23 C 207/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti zaplatit žalované částku částka se zákonným úrokem z prodlení ode dne Anonymizováno do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se ve své žalobě podané dne datum domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím, a to z titulu náhrady nemajetkové újmy ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/91 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „odškodňovací zákon“), jež jí byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že podala dne datum přiznání k DPH za zdaňovací období Anonymizováno. Dne datum byla zahájena daňová kontrola. Za dané zdaňovací období byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty ve výši částka. Proti platebnímu výměru podala žalobkyně odvolání, které zamítlo Anonymizováno svým rozhodnutím ze dne datum. Žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl adresa svým rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka a poté byla žalobkyni rozsudkem datum, č. j. spisová značka zamítnuta kasační stížnost. Ústavní stížnost proti posledně uvedenému rozhodnutí byla odmítnuta usnesením ze dne datum, které bylo doručeno žalobkyni dne datum. Celková doba řízení činila (ode dne datum do datum měsíců, přičemž do délky řízení před správními soudy se dle tvrzení žalobkyně započítává i řízení před správním orgánem např. podle rozhodnutí NS sp.zn spisová značka , spisová značka a spisová značka.

2. Podle názoru žalobce jde o dobu nepřiměřeně dlouhou, požádal tedy žalovaného dne Anonymizováno o přiznání o zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle § 31a zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/92 Sb. o notářích a jejich činnosti ve znění pozdějších předpisů. Průtahy v řízení zapříčinila pomalá činnost správních správních orgánů a adresa, kdy navíc v soudním řízení nebylo prováděno dokazování, neboť šlo vždy pouze o řešení právních otázek, přičemž žalobkyně má za to, že sama nikdy k průtahům v řízení nijak nepřispěla. Žalobkyně výši požadované částky odvozuje ze stanoviska Nejvyššího soudu, ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno. Význam předmětu řízení žalobkyně hodnotí jako pro ni běžný, proto vychází z nejnižších možných částek dle stanoviska NS, když je podle názoru žalobkyně k základní částce odškodnění ve výši částka, která byla Nejvyšším soudem určena v roce Anonymizováno, potřeba zohlednit, že kumulovaná inflace od té doby (Anonymizováno % , a proto je třeba vycházet z částky částka za rok délky řízení (tj. částka za první částka za další Anonymizováno za zbylých Anonymizováno měsíců). Odškodnění ve výši částka zvyšuje žalobkyně o Anonymizováno %, protože je názoru, že řízení před daňovými orgány bylo zatíženo mimořádným průtahem, když daňové orgány nečinily odpovídající úkony směřující k vymáhání ve lhůtách podle § 70 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů a posléze § 160 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“) ve znění pozdějších předpisů. Absence lhůt pro vydání rozhodnutí v daňovém právu je předmětem dlouhodobé kritiky NSS. Samotné vyřizování žaloby adresa bylo také zatíženo průtahem. Řízení o žalobě bylo zahájeno dne Anonymizováno. Běžná lhůta pro vyřízení žaloby přitom podle názoru NSS činí Anonymizováno rok. Co se týče významu řízení pro žadatele, tak bylo na základě daňové kontroly doměřena částka Anonymizováno tis. Kč, což představuje bezmála Anonymizováno zisku za Anonymizováno, jak plyne z účetní závěrky za Anonymizováno založené ve sbírce listin žalobce. Žalobce z výše uvedených důvodů požaduje přiměřené zadostiučinění ve výši částka, vzhledem k tomu, že daňové řízení spadá pod ochranu čl. 38 odst. 2 usnesení č. 2/1993 Sb.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Nejdříve zrekapitulovala průběh řízení, a to shodně jako žalobkyně, avšak detailněji. Průběh řízení shrnula žalovaná následovně:  Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, zaevidováno pod č. j. Anonymizováno, na jehož základě a ve shodě s ním Anonymizováno stanovil daň za Anonymizováno platebním výměrem č. j. Anonymizováno, ze dne datum, ve výši částka.  Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, které bylo zaevidováno pod č. j. Anonymizováno. Správce daně na jeho základě a ve shodě s ním stanovil za Anonymizováno platebním výměrem č. j. Anonymizováno ze dne datum, nadměrný odpočet ve výši částka.  Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, které bylo zaevidováno pod č. j. Anonymizováno. Správce daně stanovil za Anonymizováno platebním výměrem č. j. Anonymizováno, ze dne datum, nadměrný odpočet ve výši částka.  Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, které bylo zaevidováno pod č. j. Anonymizováno daně stanovil za Anonymizováno platebním výměrem č. j. Anonymizováno, ze dne datum, nadměrný odpočet ve výši částka.  Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, které bylo zaevidováno pod č. j. Anonymizováno Správce daně stanovil za Anonymizováno platebním výměrem č. j. Anonymizováno, ze dne datum, nadměrný odpočet ve výši částka.  Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, které bylo zaevidováno pod č. j. Anonymizováno. Správce stanovil za Anonymizováno platebním výměrem č. j. Anonymizováno, ze dne datum, nadměrný odpočet ve výši částka.  Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, které bylo zaevidováno pod č. j. Anonymizováno. Správce daně stanovil za Anonymizováno platebním výměrem č. j. Anonymizováno, ze dne datum, nadměrný odpočet ve výši částka.  Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, které bylo zaevidováno pod č. j. Anonymizováno. Správce daně stanovil za Anonymizováno platebním výměrem č. j. Anonymizováno, ze dne datum, daňovou povinnost ve výši částka.  Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, které bylo zaevidováno pod č. j. Anonymizováno, a ve kterém vykázal nadměrný odpočet ve výši částka. Správce daně zahájil dne datum kontrolu před vyměřením. Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, které bylo zaevidováno pod č. j. Anonymizováno a ve kterém vykázal nadměrný odpočet ve výši částka. Správce daně zahájil dne datum kontrolu před vyměřením. Dne datum podala žalobkyně daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za Anonymizováno, které bylo zaevidováno pod č. j. Anonymizováno, a ve kterém vykázal odpočet ve výši částka.  Dne datum byla správcem daně zahájena daňová kontrola protokolem o zahájení daňové kontroly č. j. Anonymizováno, ze dne datum, s předmětem daně z přidané hodnoty za zdaňovací období Anonymizováno (po vyměření) a Anonymizováno (před vyměřením), protokolem o zahájení daňové kontroly č. j. Anonymizováno. ze dne datum, s předmětem daně z přidané hodnoty za zdaňovací období Anonymizováno (před vyměřením) a protokolem o zahájení daňové kontroly č. j. Anonymizováno, ze dne datum, s předmětem daně z přidané hodnoty za zdaňovací období Anonymizováno (před vyměřením).  Správce daně měl důvodné podezření, že žalobkyně úmyslně zkrátila daňovou povinnost na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období Anonymizováno, a to o celkovou částku částka. Toto podezření bylo v průběhu daňové kontroly daně z přidané hodnoty za zdaňovací období Anonymizováno potvrzeno, tj. dle zjištění správce daně žalobkyně neoprávněně uplatnila nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění a dále neoprávněně uplatnil osvobození při dodání zboží do jiného členského státu.  Dne datum správce daně vydal protokol o zahájení daňové kontroly č. j. Anonymizováno s předmětem daně z přidané hodnoty za zdaňovací období Anonymizováno (před vyměřením) datum - protokol o zahájení daňové kontroly č. j. Anonymizováno, s předmětem daně z přidané hodnoty za zdaňovací období Anonymizováno (před vyměřením)  Žádost o mezinárodní dožádání byla vydána v Anonymizováno, odpověď byla doručena dne datum  datum vydal správce výzvu k prokázání skutečností ve lhůtě Anonymizováno  Dne datum byla podána žádost o prodloužení lhůty o Anonymizováno měsíce  Dne datum bylo rozhodnuto o prodloužení lhůty, č. j. Anonymizováno dní, tj. do datum  datum proběhlo ústní jednání  datum proběhlo další ústní jednání  zástupci žalobkyně bylo dále odesláno písemné sdělení, že žalobkyně činí úkony či podává svá podání až po uplynutí lhůty, která mu byla správcem daně stanovena, právě v těchto pozdě podaných podáních jsou navrhovány důkazní prostředky, které mají prokázat skutečnosti, k jejichž prokázání byla žalobkyně vyzvána v průběhu daňové kontroly v souladu s ustanovením § 92 odst. 4 DŘ.  