23 C 157/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce se sídlem adresa žalobkyně , zastoupené údaje o zástupci proti žalované Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO se sídlem adresa o zaplacení částky ve výši 2 538 158 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 538 158 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 827 644 Kč od [datum] do zaplacení, 1 106844 Kč od [datum] do zaplacení, 548 142 Kč od [datum] do zaplacení a 55 528 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 624 498 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se ve své žalobě podané zdejšímu soudu dne [datum] domáhal kompenzace ztráty na jízdném vzniklé dopravci (žalobci) při povinném poskytování slev z jízdného a bezplatné přepravy ve veřejné osobní dopravě s tím, že kompenzace je prováděna formou finanční úhrady, viz článek 3 smlouvy. Předmětem této smlouvy je mj. povinnost žalobce poskytovat slevy z jízdného a závazek žalovaného uhradit žalobci ztrátu vzniklou v souvislosti s poskytováním slev za podmínek stanovených touto smlouvou. Dne 3.12.2009 nabylo účinnosti nařízení EP. Dne [datum] žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o kompenzaci slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě, č. smlouvy [anonymizováno] [číslo] [rok]. Dne [datum] nabylo účinnosti nařízení EP a Rady ES č. 1370/2007 ze dne 23.10.2007, z něhož plyne mj. povinnost kompenzovat dopravcům ztrátu způsobenou státem nařízeným zlevněným jízdným pro vymezené skupiny cestujících, přičemž pro účely kompenzace je mezi státem a dopravcem uzavírána smlouva. Účelem této smlouvy je kompenzace ztráty na jízdném vzniklé dopravci (žalobci) při povinném poskytování slev z jízdného. V článku 5 smlouvy se stanoví, jakým způsobem dochází k výpočtu ztráty vzniklé poskytováním slev. V souladu s článkem 6 smlouvy žalobce vystavoval žalovanému každý měsíc fakturu a žalovaný po celou dobu tyto faktury v plné výši proplácel až do prosince [rok]. Od prosince [rok] však žalovaný přestal faktury proplácet. Faktura za prosinec [rok] [číslo] [rok] na částku 827 644 Kč byla vystavena dne [datum] se splatností dle článku 6, bodu 5 smlouvy dne [datum]. Žalovaný až po splatnosti této prosincové faktury zaslal žalobci dopis zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], datovaný dnem [datum]. V něm žalovaný žádal žalobce o odstranění nesrovnalostí v předkládaných datech, a to dokonce i zpětně. Žalovaný dále konstatoval, že fakturu [číslo] [rok] neakceptuje a dále žalobce informoval, že neoprávněně nárokovanou část kompenzací za předchozí měsíce je potřeba urychleně vrátit. Na dopis žalovaného žalobce reagoval přípisem ze dne [anonymizováno] [rok], v němž odmítl, že by se dopustil nějakých nesrovnalostí. Na tento přípis žalobce reagoval žalovaný dopisem ze dne [datum], zn. [anonymizováno] [rok] [číslo], v němž si stojí na svém tvrzení a z tohoto důvodu neakceptuje k úhradě ani fakturu za leden [rok], [číslo] [rok] na částku 1 106 844 Kč se splatností do [datum]. Závěrem v dopisu pak žalovaný uvedl, že má podezření, že značná část jízdenek byla vydána pouze fiktivně a že pokud nebudou záznamy vykazované ztráty odstraněny a neoprávněně vyfakturované prostředky žalovanému vráceny, bude žalovaný muset záležitost předat k prošetření policii. Na tento dopis žalovaného žalobce reagoval již prostřednictvím svého právního zástupce sdělením ze dne [datum], v němž se žalobce opět pokoušel vysvětlit nesrovnalosti a jiná tvrzení žalovaného. Hlavním účelem tohoto sdělení bylo vyřešit tyto záležitosti mimosoudně s tím, že s ohledem na situaci, která v ČR, ale i jinde ve světě nastala, se žalobce dostal do velmi obtížné situace, když výpadek přímo z kompenzace slev z jízdného nemá jak nahradit. Žalobce se dostal do situace, že mu nebyla za prosinec [rok] a dále proplacena ani koruna, a do toho nastal v ČR nouzový stav, jehož dopady žalobce pociťuje dosud. Žalobce tak závěrem svého dopisu vyjádřil vůli se s žalovaným dohodnout a vyřešit věc smírně co nejrychleji. Proto navrhl osobní schůzku za účelem vysvětlení jednotlivých tvrzení. Na to žalovaný reagoval dopisem ze dne [datum], zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] TAR/12, v němž mj. konstatoval, že předložená data nadále považuje za vysoce nevěrohodná, na čemž poslední dopis žalobce ničeho nezměnil. Za této situace žalovaný nepovažoval osobní projednání za přínosné. Dne [datum] proto žalobce zaslal žalovanému opakované sdělení, kde jej upozorňuje na to, že pokud žalovaný žádá o korekci údajů, tak doposud nepředložil návrh, jak by tuto korekci měl žalobce učinit. Žalobce nemůže zasahovat do systému, který vygeneruje jím poskytnuté údaje. Systémem se rozumí [anonymizováno], kam žalobce, jakožto dopravce, nahrává všechny jím prodané jízdenky z jeho odbavovacích zařízení, do nichž nemá jak zasahovat. I přesto žalobce učinil návrh, že u všech faktur, u nichž je žalovaný v prodlení s úhradou ve vztahu ke skupinám dětí do 6 let ponížit kompenzaci slev o 25 %. Žalovanému poskytl dodatečnou lhůtu 10 dnů. Jelikož se žalovaný v této lhůtě nikterak nevyjádřil k návrhu žalobce, ten zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř. Žalovaný reagoval až dopisem ze dne [datum], zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] [spisová značka], ve kterém dochází opět k novým závěrům a tvrzením, aniž by navíc sám navrhl nějaké řešení. Závěrem dopisu pak žalovaný konstatoval, že předžalobní výzvu bere na vědomí a do vyřešení věci neakceptuje k úhradě ani další faktury. Žalovaný pro budoucno vyloučil jakoukoli úhradu jakékoli v budoucnu vydané faktury žalobcem bez nějakého opodstatnění. Dne [datum] žalobce odpověděl na poslední dopis žalovaného s tím, že jej upozornil nejen na to, že žalovaný porušuje shora uvedenou smlouvu mezi ním a žalobcem, ale jednak se žalovaný dopouští nesprávného výkladu příslušných právních norem vztahujících se k poskytování slev. Žalovaný byl názoru, že s jedním dospělým může cestovat pouze jedno dítě do 6 let, což je výklad nesprávný. Žalovaný zaslal dne [datum] žalobci reakci, v níž tuto námitku žalobce označil za oprávněnou. Ze shora uvedeného je dle názoru žalobce zřejmé porušení zásady pakta sund servanda ze strany žalovaného, konkrétně závazek žalovaného uhradit žalobci ztrátu vzniklou v souvislosti s poskytováním slev, viz článek 4, bod 1 smlouvy. Žalovaný rovněž porušil sjednanou splatnost faktur stanovenou v článku 6, bodu 5 smlouvy. Žalovaný nevrátil žalobci ani jednu fakturu, k prosincové faktuře [číslo] [rok], jejíž splatnost nastala [datum], se vyjádřil až po splatnosti, viz dopis z [datum]. K fakturám [číslo] [rok] se splatností do [datum] a [číslo] [rok] se splatností do [datum] se žalovaný vyjádřil dokonce až dopisem ze dne [datum], doručeným žalobci dne [datum]. Ze strany žalovaného jde o zjevné zneužití práva, které nepoužívá právní ochrany ve smyslu § 7 OZ. Žalovaný proto požadoval po žalobci celkem částku -) 2 538 158 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 827 644 Kč od [datum] do zaplacení, -) 1 106 844 Kč od [anonymizováno] [rok] do zaplacení -) 548 142 Kč od [datum] do zaplacení -) 55 528 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. A dále žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále je žalovaný povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude specifikována v písemném vyhotovení rozsudku, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. 2) Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě (na čl. 75) nesouhlasil s nárokem žalobce co do výše. Učinil nesporným, že mezi oběma stranami byl uzavřen smluvní vztah, na základě kterého má Ministerstvo dopravy povinnost hradit žalující ztrátu plynoucí z povinného poskytování státem nařízených slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě. Ve vykazovaných ztrátách identifikoval významné nesrovnalosti, které vedly k podezření z podvodného jednání. Žalovaný vyvíjel snahu vyjasnit nesrovnalosti, ale žalobce nepředložil přesvědčivé argumenty k vysvětlení. Žalovaný se obrátil na Policii ČR se žádostí o prošetření věci. Šetření ze strany Policie ČR ještě nebylo uzavřeno. Šetření se týká též dopravce (podnikající fyzické osoby) [celé jméno svědka], přičemž [celé jméno svědka] je jediným jednatelem [právnická osoba] s.r.o. Dle sdělení žalobce, existují-li důvodné pochybnosti o tom, že vykazované ztráty nejsou korektní a vedou k neoprávněnému požadavku, není možné takovouto úhradu provést. Žalovaná odkázala na přílohy přiložené k vyjádření, zejména trestní oznámení, usnesení krajského ředitelství PČR o odložení vyšetřování, stížnost proti usnesení KŘ PČR, usnesení [anonymizováno] státního zastupitelství o zrušení usnesení KŘ PČR. 3) Žalovaný při jednání [datum] poukázal na to, že přibližně 60 až 80 % vyfakturovaných částek je sporných a nekorektních a byla zaslána žalobci výzva, aby se k tomu nějakým způsobem postavil. Žalovaný trval na tom, že 60 – 80% záznamů, nemůže odpovídat realitě. Z tohoto důvodu se proto žalovaný obrátil na Policii ČR. Žalovaná nesouhlasila se žalobou v celém rozsahu, žalobcem vyfakturovanou částku považovala za nepodloženou. Žalovaná dále uvedla, že si je vědoma, že má jen nepřímé důkazy, ostatní řeší policie. Žalovaná trvala na tom, že měsíčně žalobce vyúčtoval 5 až 10 tisíc záznamů a většina z nich byla zfalšovaná, nemůže přesně určit kolik zfalšovaných jízdenek bylo a šetří to policie. 4) Soud vyzval žalovanou podle § 118a odst. 1 o.s.ř. k povinnosti tvrdit řádně, jaká částka je sporná, jakým způsobem dospěl k této částce, z čeho dovozuje, že byly jízdenky sporné, zfalšované, na základě čeho je neakceptoval, jak dospěl k tomu, že jízdenky jsou zfalšované a z jakého důvodu zpochybňuje vyfakturovanou částku. Na základě doplnění tvrzení vyzval žalovaného, aby navrhl důkazy k prokázání těchto svých tvrzení. 