23 C 172/2016

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyně JUDr. Jaroslava Novotná v právní věci žalobce: právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo, zast. Mgr. jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa, obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zast. Mgr. příjmení příjmení, se sídlem adresa, obec a číslo o určení vlastnictví pohledávky

I. Určuje se, že společnost právnická osoba je vlastníkem pohledávky ve výši 8.581.682 Kč vůči dlužníkovi ČIMOS společnost s ručením omezeným, IČO, obec a číslo, PSČ obec, přihlášené v insolvenční věci dlužníka anonymizováno společnost s ručením omezeným, vedené Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp.zn. insolvenční spisová značka.

II. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů státu ve výši 19.734 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 5.267 Kč to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal určení neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky pro rozpor s dobrými mravy, jednak proto, že nedošlo k úhradě ceny za postoupení ve výši 500 000 Kč a dále proto, že statutární zástupce žalobce nejednal s péčí řádného hospodáře, když nejednal s nezbytnou loajalitou a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.

2. Žalobce ve své žalobě uvedl tyto právně významné skutečnosti: Žalobce je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne datum. Jejím jediným společníkem a prvním jednatelem byl pan jméno příjmení. Dne datum byla společnost zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze právnická osoba byla vlastníkem pohledávky za právnická osoba s. r. o., IČO se sídlem adresa a datum byl na její majetek prohlášen konkurs. Žalobkyně přihlásila své pohledávky vzniklé z titulu výše uvedené smlouvy o půjčce a postupitelských smluv a ty byly zjištěny ve výši 8 581 682 Kč, přičemž pohledávky žalobkyně tvoří 81,5 % všech pohledávek přihlášených do předmětného insolvenčního řízení. Žalovaná je obchodní společností, v níž v roce 2011 jméno příjmení nabyl obchodní podíl a stal se jejím jediným společníkem a zároveň jednatelem. Mezi žalobkyní jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem byla uzavřena dne datum - Smlouva o postoupení pohledávky, na základě které byla pohledávka za právnická osoba s.r.o. ve výši 8 581 682 Kč postoupena na společnost právnická osoba za cenu ve výši 500 000 Kč. Žalobkyně je přesvědčena, že zde jsou dány důvody způsobující neplatnost shora specifikované smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum pro její zjevný rozpor s dobrými mravy a rozpor se zákonem. Smlouva o postoupení pohledávky je neplatná, neboť při jejím podpisu pan příjmení jednal úmyslně v rozporu s péčí řádného hospodáře ke škodě žalobkyně, úmyslně jednal ke škodě věřitelů žalobkyně a svým jednáním se mohl dopustit trestné činnosti. jméno příjmení jako jednatel žalobkyně postoupil pohledávku v celkové hodnotě přesahující 8 000 000 Kč na žalovanou, jejímž je jediným společníkem a zároveň jednatelem, za cenu ve výši 500 000 Kč. Učinil tak krátce poté, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odpůrčí žalobě, na základě které se konkursní podstata úpadce zvýšila o řadu nemovitostí. jméno příjmení zastupoval žalobkyni a po postoupení žalovanou ve věřitelském výboru úpadce, právnická osoba s.r.o. v rámci insolvenčního řízení. jméno příjmení zastával po celou dobu funkci předsedy věřitelského výboru a věděl tak, že dojde k uspokojení pohledávek přibližně ve výši okolo 25 %. Dne datum bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno částečné rozvrhové usnesení, na základě kterého má být žalovaná jako právní nástupce žalobkyně poměrně uspokojena do výše 24,73 % právnická osoba má být vyplaceno insolvenčním správcem částka ve výši 2 122 572 Kč do 15 dnů od právní moci rozvrhového usnesení. Vzhledem k datu zveřejnění rozvrhového usnesení v insolvenčním rejstříku mělo nabýt toto usnesení právní moci datum. jméno příjmení výše popsaným jednáním porušil péči řádného hospodáře, když nejednal s nezbytnou loajalitou a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Jako