23 C 164/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa na zdržení se protiprávního jednání <b>I. Zamítá se žaloba na zdržení se protiprávního jednání spočívající ve snižování kapitálové hodnoty pojištění sjednaného na základě smlouvy životního pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi žalovanou a žalobcem dne [datum], a to o rizikové pojistné a o počáteční správní a inkasní náklady.</b> <b>II. Žalobce je povinen uhradit žalované, k rukám právního zástupce žalované, náhradu nákladů řízení ve výši 8.712 Kč to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1) Žalobce se dle žalobního petitu domáhá toho, aby se žalovaná zdržela snižování kapitálové hodnoty pojištění z Pojistné smlouvy o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady. Jako důvod svého tvrzeného nároku žalobce uvádí, že ujednání Pojistné smlouvy o snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady jsou neplatná pro neurčitost. Žalobce dále uvedl tyto rozhodné skutečnosti: Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu životního pojištění [anonymizováno] Invest [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva"), a to na pojistnou dobu 30 let. Součástí Pojistné smlouvy se staly i všeobecné pojistné podmínky označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP") a doplňkové pojistné podmínky označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP") .Pojistná smlouva nebyla ukončena a trvá. Žalobce [příjmení] smlouvu uzavřel zejména s cílem zajištění finančních prostředků na stáří a jejich pravidelného zhodnocování. S ohledem na snahu žalobce zajistit pravidelné zhodnocování finančních prostředků si smluvní strany v Pojistné smlouvě explicitně sjednaly, že zaplacené běžné ¡^mimořádné pojistné bude ze 100% alokováno do žalobcem zvoleného dynamického fondu fondů„ [anonymizována dvě slova]. Veškeré zaplacené pojistné tak mělo být alokováno do kapitálové hodnoty negarantované, tvořené podílovými jednotkami zvolených fondů. Z dokumentu„ Mechanismus a výše počátečních a správních nákladů" vyhotoveného žalovanou ke dni [datum] žalobce zjistil, že žalovaná provádí na úkor kapitálové hodnoty pojištění srážky počátečních a správních nákladů a rizikového pojistného a že obdobné srážky hodlá na úkor kapitálové hodnoty pojištění provádět po celou dobu trvání Pojistné smlouvy. Žalobce tak zjistil, že žalovaná nenakládá s pojistným tak, jak bylo sjednáno v Pojistné smlouvě (a dotvrzeno v pojistce), neboť žalovaná: Nealokuje 100% zaplaceného pojistného do žalobcem určeného fondu, snižuje kapitálovou hodnotu pojištění o srážky rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná provedla a nadále provádí tyto srážky v rozporu s Pojistnou smlouvou a touto žalobou se domáhá, aby se tohoto protiprávního jednání zdržela. Smluvní strany se v Pojistné smlouvě dohodly, že žalobce bude hradit běžné pojistné ve výši 6.000 Kč za pololetí. Podle článku 2 bod 1 DPP platí:„ Dožije-li se pojištěný dne uvedeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pojistitel vyplatí pojištěnému sjednanou pojistnou částku pro případ dožití, byla-li sjednána při uzavření pojistné smlouvy a kapitálovou hodnotu pojištění ve výši stanovené k datu konce pojištění."Kapitálová hodnota pojištění (dále jen„ KH") je definována v článku 2.5. až 2.

7. DPP. Podle článku 2.

5. DPP se KH člení na KH s garantovanou technickou úrokovou mírou a KH negarantovanou. KH negarantovaná je definována v článku [číslo] a dělí se dále na KH s vyhlašovanou technickou úrokovou mírou a na KH tvořenou podílovými jednotkami vnitřního fondu. Článek [číslo] DPP pak stanoví:„ Kapitálová hodnota tvořená podílovými jednotkami vnitřního fondu se zvyšuje o podílové jednotky nakoupené za zaplacené pojistné do ní alokované. V případě pojistné smlouvy má být žalobci při dožití konce pojistné doby vyplaceno pojistné ve výši KH negarantované, tvořené podílovými jednotkami nakoupenými za zaplacené pojistné do ní alokované. Z popsané tvorby kapitálové hodnoty je zjevné, že nealokuje-li žalovaná celé zaplacené pojistné do zvolených fondů, nakoupí méně podílových jednotek, než by nakoupila v případě, že by do zvolených fondů alokovala celé zaplacené pojistné. Svým jednáním žalovaná žalobce poškozuje a žalobce proto níže navrhuje, aby se žalovaná tohoto jednání zdržela a alokovala do zvolených fondů plných 100% zaplaceného pojistného, jak je sjednáno v Pojistné smlouvě. Doplňkové pojistné podmínky připouštějí možnost snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné v článku 1 bod 1.

