23 C 201/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 15 243 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 15 243 Kč s úrokem 0,1% denně z částky 1 418 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 0,1% denně z částky 2 786 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 0,1% denně z částky 2 786 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 0,1% denně z částky 2 751 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 0,1% denně z částky 2 751 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem 0,1% denně z částky 2 751 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 363 Kč.</b> <b>III. Zamítá se úrok 0,1 % denně z částky 3 175 Kč od [datum] do [datum], úrok 0,1 % denně z částky 3 175 Kč od [datum] do [datum], úrok 0,1 % denně z částky 3 175 Kč od [datum] do [datum], úrok 0,1 % denně z částky 3 175 Kč od [datum] do zaplacení, úrok 0,1 % denně z částky 3 175 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému, k rukám právního zástupce žalovaného, náhradu nákladů řízení ve výši 12 584 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala po původním žalovaném, Ing. Mgr. [celé jméno původního účastníka], Ph.D., nar. dne [datum], posl. bytem [adresa], zemř. dne [datum] zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Původní žalovaný byl vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě na adrese [adresa žalobkyně] (dále jen„ byt“). Žalobkyně je společenstvím vlastníků jednotek, které vzniklo na základě zákona č. 72/1994 Sb., zákona o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o vlastnictví bytů“). S ohledem na výše uvedenou skutečnost byl žalovaný ve smyslu § [číslo] odst. 1 a § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech domu, jakož i zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu. Původní žalovaný dle tvrzení žalobkyně tyto zálohy neuhradil za měsíce říjen [rok] až únor [rok], za měsíc září [rok] pak dle tvrzení žalobkyně uhradil pouze část zálohy. Dlužná částka byla žalobkyní vyčíslena na celkovou částku 15 423 Kč. Žalobkyně proto původnímu žalovanému zaslala předžalobní upomínku ve smyslu § 142a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), kterou jej vyzvala k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím. Jelikož původní žalovaný neuhradil na dlužnou částku ničeho, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. Šetřením ve věci bylo soudem zjištěno, že původní žalovaný dne [datum] zemřel. Pozůstalostní řízení po původním žalovaném bylo skončeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Dle tohoto usnesení za všechny závazky původního žalovaného odpovídá [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného]. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví původního žalovaného ve smyslu § 107 a násl. o.s.ř. Procesním nástupcem se stal [celé jméno žalovaného].

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že z podání žalobkyně není patrné, za co byly jednotlivé částky účtovány, dále absentuje specifikace jednotlivých částek a rovněž způsob výpočtu konečných částek není správná. Žalovaný dále upozornil na nepřehlednost jednotlivých příloh, jakož i na jejich neúplnost. Současně žalovaný poukázal na chybějící přehled dlužných úhrad ze dne [datum].

3. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z přehledu dlužných úhrad za přesně stanovená období ke konkrétnímu datu, a to [datum]. V předložených výpisech dlužných úhrad je poté uvedena u každé dlužné částky její splatnost, jakož i penále v podobě úroku za dlužné období. Následně je proveden součet jednotlivých dlužných plateb za konkrétní období. Soud po provedení těchto důkazů zkonstatoval, že se jedná o shrnutí dlužných plateb s tím, že výše příspěvku na správu domu (srov. § 1208 písm. c) o.z.) nebyla těmito listinami prokázána.

4. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Výše doložené listiny neprokazují vyúčtování nákladů za období, za které je žalobní nárok požadován, neboť bez tohoto vyúčtování není možné učinit jednotlivé dlužné částky splatnými (srov. § 1208 písm. c) o.z.). Vyúčtování obsahuje dvě složky, a to skutečnou výši nákladů a dále záloh na jednotlivé služby (srov. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o službách“)). Skutečná výše nákladů ve smyslu § 1181 o.z. ve spojení s § 7 odst. 1 zákona o službách, jakož i výše příspěvku na správu domu a pozemku ve smyslu § 1180 odst. 1 o.z., se prokazuje doručením vyúčtování schváleném shromážděním ve smyslu § 1208 písm. c) o.z.) Zaslání příslušného vyúčtování služeb a příspěvku na správu domu, resp. nebylo prokázáno. Rovněž absentuje doložení výzvy ve smyslu čl. 9 odst. 1 Stanov, kdy z obsahu žaloby, resp. doložených důkazů ze strany žalobkyně plyne, že žalobkyně zaslala pouze tzv. předžalobní upomínku, a to dne [datum], žádné další upomínky žalovaného z dřívější doby však žalobkyně nedoložila.

5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. dle § 1180 odst. 1 o.z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Dle § 1181 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Dle § 1208 písm. c) o.z. do působnosti shromáždění patří schválení rozpočtu, účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu a pozemku, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků. Dle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Dle § 120 odst. 2 o.s.ř. soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Dle § 132 o.s.ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Dle § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. „ V důsledku zásady projednací se soud může zásadně zabývat pouze skutečnostmi, které byly tvrzeny účastníky řízení. Hybnou silou, která pomáhá odvíjet běh konkrétního řízení, je proto zájem účastníků na výsledku řízení. Civilní proces však musí disponovat i prostředky pro případ, že požadovaná aktivita účastníků není vyvíjena (§ 101 1). Těmito prostředky jsou povinnost tvrzení (§ 101 2), následovaná povinností důkazní a jim odpovídající břemena. Nedostojí-li účastník některé z těchto povinností, a neunese tedy v konkrétním případě břemeno, které jej v řízení tíží, bude ve sporu neúspěšný. Takový následek, a nikoliv například uložení pořádkové pokuty, je v souladu s tím, že v civilním sporném řízení je poskytována ochrana soukromým subjektivním právům (VS v Praze 11 Cmo 1/96, PR 5/1996 s.

