23 C 172/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované , IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 122 650 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná [název žalované] a pan [celé jméno žalovaného] jsou povinni do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 122 650 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 122 650 Kč ve výši 11,75 % p.a. za dobu od [datum] do zaplacení s tím, že v rozsahu, v jakém splnil jeden z žalovaných, zaniká dluh i druhého žalovaného.</b> <b>II. Žalovaná [název žalované] a pan [celé jméno žalovaného] jsou povinni do tří dnů ode dne právní moci rozsudku zaplatit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 44 053 Kč s tím, že v rozsahu, v jakém splnil jeden z žalovaných, zaniká dluh i druhého žalovaného.</b> 1. Žalobce se ve své žalobě podané dne [datum] domáhal po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení kterým se žalovaní obohatili na úkor žalobce ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. V žalobě uvedl tyto rozhodné skutečnosti: Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovanou jako zhotovitelem Smlouvu o dílo na provedení rekonstrukce koupelny a kuchyně v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo]. Za žalovanou smlouvu podepsal pan [celé jméno žalovaného], který se označil jako generální manažer. Dílo mělo být dokončeno a předáno do [datum]. Dne [datum] zároveň byla žalobci vystavena zálohová faktura na nákup materiálu a zařizovacích předmětů ve výši 122 650 Kč. [příjmení] fakturu proplatil žalobce na účet žalovaného dne [datum]. Žalovaná přes neustálé telefonické a mailové výzvy ještě ani v květnu [rok] nezahájila dohodnuté práce, když termín dokončení byl sjednán na [datum]. Žalobce proto zaslal žalované dne [datum] písemné odstoupení od smlouvy se žádostí o vrácení zaplacené zálohy. Na výzvu reagovala jednatelka žalované paní [jméno] [příjmení] dopisem zaslaným do datové schránky žalobce dne [datum]. V dopise potvrdila, že na účet žalované částka 122.650 Kč byla skutečně připsána. Z tohoto účtu však pan [celé jméno žalovaného] uvedenou částku převedl na svůj osobní účet. [celé jméno žalovaného] není se žalovanou v žádném zaměstnaneckém ani jiném vztahu a nebyl oprávněn žádné smlouvy za žalovanou uzavírat. Žalovaná není schopna pro nedostatek finančních prostředků zálohu přijatou na její účet vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaná přijala částku 122. 650 Kč od žalobce dne [datum] na svůj účet, aniž za zaslanou zálohu žalobci poskytla jakékoli domluvené práce a dodávky, došlo u ní k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce a je povinna toto bezdůvodné obohacení žalobci vydat. Podle § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Problémy mezi společníky a zúčastněnými osobami uvnitř společnosti žalovaného nemohly mít vliv na její závazky vůči třetím stranám. Do dnešního dne žalovaná žalobci ničeho nevrátila, i přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum]. Žalobci proto nezbylo než se obrátit na soud. Žalobce v průběhu řízení rozšířil žalobu i proti dalšímu účastníku řízení [celé jméno žalovaného].

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě na svoji obranu uvedla, že zakázka s [anonymizováno] [ulice] nebyla uzavřena společností žalované. Žalovaná smlouvu s družstvem nepodepsala, ani neschválila její podepsání. Smlouva byla za společnost žalovaného podepsána podvodně panem [celé jméno žalovaného] Pan [celé jméno žalovaného] jednal podvodně pro své vlastní obohacení, kdy po podepsání smlouvy o zakázce si ihned požadovanou zálohu převedl na svůj soukromý účet a učinil tak v době, kdy měl jako jediný přístupové údaje k bankovnímu účtu společnosti. K tomuto kroku nebyl oprávněn, neměl žádnou platnou plnou moc, která by ho k tomuto jednání opravňovala. Bylo zjištěno, že pan [celé jméno žalovaného] v tomto podvodném jednání pokračuje a jménem společnosti uzavírá podvodné zakázky i nadále. Na pana [celé jméno žalovaného] bylo podáno trestní oznámení a je průběžně doplňováno o další zjištěné skutečnosti.