6. DPP;o počáteční a správní náklady v článku 1 bod 3.

1. DPP;o inkasní náklady v článku 1 bod 3.

2. DPP. Pojistná smlouva nesjednává explicitní výši rizikového pojistného ani počátečních, správních a Inkasních nákladů. V případě rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů odkazují doplňkové pojistné podmínky v článku 1. bod 1.6. a 3.1. na pojistně technické zásady. Tyto pojistně technické zásady však nejsou v Pojistné smlouvě žádným způsobem popsány, netvoří přílohu Pojistné smlouvy a žalobce s nimi nebyl před uzavřením Pojistné smlouvy ani v jejím průběhu seznámen. případě inkasních nákladu článek 1 bod 3.

2. DPP pouze konstatuje, že žalovaná je oprávněna inkasní náklady za každé zaplacené pojistné žalobci započítat. Výše těchto nákladů však není ani vyčíslena, ani není uveden odkaz na stanovení jejich výše.Žalobce je přesvědčen, že ačkoliv doplňkové pojistné podmínky teoreticky umožňují žalované účtovat rizikové pojistné a počáteční, správní a inkasní náklady, v případě Pojistné smlouvy tak žalovaná činit nemůže, neboť Pojistná smlouva ani pojistné podmínky neobsahují informaci o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů. Obecná formulace s využitím odkazu na pojistně technické zásady pojistitele není v tomto smyslu relevantní, jak ostatně potvrzuje i aktuální judikatura Nejvyššího soudu, který v rozsudku spis. zn. 31 Cdo 1566/2017 ze dne 13. 2. 2019 konstatoval:„ Nepřímá smluvní ujednání, která obsahují pojistné podmínky, se stanou součásti pojistné smlouvy jen tehdy, jestliže je s nimi pojistník před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen. To platí i v případě, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další (druhou) úroveň nepřímých smluvních ujednání, např. tzv. oceňovací tabulky. Ty musí být inkorporovány za stejných podmínek jako podmínky první. Je nepřijatelné, aby pojistitel svou zákonnou povinnost vyjádřenou v § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě obcházel tím, že část pojistných podmínek včlení do dalších dokumentů, aniž by s nimi pojistníka prokazatelně seznámil, přičemž se následně dovolával toho, že pojistník s těmito dokumenty musei být seznámen, neboť je o nich zmínka v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách, s nimiž prokazatelně seznámen byl. Takovému jednání nelze poskytnout právní ochranu. Další (druhá) úroveň pojistných podmínek tedy musí být inkorporována do pojistné smlouvy za stejných podmínek jako ta první."Žalobce je přesvědčen, že ujednání o snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady jsou neplatná pro neurčitost ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník), neboť neurčitost smluvních ujednání v článku 1 bod 1.6., 3.1. a 3.

2. DPP nelze překonat ani výkladem. Závěr o neplatnosti uvedených ujednání z důvodu neurčitosti podporuje např. i odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci č.j. 42 C 97/2018 ze dne 26. 4. 2019, který konstatoval:„ Pokud je v rámci smluvní dokumentace odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, nejde o dokument pojišťovny stanovící konkrétní sazby pojistného, nýbrž o souhrn zásad (metod, principů) užívaných v pojišťovací praxi (žalobkyně hovoří o„ objektivně existujícím souboru metod (zásad) ". Takový odkaz je nicméně zcela neurčitý a v podstatě znamená, že výši rizikového pojistného, neuvedenou ve smlouvě, má nějakým (smluvně neurčeným způsobem) určit sám pojistitel. V této souvislosti se jeví až absurdně návrh žalobkyně na zpracování znaleckého posudku, který by měl výši rizikového pojistného určit; z takového návrhu lze dovozovat, že koneckonců snad ani sama žalobkyně není schopna sdělit soudu, jakým konkrétním způsobem (ve smlouvě ovšem neuvedeným) je rizikové pojistné (požadované navíc v průběhu celé doby v různých částkách) vypočteno". Jakkoli je uvedený právní závěr soudu aplikován ve vztahu k tzv. rizikovému pojistnému, zcela nepochybně tento právní závěr dopadá i na počáteční a správní náklady. Právní závěr Obvodního soudu pro Prahu 1 potvrdil i odvolací Městský soud v Praze rozsudkem spis. zn. 29 Co 420/2019 ze dne 14. 11. 2019. Žalobce je současně přesvědčen, že uvedená smluvní ujednání článku 1 bod 1.6., 3.1. a 3.

