančního arbitra v obdobné věci jako je věc řešená v nadepsaném řízení, všechny žalovanou předložené důkazy včetně dat zaznamenaných v interním systému žalované jsou jednotlivě i ve vzájemné souvislosti koherentní a ucelené, v souvislosti s phishingovými útoky finanční arbitr dokonce provedl místní šetření přímo v sídle žalované, na základě kterého dospěl k závěru, že není pochybnost o spolehlivosti dat zaznamenávaných do interního systému žalované. Až sem.

11. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav :Z podání žalované z 11.4 příloha č. , hodnota, – print screen z interního systému žalované v textu označené jako printscreen z interního systému vyplývá, že se jedná se o akce, které prováděla paní , jméno FO, na telefonu dne 7.9 2022. Z řádků 103 vyplývá, že se paní , jméno FO, přihlásila do svého bankovnictví , adresa, T. Jedná se o jiné zařízení. Přílohou číslo , hodnota, dokládá zástupce žalované, že jsou zde zaznamenány jednotlivé akce, které paní , jméno FO, činila v internetu 7.9 2022 , prokazuje průběh celého incidentu, to znamená její přihlášení, aktivaci smartbanking pro podvodníka i provedení té sporné transakce.Z přílohy číslo , hodnota, , jedná se o zobrazené údaje, které se klientovi banky objeví na mobilním zařízení ,aby zadaný pokyn buď potvrdil, nebo odmítl. Založení přístupu do smartbaingu pro zařízení s názvem , Anonymizováno, dne 7. 9. 22 ve 12:40 hod.Z přílohy číslo , hodnota, , přehled odeslaných notifikací , jméno FO, přihlášení do interbankingu dne 7. 9. 22 v čase 12. 38 hod. Plyne z této listiny, že , jméno FO, povolila na svém zařízení, přihlášení do bankovnictví cizí osobě.Z přílohy číslo , hodnota, , přihlašovací stránka do internetového bankovnictví - desatero bezpečného používání , jedná se o oficiální stránku a pokyny k bezpečnému užívání internetového bankovnictví.Z přílohy číslo , hodnota, , to je Swift komunikace, včetně překladu do českého jazyka. Příloha číslo , hodnota, svědčí o tom, jak banky mezi sebou komunikují, o tom, že se žalovaná snažila ještě zachránit ty peníze, které odešly do cizí banky. Banka, kam měly odejít zpronevěřené peníze, zaslala odpověď, že zaslala negativní odpověď.Právní zástupce žalobce k tomu důkazu uvádí, že Swift, komunikace ze strany žalované byla učiněna v 15:19 hod, to je 35 minut po oznámení paní , jméno FO, . K tomu žalovaná uvádí, že se jednalo o prioritní platbu v eurech a byla odepsána tedy ihned.Z přílohy číslo , hodnota, rozhodnutí finančního arbitra, protokol z místního šetření ze dne , datum, , to šetření místního arbitra ve , právnická osoba, . V tomto podání finanční arbitr zkontroloval, zda jsou spolehlivé interní systémy žalované, kontroloval tu spolehlivost a dospěl k závěru, že jsou spolehlivé. V tom protokolu je pouze, že došlo k té kontrole. Výstupy z toho interního bankovnictví se týkající internetového bankovnictví interního systému.Z přílohy číslo , hodnota, , Nález finančního arbittra 13. 1. 24, kde v bodě šest poslední odstavec, finanční arbitr považuje autorizační logo a otisky obrazovky informačního systému instituce zaznamenávající provedení transakce, předložené institucí za spolehlivé ve smyslu § 562 odstavec 2 občanského zákoníku, protože nezjistil, že by se záznamy údajů o právních jednání v elektronickém systému neprováděly systematicky a postupně a nebyly chráněny proti změnám. Žalovaná dále uvádí, že je kontrolována i Českou národní bankou. Je to subjekt, který neustále podléhá nějakým kontrolám, takže na straně banky vlastně nedošlo k chybě. Právní zástupkyně žalované poukazuje na to, že v příloze číslo , hodnota, uvádí, že je zde internetová stránka finančního arbitra, kde se dají nalézt obdobné rozhodnutí finančního arbitra v obdobných věcech.Z přílohy číslo , hodnota, , print screen, simulace předmětného incidentu. K tomu právní zástupkyně žalované vysvětluje, že se jedná o simulaci obdobného případu, je to popsáno ve vyjádření