23 C 273/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 64 913 Kč s příslušenstvím <b>I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 64 913 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované, k rukám právního zástupce žalované, náhradu nákladů řízení ve výši 21 961 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se ve své žalobě podané dne [datum] domáhal zaplacení částky 64 913 Kč jako doplatku představující rozdíl celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění. Žalobce dne [datum] uzavřel s žalovanou Smlouvu [anonymizována čtyři slova] [číslo] (pojistná smlouva). Součástí pojistné smlouvy se staly i Všeobecné pojistné podmínky typu [anonymizováno] [číslo] a doplňkové pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo]. Pojistná smlouva zanikla s výplatou odkupného ke dni [datum]. Žalobci bylo v souvislosti s ukončením pojištění vyplaceno dne [datum] odkupné ve výši 153 667 Kč. Žalobce měl za to, že žalovaná mylně stanovila částku odkupného ve výši 153 667 Kč, neboť v souvislosti se zánikem pojištění měla stanovit odkupné ve vyšší výši v souladu se smluvní dokumentací. Dle § 3 písm. x) zákona o pojistné smlouvě je odkupné definováno jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění. Dle čl. 8 odst. 3 VPP pak výši odkupného pojistitel stanoví podle pojistně technických zásad a dle čl. 1 bod 8.3 DPP: Odkupné se určuje jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění. Z dokumentu informace k pojištění ze dne [datum] dle žalobkyně vyplynulo, že žalovaná na vrub zaplaceného pojistného účtovala rizikovou a nákladovou složku (počáteční, správně inkasní náklady a rizikové pojistné), ačkoliv tyto položky nebyly v pojistné smlouvy sjednány. Ke snižování kapitálové hodnoty tak docházelo v rozporu s pojistnou smlouvou, srážky počátečních správních a inkasních nákladů a rizikového pojistného neměly být realizovány. Žalobkyně má za to, že v souladu se zákonnou, jakož i smluvní definicí odkupného je v daném případě odkupné rovno zaplacenému pojistnému, neboť smluvní dokumentace neumožňuje žalované zaplacené pojistné snižovat (spotřebovávat) o jakoukoliv položku. Žalobce uhradil žalované za dobu trvání pojištění pojistné dle předpisů v celkové částce 218 580 Kč. Žalovaná z pojistné smlouvy žalobci plnila z titulu odkupného částku 153 667 Kč. Žalobce požaduje v žalobě o zaplacení rozdílu celkově zaplaceného pojistného a vyplaceného plnění, tj. částku 64 913 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne [datum], ve které požadoval zaplacení částky 64 913 Kč s příslušenstvím, která odpovídá nároku žalované a dále k úhradě nákladů právního zastoupení. Žalovaná na předžalobní výzvu reagovala přípisem z [datum] tak, že veškeré nároky žalobce odmítla.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nesouhlasí s nárokem žalobce, výpočet odkupného provedla zcela v souladu s pojistnými smlouvami a odkup nebyl žalobci vyplacen. Žalobce tvrdí, že obdržel nižší plnění, než odpovídalo ujednání pojistné smlouvy. Pojistné mělo být alokováno pouze do zvolených fondů, k čemuž však nedošlo a žalovaná neoprávněně snižovala negarantovanou kapitálovou hodnotu. Žalobce tedy fakticky tvrdil, že se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce tím, že bez právního titulu snižovala kapitálovou hodnotu pojištění. Žalovaná vyjádřila přesvědčení, že žalobce se účelově v žalobě nezmiňuje, že požaduje vydání bezdůvodného obohacení, neboť si musí být vědom toho, že jeho nárok je promlčen dle § 107 zákona č. 40/1964 Sb. starého občanského zákoníku. Skutečnost, že i žalobce si je vědom toho, že se jedná o bezdůvodné obohacení, je zřejmá i z návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem, který žalobce podal dne [datum] a kterým se domáhal jak určení neplatnosti pojistných smluv, tak vydání bezdůvodného obohacení ve výši zaplaceného pojistného spolu s