23 C 243/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 30 441,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci tak částku 30 441,01 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 14 048 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 3 430 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 23.883,80 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zaplacení odměny, která byla sjednána mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem na základě Smlouvy o dílo [číslo] jejímž předmětem bylo vedení účetnictví, v měsíčních intervalech a vypracování návrhu daňových přiznání k DPH a návrhu kontrolních hlášení k DPH v měsíčních intervalech, souhrnného hlášení a další práce nad rámec sjednaného paušálu, vyjmenované v článku II. odst. 3 smlouvy. Odměna byla stranami sjednána v čl. 4 smlouvy, jako měsíční odměna za paušální služby ve výši [částka] (při zpracování do [anonymizováno] položek v účetního deníku) a dále byla odměna pro další služby jednotlivě specifikována v čl. 4 v odstavcích 2 až 7 smlouvy. V souladu se smlouvou provedl žalobce pro žalovaného práce, spočívající mj. ve zpracování účetní závěrky za rok [rok] a dále v provedení víceprací – doúčtování podkladů zaslaných v průběhu [anonymizováno] [rok] Tyto práce byly vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] na částku 46 827 Kč, včetně DPH. Dále žalobce zpracoval pro žalovaného účetnictví za měsíc [anonymizováno] [rok], DPH za měsíc [anonymizováno] [rok], kontrolní hlášení za měsíc [anonymizováno] [rok] a prováděl agendu odběratelských faktur v měsíci [anonymizováno] [rok]. Za tuto činnost vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] odměnu dle smlouvy v celkové výši 11 434,50 Kč včetně DPH. Žádná z uvedených faktur však nebyla žalobci ve lhůtě splatnosti uhrazena, a to ani přes opakované urgence ze strany žalobce. Dne [datum] uhradil žalovaný na fakturu [číslo] částku 32 779 Kč a na fakturu [číslo] částka 8 004,50 Kč. Žalovaný tak stále dluží žalobci na úhradě faktury [číslo] částku 14 048 Kč a úhradě faktury [číslo] částku 3 430 Kč Celkem tak žalobci dluží částku ve výši 17 478 Kč. Žalobce vyhotovil přehled faktur a jejich úhrad takto: -č. faktury [číslo] na částku 46 827 Kč, splatnost [datum], uhrazená částka 32 779, datum úhrady [datum], zbývá k úhradě 14 048 Kč -č. faktury [číslo] na částku 11 434,50 Kč a datum splatnosti [datum], uhrazená částka činila 8 004,50 Kč, datum úhrady [datum], zbývá k úhradě 3 430 Kč. Dlužná částka předmětných faktur celkem činí 17 478 Kč. Předmětné faktury byly uhrazeny po splatnosti, a to pouze částečně, a proto požaduje žalobce dle čl. 4 odst. 11 smlouvy také sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Tyto úroky byly žalovanému vyúčtovány ke dni částečné úhrady, tedy ke dni [datum], a to fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 10 161,56 Kč a splatnou dne [datum] (úrok z prodlení ohledně částečné úhrady faktury [číslo] dále fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 2 801,45 Kč, splatnou dne [datum]) úrok z prodlení ohledně částečné úhrady faktury [číslo]. Na úrocích z prodlení žalovaný ohledně uhrazených částí předmětných faktur dluží částku 12. 963,01 Kč. Žalovaný tak dluží žalobci celkem částku ve výši 30 441,01 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil shora uvedené faktury v plné výši, je tak stále v prodlení s dosud neuhrazenými částkami a žalobce je oprávněn ohledně těchto dosud neuhrazených částek požadovat sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce dopisem ze dne [datum] k úhradě jak doplatku faktur ve výši 17 478 Kč, tak k úhradě sjednaných úroků z prodlení vyúčtovaných žalobcem ke dni částečné úhrady faktur ve výši 12 963,01 Kč, tedy k úhradě dluhu ve výši 30 441,01 Kč. Žalovaný dlužnou částku přesto neuhradil a proto se žalobce obrátil na soud.