23 C 233/2020
č. j. 23 C 233/2020-83
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 9 § 98 § 142
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 159 § 533 § 1958 § 1970 § 1987 § 2390 § 2913 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 3 790 000 Kč <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 790 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 790 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů právní moci rozsudku.</b> Žalovaná je povinna uhradit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 448 246,40 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.; 1. Žalobce se žalobou ze dne [číslo] 2020 domáhal vrácení zapůjčených peněžních prostředků ve výši 3 790 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce poskytoval žalované peněžní prostředky jako bezúročné zápůjčky společníka za účelem obchodního rozvoje žalované společnosti. Žalobce dále uvedl tyto rozhodné skutečnosti: Žalobce byl v období od [datum] do [datum] společníkem žalované společnosti a v období od [datum] do [datum] jejím jednatelem. Žalobce v období od [datum] do [datum] vložil do žalované společnosti z pozice společníka žalované společností postupně finanční prostředky v celkové výši 3 790 000 Kč, a to za účelem dalšího rozvoje žalované společnosti a jejích obchodních aktivit. O výše uvedených vkladech, které měly charakter bezúročných zápůjček společnosti, bylo v účetnictví žalované účtováno jako o závazcích vůči žalobci coby společníkovi. Žalobce poskytl žalované v uvedeném období, tj. od srpna [rok] do září [rok] následující bezúročné zápůjčky: V roce 2018 bylo žalované společnosti poskytnuto ze strany žalobce v hotovosti: Dne [datum] zápůjčka ve výši 250 000 Kč; dne [datum] zápůjčka ve výši 250 000 Kč; [anonymizováno] [rok] zápůjčka ve výši 250 000 Kč; [anonymizováno] [rok] zápůjčka ve výši 250 000 Kč, tj. celkem částka ve výši 1 000 000 Kč, přičemž dne [datum] byla na pohledávky žalobce ve výši 1 000 000 Kč za žalovanou započtena pohledávka žalované společnosti za žalobcem ve výši 400 000 Kč. Ke konci roku [rok] tedy činil závazek žalované společnosti vůči žalobci částku ve výši 600 000 Kč. V roce [rok] bylo žalované společnosti poskytnuto ze strany žalobce v hotovosti: Dne [datum] zápůjčka ve výši 100 000 Kč; dne [datum] zápůjčka ve výši 150 000 Kč; dne [datum] zápůjčka ve výši 240 000 Kč; dne [datum] zápůjčka ve výši 270 000 Kč; dne [datum] zápůjčka ve výši 270 000 Kč; dne [datum] zápůjčka ve výši 200 000 Kč; dne [datum] zápůjčka ve výši 150 000 Kč; dne [datum] zápůjčka ve výši 150 000 Kč; dne [datum] zápůjčka ve výši 150 000 Kč celkem částka ve výši 1 680 000 Kč. V roce [rok] bylo dále poskytnuto žalované společnosti ze strany žalobce bezhotovostním bankovním převodem následující platby dne [datum] zápůjčka ve výši 200 000 Kč; dne [datum] zápůjčka ve výši 500 000 Kč; dne [datum] částka 200 000 Kč; dne [datum] částka 200 000 Kč; dne [datum] částka 410 000 Kč celkem částka ve výši 1 510 000 Kč. Žalobce se následně v srpnu [rok] rozhodl celý svůj obchodní podíl v žalované společnosti prodat a ke dni [datum] došlo k ukončení jeho majetkové účasti na žalované společnosti, stejně jako k ukončení funkce jednatele žalované společnosti. Nově se staly společníky žalované společnosti pan [jméno] [příjmení] s obchodním podílem o velikosti 30 % a paní [jméno] [příjmení] s obchodním podílem o velikosti 70%. Jednateli žalované společnosti se k datu [datum] stali pan [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení]. Po několika