příslušenstvím. Žalobce se u finančního arbitra podáním ze dne [datum] domáhal zejména určení neplatnosti pojistných smluv a zároveň vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná má za to, že nárok žalobce uplatněný žalobou je promlčený. Pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum] za účinnosti starého občanského zákoníku. Podle ustanovení § 107 odst. 1 SOZ je délka subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení dvouletá, objektivní pak podle odst. 2 tříletá. Promlčecí doba plyne od doby, kdy se oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví o vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobce se o bezdůvodném obohacení mohl dozvědět již při uzavírání pojistné smlouvy, neboť od tohoto momentu měl k dispozici veškeré informace, ze kterých mohl dovodit případnou neplatnost ustanovení pojistné smlouvy. Žalobce nabyl vědomost o vzniku údajného bezdůvodného obohacení již v den uzavření pojistné smlouvy. Závěr žalované ohledně aplikace subjektivní promlčecí lhůty a vědomosti o bezdůvodném obohacení ke dni uzavření pojistné smlouvy potvrzuje i Nejvyšší soud usnesením ze dne 24. 11. 2020, č. j. 28 Cdo 2598/2020-240, ve kterém Nejvyšší soud posuzoval skutkově i právně obdobný případ a uvedl, že subjektivní promlčecí doba běží od uzavření pojistné smlouvy a každé jednotlivé dílčí plnění se promlčuje v této subjektivní promlčecí době. Nejvyšší soud dovodil, že v posuzovaném případě skutkové okolnosti, z nichž je dovozována absolutní neplatnost sjednaných pojistných smluv spočívající v samotném textu smluvních ujednání, musely být žalobci známy již v okamžiku jejich uzavření. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo potvrzeno usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. III. ÚS 94/21, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost proti výše uvedenému usnesení Nejvyššího soudu. Bezdůvodné obohacení ve výši pojistného zaplaceného přede dnem [datum], je nepochybně promlčeno uplynutím promlčecí doby dle § 107 odst. 1 SOZ, neboť žaloba u výše nadepsaného soudu byla podána až dne [datum]. Vzhledem k tomu, že poslední plnění žalobce učiněné v souvislosti s pojistnou smlouvu bylo učiněno dne [datum] a poslední plnění žalovaného učiněné v souvislosti s pojistnou smlouvou bylo učiněno dne [datum], pak je zcela zřejmé, že v současné době jsou veškerá plnění žalobce i žalovaného promlčena. Nejvyšší soud dovodil, že pro počátek plynutí subjektivní promlčecí doby není významné, zda má oprávněný takové právní znalosti, aby byl subjektivně schopen posoudit skutkové okolnosti zjistit, že smlouva, podle níž plnil, je neplatná. Žalovaný má za to, že pokud by soud posoudil pojistnou smlouvu jako absolutně neplatný právní úkon, vznáší námitku promlčení zaplaceného pojistného více než 2 roky před uplatněním požadavku u nadepsaného soudu. Žalovaná má za to, že promlčením se soud měl zabývat přednostně před posouzením samotného nároku žalobce s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení. Žalovaný má za to, že pojistné zaplacené přede dnem podání žaloby [datum], je promlčeno. Je tedy potřeba vypořádat pojistné zaplacené po tomto datu. Jelikož v tomto období nebylo plněno ani ze strany žalobce, ani ze strany žalované, nejsou k započtení žádné částky. Při aplikaci promlčecí doby dle § 107 odst. 1 SOZ jsou tedy veškerá plnění z pojistných smluv promlčena. Pokud by byla v rozporu s uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu aplikována objektivní tříletá promlčecí lhůta § 107 odst. 2 a.s. SOZ, pak bude předmětné období od [datum] do [datum]. Žalobce neuhradil ani v tomto dalším období žalované na pojistném ničeho, zatímco žalovaná uhradila žalobci přeplatek na pojistném ve výši 1 332 Kč a odkupné dle pojistné smlouvy ve výši 153 667 Kč. V případě aplikace objektivní promlčecí doby tak plnění poskytnuté žalovanou převyšují plnění poskytnutá žalobcem.