žalované, přihlášení do aktivace toho smarbankigu, přihlášení, aktivace, zadání platby, zrušení smartbankingu, test, prostě, jak to funguje. Je to zjednodušená verze toho, co se stalo. (Právní zástupkyně žalované nabídla , že by se dalo k důkazu provést, kdyby se přihlásila do smartbankingu a bylo by tedy možno předvést, jak to proběhlo, přihlášení do interního systému banky a že by se prokázalo, že banka má spolehlivé zabezpečení, že se jedná o pravé záznamy, že tímto banka dokládá, že se do systému propisují téměř veškeré kroky, které činí klient přes to svoje smart bankovnictví. Je tam prostě velká spousta údajů, které i kontrolovala, teda finanční arbitr a došel k závěru, že vlastně ten systém je pořád spolehlivý. Žalovaná se snaží vyloučit, že je dána správní domněnka spolehlivosti těchto údajů a pokud by žalobce byl jiného názoru, tak musí prokázat opak.Z přílohy číslo , hodnota, , to je protokol a nastavení autorizace elektronických pokynů k účtu. Právní zástupkyně žalované tuto listinu dokládá k tvrzení žalobce, že osoba, která není jednatelem ani zmocněncem, mohla na pobočce banky k tomuto účtu nastavit nějaké limity. Z protokolu vyplývá, že pan , jméno FO, byl na pobočce ověřen a z přílohy číslo , hodnota, vyplývá přímo zmocnění jednatelem. Z tohoto zmocnění vyplývá, že pan , jméno FO, byl přímo zmocněn jednatelem a na pobočce nastavil limity, byla to osoba zmocněn, nebyl to někdo z pobočky, prostě limity nastavila oprávněná osoba zmocněná.Z přílohy 11, je to výpis z účtu žalobce ze dne 7. 9. 22, je to doklad k tvrzení žalobce, který tvrdil, že se jedná o účet v eurech a že měla odejít částka v eurech. Jedná se o účet v korunách, což je patrné i z té rámcové smlouvy a z toho přehledu pohybu vyplývá, že odešla částka v korunách, byl to , částka, .Z přílohy 12 soud zjistil přehled pohybu účtu za období 9. 8., jedná se o výpisy z účtu před provedením nesporné transakce ze srpna 2022, ze kterých je patrno, že jde o výpisy z účtu žalobce z 9. 8. 22., 20. 8. 22. a 3. 9.

22. Jsou zde vidět některé prioritní euro platby bez bližších specifikací, tudíž nebylo neobvyklé, že by prioritní platby nebyly u žalobce nic neobvyklého, proto ta sporná transakce byla provedena jako prioritní. Žalobce doplnil, že platba je nějakým způsobem označena. Žalovaná tvrdí, že prioritní platby probíhaly, nebylo to nic neobvyklého. K tomu právní zástupce uvádí, že u žalobce to bylo obvyklé, že běžně odcházely prioritní platby a tudíž, kdyby to nebylo, kdyby to nebylo obvyklé, takže. Žalovaná tímto dokládá, že vzhledem k tomu, že bylo obvyklé, že odcházely prioritní platby v eurech a ve vyšších částkách, tak nedošlo k nějakému pozastavení. Nebylo to nic neobvyklého.Z dalších provedených důkazů které soud neuvedl ve výčtu skutkových zjištění, soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

12. Právní zástupce žalobce učinil nesporným, že paní , jméno FO, zadala svoje přihlašovací údaje třetí osobě. Právní zástupce žalobce považoval za sporné, zda bylo ze strany žalované učiněno dvojí silné ověření. Bylo prokázáno že se jednalo o zařízení, které vlastnil výlučně klient, paní , jméno FO, . Byl zadán PIN, který i v případě aktivace nového smartbankingu musela paní , jméno FO, potvrdit ze svého mobilu což učinila. (Je to podrobně popsáno ve vyjádření žalované z , datum, kde je uvedeno, že došlo k silnému ověření, je popsáno pod bodem IV.) Právní zástupce žalobce zpochybnil, že banka umožnila nastavení verifikace třetí osobě, která jednala podvodně a tím porušila předpoklad, že vzájemné prvky ochrany mají být nezávislé a že prolomení jednoho prvku nesmí ovlivnit spolehlivost prvků ostatních. K tomu právní zástupkyně žalované uvedla, že v rámci uzavřené rámcové smlouvy byly sjednány i postupy pro používání interbanking, smartbanking a způsob ověřování plateb. Žalovaná uvedla, že požadavky na silné ověření podle § 223 odstavec 3 zákona o platebním styku byl dodržen.

13. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků soud učinil tato skutková zjištění :Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že osoba zmocněná žalobcem k dispozicím s účtem žalobce č. , č. účtu, („účet Žalobce“), ze kterého byly dne , datum, odepsány finanční prostředky ve výši , částka, („Sporná transakce“), paní , jméno FO, , zadala své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví na falešné internetové stránce, čímž zpřístupnila tyto své přihlašovací údaje třetí osobě - pachateli, který následně tyto údaje využil k přihlášení se do internetového bankovnictví pod uživatelským účtem , jméno FO, a posléze i k zadání a autorizaci Sporné transakce. Žalovaná opakovaně uváděla ve svých písemných podáních založených ve spise, mezi žalobcem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena „Rámcová smlouva o poskytování platebních služeb“ (dále jen „Rámcová smlouva“), na základě které žalovaná poskytuje žalobci mimo jiné elektronickou správu účtů prostřednictvím sítě internet, tj. internetbanking a jejíž součástí jsou rovněž „Obchodní podmínky k Rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb“, ve kterých jsou podrobně upraveny podmínky pro elektronickou správu účtů (internetbanking) (dále jen „OP k RS“). , jméno FO, jakožto osoba oprávněná k dispozicím s účtem žalobce zadáním přihlašovacích údajů na falešných stránkách banky porušila zejména podmínky oddílu B čl. XIII. odst. 1, odst. 3 a odst. 5 OP k RS, a to tím, že: se před přihlášením do internetbankingu řádně nepřesvědčila, že komunikuje se správným poskytovatelem služby a neověřila, že v adresním řádku prohlížeče je adresa začínající: https://ib.fio.cz/ib/, https://ib.fio.sk/ib/ a že stránka používá šifrované spojení se serverem banky za použití platného certifikátu SSL serveru (tato povinnost je stanovena rovněž v oddílu B čl. XI. odst. 6 OP k RS), nesplnila povinnost neprovádět žádné úkony, které by mohly vést k prozrazení nebo zneužití důvěrných údajů (zejména zadání přihlašovacích údajů), pokud měla jakoukoliv pochybnost o tom, že komunikuje s bankou (žalovanou) nebo že spojení není řádně zabezpečeno.Dle oddílu B čl. V. odst. 5 OP k RS platí, že Klient, který není spotřebitelem, nese ztrátu za veškeré neautorizované platby uskutečněné v důsledku zneužití internetbankingu či smartbankingu z důvodu nezajištění ochrany osobních bezpečnostních prvků v plném rozsahu; klient, který není spotřebitelem, nese ztrátu v plném rozsahu i v případě situací uvedených v ustanovení § 182 odst. 2 a 3 zákona o platebním styku.“ Možnost odchýlení se od ustanovení § 182 zákona č. 370/2017 Sb. o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPS“) dohodou stran je dána v ust. § 128 odst. 6 ZoPS, dle kterého se poskytovatel (v daném případě žalovaná) a uživatel, který není spotřebitelem (v daném případě žalobce), mohou dohodou odchýlit mimo jiné i od § 182 ZoPS. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně a žalovaná si smluvně sjednali odpovědnost žalobce (jakožto klienta, který není spotřebitelem) za ztrátu z veškerých neautorizovaných plateb uskutečněných v důsledku zneužití internetbankingu či smartbankingu z důvodu nezajištění ochrany osobních bezpečnostních prvků v plném rozsahu.Z výše uvedeného je patrné, že ke ztrátě na straně žalobce z důvodu zadání a provedení Sporné transakce došlo v důsledku zneužití internetbankingu , jméno FO, jako osoby zmocněné žalobcem k dispozici s účtem žalobce, která nezajistila ochranu osobních bezpečnostních prvků (tj. svých přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví) v plném rozsahu, když postupovala v rozporu s ustanoveními