V Anonymizováno správce daně rozhodl o uložení pořádkové pokuty v průběhu kontroly č. j. Anonymizováno, jméno FO (zaměstnanci žalobkyně) - za závažné ztěžování správy daní spočívající v tom, že se bez dostatečné omluvy nedostavil ke svědecké výpovědi dne datum ve Anonymizováno hod. na základě předvolání č. j. Anonymizováno, ze dne datum datum  správce daně rozhodl o uložení pořádkové pokuty v průběhu kontroly č. j. Anonymizováno jméno FO za závažné ztěžování správy daní spočívající v tom, že se bez dostatečné omluvy nedostavil ke svědecké výpovědi dne datum v Anonymizováno hod. na základě předvolání č. j. Anonymizováno, ze dne datum  datum proběhlo ústní jednání  datum žádal správní orgán o mezinárodní spolupráci – výslech svědka, kterého navrhla žalobkyně  datum žalobkyně podala stížnost v rámci prováděného výslechu svědka p. jméno FO, protokol č. j.Anonymizováno Anonymizováno  Z datum je vyrozumění o výsledku šetření ve věci stížnosti proti postupu správce daně č. j. Anonymizováno - stížnost byla vyhodnocena jako přípustná, avšak nedůvodná  datum proběhla na Anonymizováno svědecká výpověď, které byly přítomny kromě úředních osob Anonymizováno daňové správy i Anonymizováno úřední osoby správce daně provádějící daňovou kontrolu  datum proběhlo ústní jednání (protokol č. j. Anonymizováno)  datum proběhlo seznámení žalobkyně, resp. jejího zástupce, s výsledkem kontrolního zjištění (výsledek zachycen v úředním záznamu č. j. Anonymizováno, seznámení proběhlo prostřednictvím protokolovaného ústního jednání č. j. Anonymizováno, rozhodnutím o stanovení lhůty k vyjádření k výsledku kontrolního zjištění č. j. Anonymizováno stanovena lhůta k vyjádření v délce Anonymizováno dnů ode dne doručení (doručeno osobně na jednání)  datum - v rámci prováděného seznámení s výsledkem kontrolního zjištění byla v protokolu č. j. Anonymizováno vznesena stížnost proti postupu správce daně (zaevidovaná pod č. j. Anonymizováno). datum – žádost o prodloužení lhůty k vyjádření pod č. j. Anonymizováno dní z důvodů uvedených při seznámení s výsledky kontrolního zjištění  datum bylo vydáno Rozhodnutí o prodloužení lhůty č. j. Anonymizováno.  datum bylo vydáno vyrozumění o výsledku šetření ve věci stížnosti proti postupu správce daně č. j. Anonymizováno doručeno dne datum – stížnost byla vyhodnocena jako nepřípustná datum - písemné vyjádření, č. j. Anonymizováno, k seznámení s výsledkem kontrolního  datum došlo k projednání zprávy o daňové kontrole, tj. ukončení daňové kontroly  Daňová kontrola byla ukončena projednáním zprávy o daňové kontrole č. j. Anonymizováno, která byla se zástupcem žalobkyně projednána při protokolovaném jednání zaznamenaném v protokolu č. j. Anonymizováno, dne datum.  Následně byly správcem daně dne datum vydány platební/dodatečné platební výměry, které byly doručeny datum. Těmito platebními výměry byla na dani z přidané hodnoty doměřena žalobkyni na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období Anonymizováno a platebních výměrů za zdaňovací období Anonymizováno částka ve výši částka.  Žalobkyně proti všem výše uvedeným platebním/dodatečným platebním výměrům podala jedno blanketní odvolání dne datum, přičemž jej doplnila dne datum na základě Výzvy k odstranění vad odvolání.  O odvolání žalobkyně rozhodlo Anonymizováno tak, že dodatečné platební výměry potvrdilo Rozhodnutím č. j. Anonymizováno).  Zástupce žalobkyně podal proti rozhodnutí adresa žalobu, o níž bylo zahájeno řízení pod sp. zn. spisová značka  Žaloba byla adresa zamítnuta.  Proti rozhodnutí krajského soudu byla podána kasační stížnost, která byla rozhodnutím NSS č. j. spisová značka zamítnuta.  Zamítnuta byla dne datum i ústavní stížnost vedená pod spisovou značkou Anonymizováno. Žalovaná dále uvedla, že daňová kontrola musela být zahájena pouze z důvodu nekalého jednání žalobkyně, která při přiznávání DPH uváděla nepravdivé údaje a snažila se tak obohatit na úkor státu. Pokud by se žalobkyně takového nekalého jednání nedopouštěla, nemusela by vůbec být kontrola zahájena, sama žalobkyně tedy byla hybatelkou toho, že řízení bylo vedeno. Žalovaná tak považuje za nesmyslné, aby se za takové situace domáhala nároku vyplývajícího z jeho délky. Uvedené navrhla potvrdit trestními rozsudky, které nekalé jednání žalobkyně potvrzují. Žalovaná dále zdůraznila rozsah posuzovaného řízení, tvrdila, že žalobkyně častou výměnou zástupců a svou aktivitou řízení prodlužovala a rovněž se vymezila proti tomu, že žalobkyně uplatňuje nároky na imateriální újmu v osmi samostatných řízení vždy za jednotlivé měsíce předmětné daňové kontroly, přičemž některé žaloby byly podány u nepříslušných soudů. Navrhla spojení jednotlivých řízení.