2. DPP jsou neplatná i z toho důvodu, že jde o zneužívající ujednání ve smyslu § 56 odst. 1 starého občanského zákoníku, neboť jde o ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Dalším důvodem, pro který není žalovaná oprávněna snižovat KH pojištění o počáteční, správní a inkasní náklady je skutečnost, že smluvní ujednání definující formování KH pojištění - odstavce 2.5 až 2.7 DPP jsou rovněž neurčitá, a tedy neplatná ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 starého občanského zákoníku, neboť způsob snižování KH pojištění o rizikové pojistné a počáteční a správní náklady není srozumitelně a jednoznačně popsán. Způsob snižování KH pojištění o inkasní náklady pak není popsán vůbec. Žalovaná proto snižuje KH o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady bez jakékoli zákonné či smluvní opory. Jak vyplývá z textu bodu 2.

5. DPP, žalovaná srážky rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů neprovádí přímo na vrub Inkasovaného pojistného, ale snižuje o tyto položky KH pojištění. S ohledem na skutečnost, že KH pojištění je dle článku 2.

5. DPP aktuální hodnota pojištění a člení se na KH s garantovanou technickou úrokovou mírou a na KH negarantovanou, je zřejmé, že ke snižování KH pojištění dochází až po provedení alokace do příslušné, v Pojistné smlouvě zvolené, KH. Formování KH, která je zásadní pro budoucí výši pojistného plnění, upravují odstavce 2.5 až [číslo] DPP takto: Odstavec 2.

5. DPP -„ Kapitálovou hodnotou se rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotu negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry."Odstavec 2.

6. DPP -„ Kapitálová hodnota s garantovanou technickou úrokovou mírou se zvyšuje o část zaplaceného běžného pojistného určenou na závazky vyplývající ze sjednaného základního pojištění a o část zaplaceného běžného pojistného alokovanou pojistníkem do této kapitálové hodnoty. Dále se zvyšuje k 1. dni každého zúčtovacího období o úrok odpovídající ročnímu úročení 2%. [číslo] DPP -„ ... Kapitálová hodnota negarantovaná se zvyšuje o část zaplaceného běžného pojistného alokovanou pojistníkem do jednotlivých složek kapitálové hodnoty negarantované. Kapitálová hodnota negarantovaná se zvyšuje o zaplacené mimořádné pojistné.. Pojistná smlouva ani smluvní dokumentace však neposkytují žádné vodítko k výkladu, jak má být o rizikové pojistné a počáteční, správní a inkasní náklady snižována. Celková KH pojištění nedefinuje způsob, jakým by došlo ke snížení jednotlivých podmnožin KH pojištění. I kdyby tedy byla známa výše rizikového pojistného a nákladů, o které má být KH pojištění snížena, Pojistná smlouva ani pojistné podmínky nedávají žádný návod, jakým způsobem má být taková srážka provedena na úkor jednotlivých podmnožin KH.Neurčitost způsobu snižování kapitálové hodnoty pojištění (KH) o rizikové pojistné a počáteční, správní a inkasní náklady nelze překlenout výkladem, neboť v principu existuje nekonečné množství způsobů, přičemž každý má jiný výsledek, který se projeví v jiné výši KH pojištění. Vzhledem k tomu, že se každá z podmnožin KH pojištění mění v čase, a navíc jiným způsobem, není možné snížit celkový součet obou podmnožin KH pojištění bez stanovení poměru takové operace. Je tedy nutné určit, o jakou část bude snížena ta která podmnožina kapitálové hodnoty pojištění. Jinak nelze s těmito podmnožinami zacházet. Vzhledem ke shora uvedenému je zjevné, že neurčitost způsobu snižování kapitálové hodnoty o rizikové pojistné a počáteční, správní a inkasní náklady nelze překlenout ani výkladem, neboť možností, jak postupovat, je nekonečné množství, přičemž každá vede k jinému výsledku. Žalobce je přesvědčen, že bez ohledu na další, jsou smluvní ujednání odstavců 2,5 až 2.7 DPP neplatná pro neurčitost způsobu snižování kapitálové hodnoty o rizikové pojistné a počáteční, správní a inkasní náklady, tedy též ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 starého občanského zákoníku a žalovaná tak nemá oprávnění kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné a počáteční, správní a inkasní náklady snižovat. Žalobce před podáním žaloby upozornil písemně žalovanou na její protiprávní jednání a vyzval ji, aby se neprodleně zdržela nakládání se zaplaceným pojistným v rozporu s Pojistnou smlouvou, alokovala zaplacené pojistné výlučně dle ujednání Pojistné smlouvy, tj. aby za 100 % zaplaceného pojistného nakupovala podílové jednotky zvoleného vnitřního fondu a zdržela se provádění srážek na vrub kapitálové hodnoty pojištění. Žalovaná na tuto výzvu, doručenou dne [datum] v poskytnuté 15-ti denní lhůtě nereagovala. Žalobce se dle žalobního petitu domáhá toho, aby se žalovaná zdržela snižování kapitálové hodnoty pojištění z Pojistné smlouvy o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady. Jako důvod svého tvrzeného nároku žalobce uvádí, že ujednání Pojistné smlouvy o snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady jsou neplatná pro neurčitost. 2) Žalovaná ve svém vyjádření rozváděla argumentaci k nepravdivosti tvrzení žalobce, upozorňovala na kontext jednání právního zástupce žalobce a na obecné důvody, pro které nemůže být žalobce s žalobou úspěšný. Proti žalované i proti dalším pojišťovnám, je vedena cílená kampaň organizovaná skupinou advokátů.Tato organizovaná skupina se navenek prezentuje jako subjekt pomáhající spotřebitelům. Útoky organizované skupiny v podobě návrhů na zahájení řízení před finančním arbitrem, posléze žalob podle části V.o.s.ř., a žalob na plnění ztroskotávají na námitce promlčení. Žalovaná má za to, že předmětná žaloba na zdržení se protiprávního jednání je jen výsledkem těchto neúspěšných pokusů a snahou najít oklikou způsob, kterým by se aplikace námitky promlčení vyloučila. Účelovost postupu těchto žalobních skupin je pak zřejmá i z variability jejich argumentace. Drtivá většina souvisejících sporů je totiž založena na tvrzení celkové neplatnosti pojistných smluv, v žalobách na plnění pro změnu tvrdí platnost pojistných smluv za účelem vyhnout se námitce promlčení. V předmětné věci žalobce argumentuje ve prospěch platnosti Pojistné smlouvy jako takové a tvrdí pouze částečnou neplatnost některých ujednání Pojistné smlouvy. V této souvislosti žalovaná zdůraznila, že v žalobě chybí argumenty, proč by měla být dovozena jen částečná neplatnost Pojistné smlouvy, resp. proč by žalovaná měla mít zájem na uzavření bezúplatné smlouvy, ze které by jí vznikaly výhradně povinnosti a neměla z ní mít jakákoli práva. Žalovaná má zato, že aby jí byla uložena povinnost zdržet se žalobcem navrhovaného jednání, není dán hmotněprávní základ. Negatorní žaloba, tak, jak je koncipována žalobcem, totiž není ničím jiným než žalobou na jeden ze čtyř druhů plnění, tedy na splnění povinnosti "zdržet se". Takovou povinnost ovšem nelze soudním rozhodnutím založit, může být soudem toliko deklarována. To tedy znamená, že tato povinnost musí před rozhodnutím soudu již existovat, vyplývat z právního předpisu, smlouvy nebo jiného právního titulu. Tuto povinnost žalovaného něco plnit ovšem soud nezakládá, musí jít o povinnost, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva, kterou měl žalovaný již dříve splnit sám. Jde tedy v tomto smyslu o reparaci v právních vztazích a rozsudek má deklaratorní povahu".Žaloby na splnění povinnosti již nejsou v zákoně upraveny ani demonstrativně, ač se i nadále bude jednat o nejčastější typy žalob, ať už plynou přímo ze zákona, z právního vztahu (např. ze smlouvy), nebo z porušení práva.Ze zákona o pojistné smlouvě, ani ze současného občanského zákoníku ovšem nevyplývá, že by se pojistník mohl domáhat zdržení se jakékoli činnosti v rámci trvání smluvního vztahu. Typickým příkladem zdržovací žaloby jsou žaloby na zdržení se zásahů do vlastnického práva, žaloby se sousedských sporů nebo žaloby týkající se věcných břemen či žaloby na ochranu práv spotřebitelů. V předmětné věci se však žalobce domáhá splnění povinnosti "zdržet se" bez právního