jednatel postoupil pohledávku v celkové výši přesahující 8 000 000 Kč a to navíc v době, kdy jako předseda věřitelského výboru již věděl, že bude v krátké době uspokojena nejméně ve výši přesahující čtyřnásobek ceny za postoupení. Tuto pohledávku postoupil na žalovanou, jejímž je jediným společníkem a jednatelem. jméno příjmení při výše popsaném jednání nejednal v zájmu žalobkyně, ale ve svém vlastním zájmu, resp. zájmu žalované. jméno příjmení předmětnou pohledávku převedl s cílem obohatit se, resp. obohatit společnost, jejímž je jediným společníkem na úkor žalobkyně i jejích věřitelů. Dle názoru žalobce naplnil jméno příjmení skutkovou podstatu trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1,2 písm. b) tr. zákoníku nebo zneužití informace o postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 1,2,3 tr. zákoníku nebo podvodu podle § 209 odst. 1,4 písm. d). Pro podezření ze spáchání výše uvedených trestných činů podal navrhovatel na jméno příjmení trestní oznámení. Dle současné platné právní úpravy nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Dle názoru žalobce se jméno příjmení pokusil vytunelovat společnost. Žalobce vzhledem k tomu, že popsané jednání naplňuje znaky trestných činů a je jednoznačně v rozporu s dobrými mravy, vznesl navrhovatel námitku neplatnosti smlouvy o postoupení ze dne datum pro její rozpor s dobrými mravy. Z dokumentace a účetnictví žalobkyně vyšlo najevo, že nedošlo k úhradě ceny za postoupení ve výši 500 000 Kč, a to ani z části. Smlouva o postoupení pohledávky je dle názoru žalobce neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Na návrhu na určení vlastnictví pohledávky za dlužníkem právnická osoba, určení neplatnosti smlouvy o postoupení má žalobkyně naléhavý právní zájem, jelikož v probíhajícím insolvenčním řízení v současné době probíhá uspokojování věřitelů, když uspokojení z předmětné pohledávky takto bylo vypláceno osobě, která není věřitelem a vlastníkem pohledávky uplatněné v insolvenčním řízení. Existence naléhavého právního zájmu ohledně vyřešení otázky, zda tu dané právo je či není, je zřejmá s ohledem na dosavadní jednání jméno příjmení a též s ohledem na postavení společnosti žalované, kdy tato společnost dlouhodobě neplní své povinnosti vůči rejstříkovému soudu, zejména nepředkládá účetní závěrky. Nejsou tak dostupné zprávy o stavu hospodaření a majetku žalované. Dle žalobkyně je rovněž nutno zohlednit, že žalovaná má pouze jednoho společníka, jméno příjmení, který je zároveň jednatelem. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nemá zřízený kontrolní orgán, je zde pochybnost, že by se podařilo v následujících navazujících soudních řízeních vyplacená plnění vymoci na žalované. Žalobce ve svém vyjádření při jednání dne datum poukázal na to, že žalovaný příjmení anonymizováno nastoupila na místo anonymizována tři slova v insolvenčním řízení a je oprávněna vymáhat pohledávku z plnění získaného v rámci insolvenčního řízení. Právní zájem spatřuje v tom, že bez určení, kdo je oprávněným držitelem pohledávky, jestli je to anonymizována dvě slova, anebo anonymizována dvě slova, nelze uzavřít insolvenční řízení. Pro uzavření konkursního řízení je potřeba objasnit, komu se bude vyplácet částka (pohledávka) 2 200 000 Kč, když předmětná pohledávka, která je předmětem smlouvy o postoupení pohledávky, byla převedena za 500 000 Kč a neexistuje doklad o zaplacení této částky. Právní zástupce žalobce má zato, že smlouva o postoupení pohledávky z anonymizována dvě slova (žalobce) na anonymizována dvě slova, je v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy spočívá v tom, že pan příjmení věděl už v době, kdy došlo k převodu postoupení pohledávky, že z insolvenčního řízení, kdy byl členem věřitelského výboru, mu bylo známo, že pohledávka bude uspokojena minimálně v rozsahu 2 000 000 Kč a zároveň mu bylo známo s ohledem na jeho postavení ve právnická osoba export import, že tato společnost má závazky vůči třetím osobám, které byly vykonatelné a které v případě převodu této pohledávky nebude mít společnost z čeho uhradit.