4. Vzhledem k tomu, že žalobce nárok u žalované předběžně uplatnil a mezi stranami nebylo sporné, že žalovaná jakékoliv zadostiučinění poskytnout odmítla, přistoupil soud k projednání nároku.

5. Ve věci proběhla 3 jednání, a to dne Anonymizováno Na těchto jednáních strany průběh správního i soudních jednání prohlásily za nesporný, co se týče právního posouzení věci setrvaly na svých rozporných stanoviscích.

6. S ohledem na uvedené soud průběh správního a soudních řízení, jak byl popsán žalobcem v žalobě (a je uveden v bodě 1 tohoto rozsudku), dále pak detailněji žalovanou v jejím vyjádření (a je shrnut v bodě 3 odůvodnění tohoto rozsudku) vzal za vlastní skutkové zjištění, ohledně jehož obsahu odkazuje na body 1 a 3 tohoto rozsudku.

7. Zástupci účastníků nesporovali skutkový stav a průběh řízení týkající se daňové kontroly za Anonymizováno Průběh jednání je popsán ve vyjádření k žalobě i v doplnění vyjádření žalované z Anonymizováno.

8. Žalovaná pouze namítala, že nejistota začala až daňovou kontrolou, a to znamená v tomto případě Anonymizováno a trvala do Anonymizováno, do skončení celého řízení rozhodnutím Ústavního soudu. Podrobně popisuje v doplňujícím podání ze dne Anonymizováno 9. Soud provedl navržené důkazy zejména listinami z rozhodných spisů, z nichž ověřil, že skutkový stav odpovídá žalobním tvrzením i tvrzením žalované.

10. Z níže uvedených listinných důkazů soud zjistil tyto skutečnosti:

11. Z listiny označené jako Žádost o přiznání přiměřeného zadostiučinění datované dne datum zaslané žalobcem žalované vč. doručenky datové zprávy soud ověřil, že žalobce u žalované nárok předběžně uplatnil dne datum 12. Ze Stanoviska Anonymizováno bylo zjištěno, že žádost žalované o náhradu nemajetkové újmy z Anonymizováno odmítla, žalobce tvrdil, že mu měla vzniknout nemajetková újma za zdaňovací období Anonymizováno před správními a následně soudními orgány, když tato řízení měla trvat Anonymizováno měsíc. Anonymizováno rozhodlo i za navazující soudní řízení přiznat jakoukoliv formu zadostiučinění. Toto ostatně mezi stranami nebylo sporné.

13. Skutečnost, že žalovaná své procesní stanovisko ani v průběhu řízení nezměnila, potvrdila k dotazu soudu do protokolu a dále pak i v závěrečném návrhu.

14. Dále soud provedl důkaz listinami obsaženými ve správním spise k daňové kontrole. Ze zprávy o daňové kontrole vyplývá, že se týkala Anonymizováno daňových období, že bylo prováděno velké množství důkazů a že věc byla složitá, více než Anonymizováno svědků a bylo prováděno několik mezinárodních dožádání na Anonymizováno což opodstatňuje složitost věci.

15. Dále byly k důkazu provedeny protokoly týkající se daňové kontroly, je to protokol o ústním jednání při správě daní podle § 60, 62. Popis nahlížení do spisu o daňové kontrole. – tj. zejména Anonymizováno Rozhodnutí o prodloužení lhůty a dalšími desítkami žádostí o poskytnutí součinnosti, předvolánkami, omluvenkami apod. Z těchto listin soud nad rámec zjištění uvedených v bodě 2 tohoto rozsudku zjistil, že řízení bylo extrémně náročné. Správce daně se v řízení musel vypořádat se stovkami listin, provedl desítky ústních jednání, požadoval součinnost množství subjektů, vyslýchal desítky svědků. Řízení mělo mezinárodní prvek, některé úkony byly prováděny dožádanými zahraničními orgány (Žalobkyně opakovaně měnila právní zastoupení, nahlížela do spisu, často žádala o prodloužení lhůt k vyjádření, ve věci podala dvě stížnosti, z toho jedna byla vyhodnocena jako nedůvodná, druhá jako nepřípustná. Anonymizováno zaměstnancům žalobkyně byly uloženy sankce za závažné ztěžování správy daní, neboť se bez omluvy nedostavili na předvolání. Soud tak shrnuje, že správce daně se musel vypořádat s mimořádně složitou materií a po celou dobu postupoval aktivně, během řízení nenastalo žádné období pasivity či prodlev.