titulu a z důvodů, které nemají žádný právní základ. Žalobce vychází (pokud tedy žalovaná jeho poněkud neuchopitelným právním konstrukcím správně rozumí) z předpokladu, že takovou "povinností" by měla být částečná neplatnost některých ujednání Pojistné smlouvy. Následkem neplatnosti, ani částečné, ovšem za žádných okolností není vznik povinnosti zdržet se souvisejícího právního jednání, ale možnost žalobce žalovat na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud za těchto okolností žalované nevyplývá z Pojistné smlouvy ani z jakéhokoli souvisejícího právního předpisu povinnost zdržet se strhávání poplatků, nemůže jí být taková povinnost tedy ani soudem uložena. Na straně jedné tedy žalobce argumentuje údajnou neplatností dílčích ujednání Pojistné smlouvy, na straně druhé následně žádá, nechť se žalovaná zdrží určitého jednání do budoucna (což je možné pouze u existujícího právního vztahu). Pokud by přitom příslušná dílčí ujednání Pojistné smlouvy byla neplatná, s čímž žalovaná nesouhlasí, muselo by vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení. Žalobce se však nedomáhá jeho vydání žalobou na plnění, nýbrž požaduje, nechť se žalovaná zdrží určitého jednání pro futuro. Pokud by soud žalobci nyní vyhověl, Pojistná smlouva by byla stále v celém rozsahu platná, ale žalovaná by se měla zdržet určitého jednání, neboť soud vyhověl argumentaci žalobce, že část smlouvy je současně neplatná. Takový stav by odporoval jak logice, tak současné právní úpravě, neboť žalovaná by byla povinna jednat určitým způsobem, přestože by jí svědčil právní titul v podobě Pojistné smlouvy, která jí k ničemu takovému nezavazuje.Žalobce se fakticky žalobou domáhá po nadepsaném soudu určení, resp. vydání právního stanoviska týkající se toho, v jaké výši bude pojištěnému (žalobci) vyplacena pojistná částka v případě pojistné události dožití se konce pojistné doby či při předčasném ukončení Pojistné smlouvy. Žalovaná ve svém vyjádření namítala ve smyslu § 80 o. s. ř., že ve věci není dán naléhavý právní zájem na straně žalobce. Žalobce se nedomáhá jakéhokoli finančního plnění, a přesto se snaží získat rozhodnutí, které by muselo být nutně založeno na dovození částečné neplatnosti Pojistné smlouvy. Zdá se proto, že se v zásadě snaží dosáhnout rozhodnutí o určení takové částečné neplatnosti, přestože petit žaloby k tomu jasně nesměřuje. Žalovaná proto z procesní opatrnosti dodává, že na takovém určení neexistuje nezbytný naléhavý právní zájem. Ke strhávání rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů, kterého by se měla žalovaná podle žaloby zdržet, nemá docházet pouze v budoucnosti, ale vznikalo a bylo žalovanou realizováno již v minulosti, do určité míry z každého žalobcem zaplaceného pojistného. Jakkoli tedy žalovaná popírá neplatnost Pojistné smlouvy nebo jakékoli její části, pokud by měla být dána, docházelo by již před podáním žaloby ke vzniku bezdůvodného obohacení žalované, a žalobce by tedy měl žalovat na jeho vydání, nikoli na určení.Vzhledem k tomu, že při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1121/2011), navrhuje žalovaná shora nadepsanému soudu, nechť žalobu zamítne a v souladu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení se jí věcně nezabývá. 3) Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: Z Pojistné smlouvy o životním pojištění [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že byla uzavřena mezi stranou žalující i žalovanou dne [datum] Pojistnou smlouvou žalobce, jakožto pojistník, a žalovaná, jakožto pojistitel, sjednali pojištění žalobce pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou 10 000 Kč, s pololetním pojistným ve výši 6 000 Kč. Žalobce v Pojistné smlouvě výslovně prohlásil, že při jejím uzavření převzal všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění ve verzi [anonymizováno] [číslo] (dále jen“ VPP”) a doplňkové pojistné podmínky ve verzi [anonymizováno] [číslo] (dále jen“ DPP”) pro sjednané pojištění a byl s nimi seznámen. Dle bodu 1 čl. 1 DPP:„ Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění.“. Dle bodu 1 čl. 1 DPP:„ [příjmení] pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného.“. bodu 3 čl. 3 DPP:„ Pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele.“. Dle bodu 3 čl. 3 DPP:„ Pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.“. Není pravdou, že z Pojistné smlouvy vyplývá povinnost žalované 100 % běžného pojistného alokovat do žalobcem určeného dynamického fondu fondů„ [anonymizována dvě slova]“. Z VPP a DPP vyplývá, způsob nakládání s každou jednotlivou platbou pojistného. Uhrazené pojistné se rozděluje v souladu s bodem 2 čl. 2 až 2.7 DPP na dvě části, a to na (i) část pojistného určenou k pokrytí životního pojištění včetně nákladů a (ii) část pojistného určenou k investování. Dohodnou-li se na tom smluvní strany v předmětné pojistné smlouvě, rozdělí se pojistné i do další (fakticky tedy třetí) části, do níž bude alokována část pojistného za doplňková pojištění (příkladem může být sjednání úrazového pojištění aj.). Co do konkrétního procesu alokace pojistného, nejprve se z daného uhrazeného pojistného oddělí část určená k pokrytí životního pojištění včetně nákladů, jež se v souladu s bodem 2 čl. 2 DPP připíše do tzv. kapitálové hodnoty s garantovanou technickou úrokovou mírou (dále též jako "KH (TÚM) "). Z KH (TÚM) se pak dle bodu 1 čl. 1 a 1.7 DPP a bodu 3 čl. 3 a 3.2 DPP strhávají srážky za jednotlivá Pojistnou smlouvou sjednaná životní pojištění, správní náklady, inkasní náklady a splátky počátečních nákladů. Počáteční náklady jsou do výše pojistného rozloženy rovnoměrně po celou sjednanou dobu pojištění, tedy jsou hrazeny průběžně po celou pojistnou dobu. Dojde-li k ukončení pojistné smlouvy před uplynutím sjednané pojistné doby, stává se část počátečních nákladů, která doposud nebyla splacena, splatnou, načež je odečtena z kapitálového hodnoty pojištění. Pojistné za životní pojištění je v této kapitálové hodnotě v souladu s bodem 2 čl. 2 DPP zhodnocováno technickou úrokovou mírou ve výši 2 %, která se po dobu trvání pojištění nemění. Ze zbývající výše uhrazeného pojistného se vyčlení část pojistného určená k investování, jež představuje tzv. kapitálovou hodnotu negarantovanou (srov. bod 2 čl. 2 DPP), jejíž výše je rovna pojistnému sníženému o část, která je určena k pokrytí životního pojištění včetně nákladů, tj. KH (TÚM), a dále případně o část pojistného za doplňková pojištění. Podstata části pojistného určené k investování tkví v tom, že se následně zhodnocuje nákupem podílových jednotek fondů, které byly zvoleny v rámci alokačního poměru. Zástupci účastníků učinili nesporným, že byla uzavřena pojistná smlouva jejíž součástí byly VPP a DPP ve shora citovaných znění. Z výzvy ke zdržení se protiprávního jednání – předžalobní upomínka soud zjistil, že je ze dne [datum] a byla žalované doručena.Další provedené důkazy považoval soud za nerozhodné. 4) Z provedeného dokazování a na základě nesporných tvrzení soud učinil tento skutkový závěr: Soud má zato, že negatorní žaloba, tak, jak je koncipována žalobcem, je žalobou na jeden ze čtyř druhů plnění, tedy na splnění povinnosti "zdržet se"jednání. Takovou povinnost ovšem nelze soudním rozhodnutím založit, může být soudem toliko deklarována. To tedy znamená, že tato povinnost musí před rozhodnutím soudu již existovat, vyplývat z právního předpisu, smlouvy nebo jiného právního titulu. Tuto povinnost žalovaného něco plnit ovšem soud nezakládá, musí jít o povinnost, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva, kterou měl žalovaný již dříve splnit sám. Jde tedy v tomto smyslu o reparaci v právních vztazích a rozsudek má deklaratorní povahu. Žaloby na splnění povinnosti nejsou v zákoně upraveny ani demonstrativně, ač se i nadále bude jednat o nejčastější typy žalob, ať už plynou přímo ze zákona, z právního vztahu (např. ze smlouvy), nebo z porušení práva.Ze zákona o pojistné smlouvě, ani ze současného