3. Žalovaná ve svém vyjádření poukázala na to, že smlouva o postoupení pohledávky je platná, podle tehdejší právní úpravy bylo možné zaplatit v hotovosti 500 000 Kč a lze to doložit doklady z účetnictví. Dále žalovaný navrhl, že založí znalecký posudek, podle kterého převedená pohledávka měla hodnotu 500 000 Kč. Žalovaný trval na tom, že částka 500 000 Kč byla uhrazena.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z listinných důkazů – účetní doklady fotokopie příjmových pokladních dokladů vyplývá platba částky 2× 250 000 Kč a pohyb na účtu od datum do datum (Právní zástupce žalované potvrdil, že došlo k uložení těchto částek na účet přes pokladnu). Rovněž poukázal na to, že ani nový jednatel pan celé jméno svědka, ani nikdo další, nepřistoupil k vymáhání této pohledávky. Z vyjádření žalovaného soud zjistil, že pan celé jméno svědka nastoupil do společnosti po žalovaném a za ¾ roku společnost převedl na JUDr. anonymizováno a jednatelem se stal přítomný Mgr. anonymizováno. Z insolvenčního spisu a z odpůrčí žaloby, které již nabyla právní moci, vyplývá, že datum podal insolvenční správce zprávu insolvenčnímu soudu o tom, že o odpůrčí žalobě bylo pravomocně rozhodnuto, že bude přistoupeno k exekučnímu vymáhání. Právní zástupce žalobce dále poukázal na to, že 6 dnů před nastoupením nového jednatele pana celé jméno svědka došlo k postoupení předmětné pohledávky. Z výpovědi insolvenčního správce celé jméno svědka soud zjistil, že na základě usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích insolvenční dlužník právnická osoba vstoupil do insolvenčního řízení na místo anonymizováno, tedy společnost za anonymizována dvě slova Pan anonymizováno v tomto insolvenčním řízení ohledně anonymizováno byl členem věřitelského výboru. Dále svědek uvedl, že se dozvěděl o předmětném jednání u zdejšího soudu pouze na základě předvolání. Z výpisu událostí v řízení vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích anonymizováno spisová značka, o tomto řízení byli účastníci zpraveni datum. Ze zprávy o stavu insolvenčního řízení z datum – insolvenční správce sdělil, že bude vymáhat pohledávku původně proti jméno příjmení. Z doplnění majetkové podstaty – zpráva insolvenčního správce ve smyslu rozsudku spisová značka bylo vyhověno žalobě o neúčinnosti darovací smlouvy, byly do konkursní podstaty zařazeny nemovitosti, na základě jejichž zpeněžení došlo k uspokojení věřitele, tímto bylo doloženo, že řízení o odpůrčí žalobě byla ukončeno datum a bylo zřejmé, že dojde k uspokojení věřitelů ve značné míře. (Žalobce doplnil, že v této době datum bylo známo, že majetková podstata právnická osoba bude mít rozsáhlý majetek a umožní uspokojení věřitelů). Předmětná postoupená pohledávka neměla hodnotu 500 000 Kč, ale vyšší hodnotu a nemusela být postoupena. Tato pohledávka měla nakonec hodnotu 2 122 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že byla uzavřena datum za částku 500 000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum jednatel jméno příjmení oznamoval postoupení pohledávky Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Usnesením o vstupu právnická osoba anonymizováno vstoupila tato společnost do insolvenčního řízení dne datum a usnesením o schválení částečného rozvrhového usnesení došlo ke dni datum. Z výzvy k zaplacení pohledávky ze dne datum vůči anonymizována dvě slova vyplývá, že se jedná o doklad, který dokládá, že společnost měla závazky a dlužila. Tyto dluhy vznikly před postoupením pohledávky. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu z jméno příjmení na celé jméno svědka vyplývá, že nabyvatel prohlašuje, že je mu znám současný účetní a právní stav převáděného obchodního podílu, že je seznámen se současným hospodaření této společnosti. Z rozhodnutí jediného společníka právnická osoba export ze datum vyplývá, že došlo k postoupení pohledávky. Z prohlášení jednatele celé jméno svědka vyplývá, že souhlasil s výkonem funkce jednatele příjmení export import ze datum. V odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky z datum společnost právnická osoba sdělila:„ příjmení odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky neakceptujeme, právnická osoba anonymizováno smlouvu v žádném případě neporušila, dodejka se vrátila do právnická osoba, nedošlo k převzetí vyjádření.“ Ze znaleckého posudku,který nechal vypracovat jméno příjmení ke zjištění podmínek postoupení zkoumané pohledávky vyplývá, že není opatřen doložkou podle § 127a o.s.ř., v závěru posudku je uvedeno„ podmínky postoupení sporné pohledávky jsou zcela v souladu s obchodním zákoníkem, se zákonem o obchodních korporacích a souvisejícími zákony a rovněž jsou podmínky postoupení v souladu s dobrými mravy a obvyklým chování v obchodním styku. Z pohybu na účtu od datum do datum a z výdajových pokladních dokladů vyplývá, že bylo zaplaceno 2× 250 000 Kč Tyto doklady dle tvrzení žalobce nejsou součástí účetnictví právnická osoba anonymizováno. Z výpovědi svědka celé jméno svědka soud zjistil, že se stal jednatelem právnická osoba anonymizováno, protože mu to známý nabídl. K dotazu, s kým o koupi jednal uvedl, že tady v obec s někým, neví s kým. Smlouvu o převodu obchodního podílu podepisoval s nějakým advokátem, jméno nezná. K dotazu, zda zná přímo pana příjmení, svědek uvedl, že neví a na všechny ostatní otázky odpovídal, že neví. (Žalobce k předloženým dokladům o zaplacení příjmových dokladů na částku 500 000 Kč namítal, že nebyla zaplacena, že to jsou doklady, které podepsal pan příjmení sám sobě a že ve skutečnosti tato částka uhrazena nebyla a k tomu navrhl předložení účetnictví.) Ve věci byl ustanoven znalec celé jméno znalce, který byl posléze nahrazen znalkyní celé jméno znalkyně usnesením ze dne datum.