neúspěšných pokusech o vrácení zapůjčených peněžních prostředků, kdy veškerá komunikace probíhala mezi žalobcem a novými jednateli žalované převážně ústně, zaslal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] žalované společnosti oficiální výzvu k neprodlenému vrácení zapůjčených peněžních prostředků, s dodatečnou lhůtou v délce 14 dnů od doručení této výzvy. Žalovaná však zapůjčené prostředky k výzvě žalobce nevrátila, ani na předžalobní výzvu žalobce nijak nereagovala. Existenci splatného dluhu vůči žalobci přitom jednatel žalované [právnická osoba]. [příjmení] uznal například v emailu ze dne [datum], ve kterém uvádí:„ [obec] zpráva je, že máme s [anonymizováno] předjednaný úvěr na 2,8 mil. Kč, který bychom na krizové účely mohli využít, takže: nejpozději [datum] Ti splatíme 2,5 mil. z pohledávky 3,79 mil. vůči [právnická osoba] Samozřejmě, pokud by se nám po znovuotevření válel milion na účtu a nákupní nálada by odpovídala našim opatrným očekáváním, můžeme část této položky vyplatit i dříve, ale slíbit to s jistotou nemůžu. Zbývajících 2,5 mil. (1,29 mil. doplatek pohledávky z účtu [právnická osoba]) a 1,21 mil. doplatek kupní ceny v hotovosti jsme schopni zodpovědně uhradit do [datum]“ Uznání závazku žalované vůči žalobci je výslovně uvedeno také v článku III. návrhu dohody o narovnání, který zaslal p. [příjmení] žalobci emailem dne [datum]. V tomto článku se přitom žalovaná zavazuje, že celý dluh vůči žalované uhradí nejpozději do [datum]. Žalobce na návrh dohody o narovnání nepřistoupil, a to zejména z důvodu, že jednatel žalované se touto cestou v podstatě pokoušel vyjednat dodatečně slevu na kupní ceně za převod obchodního podílu žalobce ve společnosti ve výši žalované pohledávky žalobce za žalovanou společností, tj. ve výši 3,79 mil. Kč, což bylo pro žalobce nepřijatelné. Žalobce ztratil v žalovanou společnost a její současné jednatele jakoukoli důvěru a jejich přísliby úhrady dlužné částky k [datum] a [datum] považuje za pouhou snahu oddálit vymáhání pohledávky žalobce soudní cestou. Žalobce se přitom obává, že žalovaná společnost může být již natolik předlužená, že jí může v nejbližší době hrozit úpadek. Z toho důvodu není možné splatnost dluhů dále odkládat. Žalobce poskytl žalované jednotlivé zápůjčky ve smyslu ust. § 2390 obč. zák. v celkové výši 3 790 000 Kč z pozice tehdejšího společníka žalované společnosti. Tyto zápůjčky byly sjednávány vždy jako bezúročné bez určení doby vrácení. V takové případě je třeba aplikovat obecná ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění) o závazcích, kdy podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. platí, že:„ Neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu v návaznosti na výše uvedené vyzval žalobce žalovanou společnost k vrácení dlužné částky naposledy v předžalobní výzvě, ve které vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky bez zbytečného odkladu po doručení této výzvy, nejpozději však do 14 dnů. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum] do její datové schránky. Tato předžalobní výzva byla zároveň výzvou ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. Žalobce je přesvědčen, že učinil veškeré zákonem vyžadované právní kroky pro vrácení zapůjčených peněžních prostředků, avšak žalovaná odmítá dobrovolně plnit. Žalobce zároveň požaduje po žalované ve smyslu ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky za dobu ode dne marného uplynutí 14ti denní lhůty k úhradě dluhu stanovené v předžalobní výzvě, tj. ode dne [datum], do zaplacení.