oddílu B čl. XIII. odst. 1, odst. 3 a odst. 5 OP k RS. Proto nese ztrátu ze sporné transakce v plném rozsahu dle ujednání v oddílu B čl. V. odst. 5 OP k RS žalobce. Již z důvodu sjednané smluvní odpovědnosti žalobce za ztrátu z veškerých neautorizovaných plateb uskutečněných v důsledku zneužití internetbankingu či smartbankingu z důvodu nezajištění ochrany osobních bezpečnostních prvků v plném rozsahu, je namístě žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Skutečnost, že žalobce, resp. , jméno FO, jakožto osoba oprávněná k dispozicím s účtem žalobce nezajistila ochranu svých osobních bezpečnostních prvků, tj. zejména přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví, byla v řízení prokázána nesporným tvrzením žalobce, že , jméno FO, zadala své přihlašovací údaje na falešné internetové stránce, kdy v důsledku této skutečnosti , jméno FO, prokazatelně nedodržela povinnosti stanovené k ochraně osobních bezpečnostních prvků v rámci OP k RS, které byly žalovanou blíže popsány výše a rovněž v předchozích písemných podáních žalované založených ve spise.Soud dospěl k závěru, že odpovědnost žalobce za ztrátu ze sporné transakce je dána již na základě ujednání v oddílu B čl. V. odst. 5 OP k RS, jsou zde zákonné důvody, dle kterých je dána odpovědnost žalobce za ztrátu peněžní částky.Dle ust. § 182 odst. 1 písm. b) ZoPS platí, že plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí v plném rozsahu, pokud způsobil tuto ztrátu tím, že z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 165 ZoPS. Mezi povinnosti uživatele vymezené v ust. § 165 ZoPS patří povinnost a) používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména okamžitě po obdržení platebního prostředku přijmout veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho osobních bezpečnostních prvků, a b) bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo jím určené osobě ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku. Z průběhu zjištěného skutku podrobně popsaného v čl. II. přípisu žalované ze dne , datum, a rovněž ze skutečností blíže popsaných v čl. V. části 2) téhož přípisu žalované a provedeného dokazování je zřejmé, že , jméno FO, postupovala v daném případě hrubě nedbale, když zadala své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví na falešných internetových stránkách, když následně autorizovala pokyn aktivace smartbankingu na zařízení s názvem „6666“ (zařízení pachatele), ačkoliv sama takový pokyn nezadávala (čímž umožnila pachateli plný přístup ke všem účtům, ke kterým měla sama , jméno FO, v rozhodné době dispoziční oprávnění) a když neprodleně neoznámila žalované zneužití svých přístupových údajů do internetového bankovnictví.Soud dospěl k závěru, že paní , jméno FO, jako osoba oprávněná k dispozicím s účtem žalobce porušila povinnosti dle § 165 ZoPS v důsledku jejího hrubě nedbalostního jednání a je to sám žalobce, kdo dle ust. § 182 odst. 1 písm. b) ZoPS nese ztrátu ze sporné transakce a je třeba žalobu zamítnout.Na straně žalované nedošlo k porušení žádných smluvních ujednání obsažených zejména v Rámcové smlouvě a v OP k RS, která byla mezi žalobcem a žalovanou sjednána. Porušení jakékoliv smluvní povinnosti na straně žalované nebylo ani v průběhu řízení žádným způsobem žalobcem prokázáno. Na straně žalované nedošlo ani k porušení žádné ze zákonem stanovených povinností v souvislosti se zadáním a provedením sporné transakce, a to ani žalobcem označené povinnosti silného ověření sporné transakce ve smyslu § 223 odst. 3 ZoPS. Žalovaná opakovaně ve svých vyjádřeních podrobně popsala i splnění povinnosti na straně žalované požadovat silné ověření v