3. Žalobce ve své replice při jednání dne [datum] poukázal na to, že byla uzavřena smlouva o dílo, v níž figuroval na straně žalované pan [celé jméno žalovaného], který sice nebyl podle obchodního rejstříku oprávněn za firmu jednat, nicméně měl přístup k účtu společnosti a podle sdělení jednatelky měl generální plnou moc v tomto období. Žalobce podle konstantní judikatury vycházel z toho, že tím, kdo plnění získal, není osoba, která má předmět plnění aktuálně ve svém obecném držení, nebo osoba, která jej skutečně spotřebovala, nýbrž ten, komu bylo bez právního důvodu plněno. [příjmení] povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu je adresát tohoto plnění. [příjmení] fakturu za družstvo vystavil účetní společnosti pan [jméno] [příjmení]. Žalobce tedy měl za to, že skutečně plní na účet společnosti. Tuto skutečnost potvrdila jednatelka společnosti. Za své plnění žalobce nedostal žádnou protihodnotu. Jednatelka společnosti popírala, že by pan [celé jméno žalovaného] byl oprávněn za firmu jakýmkoli způsobem jednat. Navíc žalobce poukazoval na to, že pokud by byl pan [celé jméno žalovaného] pomocníkem společnosti, společnost za jeho jednání odpovídá a je zavázána jeho úkony s odkazem na § 2914 občanského zákoníku, kde se stanoví:„ Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.“ Dále žalobce navrhl, že s ohledem na to, že pan [celé jméno žalovaného] se ukázal jako podvodník a svým podvodným jednáním vylákal peníze od žalobce, navrhl žalobu rozšířit a připustit přistoupení dalšího účastníka na straně žalované a to pana [celé jméno žalovaného] narozeného [datum] na adrese [adresa žalovaného].

2. Usnesením ze dne [datum] rozhodl soud tak, že připouští podle § 92 odstavec 1 zákona č.99/1963 Sb., aby do řízení na straně žalované přistoupil jako další účastník [celé jméno žalovaného] [datum narození] bytem [ulice a číslo] [PSČ] [obec] [rodné číslo], neboť žalobce navrhl přistoupení jmenovaného jako dalšího účastníka.

4. Žalovaná ve svém vyjádření na jednání dne [číslo] [rok] uvedla, že je nesporné, že peníze z bytového družstva přišly na účet dne [datum], kdy je ještě neměla k dispozici, s tímto účtem nemohla nijak nakládat, protože se v té době měnil jednatel. Dispozice k účtu dostala dne [datum], kdy díky účetnímu panu [příjmení] zjistila, že byla podepsána zakázka s panem [celé jméno žalovaného] a bytovým družstvem žalobce. Účet otevřela a zjistila, že přišlo na účet 122 650 Kč, které ve stejný den [datum] pan [celé jméno žalovaného] stáhl na svůj účet. Tyto peníze zpronevěřil. Pan [celé jméno žalovaného] byl člověk, který firmu zakládal, ale když ji založil, tak ji hned přepsal na společníka pana [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] nastoupila jako asistentka ve firmě, nechala se přemluvit a byla zapsána jako jednatelka firmy, smlouvu o dílo nepodepsala, podepsal ji za zhotovitele pan [celé jméno žalovaného]. Žalovaná tvrdila, že neměla generální plnou moc.

