23 C 172/2016

Plný text

: Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyně JUDr. Jaroslava Novotná v právní věci žalobce: právnická osoba , IČO , se sídlem adresa , obec a číslo , zast. Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zast. Mgr. příjmení příjmení , se sídlem adresa , obec a číslo o určení vlastnictví pohledávky

I. Určuje se, že společnost [právnická osoba] je vlastníkem pohledávky ve výši 8.581.682 Kč vůči dlužníkovi ČIMOS společnost s ručením omezeným, [IČO], [obec a číslo], [PSČ] [obec], přihlášené v insolvenční věci dlužníka [anonymizováno] společnost s ručením omezeným, vedené Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp.zn. [insolvenční spisová značka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů státu ve výši 19.734 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 5.267 Kč to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal určení neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky pro rozpor s dobrými mravy, jednak proto, že nedošlo k úhradě ceny za postoupení ve výši 500 000 Kč a dále proto, že statutární zástupce žalobce nejednal s péčí řádného hospodáře, když nejednal s nezbytnou loajalitou a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.

2. Žalobce ve své žalobě uvedl tyto právně významné skutečnosti: Žalobce je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne [datum]. Jejím jediným společníkem a prvním jednatelem byl pan [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla společnost zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze [právnická osoba] byla vlastníkem pohledávky za [právnická osoba] s. r. o., [IČO] se sídlem [adresa] a [datum] byl na její majetek prohlášen konkurs. Žalobkyně přihlásila své pohledávky vzniklé z titulu výše uvedené smlouvy o půjčce a postupitelských smluv a ty byly zjištěny ve výši 8 581 682 Kč, přičemž pohledávky žalobkyně tvoří 81,5 % všech pohledávek přihlášených do předmětného insolvenčního řízení. <i>Žalovaná je obchodní společností, v níž v roce 2011 [jméno] [příjmení] nabyl obchodní podíl a stal se jejím jediným společníkem a zároveň jednatelem.</i> Mezi žalobkyní jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem byla uzavřena dne [datum] - Smlouva o postoupení pohledávky, na základě které byla pohledávka za [právnická osoba] s.r.o. ve výši 8 581 682 Kč postoupena na společnost [právnická osoba] za cenu ve výši 500 000 Kč. Žalobkyně je přesvědčena, že zde jsou dány důvody způsobující neplatnost shora specifikované smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] pro její zjevný rozpor s dobrými mravy a rozpor se zákonem. Smlouva o postoupení pohledávky je neplatná, neboť při jejím podpisu pan [příjmení] jednal úmyslně v rozporu s péčí řádného hospodáře ke škodě žalobkyně, úmyslně jednal ke škodě věřitelů žalobkyně a svým jednáním se mohl dopustit trestné činnosti. [jméno] [příjmení] jako jednatel žalobkyně postoupil pohledávku v celkové hodnotě přesahující 8 000 000 Kč na žalovanou, jejímž je jediným společníkem a zároveň jednatelem, za cenu ve výši 500 000 Kč. Učinil tak krátce poté, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odpůrčí žalobě, na základě které se konkursní podstata úpadce zvýšila o řadu nemovitostí. [jméno] [příjmení] zastupoval žalobkyni a po postoupení žalovanou ve věřitelském výboru úpadce, [právnická osoba] s.r.o. v rámci insolvenčního řízení. [jméno] [příjmení] zastával po celou dobu funkci předsedy věřitelského výboru a věděl tak, že dojde k uspokojení pohledávek přibližně ve výši okolo 25 %. Dne [datum] bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno částečné rozvrhové usnesení, na základě kterého má být žalovaná jako právní nástupce žalobkyně poměrně uspokojena do výše 24,73 % [právnická osoba] má být vyplaceno insolvenčním správcem částka ve výši 2 122 572 Kč do 15 dnů od právní moci rozvrhového usnesení. Vzhledem k datu zveřejnění rozvrhového usnesení v insolvenčním rejstříku mělo nabýt toto usnesení právní moci [datum]. [jméno] [příjmení] výše popsaným jednáním porušil péči řádného hospodáře, když nejednal s nezbytnou loajalitou a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Jako