23 C 236/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobců: a) JUDr. celé jméno žalobce, Ph.D., LL.M., datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu nemajetkové újmy

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit oběma žalobcům společně a nerozdílně částku 930 000 Kč.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti zaplatit žalované oběma žalobcům společně a nerozdílně zákonný úrok z prodlení z částky 930 000 Kč ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů za období ode dne datum do zaplacení.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 600 Kč vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit oběma žalobcům společně a nerozdílně částku 930 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Uplatněné nároky spojovali žalobci s rozhodnutím o zadržení řidičského průkazu vydaném ve správním řízení, které bylo vedeno u stát. instituce pod sp. zn. anonymizováno – anonymizováno číslo rok jako před správním orgánem prvního stupně a před stát. instituce, anonymizována tři slova jako před správním orgánem odvolacím, přičemž ve věci rozhodovaly v rámci správního soudnictví též Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud. Žaloba trpěla vadami ve smyslu ustanovení § 43 a § 79 zákona č. 99/63 Sb., o.s.ř., a to i s ohledem na obsah přílohy číslo k žalobě, kterou je předběžné uplatnění nároku u žalované. V důsledku těchto vad byla žaloba neurčitá a neprojednatelná. Soud vyzval žalobce usnesením dle § 43 ze dne datum, aby doplnil a jednoznačně konkretizoval a upřesnil, z jakého odpovědnostního titulu, jakou výši zadostiučinění každý ze žalobců požaduje, jaká újma z něj vznikla tomu, kterému ze žalobců a jaká je příčinná souvislost mezi vznikem nemajetkové újmy a odpovědnostním titulem. Dále, aby uvedli, v čem se liší požadovaná újma v této žalobě od újmy tvrzené v řízeních spisová značka a spisová značka. Pokud žalobce v doplňujícím vyjádření též uvedl, že požaduje odškodnění z rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu, tvrdí újmu stejným způsobem jako ve výše uvedených řízeních. Žalobci byli vyzváni, aby řádně odlišili, zda se jedná o samostatný nárok s odlišným skutkovým základem či nikoliv.

2. Žalobci doplnili žalobu podáním z datum, tak, že se domáhají náhrady újmy spočívající v nemožnosti prvního žalobce řídit motorová vozidla, a to z odpovědnostních titulů – nezákonných rozhodnutí vydaných v tomto řízení o zadržení řidičského průkazu. Soudem byli poučeni, aby žalobní nároky spojili s jednotlivými konkrétními odpovědnostními tituly, tedy, aby označili jednotlivá konkrétní nezákonná rozhodnutí a s ním spojili požadovaný nárok a uvedli rozhodné skutečnosti, aby mohla být posouzena příčinná souvislost. Žalobce vymezil protiprávní jednání žalovaného tak, že v řízení o zadržení řidičského průkazu byla vydána 3 nezákonná rozhodnutí, která byla posléze zrušena. Jednalo se o rozhodnutí stát. instituce, anonymizována tři slova číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Dále bylo v tomto řízení vydáno nezákonné rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu číslo jednací, které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci datum a konečně ve věci bylo vydáno ještě nezákonné rozhodnutí, které vydal stát. instituce dne datum rozhodnutí pod číslo jednací, kterým bylo zrušeno rozhodnutí stát. instituce, anonymizována tři slova číslo jednací rok číslo spisová značka ze dne datum rozhodnutí, které stejného dne, tedy datum nabylo právní moci. Žalobci namítali, že zadržení řidičského průkazu nebylo důvodné. Záznam z namátkové policejní kontroly, na základě níž dále přestupkové řízení probíhalo, neobsahuje žádné skutečnosti na straně žalobce, které by nasvědčovaly vlivu alkoholu či jiné hrozby pro společnost. Žalobce vyčíslil újmu podle § 26 zákona č. 82/98 Sb., kde se stanoví, že pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. Požadoval odškodnění za zásah do rodinného, osobního a společenského života. Žalobce byl v relevantní době ve svém pracovním, osobním i rodinném životě vysoce závislý na možnosti řídit motorová vozidla. Jeho primárním místem výkonu práce byla obec, jako právník se však každý den pohyboval mezi několika místy jednání, přednášek a konferencí po celé obec, i po celé ČR, k tomu žalobce využíval dílem automobil, dílem městský skútr. Žalobce bydlel s rodinou v obec, jeho rodiče v obec, v obec. příjmení zařizovat potřeby rodiny, návštěvy lékaře a volnočasové aktivity. Tyto a další aktivity převážně mimo místo bydliště nelze efektivně realizovat bez použití motorového vozidla, jehož řízení pro žalobce není nadstandardem, nýbrž každodenní nutností. Jako spravedlivé zadostiučinění za zásah do rodinného, osobního a společenského života požadoval žalobce zadostiučinění v penězích ve výši 200 000 Kč. Žalobkyně jako zadostiučinění v penězích za zásah do rodinného, osobního a společenského života požadovala částku 150 000 Kč, žalobkyně přes vysoký stupeň těhotenství a péči o dítě musela zajišťovat veškeré potřeby domácnosti, musela zajišťovat dopravu do zdravotnických zařízení bez ohledu na únavu, zdravotní obtíže a indispozice s těhotenstvím spojené. Žalobce požadoval jako spravedlivé zadostiučinění za zásah do práva žalobce na spravedlivý proces 500 000 Kč. Dále požadoval uhrazení nákladů na právní práci a ztracený čas ve výši 80 000 Kč. Žalobci mají za to, že pokud by žalovaná postupovala v souladu se zákonem a o zadržení řidičského průkazu by nerozhodla, nenastala by žádná z újem popsaných v bodě 3 výše. Probíhající správní řízení o přestupku, byť ztížené průtahy zejména v odvolací fázi, by samo o sobě bez zadržení řidičského průkazu nebránilo žalobci v řízení motorových vozidel a nevytvářelo na právech žalobce ani žalobkyně žádnou újmu. Rozhodnutí o přestupku bylo soudem a posléze odvolacím správním soudem zrušeno pro nezákonnost. Bez protiprávního jednání žalované ve věci zadržení řidičského průkazu by nevznikla ani nutnost časových ztrát a odborného právního úsilí na straně žalobce, nezbytných pro obhajobu jeho práv v 5 let trvajících správních soudních řízeních. Žalobní petit a úroky z prodlení počítá od datum, což je den následující po dni doručení dopisu žalované, kterým žalovaná v plném rozsahu odmítla nárok žalobců uplatněný ve smyslu zákona č. 82/98 Sb.