5) Žalovaná v poskytnuté lhůtě uvedla následující skutečnosti: Ministerstvo dopravy na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1370/2007 ze dne 23.10.2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení Rady EHS č. 1191/69 a č. 1107/70 provedlo kompenzaci ztráty dopravců způsobené poskytováním státem nařízených slev z jízdného pro vymezené skupiny cestujících ve veřejné osobní dopravě (jedná se zejména o děti, žáky, studenty či zdravotně postižené a seniory). Veřejné prostředky na kompenzaci jsou poskytovány na základě smlouvy uzavřené mezi státem – Ministerstvem dopravy a příslušným dopravcem. Slevy, které má dopravce povinnost poskytovat, jsou definované výměrem Ministerstva financí, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (výměr MF). Výměr MF stanovuje, kdo přesně má na slevu nárok a současně podmínky, za kterých se sleva poskytuje. Smlouva o kompenzaci slev sjednává, že kompenzace slev se poskytuje jen a pouze za slevy poskytnuté v souladu s výměrem MF. Znamená to, že se nekompenzuje sleva, která je poskytnuta osobě, která na ni neprokáže nárok. Nárok se prokazuje u mládeže mezi 15 a 18 roky a u seniorů starších 65 let průkazem totožnosti, u studentů mezi 18. a 26. rokem studentským průkazem a u zdravotně postižených osob průkazem ZTP nebo ZPT/P. Kompenzace ztráty se provádí na základě elektronických záznamů o prodaných jízdenkách, které dopravce vygeneruje ze svého rezervačního prodejného systému nebo upgreduje z odbavovacích strojků ve vozidlech (to je v autobusové dopravě nejčastějším postupem). Jakmile dopravce prodá v autobuse cestujícímu jízdenku, záznam se uloží v paměti odbavovacího strojku. Záznam obsahuje zejména údaje o datu a čase prodeje, čísle linky a spoje, kódu výchozí a cílové zastávky, kódu slevy a ceny jízdenky. Data o prodaných jízdenkách dopravce následně přenáší z odbavovacích strojků do počítače, kde je shromažďuje a po skončení kalendářního měsíce nahrává do informačního systému provozovaného Ministerstvem dopravy, vyhodnocování ztráty ze zlevněných jízdenek. Informační systém pak projde jednu jízdenku po druhé a vyčíslí ztrátu, která na ní vznikla. Souhrn ztrát za jednotlivé jízdenky pak ukazuje výstupní sestava, kde je vyčíslena ztráta z jízdenek za kalendářní měsíc. Tyto výstupní sestavy jsou pak podkladem pro fakturaci ztráty, kterou dopravce vystavuje Ministerstvu dopravy. Kontrolou časových řad vykazované ztráty a dále samotných záznamů o předložených dopravcem do informačního systému MD bylo zjištěno, že žalobkyně předložila k vyhodnocení ztráty záznamy o prodaných jízdenkách, které nedopovídají realitě. Mají takovou povahu (s ohledem na časový údaj o vystavení jízdenky), že prakticky vylučují možnost řádné kontroly nároku na slevu ze strany cestujících, resp. v zásadě vylučují vůbec možnost, že by cestující v daný čas mohli do vozidla reálně nastoupit. Současně počet jízdenek vydaných na spoji vylučuje, že by se takový počet cestujících do vozidla vešel. Podle žalované se tak jedná o fiktivní cestující, tedy jízdenky vydané bez toho, aby na ně jakýkoli cestující s nárokem na slevu jel. Žalovaná je přesvědčená, že dopravce takto vydal jízdenky pouze za účelem navýšení ztráty vykazované vůči Ministerstvu dopravy, aby za ně dostal kompenzace ze státního rozpočtu Pro ilustraci žalovaná uvedla, že dne [datum] na lince [číslo] spoj [číslo] v čase mezi [datum] a [datum], tedy během 46 vteřin, bylo odbaveno celkem 49 cestujících se slevou, z toho 27 s nárokem na bezplatnou přepravu. Celkově bylo ze zastávky [obec] [ulice] nádraží odbaveno 60 cestujících, a to během cca 2 minut 20 vteřin, všech 60 cestujících mělo jízdenku se slevou, dle číselné řady jízdenek byli z následující zastávky odbaveni jen 4 cestující s jízdenkou bez slevy, z následující zastávky [obec] [část obce] bylo odbaveno dalších 22 cestujících se slevou, nikdo podle prodaných jízdenek nevystoupil, těchto 22 cestujících nastoupilo během 32 vteřin, na další zastávce [obec] terminál MHD vystoupilo 16 cestujících z [obec] a nastoupilo 18 studentů během 5 vteřin, apod. Žalovaný z toho dovozuje, že až na výše zmíněné 4 plnohodnotné cestující z [obec] není na spoji evidována další jízdenka bez slevy, přičemž celkem bylo vydáno 149 jízdenek (pořadová číslo od 1 do 149). Totéž se opakovalo na dalších spojích a v dalších dnech. Dne [datum] na spoji [číslo] na zastávce [obec] čas nástupu [datum] jeden student, mezi tím 1 cestujícící bez slevy, [datum] jeden senior, 10. 20. 23 -26 11 studentů, 10. 32 až 34 osm bezplatně přepravovaných osob, tedy dětí do šesti let nebo průvodců ZP – kdo je doprovázel. Dále žalovaný uváděl, že z rozboru záznamů o jízdenkách vyplývá, že mezi 10. 20. 23 a 10. 21. 15, tedy během 52 vteřin nastoupilo 44 osob, všechny se slevou. Dne [číslo] na spoji [číslo] ze zastávek před zastávkou [obec], [obec] do zastávek [obec] autobusová stanice a následujích jelo kolem 170 cestujících, z toho 162 se slevou, z toto 66 bezplatných. Je s podivem, že na tento přetížený spoj si v předprodeji koupili jízdenku pouze dva další cestující, oba se slevou, nikdo další se neobával, zda na něj zbyde místo. Dne [datum] v sobotu ráno před 8. hodinou na spoji [anonymizováno] linky [číslo] odjíždělo z [anonymizováno] ze zastávky [obec], [ulice] boudy směr [obec a číslo] cestujících se slevou. Tento exces se opakoval i jiné soboty ráno, kdy např. [datum] bylo na tomto spoji vydáno celkem rovných 100 slevových jízdenek, a [datum] dokonce 253, z toho 69 již před 7. hodinou ráno, přičemž spoj vyjíždí z výchozí zastávky v 7.45 hodin. Dle žalovaného je nevysvětlitelné, proč by v sobotu brzy ráno opouštělo [anonymizováno] tolik lidí. Na základě předložených záznamů je nutné konstatovat, že odbavení tolika cestujících během tak krátké doby není technicky možné. V každém případě není reálné, aby byly u všech cestujících v daném čase zkontrolovány příslušné průkazy dokládající nárok na slevu. Bez kontroly průkazů není možné státem nařízenou slevu poskytovat. Dále žalovaný namítal, že výše uvedený počet cestujících se nemohl do vozidel z kapacitního hlediska vejít. Kapacita standardního vozidla je řádově okolo 50 sedících cestujících a cca 20 stojících. Dále žalovaná poukazovala na případ, kdy je dán rozpor mezi skutečností a vykázanými jízdenkami, vyplývá z přepravního průzkumu realizovaného pracovníky Krajského úřadu [územní celek] dne [datum] na lince [číslo] spoj [číslo]. V prázdném vozidle zdokumentovaném pracovníkem [územní celek] podle dopravcem předložených záznamů sedělo při výjezdu ze zastávky [obec] terminál HD celkem 161 osob se slevou. Jako fiktivní lze označit řádově 90% vydaných jízdenek. V tomto případě lze podvodné jednání považovat za prokázané. Žalovaný shrnul, že identifikoval ze záznamu o vydaných jízdenkách nesrovnalosti dokládající manipulaci s výší ztráty fakturované státu: -není možné, aby cestující do vozidla nastupovali tak rychle, jak byly vydávány jízdenky, není možné, že by při tom řidič zkontroloval jejich nárok na slevu, tvrzení o kontrole průvodčím též neobstojí, žádné jízdenky nebyly dodatečně stornovány. Byla překročena kapacita vozidla, cestující se do něj nemohli vejít. Použití posilových vozidel nebylo žalobkyní doloženo, a i kdyby bylo, nevysvětlí odbavení všech cestujících ze strojku v jednom vozidle. Procentuální zastoupení cestujících se slevou, neodpovídalo běžným údajům. Oproti tomu data z internetového předprodeje jízdenek žalobkyně standartu zcela odpovídají. Skupiny žáků a studentů nelze vysvětlit školními výlety či lyžařskými kurzy, není možné akceptovat, že jezdily přeplněné spoje v sobotu brzy ráno z [anonymizováno] na [obec] a [anonymizováno]. Z výsledku přepravního průzkumu provedeného pracovníkem Královéhradeckého kraje lze podvod přímo dokladovat – místo skutečných jednotek cestujících jich dopravce vykázal 182. V tomto lze podvodné jednání považovat za prokázané. Skupiny cestujících přepravovaných bezplatně jsou v rozporu s podmínkami přiznání bezplatné přepravy podle výměru MF, což žalobkyně uznává a nabízí odečtení vykázané ztráty. Žalovaná vyzvala žalobkyni v únoru [rok] ke korekci dat. Žalobkyně korekci odmítla s tím, že k žádnému pochybení na její straně nedošlo. V dopise ze dne [datum] dílčí pochybení připustila, avšak nikoli systémové zkreslení dat. Žalovaná navrhovala, že proplatí žalobkyni 822 040 Kč. Tuto částku vyčíslila na základě rozboru dat o prodaných jízdenkách předložených žalobkyní, ve kterých neakceptuje záznamy o jízdenkách prodaných s časovými rozestupy 0 až 1 vteřiny ve skupinách 7 osob a více. Akceptuje záznamy a rozestupy 2 vteřiny a více, případně i s menšími, pokud skupina nečítá více než 6 záznamů v řadě. Takto žalovaná identifikovala záznamy, které považuje za bloky jízdenek, vydané pro fiktivní skupiny cestujících. Žalovaná si je vědoma, že takto může dojít k vyloučení skutečné skupiny cestujících, tedy např. školního výletu. Poukázala však na to, že žalobkyně neposkytla vodítko, jak takovéto skupiny identifikovat. Žalovaná konstatovala, že reálných skupin mohou záznamy obsahovat jen minimum, viz argumentace, kdy drtivá většina skupin žáků a studentů nemůže mít reálný základ, když není doprovázena cestujícím bez nároku na slevu (pedagogický dozor). V případě, že nedojde ke smíru, jak žalovaná navrhovala, žádá, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. 6) Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že kompenzace slev se vztahuje jen a pouze na slevy poskytnuté v souladu s příslušným výměrem Ministerstva financí, poukázala na to, že specializovaný Finanční úřad u ní prováděl kontrolu v období [datum] do [datum]. Další kontrola byla zahájena dne [datum] a žalovaná podklady pro fakturaci odmítla. Podklady prověřil specializovaný finanční úřad a závěr kontroly vyzněl tak, že žalobkyně nic neporušila. Jako důkaz předložila žalobkyně protokol o kontrole [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně zdůraznila, že dopravce v žádném případě nemůže do systému společnosti mikroelektronika nijakým způsobem zasahovat nebo jej nějak upravovat. Dopravce pouze přenáší data do systému [anonymizována dvě slova]. V uvedených dnech, na které žalovaná poukazuje ve svém tvrzení, žalobkyně užívala dva autobusy. Jeden měl kapacitu 60 míst k sezení, druhý měl kapacitu 63 míst k sezení a 36 k stání, celková kapacita druhého autobusu byla 99 osob. Byl využíván mikrobus jako posila v určitých dnech o kapacitě 20 sedících cestujících. Žalobkyně odmítla spekulace, které žalovaná uvedla v posledním odstavci na str.