2. Žalovaný učinil nesporným skutkový stav popsaný v žalobě. Pojistná smlouva zanikla 30. 6., dále činí nesporným, že pojistná smlouva zanikla [datum] a žaloba byla podána dne [datum]. Dále činí účastníci nesporným, že veškeré částky, které si strany zaplatily, tzn. odkupné i uhrazené pojistné, jsou mezi účastníky nesporné. Tyto 2 částky byly skutečně žalobci vyplaceny.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: [anonymizováno] smlouvou [anonymizována čtyři slova] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] bylo sjednáno pojistné pro případ smrti ve výši 300 000 Kč. Součástí pojistné smlouvy byly doplňkové pojistné podmínky, ve kterých byla sjednána úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištění sjednaným pojistnou smlouvou. Dle bodu 2.5 doplňkových podmínek se kapitálovou hodnotu rozumí aktuální hodnota pojištění a člení se na kapitálovou hodnotu s garantovanou technickou úrokovou mírou a kapitálovou hodnotu negarantovanou. Kapitálová hodnota se snižuje k prvnímu dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné za základní pojištění, počáteční a správní náklady a poplatky. Kapitálová hodnota se zvyšuje o zaplacené pojistné. Kapitálová hodnota se může měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů. Dále se kapitálová hodnota může snižovat o mimořádné výběry. Dle čl. 1 bod 1.6 je pojistitel oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění, dle bodu 1.7 rizikové pojistné za základní pojištění stanoví pojistitel podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Čl. 1 bod 3.1 stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele. Článek 1 bod, 3.2 pak stanoví, že pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Článek 1, bod 1.6 stanoví, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Ustanovení čl. 2, bod 1.1 a 1.2 stanoví, že dožije-li se pojištěný konce pojištění či zemře-li v jeho průběhu, žalovaná mu vyplatí sjednanou pojistnou částku a kapitálovou hodnotu pojištění. Dále soud provedl důkaz Všeobecnými pojistnými podmínkami pro životní pojištění a zjistil, že dle čl. 9 odst. 3 pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, pro neplacení pojistného zaniká. Soud provedl dále k důkazu Všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění, Všeobecné pojistné podmínky pojištění pro případ nemoci, zvláštní pojistné podmínky pro obnosové pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění plateb pojistného při pracovní neschopnosti, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění finančních ztrát, Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění splátek úvěru při ztrátě příjmů, zvláštní pojistné podmínky pro případ nemoci. Z životní pojistky má soud za prokázané, že žalovaná vydala žalobkyni životní pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, údaje v ní uvedené korespondují s údaji v pojistné smlouvě. Stejné skutečnosti vyplývají z potvrzení o uzavření pojistné smlouvy ze dne [datum]. Pojištění bylo ukončeno na základě žádosti o ukončení pojištění. Z výročních dopisů pak soud zjistil, že žalobkyně zasílala přehledy o stavu pojištění žalované včetně již zaplaceného pojištění. Z dlouhodobého benchmarku a úředního sdělení České národní banky soud zjistil rozsah informační povinnosti pojišťoven. Z informace o ukončení pojistného soud zjistil, že pojištění bylo ukončeno k [datum], informací k ukončení pojištění bylo sděleno žalobci, že bylo ukončeno pojistné a bylo vyplaceno odkupné, resp. že bude vyplaceno odkupné k [datum] ve výši 151 441 Kč. Z informace k pojištění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná sdělovala žalobci nákladovou strukturu, jakým způsobem během pojištění byly prováděny srážky. Z předžalobní výzvy vyplývá, že byla zaslána [datum] žalobcem žalovanému. Z odpovědi pojišťovny [anonymizováno] na tuto výzvu z [datum] byl žalobci sděleno, že bylo vše vyplaceno řádně řádné výši a již není co doplácet. Z výročních dopisů soud zjistil, že žalobkyně zasílala přehledy o stavu pojištění žalované, včetně již zaplaceného pojištění.

4. Po právní stránce soud posoudil věc takto: Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ustanovení § 3036 NOZ podle dosavadních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky vychází z pojistné smlouvy uzavřené dne [datum], řídí se tento právní vztah zákonem č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě o zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. Podle ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 37 odst. 1 občanského zákoníku právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Podle ustanovení § 41 občanského zákoníku vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ustanovení § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle ustanovení § 451 odst. 2 občanského zákoníku je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle ustanovení § 457 občanského zákoníku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že předmětná pojistná smlouva životní pojištění [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], je absolutně neplatným právním úkonem dle § 37 odst. 1 občanského zákoníku, neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši rizikovém pojistném za pojištění. V tomto případě nebyla konkrétní výše rizikového pojistného ve smlouvě ujednána a nelze ji zjistit ani z doplňkových pojistných podmínek či jiných smluvních dokumentů. Pokud je v čl. 1, bod 