jednatel postoupil pohledávku v celkové výši přesahující 8 000 000 Kč a to navíc v době, kdy jako předseda věřitelského výboru již věděl, že bude v krátké době uspokojena nejméně ve výši přesahující čtyřnásobek ceny za postoupení. Tuto pohledávku postoupil na žalovanou, jejímž je jediným společníkem a jednatelem. [jméno] [příjmení] při výše popsaném jednání nejednal v zájmu žalobkyně, ale ve svém vlastním zájmu, resp. zájmu žalované. [jméno] [příjmení] předmětnou pohledávku převedl s cílem obohatit se, resp. obohatit společnost, jejímž je jediným společníkem na úkor žalobkyně i jejích věřitelů. Dle názoru žalobce naplnil [jméno] [příjmení] skutkovou podstatu trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1,2 písm. b) tr. zákoníku nebo zneužití informace o postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 1,2,3 tr. zákoníku nebo podvodu podle § 209 odst. 1,4 písm. d). Pro podezření ze spáchání výše uvedených trestných činů podal navrhovatel na [jméno] [příjmení] trestní oznámení. Dle současné platné právní úpravy nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Dle názoru žalobce se [jméno] [příjmení] pokusil vytunelovat společnost. Žalobce vzhledem k tomu, že popsané jednání naplňuje znaky trestných činů a je jednoznačně v rozporu s dobrými mravy, vznesl navrhovatel námitku neplatnosti smlouvy o postoupení ze dne [datum] pro její rozpor s dobrými mravy. Z dokumentace a účetnictví žalobkyně vyšlo najevo, že nedošlo k úhradě ceny za postoupení ve výši 500 000 Kč, a to ani z části. Smlouva o postoupení pohledávky je dle názoru žalobce neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Na návrhu na určení vlastnictví pohledávky za dlužníkem [právnická osoba], určení neplatnosti smlouvy o postoupení má žalobkyně naléhavý právní zájem, jelikož v probíhajícím insolvenčním řízení v současné době probíhá uspokojování věřitelů, když uspokojení z předmětné pohledávky takto bylo vypláceno osobě, která není věřitelem a vlastníkem pohledávky uplatněné v insolvenčním řízení. Existence naléhavého právního zájmu ohledně vyřešení otázky, zda tu dané právo je či není, je zřejmá s ohledem na dosavadní jednání [jméno] [příjmení] a též s ohledem na postavení společnosti žalované, kdy tato společnost dlouhodobě neplní své povinnosti vůči rejstříkovému soudu, zejména nepředkládá účetní závěrky. Nejsou tak dostupné zprávy o stavu hospodaření a majetku žalované. Dle žalobkyně je rovněž nutno zohlednit, že žalovaná má pouze jednoho společníka, [jméno] [příjmení], který je zároveň jednatelem. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nemá zřízený kontrolní orgán, je zde pochybnost, že by se podařilo v následujících navazujících soudních řízeních vyplacená plnění vymoci na žalované. Žalobce ve svém vyjádření při jednání dne [datum] poukázal na to, že žalovaný [příjmení] [anonymizováno] nastoupila na místo [anonymizována tři slova] v insolvenčním řízení a je oprávněna vymáhat pohledávku z plnění získaného v rámci insolvenčního řízení. Právní zájem spatřuje v tom, že bez určení, kdo je oprávněným držitelem pohledávky, jestli je to [anonymizována dvě slova], anebo [anonymizována dvě slova], nelze uzavřít insolvenční řízení. Pro uzavření konkursního řízení je potřeba objasnit, komu se bude vyplácet částka (pohledávka) 2 200 000 Kč, když předmětná pohledávka, která je předmětem smlouvy o postoupení pohledávky, byla převedena za 500 000 Kč a neexistuje doklad o zaplacení této částky. Právní zástupce žalobce má zato, že smlouva o postoupení pohledávky z [anonymizována dvě slova] (žalobce) na [anonymizována dvě slova], je v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy spočívá v tom, že pan [příjmení] věděl už v době, kdy došlo k převodu postoupení pohledávky, že z insolvenčního řízení, kdy byl členem věřitelského výboru, mu bylo známo, že pohledávka bude uspokojena minimálně v rozsahu 2 000 000 Kč a zároveň mu bylo známo s ohledem na jeho postavení ve [právnická osoba] export import, že tato společnost má závazky vůči třetím osobám, které byly vykonatelné a které v případě převodu této pohledávky nebude mít společnost z čeho uhradit.