222. Pořádkovou pokutu lze však uložit, jde-li o nerespektování výzvy soudu k předložení požadovaných listin – například IV. ÚS 3037/10). Pro určení rozsahu skutečností, o nichž má účastník přednést svá tvrzení, je podstatná hypotéza právní normy (zpravidla hmotněprávní). Základní podřazování (substancování) skutečností pod hypotézu právní normy provádí již žalobce ve své žalobě, a pak žalovaný v připravované obraně. Protože však platí zásada, že za právní hodnocení je odpovědný soud (iura novit curia), je na soudu, aby podle dosud tvrzených skutečností a podle uplatněného nároku sám vybral odpovídající právní normu (obdobně postupuje soud při posuzování obrany žalovaného). Poté soud zjišťuje, zda byly tvrzeny všechny skutečnosti významné z hlediska zvolené právní normy. Zjistí-li v tvrzeních nedostatek, poskytne o povinnosti tvrzení poučení tomu z účastníků, v jehož zájmu je, aby ona právní norma došla své aplikace (§ 118a u).“ (in Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 610-616). „ Důkazní břemeno je procesním institutem, který pomáhá soudu rozhodnout v případě, kdy po provedeném dokazování nemůže přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka, ani o tom, že by bylo nepravdivé (stav non liquet). Řešením této situace totiž nemůže být, že by soud odmítl o věci rozhodnout. Ve sporném řízení ovládaném zásadou projednací se soud v průběhu řízení zabývá nejprve subjektivním důkazním břemenem, které stanoví, k čemu musí ten který z účastníků vést důkaz, chce-li být v řízení úspěšný (používá se též termín břemeno vedení důkazu). Účastník označuje zpravidla sám důkazní prostředky k prokázání svých tvrzení o rozhodných skutečnostech. Pokud tak nečiní, musí jej soud o jeho důkazní povinnosti poučit.“ V ustanovení § 118a se upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ust. § 118a jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Žalobkyně svým podáním nárokovala vůči žalovanému úhradu dlužných záloh za správu domu a pozemku a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu. Dle čl. 9 odst. 9 Stanov společenství vlastníků jednotek ve znění ke dni [datum] vyúčtování záloh na služby je společenství vlastníků povinno provést nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Vyúčtování se doručí členům společenství na oznámenou doručovací adresu a zároveň se uveřejní informace o provedeném vyúčtování na vývěsce v domě. Dle čl. 9 odst. 10 člen společenství, který je v prodlení s úhradou záloh za služby případně nedoplatku z vyúčtování služeb, které přesahuje 5 dnů ode dne splatnosti, je povinen společenství uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile z dlužné částky denně, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, případně úrok nebo poplatek z prodlení ve výši stanovené jiným právním předpisem. Dle čl. 9 odst. 11 Stanov statutární orgán upozorní po zjištění vzniku dluhu písemně člena společenství a vyzve jej k úhradě. Nedojde-li k úhradě ani v průběhu měsíce následujícího po upozornění statutárním orgánem, je oprávněn statutární orgán podat žalobu na zaplacení dlužné částky proti členu společenství, když veškeré náklady spojené s vymáháním dluhu včetně nákladů na soudní poplatek a náklady právního zastoupení je povinen hradit dlužící člen společenství. Žalobkyně si v podání nárokovala zaplacení dlužných plateb za služby spojené s užíváním bytu ve smyslu § 1180 a násl. o.z., tyto nároky na zaplacení dlužných plateb však nedoložila tak, jak to má uvedeno ve svých Stanovách v článku 9 odst. 9 stanov (resp. v § 1208 písm. d) o.z). Pro úplnost soud uvádí, že vyúčtování obsahuje dvě složky, a to skutečnou výši nákladů a dále zálohy na jednotlivé služby (srov. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.). Skutečnou výši nákladů ve smyslu § 1181 o.z. ve spojení s § 7 odst. 1 zákona o službách, jakož i výši příspěvku na správu domu a pozemku ve smyslu § 1181 odst. 1 o.z., je osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovat, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. Zaslání příslušného vyúčtování služeb a příspěvku na správu domu, nebylo prokázáno. Rovněž absentuje doložení výzvy ve smyslu čl. 9 odst. 1 Stanov, kdy z obsahu žaloby, resp. doložených důkazů ze strany žalobkyně plyne, že žalobkyně zaslala pouze tzv. předžalobní upomínku, a to dne [datum], žádné další upomínky žalovaného z dřívější doby však žalobkyně nedoložila. Soud s ohledem na výše uvedené došel k závěru, že žalobkyně nedostatečně prokázala svůj žalobní nárok, kdy tento nepodložila relevantními důkazy, soudu nedoložila listiny nezbytné ke stanovení data splatnosti (řádné vyúčtování). Soud žalobu proto zamítl pro neunesení břemene důkazního na straně žalobce.

6. O náhradě nákladů soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce neměl ve věci úspěch, neboť neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Soud proto žalobci uložil povinnost nahradit náklady řízení žalovanému, a to rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady žalovaného tvoří celkem 4 úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“), kterými byly převzetí a příprava zastoupení dne [datum], účast na jednání konaném dne [datum], písemné podání ve věci samé dne [datum] a účast na jednání dne [datum], kdy sazba za jeden úkon právní služby vychází z § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši 15 423 Kč byla vypočtena ve výši 2 300 Kč, k níž je nutno připočíst paušální náhradu nákladů ve výši 300 Kč za jeden úkon dle § 13 odst. 4 AT a DPH ve výši 21% z částky 10 400 Kč, tedy celkem částku 12 584 Kč. Soud nepřiznal žalovanému náhradu za úkon ze dne [datum] na jednání, neboť právní zástupce se z daného jednání omluvil, přičemž omluvu z nařízeného jednání zaslal soudu v den konání jednání, tedy [datum]. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.