5. Žalobce ve svém shrnujícím vyjádření uvedl, že je nesporné mezi stranami, kdo je aktivně legitimovaný ve sporu. Mezi stranami je spor v otázce pasivní legitimace. Žalobce má za to, že žalovaný je pasivně legitimován z těchto důvodů: a) žalobce uzavřel [datum] smlouvu o dílo se žalovaným, za nějž jí podepsal pan [celé jméno žalovaného] jako generální manažer. V běžném obchodním styku je normální, že smlouvy na dodávky stavebních prací v menším rozsahu uzavírají manažeři nebo i stavbyvedoucí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 274/2004 ze dne 23.11. 2004), b) zálohovou fakturu na materiál vystavil žalovaný, respektive účetní pan [jméno] [příjmení]. Ve faktuře byl uveden účet žalovaného, na nějž žalobce zaslal dne [datum] částku 122. 650 Kč Pan [příjmení] [příjmení] vystupoval též jako zmocněnec společníka žalovaného firmy [právnická osoba] při zakladatelském jednání o založení žalovaného, o změnách společníků. Žalobci byla faktura zaslána z e-mailu [webová adresa], c) z výpovědi jednatelky žalované paní [jméno] [příjmení] na policii založené ve spise vyplývá, že pan [celé jméno žalovaného] měl dispoziční právo k účtům žalované až do [datum], kdy byl účet zrušen a pan [celé jméno žalovaného] měl od [datum] generální plnou moc k zastupování žalované, kterou jednatelka zrušila až [datum]. Z uvedené výpovědi jednatelky vyplývá, že to byl pan [celé jméno žalovaného], kdo zajišťoval sídlo společnosti žalované a též zajišťoval a měnil jednatelky žalované, d) dopisem ze dne [datum] žalobce oznámil žalované, že odstupuje od smlouvy a žádá vrácení zaplacené zálohy. Až v reakci na tento dopis dne [datum] oznámila žalovaná žalobci, že pan [celé jméno žalovaného] nebyl oprávněným zástupcem žalované a že částku zaplacenou jako zálohu si převedl na svůj účet, přestože jednatelka o částce připsané na účet žalobkyně dne [datum] věděla, e) žalobce byl po celou dobu v dobré víře, že má uzavřen smluvní vztah se žalovaným, f) podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu povinnost vydat plnění získané bez právního důvodu vzniká podle zákona tomu, kdo je získal. Tím, kdo plnění získal, není osoba, která má předmět aktuálně ve svém držení nebo osoba, která jej skutečně spotřebovala, nýbrž ten, komu bylo bez právního důvodu plněno. [příjmení] povinnou vydat plnění bez právního důvodu je tudíž adresát tohoto plnění (viz rozsudky Nejvyššího soudu 28 Cdo 2040/2021, 33 Odo 221/2002, 28 Cdo 249/2013). V rozsudku Nejvyššího soudu ČR spisová zn. 28 Cdo 3382/2018 se uvádí:„ podle ustálené judikatury dovolacího soudu totiž žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o skutečném předání, na žalovaném naopak je, aby tvrdil a prokazoval existenci důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění“. S odkazem na ustanovení § 2914 občanského zákoníku,„ kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám“, má žalobce za to, že pokud by žalovaný žalobci neodpovídal z titulu bezdůvodného obohacení, odpovídal by mu z titulu náhrady škody. Přes výše uvedené argumenty má žalobce za to, že vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení proti [celé jméno žalovaného] je v této věci potřeba zvážit též ustanovení § 2995 občanského zákoníku, v němž se uvádí:„ vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí“. Pan [celé jméno žalovaného] žalobci od počátku tvrdil, že jedná jako generální manažer žalované společnosti, ale jakmile na účet této společnosti přišla žalovaná částka, převedl si ji na svůj účet a ve svém důsledku se tak obohatil na účet žalobce. Pan [celé jméno žalovaného] se navíc na internetových sítích označuje dodnes jako kontaktní osob, případně jako generální manažer.