2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává, že ze strany žalobce nebyly žalované zapůjčeny žádné peněžní prostředky, žalobce byl v období od [datum] do [datum] společníkem žalované společnosti a v období od [datum] do [datum] jejím jednatelem. Žalobce dovozoval svůj nárok z toho, že žalovaná je povinna plnit na základě příjmových dokladů. Žalovaná poukazovala na skutečnost, že žalobce v době, kdy byl jednatelem společnosti, byl oprávněn jménem společnosti podepsat, vydat k žalobě přiložené příjmové doklady. Žalované nebyla žalobcem v roce 2018 částka 1 000 000 Kč v hotovosti poskytnuta. Příjmové doklady na částku ve výši 1 000 000 Kč, které podepsal pouze žalobce, neodpovídají skutečnosti a žalovaná popírá, že dané zápůjčky kdy byly žalované poskytnuty. Žalované nebyla žalobcem v roce 2018 částka ve výši 1 680 000 Kč v hotovosti poskytnuta. Příjmové doklady na částku ve výši 1 680 000 Kč, které podepsal pouze žalobce, neodpovídají skutečnosti. Co se týká bankovních převodů, tj. převod částky ve výši 1 510 000 Kč, žalovaná uvedla, že nejprve žalobce vyvedl veškeré peněžní prostředky z majetku společnosti, aby jí je následně formou bezúročné zápůjčky vrátil. Nejedná se o zápůjčku v dobré víře ze strany žalobce. K důkazu navrhla žalovaná vypracování auditní zprávy, kterou žalovaná zadala vypracovat příslušnému znalci z oboru.
3. Na vyjádření žalované reagoval žalobce replikou ze [datum], poukázal na to, že nesouhlasí s tvrzením žalované, že žalobce vystavil doklady účelově, aniž by hotovost reálně žalované předal co do částky ve výši 1 000 000 Kč a 1 680 000 Kč. A dále, co se týká bankovních převodů ve prospěch žalované v celkové výši 1 510 000 Kč, žalovaná tvrdila, že žalobce tyto peněžní prostředky nejprve vyvedl z majetku žalované, aby je následně formou bezúročné půjčky vrátil. Žalobce podotýká, že veškeré argumenty žalované jsou pouze v rovině tvrzení, aniž by byly jakkoliv hodnověrně doloženy, žalobce poukázal na to, že veškeré platby ať už v hotovosti či bezhotovostní, byly od jejich poskytnutí řádně vedeny v účetnictví žalované. Žalovaná veškeré platby reálně převzala a s prostředky nakládala ke svému prospěchu. Žalobce dále poukázal na to, že žalovaná se vyhnula své povinnosti jakkoliv se vypořádat se skutečností, že v dubnu 2020 společník a jednatel žalované pan [jméno] [příjmení] v emailové korespondenci adresované žalobci potvrzuje existenci pohledávky žalobce ve výši 3 790 000 Kč a slibuje tuto pohledávku uhradit co do výše 2 500 000 Kč do [datum] a ve zbytku do [datum]. Tuto komunikaci lze považovat za uznání dluhu.
4. Žalobce poukázal na to, že ač poskytnutí zápůjčky ve výši 3 790 000 Kč je sporováno, společníci žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vůči žalobci uplatnili nárok na úhradu smluvní pokuty s odkazem na porušení článku IV odst. 1, písm. g) smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne [datum], když tvrdí, že žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o zápůjčce ve výši 3 790 000 Kč a tento svůj nárok započetli (byť podle názoru žalobce neplatně) proti vzájemné pohledávce žalobci. Na jednu stranu je tedy na straně společníků žalované argumentováno existencí zápůjčky ve výši 3 790 000 Kč, aby mohla být účelově generována smluvní pokuta vůči žalobci, přičemž v okamžiku, kdy žalobce svůj nárok na vrácení půjčky vůči žalované reálně uplatňuje, je existence zápůjčky popírána. Výše uvedené dle názoru žalobce svědčí o účelové snaze společníků žalované vyhnout se splnění svých závazků vůči žalobci. Finanční prostředky ve výši 3 790 000 Kč žalovaná převzala. Dále navrhla, pokud by soud neměl za prokázáno, že se jedná o bezúročnou zápůjčku, aby soud věc posoudil jako bezdůvodné obohacení.