3. V této souvislosti odkázala žalobkyně na § 48 zákona č. 361/2000 Sb, konkrétně na odstavec 1 a 2 tohoto zákonného ustanovení. V nich se uvádí, že řidič nesmí připustit, aby počet přepravovaných osob starších 12 let překročil počet povolených míst určených k přepravě osob a v motorovém nebo přípojném vozidle, které je určeno pro přepravu osob, se smějí na povolených místech přepravovat osoby pouze do přípustné užitečné hmotnosti, počet osob starších 12 let nesmí však převyšovat počet povolených míst. Z uvedeného vyplývá, že lze přepravovat osoby mladší 12 let v počtu vyšším. Tedy na dvojsedadle mohou sedět například tři a více osob mladších 12 let, pokud jim to jejich tělesná konstituce umožňuje. Žalobkyně vyjádřila překvapení, že žalovaná tyto skutečností neví. Autobus byl využíván dle jízdního řádu. Žalobkyně k tomu dodala, že evidenci, jaký autobus byl v ten který den použit, vedl bývalý průvodčí [celé jméno svědka]. S ním se rozešla ve zlém, a tento pracovník ani nepředal záznamy provozu linek ze svého počítače. Dále žalobkyně na svoji obranu uvedla, že na [anonymizováno] nádraží v [obec] se autobus nemůže dlouho zdržovat, musí dodržovat jízdní řád, ale najíždějí tam další autobusy jiných dopravců, tím je limitován čas pro odbavení cestujících. Proto odbavení 60 cestujících v časovém intervalu 2 minuty 20 vteřin je normální. Odbavení probíhá tak, že průvodčí pro urychlení odbavení zkontroluje skupinu před nástupem do autobusu a sdělí řidiči, kolik je cestujících podle druhu jízdného. Následně řidič tyto údaje zadá do pokladny a vytiskne hromadnou jízdenku pro skupinu nebo pro jednotlivce jednotlivou jízdenku. Současně, protože pokladna je přenosná, průvodčí prováděl také doodbavení cestujících v autobuse za jízdy. Pokud jde o odbavení z [část obce], tvrzení žalovaného nejsou pravdivá, protože z údajů, které má žalobkyně k dispozici, vyplývá, že nastoupilo ne 22 cestujících, ale 26, přičemž slevových bylo 22 cestujících. Odbavení těchto 26 cestujících trvalo něco málo přes 4 minuty. Tedy ani tvrzení žalované o délce odbavení tohoto počtu cestujících není pravdivé. Žalobkyně jako důkaz předložila detailní výpis obsluhy spoje [číslo] dne [datum]. Pokud žalovaná tvrdila, že odbavení tolika cestujících během tak krátké doby není technicky možné, žalobkyně popsala výše reálný způsob odbavování, který je technicky proveditelný. Žalobkyně je přesvědčena, že každý nárok na slevu byl prokázán předepsaným způsobem a zkontrolován. 7) V souvislosti s odbavením v [obec] žalobkyně uvedla, že i odbavení studentů během 5 vteřin je reálné díky způsobu odbavení, který žalobkyně popsala výše. Studenti se přepravovali jako skupina, která byla odbavena na hromadnou jízdenku. Omezující podmínky [územní celek] jsou doložitelné a jsou součástí licence omezující podmínky o rozsahu 31 stran pro tvorbu jízdního řádu jsou tak restriktivní, že je potíž nalézt zbývající volné sloty pro provoz nedotované komerční linky. Žalobkyně si vytvořila svůj vlastní systém pro odbavování velkých skupin cestujících. Jinak hrozily za nedodržování jízdního řádu sankce ze strany kontrolních orgánů. Pracovník dopravce musí být schopen jednoznačně a rychle provést kontrolu nároku na slevu proto, aby nemohlo dojít k přiznání slevy cestujícímu, který na ni nemá nárok nebo naopak nepřiznání slevy tomu, kdo na ni nárok má. Pracovníka dopravce nesmí odbavení cestujících nepřiměřeně zdržet, což platí zejména pro řidiče autobusů, kdy zdržení v kontrole nároku na slevu znamená nejen zpoždění spoje. 8) Ke dni [datum] z hlediska způsobu odbavení co se hlediska rychlostí týče, platí co bylo uvedeno výše, dne [datum]. Uvedený den byla neděle, z výpisu žalobkyně neshledává nic nereálného či neobvyklého. V tomto dni je vidět i velký počet zavazadel, které se markovaly mezi prvními, je zde nelogické, aby si podle žalované, která tvrdí, že se jednalo o tzv. fiktivní cestující, ještě řidiči markovali fiktivní zavazadla. Pokud jde o tabulku, kterou žalovaný uvádí ve svém tvrzení na str. 3, žalobkyně uvedla, že doprovodem dětí do šesti let mohou být i osoby starší deseti let, a tím pádem je všechny zbývající slevové kategorie cestujících. Doprovodem dětí mohou být i např. studenti, kteří pracují jako instruktoři pro zimní sporty a mohou tedy děti také doprovázet. Ne všichni držitelé průkazu ZTP musí mít svého průvodce. 9) Žalobkyně poukazovala na čisté spekulace žalovaného, jelikož už nikdo nemůže vědět, kdo s kým v daném spoji cestoval. 10) Ke dni [datum] žalobkyně uvedla, že přepravní průzkum nepovažuje za průkazný, jelikož nebyl prováděn v souladu se smlouvou. Přepravní průzkum je zjevně kontrolou, a to kontrolou provedenou nezákonně. Pokud nějaký jiný státní orgán prováděl kontrolu, je povinen takové kontrolní oprávnění doložit, ať již se nazývá třeba průzkumem. Tento státní orgán obstaral údajně jakási tvrzení, které předal žalované, a ta z něho vyvodila určité závěry. Jelikož se jedná o nezákonně obstaraný důkaz (nebylo doloženo oprávnění k takové kontrole), nelze tento důkaz použít. 11) Žalobkyně vznesla otázku, proč nedošlo ze strany kontrolního orgánu k fyzické kontrole řidiče a zadokumentování počtu vydaných jízdenek z pokladního systému a k sepsání protokolu o kontrole, proč byl pracovník Krajského úřadu při průzkumu sám, proč nezasáhl a neztotožnil řidiče. Žalobkyně trvala na tom, že při zadávání údaje do systému žalovaného vycházela z údajů, které byly zaznamenány v pokladně autobusu. Tyto údaje žalobkyně 1x měsíčně zadávala do systému po výčtu z karty umístěné v pokladně autobusu. 12) Ke dni [datum] žalobkyně uvedla, že ten den byla středa, k tomu dni žalobkyně předložila výpis v elektronické podobě, který dokladuje obsazenost spoje. Pro způsob odbavení platí to, co již bylo výše uvedeno. 13) Ke dni [datum] žalobkyně uvedla ještě, že se jednalo o skupiny cestujících s převažujícími skupinami žáků, kteří jezdili jen mezi zimními středisky, tedy je naprosto zřejmé, že suplovali místní dopravu, která nefungovala dostatečně. V této souvislosti je zarážející tvrzení žalované, které je nejen spekulativní, ale také nepravdivé, že spoj měl jet z [anonymizováno] dne [datum] prázdný a řidič měl nerušeně manipulovat s pokladnou a vydávat spoustu jízdenek, aniž by to někomu z přihlížejících přišlo divné. Žalobce považuje argumentaci žalovaného za nelogickou, protiřečící si a je zjevně spekulativní a nepravdivá. Pokud jde o přiložené objednávky na vozidla externí firmy najaté jako posilovací spoje žalobkyně, toto přeložila pro ilustraci žalovanému v rámci vzájemné komunikace. Co se týče tvrzení žalovaného, že ráno [datum] její spoj odjížděl z [anonymizováno], je to nesprávné a nepravdivé. Z výpisu sjetiny vyplývá, že ráno [datum] spoj vyjížděl, ale z [obec] do [anonymizováno]. Co se týče rychlosti odbavení, žalobkyně rovněž odkazuje na to, co již uvedla obecně o způsobu odbavování ke dni [datum] výše. 14) Ohledně prodejce [anonymizováno], žalobkyně uvedla, že se jednalo o podružného prodejce jízdenek, naopak všeobecně známým prodejcem je [příjmení] [příjmení], který využívají dopravci ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě, kdy umožňují cestujícím, aby si přes tento systém objednávali jízdenky. Systém je propojen s [anonymizováno], který využívá drtivá většina cestujících. Žalobkyně tento systém nevyužívala, neboť jí to nebylo umožněno provozovatelem tohoto systému a proto využívala systému„ bileta“. Tento systém nebyl tak rozšířený, využívalo ho jen velice málo cestujících, navíc byl komplikovaný nákup přes bileto. Společnost nenabízela v případě žalobkyně přímý proklik na košík e-shopu pro přímý nákup jízdenky. Proto byl velmi malý počet prodaných jízdenek přes tento prodejní systém. Tento způsob nákupu jízdenek nebyl pro žalobkyni stěžejní. Rozhodující byl nákup jízdenek přímo v autobuse nebo telefonickou rezervací na dispečink žalobkyně, zejména pak skupiny. Pro ilustraci pak žalobkyně předložila výpis zakoupených jízdenek na [anonymizováno] dne [datum], kdy byly 3 jízdenky zakoupeny pro cestu z [obec] do [anonymizováno] a 2 jízdenky pro cestu z [anonymizováno] do [obec]. Tento výpis také dokazoval, že žádný spoj žalobkyně nejel v ranních hodinách dne [datum] z [anonymizováno], jak tvrdí žalovaná, ale naopak jel z [obec] do [anonymizováno]. Pokud jde o přiložené objednávky na vozidla od externí firmy najaté jako posilovací spoje, žalobkyně předložila pro ilustraci žalovanému v rámci vzájemné komunikace. Dále žalobkyně uvedla, že od [datum] po zavedení tzv.„ babišových slev“ se vyplatilo skupinám jezdit linkovou dopravou namísto zájezdovek, která byla dražší. Přeplňování spojů před covidem [rok] v konjuktivním roce [rok] tak bylo běžné. Žalobkyně čelila náporu cestujících a poptávka po přepravě do [anonymizováno] byla vysoká. Mnohdy žalobkyně nahrazovala místní hromadnou dopravu mezi jednotlivými středisky. Uplatňování slevy ze strany cestujících, jak jej popisovala žalovaná na str. 3 svého tvrzení, je spekulativní. Co se týče ojedinělého storna za měsíc prosinec, k tomu žalobkyně uvedla, že minimum storna svědčí o dobré práci řidičů a průvodčího. Systém žalobkyně vykazoval jen za prosinec [rok] devět stornovaných jízdenek. Příliš stornovaných jízdenek naopak ukazuje na podezřelou práci s pokladnou a manipulace pracovníků dopravce s tržbami. Jako důkaz o počtu stornovaných jízdenek v prosinci [rok] žalobkyně doložila výpisem nulových jízdenek za období od [datum] do [datum]. 15) K tvrzení žalované, jaká je standartní doba odbavení cestujícího mezi 5 až 30 sekundami, nemůže být reálné, budeme-li počítat s max. časem 30 vteřin, tak při odbavování padesáti cestujících na zastávce bylo by potřeba k odbavení 25 minut. Pokud je na trase jednoho spoje např. 20 zastávek, tak je potřeba 20 x 25 minut, to je 8,34 hodin v průběhu jednoho spoje. Takto by přepravce nikdy nikam nedojel. Není pravdivé tvrzení žalované v 2. odstavci na straně 4 co se týče popisu ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že se v dobré víře domnívala, že u přepravy skupin dětí předškolního věku např. lyžařských školiček je sleva 100%. Z tohoto důvodu žalobkyně navrhla fakturovanou částku ponížit o 25% z jízdného za děti do šesti let. Navíc od [datum] budou mít všechny děti do šesti let dopravu zdarma. Žalobkyně připomněla, že zlevněné jízdné studentů a dětí tvoří 65% kompenzací. Rovněž žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalované na str. 4, 4. odstavec. Skupiny žáků může doprovázet i zletilý student, jednak je osobou dospělou, jednak další osobou, která má nárok na slevu. Na tom není nic neobvyklého. Žalobkyně považovala neakceptaci záznamů, které žalovaná uváděla v části 3 svých tvrzení, za svévolná, nepodložená a pro žalobkyni zcela neakceptovatelná. Žalobkyně dále uvedla, že sdělení k předžalobní výzvě ze dne [datum], kde žalovaná uvádí, že do vyřešení věci neakceptuje k úhradě ani žádné faktury zaslané na Ministerstvo dopravy, považuje za šikanózní, za zneužití postavení a moci a jeho jediným cílem je ekonomická likvidace žalobkyně. 16) Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Ze smlouvy o kompenzaci slev z jízdného, vyplývá, že tato smlouva je ze dne [datum], včetně příloh, je zde uvedeno, že se žalovaný zavazuje kompenzovat dopravcům ztrátu způsobenou státem nařízeným zlevněným jízdným pro vymezené skupiny cestujících, přičemž pro účely kompenzace je mezi státem a dopravcem uzavřena tato smlouva. Jedná se o povinné poskytování z jízdného, je to kompenzace ztráty na jízdném vzniklé dopravci při povinném poskytování slev z jízdného bezplatné přepravy ve veřejné osobní dopravě s tím, že kompenzace je prováděna formou finanční úhrady, jak se uvádí v čl. 3 smlouvy a byl uzavřen závazek poskytovat slevy z jízdného a závazek žalovanému hradit ztrátu vzniklou v souvislosti s poskytováním těchto slev. Z přiložených neproplacených faktur, které jsou předmětem žaloby, vyplývá, že se jedná o fakturu [číslo] [rok] na částku 827 644 Kč za prosinec [rok] se splatností [datum], faktura [číslo] [rok] na částku 1 106 844 Kč, dále faktura [číslo] [rok] na částku 548 142 Kč za únor [rok] se splatností do [datum], faktura [číslo] [rok] na částku 55 528 Kč za březen [rok] se splatností do [datum]. Z dopisu žalovaného ze dne [datum], značka [anonymizováno] [rok] [číslo] – [anonymizováno] s názvem žádost o korekci údajů o prodaných jízdenkách, jízdních dokladech předložených Ministerstvem dopravy pro účely kompenzace slevy z jízdného. Ministerstvo zde žádá odstranění nesrovnalostí v předkládaných datech i zpětně za měsíc prosinec [rok]. Bylo reagováno žalobcem - sdělení žalobce z [anonymizováno], odpovědí žalobce ze [datum], je zde podepsán jednatel společnosti [celé jméno svědka], žalobce poukazuje na to, že dopravce má dlouhodobě přetížené spoje linky [číslo] na území [územní celek]. Uvádí další důvody - dopravce vzhledem k extrémnímu nárůstu počtu cestujících v první řadě volil posílení spojů na 2 vozy obsluhované dvěma řidiči a průvodčí a žalobce vysvětluje, že velký prodej jízdenek byl způsoben přetížeností spojů, posilováním spojů Z dopisu z [datum], sp.zn. [anonymizováno] [rok], vyplývá, že Ministerstvo dopravy opakovaně žádá o korekci údajů o prodaných jízdních dokladech předložených Ministerstvem dopravy pro účely kompenzace slev z jízdného. Žalovaná píše:„ Vážený pane [celé jméno svědka], reagujeme na [příjmení] odpovědi z [číslo] a [datum] za firmy [celé jméno svědka], k našim žádostem o korekci údajů o prodaných jízdních dokladech atd. Datum je uveden v elektronickém podpisu. Probíhala komunikace, ve které byly řešeny rozpory, které žalovaná tvrdila, například ve faktuře [číslo] [rok], je uvedeno, že žalovaná neakceptovala počty lidí a řešila, zda skutečně tolik lidí cestovalo, zda se vešli do autobusu. Neakceptovala k úhradě ani faktury další, například za leden [číslo] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Vyjadřuje se, tak, že značná část jízdenek byla vydána pouze fiktivně. Citace:“ V případě, že nebudou z Vaší strany sporné záznamy odstraněny – (poznámka soudu - není uvedeno jaké záznamy konkrétně) - a neoprávněně vyfakturované prostředky Ministerstva dopravy vráceny, budeme muset záležitost předat k prošetření policii.“ Z dopisu ze dne [datum], zde žalobce v odpovědi poukazuje na to, že byly využívány mikrobusy k přepravě osob, popisuje zde, jakým způsobem probíhalo odbavování. Ke konstatování, že klienti používají k přepravě osob mikrobusy, k tomu žalobce uvedl, že to pravda je, nicméně je k tomu nutno dodat, že nejen mikrobusy k přepravě užívá dopravce [celé jméno svědka]. Když u dopravce [celé jméno svědka] nepostačuje kapacita mikrobusů, používá se posilových spojů, a to výhradně velkých autobusů, nikoliv mikrobusů. Nesouhlasí s tvrzením žalované a poukazuje na to, že předně, co se týče tvrzení žalovaného z [datum] a [datum], kde jsou uvedeny informace, které by potřebovaly vysvětlit a mnohdy se jedná o jakési pouze domněnky, které se mohou jevit jako logicky odůvodněné pouze na první pohled. Dopisem z [datum] reagovala na sdělení předchozí a uvedla následující skutečnosti: z předložených záznamů o jízdenkách vyplývá, že v mnoha případech překračují kapacitu i velkého autobusu. Použití posilového vozidla lze stěží předpokládat jsou-li všichni cestující odbaveni z jednoho odbavovacího strojku, tvrzení o kontrole vysokého počtu cestujících průvodčími není věrohodné z několika důvodů: Byl průvodčí na zastávce již před příjezdem spoje, aby zkontroloval jízdenky před nástupem, dle sdělení ze dne [datum] dopravce k extrémnímu nárůstu počtu cestujících v první řadě bylo posílení spojů na 2 vozy obsluhované dvěma řidiči a průvodčím, jedním průvodčím. Pokud byla kontrola cestujících za jízdy, žalovaná zpochybňuje tvrzení žalobce a uvádí, že celkově je tedy potřeba konstatovat, že předložená data nadále považuje za vysoce nevěrohodná. K tomu bylo reagováno žalobcem, opakované sdělení k žádosti o korekci údajů, předžalobní výzva z [datum], kde vyzývá žalovaného, a opakuje, že hlavním smyslem a cílem dopisů není polemika o jednotlivých položkách kompenzace slev, nýbrž to, aby se celá záležitost vyřešila co nejrychleji a především mimosoudně. Žádá osobní projednání a k tomu, co bylo uvedeno v dopise ze [datum], žalobci uznali pochybení k doprovodu dětí do šesti let a uvádíte, že jeden platící průvodce nemůže bezprostředně přepravit více než jedno dítě do šesti let, s touto výtkou klienti souhlasí a v dobré víře se domnívali, že u přepravy skupin dětí předškolního věku, například i lyžařských školiček je sleva 100 %, tedy stejně jako u skupin dětí školního věku, kde je sleva 75 %. Navrhují, aby u těchto skupin dětí do šesti let bylo poníženo vyúčtování o 25 %, jelikož sami to dopravci dělat nemohou. K výtce týkající se průvodčího, který odbavuje cestující současně u dvou spojů konstatují, že právě informace, že si klienti zajistili odbavení průvodčím a spoje tak mohly posílit, se mezi cestujícími rychle roznesla a rovněž jednání posádky bylo mezi cestujícími velmi oceňováno, což byl jeden z několika důvodů vedoucích k navýšení počtu cestujících. Takovéto odbavování probíhalo u více spojů žalobce a dále navrhuje, aby všechny faktury, které jsou předmětem dokazování, ponížil u skupiny děti do šesti let o 25 %, na zbylé vyfakturované části trvají Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně doručenky do datové schránky. Žalovanému bylo doručeno [datum] v 11.15hod., odpověď na sdělení ze dne [datum], oprava protokolace: Sdělení k předžalobní výzvě z [datum], kde žalovaná reaguje na předžalobní výzvu uvádí:„ Předžalobním výzvám, které jste nám dne [datum] zaslal, sdělujeme následující: Informace zaslané dopisem ze dne [datum] vaši klienti připouští, že došlo k dílčímu pochybení při vystavení bezplatných jízdenek pro skupinu dětí do šesti let a navrhují odečtení dodatečné slevy ve výši 25 %, takovéto opatření však nepovažujeme v žádném případě za dostatečné, vůbec nereflektuje další zmíněný problém, že v daném místě nenastoupil žádný relevantní průvodce této skupiny, jely děti samy, nemohou podle § 10 přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, máme tedy důvodné podezření, že předmětné skupiny dětí spojem vůbec necestovaly, totéž pak platí i pro další skupiny, tedy žáky, studenty a seniory, další zajímavá skutečnost ze dne [datum] provedl Královéhradecký kraj přepravní průzkum na lince [číslo], spoj [anonymizováno], nám poskytnutý výsledek průzkumu se diametrálně rozchází se záznamy o jízdenkách nahranými do našeho systému k vyčíslení ztráty, zatímco přepravní průzkum zachytil na spoj 15 cestujících, v záznamech o prodaných jízdenkách je 181 slevových jízdenek, tuto skutečnost nelze vysvětlit ani posilovým vozidlem, protože více než 90 % cestujících bylo právě v něm, což není z kapacitního hlediska možné, vámi zaslanou předžalobní výzvu bereme na vědomí, do vyřešení věci neakceptujeme k úhradě ani další faktury zaslané Ministerstvu dopravy vašimi klienty. Z vyjádření právního zástupce žalované k dotazu jak bylo myšleno upozornění, že nebudou akceptovat ani další faktury, k tom právní zástupce žalované vysvětlil, že žalovaný měl za to, že má pohledávku vůči žalobci a tudíž měl za to, že tuto pohledávku, si bude započítávat na další faktury. Sporné byly i předchozí měsíce, které nejsou předmětem této žaloby. Žalobce v odpovědi (dopise) ze dne [datum] žalobce a poukázal na to, že sdělení bohužel opět neobsahuje návrh, jakým způsobem by měli klienti korigovat své faktury. Citace:„ Již více než 3 měsíce neoprávněně zadržujete peněžní prostředky s tím, že jste ani zčásti neuhradili vystavené faktury, faktury jste ani do dnešního dne nevrátili a ani jste k nim neuvedli konkrétní údaje, které jsou nesprávně uvedeny, nehledě na to, že vaše sdělení se týká [právnická osoba] [příjmení] nikoliv klienta [celé jméno svědka], přesto i jemu zadržujete fakturované částky. Postup Ministerstva je v rozporu se smlouvami uzavřenými [datum], dokonce se dopouštíte nesprávného výkladu příslušných právních norem vázajících se k poskytování slev. V první polovině vašeho sdělení nejprve uvádíte, že považujete námi učiněný kompromis za dostatečný a vyjadřujete závěr, že dle § 10 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. musí být dítě do 6 let doprovázeno osobou starší 10 let, tímto konstatujete důvodné podezření, že předmětné skupiny dětí spojem vůbec necestovali. Na tomto místě upozorňujeme, že se dopouštíte nesprávného výkladu vyhlášky, ať už nevědomě, ve druhém případě by se jednalo o alarmující zjištění. Dle § 10 odst. 1 předmětné vyhlášky se nehovoří o dítěti, nýbrž o dětech v množném čísle, to má velký význam pro vaše závěry, jelikož neustále uvádíte, že na jedno dítě do šesti let musí být 1 dospělý. To však není pravda, ve vyhlášce se jasně konstatuje, že s jedním dospělým může cestovat více dětí do šesti let. A na to reagovalo Ministerstvo dopravy dopisem ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] reakce na dopis z 10. června ve věci kompenzace úhrad, slev z jízdného subjektu [příjmení] [příjmení] a [celé jméno svědka]. K tomu uvádí: Faktury na kompenzaci slevy zaslané výše uvedenými společnostmi jsme fyzicky nevraceli, neboť byly Ministerstvu dopravy doručeny elektronicky, v předchozích dopisech bylo z naší strany jednoznačně deklarováno, že faktury, tak jak byly vystaveny, nelze z naší strany pro zjištěné nedostatky akceptovat k úhradě a jsme přesvědčeni, že se nejedná v rozporu s uzavřenými smlouvami, neboť ty nás nemohou zavazovat k úhradě plnění, které dle zjištěných okolností nemohlo být řádně provedeno a zjištění nesrovnalostí se týká obou firem, což bylo v našem dopise od počátku opakovaně deklarováno. [příjmení] námitka, že s jedním dospělým může cestovat více než jedno dítě, je oprávněná“. [územní celek] úřad provedl průzkum a ze závěrečné zprávy, je zřejmé, že údaje zjištěné v rámci přepravního průzkumu považuje žalovaná za relevantní, pro doplnění uvedla, že tito pracovníci měli pro rok 2019 vystavené pověření ministra dopravy, pro rok [rok] takové pověření zatím nevystavovaly, což neomezuje možnost provádění přepravních průzkumů pro ověření skutečného stavu. Bylo zjištěno, že žalobcem uváděná kapacita použitého vozidla neodpovídá vykázanému počtu jízdenek, kdy mezi zastávkami [obec] autobusové nádraží a [obec] kolonáda jak vyplývá ze záznamu obsahuje celkem 95 vydaných jízdenek, jedná se o jízdenky vydané na zastávkách [obec] do zastávek [obec] kolonáda a následující. Žalovaná k tomu ve svém shrnutí uvádí, že ke konstatování, že dopisy žalované neobsahují návrh na vyřešení dané situace, pak žalovaná uvádí, že od samého počátku rozporuje regulérnost sérií jízdenek vydaných během několika vteřin, a to obvykle v těsném sledu za jinou sérií takto vydaných jízdenek. Takovýto postup znamená buď nulovou kontrolu nároku cestujících na slevu nebo v horším případě fiktivní cestující, tedy jízdenky vydané čistě účelově pro navýšení fakturovaných kompenzací. Pokud má Ministerstvo dopravy kompenzaci uhradit, je nejprve nutné veškeré takovéto série jízdenek z vykázaných dat odstranit, a to i zpětně za měsíc předcházející zjištěných nesrovnalostí. Z protokolu o kontrole specializovaného Finančního úřadu, vyplývá, že byla prováděna kontrola [anonymizována dvě slova] [rok] do [datum] a další kontrola byla prováděna [datum]. Jedná se o protokol o kontrole [číslo] ze dne [datum], kontrolované období [datum] do [datum], z iniciativy žalovaného proběhla kontrola specializovaných finančním úřadem,předmět kontroly byly ceny veřejné linkové osobní přepravy, vnitrostátní pravidelné silniční dopravy, kromě městské hromadné dopravy. Kontrolní zjištění ohledně dodržování ustanovení zákona o cenách, všechny předložené doklady splňovaly požadavek na vedení cenové evidence, z uvedených podkladů byl zřejmý název, druh zboží, určené podmínky. Nebylo zjištěno porušení o cenách, porušení ustanovení § 11 zákona o cenách, dále kontrola dodržování ustanovení § 6 písm. c) zákona o cenách, v závěru kontroly je uvedeno: Cenový kontrolní orgán provedenou kontrolou nezjistil porušení závazného postupu při kalkulaci věcně usměrňovaných cen podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách a navazujících výměrů Ministerstva financí [číslo] pro roky [rok] až [rok] a závěr: Poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu o kontrole byl proveden, byla to sumarizace zjištěných skutečností [datum]. Ze závěru protokolu vyplývá, že provedenou kontrolou dodržování ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona o cenách při tvorbě a uplatňování věcně usměrňovaných cen jízdného veřejné linky, veřejné linkové osobní a vnitrostátní, pravidelné silniční dopravy platných pro rok [rok] a [rok] nebylo v kontrolované období zjištěno porušení cenových předpisů ve smyslu § 16 zákona o cenách. Z výpisu ze systému [anonymizováno] pořízeného z [datum], bylo zjištěno, že tento systém byl málo rozšířený, nepoužívali ho cestující a nelze z toho vyvozovat závěry, který vyvozuje žalovaný, protože není srovnatelný tento systém s jiným systémem, není srovnatelný se systémem [anonymizováno]. Tento systém je propojen s [anonymizováno], kdežto tento není. Dále se čte výpis nulových jízdenek, žalobkyně tímto dokladem dokládá, že jenom výjimečně docházelo ke stornování jízdenek, bylo stornováno 9 jízdenek. Toto číslo je číslo, které dokládá, že bylo pracováno s pokladnou řádně, svědčí to o dobré práci, že s pokladnou nebylo zbytečně manipulováno. Právní zástupce žalobce navrhoval ještě další důkazy, například spisem Obvodního soudu pro Prahu 1 [anonymizováno] [číslo] [rok], k prokázání toho, že pan [celé jméno svědka] jako osoba OSVČ samostatně výdělečně činná se u zdejšího soudu domáhal proti žalovanému rovněž proplacení obdobných faktur a žalovaná tuto částku panu [celé jméno svědka] zaplatila. Právní zástupce žalobce dokládá tento článek pro dokreslení, že v tomto článku je uvedená tabulka s přehledem vyplacených částek dopravcům na slevách na jízdném v letech [rok] až [rok], nejsilnějším rokem z hlediska vyplacených částek byl rok [rok], přičemž rok [rok] je druhým nejsilnějším a žalobkyně je přesvědčena, že v tom tkví pravý důvod pro odepření platby ze strany žalované, a proto žalovaná tedy vytvořila argument pro odepření části nároku žalobkyni, argument žalované, že nemá dostatek peněz nelze použít. Z článku uveřejněného v [webová adresa] na internetu z [datum], vyplývá, že po opadnutí vlny epidemie koronaviru, se lidé postupně vrátili do vlaků a autobusů. Zatímco za červen a červenec předchozího roku putovalo z ministerské kasy dopravcům 621 000 000 Kč, letos to bylo o téměř 192 milionu více. Z listin založených žalovaným - z trestního oznámení podnikající fyzické osoby [celé jméno svědka] z [datum], vyplývá, že bylo podáno pro podezření z neoprávněného navýšení částky vykazované ztráty, což způsobilo škodu. Usnesením Krajského ředitelství policie České republiky, obvodní ředitelství policie [obec a číslo] ze dne [datum] se odkládá trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209. Proti usnesení o zastavení řízení, Ministerstvo dopravy podalo stížnost ve které se uvádí, že nebyla zohledněna skutečnost, že jízdenky nemohly být deklarovaným způsobem reálně prodány, že nebyla zohledněna skutečnost, že vozidla dopravce nemohla reálně deklarované zboží cestujících přepravit a nebylo prověřeno účetnictví subjektů. Závěrem v této stížnosti ministerstvo uvedlo, že záznamy o jízdenkách jednoznačně prokazují, že k umělému navýšení ztrát vůči státu došlo, že na podobné nesrovnalosti má podezření též u několika dalších firem Následovalo usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy], kde bylo rozhodnuto tak, že se se na základě této stížnosti zrušuje usnesení policie o zastavení řízení, tj. z [datum]. Další listiny byly přiloženy k trestnímu oznámení - cenový věstník, usnesení PČR v obdobném případě, výstupní sestavy, jednací řád dopravců, sčítací arch z [datum]. Z fotografie 1 a 2 ze dne [datum], lze zjistit pouze to, že se týká jakéhosi poloprázdného autobusu blíže neidentifikovatelného, na první fotografii je autobus č. [anonymizováno] [číslo], s blíže nečitelnou cedulkou Dále byl předložen fascikl listin drobným písmem vyplněný, vyplněny drobným písmem čísla, pro dokazování nic neříkající a neprokazující žádnou tvrzenou skutečnost. 17) Z účastnické výpovědi jednatele žalobce [celé jméno svědka] soud zjistil, že již 15 let spolupracuje s žalovaným, nikdy neměl žádný problém. V období, které je předmětem žaloby došlo k nárůstu cestujících. Co se týče odbavovacího systému, k tomu se podrobně může vyjádřit řidič pan [celé jméno svědka]. Jednatel již na řadu otázek odpovídal na policii ke způsobu odbavování v období prosinec [rok] – březen [rok]. Nedošlo k velkému nárůstu cestujících, jednalo se o cestování skupin dětí, cizinců, předškolní mládeže, důchodců. Na této lince jezdil pan [celé jméno svědka] pan [celé jméno svědka] jako řidiči, vzhledem k tomu, že cestovalo více osob v této době, museli nalézat řešení, jak to zvládnout. Co se týče odbavování, to řešil pan [celé jméno svědka], vypracovával i jízdní řády, pracoval jako průvodčí a dlouholetý dispečer a jako dlouholetý dispečer měl zkušenosti s odbavováním. Co se týče dětí do šesti let, ty jezdí zdarma, ničím se neprokazují, od 6 do 15 let také zdarma, ti se také neprokazují a prokazují se pouze děti od 15 až 18 let občanským průkazem a pak studenti od 18 do 26 let průkazem studenta nebo ISIC kartou. Pak jsou to důchodci a senioři nad 65 let, ti se prokazují občanským průkazem, ale někteří jsou zřetelně důchodového věku, a ti se neprokazují. Rovněž se neprokazují osoby ZTP, a to urychluje dobu odbavování. K dotazu, jak funguje průvodčí v autobuse, k tomu účastník uvedl, že jezdil na Slovensko, že si to nepamatuje. Pan [celé jméno svědka] jezdil na obou linkách s panem [celé jméno svědka]. K dotazu, kdo prováděl přenos dat z pokladny do systému, jednatel uvedl, že to na konci měsíce prováděl on sám, posílal záznamy do systému Ministerstva dopravy. Patnáct let to dělal tak, že vždycky na konci měsíce stáhl data z poklady a ty se zpracovaly v tom softwaru a pak je posílal do Centrálního systému [anonymizováno], což je systém na Ministerstvu dopravy, který pro tyto účely byl zřízen. Výsledkem byly sjetiny, které vyhodnocoval pan [příjmení] a vyškrtával ty, které byly nereálné. Vzhledem k tomu, že žalovaná zpochybňuje způsob odbavování, má žalobce jiné informace, jak odbavování funguje jinde, k tomu jednatel uvedl, že v roce [rok] nastoupil jako řidič autobusu u dopravní společnosti [anonymizováno] kraje, kde byl propuštěn ve zkušební době s tím, že jezdí pozdě, že má věčně zpoždění, a bylo to proto, že si vyžadoval od lidí průkazky. Systém, co vymyslel pan [celé jméno svědka], byl lepší, byl obrovský nárůst, nikdo na to dřív nemyslel, důchodci místo toho, aby si objednali autobus, tak jeli linkou, a zrovna tak děti. Žalobce doplnil, že když se striktně řídil zákonem, nestíhal jezdit včas, a proto pan [celé jméno svědka] vymyslel geniální systém s odbavováním. Jednatel nyní jezdí jako brigádník [anonymizováno] [obec] v [obec]. Jezdí soboty a neděle, kdy je menší nárůst cestujících, potýká se s tím, že cestující nejsou ochotni reagovat na to, aby předložili průkazku, slevu chtějí. [příjmení] cestující neuposlechne jízdy, je to problematické s předkládáním průkazek. V současné době jezdí u [anonymizováno], žádného průvodčího nemá, a tudíž je to problematičtější. K dotazu, kde jsou záznamy o jízdenkách, k tomu jednatel uvedl, že tyto záznamy jsou u řidiče, který prodává jízdenky. K dotazu, zda může vzniknout záznam, když tam ten člověk ve skutečnosti není, k tomu jednatel odpověděl, že na tuto otázku nechce odpovědět. K dotazu, pokud by to tak bylo, je potřeba zaplatit i tuto jízdenku, k tomu jednatel uvedl, ano, takto funguje. [ulice] směny se vytiskne vždy koncový lístek, kde jsou všechny prodané jízdenky a k tomu odpovídající počet peněz. U pokladny, kde se zadává hotovost, se vyjede koncový lístek se seznamem, počtem kusů prodaných jízdenek. Na tomto lístku je hlavička firmy, číslo linky, číslo řidiče, je tam vše, co bylo na kase naúčtováno, ale je to pod jedním číslem, tato informace se nedá analyzovat. K dotazu, když se vyjede na konci směny koncový lístek, tak jakým způsobem se předává tržba, k tomu jednatel uvádí, že si pro tržbu jezdil po překontrolování tržby z konečného lístku, řidičům tržbu nechal, aby měli na naftu a ubytování a na provozní náklady. Nebyla to velká hotovost, stačilo to tak na pohonné hmoty a na vykrytí delších jízd. Denní tržba byla 11 až 12 tisíc. K odbavování cestujících jednatel uvedl, že probíhalo tak, že průvodčí vybíral jízdenky před autobusem. Stát nebyl připraven na velký nárůst cestujících, tímto způsobem se urychlovalo odbavování, děti často nastupovaly i zadními dveřmi, žalobce uvedl, že jsou velké omezující podmínky hlavně v Královéhradeckém kraji. Při odbavování se průkazy nekontrolovaly, kontrolovaly se až po nástupu. Kontrolu prováděl průvodčí. K dotazu, zda nahlašovali, že nelze zvládat tento nápor, aby stát učinil nějaká opatření, k tomu jednatel uvedl, že na to stát nemyslí, to si museli poradit sami. Dále uvedl, že dopravci jsou dobří i špatní, v té době se dařilo všem. U řady cestujících se kontrolovat nemusí, protože není co kontrolovat. K dotazu, že byly vykázány skupiny po pěti a deseti cestujících dětí a není v těchto skupinách žádný dospělý. K tomu jednatel uvedl, že nemusí tam být žádný dospělý v těchto skupinách, stačí dítě starší deseti let. Vedoucího skupiny může dělat i důchodce, nemusí být zapsaný v čele jízdenky, může být zařazen v jiné sjetině. K dotazu jak proběhla kontrola specializovaného finančního úřadu? K tomu jednatel uvedl, že kontrolovali postup při vydávání jízdenek a zde docházelo ke kontrolování pracovníkem dopravce dokladů na slevu. Tento úřad kontroloval, zda je dodržován ceník Ministerstva financí Tyto kontroly chodí na základě nějakého podnětu. [příjmení] to být podnět buď od PČR nebo od Ministerstva dopravy. Nezjistili žádné pochybení, zkoumali účetnictví, seznam linek, vydané faktury Ministerstvu dopravy, chtěli veškeré doklady a neshledali žádné pochybení. K dotazu soudu: Výpis sjetin a obsazenosti spoje ze dne [datum] k dotazu soudu, jakým způsobem tato sjetina vzniká? K tomu upřesnil