23 C 28/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 187 213 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 187 213 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 106.500 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náklady státu, jejichž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se ve své žalobě podané zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 187 213 Kč z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce uvedl v žalobě následující rozhodná tvrzení: Žalobce poslal na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 187 213 Kč, která nebyla doposud ze strany žalovaného žalobci vrácena, přestože k jejímu poskytnutí žalovanému nebyl žádný důvod, tj. byla zaslána žalovanému bez platného právního důvodu. Žalobce se žalovaným nikdy neuzavřel platně jakýkoli právní vztah, na jehož základě by byl povinen žalovanému cokoli hradit. Žalovaný přesto vystavil žalobci níže uvedené faktury, na které byla shora uvedená částka dne [datum] žalobcem žalovanému zaslána. Předmětná platba byla fakticky v rozhodné době žalobcem zaslána na účet žalovaného na podkladě žalobci doručených faktur, vystavených žalovaným, které byly interně v rámci žalobce předány neoprávněně k proplacení bývalým zaměstnancem žalobce panem [jméno] [příjmení]. Platba nebyla zaevidována k některé z předmětných faktur, kdy tak není zřejmé, k jaké se měla vztahovat. Důvodem vystavení faktury byla pravděpodobná snaha tzv. zkrátit daňové plnění u žalobce na straně daně z příjmu právnických osob a daně z přidané hodnoty, pro což je vedeno proti žalobci, žalovanému a bývalému zaměstnanci žalobce panu [jméno] [příjmení], trestní řízení. Jak vyplývá z důkazů opatřených policejním orgánem, tak z interních podkladů žalobce je zřejmé, že níže uvedené faktury byly žalovaným vystaveny neoprávněně a nikdy mu tak neměly být uhrazeny. Předmětná platba byla provedena na pokyn zaměstnance [jméno] [příjmení]. Provedení platby předcházelo vystavení faktur ze strany žalované, kdy konkrétně šlo zejména o faktury: a) faktura [číslo] na částku 726 000 Kč, b) faktura [číslo] na částku 484 000 Kč, c) faktura [číslo] na částku 624 360 Kč, d) faktura [číslo] na částku 435 600 Kč, e) faktura [číslo] 12180001 na částku 1 948 100 Kč. V rámci trestního řízení, které je vedeno proti bývalému zaměstnanci žalované panu [jméno] [příjmení], sp.zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že výše uvedené faktury byly spolu s dalšími fakturami žalovanou vystaveny neoprávněně, tj. jako faktury fiktivní. Neoprávněnost vystavených faktur spočívalo vystavení faktur na plnění, které nebylo nikdy ze strany žalované poskytnuto. Jak již žalobkyně uváděla, mezi žalobkyní a žalovanou neexistoval žádný závazkový vztah, na jehož základě by měla žalovaná žalobkyni poskytovat jakékoli plnění. Žalobce se až následně dozvěděl, že uvedené daňové doklady byly vystaveny na služby, které nebyly žalovaným ve skutečnosti nikdy poskytnuty a jedná se tedy o plnění bez platného důvodu dle ust. § 2993 zák.č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník. Žalobce následně dne [datum] zaslal žalovanému předžalobní výzvu podle § 142a o.s.ř., a to prostřednictvím datové schránky. V předžalobní výzvě byla žalovanému poskytnuta pětidenní lhůta k uhrazení dlužné částky. Žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nesouhlasí s tím, že by šlo o bezdůvodné obohacení na straně žalobce když titulem pro plnění ze strany žalované společnosti byly vystaveny faktury. Pro případ, že by žalobkyně prokázala svoje tvrzení o podvodném jednání pana [příjmení], by dle názoru žalované připadal v úvahu nárok na náhradu škody. V takovém případě nelze odhlédnout od spoluzavinění ze strany zaměstnance žalobce pana [příjmení]

3. Žalobkyně doplnila, že v rámci doplňujícího vyjádření byly vybrány pouze ty faktury, které svým vystavením předcházely datu provedení platby. Vzhledem k tomu, že byla z výpisu odeslána částka 187 213 Kč a nelze ji přímo ztotožnit s určitou fakturou, tak k tomu přistoupila žalobkyně tak, že byly vybrány faktury, na které bylo plněno, a předcházely datu odeslání částky z účtu a tvrdí, že tyto faktury byly fiktivní.

4. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně za leden 2011 vyplývá, že došlo k úhradě částky 187 213 Kč na účet žalované, že platba ze dne [datum] odešla na účet [bankovní účet], jedná se o fakturu [číslo] na částku 726 000 Kč. Z faktury [číslo] na částku 726 000 Kč soud zjistil, že byla vystavena dne [datum], s datem splatnosti [datum]. Z faktury [číslo] na částku 484 000 Kč soud zjistil, že byla vystavena [datum] s datem splatnosti [datum]. Z faktury [číslo] na částku 624 360 Kč soud zjistil, že byla vystavena [datum] s datem splatnosti [datum] Z faktury [číslo] na částku 435 600 Kč soud zjistil, že byla vystavena [datum], datum splatnosti [datum] Z faktury [číslo] 12180001 na částku 1 948 100 Kč soud zjistil, že byla vystavena [datum] s datem splatnosti [datum]. Z rozsudku [spisová značka] vedený [název soudu], vyplývá, že obviněna spolupracující osoba [celé jméno svědkyně], byla uznána vinnou, že v období od února [rok] do prosince [rok] společně se stíhanými osobami [jméno] [příjmení] a dalšími vytvořili organizovanou zločineckou skupinu společností a osob působících ve více státech s úmyslem soustavného dlouhodobého zkracování daně a že úmyslně vytvořený řetězec obchodních společností měl určitou strukturu, mezi společnostmi je uvedena žalobkyně pod [IČO]. Tvrzení žalobkyně, že se jednalo o fiktivní faktury, vyplývá jednak ze strany 15 rozsudku [spisová značka]. Na straně 15 pod bodem 4 obviněná žalobkyně uvedla, že zahrnula personální agentura do účetnictví, do kontrolního hlášení a do daňového hlášení přijaté fiktivní faktury, jež jsou níže uvedeny a to na služby, které ve skutečnosti nikdy nebyly provedeny či jejichž cena byla záměrně nadhodnocena a zároveň zaúčtováním těchto faktur mělo dojít k vytvoření řádné obchodní činnosti, přičemž se jednalo pouze o simulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů, následně za účelem předstírání skutečných obchodních aktivit byly ze strany obviněné [právnická osoba] zasílány finanční prostředky na bankovní účty vykazovaných dodavatelů a šlo o společnosti následně vyjmenované mezi nimiž je i žalobkyně. Dále na straně 22 rozsudku jsou v odstavci z prosince [rok] uvedena data vystavení faktur, jedná se o faktury, které byly provedeny k důkazu, uvedeny v doplnění žaloby. Tyto faktury jsou zahrnuty v rámci trestního rozsudku do fiktivních faktur. Z předžalobní výzvy k vydání bezdůvodného obohacení z [datum] adresovaná žalované, vyplývá, že byla odeslána [anonymizována dvě slova] [rok] a je podepsaná právním zástupcem žalobkyně Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vyplývá, že žalovaná byla zapsána do obchodního rejstříku [datum] Z dohody o vině a trestu podle § 175 a trestního řádu [spisová značka] vyplývá, že [celé jméno svědkyně] uzavřela dohodu o vině a trestu. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že pracovala ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] určitou dobu jako statutární orgán, ředitelem byl pan [příjmení] a v jeho kompetenci byl nábor pracovníků a personální agenda. Smlouvy o dílo nebo jakékoliv jiné smlouvy mohl uzavírat on i svědkyně. Svědkyně funkci jednatelky vykonávala, do firmy docházela 1x týdně a řešila provozně personální věci, nákup spotřebního materiálu, komunikaci s technicko hospodářskými pracovníky, objednávky ochranných pomůcek, drobnou agendu. K dotazu, zda [právnická osoba] [anonymizováno] poskytovala [právnická osoba] [anonymizováno] nějaké služby, uvedla, že jí to není známo, nejsou známy ani výše uvedené faktury. Ke [právnická osoba] [anonymizováno] žalobkyně neměla žádný vztah. Pokyny k výplatě finančních částek dával pan [příjmení] na základě smluv, které [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřela s nějakými solečnostmi. Svědkyně nevěděla, že se jedná o fiktivní faktury. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, pracoval u žalované jako manažer pobočky i jako statutární orgán, v současné době již u žalované nepracuje. Předmětem podnikání [právnická osoba] [anonymizováno] v době kdy u této společnosti působil byl marketing a zprostředkování zaměstnání, personální agentura. Další zaměstnanci tam nebyli, s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] spolupracovali, zprostředkovávali zaměstnance a marketing, vydávali letáky, bilbordy, ale nemůže prokázat tyto činnosti neboť mu byly zabaveny veškeré notebooky a další věci. Dále svědek uvedl, že je proti němu vzneseno obvinění ze založení zločinecké skupiny a podvod na DPH. Dále uvedl, že pokud by byly vystavené faktury fiktivní, žalobce by je neplatil, svědek si nepamatuje zda byla skutečně odvedena práce a s kým komunikoval za společnost žalobce.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že došlo k zaslání v žalobě uvedené částky z účtu žalobce na účet žalovaného, tato částka byla zaslána na základě vystavených fiktivních faktur, jak vyplynulo zejména z rozsudku [název soudu] [spisová značka] byl proveden k důkazu. Ze strany žalované nebylo prokázáno, že by byly vystaveny na základě uzavřených smluv a na základě plnění žalovanou. Žalovaná nepředložila žádné podklady prokazují právní důvod vystavených faktur a v tomto ohledu neunesla břemeno důkazní ve sporu. Z provedeného dokazování vyplývá, že bylo placeno na fiktivně vystavené faktury a tím došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované a žalovaná je povinna toto bezdůvodné obohacení vydat.

6. Po hmotněprávní stránce soud věc hodnotil dle § 2991 odst. 1 zák. 89/2012 Sb. občanského zákonílku, kde se stanoví, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Odst. 2 - Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 zák. 89/2012 Sb. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. když plně úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 106.500 Kč, tato částka zahrnuje náklady právního zastoupení ve výši 77.580 Kč, stanovené podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a to při sazbě 8.620 Kč za jeden úkon dle ust. § 11 odst. 1 vyhl. a to za níže specifikované úkony: (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva ze dne [číslo] 2020, návrh na vydání el. Platebního rozkazu ze dne [číslo] 2021, porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 20. 4 2022, jednání ve věci dne [číslo] 2022, porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [číslo] 2022, vyjádření žalobkyně ze dne [číslo] 2022, porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [číslo] 2022, jednání ve věci [číslo] 2022) 9x režijní paušál ve výši 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. celkem 2.700 Kč, soudní poplatek 9.631 Kč, DPH ve výši 16.859 Kč.

8. O nákladech státu soud rozhodl dle ust. § 148 o.s.ř. podle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud uložil žalované zaplatit státu na účet soudu svědečné- (cestovné) za cestu osobním vozidlem z Bratislavy do Prahy a zpět v délce 856 km, výše bude dodatečně vyčíslena v samostatném usnesení.