4. Žalovaná podáním z [datum] podala vzájemný návrh, ve kterém požadovala zaplatit částku 6 778 000 Kč s příslušenstvím. Namítala, že žalobce způsobil žalované škodu vzniklou porušením péče řádného hospodáře při výkonu funkce jednatele a to tím, když se bezdůvodně na úkor žalované obohatil o částku ve výši 6 778 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná svůj protinávrh uplatnila v souladu s § 97 zákona číslo 99/63 Sb. o.s.ř. ve znění pozdějších předpisů ve smyslu § 2913 zákona číslo 89/2012 Sb. v důsledku porušení povinnosti žalobce při výkonu funkce s péčí řádného hospodáře. Žalovaná nechala zpracovat účetní prověrku ke dni [datum] a ze závěru účetní prověrky dovozuje, že docházelo ke krácení tržeb. Žalovaný tvrdil, že žalobce ve smyslu § 159 zákona číslo 89/2012 Sb. nepostupoval s péčí řádného hospodáře a způsobil škodu 6. 778 000 Kč a dále požadovala i úrok z prodlení podle § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
5. Žalobce se k tomuto návrhu vyjádřil tak, že navrhl, aby soud vzájemný návrh vyloučil k samostatnému projednání, je-li v řízení o něm výlučně místně příslušný jiný soud, nebo o něm má rozhodovat jiný věcně příslušný soud. Podle ustanovení § 9 odst. 2, písm. f) krajské soudy jako soudy I. stupně rozhodují ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace. Do těchto sporů spadají mj. také spory ohledně újmy způsobené obchodní korporaci porušením péče řádného hospodáře. Pokud žalovaný činí předmětem svého vzájemného návrhu náhradu škody způsobenou porušením péče řádného hospodáře při výkonu funkce jednatele, je v řízení o tomto návrhu příslušný krajský soud, nikoliv Obvodní soud pro Prahu 1. Žalobce vzájemný návrh žalovaného neuznává, není podložen relevantními důkazy a projednání vzájemného návrhu společně se žalobou není vhodné z hlediska procesní ekonomie, kdy by došlo ke zbytečnému a neúměrnému zdržování řízení o žalobě podané žalobcem. Soud vyloučil vzájemný návrh k samostatnému projednání a vyslovil věcnou nepříslušnost. Usnesení odůvodnil dle § 9 odst. 2, písm. f) o.s.ř., podle něhož krajské soudy rozhodují jako soudy I stupně ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace. Žalovaná vzájemným návrhem uplatnila nárok na náhradu škody z titulu výkonu funkce jednatele společnosti, který nespadá do věcné příslušnosti okresních, respektive obvodních soudů. Obvodní soud pro Prahu 1 proto s ohledem na § 9 odst. 2, písm. f) o.s.ř. vyslovil výrokem II svoji věcnou nepříslušnost.