3. Žalovaná žalobou uplatněné nároky zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby.

4. Žalovaná učinila nesporným, že žalobci uplatnili nárok u žalované dne datum a žalovaná se vyjádřila k uplatněnému nároku datum.

5. Žalovaná učinila nesporným průběh předmětného správního řízení takto: Dne datum bylo anonymizováno doručeno Policií ČR oznámení o zadržení řidičského průkazu žalobce a) ze kterého vyplývá, že byl dne datum v údaj o čase hodin při řízení vozidla registrační značka zastaven hlídkou PČR v ulici ulice a číslo, obec a číslo. Při silniční kontrole byl žalobce a) vyzván, aby se podrobil dechové zkoušce na zajištění přítomnosti alkoholu v dechu za pomocí přístroje příjmení. První dechová zkouška proběhla v údaj o čase hodin s výsledkem 0,32 ‰ alkoholu v dechu. Druhá dechová zkouška proběhla v údaj o čase hodin s výsledkem 0,33 ‰ alkoholu v dechu. S naměřenými hodnotami žalobce za a) jako řidič souhlasil a uvedl, že před jízdou požil alkoholický nápoj. Hlídka PČR proto žalobci a) zakázala další jízdu a zadržela mu číslo řidič. oprávnění. Dne datum vypracoval magistrát oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu, které bylo žalobci anonymizováno) doručeno dne datum. Dne datum rozhodnutí vypracoval magistrát rozhodnutí číslo jednací, kterým rozhodl o zadržení řidičského průkazu žalobce za a) do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku. Rozhodnutí bylo žalobci a) doručeno dne datum. Dne datum bylo anonymizováno doručeno odvolání žalobce anonymizováno) proti rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. Dne datum předal anonymizováno odvolání žalobce a) se spisovou dokumentací odboru agend řidičů jako orgánu odvolacímu. Dne datum vypracoval odbor agend řidičů rozhodnutí číslo jednací, kterým odvolání žalobce a) zamítl a napadené rozhodnutí anonymizováno potvrdil. Rozhodnutí bylo žalobci a) doručeno dne datum. Dne datum žalobce a) podal proti rozhodnutí odboru agend řidičů číslo jednací Správní žalobu k Městskému soudu v Praze, který svým rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí žalobu zamítl. Dne datum byl žalobci zadržený řidičský průkaz vrácen. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce anonymizováno) kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud svým rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí vyhověl a rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí a rozhodnutí odboru agend řidičů a rozhodnutí číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zrušil a věc vrátil odboru agend řidičů k dalšímu řízení. Dne datum vypracoval odbor agend řidičů rozhodnutí číslo jednací, kterým odvolání žalobce anonymizováno) opětovně zamítl a napadené rozhodnutí magistrátu potvrdil. Rozhodnutí bylo žalobci a) doručeno dne datum. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce a) žalobu k Městskému soudu v Praze, který svým rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, rozhodnutí odboru agend řidičů číslo jednací zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dne datum vypracoval odbor agend řidičů rozhodnutí číslo jednací spisová značka, kterým rozhodnutí magistrátu číslo jednací anonymizována dvě slova rok ze dne datum zrušil a řízení zastavil. Dne datum vypracoval odbor agend řidičů rozhodnutí číslo jednací spisová značka, kterým provedl opravu zřejmých nesprávností ve výroku rozhodnutí číslo jednací spisová značka. V souvislosti s výše uvedeným řízením byla vedena i řízení o přestupku žalobce a řízení o upuštění od zbytku výkonu sankce.

6. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě vznesl námitku promlčení, kterou odůvodnil následovně. Poukázal na ustálenou judikaturu podle níž je-li uplatňována náhrada škody či nemajetková újma z odpovědnostního titulu nezákonného rozhodnutí, pak počíná v souladu s § 32 odst. 1, věta druhá zákona č. 82/98 Sb. běžet subjektivní promlčecí doba v délce 6 měsíců ode dne, kdy nabylo právní moci zrušovací rozhodnutí. Žalovaný vznesl námitku promlčení ke všem uplatněným nárokům ze všech tří nezákonných rozhodnutí vydaných v řízení o zadržení řidičského průkazu. První nezákonné rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který nabyl právní moci dne datum a od datum počala běžet subjektivní šestiměsíční promlčecí doba k uplatnění náhrady nemajetkové újmy z tohoto odpovědnostního titulu. Jednalo se o rozhodnutí Ministerstva dopravy, anonymizována tři slova číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. V případě druhého nezákonného rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu číslo jednací, které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci datum. Tzn. od datum počala běžet subjektivní šestiměsíční promlčecí doba pro uplatnění náhrady újmy z tohoto odpovědnostního titulu. Třetí nezákonné rozhodnutí vydané stát. instituce dne datum rozhodnutí, pod číslo jednací anonymizováno rok, které bylo zrušeno rozhodnutím stát. instituce, anonymizována tři slova číslo jednací rok číslo spisová značka ze dne datum rozhodnutí, které nabylo datum právní moci a od tohoto dne počala běžet promlčecí doba k uplatnění nároku z nemajetkové újmy, pokud by měla být spojena s tímto odpovědnostní titulem. Žalovaný namítal, že u dvou prvních rozhodnutí je evidentní, že šestiměsíční promlčecí doba uběhla dávno před tím, než žalobci vůbec nároky na náhradu nemajetkové újmy předběžně uplatnili u žalované, Žalobce nároky uplatnil až datum. Co se týče posledního odpovědnostního titulu, tam promlčecí lhůta počala běžet datum a skončila datum. Tento poslední den byly nároky na náhradu nemajetkové újmy ze strany žalobce uplatněny. Došlo ke stavení promlčecí doby, a to po dobu trvání předběžného projednání nároku. Předběžné projednání nároku bylo ukončeno dne datum, když žalovaná doručila žalobcům vyjádření k uplatněné žádosti, kterým žádost odmítla. Ukončením předběžného projednání nároku počala opět běžet objektivní promlčecí doba, která dne datum marně uplynula, protože žaloba byla u zdejšího soudu podána až dne datum, čili dva dny po uplynutí promlčecí doby.

7. Nároky z nezákonných rozhodnutí byly promlčeny dříve, než byly uplatněny u soudu. Žalovaná doložila předběžné uplatnění nároku žalobců ze dne datum s doručenkou a vyjádření žalované k této žádosti ze dne datum. Žalovaná dále namítala, že pokud se týká nároku žalobkyně, který uplatňuje v tomto řízení a který doposud uplatňovala pouze z titulu nezákonných rozhodnutí, pak žalovaná poukazuje na § 7 zákona č. 82/98 Sb., podle něhož náhrady škody z titulu nezákonného rozhodnutí se mohou domáhat pouze účastníci řízení, tzn., že pokud druhá žalobkyně uplatňuje nárok z titulu nezákonného rozhodnutí, pak k uplatnění takového nároku není aktivně legitimována. Pokud se týká odškodnění nemajetkové újmy, kterou žalobci uvádějí, mohli ji pociťovat pouze jednou, protože újmu spočívající v nemožnosti žalobce řídit motorové vozidlo lze pociťovat pouze jednou a žalovaná dobrovolně již žalobcům poskytla zadostiučinění za nemožnost řídit motorové vozidlo, a to za období od datum do datum ve výši 24 000 Kč a dále žalovaná poskytla žalobci za nemožnost řídit vozidlo v období od datum do datum odškodnění ve výši 3 000 Kč a dále na základě třetí žádosti žalovaná poskytla žalobci konstatování porušení práva. Podle ustálené judikatury Městského soudu v Praze se za nemajetkovou újmu spočívající v nemožnosti řídit motorová vozidla, poskytuje zadostiučinění ve výši 40 až 50 Kč za 1 den, kdy Městský soud v Praze přiznává odškodnění ve výši 50 Kč za den v těch případech, kdy v souvislosti s nemožností řízení ten poškozený účastník přišel o zaměstnání. Jestliže žalobce nemohl řídit motorové vozidlo od datum do datum, tedy 252 dnů, tak při sazbě 50 Kč za 1 den nemožnosti řízení, by se obvykle přiznávaná náhrada nemajetkové újmy pohybovala do částky 13 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobcům bylo poskytnuto peněžité zadostiučinění ve výši 27 000 Kč, má žalovaná za to, že bez ohledu na to, že ty nároky uplatněné současnou žalobou jsou promlčené, byla dobrovolným plněním ze strany žalované kompenzována. Dále pokud žalobce požaduje náhradu majetkové škody ve výši 80 000 Kč za paušální náhradu za ztrátu času v souvislosti s vedením tohoto řízení o zadržení řidičského průkazu, pak k tomu žalovaná opakovaně uvádí, že ztráta času není ani skutečnou škodou, není ani ušlým ziskem a samotná ztráta času tak nepředstavuje majetkovou škodu.