3. Žalovaná ve svém vyjádření poukázala na to, že smlouva o postoupení pohledávky je platná, podle tehdejší právní úpravy bylo možné zaplatit v hotovosti 500 000 Kč a lze to doložit doklady z účetnictví. Dále žalovaný navrhl, že založí znalecký posudek, podle kterého převedená pohledávka měla hodnotu 500 000 Kč. Žalovaný trval na tom, že částka 500 000 Kč byla uhrazena.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z listinných důkazů – účetní doklady fotokopie příjmových pokladních dokladů vyplývá platba částky 2× 250 000 Kč a pohyb na účtu od [datum] do [datum] (Právní zástupce žalované potvrdil, že došlo k uložení těchto částek na účet přes pokladnu). Rovněž poukázal na to, že ani nový jednatel pan [celé jméno svědka], ani nikdo další, nepřistoupil k vymáhání této pohledávky. Z vyjádření žalovaného soud zjistil, že pan [celé jméno svědka] nastoupil do společnosti po žalovaném a za ¾ roku společnost převedl na JUDr. [anonymizováno] a jednatelem se stal přítomný Mgr. [anonymizováno]. Z insolvenčního spisu a z odpůrčí žaloby, které již nabyla právní moci, vyplývá, že [datum] podal insolvenční správce zprávu insolvenčnímu soudu o tom, že o odpůrčí žalobě bylo pravomocně rozhodnuto, že bude přistoupeno k exekučnímu vymáhání. Právní zástupce žalobce dále poukázal na to, že 6 dnů před nastoupením nového jednatele pana [celé jméno svědka] došlo k postoupení předmětné pohledávky. Z výpovědi insolvenčního správce [celé jméno svědka] soud zjistil, že na základě usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích insolvenční dlužník [právnická osoba] vstoupil do insolvenčního řízení na místo [anonymizováno], tedy společnost za [anonymizována dvě slova] Pan [anonymizováno] v tomto insolvenčním řízení ohledně [anonymizováno] byl členem věřitelského výboru. Dále svědek uvedl, že se dozvěděl o předmětném jednání u zdejšího soudu pouze na základě předvolání. Z výpisu událostí v řízení vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích [anonymizováno] [spisová značka], o tomto řízení byli účastníci zpraveni [datum]. Ze zprávy o stavu insolvenčního řízení z [datum] – insolvenční správce sdělil, že bude vymáhat pohledávku původně proti [jméno] [příjmení]. Z doplnění majetkové podstaty – zpráva insolvenčního správce ve smyslu rozsudku [spisová značka] bylo vyhověno žalobě o neúčinnosti darovací smlouvy, byly do konkursní podstaty zařazeny nemovitosti, na základě jejichž zpeněžení došlo k uspokojení věřitele, tímto bylo doloženo, že řízení o odpůrčí žalobě byla ukončeno [datum] a bylo zřejmé, že dojde k uspokojení věřitelů ve značné míře. (Žalobce doplnil, že v této době [datum] bylo známo, že majetková podstata [právnická osoba] bude mít rozsáhlý majetek a umožní uspokojení věřitelů). Předmětná postoupená pohledávka neměla hodnotu 500 000 Kč, ale vyšší hodnotu a nemusela být postoupena. Tato pohledávka měla nakonec hodnotu 2 122 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky soud zjistil, že byla uzavřena [datum] za částku 500 000 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] jednatel [jméno] [příjmení] oznamoval postoupení pohledávky Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Usnesením o vstupu [právnická osoba] [anonymizováno] vstoupila tato společnost do insolvenčního řízení dne [datum] a usnesením o schválení částečného rozvrhového usnesení došlo ke dni [datum]. Z výzvy k zaplacení pohledávky ze dne [datum] vůči [anonymizována dvě slova] vyplývá, že se jedná o doklad, který dokládá, že společnost měla závazky a dlužila. Tyto dluhy vznikly před postoupením pohledávky. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu z [jméno] [příjmení] na [celé jméno svědka] vyplývá, že nabyvatel prohlašuje, že je mu znám současný účetní a právní stav převáděného obchodního podílu, že je seznámen se současným hospodaření této společnosti. Z rozhodnutí jediného společníka [právnická osoba] export ze [datum] vyplývá, že došlo k postoupení pohledávky. Z prohlášení jednatele [celé jméno svědka] vyplývá, že souhlasil s výkonem funkce jednatele [příjmení] export import ze [datum]. V odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky z [datum] společnost [právnická osoba] sdělila:„ [příjmení] odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky neakceptujeme, [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu v žádném případě neporušila, dodejka se vrátila do [právnická osoba], nedošlo k převzetí vyjádření.“ Ze znaleckého posudku,který nechal vypracovat [jméno] [příjmení] ke zjištění podmínek postoupení zkoumané pohledávky vyplývá, že není opatřen doložkou podle § 127a o.s.ř., v závěru posudku je uvedeno„ podmínky postoupení sporné pohledávky jsou zcela v souladu s obchodním zákoníkem, se zákonem o obchodních korporacích a souvisejícími zákony a rovněž jsou podmínky postoupení v souladu s dobrými mravy a obvyklým chování v obchodním styku. Z pohybu na účtu od [datum] do [datum] a z výdajových pokladních dokladů vyplývá, že bylo zaplaceno 2× 250 000 Kč Tyto doklady dle tvrzení žalobce nejsou součástí účetnictví [právnická osoba] [anonymizováno]. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že se stal jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno], protože mu to známý nabídl. K dotazu, s kým o koupi jednal uvedl, že tady v [obec] s někým, neví s kým. Smlouvu o převodu obchodního podílu podepisoval s nějakým advokátem, jméno nezná. K dotazu, zda zná přímo pana [příjmení], svědek uvedl, že neví a na všechny ostatní otázky odpovídal, že neví. (Žalobce k předloženým dokladům o zaplacení příjmových dokladů na částku 500 000 Kč namítal, že nebyla zaplacena, že to jsou doklady, které podepsal pan [příjmení] sám sobě a že ve skutečnosti tato částka uhrazena nebyla a k tomu navrhl předložení účetnictví.) Ve věci byl ustanoven znalec [celé jméno znalce], který byl posléze nahrazen znalkyní [celé jméno znalkyně] usnesením ze dne [datum].