jednatel žalobce, že jednou měsíčně se stáhne z pokladny v autobuse a přenese se to do programu. Jednou za měsíc se utřídí podle času, čísla spoje, čísla linky, stáhne se, kolik skutečně bylo jízdenek, v kterou dobu a přiřadí se to k jednotlivým, už nastaveným tarifům dnům. Je to podklad pro účetnictví. Z těchto listin a sjetin vyplývá obsazenost, kdy autobus jel počet jízd, kdy a ve kterou dobu, v kolik a kam který spoj, jaká byla tržba a max. počet osob. Je to tedy vlastně důkaz založený v reakci na tvrzení žalované, že v určitých dnech na určitých spojích docházelo k nesrovnalostem nebo k fiktivnímu navyšování, část navyšování osob, ke zpochybňování počtu osob. 18) Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že vypomáhal jako řidič na lince [obec] – [ulice] [obec] – [obec] a někdy i na Slovensku. K dotazu, jak probíhalo odbavování, k tomu svědek uvedl, že ve vozidlech byl přítomen konduktor, ten odbavoval a svědek se věnoval čistě řízení, maximálně odbavování zavazadel. Nastupující prostě konduktérovi řekli, kam jedou, do jaké cílové stanice, předložili průkazky a zaplatili jako normálně u jiných společností. Svědek jezdil od prosince [rok] do března [rok]. Ten, kdo zadával do strojku údaje, se jmenoval [celé jméno svědka] strojek byl umístěn na palubní desce před sedadlem, které je určeno pro palubní personál, tzn. průvodce. Strojek není možno odejmout a vynášet ven, je to těžká pokladna, která je napojena na elektřinu. Jak probíhalo odbavování, bylo to před nastoupením nebo potom? K tomu svědek uvedl, že pokud bylo hodně lidí, takto řešil konduktor v průběhu jízdy. Cestující nastupovali prvními i druhými dveřmi, druhými dveřmi když to byl kočárek. Pokud byly třeba i větší skupiny, tak vedoucí nastupoval prvními dveřmi a dalšími dveřmi nastupovaly ostatní skupiny, u jednotlivců nikdy. K dotazu, zda měl konduktor u sebe hotovost, k tomu svědek uvádí:„ [jméno], pokud prodával jízdenky, tak musel mít u sebe hotovost a vyúčtování“. K dotazu, jak byla vytížena linka [obec] – [ulice] [obec], k tomu svědek uvedl, že to bylo různé podle počasí. Svědek vypomáhal i v jiném období než v roce [rok] a v březnu [rok]. V období [rok] jezdil na stejné lince a bylo to srovnatelné. Způsob práce byl vždycky stejný, jezdili vždy s konduktorem (průvodčím). Vypomáhal, protože v zimě byl potřeba i druhý autobus, tak ty spoje jezdily proti sobě, jeden z [obec] a druhý zpátky. Výpomoc vykonával na základě pracovněprávního vztahu. Na jiných spojích se nesetkal s průvodčím, ale srovnání nemá, protože cestuje výjimečně. Průvodčí (konduktér) kontroloval i nárok na slevu, svědek uvedl, že v podstatě nic jiného nedělal. Pak když je velká skupina, vždy se nějaké menší zpoždění nabere. Tím, že docházelo k následnému odbavování v autobusech, tak se tímto zabránilo i většímu zpoždění. K dotazu, kdyby nebylo průvodčího, stíhal by jízdní řád? K tomu svědek uvedl, že pokud je hodně lidí, tak určitě ne. V autobuse se platí v hotovosti. 19) Ze sdělení Policie České republiky Obvodní ředitelství Policie [obec a číslo], Služba kriminální policie a vyšetřování [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že policejní orgán dne [datum] vydal usnesení o zahájení trestního stíhání osoby [celé jméno svědka], proti kterému si obviněný v zákonem stanovené lhůtě podal stížnost, kterou však dne [datum] dozorující státní zástupce pro [část Prahy] [jméno] [příjmení] dle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl, neboť není důvodná. V následující době bude policejním orgánem proveden výslech obviněného [celé jméno svědka]. 20) Z usnesení ze dne [datum] soud zjistil, že bylo zahájeno trestní stíhání osoby [celé jméno svědka] jako obviněného ze spáchání přečinu podvodu podle ust. § 209 odst. 1 tr. zák. ve stadiu pokusu dle ust. § 21 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] v úmyslu se neoprávněně obohatit jako jediný jednatel a odpovědná osoba [právnická osoba] doručil Ministerstvu dopravy fakturu s označením ztráta [anonymizováno] [rok] na částku ve výši 548 142 Kč společně s přílohou, ve které je uveden záznam o jízdenkách za měsíc únor [rok], pro vyhodnocení ztráty ze státem nařízených slev z jízdného, v rámci kterého uvedl, že dne [datum] přepravil autobusem [značka automobilu] na lince [číslo] [rok] v úseku [obec] – [ulice] [obec a číslo] osob, z nichž 182 mělo mít nárok na zlevněné jízdné, přičemž skutečně přepravil pouze 15 osob, z nichž 5 osob mělo mít nárok na zlevněné jízdné, uvedeným jednáním uvedl Ministerstvo dopravy v omyl a pokusil se tak vylákat částku ve výši 15 840 Kč jako ztrátu ze státem nařízených slev z jízdného. Z odůvodnění usnesení soud zjistil, že kompenzace ztráty se prováděla na základě elektronických záznamů o prodaných jízdenkách, které dopravce vygeneroval ze svého rezervačního systému nebo agregoval z odbavovacích strojků ve vozidlech. Jakmile dopravce prodal v autobuse cestujícímu jízdenku, záznam o ní se uložil v paměti odbavovacího strojku. Záznam obsahoval zejména údaje o datu a čase prodeje, čísla linky a spoje, kódu výchozí a cílové zastávky, kódu slevy a ceny jízdenky. Data o prodaných jízdenkách dopravce v jím určených intervalech se přenášely z odbavovacího strojku do počítače, kde se agregovaly a po skončení kalendářního měsíce byly nahrány do informačního systému provozovaným Ministerstvem dopravy k vyhodnocování ztráty ze zlevněných jízdenek. Informační systém pak projde jednu jízdenku po druhé a vyčíslí ztrátu, která na ní vznikla. Klíčovým pro zpracování je kód slevy, podle kterého algoritmus určuje, zda má být jízdenka kompenzována a jak má být vyčíslena výše ztráty. Souhrn ztrát za jednotlivé jízdenky pak algoritmus promítne do výstupní sestavy, kde je vyčíslena ztráta z jízdenek za jednotlivý kalendářní měsíc. Výstupních sestav může mít dopravce i více, tyto výstupní sestavy jsou pak podkladem pro fakturaci ztráty, kterou dopravce vystavuje ministerstvu dopravy Ministerstvo dopravy pak policejnímu orgánu doložilo zejména přepravní průzkum ze dne [datum] od Krajského úřadu [územní celek], oddělení dopravní obslužnosti, týkající se [právnická osoba], s.r.o. na lince [číslo] v úseku [obec] – [ulice] boudy, s fotodokumentací, sčítacím archem skutečných nástupů a výstupů, GPS záznamem jízdy vozidla, při kterém byl fyzicky zjištěn zásadní rozpor v počtu skutečně přepravovaných osob se záznamy o jízdenkách předložených [celé jméno svědka] ministerstvu dopravy k vyčíslení ztráty, ve kterém uvedl, že přepravil celkem 188 osob, z nichž 182 mělo mít nárok na zlevněné jízdné, přičemž skutečně přepravil pouze 15 osob, z nichž 5 osob mělo mít nárok na zlevněné jízdné. Ministerstvo dopravy doložilo za měsíc únor [rok] vystavenou fakturu [číslo] [rok] na částku ve výši 548 142 Kč, která nebyla z důvodu pochybnosti ministerstva dopravy o pravdivosti údajů doposud zaplacena. Dle ministerstva dopravy měl pan [celé jméno svědka] vytvořit fiktivní cestující, tzn. jízdenky vydané bez toho, aby na ně jakýkoli cestující s nárokem na slevu jel. Policejní orgán si vyžádal dle § 8 odst. 1 tr. řádu od Obvodního soudu pro Prahu 1 informace k řízení vedeném pod sp. zn. 23 C 157/2020 (toto řízení), předmětem tohoto řízení je částka 2 538 158 Kč za neuhrazené jízdné za období od [datum] do [datum]. Z výpovědi [celé jméno svědka] ze dne [datum] vyplynulo, že přímo on sám prováděl přenosy dat z pokladny do systému ministerstva dopravy. Z informace od [právnická osoba] s.r.o. týkající se zejména, jakým způsobem se dostanou odeslaná data o prodaných jízdenkách od dopravce k oznamovateli, jestli je možné data před jejich odesláním upravit, popř. jestli je možné to zpětně zjistit, v odpovědi jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že data o jízdenkách je možné před jejich odesláním oznamovateli ještě upravit a není to z jejich strany žádným způsobem zabezpečeno, ani nelze zjistit, zdali došlo nebo nedošlo od dopravce k úpravě dat před jejich odesláním oznamovateli. Policejní orgán si vyžádal informace od společnosti [právnická osoba] provozující rezervační systém jízdného bileto týkající se jejich spolupráce se [právnická osoba] s.r.o. a [celé jméno svědka] v rámci prodeje jízdenek do jejich autobusových spojů. V odpovědi jednatel [jméno] [příjmení] uvedl, že [celé jméno svědka] jeho [právnická osoba] aktivně provozoval linky až do března [rok], kdy vlivem pandemie COVID-19 a vyhlášením nouzového stavu došlo k celorepublikovému masivnímu rušení spojů. Od té doby s [celé jméno svědka] nespolupracují. Již v průběhu let [rok] a [rok] se zhoršovala jeho spolehlivost, kdy docházelo k rušení spojů, častým vratkám jízdného a nadstandartně častým aktualizacím jízdních řádů, což mu bylo opakovaně vytýkáno, avšak bez pochopení. Dne [datum] byl s [celé jméno svědka] ukončen veškerý obchodní kontakt, jelikož odvolali návrhy na používání systému [anonymizováno]. Policejní orgán si vyžádal informace od společnosti [právnická osoba] provozující nezávislou obchodní platformu [anonymizována dvě slova], její jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že smlouvu o dodávce služeb při předprodeji jízdenek v systému [příjmení] [příjmení] jednostranně vypověděl [celé jméno svědka] bylo mu vyhověno, neboť spolupráce s ním nebyla ideální, byl velký počet reklamací. Policejní orgán dospěl k závěru, že [celé jméno svědka] prokazatelně minimálně v provedené jízdě ze dne [datum] na lince [číslo] v úseku [obec] – [ulice] [obec] uplatnil ztrátu za fiktivní jízdné, neboť provedená kontrola za strany Krajského úřadu [územní celek] jednoznačně prokázala, že údaje o ztrátě za tuto jízdu předložené [celé jméno svědka] ministerstvu dopravy neodpovídají zjištěné skutečnosti. [celé jméno svědka] tak svým jednáním prokazatelně naplnil jak objektivní, tak i subjektivní stránku skutkové podstaty trestného činu podvodu podle ust. § 209 odst. 1 tr. zák. ve stadiu pokusu podle ust. § 21 odst. 1 tr. zák., jelikož ministerstvo dopravy uvedl v omyl tím, že mu předložil záznamy o jízdenkách, ve kterých vědomě uvedl nepravdivé údaje v počtu přepravovaných osob, na jejich základě má být plněno a pokusil se tak od České republiky zastoupené ministerstvem dopravy vylákat částku ve výši 15 840 Kč jako ztrátu ze státem nařízených slev z jízdného. 