8. Žalobce ve svém doplňujícím vyjádření z datum uvedl, že námitku promlčení považuje za nedůvodnou. V řízení o zadržení řidičského průkazu byly vydány následující rozhodnutí: -) rozhodnutí magistrátu o zadržení řidičského průkazu ze dne datum rozhodnutí (číslo jednací) -) rozhodnutí ministerstva o zamítnutí odvolání ze dne datum rozhodnutí (číslo jednací) -) rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí (č. j. číslo jednací, kterým bylo zrušeno předchozí rozhodnutí Městského soudu v Praze i rozhodnutí ministerstva o zamítnutí odvolání -) druhé rozhodnutí ministerstva o zamítnutí odvolání a o potvrzení zadržení řidičského průkazu ze dne datum rozhodnutí (číslo jednací – anonymizováno) -) rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí (č. j. číslo jednací) -) rozhodnutí ministerstva o zrušení rozhodnutí magistrátu o zadržení řidičského průkazu (vadné) ze dne datum rozhodnutí (číslo jednací – spisová značka) -) rozhodnutí ministerstva o zrušení rozhodnutí magistrátu zadržení řidičského průkazu ze dne datum rozhodnutí (číslo jednací spisová značka). Žalobce dále uvedl, že nárok z nemajetkové újmy z nezákonného rozhodnutí uplatnili žalobce anonymizováno a žalobkyně anonymizováno u žalované dne datum. Vyjádření žalované, kterým žalovaná tento nárok odmítla žalobci anonymizováno doručeno do jeho datové schránky dne datum. Žalobkyni anonymizováno /nebylo pak na vyjádření žalované doručeno vůbec. Žaloba k obvodnímu soudu byla podána do datové schránky dne datum. Žalovaná mylně uvedla, že dnem začátku běhu promlčecí doby byl den datum, kdy bylo vydáno vadné rozhodnutí číslo jednací spisová značka. anonymizováno rozhodnutím původní rozhodnutí magistrátu ze dne datum zrušeno nebylo. Z jeho výrokové části to nijak nevyplývá, tato je zcela zmatečná a vyplývá z ní opak. Rozhodnutí, kterým žalovaná platně zrušila rozhodnutí magistrátu ze dne datum, bylo teprve rozhodnutí žalované ze dne datum rozhodnutí (číslo jednací spisová značka). Teprve od doručení tohoto rozhodnutí začaly běžet zákonné lhůty. Z těchto promlčecích dob žalované vybočila námitka promlčení je proto nedůvodná. Dále má žalobce za to, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, kterou odůvodňuje tím, že žalovaný se nechoval profesionálně a vydával vadná a matoucí rozhodnutí. Dále žalobce doplnil, že náhradu újem vymezených v žalobě požaduje z titulu nezákonného rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu vydaného prvostupňově stát. instituce dne datum, anonymizováno číslo rok po dvou intervencích správních soudů finálně zrušeného rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne datum rozhodnutí (číslo jednací spisová značka). Sérii dalších pochybení žalované v rozporu se správním řádem a dalšími právními předpisy uplatňují žalobci jako podpůrný, ale přesto významný aspekt pro posouzení odpovídající výše nemateriální újmy za zásah do práva na spravedlivý proces. Výše požadované újmy uvádějí, že za zásah do rodinného, osobního a společenského života jim vznikly nezákonným rozhodnutím o zadržení řidičského průkazu, a tedy více než devíti měsíční nemožnosti žalobce anonymizováno řídit v čase, kdy se žalobkyní anonymizováno očekávali narození druhého potomka a byli vystaveni četným pracovním, společenským a rodinným omezením. Za to žalobce požaduje zadostiučinění v penězích ve výši 200 000 Kč. Žalobkyně anonymizováno požaduje zadostiučinění v penězích za zásah do rodinného, osobního a společenského života ve výši 150 000 Kč za porušení práva žalobce na spravedlivý proces, kdy žalovaná zneužila institutu zadržení řidičského průkazu, kdy toto právo je jedním nejvýznamnějších lidských práv, jehož popřením v důsledku popírá základní i ostatní základní práva, požaduje žalobce 500 000 Kč. Dále žalobce požaduje za ztracený čas, který nemohl využít k výkonu svého povolání a jiným výdělečným aktivitám jako náhradu za tuto újmu požaduje 80 000 Kč, kterou vyčíslil jako paušální náhradu času a právní práce na případu strávené. Co se týče otázky litispendence, poukazuje na to, že v řízení ve věci odškodnění újmy z nezákonného rozhodnutí o přestupku (spojené věci spisová značka a spisová značka, byly rozhodnuty obvodním soudem tak, že byly zamítnuty a nebylo přiznáno odškodnění, což vyplývá z rozsudku, který byl žalobci doručen datum. V tomto řízení žalobce uplatňuje samostatně nároky z titulu nezákonného rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. Dále žalobce poukazuje na to, že pokud jde o újmy obou žalobců z faktické nemožnosti řídit automobil, tyto zapříčiněny zejména rozhodnutím o zadržení řidičského průkazu. Je pravdou, že nebýt nezákonného rozhodnutí magistrátu o přestupku, nebylo by vydáno ani nezákonné rozhodnutí magistrátu o zadržení řidičského průkazu, avšak samostatné rozhodnutí o přestupku nevyvolalo 9 měsíců trvající nemožnost žalobce řídit automobil v roce rok. Žalobce se domohl ve správním soudnictví nezákonnosti tohoto rozhodnutí, viz rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. spisová značka.