5. Zadání znaleckého posudku směřovalo k zodpovězení otázky, zda je z účetnictví účastníků řízení zřejmé, že došlo k úhradě sjednané ceny ve výši 500 000 Kč za postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum].

6. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], který je opatřen doložkou podle ustanovení § 127a o.s.ř. vyplývá, že smlouva o postoupení pohledávky je podepsaná jak na straně postupitele, tak i na straně postupníka stejnou osobou. Tento podpis je notářsky ověřen. Transakce na základě této smlouvy jsou v účetnictví postupníka – společnosti [právnická osoba] zaúčtovány správným způsobem, nicméně v účetnictví postupitele společnosti [právnická osoba], IČO [anonymizováno] [číslo] zaúčtovány nejsou vůbec. Finanční transakce vyplývající ze smlouvy o postoupení byly provedeny na straně postupníka v hotovosti a postoupená pohledávka byla hrazena vzájemným zápočtem s vydanou zálohou. Na straně postupitele nebylo účtováno u předmětných transakcí žádným způsobem. Z výpovědi znalkyně soud zjistil, že znalkyně výslovně upozornila na to, že smlouva o postoupení pohledávky je podepsána jak na straně postupitele, tak i na straně postupníka stejnou osobou“. Tento podpis je notářsky ověřen.. Znalkyně stvrdila závěry svého znaleckého posudku, ke kterým dospěla. K dotazu právního zástupce žalované – zda strana žalovaná si plnila v roce [rok] svoje účetní povinnosti řádně, znalkyně uvedla, že výkazy za rok [rok], daňová přiznání za rok [rok] byla podána až v roce [rok]. Zjistila, že žalovaná ani žalobkyně si neplnily svoje povinnosti vůči sbírce listin, konkrétně ustanovení v § 66 rejstříkového zákona. K dotazu právního zástupce žalované – pokud by nebyla úplata za postoupenou pohledávku uhrazena, jak by se toto promítlo ve výkazech zisků a ztrát, znalkyně uvedla, že tato skutečnost by se ve výkazu zisků a ztrát nepromítla, neobjevila by se tam nijak, tato operace má vliv pouze na rozvahu společnosti. Pokud by tedy pohledávka zůstala neuhrazena, promítlo by se to pouze v rozvaze předmětné společnosti nikoliv ve výkazu zisků a ztrát. K námitce žalované, že nebylo zřejmé, zda znalkyně konfrontovala doklady získané od žalobkyně s podklady, které žalobkyně založila u správce daně. Znalkyně uvedla, že k tomu neviděla žádný důvod. Je velice nestandardní, aby jakýkoliv poplatník dokládal u správce daně prvotní doklady. K dotazu, zda bylo možno z dokladů, které měla k dispozici zjistit, zda reálně došlo k úhradě pohledávky, znalkyně uvedla, že byly předloženy pouze pokladní doklady, které ale mohou být podvržené, čímž neříká, že to tak bylo. Pohledávka byla uhrazena formou vzájemného zápočtu, o faktickém toku finančních prostředků prostřednictvím bankovního výpisu, který je naprosto zřejmý a jasný, takto účtováno nebylo. Z tohoto důvodu formulovala i závěr svého znaleckého posudku.

7. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Soud dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal, že došlo k úhradě kupní ceny za postoupenou pohledávku. Uzavření předmětné smlouvy nedává smysl, žalobce nebyl s žalovanou v žádném obchodním styku, uzavřená smlouva byla pro žalobce krajně nevýhodná a její uzavření nedává ekonomickou logiku. Nabízí se jediné vysvětlení a to je vyvedení majetku žalobce k jeho škodě a ve prospěch žalované, jejímž jednatelem je pan [příjmení]. Soud poukazuje na to, jak vyplývá jednak ze smlouvy i ze znaleckého posudku, že smlouvu o postoupení pohledávky podepsala stejná osoba za žalobce i za žalovaného. Znalkyně uvedla, že ačkoliv to netvrdí, pokladní doklady mohou být zfalšované. Výslovně prohlásila, že nelze potvrdit se stoprocentní jistotou i poté, co byl zpracován znalecký posudek, že částka 500 000 Kč byla skutečně zaplacena. S ohledem na změnu vlastnické struktury, žalované má soud zato, že ze společnosti byl vyveden majetek převyšující částku 500 000 Kč, jejíž úhrada není prokázána. I pokud by tato částka zaplacena byla, postrádá takovýto kontrakt jakoukoliv logiku a soulad se zákonem. Žalovaná neuvedla žádné tvrzení, žádný důkaz k prokázání, že uzavřená smlouva nemá poškodit žalobce. Při hodnocení jednání [jméno] [příjmení] je nutno vzít v úvahu, že jednal v postavení statutárního orgánu, jak žalované, tak i žalobce. Vzhledem k postavení [jméno] [příjmení] se na ně vztahovaly povinnosti orgánu obchodní korporace vymezené uvedenými ustanoveními § 51 odst. 1, § 52 odst. 2 a § 54 odst. 3, vše dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Podle § 51 zákona o obchodních korporacích odst. 1, pečlivě s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace, to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. Podle odst. 2, člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení, tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Podle § 52 odst. 1, při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná, rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace. Odst. 2, je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. Podle § 54 odst. 3, tímto ustanovením není dotčena povinnost člena orgánu obchodní korporace jednat v zájmu obchodní korporace. [jméno] [příjmení] při uzavření předmětné smlouvy o postoupení pohledávky nejednal s nezbytnou loajalitou žalobce, nejednal v zájmu žalobce, nejednal s péčí řádného hospodáře a jednal v rozporu s dobrými mravy. [jméno] [anonymizováno] postavení statutárního orgánu žalované, jednal k jejímu prospěchu zjevně zneužívajíc práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku. Ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu jsou dobré mravy souhrnem etických obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Žalovaná neprokázala, že by ve věci jednala v souladu s dobrými mravy, kdy získala majetkový prospěch z jednání svého statutárního orgánu, jednající ve vztahu k žalobci v rozporu s dobrými mravy a péčí řádného hospodáře. Je na žalované, aby prokázala, že předmětná smlouva byla uzavřena v souladu s dobrými mravy, nedopadl na ni důvod neplatnosti dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku Tyto skutečnosti žalovaná neprokázala.

8. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 580 občanského zákoníku, odst. 1 - neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odst. 2 neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. Zásadně lze říci, že dobré mravy jsou souhrnem základních etických zásad, obecně zachovávaných a uznávaných v demokratické společnosti, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami. Přitom se obsah pojmu dobré mravy vyvíjí spolu s vývojem společnosti (II ÚS 249/97).

9. Komentovaný občanský zákoník v § 547 vyžaduje, aby právní jednání svým obsahem a účelem odpovídal dobrým mravům. Naproti tomu stanoví se obecně, že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je neplatné. Právní jednání se může dostat do rozporu s dobrými mravy, aniž je to na první pohled zřejmé. V komentovaném ustanovení jsou uvedeny 3 důvody neplatnosti právního jednání. Především jde o neplatnost, která je sankcí právního jednání, které se příčí dobrým mravům, dále se jedná o neplatnost, která je sankcí právního jednání, jež odporuje zákonu, ale jen v případě (resp. za podmínky) že smysl a účel zákona (zákonného ustanovení, s nímž je právní jednání v rozporu) vyžaduje, aby dotyčné právní jednání bylo sankcionováno neplatností a konečně se jedná o neplatnost, která je sankcí za vady právního jednání, která spočívá v tom, že má být plněno něco nemožného (že byl sjednám nemožný předmět plnění).

10. Soud má za prokázané, že k reálnému naplnění kontraktu nedošlo. Žalovaný, resp. jeho statutární zástupce pan [příjmení] byl účasten na obou stranách daného smluvního vztahu a zároveň byl členem věřitelského výboru úpadce [anonymizováno], který měl přesné informace o výši uspokojení v rámci daného insolvenčního řízení. Ve velmi blízké časové souvislosti v řádech dnů, poté, co vyšlo najevo, že uspokojení bude rámcově ve výši 25% přihlášených pohledávek, byla uzavřena předkládaná smlouva o postoupení a předmětná pohledávka byla vyvedena z majetku žalobce. Následně opět v řádech dnů pan [příjmení] prodal společnost žalobce - svědkovi [celé jméno svědka], aniž by mu předal jakékoli doklady, ani část účetnictví společnosti a žádné peníze, i přesto, že na pokladně společnosti měla být částka 500 000 Kč. S ohledem na tyto skutečnosti a vzájemnou provázanost žalobce a žalovaného v roce [rok], neexistenci dokladů dokazujících reálnou úhradu ceny za postoupení pohledávky a blízkou časovou souvislost s výsledky insolvenčního řízení, soud dospěl k závěru, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávky. Žalobce je nadále vlastníkem v žalobě vymezené pohledávky. I s ohledem na rozpor jednání pana [příjmení], resp. [právnická osoba] [anonymizováno] s dobrými mravy, má soud za to, že žalobní návrh, tak jak je vymezen v žalobě, je v plném rozsahu opodstatněn a proto žalobě vyhověl.

11. Výrok o náhradě nákladů státu vychází z ust. § 148 odst. 1 podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto uložil žalované zaplatit žalované na nákladech státu částku 19.734 Kč sestávající z nákladů za znalecký posudek 11.858 Kč, účast znalce na jednání 1.242 Kč a svědečné 6.634 Kč.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy plně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhl. 177/96 Sb. dle ust. § 7 za tyto právní úkony 9x režijní paušál a 300 Kč, tj. 2.700 Kč + 21% DPH tj. celkem 3.267 Kč (4x písemné podání ve věci, 5x účast u soudu), uhrazený soudní poplatek ve výši 2000 Kč tj. celkem 5.267 Kč.