16. Z listin obsažených ve spise adresa, sp. zn. spisová značka soud zjistil tyto skutečnosti:  Žaloba byla soudu podána datum. Touto žalobou se žalobkyně domáhala, aby soud rozhodl tak, že se rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno zrušuje, věc se vrací k dalšímu řízení, a aby byla žalovanému uložena povinnost k úhradě nákladů. K žalobě je přiloženo rozhodnutí Anonymizováno, kterým Anonymizováno rozhodlo mimo jiné rovněž o dodatečném platebním výměru na daň z přidané hodnoty, č.j. Anonymizováno dne datum, kterým byla doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období Anonymizováno ve výši částka a o povinnosti uhradit penále z dodatečně doměřené daně ve výši částka. Rozhodnutí bylo změněno pouze stanovením náhradní lhůty splatnosti v souladu s § 168 odst. 4 daňového řádu. Další přílohou žaloby již je pouze plná moc právního zástupce žalobce a rozhodnutí o jeho registraci k dani z přidané hodnoty.  Téhož dne (datum) je zaplacen soudní poplatek.  Spis dále obsahuje referát podepsaný dne datum, výzvu o vyjádření k včasnosti podané žaloby adresovanou Anonymizováno a zaslání kopie doručenky k rozhodnutí ze dne datum. Na to reaguje Anonymizováno tak, že dokládá doručení rozhodnutí ke dni datum.  Žalovaný se vyjadřuje podáním elektronicky podepsaným dne datum.  Dále spis obsahuje výzvu a poučení o procesních náležitostech ze dne datum  datum je soudu doručen spisový materiál správce daně prvního a druhého stupně  datum je doručeno vyjádření Anonymizováno v rozsahu Anonymizováno stran  Dne datum soud písemně poučuje o možnosti vznést námitku podjatosti  Soud strany předvolal k jednání na datum.  Dne datum žádá právní zástupce žalobce z důvodu kolize s jednáním v Anonymizováno o nahrazení osobní účasti přenosem prostřednictvím videokonferenčního zařízení z Anonymizováno. Kolizi dokládá předvoláním k jednání na datum u adresa.  Usnesením z datum soud o návrhu právního zástupce žalobce na zajištění jeho přítomnosti při ústním jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení zamítl.  Z protokolu o jednání datum vyplývá, že jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně či jejího právního zástupce. Na tomto jednání soud vyhlásil rozsudek č.j. spisová značka, kterým žalobu proti rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.  Dalšími listinami jsou již pouze referát k rozeslání rozsudku a evidenční list judikatury.

17. Ze spisu spisová značka soud zjistil následující průběh řízení:  Kasační stížnost žalobkyně datovaná dnem datum soudu napadla téhož dne. Kasační stížností se žalobkyně domáhá, aby byl rozsudek adresa ze dne datum, č.j. spisová značka zrušen a věc soudu vrácena k dalšímu řízení. Přílohou je napadený rozsudek, nikoliv plná moc avizovaného zástupce žalobkyně.  Soudní poplatek ve výši částka je zaplacen při podání kasační stížnosti dne datum.  Dále spis obsahuje referát z datum, informaci o řízení a výzvu k předložení plné moci advokáta ze dne datum adresovanou právnímu zástupci žalobkyně.  Dále informaci o řízení s pokynem k vyjádření se ve lhůtě jednoho měsíce a žádost o předložení správního spisu ve lhůtě jednoho měsíce adresovanou Anonymizováno.  datum se vyjadřuje Anonymizováno podáním o Anonymizováno normostranách  Následně je soudu doručen spisový materiál správce daně prvního a druhého stupně.  Dne datum Anonymizováno vyzývá právního zástupce žalobce, aby se vyjádřil k vyjádření účastníka řízení.  Dne datum je kasační stížnost ze strany žalobce doplněna.  Doplnění je zasláno Anonymizováno dne datum.  Dne datum je kasační stížnost opětovně doplněna.  Doplnění je Anonymizováno zasláno dne datum s výzvou k vyjádření.  K tomu se Anonymizováno vyjadřuje podáním doručeným datum  Toto doplnění je zasláno právnímu zástupci žalobce dne datum.  Anonymizováno zasílá listinu označenou jako druhé doplnění vyjádření účastníka řízení ke kasační stížnosti, a to dne datum.  Rozsudek spisová značka dne datum. Tímto rozsudkem je kasační stížnost zamítnuta. O nákladech řízení je rozhodnuto tak, že žalobkyně na ně nemá právo a žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

18. Z usnesení Ústavního soudu spisové značky Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že Ústavní soud dne datum rozhodl o ústavní stížnosti žalobkyně proti rozsudku spisová značka jako vedlejšího účastníka řízení tak, že se ústavní stížnost odmítá.

19. Dále soud provedl důkaz rozsudkem adresa, ze kterého zjistil, že adresa rozhodl mimojiné tak, že obžalovaný jméno FO, obžalovaný jméno FO, obžalovaný jméno FO, obžalovaná jméno FO a obžalovaná Anonymizováno, se v rozsudku detailně popsaným jednáním ve zdaňovacích obdobích měsíce Anonymizováno dopustili jednání, které ohledně společnosti Anonymizováno bylo kvalifikováno tak, že Anonymizováno vyhotovila, použila a předložila doklady, ve kterých uvedla nepravdivé údaje vztahující se k výdajům rozpočtu spravovaných jménem Evropské unie, a tím umožnila nesprávné použití finančních prostředků z takového rozpočtu, a v žádosti o poskytnutí dotace uvedla nepravdivé údaje, kdy těmito činy způsobila škodu velkého rozsahu.