9. Žalovaný ve svém vyjádření k doplnění žaloby ze dne datum uvedl následující: Pokud se týká nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy spočívající v nemožnosti řídit motorová vozidla ve výši 200 000 Kč byly vady žaloby odstraněny, neboť žalobce jednoznačně vymezil, že tento nárok spojuje s odpovědnostním titulem, za který označil nezákonné rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu vydaném Magistrátem hlavního města Prahy dne datum rozhodnutí (číslo jednací anonymizována dvě slova rok), přičemž újmu vymezil prostřednictvím skutkových okolností již v podání ze dne datum. Pokud se týká nároku žalobkyně ve výši 150 000 Kč, byly vady žaloby odstraněny, neboť žalobkyně jednoznačně vymezila, že tento nárok spojuje s odpovědnostním titulem, za který označila nezákonné rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu vydaném Magistrátem hlavního města Prahy dne datum rozhodnutí (číslo jednací anonymizována dvě slova rok), přičemž újmu vymezila prostřednictvím skutkových okolností již v podání ze dne datum. K tomuto nároku žalovaný namítá, že žalobkyně není vůbec aktivně legitimována k uplatnění tohoto nároku, neboť podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb. mají nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím jen účastníci řízení, přičemž žalobkyně účastníkem řízení o zadržení řidičského průkazu žalobce nebyla. Pokud se týká nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč za zásah do práva na spravedlivý proces, vady žaloby odstraněny nebyly. Žalobce sice v čl. 3 doplnění žaloby ze dne datum vymezil, že tento nárok spojuje s odpovědnostním titulem, za který označil nezákonné rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu vydaném stát. instituce dne datum rozhodnutí (číslo jednací anonymizována dvě slova rok), avšak v čl. 4 doplnění žaloby uvedl, že nezákonným rozhodnutím žalovaného o zadržení řidičského průkazu se zohledněním všech okolností jeho vydání, správního přezkumu a takřka 6 let trvajícího řízení zakončeného jeho zrušením, došlo k zásahu do práva žalobce na spravedlivý proces. Tím žalobce tento nárok znovu neurčitě uplatňuje z více odpovědnostních titulů, aniž by s jednotlivými odpovědnostními tituly spojil konkrétní požadovanou částku. Kromě toho žalobce u tohoto nároku konstatoval, že bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces, újmu, která mu tím měla vzniknout však nijak netvrdil. Nejenže tedy nedostatečně vymezil předmět řízení, ale v důsledku toho ani není možné posoudit případnou existenci příčinné souvislosti mezi újmou a odpovědnostním titulem. Vady žaloby ohledně tohoto nároku žalobce neodstranil a žaloba by měla být odmítnuta. Pokud se týká nároku žalobce na náhradu újmy ve výši 80 000 Kč z vymezení nároku není patrné, zda se žalobce domáhá náhrady majetkové újmy (ušlého zisku či skutečné škody, či zda požaduje uvedenou částku jako náhradu nemajetkové újmy, kterou v důsledku ztráty času utrpěl. V důsledku absence konkrétních tvrzení tím žalobce nejenže nedostatečně vymezil předmět řízení, ale v důsledku toho ani není možné posoudit případnou existenci příčinné souvislosti mezi újmou a odpovědnostním titulem. Vady žaloby ohledně tohoto nároku žalobce neodstranil a žaloba by měla být částečně odmítnuta.