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] vyplývá, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou smlouva o dílo, podepsán byl pan [celé jméno žalovaného] Smlouva o dílo byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako zhotovitelem v zastoupení [celé jméno žalovaného] generální manažer l a objednatelem [název žalobkyně]. Předmětem smlouvy je, že se zhotovitel zavazuje provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit za něj zhotoviteli cenu a to vše za podmínek uvedených v této smlouvě. Objednatel se zavázal zaplatit zhotoviteli za dílo 218 550 Kč včetně DPH, zhotovitel má povinnost dílo zhotovit a předvést objednateli způsobilost díla sloužit svému účelu. Je povinen provést dílo ve lhůtě do [datum] Smlouva byla podepsána za zhotovitele panem [celé jméno žalovaného], za objednatele předsedou družstva. Ze zálohové faktury vystavené žalovanou žalobci, vyplývá, že byla vystavena za žalovanou na částku 122.650 Kč dne [datum] účetním žalované [jméno] [příjmení] (důkaz [číslo] zálohová faktura vystavená žalovanou 1/, na žalovanou částku dne [datum]. Z výpisu z účtu žalobce vedeného u [jméno] [příjmení] vyplývá že byla zaplacena dne [anonymizováno] [rok] částka122. 650 Kč, tato záloha byla odeslána na účet žalovaného 1/. Vypovězení smlouvy žalobce s výzvou k vrácení zálohy je ze dne [datum] Odpověď žalované na vypovězení odstoupení od smlouvy je ze dne [datum], vyhotovila jednatelka [jméno] [příjmení], která v této odpovědi uvádí, že ani jednatelka ani společníci neměli přístup k bankovnímu účtu dne 6.3 2022, jednatelka nebyla ještě zapsána v obchodním rejstříku, zapsána byla až [číslo] 2022. Společník nikdy přístup k účtu neměl, jelikož jako společník nejedná za firmu. Pan [celé jméno žalovaného] ve stejný den si přeposlal předmětnou částku na svůj osobní účet [číslo] [právnická osoba] žádné zakázky ani peníze ani majetek. Výzva adresovaná [celé jméno žalovaného] z [anonymizováno] [rok] kterým žalobce žádá vydání peněz je z [anonymizováno] [rok]. Předžalobní výzva je ze dne [datum] a byla doručena žalované Kopie emailové zprávy, v jejíž příloze byla zaslána faktura a je (zašita ve spise na čl. 27) Tímto listinným důkazem právní zást. žalobce prokazuje, že přišla tato faktura z emailu žalované [email], že byla vystavena žalovanou nebo zaměstnancem žalované a je e-mail ze [datum] Zápis [název žalované] na [webová adresa], založeno ve spise na [číslo] z této listiny vyplývá, že kontaktní adresou za žalovaného je [celé jméno žalovaného]. Z tohoto zápisu vyplývá, že na poptávce na stránkách [webová adresa], že [celé jméno žalovaného] je správce zápisu a uveden v kolonce kontaktní osoby za žalovanou Výpis z profilu pana [celé jméno žalovaného] na [anonymizováno] založená na čl. 26, v profilu pana [celé jméno žalovaného] na [anonymizováno] je uvedeno, že pracuje jako generální manažer [název žalované] 1 rok a 3 měsíce v [obec], je majitel společnosti, zkušenosti v oblasti marketingu, rozsah stavebních a projektových prací v České republice a v zahraničí, zejména Španělsko Výpis z účtu žalované, je to výpis za období od [datum] do [datum], jedná se o účet [anonymizována dvě slova] & [anonymizováno], číslo účtu [bankovní účet] a z tohoto výpisu vyplývá, že dne [datum] odešla z účtu žalované částka 121 548,17 tedy částka zaslaná žalobcem - příchozí částka z účtu družstva [ulice], který má číslo [bankovní účet] [ulice a číslo], přišla [anonymizováno] [rok] částka 122 650 Kč a stejný den byla odchozí okamžitá úhrada - 121 548,17, která odešla. Žalobce tedy zaplatil na účet částku 122 650 Kč a následně ji dne [anonymizováno] vybral viz. odchozí okamžitá úhrada 121 548,17 Kč, což tedy koresponduje s tvrzením žalované, že pan [celé jméno žalovaného] uvedenou částku obratem vybral. Z přehledu účtu od [datum] do [datum], vyplývají pohyby na účtu GeneralStav invest & developers Zápis PČR z [datum], poučení poškozené právnické osoby a dotčené právnické osoby v trestním řízení v trestní věci [celé jméno žalovaného] šetření k podvodu podle § 