23 C 173/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 347 581 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 61 441 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 61 441 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, zamítá se žaloba na zaplacení částky 86 394 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 86 394 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, zamítá se žaloba na zaplacení částky 199 746 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 199 746 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 40 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se ve své žalobě ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] domáhal zaplacení kupní ceny za dodané zboží [anonymizována dvě slova], které bylo dodáno na základě požadavku žalované. Žalovaná je právnickou osobou – obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby. Kupní cena činila 61.441Kč. Žalobkyně realizovanou zakázku řádně vyfakturovala žalované dne [datum] fakturou [číslo] se splatností [datum]. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho a proto byla upomínána o částku ve výši 61.441 Kč dopisem ze dne [anonymizováno] [rok] zaslaným dne [datum] prostřednictvím datové schránky. V návaznosti na zaslanou předžalobní výzvu žalovaná ničeho do dnešního dne žalobkyni neuhradila. Další nárok uplatněný žalobcem je z titulu neuhrazené kupní ceny za dodané zboží, konkrétně se jedná o [anonymizována tři slova], která byla dodána na základě požadavku žalované. Kupní cena činila celkem částku 86.394 Kč. Žalobkyně realizovanou zakázku řádně vyfakturovala žalované dne [číslo] [rok] fakturou [číslo] se splatností [datum]. Z vyfakturované částky žalovaná neuhradila nic. Byla upomínána o částku 86.394 Kč dopisem ze dne [datum], zaslaným stejný den do datové schránky. V návaznosti na předžalobní výzvu žalovaná dosud ničeho neuhradila. Další nárok uplatnění v žalobě je z titulu neuhrazení kupní ceny za další dodané zboží, konkrétně se jedná o [anonymizováno 9 slov] 3 [anonymizována tři slova] [číslo], [anonymizováno] [číslo] pro 4 [anonymizována tři slova] atd. celkem za 421.268 Kč. Žalobkyně realizovanou zakázku řádně vyfakturovala žalované dne [datum] fakturou [číslo] se splatností [datum]. Z vyfakturované částky žalovaná zaplatila celkem částku ve výši 200.000 Kč a to dne [anonymizováno] [rok] a částku ve výši 100.000 Kč a dne [číslo] [rok] částku ve výši 100.000 Kč. Dále došlo dne [číslo] [rok] k částečnému dobropisování faktury [číslo] o částku 21.522 Kč. Žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho dalšího, a proto byla upomínána o částku ve výši 199.746 Kč dopisem ze dne [anonymizováno] [rok], zaslaným dne [anonymizováno] [rok] prostřednictvím datové schránky. V důsledku prodlení žalované s úhradou dlužné částky má žalobkyně vedle dlužné částky ve výši 199.746 Kč v souladu s ust. § 1970 OZ nárok na úrok z prodlení. Úrok z prodlení běží ode dne následujícího po dni, kdy měla být faktura uhrazena do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení k prvnímu dni prodlení je vypočtena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila v žalobě tři nároky - 1. neuhrazení kupní ceny za dodané zboží ve výši 64 441 Kč, nárok 2 ve výši 86394 Kč, nárok 3 ve výši 199 746 Kč. Byly vystaveny a doručeny faktury, které neuhradila. Následně byla upomínána a byla jí zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně si kromě neuhrazené kupní ceny nárokuje také úroky z prodlení. Náhrada nákladů řízení 50 204 Kč.

2. Žalovaný ve svém odporu a vyjádření k žalobě odmítl existenci nároků žalobkyně. Žalovaná u všech nároků navrhla, nechť žalobkyně doloží, objednání věci, dodání věci a převzetí věci žalovanou.