11. Ze spisu stát. instituce číslo jednací soud zjistil, že oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu je ze dne datum. Rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu číslo jednací je ze dne datum rozhodnutí. V rozhodnutí stát. instituce číslo jednací, sp. zn. anonymizováno číslo rok ze dne datum je písařská chyba, neboť je zde uvedeno rozhodnutí se zastavuje a správně má být rozhodnutí stát. instituce se ruší a řízení se zastavuje. Ve výrokové části se uvádí - odvolání proti rozhodnutí magistrátu, resp. Ministerstvo dopravy anonymizována dvě slova jako odvolací správní orgán ruší odvolání proti rozhodnutí stát. instituce, odboru dopravně správních činností, číslo jednací, sp. zn. anonymizováno číslo rok ze dne datum a tato rozhodnutí zastavuje. V odůvodnění je uvedeno, že Ministerstvo dopravy, anonymizována dvě slova anonymizováno při svém rozhodování vycházel ze spisové dokumentace správního orgánu prvního stupně, sp. zn. anonymizováno číslo rok a z obsahu odvolání zmocněnce odvolatele. V závěru tohoto odůvodnění se uvádí: I přestože odvolací správní orgán zůstává u názoru, že správní řízení o přestupku a správní řízení o zadrženém řidičském průkazu mají rozdílné hmotněprávní náležitosti, neboť důvody pro zadržení řidičského průkazu jsou taxativně vyjmenované v konkrétním ustanovení právního předpisu, kdy není nutné je dále doplňovat o další skutečnosti irelevantní pro toto řízení, je nutné vzhledem ke zrušení rozhodnutí odvolacího správního orgánu, číslo jednací Městským soudem v Praze a zejména z důvodu promlčení předmětného přestupku, na základě kterého byl odvolateli zadržen řidičský průkaz (řidičský průkaz zadržen do dne datum), zastaví toto řízení, neboť odpadly důvody vedení tohoto řízení. O předmětném přestupku již bylo řízení pravomocně zastaveno. Nastala tedy skutečnost, která podle § 90 odst.4 správního řádu odůvodňuje bez dalšího zrušení rozhodnutí o zastavení řízení. Z odůvodnění vyplývá, že rozhodnutí bylo zrušeno a řízení bylo zastaveno. Bylo učiněno nesporným, že doručeno bylo toto rozhodnutí dne datum. Tato skutečnost vyplývá z doručenky o doručení k rozhodnutí číslo jednací spisová značka a doručeno je datum rozhodnutí v anonymizováno údaj o čase hod. do datové schránky. Opravné usnesení je ze dne datum a nabylo právní moci datum. Podnět k vyslovení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu ze strany žalobce číslo jednací spisová značka ze dne datum rozhodnutí. K tomu žalobce doplnil, že na toto podání ze dne datum nebylo nijak reagováno. Právní zástupce žalované doplnil, že na toto podání správní orgán, neboli Ministerstvo dopravy, anonymizována dvě slova anonymizováno reagoval tak, že zřejmou nesprávnost v tomto rozhodnutí z datum provedením opravy zřejmé nesprávnosti, resp. reagoval rozhodnutím o provedení opravy zřejmé nesprávnosti ve výroku. V opravném usnesení ve výroku se uvádí: V rozhodnutí číslo jednací spisová značka vydaném ve věci zadržení řidičského průkazu evidenční číslo anonymizováno číslo panu příjmení celé jméno žalobce, Ph.D., LLM., datum narození, spočívající v chybném výroku uvedeného rozhodnutí. Ve výroku I se vypouští odvolání proti a toto rozhodnutí, kdy nyní výrok po opravení doplnění z ní: Rozhodnutí stát. instituce, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, dále též správní orgán prvního stupně, číslo jednací, sp.zn. anonymizováno číslo rok ze dne datum a řízení ve věci se zastavuje, rozhodnutí z datum se ruší. Z obsahu odůvodnění usnesení z datum vyplývá to, že se jednalo pouze o opravné usnesení. Žalobce se dozvěděl již z rozhodnutí z datum, že rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu bylo zrušeno.

12. Ze spisu stát. instituce číslo jednací vyplývá, že záznam o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů číslo jednací číslo spisová značka, z tohoto záznamu vyplývá, že sám žalobce uvádí, že dne datum v údaj o čase hodin v ulici příjmení anonymizováno, obec a číslo, byl podroben dechové zkoušce, kdy vdechová zkouška byla provedena datum v údaj o čase hod., vyzněla pozitivně, a to 0,32 ‰ alkoholu v dechu. Druhá dechová zkouška byla provedena datum v údaj o čase hod. a vyzněla pozitivně, a to 0,33 ‰ alkoholu v dechu. Řidič byl řádně poučen o svých právech a povinnostech.