6. Žalobce se k postupu soudu ohledně vyloučení vzájemného návrhu vyjádřil tak, že tímto považuje otázku vzájemného návrhu za uzavřenou. Pokud se jedná o tvrzení žalovaného, že soud by měl vzájemný návrh posoudit jako námitku započtení, kterou nelze vyloučit k samostatnému řízení, žalobce uvedl, že je přesvědčen, že vyloučení vzájemného návrhu je odůvodněno předmětem vzájemného návrhu (náhrada škody způsobená porušením péče řádného hospodáře při výkonu funkce jednatele), k jehož projednání jsou věcně příslušné krajské soudy. Má za to, že soud zcela legitimně vyloučil vzájemný návrh k samostatnému řízení z důvodu své věcné nepříslušnosti. Pro věcnou příslušnost soudu je rozhodující povaha předmětu řízení, jenž určuje výlučně žalobce v žalobě, případně žalovaný ve vzájemném návrhu a to formulací vlastního žalobního požadavku a vymezením skutkového základu nároku. Žalovaný svou údajnou pohledávku uplatnil formou vzájemného návrhu a nikoliv pouze jako námitku započtení. Žalobce vyjádřil názor, že údajná pohledávka žalovaného není vůbec způsobilá k započtení proti nároku žalobce. V rámci řízení bylo učiněno nesporným, že žalovaná částka byla skutečně vložena na účet či do pokladny žalovaného, pohledávku žalobce tak lze považovat za jistou a určitou, což nelze tvrdit o sporné pohledávce žalovaného, kterou nárokuje z titulu údajně způsobené škody. Žalobce poukázal na rozhodnutí nejvyššího soudu [spisová značka], kde je vysloven závěr, že v kontextu civilního procesu by měl být smysl § 1987 odst. 2 o.z. spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním proti-pohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o.s.ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky, nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nemožnost kompenzovat započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Pokud jde o původ žalovaných peněžních částek, žalobce upřesnil, že do společnosti vložil vlastní prostředky a dále, že v roce [rok] jakožto tehdejší jednatel učinil ústní dohodu s paní [jméno] [příjmení] o obchodní spolupráci při otevření [pobočka] na [obec a číslo]. Prostředky paní [příjmení] byly žalovanému poskytovány prostřednictvím žalobce, který na základě dnes ze strany žalovaného sporovaných dohod jednotlivé finanční částky od paní [příjmení] převzal a následně formou vkladu vložil do majetku žalovaného. O těchto vkladech, byť k nim není uzavřena žádná písemná smlouva o zápůjčce, bylo v rámci žalovaného účtováno jako o zápůjčce žalobce. Získané prostředky byly žalovaným investovány do [pobočka]. Žalobce poukazuje na to, že i ze strany žalovaného bylo potvrzeno, že žalovaná částka byla žalovanému poskytnuta. Otázka jakéhokoliv nároku žalovaného vůči žalobci z titulu údajně způsobené škody není předmětem tohoto řízení ani jako námitka započtení. Žalobce dále poukázal na to, že žalovaný od počátku nárok sporoval, pro vzájemnou žalobu podle § 97 je typické, že tam, kde žalobce a žalovaný požadují peněžité plnění nebo jiné plnění stejného druhu, žalovaný neuznává pohledávku uplatněnou žalobcem. Uznává-li žalovaný pohledávku žalobce, avšak vznáší svůj protinárok, je uvažováno podle obsahu úkonu o kompenzačním projevu. Žalovaný od počátku nárok žalobce sporoval, z tohoto důvodu nelze učinit kompenzační projev a to ani v rozsahu, který nepřevyšuje žalovanou částku.
7. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výpisu z účetní knihy žalované společnosti za období od [datum] do [datum] jsou uvedeny jednotlivé vklady, v podstatě 4x vklady po 250 000 Kč, ve výpise za rok [rok] je sumarizace půjček a k tomu jsou doloženy příjmové účetní doklady [číslo]. Z výpisu z účetní knihy žalované společnosti za období od [datum] do [datum], příloha [číslo] vyplývá, že byly zaúčtovány půjčky. Z přílohy číslo, 7 kopie příjmových dokladů [číslo] jsou na celkovou částku 1 680 000 Kč. Z přílohy [číslo] z výpisu z bankovního účtu žalované společnosti [číslo] vyplývá, že jsou zde uvedeny bezhotovostní platby, které dále jsou prokazovány výpisem z bankovního účtu. Předžalobní výzva je ze dne [datum]. Z emailu [datum] vyplývá, že žalovaný uznává pohledávku. Z návrhu dohody o narovnání ze dne [datum], kterou zaslala žalovaná, vyplývá, že se jedná o fiktivní částku, kterou žalovaná navrhla k započtení. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] narozené [datum], trvale bytem [adresa], že čestně prohlašuje, že na základě ústní dohody s panem [celé jméno žalobce] jako tehdejším společníkem a jednatelem [právnická osoba] předala panu [celé jméno žalobce] finanční prostředky, ten je na základě dohody mezi ní a panem [celé jméno žalobce] a manželi [příjmení] vložil jako vklad do společnosti za účelem financování projektu nové pobočky společnosti v [část obce] na [obec a číslo] v ulici [ulice] O tomto způsobu financování věděli oba stávající jednatelé, [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení] i v té době společnice firmy [právnická osoba] paní [jméno] [příjmení]. Sepsáno bylo [datum], podepsaná [jméno] [příjmení].
8. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Soud má za prokázané, že žalovaný prokazatelně obdržel od žalobce finanční prostředky ve výši 3 790 000 Kč. Tato skutečnost byla prokázána výpisy z účetních knih, příjmovými účetními doklady, čestným prohlášením svědkyně [příjmení], emailem ze dne [datum], kde žalovaný v článku 3 návrhu dohody o narovnání, kterou zaslal pan [příjmení] žalobci emailem [datum], se žalovaný zavazuje, že celý dluh vůči žalované uhradí nejpozději do [datum]. Žalobce vložil vlastní prostředky paní [příjmení], které byly žalovanému poskytovány prostřednictvím žalobce, o těchto vkladech nebyla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, ale bylo v rámci žalovaného účtováno jako o zápůjčce žalobce. Žalobce v současnosti s ohledem na absenci písemné smlouvy neprokázal obsah smlouvy, nicméně z listinných důkazů vyplynulo, že prokazatelně žalobce žalovanému poskytl částku 3 790 000 Kč. V průběhu dokazování sice nebyly prokázány náležitosti projevu vůle této smlouvy o zápůjčce nebo o půjčce a z tohoto důvodu soud dovozuje, že se jednalo o neplatný smluvní vztah, na základě kterého jsou si strany povinny vrátit, co si vzájemně plnily. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení v předmětné výši s příslušenstvím.
9. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2991 odst. 1 zák. 89/2012 Sb. kde se stanoví, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobce prokázal, že byly poskytnuty prostředky, které měly být vráceny, jsou evidovány v účetnictví žalované jako zápůjčka. Žalovaný ve svých e-mailech potvrdil, že se jedná o peněžní prostředky, které měly být vráceny. Tvrzená smlouva o zápůjčce neměla písemnou formu a žalovaná sporovala, že se jednalo o tento typ smlouvy. Z komentáře ust. § 533 OZ vyplývá, že pokud se ani navzdory využití všech výkladových prostředků nepodaří zjistit vůli jednajících, nezbude než konstatovat, že smlouva je neplatná. Soud konstatoval, že smlouva o zápůjčce nemá náležitosti projevu vůle a proto je neplatná a žalobce má nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Ohledně kompenzační námitky, vyšel soud z rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], kde se uvádí, že v kontextu civilního procesu by měl být smysl § 1987 odst. 2 o.z. spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce nebylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o.s.ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovalo řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost.
10. Soud zároveň přiznal žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády [číslo] zákonný úrok z prodlení z žalované částky za dobu od [datum] do zaplacení, tj. za dobu ode dne marného uplynutí 14 denní lhůty k úhradě dluhu stanovené v předžalobní výzvě.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy plně úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů za právní zastoupení dle vyhl. 177/96 Sb. za 9 úkonů po 23 460 Kč, převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepsání žaloby, vyjádření k odporu, vyjádření ke vzájemnému návrhu, účast na jednání [číslo] 2022, vyjádření ze dne [číslo] 2022, vyjádření ze dne [číslo] 2022, účast na jednání [číslo] 2022, paušální náhrada za 9 úkonů po 300 Kč tj. 2700 Kč, 21% DPH 44 906,40 Kč, soudní poplatek 189 500 Kč celkem 448 246,40 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.