1, odst. 1.7 doplňkových pojistných podmínek odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, nejde o dokument pojišťovny stanovící konkrétní sazby pojistného, nýbrž jak uvádí i žalovaná ve svém podání o objektivně existující metody, které žalovaná obligatorně používá. Takový odkaz je nicméně zcela neurčitý a jedná se o neplatné ujednání. Vzhledem k tomu, že však ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, neboť není zjistitelné, jaká část běžného pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, nejde vůbec o pojištění, neboť celé běžné pojistné by v takovém případě mělo být investováno, jedná se o neplatný právní úkon. Obdobně již rozhodl i Městský soud v Praze rozhodnutím č. j. [číslo jednací], který se rovněž zabýval otázkou platnosti pojistné smlouvy žalované o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a dospěl ke stejnému právnímu závěru. Pokud byla výše uvedená pojistná smlouva absolutně neplatným právním úkonem a žalobkyně dle této neplatné pojistné smlouvy platila pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 2 občanského zákoníku představující platby pojistného, přičemž soud zcela souhlasí s tím, že promlčecí doba běží pro jednotlivé platby zvlášť. Podle § 107 odst. 1 občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za 2 roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za 3 roky a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za 10 let ode dne, kdy k němu došlo. Pokud jde o počátek subjektivní dvouleté promlčecí lhůty, pak dle právního názoru soudu, tato začala ohledně každé platby pojistného běžet jeho zaplacením, neboť žalobce ke dni podpisu pojistné smlouvy znal konkrétní obsah této pojistné smlouvy, tj. znal rozhodné skutkové okolnosti, z nichž mohl dovodit neplatnost pojistné smlouvy a je irelevantní, zda si žalobkyně pojistnou smlouvu vyhodnotila jako platnou či neplatnou. Pojištění sjednané pojistnou smlouvou zaniklo ke dni [datum] na základě podané žádosti o ukončení pojištění, pojištění zaniklo [datum], jak soud zjistil z informace k pojištění, resp. z informace o ukončení pojistného. Z informací o ukončení pojištění z [datum] bylo žalobci sděleno, že odkupné bude činit částku 151 441 Kč. Žalobkyně k tomuto dni musela zaznamenat svoji finanční ztrátu v souvislosti s pojistnou smlouvou, resp., že se na její úkor žalovaná bezdůvodně obohatila a disponovala veškerými skutkovými okolnostmi, které mohla vylíčit v žalobě na zaplacení požadované částky. Žalobkyně podala žalobu až [datum]. Podle § 107 odst. 1 starého občanského zákoníku jsou tedy nároky žalobkyně v podobě bezdůvodného obohacení zaplacené před dnem [datum] promlčeny. Poslední plnění žalobce bylo učiněno v souvislosti s pojistnou smlouvou dne [datum] a poslední plnění žalované učiněné v souvislosti s pojistnou smlouvu bylo učiněno dne [datum]. Z těchto okolností je zcela zřejmé, že v současné době jsou veškerá plnění žalobce i žalované promlčena.

6. Dále se soud zabýval i otázkou, zda námitka promlčení vznesená žalovanou, není v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdyby bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil, viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000. Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobkyně, když ze všech vyjádřeních žalované vyplývalo, žalovaná nárok žalobkyně neuznává a žalovaná se námitkou promlčení bránila ještě před zahájením řízení. Lze shrnout, že žalobci ničeho nebránilo zahájit řízení o vydání bezdůvodného obohacení před uplynutím promlčecí lhůty. Soud tedy souhlasí s argumentací žalované, že nárok uplatněný žalobou, je nedůvodný. Bylo prokázáno, že poslední platbu žalobce zaplatil [datum], dvouletá subjektivní promlčecí lhůta začala plynout 2 roky před podáním žaloby, tj. [datum]. Žalobci bylo vyplaceno nepromlčené odkupné a přeplatek na pojistném v celkové výši 153 667 Kč Částku uvedenou v žalobě ve výši 64 913 Kč soud žalobu zamítl z důvodu promlčení.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla v řízení úspěšná a má tedy právo na náhradu nákladů řízení ve výši 21 961,5 Kč, tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. (advokátní tarif z tarifní hodnoty 64 913 Kč). Podle § 7 bod 5 advokátního tarifu sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí z tarifní hodnoty 64 913 Kč částku 3 700 Kč. Právní zástupce žalované učinil během řízení celkem 4 úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to (příprava a převzetí právního zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum], písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření žalované k replice a doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]. Právní zástupce žalované učinil během řízení celkem 1 úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 advokátního tarifu, a to: Účast na jednání, při kterém došlo k vyhlášení rozsudku dne [datum]. Právní zástupce žalované tedy učinil celkem 4 úkony a 1 úkon půl úkon právní služby s tarifní hodnotou 64 913 Kč, tj. ve výši 3 700 Kč bez DPH za 1 úkon právní služby. Žalované soud dále přiznal náhradu režijního paušálu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 4 úkony a 1 půl úkon právní služby ve výši 300 Kč bez DPH, za 1 úkon, resp. 1 půl úkon právní služby. Soud tedy přiznal žalované částku 16 650 Kč za 4 úkony a 1 půl úkon právní služby částku 1 500 Kč jako náhradu režijního paušálu a částku 3 811,5 Kč za DPH celkem 21 961,5 Kč.