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] učinila nesporným, že byla uzavřena smlouva o dílo [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná sporuje a tvrdí, že žalobkyně neprovedla řádně a včas práce a vícepráce ve smyslu smlouvy o dílo (SOD), uvedené v čl. 3 žaloby. Žalobkyně prokazuje provedení prací a víceprací kopiemi třech faktur, a to kopií faktury [číslo] kopií faktury [číslo]. Žalovaná poznamenává, že je notorietou, že faktura neprokazuje včasné a řádné plnění, provedení prací a víceprací, jak tvrdí žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaná není schopna prokázat negativní skutečnost, že žalobkyně neprovedla řádně a včas práce a vícepráce ve smyslu SOD tvrzené žalobkyní, žalovaná žádá soud, aby žalobkyni vyzval k prokázání svých tvrzení a předložení příslušných důkazů o řádném a včasném provedení prací a víceprací ve smyslu SOD. Dalším obranným argumentem žalované je tvrzení, že žalobkyně zadržuje doklady, které pro žalovanou dlouhodobě zpracovávala na základě SOD o účetnictví. Při skončení smluvního vztahu s žalovanou nepředala žalované řádně veškeré účetní podklady a doklady, které žalovaná protokolárně předávala v průběhu spolupráce zaměstnanci žalobkyně a které měla v době skončení smluvního vztahu žalobkyně na účet žalovaného ve své správě. Žalovaná poukázala na judikát Nejvyššího soudu ČR, který ve svém rozhodnutí ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4172/2016 uvedl zejména, že„ účetní doklad není způsobilým předmětem zadržovacího práva a nemůže být ve smyslu ustanovení § 1395 OZ zadržen k zajištění dluhu“. Žalovaná oznámila žalobkyni, že v souladu s § 1911 zákona č. 89/2012 Sb., je připravena uhradit částky vyplývající z vystavených faktur obratem, pokud jí budou předány na základě předávacího protokolu požadované účetní podklady a požadované účetní doklady, které doposud neobdržela.. Žalovaná dále uvedla, že se pokoušela o smírné vyřešení, navrhovala různé varianty řešení od doplacení faktur žalobkyni oproti doručení výsledku žalobkyní tvrzených prací a víceprací oproti řádnému předání žalobkyni zadržovaných účetních podkladů a dokladů patřící žalované až po zaplacení části faktur žalované jako projevu dobré vůle žalované a uložení zbytku nezaplacené částky do advokátní úschovy. Z této advokátní úschovy měl být zbytek doplacen žalobkyni oproti doručení výsledku žalobkyní tvrzených prací a víceprací a oproti řádnému předání žalobkyní zadržovaných účetních podkladů a dokladů patřící žalované. Žalovaná výslovně sdělila, že částečné zaplacení není možné považovat za uznání dluhu, ale pouze jako vstřícný krok. Žalovaná učinila nesporným, že obdržela předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaná na tuto výzvu reagovala emailovou zprávou ze dne [datum] a opětovně konstatovala, že je připravena doplatit v okamžiku, kdy jí budou předány požadované účetní podklady a účetní doklady. Na základě reakce právního zástupce žalobkyni navrhla žalované emailovou zprávou ze dne [datum], že peníze budou převedeny do advokátní úschovy. Ani na tento vstřícný návrh žalobkyně nereagovala snahou doručit žalované jakékoliv požadované důkazy. Co se týče vystavených faktur, žalovaná tyto faktury, kde jsou účtovány vícepráce a roční závěrka za rok [rok] ve výši 46 827 Kč sporuje a namítá, že nebylo řádně doloženo, čeho se ty vícepráce týkají. Dosud žalovaný toto neřešil, neboť je velkou společností a nechtěl se zatěžovat detaily.. Nyní namítá, že zaplatil 70 % z obou faktur, první faktura je pod [číslo] vystavená [datum] na částku 46 827 Kč, druhá faktura je [číslo] vystavená dne [datum] a je na částku 11 434,50 Kč a z těchto dvou faktur zaplatil 70 % To neznamená, že by tyto částky uznával, ale byla to pouze dobrá vůle žalované. Žalované šlo o to, aby strana žalobce předložila doklady, které zadržuje a navrhoval tedy zbývající část faktur 30 % zaplatit do advokátní úschovy. Po hlubším zkoumání těchto faktur zjistil, že řádně doloženy nebyly a zpochybňuje i to, že fakturovaný audit byl v širším rozsahu, mohl se týkat jen části účetnictví.