3. Žalovaná ve svém vyjádření tvrdila, ohledně první faktury ve výši 61 441 Kč, že faktura ani upomínka není nárokem, ze kterého lze odvíjet nárok žalobkyně. Žalovaná nemá vůči žalobkyni žádné neuhrazené dluhy. Žalovaná navrhla, nechť žalobkyně doloží objednání věci, dodání věci a převzetí věci žalovanou. Co se týče druhé faktury ve výši 86 394 Kč, jednatel žalované potvrdil, že ji skutečně neuhradili. Ohledně třetí faktury žalovaný uvedl, že obdržel od žalobce zboží, ale v nižší částce. Co se týče nejvyšší faktury na částku 199 746 Kč, žalovaný uvedl, že byly dodány jenom některé položky, ostatní položky dodány nebyly. Žalovaná tvrdí, že celkově žalobce vyfakturoval částku 421 268 Kč, žalovaná uhradila pouze to, co převzala, jak zde bylo výše uvedeno. Žalovaná tvrdila, že to, co bylo dodáno, bylo zaplaceno. Co se týče částky 61 441 Kč, to má žalovaná rovněž zaplacené. Potvrzení o provedení tuzemské odchozí platby bylo uhrazeno. PZ žalované uvádí, že na fakturu [číslo] kde bylo k úhradě 421 268 Kč, uhradili na základě potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady částku 100 000 Kč, variabilní symbol odpovídá této faktuře [číslo], Nebyla uhrazena celá částka, protože zboží této částce odpovídající žalobce nedodal, dodal pouze ty část věcí. Z potvrzení o provedení tuzemského úhrady založené na čl. 27 ze dne [datum], bylo uhrazeno 100 000 Kč. Právní zástupkyně žalované uvádí, že co bylo dodáno, to bylo uhrazeno.

4. Žalobce ve své replice poukázal na to, že žalovaný tvrdil, žalobci při setkání, že první fakturu na částku 61 441 Kč uhradil, ale uhrazena žalobci nebyla. Co se týče druhé faktury na 86 394 Kč, ta rovněž žalovaným uhrazena nebyla a co se týče poslední faktury na částku 421 261 Kč, byl na ni vystaven dobropis 21 522 Kč, žalovaná uhradila 2x částku 100 000 Kč a tudíž zbývá uhradit 199 746 Kč.

5. Žalobce byl vyzván na jednání dne [datum], aby dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. doplnil své tvrzení, ve lhůtě 30 dnů, že veškeré fakturované zboží, které je předmětem žaloby bylo dodáno a aby k tomu navrhl důkazy. Resp. Aby doplnil své tvrzení k prokázání nároku, že fakturované zboží bylo dodáno, převzato žalovaným se zohledněním dobropisu. [příjmení] žalobce např. doložil dodací lisy s podpisem o předání a převzetí zboží. Žalobce na dalším jednání ve věci dne 9.1 2023 sdělil, že žádné takové důkazy nemá.

6. Z provedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: Ze smlouvy o dílo č. [anonymizováno] [rok] a cenové nabídky soud zjistil, že byla uzavřena mezi [název žalobkyně] a [příjmení] [jméno] [anonymizováno], předmětem smlouvy je závazek zhotovitele provést na svůj náklad a na vlastní nebezpečí a za podmínek sjednaných v této smlouvě pro objednatele dílo spočívající v dodání a montáži gastronomické technologie, dodávka gastronomických komponentů a jejich montáž v místě plnění. Na smlouvě se nenacházejí žádné podpisy, jedná se pouze o návrh smlouvy. (K dotazu soudu, kdy smlouva byla uzavřena, právní zástupce žalobce uvedl, že se jedná o návrh smlouvy) Tímto dokladem nelze prokázat, že smlouva byla skutečně uzavřena, součástí této smlouvy je cenová nabídka zařízení, které měly být na základě tohoto návrhu smlouvy dodány Z upomínky před podáním žaloby ze dne [datum], vyplývá, že byla zaslána žalované [datum] do datové schránky a dodána [datum] ve 12:19 hod. a rovněž doručena [datum] ve 12:59 hod. Z dobropisu, který je na částku 21 522 Kč, která se vztahuje k faktuře [číslo] má [číslo] byl vystaven proto, že zboží specifikované v dobropise jako nástěnná police, třípatrová polička hladká [číslo] × [anonymizováno], [obec a číslo] × [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], toto zboží skutečně nebylo dodáno, tak proto byl vystaven dobropis.

7. Žalobce ve svém vyjádření uvedl, že žalovaný uznal svůj dluh, když částečně plnil [datum], bylo to plnění s uvedeným variabilním symbolem, bylo to částečné plnění, z žádné jiné další komunikace není zřejmé, že by žalovaný uváděl, že něco nedostal, bylo to tedy částečně plnění, uznání dluhu podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. V té době neprobíhala žádná jednání mezi žalobcem a žalovaným ohledně spornosti celé dodávky. Žalobce poukázal na to, že žalovaný stavil svou obranu na tvrzení, že nic nedostal, posléze tvrdil, že něco dostal, něco zaplatil. Právní zástupce žalobce navrhl k tomu, že byly provedeny všechny dodávky a montáže řádně zaměstnanci žalobkyně, výslech svědků [jméno] [příjmení] a dále výslech [jméno] [příjmení]. Žalobce učinil nesporným, že bylo dodáno zboží za 134 163,62 Kč. Právní zást. žalobce tvrdí, že byly dodány veškeré věci, které byly vyfakturovány při zohlednění dobropisu 21 552 Kč, a trvá na tom, že tyto věci všechny byly dodány.