11. Z přestupkového spisu číslo jednací se dále k důkazu provádí rozhodnutí číslo jednací rozhodnutí žalovaného z datum rozhodnutí, kterým se rozhodnutí ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. V předposledním odstavci na straně 4 je uvedeno:„ Jak již bylo uvedeno výše, přestože dokazování ve správním řízení spočívá na základě volného hodnocení důkazů, neznamená to, že by měly správní orgány při jejich provádění zcela volnou ruku. V posuzovaném případě není zřejmé, jakými úvahami se žalovaný při naplňování zásady volného hodnocení důkazů řídil a z jakého důvodu nepovažoval za důvodné provedení žalobcem navržených důkazů. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo k žalobě žalobce číslo proti žalovanému Ministerstvu dopravy ČR rozhodnutí žalované ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací zrušeno a vše bylo vráceno žalované k dalšímu řízení, rozsudek nabyl právní moci datum. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. číslo jednací bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo rozhodováno o žalobě žalobce číslo proti žalovanému Ministerstvu dopravy ČR. Rozhodnutí žalované ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Žalobci uplatnili nárok na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup dle § 13 a následující zákona č. 82/98 o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci dne datum. Z potvrzení Ministerstva dopravy vyplývá, že přiznalo finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 24 000 Kč a bude převedeno na bankovní účet číslo bankovní účet z důvodu nesprávného úředního postupu žalobce řídit motorové vozidlo za 16 týdnů. Z výpisu z účtu vyplývá, že bylo zaplaceno a tato přiznaná částka byla žalobci uhrazena. Z uplatněného nároku na náhradu škody nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup vyplývá, že bylo podáno datum a dále žalobci uplatnili nárok na náhradu škody datum a datum. Na základě uplatnění nároku ze dne datum bylo přiznáno žalobci 3 000 Kč za dobu od datum do datum, neboť nemohl žalobce řídit motorové vozidlo v souvislosti s nezákonným rozhodnutím. Tato částka byla doložena výpisem z účtu. Žalobce uplatnil písemně nárok na náhradu škody dne datum, žalobci bylo na základě tohoto uplatnění náhrady škody sděleno, že Ministerstvo konstatuje, že v řízení o přestupku podle § 125c bylo konstatováno porušení práva, neboť nebyly dodrženy zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí, orgán se dopustil pochybení, pro které bylo jeho rozhodnutí následně zrušeno. Doručeno bylo datum. Z uplatnění nároku ze dne datum vyplývá, že žalobce nárok, který je předmětem této žaloby, uplatnil a žalovaný se vyjádřil datum. Žalovaná dne datum žalobci zaplatila částku 3 000 Kč a dne datum částku 24 000 Kč, jednalo se o nároky uplatněné v žalobě spisová značka.

13. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro toto řízení. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené listinné důkazy a o nesporná tvrzení účastníků. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

14. Po právní stránce soud věc hodnotí podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ citovaný zákon“ nebo„ zákon o odpovědnosti státu za škodu“). Předně je třeba konstatovat, že byla naplněna podmínka předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 3 tohoto zákona, a je tedy možné věc projednat soudně. Podle § 1 odst. 1 citovaného zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 7 odst. 1 citovaného zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst.1,2 citovaného zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle § 13 odst. 1,2 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 32 odst. 1,2,3 citovaného zákona, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

14. Pokud jde o nárok žalobkyně číslo ve výši 150 000 Kč, bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně číslo nebyla účastníkem předmětných správních řízení, z tohoto důvodu není dle zákona o odpovědnosti státu za škodu aktivně legitimována k podání žaloby na náhradu škody či nemajetkové újmy, která jí měla dle jejích tvrzení vzniknout v souvislosti se správními řízeními, jež byla vedena s jejím manželem, žalobcem číslo. Tento nárok pro nedostatek aktivní legitimace soud zamítl.

15. Pokud se týká nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy spočívající v nemožnosti řídit motorová vozidla ve výši 200 000 Kč byly vady žaloby odstraněny, neboť žalobce jednoznačně vymezil, že tento nárok spojuje s odpovědnostním titulem, za který označil nezákonné rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu vydaném stát. instituce dne datum rozhodnutí (číslo jednací anonymizována dvě slova rok), přičemž újmu vymezil prostřednictvím skutkových okolností již v podání ze dne datum Ani tento nárok není po právu neboť žalobce vznik újmy nijak neprokázal.

16. Co se týká nároku žalobce anonymizováno na náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč za zásah do práva na spravedlivý proces, vady žaloby nebyly přes výzvu soudu odstraněny. Žalobce anonymizováno sice v čl. III doplnění žaloby ze dne datum vymezil, že tento nárok spojuje s odpovědnostním titulem, za který označil nezákonné rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu vydaného stát. instituce dne datum rozhodnutí (číslo jednací), avšak v článku IV.2 doplnění žaloby uvedl, že„ nezákonným rozhodnutím žalovaného o zadržení řidičského průkazu se zohledněním všech okolností jeho vydání, správního přezkumu a takřka 6 let trvajícího řízení zakončeného jeho zrušením, došlo k zásahu do práva žalobce na spravedlivý proces.“ Tím však žalobce anonymizováno tento nárok znovu neurčitě uplatňuje z více odpovědnostních titulů, aniž by s jednotlivými odpovědnostními tituly spojil konkrétní požadovanou částku. Žalobce anonymizováno u tohoto nároku konstatuje, že bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces, újmu, která mu tím měla vzniknout, však nijak netvrdí. Tímto nedostatečně vymezil předmět řízení, ale ani nebylo možno posoudit rozsah utrpěné újmy a případnou existenci příčinné souvislosti mezi újmou a odpovědnostním titulem. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce újmu řádně netvrdil, ale ani neprokázal.