3. Žalobce k tomu uvedl, že audit je předmětem jiného sporu, který je veden na [obec a číslo] s nástupnickou společností. Předmětem tohoto sporu je pouze provedená účetní závěrka za rok [rok] a v další faktuře je paušál za zpracování účetnictví za [anonymizováno] [rok], daňové přiznání za [anonymizováno] [rok]. Žalobce poukázal na to, že žalovaný v podstatě přiznal, že nerozporuje tyto 2 faktury, pouze od počátku požaduje vydání dokladu oproti zaplacení těchto dvou faktur. Od roku [rok] nerozporoval nikdy nezaplacení těchto faktur, pouze hovořil o vydání dokladu. Žalobce poukázal na to, že žalovaný od roku 2019 nerozporoval nikdy zaplacení těchto faktur, pouze požadoval vydání dokladů. Žalobce vysvětlil, že pokud obdrží nějaké podklady od klienta, tak je obdrží mailem nebo v kopiích, tzn., že tyto doklady má k dispozici i žalovaná a má je archivovat podle zákona o účetnictví. Žalobce dále doplnil, že od roku [rok] mají bod 6 uveden ve smlouvě a že praxe je taková, že každý rok, je vyhotovena účetní závěrka, součástí je účetní deník v Excelu, který obsahuje všechny účetní doklady, tedy i záznamy a je poslán emailovou formou klientovi.. Účetní deník, dokladová inventura, majetková inventura, majetkový rozpis, předali a žalované vyfakturovali v červnu, poté ještě [anonymizováno] docházelo k doplnění. Následovalo doplnění vícepráce a [datum], resp. [datum] byla závěrka ukončena. Vícepráce se týkají evidence majetku a jsou uvedeny ve faktuře 46 827 Kč a další faktura je na částku 11 434,50 Kč. K tomu právní zástupce žalobce odkázal na to, že v bodě 4 smlouvy je ujednána cena a způsob úhrady, v bodě 1 je uvedena paušální cena za měsíční zpracování účetnictví. Při zpracování do [anonymizováno] položek účetního deníku činí v [částka]. V případě, že počet zpracovaných položek překročí sjednaný objem, bude za každou účetní položku nad sjednaný objem účtována částka [částka]. Z toho vyplývá, že ať už žalovaný založí méně nebo žádnou položku, tak je dohodnuta částka [částka]. Žalobce je schopen předložit od [anonymizováno] přiznání k DPH za [anonymizováno] a kontrolní hlášení k DPH.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti: Z listinných důkazů, z emailu ze dne [datum] vyplývá, že žalobce zasílal žalovanému jednak daňové přiznání k DPH za [anonymizováno] [rok], kontrolní hlášení za rok [rok], soupis dokladů zahrnutých do výkazu, soubor na částku 11 434,50 Kč, co se týče faktury na částku 46 827 Kč, k tomu se vztahuje emailová korespondence z [datum], v této e-mailové korespondenci se uvádí, které konkrétní položky byly pro žalovanou odvedeny. Žalobkyně doložila, že není nástupnickou organizací předchozí [právnická osoba]. Ze smlouvy o dílo [číslo] vyplývá, že byla uzavřena dle ustanovení § 2586 až 2619 občanského zákoníku, v této smlouvě je sjednáno kromě předmětu plnění, resp. je sjednáno, že předmětem plnění je provedení díla v rámci sjednaného paušálu, vedení účetnictví v měsíčních intervalech, vypracování návrhu daňových přiznání k DPH a návrhu kontrolní hlášení k DPH a v měsíčních intervalech, případně souhrnné hlášení, povinnosti a práva smluvních stran, například v čl. 6 je ustanovení uchovávat ve svých prostorách prvotní účetní doklady, účetní doklady z nich vyhotovené a v souladu s právními předpisy jde zejména o dodržování zákona o účetnictví a o archivaci a k tomuto se zavazuje objednatel. Pak je zde v čl. 4 bod 1 sjednána paušální cena za měsíční zpracování účetnictví, při zpracování do [anonymizováno] položek účetního deníku činí výše [částka], případně, že počet zpracovaných položek překročí sjednaný objem, bude za každou účetní položku nad sjednaný objem účtována částka [částka], smlouva je podepsána [datum], za objednatele [právnická osoba], za zhotovitele je nečitelný podpis. Dále soud provedl k důkazu fakturu [číslo] na částku 46 827 Kč, fakturu [číslo] na částku 11 434,50 Kč, ke které byly doloženy podklady sloužící pro vyúčtování. Dále faktura na úroky 10 161,56 Kč [číslo] faktura [číslo] na částku 2 801,45 Kč a výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] adresovaná právním zástupcem žalobce žalovanému a podací lístek je rovněž z [datum] PZ žalobce trval na tom, že dodal přesně plnění, které vyfakturoval.