občanského zákoníku nevyplývá, že by se pojistník mohl domáhat zdržení se jakékoli činnosti v rámci trvání smluvního vztahu. Typickým příkladem zdržovací žaloby jsou žaloby na zdržení se zásahů do vlastnického práva, žaloby se sousedských sporů nebo žaloby týkající se věcných břemen či žaloby na ochranu práv spotřebitelů. V předmětné věci se však žalobce domáhá splnění povinnosti "zdržet se" bez právního titulu a z důvodů, které nemají žádný právní základ. Žalobce vychází z předpokladu, že takovou "povinností" by měla být částečná neplatnost některých ujednání Pojistné smlouvy. Následkem neplatnosti, ani částečné, ovšem za žádných okolností není vznik povinnosti zdržet se souvisejícího právního jednání, ale možnost žalobce žalovat na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud za těchto okolností žalované nevyplývá z Pojistné smlouvy ani z jakéhokoli souvisejícího právního předpisu povinnost zdržet se strhávání poplatků, nemůže jí být taková povinnost ani soudem uložena. Na straně jedné tedy žalobce argumentuje neplatností dílčích ujednání Pojistné smlouvy, na straně druhé následně žádá, nechť se žalovaná zdrží určitého jednání do budoucna (což je možné pouze u existujícího právního vztahu). Pokud by přitom příslušná dílčí ujednání Pojistné smlouvy byla neplatná, muselo by vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení. Žalobce se však nedomáhá jeho vydání žalobou na plnění, nýbrž požaduje, nechť se žalovaná zdrží určitého jednání pro futuro. Pokud by soud žalobci vyhověl, Pojistná smlouva by byla stále v celém rozsahu platná, ale žalovaná by se měla zdržet určitého jednání. Takový stav by odporoval jak logice, tak současné právní úpravě, neboť žalovaná by byla povinna jednat určitým způsobem, přestože by jí svědčil právní titul v podobě Pojistné smlouvy, která jí k ničemu takovému nezavazuje. Žalobce se fakticky žalobou domáhá určení, resp. vydání právního stanoviska týkající se toho, v jaké výši bude pojištěnému (žalobci) vyplacena pojistná částka v případě pojistné události dožití se konce pojistné doby či při předčasném ukončení Pojistné smlouvy k čemuž soud není oprávněn. 5) Skutkově tak lze shrnout, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o životním pojištění, přičemž žalobce nesouhlasí se tím, aby žalovaná na základě této smlouvy snižovala kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné a správní náklady a o inkasní náklady uvedené v DPP. Proto požaduje, aby se žalobce tohoto konání zdržel. 6) Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) s tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle ust. § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3036 o.z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 7) Právní vztah žalobce a žalované z předmětné Pojistné smlouvy uzavřené dne [datum] se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“) a zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (též jen„ obč. zák.“). 8) Po právní stránce soud hodnotil žalobu jako zápůrčí (negatorní) žalobu s tím, že dle definice Nejvyššího soudu ČR je zápůrčí žaloba žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotněprávní povinnosti, která vznikla žalovaným tím, že neoprávněně zasáhli do vlastnického práva žalobce (NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1485/2005). Žalobou na plnění lze žalovat o splnění určité povinnosti, která vyplývá ze zákona nebo z právního vztahu, a to klasicky buď jako povinnost: něco dát (dare), něco konat (facere) nebo něčeho se zdržet. Nejtypičtější zápůrčí (negatorní) žalobou je právě žaloba na zdržení se zásahu do vlastnického práva (§1042 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Obecně lze žalovat pouze splnění povinnosti zdržet se nějakého jednání, které vyplývá z právního předpisu či ze smlouvy (viz definice žaloby na plnění), chybí-li však hmotněprávní základ žaloby, tedy chybí-li povinnost (např. nezasahovat do autorského díla, zdržet se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů (§25 z.