17. Konečně pokud jde o nárok žalobce anonymizováno na náhradu újmy ve výši 80 000 Kč, z vymezení nároku není patrno, zda se žalobce domáhá náhrady majetkové újmy ušlého zisku či skutečné škody či zda požaduje uvedenou částku jako náhradu nemajetkové újmy, kterou v důsledku ztráty času utrpěl. V důsledku absence konkrétních tvrzení není možné posoudit případnou existenci příčinné souvislosti mezi škodou a odpovědnostním titulem.

18. Pokud jde o vznik škody podle § 26 zákona č. 82/98 Sb., platí, že právní vztahy upravené v tomto zákoně se zásadně řídí občanským zákoníkem. Podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb. OZ ve znění pozdějších předpisů se hradí skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Skutečnou škodou se přitom rozumí majetková újma spočívající v konkrétním zmenšení či zmenšení již existujícího majetku poškozeného nebo také vznikl dluhu, zatímco ušlým ziskem je to, oč se majetek poškozeného nerozmnožil, ač by to bylo s ohledem na obvyklý běh věcí logické a očekávatelné. Zároveň platí, že aby mohla být škoda nahrazena, musí být řádně tvrzena a doložena doklady prokazujícími její výši. Samotná ztráta času však nepředstavuje majetkovou škodu, neboť se nejedná ani o skutečnou škodu, ani o ušlý zisk. Vhledem k uvedenému nelze nároku žalobce anonymizováno ve výši 80 000 Kč vyhovět, neboť žalobce anonymizováno žádnou skutečnou škodu či ušlý zisk neprokázal, v řízení zastoupen právním zástupcem nebyl a žádné náklady na právní zastoupení tak žalobce vynaložit nemohl.

18. Soud se dále zabýval vznesenou námitkou promlčení ve vztahu k jednotlivým nárokům a dospěl k závěru, že je opodstatněná a že všechny žalobou uplatněné nároky jsou promlčeny. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., platí, že promlčecí doba běží od doručení zrušovacího rozhodnutí. Nároky z nezákonného rozhodnutí prvého a druhého má soud za promlčené. První nezákonné rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který nabyl právní moci dne datum a od datum počala běžet subjektivní šestiměsíční promlčecí doba k uplatnění náhrady nemajetkové újmy z tohoto odpovědnostního titulu. Jednalo se o rozhodnutí Ministerstva dopravy, anonymizována tři slova číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které bylo zrušeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. V případě druhého nezákonného rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu číslo jednací, které bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci datum. Tzn. od datum počala běžet subjektivní šestiměsíční promlčecí doba pro uplatnění náhrady újmy z tohoto odpovědnostního titulu. U těchto dvou prvních rozhodnutí je evidentní, že šestiměsíční promlčecí doba uběhla dříve, než žalobci vůbec nároky na náhradu nemajetkové újmy předběžně uplatnili u žalované. Žalobce nároky uplatnil až datum. Třetí zrušovací rozhodnutí Ministerstva dopravy, anonymizována tři slova číslo jednací spisová značka ze dne datum rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo žalobci anonymizováno doručeno dne datum a téhož dne nabylo právní moci. Od tohoto dne počala běžet šestiměsíční promlčecí doba k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy. Dne datum v poslední den promlčecí doby, byly nároky na náhradu nemajetkové újmy předběžně uplatněny u žalované. To mělo za následek, že doručení předběžného uplatnění nároku došlo ke stavení běhu promlčecí doby, a to po dobu trvání předběžného projednání nároku. Předběžné projednání nároku bylo skončeno dne datum, kdy žalovaná doručila žalobcům vyjádření k uplatněné žádosti na náhradu újmy, kterým jejich žádost odmítla. Ukončením předběžného projednání nároku počala opět běžet subjektivní promlčecí doba, která dne datum marně uplynula, protože žaloba byla u zdejšího soudu podána až dne datum, čili den po uplynutí promlčecí doby. Na tom nic nemění skutečnost, že zrušovací rozhodnutí trpělo zřejmou chybou v psaní, která byla odstraněna opravným usnesením ze dne datum, neboť zrušovací rozhodnutí bylo žalobci 1/ doručeno dne datum a téhož dne nabylo právní moci, neboť podle § 73 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů je pravomocným rozhodnutím rozhodnutí, které bylo oznámeno nebo doručeno a proti kterému nelze podat odvolání. Proti samotnému opravnému usnesení bylo možno uplatnit opravný prostředek, ale ten nemá žádný vliv na okamžik doručení zrušovacího rozhodnutí a jeho právní moc. Soud tedy žalobu zamítl i z důvodu, že veškeré žalobou uplatněné nároky na náhradu nemajetkové újmy jsou promlčeny.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení se řídí ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má nárok na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšná žalovaná. Žalovaná vyčíslila náklady řízení částkou 3 600 Kč (za 12 paušálních náhrad po 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za 2 písemná podání ve věci samé, 5 příprav na ústní jednání a 5 účastí na soudním jednání) a dále soud uložil povinnost žalobkyni 2/ zaplatit žalované na nákladech řízení částku 3 600 Kč, rovněž za 12 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 2 písemná podání ve věci samé, 5 příprav na ústní jednání a 5 účastí na soudním jednání. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.