20. Z rozhodnutí o odvolání proti rozsudku citovanému v bodě Anonymizováno soud zjistil, že Anonymizováno rozsudkem spisová značka mimo jiné rozhodl tak, že žalobkyně (Anonymizováno) spáchala zvlášť závažný zločin poškození finančních zájmů Evropské unie. V odůvodnění rozsudku (str. Anonymizováno) pak uvádí: „…v Jméno žalobkyně,…“ 21. Z rozsudku adresa sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobkyně žalovala žalovanou (jednající rovněž Anonymizováno) v souvislosti s daňovou kontrolou jejíž délka je přezkoumávána v tomto řízení o částku přesahující Anonymizováno Kč, která dle tvrzení žalobkyně představuje skutečnou škodu způsobenou tím, že se státní orgány dopustily zjevných nezákonností obstavením majetku žalobkyně, čímž paralyzovaly její činnost. Soud prvního stupně žalobkyni vyhověl.

22. Z rozsudku Anonymizováno soud zjistil, že rozsudek vydaný v řízení popsaném v čl. Anonymizováno tohoto rozsudku potvrdil pouze do částky částka, ohledně částky částka včetně příslušenství rozsudek zrušil a vrátil k dalšímu řízení.

23. Z účetní závěrky žalobkyně z roku Anonymizováno soud zjistil, že k počátku účetního období vykázala stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů ve výši částka, ke konci částka.

24. Po právní stránce lze věc posoudit takto:

25. Podle § 5 odškodňovacího zákona platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím či také nesprávným úředním postupem. Odškodňovací zákon vyžaduje splnění tří podmínek k tomu, aby bylo možno uznat náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, a to: a) existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, b) vznik škody či nemajetkové újmy, c) příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy.

26. Článek 38 odst. 1 Listiny stanoví, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Odstavec 2 téhož ustanovení říká, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

27. Podle § 13 odst. 1 odškodňovacího zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

28. Podle § 31a odškodňovacího zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odstavec 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3).

29. Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, které představuje nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věta třetí odškodňovacího zákona je tedy kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. rozsudek datum, sp. zn. spisová značka).

30. Možnost žádat odškodnění nehmotné (morální) újmy způsobené nesprávným úředním postupem byla v českém právním řádu zakotvena zákonem č. 160/2006 Sb., který novelizoval s účinností od datum zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

31. Danou novelou byl do § 1 vložen nový odstavec 3 stanovící, že stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Do § 13 odst. 1 odškodňovacího zákona byla pak přidána věta třetí výslovně označující za nesprávný úřední postup porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

32. V případě nepřiměřené délky řízení se vznik nemajetkové újmy presumuje. Nejvyšší soud ve stanovisku ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno uvedl: „Evropský soud vychází ze ‚silné, ale vyvratitelné domněnky‘, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva.“ Z judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek NS sp. zn. spisová značka) vyplývá, že účelem zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu poskytovaného podle § 31a odškodňovacího zákona je odškodnit skutečnost, že poškozený byl po nepřiměřeně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku řízení. Pokud účastník v nejistotě není, dochází k vyvrácení domněnky vzniku nemajetkové újmy a pro odškodnění důvod.

33. Žalovaná v rámci obrany mimo jiné namítala, že v daném případě nastaly okolnosti, které vznik nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení vyvracejí. Zdůrazňovala, že žalobkyně s ohledem na svou trestnou činnost nemohla být v nejistotě ohledně výsledku řízení, neboť její nejistota spočívala pouze v tom, zda bude mít prospěch z vlastního nekalého jednání.

34. Z provedeného dokazování pak dle názoru soudu skutečně vyplynulo, že jedinou nejistotou žalobkyně bylo to, zda se jí podaří promyšlenou a dobře organizovanou činností, v jejímž rámci podávala nepravdivá přiznání k DPH, dosáhnout neoprávněného zisku na úkor státu.

35. Soud, aby zamezil případnému překvapivému rozhodnutí, účastníky již v průběhu řízení poučil o svém předběžném názoru, že na věc dopadají závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dle kterého platí, že omezuje-li se nejistota účastníka řízení ohledně jeho výsledku na to, zda bude prokázán jeho nepoctivý úmysl, jde o okolnost, která vyvrací domněnku vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky řízení. Obě strany v následných vyjádřeních uvedly následující skutečnosti a právní názory.