5. Žalovaný trval na tom, že žalobce při ukončení spolupráce nepředal žalovanému všechny účetní doklady.

6. Žalobce byl poučen a vyzván k doplnění tvrzení ohledně víceprací za které byla vystavena faktura na částku 46 827 Kč a poskytnuta lhůta 30 dnů.

7. Žalobce na to reagoval vyjádřením z [datum], navrhl doplnění dokazování, trval na tom, že není možné podmiňovat úhradu faktur, které žalobce vystavil žalovanému za práci, kterou pro žalovaného odvedl tím, že budou ze strany žalobce předány žalovanému jakékoliv jiné nesouvisející doklady. Mezi nárokem žalobce na odměnu a předáním dokladů neexistuje žádný příčinný vztah. Žalobci vznikl nárok na odměnu ve chvíli, kdy pro žalovaného odvedl sjednanou práci. Dále poukázal žalobce na to, že argumenty žalovaného, že žalobce neprovedl účtované vícepráce či neodvedl účtovanou práci, se poprvé objevuje až v rámci tohoto soudního řízení. Pokud by žalovaný zjistil, že mu chybí nějaké účetní doklady a že žalobce, neodvedl řádně svoji práci, potom by jistě žalobci tuto skutečnost sdělil již v únoru 2020. Žalovaný tak neučinil, ale pouze se stále domáhal vydání dokladů, jejichž specifikaci sám měnil. Soud provedl další dokazování: E-mailovou korespondencí ze dne [datum], korespondencí ze dne [datum], scany protokolů ze kterých vyplývá, že probíhala komunikace ohledně tvrzených víceprací a že žalovaný navrhoval zaplacení dlužných faktur do advokátní úschovy. Přehledem nezaplacených faktur a jejich rozdělení na 70 % a 30 % a potvrzení o složení třicetiprocentní části fakturované částky do advokátní úschovy. E-mailovou korespondencí z [datum], e-mailovou korespondencí z [datum]. Zprávou nezávislého auditora o ověření účetní závěrky sestavené k [datum], kde nezávislý auditor došel k závěru:„ Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti [právnická osoba] se sestavené na základě českých účetních předpisů, která se skládá z rozvahy k [datum], výkazu zisky a ztráty za rok končící [datum] a přílohy této účetní závěrky, která obsahuje popis použitých podstatných účetních metod a další vysvětlující informace. Údaje o společnosti jsou uvedeny v bodě I. přílohy této účetní závěrky. Účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasív společnosti [právnická osoba] k [datum] a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření za rok končící [datum] v souladu s českými účetními předpisy, je zde datu [datum], ale z ostatních, již provedených listinných důkazů, jak upozorňuje právní zástupce žalobce, vyplývá, že byl prováděn dodatek, tedy že byla účetní závěrka narychlo předělávána z důvodu dotací, a to bylo [datum], předělaná závěrka byla v elektronické podobě předána žalovanému k [datum]. Přílohou je rozvaha, výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu. Z této listiny vyplývá, že auditor zauditoval závěrku tak, jak byla předaná, konstatoval, že byla předána v pořádku a v termínu. Žalobci měli podklady k závěrce již někdy v [anonymizováno] [rok], ale protože žalovaná neměla kompletní doklady, nevěděla, o jaký typ dotace se jedná, tak byly připraveny 2 varianty účetní závěrky a poté až tedy se toto vyjasnilo a byla o tom mailová komunikace, tak mohla být ukončena poslední verze účetní závěrky. Z emailová korespondence žalované, vyplývá, že se jednalo o požadavky žalované k předání účetních dokladů, požadavky žalované na předání dokladů se měnily. (Žalobce doplnil, že z této e-mailové korespondence