209/1,3 tr. zákoníku Úřední záznam z [datum] o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] na Policii České republiky, územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality [anonymizováno] [číslo] 2022 [číslo] Úřední záznam z [datum rozhodnutí] k [číslo jednací] – [anonymizováno] o podání vysvětlení [jméno] [příjmení], čímž tedy žalovaná dokládá, že došlo ke spáchání podvodu ze strany pana [celé jméno žalovaného], a proto byl přibrán jako vedlejší účastník Výpis z obchodního rejstříku [anonymizována dvě slova] & [anonymizována dvě slova] ke dni [datum], sídlo [ulice a číslo], [obec a číslo] [obec], předmět podnikání výroba, obchod, služby, přípravné a dokončovací stavební práce, zprostředkování obchodu a služeb, nákup a prodej, správa a údržba nemovitostí, služby v oblasti administrativy. Z toho výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že jednatelkou se stala [jméno] [příjmení], den vzniku funkce [datum] (K tomu doplňuje právní zástupce žalobce, že z listinných důkazů vyplynulo, že podle výpisu z účtu, že předmětná žalovaná částka byla uhrazena [datum], tedy v době, kdy již jednatelka byla ve funkci statutárního orgánu. Poukazuje na to, že sama tvrdila, že neměla sice podle tvrzení žalované dispoziční právo s účtem, ale byla to zodpovědnost jednatelky zbavit pana [celé jméno žalovaného] této odpovědnosti, tohoto oprávnění) Z odvolání generální plné moci vyplývá, že dne [anonymizováno] [rok] byla odvolána udělená generální plná moc ze dne [datum], kterou byl pan [celé jméno žalovaného] zmocněn k zastupování společnosti. Tato generální plná moc zmocnitelem s okamžitou platností byla odvolána dnem [datum] v plném jejím rozsahu. Je podepsána [jméno] [příjmení] [datum] (Právní zást. žalobce doplňuje, že byla tedy generální plná moc udělena [datum], odvolána [datum], peníze na účet přišly [datum], z čehož plyne, že pan [celé jméno žalovaného] měl důvěru společnosti, jednak dispoziční oprávnění k účtu a jednak mu byla i poté udělena ke dni [datum] plná moc, generální plná moc, která byla odvolána až [datum]. Z toho plyne, že měl v té době oprávnění disponovat, nebo vystupovat ve společnosti jako zmocněná osoba.

5. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Soud vzal za svá výše provedená zjištění a další dokazování již neprováděl.

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že [celé jméno žalovaného] za žalovanou jednal, žalobce uvedl v omyl tvrzením, že jedná jako generální manažer žalované a uzavřel s ním smlouvu o dílo. [celé jméno žalovaného] podepsal za žalovanou smlouvu se žalobcem, jednal za něj se žalobcem. Žalobce zaslal na účet žalované zálohu na provedení díla ve výši žalované částky a následně z účtu žalované ve stejný den, co na něj žalobce zaslal žalovanou částku, převedl [celé jméno žalovaného] tuto částku na svůj účet. Žalovaná žádné protiplnění za tuto částku žalobci neposkytla. Žalovaná 1 umožnila žalovanému 2, aby na sociálních sítích se prezentoval jako generální manažer této společnosti, ponechala mu dispoziční právo ke svému účtu a dokonce mu jednatelka udělila generální plnou moc k zastupování dne [číslo] [rok], tedy poté co na účet společnosti [anonymizováno] [rok] přišly peníze od žalobce a stejný den je žalovaný 2 [celé jméno žalovaného] z účtu stáhl. Tato plná moc byla odvolána až [anonymizováno]. [rok]. Po celou dobu měl dispoziční právo k účtu společnosti. Soud má za prokázané, že společnost svou hrubou nedbalostí zavinila vznik škody ve výši zaplacené zálohové faktury na Smlouvu o dílo, které se žalobce v tomto řízení domáhá. Žalovaná neposkytla žalobci žádné protiplnění, nezačala plnit svoje povinnosti vyplývající jí ze Smlouvy o dílo ani k datu kdy mělo být dílo již dokončeno. Žalobce proto od Smlouvy odstoupil a žádá po žalované zaplacení vzniklé škody a po žalovaném č. 2 vydání bezdůvodného obohacení.