č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele apod.), nelze zápůrčí žalobu využít. Žalobcem žalovaná povinnost zdržet se strhávání nákladů a rizikového pojistného nikde stanovena není (ani ve smlouvě ani v právním předpise) a proto se jí nelze zápůrčí žalobou domáhat. Tuto právní premisu soud považuje za hlavní důvod zamítnutí žaloby, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Okrajem pak poznamenává, že se soud nezabýval žalobou určovací, neboť má za to, že dle textu výroku i samotné žaloby žalobce žaluje jednoznačně na zdržení se určitého konání žalované a nikoli na určení, zda a jaká výše počátečních, správních a inkasních nákladů by měla být dle smlouvy žalovanou strhávána a jaká výše pojistného plnění by v případě pojistné události dožití se konce pojistné doby či při předčasném ukončení Pojistné smlouvy měla být žalobci správně vyplacena. 9) Nad rámec výše uvedeného – aniž by to cokoliv měnilo na závěrech soudu rozebraných výše - soud ještě uvádí, že žalobce zpochybňuje platnost dílčích ustanovení o nákladech správních, počátečních a inkasních. K tomu soud vzhledem ke konstantní judikatuře jak soudu zdejšího, tak i Městského soudu v Praze uvádí, že shledal předmětnou Pojistnou smlouvu absolutně neplatnou pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění pro případ smrti, když jeho výši nelze zjistit, a to ani výkladem, z žádného smluvního ujednání ať již v předmětné Pojistné smlouvě či jejích doplňkových, resp. zvláštních pojistných podmínkách, a to ani odkazem na blíže neurčené technické zásady pojistitele. Toto smluvní ujednání o výši rizikového pojistného přitom soud považuje za neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy ve smyslu ust. § 41 obč. zák., neboť se o ujednání o rizikovém pojistném, jehož určitá a konkrétní definice však absentuje, je opřena celá předmětná Pojistná smlouva (§ 2 zákona o pojistné smlouvy), přičemž neplatnost ujednání o rizikovém pojistném pro případ smrti působí neplatnost ujednání o rizikovém pojištění pro případ smrti jako takovém a tedy i neplatnost i celé Pojistné smlouvy, neboť neurčitost a neplatnost tohoto ujednání má za následek, že nedošlo k platnému sjednání životního pojištění. Přitom samotný závěr o neplatnosti ujednání o rizikovém pojistném postačuje pro závěr o neplatnosti Pojistné smlouvy jako celku. Soud považuje za absolutně neplatné pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák., § 41 obč. zák.) rovněž ujednání o výši odkupného a o počátečních a správních nákladech. Absolutní neplatnost smlouvy soud zkoumá z úřední povinnosti. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti Pojistné smlouvy je ve smyslu ust. § 457 obč. zák. tedy spíše namístě přistoupit k vypořádání plnění, která si žalobce a žalovaná z předmětné neplatné Pojistné smlouvy poskytli, když tak ostatně právní zástupce žalobce činí v řadě obdobných sporů vedených u zdejšího soudu. 10) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 kdy plně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 6 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/96 Sb. V řízeních o zdržení se protiprávního jednání se za tarifní hodnotu zpravidla považuje částka 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT. Podle § 7 bodu 4 AT sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí z tarifní hodnoty 10 000 Kč částku 1 500 Kč bez DPH. Právní zástupce žalované učinil během řízení celkem 4 úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 AT a to: příprava a převzetí právního zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření se k žalobě ze dne [datum], písemné podání nebo návrh ve věci samé – věcné vyjádření k žalobě ze dne [číslo] [rok], účast na jednání dne [číslo] [rok]. Právní zást. Žalované soud přiznal 4 úkony právní služby, 4x režijní paušál po 300 Kč bez DPH za jeden úkon právní služby. Celkem 6000 Kč, [číslo] režijní paušál a DPH 1 512 Kč, celkem částku 8 712 Kč.