vyplývá, že se jednalo o požadavky žalované na poskytnutí dokladů ve vazbě na neuhrazené faktury. Jednalo se,ale o doklady, kterými žalobkyně nedisponovala, jedná se o doklady z roku 2005, 2010, až do roku 2016 v různých obměnách, žalobce zdůrazňuje, že společnost vznikla až v [anonymizováno] [rok] a že těmito doklady nedisponuje a podle Smlouvy o dílo je tam ve smlouvě o dílo mezi žalovaným a žalobcem je zakotveno, že žalovaná poskytuje pouze kopie dokladů a tudíž žalobkyně nikdy neměla originály. Žalobce uvedl, že nikdy dříve nebyla sporována výše faktury, nikdy nebylo sporováno ani provedení prací, ani výše faktury, až v soudním řízení a právní zást. žalobce ještě poukazuje na to, že vždycky na jejich e-mailovou korespondenci a požadavky reagoval, nabízel vytištění veškerých účetních dokladů, neboť účetnictví převzali, mají tyto doklady v Pdf formě a za poplatek byli ochotni tyto doklady vytisknout minimálně 3 roky zpátky a byli schopni na nějaký nosič nebo jiným způsobem je žalovanému vytisknout a poskytnout. Ale žalovaný nechtěl uhradit administrativní poplatek. Z emailové komunikace právního zástupce žalobce vůči žalovanému vyplývá, že nabízel vstřícné postupy, že tyto účetní doklady vytiskne i když je zřejmé, že nesouvisí s požadavkem na zaplacení vystavených faktur. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], auditora společnosti [právnická osoba], zpracovatele auditora účetní závěry, soud zjistil, že prováděl standardní účetní audit ve [právnická osoba] [anonymizováno] od roku [rok]. K dotazu, zda prováděl účetní audit na rok [rok] a od koho získával podklady pro tento účetní audit, svědek uvedl, že doklady předkládal účetní nebo zpracovatel účetnictví, doklady získával od účetní jednotky, což je v tomto případě [příjmení] [jméno] nebo od zpracovatele účetnictví. Pokud by nebyla předána účetní závěrka, nemohl by provádět audit a vydat vůbec auditorskou zprávu. Součástí auditorské zprávy je účetní závěrka. Za rok [rok] obdržel účetní závěrku od zpracovatele, tuto účetní závěrku musí podepsat zástupce té účetní jednotky a pak teprve s ní může auditor pracovat. Postup je takový, že ne vždy účetní závěrka je zpracována na první pokus, někdy je potřeba tam něco dalšího doplnit a auditor s touto účetní uzávěrkou nepracuje, dokud není úplná a není podepsána účetní jednotkou. Auditor s účetní závěrkou nepracuje, dokud není podepsána a finalizována, může s ní pracovat pouze neoficiálně, může se na něco ptát, nebo to chtít doplnit. Jedná se o standardní postup. K dotazu, zda si pamatuje, proč se účetní závěrka za rok [rok] dokončovala až v [anonymizováno] [rok], k tomu svědek uvedl, že v roce [rok] došlo prvním rokem k čerpání dotace, není to jednoduchá součást účetnictví, musí se tato dotace vykázat, a to tak, aby byla v souladu se zákonem o účetnictví a zároveň s dotačními podmínkami, a proto se dokončovala až v [anonymizováno] [rok]. Žalobce samozřejmě musel být součástí tohoto procesu, bylo nutná spolupráce. Jednání se účastnil pan [příjmení], pan [příjmení] a pan [příjmení] [příjmení] jako daňový poradce a další specialisté, kteří pomáhali s posuzováním dotace. Zpráva auditora zněla bez výhrad, to znamená účetní závěrka je věrným obrazem účetnictví. V roce [rok] došlo k širší spolupráci, širší komunikaci. Jako zástupce účetní společnosti žalobce vystupoval pan [příjmení] mladší. Doklady, které dostávali, musí vzniknout u účetní