8. Z provedeného dokazování má soud za prokázané pouze to, že žalobce učinil návrh smlouvy, která není stvrzena podpisy, byly vystaveny faktury, na které bylo částečně plněno. Žalobce byl vyzván a poučen dle ust. § 118a aby doplnil svoje tvrzení, že existovala kupní smlouva na dodání zboží, doklady o jejich převzetí žalovanému. Samotné faktury ani upomínky nejsou titulem pro uplatnění nároku. Žalobce přesto, že byl vyzván k doplnění, ve stanovené lhůtě nedoložil objednání věci, dodání věcí ani převzetí věci žalovanou, u navržených svědků neuvedl, k čemu mají vypovídat ani jejich adresy. Soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl svoje břemeno tvrzení a důkazní a proto žalobu zamítl.

9. Po právní stránce soud posoudil věc dle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní jsou procesními povinnostmi, o kterých je soud povinen, je-li to třeba, účastníka řízení poučit, přičemž poučení o těchto procesních právech je soud povinen poskytnout účastníku v době, kdy je toho podle stavu řízení pro něj zapotřebí. Obecná poučovací povinnost soudu, konkretizovaná v § 118a vychází z toho, že soud je povinen poučit účastníky řízení zejména o tom, jaká práva jim přiznávají a jaké povinnosti jim ukládají procesněprávní předpisy, jak je třeba jimi zamýšlené procesní úkony provést, aby vyvolaly sledované procesní účinky, případně jak je třeba odstranit vady již učiněných procesních úkonů, jaké právní následky jsou spojeny s jimi provedenými procesními úkony a jak je třeba splnit procesní povinnosti ze zákona nebo z rozhodnutí soudu. Součástí poučovací povinnosti soudu není návod či pomoc účastníku spočívající v tom, co by měl nebo mohl v daném okamžiku učinit, ale jen taková pomoc, aby mohl zákonem stanoveným způsobem vyjádřit, co v řízení sám hodlá učinit. Smyslem § 118a je postup, aby účastníku řízení nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení, aniž byl poučen, že takové břemeno má a že účastníku nelze zamítnout žalobu, protože neunesl důkazní břemeno, aniž by byl poučen, že takové břemeno má. Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1,3 je směřována - na rozdíl od poučovací povinnosti podle § 118a odst. 4 - i vůči účastníku, který je zastoupen advokátem, přičemž povinnost poskytnout potřebná poučení je splněna i tehdy, jsou-li ze strany soudu poskytnuta jeho zástupci, kterému účastník udělil plnou moc. Jednou ze základních povinností účastníka řízení je povinnost tvrzení k okolnostem svědčícím v jeho prospěch. Úprava obsažená v odst. 1 slouží k tomu, aby řízení netrpělo právě nedostatkem těchto zásadních tvrzení, současně však v žádném směru neznamená, že předseda senátu by měl po těchto skutečnostech "pátrat" a nahrazovat procesní aktivitu účastníka. Zde zakotvená poučovací povinnost slouží k tomu, aby účastník nebyl v řízení neúspěšný jen proto, že neuvedl - často i nevědomky - potřebná tvrzení v plném rozsahu. Soudní praxe chápe břemeno tvrzení jako vyjádření procesní odpovědnosti účastníka řízení za to, že za řízení netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci, pro nečinnost účastníků (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníkům ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) nemohla být prokázána, neboť vůbec nebyla účastníky tvrzena. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží právě poučení podle ustanovení § 118a odst.

1. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s.ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že neunesl břemeno tvrzení.

9. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práv. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, uložil soud povinnost žalobkyni nahradit náklady řízení žalované, a to v celkové výši 40 000 Kč. Soud přitom vycházel ze skutečnosti, že žalovaná byla v řízení, a to až do [datum], zastoupena advokátem. Náklady žalované se sestávají z odměny vypočtené z tarifní hodnoty 347 581 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), a to dvou písemných podání ve věci samé (odpor z [datum], a vyjádření k odporu z [datum]), a dvou účastí na soudních jednáních (jednání konané dne [datum] a dne [datum]), a to ve výši 9 700 Kč/úkon dle § 6 odst. 1 a § 7 AT, kdy k této částce je nutno přičíst paušální náhradu výdajů ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 AT.

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.