7. Po právní stránce soud danou věc posoudil následujícím způsobem: Podle ustanovení § 2914 občanského zákoníku, se stanoví,„ kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou, stejně jako by jí způsobil sám“. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka, pokud ho však tato osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Ustanovení § 2914 upravuje situace, kdy právnická nebo fyzická osoba použije při své činnosti jinou osobu a ta v tomto postavení způsobí škodu třetí osobě. Právě toto pojetí má zásadní význam z hlediska systematiky občanského zákoníku, který odpovědnost za činnost osob použitých právnickou nebo fyzickou osobou rozčleňuje do dvou základních ustanovení. Postavení principála přitom není rozhodné a není tedy zásadní, zda jde o fyzickou osobu podnikající nebo nepodnikající. Bude-li třetí osoba použita pro plnění principála, uplatní se § 1935, který stanovuje odpovědnost za pomocníka při plnění. Plnění pomocníka se považuje za plnění principála (plní-li dlužník pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám“), a principál tak vůči věřiteli odpovídá za porušení smluvní povinnosti. Způsobí-li však pomocník při plnění povinnosti principála škodu třetí osobě, podléhá vztah mezi pomocníkem, principálem a touto třetí osobou úpravě § 2914. Z hlediska plnění nemusí jít jen o plnění smluvní nebo kvazismluvní povinnosti, ale i jiné povinnosti soukromoprávní nebo veřejnoprávní povahy. S ohledem na existenci § 1935 je třeba považovat ust. § 2914 za vymezení odpovědnosti principála za deliktní jednání pomocníka. Ustanovení § 2914 uvádí, že odpovědnost za pomocnou osobu se vztahuje na pomocníka, zaměstnance nebo zmocněnce a takto široká definice má vést ke vztažení jakékoliv osoby, kterou dlužník ke splnění své povinnosti použije. Ze skutkových zjištění vyplývá, že pan [celé jméno žalovaného] za žalovanou jednal na základě generální plné moci, která mu byla udělena jednatelkou, s vědomím účetního [příjmení] vystavoval faktury, měl přístup k účtu a požíval důvěru žalované. Soud má zato, že společnost odpovídá za jednání této osoby a za jí způsobenou škodu. Podle § 2995 občanského zákoníku, vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí. Ustanovení § 2995 umožňuje plniteli (žalobci) uplatnit nárok na vydání bezdůvodného obohacení i vůči třetí osobě tj. vůči subjektu, který se na právním důvodu, na základě něhož bylo plněno, neúčastnil, přesto se však příslušným plněním rozhojnila právě jeho majetková sféra. Pravidlo upravené v § 2995 nalezne uplatnění dle názoru soudu tam kde smluvní plnění obohatilo osobu stojící mimo platně nevzniklý či zrušený smluvní vztah. Na základě výše uvedeného soud uzavřel, že na zjištěný skutkový vztah lze vztáhnout rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 1702/2011, kde se řeší obdobný případ, kdy jeden subjekt plní z titulu bezdůvodného obohacení a druhý z jiného právního důvodu, jedná se o takzvanou falešnou solidaritu dlužníků. V takové situaci, kdy jednomu věřiteli plní dva dlužníci stejný dluh z odlišného právního důvodu platí, že v rozsahu, v jakém splnil věřitel jeden z nich, zaniká dluh a tím i povinnost druhého. Soud má za to, že žalovaný [číslo] odpovídá podle ustanovení § 2914 občanského zákoníku, kde se stanoví„ kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám“. Žalovaný 2 je povinen rovněž hradit žalobci, podle § 2995, v němž se uvádí„ vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí“. Soud vyšel z toho, že pan [celé jméno žalovaného] žalobci od počátku tvrdil, že jedná jako generální manažer žalované, ale jakmile na účet žalované společnosti přišla žalovaná částka, převedl si ji na svůj účet a ve svém důsledku se tak obohatil na úkor žalobce. Soud danou věc posoudil jako škodu podle ustanovení § 2914 občanského zákoníku a zároveň jako bezdůvodné obohacení dle § 2995 o.z. které vzniklo na straně žalovaného [číslo] z těchto důvodu uložil oběma žalovaným zaplatit žalobci žalovanou částku společně a nerozdílně se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku od [datum] do zaplacení, od doručení předžalobní výzvy žalovanému.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení za právní zastoupení podle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 6 úkonů právní služby po 6 020 Kč, celkem 36 120 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby [datum], replika k vyjádření žalované, návrh na rozšíření ze dne [datum], účast na jednání [datum], [datum], [datum], 6 krát režijní paušál po 300 Kč, celkem 1 800 Kč), celkem 44 053 Kč včetně soudního poplatku 6 133 Kč.