jednotky, ta ho musí předat ke zpracování a zpracovatel to zaúčtuje, případně poskytne nějaký názor. Audit není stoprocentní kontrola všech dokladů, auditor vybírá jen ty doklady, které považuje za podstatné. Účetní deník je standardním datovým výstupem, má většinou elektronickou podobu. Účetní deník musí být k dispozici, je v elektronické podobě, posílá se a kontrolují se jednotlivé položky. Záznamní povinnost vzniká už jenom zaúčtováním dokladů. Systém v sobě má tu záznamní povinnost a je nutno ji plnit a je to ze zákona. Svědkovi není známo, zda mezi žalobcem a žalovaným probíhá nějaký spor. Účetnictví v průběhu účetního období je ukončeno, to znamená, jsou zaúčtovány všechny doklady a všechno, co do účetnictví patří. Pak se teprve sestaví účetní závěrka. Účetní závěrka se sestaví ze všech těch hodnot, které byly zjištěny k tomu rozvahovému dni. Auditor ověřil, co v té účetní závěrce je, jestli navazuje na to, co bylo v průběhu roku účtováno. Sestavení účetní závěrky je vždycky standardní a je stejné. Pokud nastanou nějaké nové skutečnosti odlišné od předchozího roku, tak je potřeba je tam nějak zmínit, že došlo např. k dotacím a popsat to tam, ale není to tak náročné. Daleko náročnější je tu dotaci zavést do účetnictví. Z dopisu žalovaného z [datum] vyplývá, že žalovaný sděluje žalobci, že přes výše uvedené byla a stále je v rámci smírného vyřešení celé záležitosti ochotna zaplatit [anonymizováno] níže uvedené další částky nad rámec 30% částky, vyfakturované výše uvedenými dvěma fakturami, a to za účetní rozvahu a výsledovku [rok], 1 hodina x 800 Kč, za účetní deník [rok], [rok] celkem 3 hodiny x 1 200, tj. 3 600 Kč, záznamní povinnost DPH zdarma, celkem tedy byla žalovaná ochotna zaplatit navíc žalobci 5 400 Kč, a to v okamžiku předání požadovaných účetních dokladů, resp. 80% této částky předem a 20% této částky při převzetí, pokud by na takovém rozložení plateb trvali. Žalovaný tímto dopisem vyvracel, že by nebyl ochoten zaplatit za vytištění požadovaných dokladů. (K tomu žalobce uvedl, že byl ochoten vytisknout a předat, ale požadoval nejdříve zaplacení celé dlužné částky.) Žalovaná poukázala na to, že nikdy nesporovala fakturovanou částku, uvedenou ve fakturách, pouze sporovala vícepráce ve výši 3 627 Kč. Žalovaný zaplatil část faktury víceprací, chtěl doplatit i zbytek, pokud by mu byly poskytnuty požadované doklady. V e-mailu z [datum] vyjádřil žalovaný ochotu uhradit částku 5 400 Kč za poskytnuté vícepráce, kdy žalobce poskytne doklady žalované. Dopisem z [datum] reagoval žalobce a uvedl, že výsledovku za rok [rok], pokud klient nemá, nebyla mu předána od předchozích osob, které za společnost jednaly, je možné vytvořit, pracnost 1 hodina x 1 800 Kč, formát je PDF, účetní deník je za rok [rok] a [rok]. Není problém tyto deníky, nebo souhrnný deník poskytnout, ale je to pracnost na 2-3 hodiny.Byl ochoten znovu zkompletovat požadované doklady, ale požadoval zaplacení 100% vyfakturované částky. To znamená, že žalovaná měla doplatit to, co je předmětem žaloby tedy 30 441 Kč s příslušenstvím. Žalobce ještě doplnil, že každý rok je potřeba k účetní závěrce zasílat doklady, účetní deník, tyto deníky ke každé vyhotovené závěrce žalovaný musel mít, závěrku předkládali auditorovi, deník musel mít žalovaný v letech [anonymizováno 6 slov] zpětně, jak vyplynulo i z výpovědi svědka –auditora. Pokud by žalovaný tyto podklady neměl, nemohl by být proveden audit.

7. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Žalobkyně doložila, že byly provedeny práce, které vyúčtovala a bylo potvrzeno, že argumentace žalovaného směřuje pouze k předávání dokladů, které nesouvisely s vyfakturovanými pracemi a které žalovaná musela mít i v předchozích letech, aby na základě nich mohla být sestavena účetní závěrka. Bylo zjištěno, že nebyla dána souvislost mezi vyfakturovanými pracemi a požadovanými doklady. Žalovaný rozporoval vícepráce až před soudním jednáním. Fakturu, která se týká víceprací i částečně uhradil, žalobkyně prokázala, že vícepráce provedla, vyplynulo to z listinných důkatů i z výpovědi svědka [příjmení]. Žalobce provedl pro žalovaného zpracování účetní závěrky za rok [rok] a dále provedl vícepráce, ty vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] na částku 46 827 Kč, včetně DPH. Dále žalobce zpracoval pro žalovaného účetnictví za [anonymizováno] [rok], tuto činnost vyfakturoval fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum], vyúčtoval odměnu 11 434,50 Kč, včetně DPH. Dne [datum] byla uhrazena na fakturu [číslo] částka 32 779 Kč a na fakturu [číslo] částka 8 004,50 Kč. Žalovaný tak stále dluží žalobci na úhradě faktury [číslo] částku 14 048 Kč a na úhradě faktury [číslo] částku 3 430 Kč. Celkem tak žalobci dluží částku ve výši 17 478 Kč. Vzhledem k tomu, že byly uhrazeny tyto faktury po splatnosti, požadoval žalobce dle článku IV., odst. 11 smlouvy také sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení. Na úrocích z prodlení žalovaný ohledně uhrazených částí předmětných faktur dluží částku 12 963,01 Kč. Žalovaný tak celkem dluží žalobci částku 30 441,01 Kč. Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce dopisem ze dne [datum] k úhradě a doplatku faktur.Žalovaný tuto dlužnou částku neuhradil. Soud má za prokázané, že žalobce řádně zpracoval účetní závěrky, řádně provedl vícepráce, na základě nich byl proveden audit. Společnost žalobce vznikla až v roce [rok], z tohoto důvodu žalobce neměl povinnost zasílat žalovanému požadované dokumenty z předchozích let. Bylo prokázáno, že žalovaný je musel v minulosti obdržet. Žalobce přesto se snažil žalovanému vyhovět a nabídl tuto službu za finanční náhradu. Žalovaný však s touto finanční částkou částečně souhlasil, navrhoval, že poskytne částečnou platbu do advokátní úschovy a posléze i doplatí dlužnou částku na vystavených fakturách. Žalobce však požadoval uhrazení 100% částky za poskytnuté plnění. Soud dospěl k závěru, že nelze podmiňovat předání dokladů z minulých let, s vyfakturovanými pracemi se kterými nijak nesouvisí. Žalobě proto v celém rozsahu vyhověl.

8. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2586, odst. 1, zák. 89/2012 Sb. kde se stanoví, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána v dostatečné lhůtě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, nebo je-li určena alespoň odhadem. Podle ustanovení § 1911, mají-li si strany navzájem plnit zároveň, může splnění požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou. Podle ust. § 1395 OZ odst. 1 kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. odst. 2 zajisti zadržovacím právem lze i nesplatný dluh a) nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy zajistit měl, b) prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo c) stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu. Podle rozhodnutí NS č.j. 21 Cdo 4112/2016,„ účetní doklad není způsobilým předmětem zadržovacího práva a nemůže být ve smyslu ustanovení § 1395 OZ zadržen k zajištění dluhu“ 9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142, odst. 1, kdy plně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/96 Sb. za 7 úkonů právní služby tj. 7x 2.340 Kč 16.380 Kč + 21% = 19.819,80 Kč, režijní paušál 7x300 Kč= 2.100 Kč + 21% DPH= 2.541 Kč celkem 23.883,80Kč.