36. Žalobkyně měla za to, že výsledky trestního řízení jsou ve věci zcela irelevantní, neboť žalobkyně byla odsouzena za jiný skutek týkající se dotací, nikoliv daně z přidané hodnoty a zdůraznila, že je to naopak stát, který svým neřádným jednáním poškodil žalobkyni, což je prokazováno v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka.

37. Žalovaná naopak tvrdila, že v trestním řízení se jednalo jak o dotační, tak daňový podvod, kdy právě na základě dotačního podvodu byla ze strany žalobkyně nesprávně vykazována DPH, o níž byla vedena daňová kontrola. Dlužnou dotaci žalovaná doposud neuhradila.

38. Soud se přiklonil k závěru žalobkyně. Pro rozhodnutí soudu v tomto odškodňovacím řízení je zcela nepodstatná skutečnost, zda žalobkyně byla či nebyla v trestním řízení odsouzena – popř. za jaký skutek. Soud však nemá důvod pochybovat o skutkových závěrech v trestních rozsudcích uvedených, které ostatně odpovídají závěrům daňové kontroly provedené žalovanou a vyhodnotil tedy důkazy každý samostatně i ve vzájemné souvislosti.

39. Z odůvodnění trestních rozsudků jednoznačně vyplývá, že přiznání k DPH podaná žalobkyní obsahovala nepravdivé údaje, jejichž cílem bylo daň zkrátit a způsobit tak daňový únik.

40. Z provedených důkazů je zřejmé, že je to právě žalobkyně, které měl zkrácením daně vzniknout prospěch a žalobkyně nikdy neučinila žádný krok vedoucí k nápravě nepravdivě podaných daňových přiznání. Nejednalo se tedy o excesivní jednání pouze některých zaměstnanců, jak tvrdil právní zástupce žalobkyně. Žalobkyni tak nesvědčí žádná omluvenka.

41. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že se žalované podařilo svou obranou, v rámci které tvrdila a prokázala účel a průběh posuzovaného řízení včetně jednání žalobkyně v něm, vyvrátit domněnku o nemajetkové újmě vzniklé žalobkyni délkou tohoto řízení.

42. Soud má rovněž za to, že samotný požadavek žalobkyně uplatněný žalobou řešenou v tomto řízení představuje pouze další škodlivé jednání žalobkyně a posoudil je jako zneužití práva, kterému dle § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), který vymezuje úkoly soudnictví nelze poskytnout soudní ochranu. Tento závěr soud odvozuje z rozhodnutí NS ČR spisová značka, který uvádí, že: „Zákaz zneužití práva podle o. z. je institutem ztělesňujícím korigující funkci principu poctivosti. Slouží k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak jenž je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný.“ Soud má za to, že citovaný judikát přesně dopadá na konkrétní případ, kdy se žalobkyně domáhá toho, aby jí byla poskytnuta náhrada imateriální újmy, která měla spočívat v nejistotě, zda se jí podaří podvodně docílit značného majetkového prospěchu.

43. Řízení dle názoru soudu (který se shoduje se závěry rozsudku adresa sp. zn. spisová značka) započalo dne datum, kdy byl vydán protokol o zahájení daňové kontroly, a ukončeno bylo datum, kdy bylo žalobci doručeno odmítavé usnesení Ústavního soudu. Trvalo tedy Anonymizováno roku.

44. Soud učinil skutková zjištění zejména o průběhu namítaného řízení, jimž odvolatelka ničeho nevytýkala (spor byl o právním posouzení věci), pro stručnost na ně lze proto odkázat.

45. Soud se zaměřil na posouzení namítaného řízení jako nepřiměřeně dlouhého.

46. Svou úvahu založil na posouzení jednotlivých kritérií . Kritérium složitosti řízení by dle názoru soudu odůvodňovalo snížení částky až o Anonymizováno %, vzhledem k tomu, že se jednalo o komplikovanou, těžko prokazatelnou, organizovanou, dlouhodobou – a nutno konstatovat, že i trestnou (tedy utajovanou) - činnost profesionálů v oboru. Řízení bylo složité skutkově i procesně pokud jde o správní fázi trvající od zahájení daňové kontroly (Anonymizováno) do rozhodnutí odvolacího finančního ředitelství ( Anonymizováno) Anonymizováno, zjištěná povaha aktivního postupu správce daně zahrnuje opakované mezinárodní dožádání, konání řady jednání, dílem mařených předvolávanými svědky (zaměstnanci žalobkyně) jimiž za to byly ukládány pořádkové pokuty, podávání desítek žádostí o poskytnutí součinnosti správci daně, vyhodnocování odpovědí , vypořádávání obrany žalobkyně, zahrnující i žádosti o prodloužení poskytovaných lhůt a stížnosti na postup správce daně. Meritorně pak bylo ve správní fázi řízení rozhodováno Anonymizováno ( vydání platebních výměrů a rozhodnutím oproti nim žalobkyní podaném odvolání ). V soudní fázi bylo rozhodováno v období od Anonymizováno (doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku žalobkyní) ve věci hned Anonymizováno , z toho Anonymizováno vrcholnými soudními instancemi s celostátní působností (Nejvyšším správním soudem a ústavním soudem).