případě zadané sporné transakce. Požadavek na silné ověření dle § 223 odst. 3 ZoPS byl v případě sporné transakce dodržen, když:Sporná transakce byla zadána z mobilního zařízení s názvem „6666“, u kterého , jméno FO, sama autorizovala zřízení smartbankingu (aplikace pro mobilní bankovnictví) a tedy propojení s internetovým bankovnictvím , jméno FO, , čímž byl naplněn jeden ze znaků silného ověření ve smyslu ust. § 223 odst. 3 písm. b) ZoPS v podobě věci nacházející se v moci uživatele, ze které byl pokyn k provedení Sporné transakce zadán (mobilní zařízení s aktivovaným smartbankingem je nepochybně věcí, která je v moci konkrétního a jediného uživatele),autorizace Sporné transakce na zařízení s názvem „, Anonymizováno, “ proběhla zadáním PIN kódu, čímž byl naplněn druhý ze znaků silného ověření ve smyslu ust. § 223 odst. 3 písm. a) ZoPS v podobě znalosti konkrétního údaje na straně uživatele - v daném případě PIN kódu (PIN je znám pouze danému uživateli, který si jej sám zvolí, stejně jako si uživatel sám zvolí, jaký způsob potvrzení operací bude využívat - zda to bude PIN kód nebo například ověření pomocí biometrických údajů v případě novějších mobilních zařízení).Z uvedeného je patrné, že silné ověření ve smyslu § 223 odst. 3 ZoPS bylo v případě Sporné transakce splněno. Žalobce ani netvrdil žádné skutečnosti, které by výše uvedené jakkoliv zpochybnily. Silné ověření ve smyslu § 223 odst. 3 ZoPS bylo požadováno rovněž v případě přihlášení se do internetového bankovnictví prostřednictvím přihlašovacích údajů , jméno FO, a dále i v případě zřízení mobilního bankovnictví (smartbankingu) na zařízení pachatele. Na základě výše uvedených zjištění soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

14. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované jež byla v řízení zcela úspěšná náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , která je tvořena odměnou advokáta za 5 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 27.10 2023, doplnění tvrzení a důkazů ze dne 19.4 2024, replika k vyjádření žalobce ze dne 13.9 2024, písemný závěrečný návrh ze dne 6.1 2025, v celkové výši , částka, dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. AT. Paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby v celkové výši , částka, (4x , částka, za úkony právní služby provedené do 31.12 2024 dle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do 31.12 2024. Paušální náhradou hotových výdajů za 1 úkon právní služby v celkové výši , částka, (1x , částka, za úkon provedený po 1.1 2025 dle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1.1 2025. DPH ve výši 21% z odměny a náhrady hotových výdajů advokáta dle § 137 odst. 3 pís. a) o.s.ř. ve výši , částka, , náhradou nákladů řízení za účast na jednání u soudu ve dnech 13.3 2024, 5.6 2024 (jednání trvalo déle než 2 hodiny) a 9.12 2024, kde byla žalovaná zastoupena pověřeným zaměstnancem, a to v celkové výši , částka, (dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do 31.12 2024. Náhradou nákladů řízení za účast na jednání u soudu dne 17.1 2025, kde byla žalovaná zastoupena svým pověřeným zaměstnancem a to ve výši , částka, (dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1.1 2025). Soud vycházel z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT tj. z výše peněžitého plnění, které je předmětem sporu, a to ve výši , částka, . Tato hodnota odpovídá částce sporné transakce, která je předmětem sporu a která byla dne 7.9 2022 odepsána z účtu žalobce (který je veden v měně českých korun) jak je patrné z výpisu z účtu žalobce ze dne 7.9 2022, který byl žalovanou založen jako příloha č. , hodnota, .