5. Zadání znaleckého posudku směřovalo k zodpovězení otázky, zda je z účetnictví účastníků řízení zřejmé, že došlo k úhradě sjednané ceny ve výši 500 000 Kč za postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum.

6. Ze znaleckého posudku číslo rok ze dne datum, který je opatřen doložkou podle ustanovení § 127a o.s.ř. vyplývá, že smlouva o postoupení pohledávky je podepsaná jak na straně postupitele, tak i na straně postupníka stejnou osobou. Tento podpis je notářsky ověřen. Transakce na základě této smlouvy jsou v účetnictví postupníka – společnosti právnická osoba zaúčtovány správným způsobem, nicméně v účetnictví postupitele společnosti právnická osoba, IČO anonymizováno číslo zaúčtovány nejsou vůbec. Finanční transakce vyplývající ze smlouvy o postoupení byly provedeny na straně postupníka v hotovosti a postoupená pohledávka byla hrazena vzájemným zápočtem s vydanou zálohou. Na straně postupitele nebylo účtováno u předmětných transakcí žádným způsobem. Z výpovědi znalkyně soud zjistil, že znalkyně výslovně upozornila na to, že smlouva o postoupení pohledávky je podepsána jak na straně postupitele, tak i na straně postupníka stejnou osobou“. Tento podpis je notářsky ověřen.. Znalkyně stvrdila závěry svého znaleckého posudku, ke kterým dospěla. K dotazu právního zástupce žalované – zda strana žalovaná si plnila v roce rok svoje účetní povinnosti řádně, znalkyně uvedla, že výkazy za rok rok, daňová přiznání za rok rok byla podána až v roce rok. Zjistila, že žalovaná ani žalobkyně si neplnily svoje povinnosti vůči sbírce listin, konkrétně ustanovení v § 66 rejstříkového zákona. K dotazu právního zástupce žalované – pokud by nebyla úplata za postoupenou pohledávku uhrazena, jak by se toto promítlo ve výkazech zisků a ztrát, znalkyně uvedla, že tato skutečnost by se ve výkazu zisků a ztrát nepromítla, neobjevila by se tam nijak, tato operace má vliv pouze na rozvahu společnosti. Pokud by tedy pohledávka zůstala neuhrazena, promítlo by se to pouze v rozvaze předmětné společnosti nikoliv ve výkazu zisků a ztrát. K námitce žalované, že nebylo zřejmé, zda znalkyně konfrontovala doklady získané od žalobkyně s podklady, které žalobkyně založila u správce daně. Znalkyně uvedla, že k tomu neviděla žádný důvod. Je velice nestandardní, aby jakýkoliv poplatník dokládal u správce daně prvotní doklady. K dotazu, zda bylo možno z dokladů, které měla k dispozici zjistit, zda reálně došlo k úhradě pohledávky, znalkyně uvedla, že byly předloženy pouze pokladní doklady, které ale mohou být podvržené, čímž neříká, že to tak bylo. Pohledávka byla uhrazena formou vzájemného zápočtu, o faktickém toku finančních prostředků prostřednictvím bankovního výpisu, který je naprosto zřejmý a jasný, takto účtováno nebylo. Z tohoto důvodu formulovala i závěr svého znaleckého posudku.

7. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Soud dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal, že došlo k úhradě kupní ceny za postoupenou pohledávku. Uzavření předmětné smlouvy nedává smysl, žalobce nebyl s žalovanou v žádném obchodním styku, uzavřená smlouva byla pro žalobce krajně nevýhodná a její uzavření nedává ekonomickou logiku. Nabízí se jediné vysvětlení a to je vyvedení majetku žalobce k jeho škodě a ve prospěch žalované, jejímž jednatelem je pan příjmení. Soud poukazuje na to, jak vyplývá jednak ze smlouvy i ze znaleckého posudku, že smlouvu o postoupení pohledávky podepsala stejná osoba za žalobce i za žalovaného. Znalkyně uvedla, že ačkoliv to netvrdí, pokladní doklady mohou být zfalšované. Výslovně prohlásila, že nelze potvrdit se stoprocentní jistotou i poté, co byl zpracován znalecký posudek, že částka 500 000 Kč byla skutečně zaplacena. S ohledem na změnu vlastnické struktury, žalované má soud zato, že ze společnosti byl vyveden majetek převyšující částku 500 000 Kč, jejíž úhrada není prokázána. I pokud by tato částka zaplacena byla, postrádá takovýto kontrakt jakoukoliv logiku a soulad se zákonem. Žalovaná neuvedla žádné tvrzení, žádný důkaz k prokázání, že uzavřená smlouva nemá poškodit žalobce. Při hodnocení jednání jméno příjmení je nutno vzít v úvahu, že jednal v postavení statutárního orgánu, jak žalované, tak i žalobce. Vzhledem k postavení jméno příjmení se na ně vztahovaly povinnosti orgánu obchodní korporace vymezené uvedenými ustanoveními § 51 odst. 1, § 52 odst. 2 a § 54 odst. 3, vše dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Podle § 51 zákona o obchodních korporacích odst. 1, pečlivě s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace, to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. Podle odst. 2, člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení, tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Podle § 52 odst. 1, při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná, rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace. Odst. 2, je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. Podle § 54 odst. 3, tímto ustanovením není dotčena povinnost člena orgánu obchodní korporace jednat v zájmu obchodní korporace. jméno příjmení při uzavření předmětné smlouvy o postoupení pohledávky nejednal s nezbytnou loajalitou žalobce, nejednal v zájmu žalobce, nejednal s péčí řádného hospodáře a jednal v rozporu s dobrými mravy. jméno anonymizováno postavení statutárního orgánu žalované, jednal k jejímu prospěchu zjevně zneužívajíc práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku. Ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu jsou dobré mravy souhrnem etických obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Žalovaná neprokázala, že by ve věci jednala v souladu s dobrými mravy, kdy získala majetkový prospěch z jednání svého statutárního orgánu, jednající ve vztahu k žalobci v rozporu s dobrými mravy a péčí řádného hospodáře. Je na žalované, aby prokázala, že předmětná smlouva byla uzavřena v souladu s dobrými mravy, nedopadl na ni důvod neplatnosti dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku Tyto skutečnosti žalovaná neprokázala.

8. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 580 občanského zákoníku, odst. 1 - neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odst. 2 neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. Zásadně lze říci, že dobré mravy jsou souhrnem základních etických zásad, obecně zachovávaných a uznávaných v demokratické společnosti, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami. Přitom se obsah pojmu dobré mravy vyvíjí spolu s vývojem společnosti (II ÚS 249/97).

9. Komentovaný občanský zákoník v § 547 vyžaduje, aby právní jednání svým obsahem a účelem odpovídal dobrým mravům. Naproti tomu stanoví se obecně, že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je neplatné. Právní jednání se může dostat do rozporu s dobrými mravy, aniž je to na první pohled zřejmé. V komentovaném ustanovení jsou uvedeny 3 důvody neplatnosti právního jednání. Především jde o neplatnost, která je sankcí právního jednání, které se příčí dobrým mravům, dále se jedná o neplatnost, která je sankcí právního jednání, jež odporuje zákonu, ale jen v případě (resp. za podmínky) že smysl a účel zákona (zákonného ustanovení, s nímž je právní jednání v rozporu) vyžaduje, aby dotyčné právní jednání bylo sankcionováno neplatností a konečně se jedná o neplatnost, která je sankcí za vady právního jednání, která spočívá v tom, že má být plněno něco nemožného (že byl sjednám nemožný předmět plnění).

10. Soud má za prokázané, že k reálnému naplnění kontraktu nedošlo. Žalovaný, resp. jeho statutární zástupce pan příjmení byl účasten na obou stranách daného smluvního vztahu a zároveň byl členem věřitelského výboru úpadce anonymizováno, který měl přesné informace o výši uspokojení v rámci daného insolvenčního řízení. Ve velmi blízké časové souvislosti v řádech dnů, poté, co vyšlo najevo, že uspokojení bude rámcově ve výši 25% přihlášených pohledávek, byla uzavřena předkládaná smlouva o postoupení a předmětná pohledávka byla vyvedena z majetku žalobce. Následně opět v řádech dnů pan příjmení prodal společnost žalobce - svědkovi celé jméno svědka, aniž by mu předal jakékoli doklady, ani část účetnictví společnosti a žádné peníze, i přesto, že na pokladně společnosti měla být částka 500 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti a vzájemnou provázanost žalobce a žalovaného v roce rok, neexistenci dokladů dokazujících reálnou úhradu ceny za postoupení pohledávky a blízkou časovou souvislost s výsledky insolvenčního řízení, soud dospěl k závěru, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávky. Žalobce je nadále vlastníkem v žalobě vymezené pohledávky. I s ohledem na rozpor jednání pana příjmení, resp. právnická osoba anonymizováno s dobrými mravy, má soud za to, že žalobní návrh, tak jak je vymezen v žalobě, je v plném rozsahu opodstatněn a proto žalobě vyhověl.

11. Výrok o náhradě nákladů státu vychází z ust. § 148 odst. 1 podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto uložil žalované zaplatit žalované na nákladech státu částku 19.734 Kč sestávající z nákladů za znalecký posudek 11.858 Kč, účast znalce na jednání 1.242 Kč a svědečné 6.634 Kč.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy plně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. 177/96 Sb. dle ust. § 7 za tyto právní úkony 9x režijní paušál a 300 Kč, tj. 2.700 Kč + 21% DPH tj. celkem 3.267 Kč (4x písemné podání ve věci, 5x účast u soudu), uhrazený soudní poplatek ve výši 2000 Kč tj. celkem 5.267 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů od písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.