21) Ve shrnujícím vyjádření žalobce uvedl, že žalovanému prokázal výši nárokové úhrady výkazem vygenerovaným aplikací [anonymizováno]. Na základě údajů ze systému vyplynulo, že částka, kterou žalovaný k dnešnímu dni žalobci dluží na jistině, je ve výši 2 538 158 Kč. Poukázal na to, že z vyjádření žalovaného ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný nezpochybňuje výstupy ze systému provozovaného žalovanou, kdy žalobce nemůže data měnit stejně, jako v odbavovacím strojku. Žalovaný zpochybnil vstupy zadávané do odbavovacího strojku pracovníky žalobce. Žalovaný nárok žalobce co do částky 822 040 Kč uznal. Podkladem pro uznání nároku žalobce je výkaz vygenerovaný aplikací [anonymizováno] (vyjádření žalovaného ze dne [datum]). Žalovaný výkaz vygenerovaný aplikací [anonymizováno] uznal jako podklad k prokázání nároku úhrady žalobce. Žalovaný na základě svých nepodložených tvrzení neakceptoval určitou část výkazu vygenerovaného aplikací [anonymizováno] konkrétně záznamy o jízdenkách prodaných s časovým rozestupem 0-1 vteřiny po skupinách 7 osob a více. Žalovaný takovým způsobem měl identifikovat záznamy, které považuje za bloky jízdenek, které mají být vydány pro fiktivní skupiny cestujících. Žalovaný uvedl, že jeho postupem může dojít k vyloučení skutečné skupiny cestujících, tedy např. školního výletu. Žalovaný si tedy musel být vědom, že záznamy, jak jsou uváděny ve výkazu, odpovídají skutečnosti, jsou provedeny technicky možným způsobem a záznamy v rozestupu 0-1 vteřiny pro 7 a více osob jsou proveditelné. Žalovaný si tím vyvrátil svá tvrzení o údajné nemožnosti a technické neproveditelnosti vydání jízdenek v takovém čase, příp. jejich nesprávnosti. Žalovaný tvrdil, že při vstupu informací o počtu cestujících mělo být s informacemi manipulováno, avšak již nepředkládá zdejšímu soudu žádné relevantní důkazy, které by byť jen nasvědčovaly skutečnosti, že by dané skupiny osob v daném období a daným spojem necestovaly, a kdo měl takto s informacemi manipulovat. Žalovaný pouze tvrdil nějaké skutečnosti bez toho, aniž by označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobce prokázal existenci skupin a nárok na zaplacení daty z odbavovacího systému, na jejichž podkladě byl žalovaným vygenerován výkaz v aplikaci [anonymizováno]. Žalobce odkázal i na protokol o kontrole ze dne [datum] závěr kontroly specializovaného finančního úřadu. Žalobce poskytl finančnímu úřadu veškerou potřebnou součinnost, byl povinen předložit náklady a tržby z přepravní činnosti a přehledy uplatňovaných cen u jednotlivých linek. Žalobce řádně přijaté tržby zaevidoval a splnil své zákonem stanovené povinnosti. Pokud by žalobce vykázal fiktivní cestující, neodpovídala by žalobcem obdržená tržba od cestujících jejich počtu a naopak. Žalobce nemá pochyb o tom, že by mu nevznikl nárok na zaplacení. Je výhradně na straně žalovaného, aby prokázal, že žalovaným zpochybňované vstupy zadávané do odbavovacího strojku pracovníkem žalobce nejsou pravdivé. Této skutečnosti si je žalovaný dobře vědom, neboť uvedl, že podání trestního oznámení je vedeno snahou prošetření a doložení skutkového stavu věci, k němuž nemá žalovaný dostatečné prostředky a kompetence (vyjádření žalovaného ze dne [datum] č.l. II odst. 1). Žalobce s tímto argumentem není ztotožněn a nemá za to, že by žalovaný neměl jiných prostředků k prokázání svých tvrzení (čl. III bod 25 tohoto vyjádření). Žalovaný byl poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř., aby tvrdil a navrhoval důkazy a prokázal, že pracovníci žalobce zadávali do odbavovacího strojku nesprávné údaje o počtu cestujících. To k dnešnímu dni neučinil. Dále žalobce poukázal na to, že žalobce nezaslal faktury zpět k opravě či doplnění. V prosincové faktuře [číslo] [rok], jejíž splatnost nastala dne [datum], se vyjádřil až po její splatnosti. K fakturám [číslo] [rok] se splatností [datum] a [číslo] [rok] se splatností do [datum] se žalovaný vyjádřil až dopisem ze dne [datum], fakturu na zaplacení mohl vystavit až poté, co data, která stáhl z odbavovacího strojku, odeslal žalovanému. Žalovaný následně data vyhodnotil (konkrétně vyhodnocoval Ing. [příjmení]) a teprve na základě vyhodnocených a schválených dat žalovaným, žalovaný sdělil žalobci výši částky, která mu bude ze strany žalovaného na fakturách uhrazena. Až v návaznosti na sdělení žalovaného žalobce vystavil faktury s jejich přílohami. Žalovaný již jednou částku, kterou žalobce u zdejšího soudu uplatňuje, uznal. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] adresovaného panu [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalovaný namítal stejné nesrovnalosti, kterými se v současné době brání i v tomto řízení i proti panu [celé jméno svědka]. Vzhledem k personálnímu propojení žalobce a pana [celé jméno svědka] oba subjekty postupovaly vůči žalovanému stejným způsobem. Žalobce poukázal na skutečnost, že dne [datum] zdejší soud vydal elektronický platební rozkaz [číslo jednací], kterým uložil žalovanému zaplatit panu [celé jméno svědka] částku ve výši 181 806 Kč spolu se zákonnými úroky, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 38 781,40 Kč. Žalovaný nepodal proti tomuto platebnímu rozkazu odpor. Platební rozkaz nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaný následně zaplatil panu [celé jméno svědka] dlužnou částku. Z toho vyplývá, že žalovaný postupuje v totožném případě bezdůvodně rozdílným způsobem. Žalobce dále poukázal na to, že žalovaný vyzval žalobce, aby zpětně odstranil údajné nesrovnalosti u faktur za období před prosincem [rok] Tyto faktury nebyly ze strany žalovaného sporovány a byly uhrazeny, přičemž postup žalobce se v nich nelišil od postupu vystavení žalovaným sporovaných faktur. Žalobce dále uvedl, že tak k dnešnímu dni neučinil, neboť si není vědom žádného pochybení, přičemž žalovaný žalobci k dnešnímu dni nevyčíslil, kolik by měl žalovanému dle jeho tvrzení vrátit, natož aby po žalobci začal požadované částky vymáhat. Žalobce poukázal i na ustanovení čl. 8 smlouvy, kde je zakotvena kontrolní činnost žalovaného. Žalovaný měl možnost kdykoli za doby trvání smlouvy u žalobce provést kontrolu, pokud měl jakékoli pochybnosti o vstupech zadávaných do odbavovacího strojku pracovníkem žalobce. V případě provedení kontroly by měl žalovaný možnost prokázat případná pochybení žalobce a účelně se bránit vůči podané žalobě. Vzhledem ke skutečnosti že žalovaný neučinil žádnou kontrolní činnost u žalobce, neměl a nemohl mít v daném čase pochyb o tom, že by žalobce postupoval v rozporu se smlouvou. S ohledem na výše uvedené jednání žalovaného má žalobce za to, že procesní obrana žalovaného je pouze snahou oddálit svůj závazek splnit žalobci své povinnosti, neboť žalovaný soudu do dnešního dne nezaslal ničeho, co by nasvědčovalo, že by žalobci zaslal zpět faktury na zaplacení, nevysvětlil, proč bezdůvodně učinil rozdíl mezi žalobcem a panem [celé jméno svědka] (žalobce si toto vysvětluje pouze nutností oddálit provedení platby a její výší), proč nezačal vymáhat své domnělé nároky po žalobci, a konečně proč neprovedl žádné kontroly, kterými by byl schopen prokázat pochybení žalobce, jak v současné době tvrdí. Žalovaný v návaznosti na podané trestní oznámení uvedl, že proti žalobci nebyly doposud zahájeny úkony v trestním řízení. Trestní řízení je v tomto ohledu pro řízení před zdejším soudem nepodstatné, neboť proti žalobci nebylo zahájeno trestní stíhání, o vině a trestu může rozhodovat soud, který ctí presumpci neviny, trestní stíhání je zahájeno proti [celé jméno svědka], přičemž byl obviněn z možného spáchání podvodu ve stadiu pokusu a měl se údajně pokusit vylákat částku 15 840 Kč jako ztrátu ze státem nařízených slev z jízdného a skutku se měl dopustit dne [datum]. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že řízení před zdejším soudem není dotčeno trestním řízením, a pokud by i bylo, jednalo by se o zcela zanedbatelnou částku. 22) Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že pracoval jako řidič pro společnost žalobce, jezdil linky [obec] – [obec] a [obec] nebo jako posilující spoj do [anonymizováno], do doby než začal covid, bylo to do roku [rok]. Jednalo se o linku [obec] – [obec], zpočátku byla v létě do r. [rok] vytížena, ale postupně méně. Stávalo se, že kapacita autobusu nestačila, nepřijely nasmlouvané autobusy od Kraje, takže lidé se hrnuli do autobusu [příjmení] [příjmení]. Posilovací spoj byl vykrývací spoj, byla to jakási posila, aby pobrali všechny lidi do místa na té lince. [příjmení] autobus měl kapacitu 22 lidí, velký 62 lidí. Občas se stávalo, když se jely víkendy, a lidé by se neměli jak jinak dostat domů, tak se překračovala kapacitu autobusu výjimečně a 5 až 7 lidí. Většinou jezdil posilovacím autobusem, který měl kapacitu 22 míst. Odbavování cestujících se odvíjelo od toho, zda to byl běžný cestující nebo důchodce nebo student. Studenti ukazovali ISIC kartu, důchodci občanský průkaz. K dotazu, jak skupiny evidoval, k tomu svědek uvedl, že měl zprávy z dispečinku, kteří evidovali, kdo si elektronicky zakoupil jízdenku nebo přímo nabral skupinu třeba sedmi lidí. K dotazu, zda se dal systém obejít a přidat další fiktivní cestující, k tomu svědek uvedl, že teoreticky dalo, ale bylo by to nápadné. K dotazu co se dělo s tržbou, svědek uvedl, že podle instrukcí pana [celé jméno svědka] koupil mýtné, pohonné hmoty, naftu, zbytek tržby předával tak, že zastavil u pana [celé jméno svědka] před domem, zavolal mu, přišel někdo z rodiny a tomu předal doklady s potvrzením o načerpaných pohonných hmotách a doklady o mýtném a zbytek tržby. Kontroly probíhaly podle výjezdu z pokladny, pan [celé jméno svědka] kontroloval konečnou částku, kolik vydělal za den a kolik natankoval, mýto a palivo se odečítalo z celkové tržby. Denní tržba byla různá, záleželo na složení lidí. Pokud se jezdilo do [anonymizováno], takto byly převážně elektronické jízdenky. K dotazu, když přišlo tak 20 studentů, jak dlouho trvalo jejich odbavení, k tomu svědek uvedl, že to trvalo tak 5 minut, snažil se studenty odbavit co nejrychleji, aby dodržel jízdní řád. Z výpovědi svědka soud zjistil, že spoje byly vytíženy v daném období, byla někdy i překračována kapacita autobusů, vždy odpovídal počet cestujících počtu jízdenek, svědek si nebyl vědom, že by někdy docházelo k překračování zadávání počtu fiktivních cestujících. 23) Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o kompenzaci slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě, která byla uzavřena mezi žalovaným a žalobcem dne [datum]. V čl. 6 odst. 3 smlouvy o kompenzaci je uvedeno, že dopravce prokazuje výši nárokové úhrady výkazem vygenerovaným aplikací [anonymizováno] na základě záznamu o prodaných jízdenkách z elektronických odbavovacích zařízení. V souladu se smlouvou žalovanému prokázal výši nárokové úhrady výkazem vygenerovaným aplikací [anonymizováno] (systém). Na základě údajů ze systému vyplynulo, že částka, kterou žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží na jistině, je částkou ve výši 2 538 158 Kč. Z vyjádření žalovaného ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný nezpochybňoval výstupy ze systému provozovaného žalovanou, kde žalobce nemůže data měnit stejně, jako v odbavovacím strojku. Žalovaný zpochybnil informace zadávané do odbavovacího strojku pracovníkem žalobce, tedy řidičem nebo průvodcem, kteří zadávali do odbavovacího strojku jízdenky. Žalovaný nárok žalobce co do částky 822 040 Kč uznal. Podkladem pro uznání nároku žalobce je výkaz vygenerovaný aplikací [anonymizováno] (čl. 3 vyjádření žalovaného ze dne [datum]). Výkaz vygenerovaný aplikací [anonymizováno], žalovaný uznal jako podklad k prokázání nároku úhrady žalobce. Žalovaný svými tvrzeními pouze neakceptoval určitou část výkazu vygenerovanou aplikací [anonymizováno], konkrétně záznamy o jízdenkách prodaných s časovým rozestupem 0-1 vteřiny ve skupinách 7 a více osob. Žalovaný takovým způsobem identifikoval záznamy, které považuje za bloky jízdenek, které měly být vydány pro fiktivní skupiny cestujících. Žalovaný nezpochybňoval výstupy systému provozovaného žalovanou, kde žalobce nemůže data měnit, stejně jako v odbavovacím strojku, žalovaný zpochybňoval informace zadávané do odbavovacího strojku pracovníkem žalobce. Z výpovědí svědků zaznělo, že tržby musely odpovídat počtu cestujících. Co se týče výkazu vygenerovaného aplikací [anonymizováno], byl žalovaným uznán jako podklad k prokázání nároku úhrady žalobce. Žalovaný uznal na základě tohoto systému částku ve výši 822 040 Kč a bez konkrétní argumentace neuznal a neprokázal část výkazu vygenerovaného aplikací [anonymizováno]. Pouze uvedl, že se jednalo o záznamy o jízdenkách prodaných s časovým odstupem 0-1 vteřin ve skupně 7 a více osob. Žalobce prokazoval svědeckými výpověďmi jakým způsobem probíhalo odbavování, že bylo technicky možné odbavovat i vyšší počet osob za krátkou dobu, významně k tomu přispěl průvodčí v autobuse, skupiny lidí odbavovala až poté, co nastoupily do autobusu. Některé osoby měly elektronické jízdenky, spoje byly mnohokrát i přetížené, takže se odbavovalo více lidí, než byly kapacity autobusů, na konkrétních spojích jezdilo v předmětné době více posilovacích autobusů. Řidiči popsali způsob nakládání s tržbou, tuto tržbu odváděli, předávali panu [celé jméno svědka] a počet jízdenek musel souhlasit s tržbou. Žalovaný nikterak neprokázal, že by žalobce zadával do odbavovacího strojku nesprávné údaje o počtu cestujících. Vedené trestní řízení se týkalo pouze marginální části tržeb, trestní oznámení bylo vzneseno proti [celé jméno svědka], ale nebyly zahájeny úkony v trestním řízení a v tomto ohledu je třeba ctít presumpci neviny. Žalovaný neprokázal, pouze zpochybňoval vstupy zadávaného do odbavovacího strojku pracovníkem žalobce. Žalovaný nezaslal zpět žalobci k opravě či doplnění ani jednu fakturu. Žalovaný výkaz vygenerovaný aplikací [anonymizováno] uznal jako podklad k prokázání nároku úhrady žalobce. Žalobce odkázal i na protokol o kontrole ze dne [datum] a závěr kontroly specializovaného finančního úřadu. Žalobce poskytl finančnímu úřadu veškerou potřebnou součinnost. Žalobce byl povinen předložit finančnímu úřadu náklady a tržby z přepravní činnosti a přehledy uplatňovaných cen u jednotlivých linek. Ze závěru uvedeného v protokole vyplývá, že žalobce ničeho neporušil. Žalobce řádně přijal přijaté tržby, zaevidoval a splnil své zákonem stanovené povinnosti. Pokud by žalobce vykázal fiktivní cestující, neodpovídala by žalobcem obdržená tržba počtu cestujících a naopak, to by způsobilo nesrovnalosti v účetnictví žalobce a finanční úřad by na nesrovnalosti přišel. Bylo výhradně na straně žalovaného a byl o tom řádně poučen dle ustanovení § 118a o.s.ř., aby prokázal, že žalovaným zpochybňované vstupy, zadávané do odbavovacího strojku pracovníkem žalobce, nebyly po právu. Žalovaný nic takového neprokázal, pouze tvrdil pochybnosti a ani neprovedl řádnou kontrolu, na základě které by prokazoval, že docházelo k zadávání fiktivních cestujících. Případnou provedenou kontrolou by měl žalovaný možnost prokázat tvrzená pochybení žalobce a účelně se bránit vůči podané žalobě. Žalovaný nezaslal zpět faktury na zaplacení, nevysvětlil proč učinil rozdíl mezi žalobcem a panem [celé jméno svědka], proč nezačal vymáhat své domnělé nároky po žalobci a proč neprovedl řádné kontroly, kterými by byl schopen prokázat pochybení žalobce, jak tvrdí. Trestní řízení, které se vede proti [celé jméno svědka], je pro toto řízení nepodstatné, neboť proti žalobci nebylo dosud zahájeno trestní stíhání, o vině a tretu může rozhodnout až soud a trestní stíhání proti [celé jméno svědka] z možného spáchání podvodu ve stadiu pokusu se mělo týkat pouze částky 15 840 Kč a týkalo se ztráty ze státem nařízených slev z jízdného ze skutku, kterého se měl dopustit dne [datum] na základě výše uvedeného soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Na základě výše uvedeného má soud nárok žalobce za oprávněný. 24) Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 1746 odst. 2, o.z. na základě kterého byla uzavřena smlouva o kompenzaci slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě. Podle § 1746 odst. 2 strany mohou uzavřít takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Předmětná smlouva byla dále sjednána podle nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1370/2007 ze dne 23.10.2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 č. 1107/70 ve znění pozdějších předpisů. Postup a povinnosti dopravců při uplatňování kompenzace slev stanoví metodický pokyn pro kompenzace slev z jízdného ve veřejné osobní dopravě vydaný ministerstvem a uveřejněný na jeho webových stránkách. Slevy z jízdného jsou uvedeny ve výměru Ministerstva financí č. 02/ 2018, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (sleva ve výši 75% pro cestující ve věku od 6 do 18 let, žáky a studenty ve věku od 18 do 26 let a cestující starší 65 let) jsou kompenzovány na všech linkách a spojích provozovaných dopravcem, na které se vztahuje povinnost uvedené slevy poskytovat. Podle vyhlášky Ministerstva financí jsou kompenzovány pouze slevy nařízené výměrem Ministerstva financí, na které má cestující nárok dle podmínek stanovených výměrem ministerstva financí. Poskytne-li dopravce cestujícímu slevu vyšší, než je stanovena výměrem Ministerstva financí, navýšení slevy se nekompenzuje. 25) Úrok z prodlení byl přiznán podle ustanovení § 1970 obč. zákoníku, kde se stanoví, že po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní zákonné povinnosti, požadovat úroky z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda svým nařízením. Úrok z prodlení byl přiznán z částky 827 646 Kč na základě prosincové faktury [číslo] [rok], jejíž splatnost nastala [datum], zákonný úrok z prodlení soud tedy přiznal od [datum], faktura na částku 1 106 844 Kč, byla splatná [datum], proto soud přiznal úroky z prodlení od [datum], faktura [číslo] na částku 548 142 Kč za únor [rok] byla splatná [datum], doba splatnosti nastala [datum] a faktura [číslo] 2020 na částku 55 520 Kč byla splatná [datum], úroky z prodlení soud přiznal od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena Smlouva podle ustanovení § 1746 odst. 2 obč. zákoníku a žalovaný se zavázal poskytovat kompenzace podle nařízení EP a Rady EES [číslo] ze dne [datum], z něhož plyne povinnost kompenzovat dopravci ztrátu státem nařízených zlevněných jízdných pro vymezené skupiny cestujících, přičemž pro účely kompenzace je mezi státem a dopravcem uzavírána smlouva. Žalovaný porušil zásadu, pacta sund servanda a vyfakturované slevy nezaplatil s odůvodněním, že vyfakturované částky jsou zfalšované, fiktivní. Byl soudem vyzván podle ustanovení § 118a odst. 1, aby doplnil svoje tvrzení a navrhl důkazy, jaká částka je sporná, jakým způsobem k této částce dospěl, z čeho dovozuje, že byly jízdenky sporné, zfalšované, fiktivní, na základě čeho konkrétně je neakceptoval, jak dospěl k tomu, že jízdenky jsou zfalšované. Žalovanému byla stanovena lhůta 30 dnů k doplnění tvrzení a navržení důkazů. Žalovaný reagoval, nicméně řádně nekonkretizoval ani nedoložil svoje tvrzení, pouze poukázal na to, že bylo zahájeno trestní stíhání proti panu [celé jméno svědka] Trestní stíhání bylo o částku 15 000 Kč zahájeno ale dosud nebylo prokázáno, že tato částka by byla zfalšovaná. Z výpovědi řidičů pana [celé jméno svědka] vyplynulo, že v rozhodné době cestovalo autobusem a přepravními spoji větší množství skupin, kterým se vyplatilo na základě poskytovaných kompenzací a dotací si koupit levnější jízdenku. Bylo zde prokazováno, že se nedalo vstupovat do systému [anonymizováno], který absorboval vstupy, které následně byly podkladem pro vystavené faktury. Žalovaný uznal podklady ze systému [anonymizováno], uznal částku 822 400 Kč, co se týče zbytku, který neuznal, má soud za to, že přes poučení se dostal do důkazní nouze, pouze vágně tvrdil, že docházelo k tomu, že jsou nepravděpodobné tyto faktury, že nebylo možné odbavovat takto rychle takový počet lidí. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že běžně docházelo k překračování kapacity míst v malých i velkých autobusech, že počet prodaných lístků musel odpovídat finančním prostředkům, které byly zaplaceny, a pokud by se tak nedělo, tak by vznikla disproporce v účetnictví žalobce a řidiči by museli tuto ztrátu doplácet ze svého. I co se týče kontrol a fotografií, které žalovaný předložil, nebyly tyto fotografie nijak konkrétní, neprokazovaly tvrzené skutečnosti, a z tohoto důvodu má soud za to, že žalovaný především neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalobce naopak prokázal, že v systému [anonymizováno], byly prodány jízdenky v daném počtu a na základě těchto jízdenek byla požadována kompenzace. Soud proto na základě výše uvedeného žalobě v celém rozsahu vyhověl. 25) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož plně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Dle § 7 je tarifní hodnotou za 1 úkon ve věci samé částka ve výši 18 460 Kč, jednalo se o následující úkony: [datum] převzetí a příprava zastoupení, [datum] porada s klientem přesahující 1 hodinu, [datum] odeslání právního rozboru věci protistraně se snahou o mimosoudní řešení sporu, [datum] porada s klientem přesahující 1 hodinu, [datum] odeslání právního rozboru věci protistraně se snahou o mimosoudní řešení sporu, [datum] příprava a odeslání předžalobní upomínky podle ustanovení § 142a o.s.ř., [datum] porada s klientem přesahující 1 hodinu, [datum] odeslání právního rozboru ze dne [datum], [datum] porada s klientem, [datum] příprava žaloby na zaplacení ve věci samé, [datum] porada s klientem přesahující 1 hodinu, [datum] odeslání žádosti o prohlášení právnické osoby, [datum] odvolání proti usnesení o osvobození od soudních poplatků, [datum] nahlížení do spisu, [datum] příprava a odeslání vyjádření ve věci samé, [datum] účast na jednání, [datum] námitky proti protokolaci, [datum] porada s klientem přesahující 1 hodinu, [datum] příprava a odeslání vyjádření ve věci samé, [datum] porada s klientem přesahující 1 hodinu, [datum] příprava o odeslání ve věci samé, [datum] porada s klientem přesahující 1 hodinu, [datum] účast na jednání soudu, [datum] příprava o odeslání vyjádření ve věci samé, [datum] porada s klientem přesahující 1 hodinu, [datum] příprava a odeslání vyjádření, [datum] účast na jednání soudu, [datum] příprava na odeslání vyjádření ve věci samé, [datum] účast na jednání, celkem 497 590 Kč a soudní poplatek 126 908 Kč, celkem náklady řízení činí částku 624 498 Kč. Právní zástupce žalobce není plátcem DPH.