47. Chování žalobkyně v řízení nepřekročilo rovinu zohlednitelnou v rámci kritéria (procesní) složitosti věci (žádosti o prodloužení lhůt ve správním řízení, odročení jednání nařízeného Anonymizováno z důvodu kolize zástupce žalobkyně s jiným jednáním.

48. Pokud jde o význam předmětu řízení pro žalobkyni, žalobkyni nelze přisvědčit v argumentaci zajišťovacími příkazy a jimi údajně vzniklé škody, tato s předmětem namítaného řízení, jímž žalobkyně podanou žalobou učinila právě jen – pro ni ve výsledku nepříznivě vyřešenou – otázku její povinnosti k zaplacení daně z přidané hodnoty za zdaňovací období jediného kalendářního měsíce (Anonymizováno), podle odvolacího soudu nijak nesouvisí. Nejistota o výsledku řízení v období od 14 Anonymizováno (kdy byla žalobkyně prvně konfrontována s možností uložení daňové povinnosti za Anonymizováno oproti původně vyměřenému daňovému odpočtu) až do doručení rozhodnutí Ústavního soudu podle nějž žalobkyně definitivně neuspěla se snahou zvrátit rozhodnutí o uložení daňové povinnosti, se týkala daně z přidané hodnoty za měsíc Anonymizováno, vyměřené v Anonymizováno částkou necelých Anonymizováno Kč, nijak tedy nesouvisí s dílčí fází daňového řízení představovanou vydáním zajišťovacích příkazů (dne Anonymizováno), zrušených jak žalobkyně sama připouští, rozsudkem Nejvyššího správního soudu již v Anonymizováno, tedy významně dříve před skončením namítaného řízení. Škoda žalobkyni podle jejích tvrzení v důsledku příkazů vzniklá je nárokem nijak se netýkajícím předmětu řízení v nyní souzené věci. Význam řízení pro žalobkyni je standardní. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci , správce postupoval bez průtahů.

49. Jak průběhem správního řízení, tak zejména trestními rozsudky bylo prokázáno, že odkrytí této činnosti vyžadovalo naprosto extrémní záběr státu, který se navíc musel vypořádávat s intenzivní obranou žalobkyně. Soud má pak za to, že ve stejném rozsahu by pak bylo možno částku snížit i z důvodu významu řízení pro žalobkyni. Ta sice tvrdila opak a požadovala zvýšení základní částky, když porovnávala částku doměřenou veškerými platebními výměry vydanými v předmětném daňovém řízení a svůj zisk v roce Anonymizováno, soud však naopak konstatuje, že konkrétní žalobou je uplatněna část řízení vztahující se pouze k dani za jediný měsíc roku Anonymizováno, přičemž řízení bylo vedeno i v dalších měsících. Z lustrace žalobkyně založené ve spisu vyplývá, že nároky za ostatní měsíce (řešené však v tomtéž daňovém řízení) jsou uplatněny samostatnými žalobami. K úpravě částky na základě ostatních modifikačních kriterií dle názoru soudu není důvod, rovněž není možné dle ustálené judikatury částku zvyšovat o inflaci.

50. S ohledem na vše shora uvedené, soud žalobou uplatněný nárok zamítl, a to jak do jistiny, tak požadovaného příslušenství.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. § 151 odst. 3 a vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. žalovaná uplatňuje náhradu hotových výdajů ve výši paušální částky částka za Anonymizováno úkon a to za následující úkony : Písemné vyjádření k žalobě ze dne Anonymizováno, písemné vyjádření k odvolání proti usnesení o zastavení řízení z důvodu litispendence ze dne Anonymizováno č.j. odvolání proti usnesení Anonymizováno kvůli nesprávně určené místní příslušnosti soudem do adresa ze dne Anonymizováno, duplika k replice žalobkyně a doplnění vyjádření žalované ze dne Anonymizováno, doplnění vyjádření žalované ze dne Anonymizováno, účast na jednání dne Anonymizováno a příprava na toto jednání, ú.j. Anonymizováno s přípravou na jednání, ú.j. Anonymizováno s přípravou celkem soud přiznal žalované náhradu hotových výdajů ve výši částka za Anonymizováno výše uvedených úkonů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.